Osmotická elektrárna
Transkript
1. Úvod .................................................................................................................................... 2 2. Princip ................................................................................................................................. 3 3. Výhody a nevýhody ............................................................................................................ 4 4. První osmotická elektrárna.................................................................................................. 5 5. Závěr ................................................................................................................................... 6 6. Zdroje .................................................................................................................................. 7 1 1. Úvod Téma o osmotických elektrárnách jsem si vybrala, protože sama jsem o nich předtím mnoho neslyšela, neměla ponětí, jakým způsobem elektrárna energii vytváří. Zajímalo mě, jak přesně elektrárna funguje, kde je možné je vybudovat, kolik by stála stavba, kolik energie vznikne, jaké jsou výhody a nevýhody, kde vznikla první elektrárna a jaký je její výkon. A především mě zajímalo, jestli by taková elektrárna mohla přispět ke zdrojům energie v naší republice. 2 2. Princip Osmotické elektrárny využívají osmózu. Jedná se o fyzikální jev, který nastává i v buňkách rostlin a živočichů. Princip osmózy prvně zdokumentoval francouzský přírodovědec Henri Dutrochet ve 20. letech 19. století. Fyzikální jev jednosměrného pohybu kapaliny přes polopropustnou membránu nevyžaduje energii, funguje na principu vyrovnávání koncentrací v roztocích. Voda proniká přes polopropustnou membránu, která odděluje dva roztoky s rozdílnou koncentrací iontů. Membrána je vyrobena z polymerů, takže voda může až do ustanovení rovnováhy přecházet z méně koncentrovaného roztoku do koncentrovanějšího. Když je elektrárna zprovozněna, je z pobřeží pumpována do dvou nádrží sladká voda (s nižším osmotickým tlakem) a slaná voda (s vyšším osmotickým tlakem), ty jsou odděleny membránou z polymerů. Voda proniká z jedné nádrže do druhé a vytváří tlak, který odpovídá asi 120 metrům vodního sloupce (můžeme porovnat s energií padající vody ve vodopádu o stejné výšce). Stručně řečeno tato elektrárna vyrábí elektřinu mícháním slané a sladké vody v ústích řek přes speciální membránu. Přitom se uvolňuje poměrně velké množství dosud nevyužívané energie. O BRÁZEK 1 - J AK FUNGUJE OSMOTICKÁ ELEKTRÁRNA 3 3. Výhody a nevýhody Jednou z výhod osmotických elektráren je poměrně stabilní produkce elektřiny, která je závislá maximálně na přítoku vody z řeky. Nevýhodou je umístění. Je zapotřebí značné plochy v ústí řek do moře, která jsou už tak hustě osídlena. Polopropustnou polymerovou membránu mohou ucpávat organismy žijící ve vodě a bahno. Elektrárna s výkonem 25 megawattů (pokud počítáme s městem pro 30 000 obyvatel) vyžaduje plochu fotbalového stadionu a potřebuje asi 5 000 000 m2 svinuté membrány. Hlavní technologický problém spočívá v efektivnosti membrány, kterou je nutno zvýšit ze zhruba jednoho wattu na 1 m2 na asi 5 wattů. Pak budou podle Statkraftu náklady tohoto zařízení údajně srovnatelné s ostatními obnovitelnými zdroji. Jen pro zajímavost, na počátku vývoje v 90. letech 20. století byla účinnost membrán pouze 0,01 W/m2. Osmotické elektrárny by se daly postavit na všech pobřežích kde je dostupná slaná a sladká voda. Výkyvy by mohly způsobit pouze sezónní oscilace hladiny vody. O BRÁZEK 2 - N EJVHODNĚJŠÍM UMÍSTĚNÍM JSOU ÚSTÍ ŘEK 4 4. První osmotická elektrárna První elektrárna vznikla v Norsku. Zkušební zařízení, využívající energie z procesu mísení mořské a sladké vody, stojí u jihonorského městečka Tofte. V budoucnu by Evropa mohla z osmotických elektráren získávat 5 % své současné spotřeby. O BRÁZEK 3 - PRVNÍ OSMOTICKÁ ELEKTRÁRNA V T OFTE Třítisícové městečko Tofte se zapíše do dějin "zelené energetiky" jako první místo, kde elektrárnu na principu osmózy spustili. Norští vědci ze společnosti Statkraft věří, že budoucí potenciál podobných elektráren na světě je výroba až 1 700 TWh ročně, jak napsal server The Norway Post. Samotná Evropa by potom byla schopna produkovat kolem 180 TWh ročně, tedy asi pět procent své spotřeby. "V době klimatických změn a vzrůstající potřeby po čisté energii jsme hrdí na ukázku obnovitelného energetického zdroje, který dosud nebyl využit. Za vyjádření podpory jsme také vděční korunní princezně Mette-Marit," zmínil šéf Statkraftu Bard Mikkelsen členku královské rodiny, která na otevření elektrárny dorazila. Do roku 2015 chce společnost Statkraft postavit elektrárnu, která by osmotickou energií mohla zásobovat deset tisíc norských domácností. Výroba elektřiny osmózou je zatím drahá, proto se vědci před spuštěním komerčního provozu zaměří na zefektivnění technologie. Na výstavbu první osmotické elektrárny přispěla 10 miliony EU a vláda Norska, dalších 20 milionů dolarů šlo ze zásob společnosti Statkraft, v nichž je zahrnut i samotný vývoj osmotické energie. Stavba elektrárny přitom vyšla zhruba na 8 milionů dolarů a obsahuje celkem 2000 m2 membrán. 5 O BRÁZEK 4 - O SMOTICKÉ ZAŘÍZENÍ 5. Závěr Osmotické elektrárny nejsou příliš rozšířené téma, ale po vypracování své práce už vím, že bychom měli o tomto tématu hovořit častěji. Společnost Statkraft, která elektrárnu vybudovala a nadále bude testovat, však počítá s tím, že se její výkon bude postupně zvyšovat. Nynější výkon je 4 kW, takže se zatím o praktickém využití zatím příliš hovořit nedá. Teoreticky by však v budoucnosti mohly osmotické elektrárny vyrobit až 1 600 TWh, což je až polovina dnešní spotřeby elektrické energie v Evropě. Statkraft uvádí, že osmotická energie bude velkou konkurencí pro jiné druhy nevyčerpatelných zdrojů, jako například větrnou energii a produkci biomasy. Společnost říká, že v porovnání s plochou potřebnou na výrobu stejného množství energie větrem nebo sklízením biomasy, je plocha pro osmotické elektrárny neporovnatelně menší. Toto tvrzení podporuje i fakt, že osmotická energie bude čistější a bez jakékoliv produkce CO2. Statkraft dále věří, že do roku 2015 bude cena osmotické energie schopná konkurovat dnešním nejslibnějším zdrojům obnovitelné energie, a to bioenergii a energii z mořských proudů. Avšak projekt osmotických elektráren má i svoje úskalí. Asi největším problémem by mohl být nedostatek membrán, které jsou klíčovou složkou celé konstrukce elektráren. Statkraft vypočítal, že na výrobu 1MW elektřiny z osmotické energie bude zapotřebí až 200 000 m2 membrány. Tento problém však může přinést i obrovské zisky firmám, které budou membrány vyrábět. Dle výpočtů jich bude totiž zapotřebí přibližně 700 miliónů m2 v případě, že by Evropa využila osmotický potenciál a pokryla tak až 10 % celkové produkce elektrické energie. Nebude sice možné vybudovat osmotickou elektrárnu v České republice, např. někde v okolí našeho města, ale to neznamená, že se nás tento nápad netýká. Český investor klidně může vybudovat svou vlastní elektrárnu v zahraničí, z ní budeme mít prospěch i my. 6 6. Zdroje Osmotická elektrárna. In: [online]. [cit. 2014-01-18]. http://fyzmatik.pise.cz/118-osmoticka-elektrarna.html Dostupné z: Osmotická elektrárna. In: [online]. [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.bydleni360.cz/clanky/osmoticka-elektrarna-nevycerpatelny-zdroj-ciste-energie-video.html HORČÍK, Jan. První osmotická elektrárna na světě spuštěna v Norsku. In: [online]. [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.ekobydleni.eu/energie/prvni-osmotickaelektrarna-na-svete-spustena-v-norsku OTČENÁŠKOVÁ, Martina. První osmotická elektrárna. In: [online]. [cit. 2014-0118]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/technika/_zprava/prvni-osmotickaelektrarna--663378 Osmotická elektrárna v Norsku: Konkurent fotovoltaiky. In: [online]. [cit. 2014-0118]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/osmoticka-elektrarna-vnorsku-konkurent-fotovoltaiky.aspx W, J. Norové začali jako první svítit energií z mixu mořské a říční vody. In: [online]. [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/norove-zacali-jako-prvni-svititenergii-z-mixu-morske-a-ricni-vody-10r/domaci.aspx?c=A091124_153323_vedatech_jw 7
Podobné dokumenty
Buňka a rozmnožování buněk - maturitní otázka z biologie
tisíckrát průměr buňky, musí být tedy v cytoplazmě svinuta.
U některých bakterií se kromě chromozomu vyskytujeještě další DNA – plazmid – do kruhu stočená
DNA (výměna informací o rezistenci na anti...
nové trendy 2
Švýcarsko a němečtí vědci odhadují, že bude stát dvě miliardy eur. Nejdříve bude převádět 6000
megawattů energie z hybridní solárně-tepelné elektrárny, později by ale mělo jít o čistou sluneční
ene...
Martin_Prostrednik_X..
Současné technologie
Da Vinci III.
• Výhody:
– 3D vizualizace
– „ruka“ robota má 8mm v
průměru => dostane se téměř
všude!
– přehmaty operatéra jsou
anulovány systémem
– nižší fyzické nároky
na ope...
British colonies - Základní škola Pěnčín
Large parts of Africa and Asia were
added to the empire during her reign.
She became Empress of India in 1876