docPostupy zdolávání požárů a způsob jejich vypracování
download 
Stížnost Transkript
Postupy zdolávání požárů a způsob jejich vypracování
Postupy zdolávání požárů a způsob jejich vypracování Diplomová práce Adam Thomitzek Ostrava 2003 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostnı́ho inženýrstvı́ Katedra požárnı́ ochrany a ochrany obyvatelstva Postupy zdolávánı́ požárů a způsob jejich vypracovánı́ Student: Adam Thomitzek Vedoucı́ diplomové práce: Doc. Dr. Ing. Miloš Kvarčák Studijnı́ obor: Technika požárnı́ ochrany a bezpečnosti průmyslu Termı́n zadánı́ diplomové práce: 12. listopadu 2002 Termı́n odevzdánı́ diplomové práce: 30. dubna 2003 Mı́stopřı́sežně prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci vypracoval samostatně. V Kobeřicı́ch 30. dubna 2003 Adam Thomitzek Anotace: THOMITZEK, A. Postupy zdolávánı́ požárů a způsob jejich vypracovánı́. Diplomová práce. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2003. Klı́čová slova: požárnı́ taktika, postupy zdolávánı́ požárů, sı́ly a prostředky, modelovánı́ požárů, hasiva Tato práce se zabývá zpracovánı́m postupů zdolávánı́ požárů. Popisuje legislativnı́ podklady pro zpracovánı́ a použitı́ postupů zdolávánı́ požáru. Možnosti využitı́ požárnı́ taktiky v jednotlivých fázı́ch požáru a volbu vhodného režimu činnosti. V práci jsou uvedeny základnı́ principy modelovánı́ požáru, metodiky pro stanovenı́ potřebných sil a prostředků. Autor zde také vyhodnocuje hasicı́ schopnost nejpoužı́vanějšı́ch hasiv. Nakonec je předveden model vypracovánı́ postupu zdolávánı́ požáru. Abstract: THOMITZEK, A. Pre-fire Plans Procedure and Design Mode. Diploma Thesis. Ostrava: VŠBTU Ostrava, 2003. Keywords: fire-fighting tactics, pre-fire plans, fire brigade resources, fire modeling, fire-fighting agents The diploma thesis is orientated at the pre-fire plans. It describes legislation for elaborating and using procedures in pre-fire plans and possibilities how to use fire tactics and ideal operation mode in particular fire phases. Basic possibilities of fire modelling, methods of the determination of forces and means resources are introduced in the thesis. The author evaluates extinguishing efficiency of fire-fighting agents, too. In the end there is shown a model for working-out a procedure of pre-fire plans. Poděkovánı́ Děkuji panu Doc. Dr. Ing. Miloši Kvarčákovi za vedenı́ diplomové práce, panu Ladislavu Steinhauserovi za zjištěnı́ cenných údajů, panı́ Mgr. Anně Pavliskové z Ústřednı́ knihovny VŠB za vyhledánı́ zahraničnı́ch materiálů a všem, kterých jsem se na něco zeptal a oni mi ochotně odpověděli. MONICE Obsah 1 Úvod 4 2 Rešerše literárnı́ch zdrojů 5 3 Postupy zdolávánı́ požárů v zahraničı́ a ČR 6 3.1 Řešenı́ postupů zdolávánı́ požárů v zahraničı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3.2 Dokumentace zdolávánı́ požárů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3.3 Vnitřnı́ havarijnı́ plán podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3.4 Grafická a obsahová úroveň postupů zdolávánı́ požárů . . . . . . . . . . . . . 10 4 Požárnı́ taktika 11 4.1 Cı́le požárnı́ho zásahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 4.2 Volba režimu činnosti na mı́stě zásahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 4.3 Dostupné sı́ly a prostředky jednotek požárnı́ ochrany . . . . . . . . . . . . . . 15 5 Analýza rizika a modelovánı́ průběhu požáru 18 5.1 Možnosti modelovánı́ průběhu požáru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 5.2 Simulace požáru na počı́tačı́ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 6 Postupy stanovenı́ sil a prostředků k hašenı́ 25 6.1 Metodiky určujı́cı́ průtok vody podle geometrických rozměrů požáru . . . . . 25 6.2 Metodiky založené na hodnocenı́ tepelné bilance požáru . . . . . . . . . . . . 27 6.3 Srovnánı́ jednotlivých metodik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 7 Vyhodnocenı́ potřeby hasebnı́ch látek 31 7.1 Hašenı́ vodou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 7.2 Voda s přı́sadami a hasicı́ pěny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 7.3 Hasicı́ prášky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 8 Model vypracovánı́ postupu zdolávánı́ požáru 40 9 Závěr 45 1 Seznam jednotek Jednotka Rozměr Popis A m2 plocha požáru Ao m2 plocha otvorů AT m2 plocha zdı́, stopů a podlahy kromě otvorů a - součinitel rychlosti odhořı́vánı́ z hlediska hořlavin (ČSN 73 0802) Cl - součinitel úniku pěny otvory Cn - součinitel úbytku pěny D m průměr kaluže h m nejvyššı́ mı́sto uskladněnı́ hořlavin Ho m výška otvorů v obvodových konstrukcı́ch hk kW.m−1 .K −1 součinitel prostupu tepla stěnou ∆hc MJ.kg−1 spalné teplo kq 1 s.MW − 2 růstová konstanta kϑ m−1 koeficient závislosti rychlosti odhořı́vánı́ na průměru nádrže kapaliny ṁ kg.s−1 rychlost hořenı́ m00 kg.m−2 .s−1 rychlost odhořı́vánı́ m00∞ kg.m−2 .s−1 rychlost odhořı́vánı́ kapaliny v nádrži s neko- p kg.m−2 požárnı́ zatı́ženı́ (ČSN 73 0802) p0 kg.m−2 průměrné požárnı́ zatı́ženı́ (ČSN 73 0804) Qp l.min−1 potřebný průtok vody na hašenı́ Q̇ MW celkový tepelný výkon požáru Qw MJ.kg−1 teoretická chladicı́ kapacita vody Qhp l.min−1 potřebný průtok vody na hašenı́ qp l.min−1 průtok proudnice Q proud MW chladicı́ výkon proudnice R m3 .min−1 celkový potřebný průtok pěny Rg m3 .min−1 průtok pěny generátorem t1 s doba iniciace požáru t2 s doba rozvoje požáru vl m.s−1 lineárnı́ rychlost šı́řenı́ požáru nečným průměrem 2 Jednotka Rozměr Popis V m3 objem prostoru požáru α kW.s−2 růstová konstanta ηa - efektivita hašenı́ χA - efektivita spalovánı́ τ min doba plněnı́ prostoru 3 1 Úvod Vypracovánı́ postupů zdolávánı́ požárů je v mnoha zemı́ch nedı́lnou součástı́ vybavenı́ hasičských sborů. Zpracovánı́ je jak po obsahové, tak grafické stránce různorodé. Základnı́ účel je však vždy stejný. Poskytnout veliteli zásahu dostatečné informace o objektu pro účinný požárnı́ zásah nebo záchranu ohrožených osob. V ČR se zpracovávajı́ postupy zdolávánı́ požárů ve formě dokumentace zdolávánı́ požárů a vnitřnı́ho havarijnı́ho plánu. Účelem této práce je zhodnocenı́ dosavadnı́ch způsobů vypracovánı́ postupů zdolávánı́ požárů ČR, porovnánı́ se zahraničı́m a návrh modelu pro vypracovánı́ postupu zdolávánı́ požárů pro konkrétnı́ přı́klad. Práce je rozdělena na několik částı́. V prvnı́ části je uveden způsob zpracovánı́ postupů zdolávánı́ požárů v ČR a zahraničı́. Dále je rozebı́rána požárnı́ taktika uplatňovaná na mı́stě požárnı́ho zásahu. Možnosti využitı́ požárnı́ obrany, útoku, a stavy kdy je vhodné nechat objekt vyhořet. V dalšı́ části jsou uvedeny sı́ly a prostředky jednotek požárnı́ ochrany dostupné v závislosti na čase. Následně jsou uvedeny způsoby modelovánı́ požárů, základnı́ vztahy a metody. Součástı́ je pojednánı́ o modelovanı́ požárů pomocı́ počı́tačové simulace, která prodělává v současné době intenzivnı́ rozvoj. Důležitou částı́ práce je shromážděnı́ rozšı́řených metodik pro stanovenı́ potřebného průtoku vody ke zdolánı́ požáru. Dále je uvedeno hodnocenı́ schopnosti technických prostředků a hasiv pohltit tepelný výkon požáru. Na závěr je navržen přı́klad zpracovánı́ postupu zdolávánı́ požáru pro konkrétnı́ objekt, s využitı́m počı́tačové simulace požáru programem Fire Dynamics Simulator 3.1. 4 2 Rešerše literárnı́ch zdrojů SÄRDQVIST, S. An Engineering Approach to Fire-Fighting Tactics. Výzkumná zpráva č. 1014. Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1996. 79 s. Švédský student Stefan Särdqvist se ve své práci zabývá metodikou analýzy zdolávánı́ požáru pro skladiště zemědělských postřiků na bázi pesticidů a herbicidů. Práce je součástı́ skandinávského projektu TOXFIRE, který hodnotı́ nebezpečı́ skladišt’ přı́pravků na ochranu rostlin. V práci je použito výsledků výzkumů věnovaných hořenı́ pesticidů, hašenı́ vodnı́ mlhou a hašenı́ velkých požárů. Rozvoj požáru je kalkulován pomocı́ počı́tačové simulace modelem HAZARD I a pomocı́ empirických vztahů. Výsledkem analýzy je návod pro požárnı́ jednotky, který uvádı́ jakou požárnı́ taktiku je vhodné zvolit v různých stadiı́ch rozvoje požáru v objektu. HANUŠKA, Z. Metodický návod k vypracovánı́ dokumentace zdolávánı́ požárů. Praha: MV Ředitelstvı́ Hasičského záchranného sboru ČR, 1996. 78 s. Publikace je metodickým návodem pro vypracovánı́ dokumentace zdolávánı́ požárů. Obsahuje postup provedenı́ operativně taktické studie, ve které se stanovı́, zda je dostupné množstvı́ sil a prostředků dostačujı́cı́ na zdolánı́ požáru, způsob vypracovánı́ operativnı́ch plánů a operativnı́ch karet. Dále je zde pojednáno o grafické úpravě a vzhledu dokumentace zdolávánı́ požárů. Obsahuje množstvı́ tabulek s různými takticko technickými údaji potřebnými k zpracovánı́ dokumentace zdolávánı́ požárů. Součástı́ je vzorový přı́klad zpracovánı́ operativnı́ho plánu a operativnı́ karty. 5 3 Postupy zdolávánı́ požárů v zahraničı́ a ČR Postupy zdolávánı́ požárů jsou určeny pro seznámenı́ velitele zásahu s objektem, ve kterém je veden požárnı́ zásah. Skládajı́ se zpravidla z textové a grafické části. Obsah je závislý na požadavcı́ch legislativy a hasičských sborů, pro které jsou určeny. 3.1 Řešenı́ postupů zdolávánı́ požárů v zahraničı́ V USA se jako postup zdolávánı́ požáru použı́vá pre-fire plan. Tento může mı́t rozmanitou podobu. Pre-fire plany zpracovávajı́ většinou sami hasiči při prováděnı́ tzv. požárnı́ch inspekcı́. Má často formu jednoduchého formuláře formátu přibližně A4 (USletter), ve kterém jsou vypsány základnı́ informace o objektu. Někdy bývá také součástı́ plánek budovy, fotka apod. Předpisy upravujı́cı́ vzhled, obsah nebo nutnost zpracovánı́ pre-fire planu nejsou vydávány na úrovni státu, ale pouze některá města je vydávajı́ s mı́stnı́ působnostı́. Pro mrakodrapy, velké výrobnı́ komplexy a jiné složité objekty zpracovávajı́ pre-fire plany specialisté na žádost požárnı́ho rady (Fire marshall) města nebo státu. Pre-fire plan obsahuje tyto základnı́ informace: adresu, majitele, geometrické rozměry, stavebnı́ konstrukce, rozdělenı́ do požárnı́ch úseků, vybavenı́ objektu SHZ, hydranty a požárnı́mi vodovody, umı́stěnı́ požárnı́ch hydrantů, odhad potřebného množstvı́ sil a prostředků, a navrhovanou strategii. Odhad množstvı́ sil a prostředků se provádı́ obvykle metodikou ISU (viz. 6.1). Vzor listu pre-fire planu použı́vaného v USA obsahuje přı́loha 1. Poslednı́ dobou se začı́ná v USA a Velké Británii použı́vat tzv. Emergency pre-plan, určený pro všechny záchranné složky. Tento je využitelný také při různých společných zásazı́ch. Přı́klad je v přı́loze 3. Ve Švédsku zpracovává majitel objektu ve spolupráci s hasičským sborem dokumentaci obsahujı́cı́ základnı́ informace o stavbě. Požadavky na sı́ly a prostředky nejsou součástı́ postupů zdolávánı́ požárů. Grafická část je tvořena půdorysem objektu v měřı́tku 1:350, který obsahuje důležité informace pro hasiče [20]. Přı́klad postupu zdolávánı́ požáru použı́vaného ve Švédsku je v přı́loze 2. Dnes je také modernı́ vypracovávat Pre-fire plany jako součást programů použı́vaných při řı́zenı́ zásahů. Bývajı́ uloženy přı́mo na pevném disku přenosného počı́tače, nebo v databázi, do které se přistupuje pomocı́ datového přenostu na bázi GSM nebo privátnı́ch radiových sı́tı́. Jednı́m z řešenı́ je také vypracovánı́ Pre-fire planu ve formátu *.html, uloženı́ a zobrazovánı́ na kapesnı́ch počı́tačı́ch. 6 3.2 Dokumentace zdolávánı́ požárů V ČR je dána povinnost zpracovat dokumentaci zdolávánı́ požárů pro objekty se ztı́ženými podmı́nkami pro zásah [28], nebo u objektů s vysokým požárnı́m nebezpečı́m [32]. Dokumentaci zpracovává odborně způsobilá osoba, nebo technik požárnı́ ochrany ve spolupráci s orgánem státnı́ho požárnı́ho dozoru [28]. Dokumentaci zdolávánı́ požárů tvořı́ operativnı́ plán zdolávánı́ požár a operativnı́ karta zdolávánı́ požáru [28]. Operativnı́ plán je tvořen a) základnı́m textem, který obsahuje operativně taktickou studii, stanovenı́ nejsložitějšı́ varianty požáru a výpočty pro stanovenı́ sil a prostředků jednotek požárnı́ ochrany, popřı́padě požadavky na speciálnı́ hasebnı́ látky a postupy, b) vyjı́matelnou přı́lohou určenou pro jednotky požárnı́ ochrany při zdolávánı́ požáru, která obsahuje 1. textovou část s operativně taktickými údaji o objektu, např základnı́ charakteristiky požárnı́ bezpečnosti staveb a technologiı́, technických zařı́zenı́ včetně požárně bezpečnostnı́ch zařı́zenı́, přı́stupových komunikacı́, únikových a zásahových cest, určenı́ zdrojů vody pro hašenı́ požárů, popřı́padě speciálnı́ch hasebnı́ch látek a doporučenı́ pro postup jednotek požárnı́ ochrany, 2. grafickou část s plánem objektu, včetně umı́stěnı́ okolnı́ch objektů, zdrojů vody pro hašenı́ požárů, přı́jezdových komunikacı́ a nástupnı́ch ploch pro požárnı́ techniku. Operativnı́ karta je zjednodušenou formou operativnı́ho plánu a zpracovává se zpravidla v přı́padech, kdy se složité podmı́nky pro zásah vyskytujı́ v jednom stavebnı́m objektu. Operativnı́ kartu tvořı́ a) textová část, která obsahuje základnı́ charakteristiky požárnı́ bezpečnosti stavby a technologiı́, konstrukčnı́ zvláštnosti objektu, popis únikových cest, umı́stěnı́ zařı́zenı́ pro zásobovánı́ požárnı́ vodou, umı́stěnı́ a způsob ovládánı́ dalšı́ch PBZ, mı́st uzávěrů vody, plynu, způsob vypnutı́ el. proudu, popřı́padě také stanovenı́ požadavků na speciálnı́ hasebnı́ látky a postupy, b) grafická část, která obsahuje plán objektu a podle potřeby také umı́stěnı́ okolnı́ch objektů, zdroje vody pro hašenı́ požárů, přı́jezdové komunikace a nástupnı́ plochy pro požárnı́ techniku. 7 Ze srovnánı́ postupů zdolávánı́ požárů zpracovávaných v zahraničı́ a v ČR plyne, že rámcový obsah je svým způsobem podobný. Největšı́ odlišnost je ve stanovenı́ množstvı́ sil a prostředků, které je v ČR prováděno poměrně podrobným způsobem. Tento postup je ale nutný, když akceptujeme fakt, že v ČR zpracovavaná dokumentace zdolávánı́ požárů nesloužı́ výhradně pro potřeby represivnı́ činnosti hasičských sborů. Legislativnı́ návaznosti na dokumentaci zdolávánı́ požárů Dokumentace zdolávánı́ požárů nesloužı́ jen jako informačnı́ zdroj pro velitele zásahu, ale i jako podklad pro plněnı́ legislativnı́ch požadavků na právnické a podnikajı́cı́ fyz. osoby a HZS ČR. Dokumentace zdolávánı́ požárů sloužı́ jako podklad k: • určenı́, zda právnická a podnikajı́cı́ fyzická osoba bude zřizovat jednotku hasičského záchranného sboru podniku, nebo jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku [32] • stanovenı́ počtu zaměstnanců a vybavenı́ HZS podniku, počtu členů a vybavenı́ SDH podniku[32] • určenı́, zda je právnická nebo podnikajı́cı́ fyzická osoba povinna zřı́dit požárnı́ hlı́dku [32] • zvýšenı́ základnı́ho počtu přı́slušnı́ků v jedné směně na stanici HZS kraje [29] • určenı́ nutnosti vybavenı́ stanic HZS kraje speciálnı́ technikou (např. KHA, PHA atd.) [29] • určenı́ nutnosti vybavenı́ jednotek SDH obcı́ speciálnı́ technikou (např. AZ, přetlakový ventilátor atd.) [29] 3.3 Vnitřnı́ havarijnı́ plán podniku Provozovatel, který zpracovává bezpečnostnı́ zprávu, podle § 8 a 9, zákona [34] je povinen zpracovat vnitřnı́ havarijnı́ plán. Vnitřnı́ havarijnı́ plán se podle [30] skládá z části informativnı́ a operativnı́. Operativnı́ část vnitřnı́ho havarijnı́ho plánu tvořı́: a) scénáře haváriı́ b) opatřenı́ vedoucı́ k zastavenı́ rozvoje havárie c) sı́ly a prostředky použitelné k řešenı́ havárie d) vyrozuměnı́ o havárii a předánı́ informacı́ 8 e) řı́zenı́ zásahu f) spojenı́ g) monitoring h) havarijnı́ informačnı́ systém i) způsob asanace daného typu havárie Dále jsou součástı́ vnitřnı́ho havarijnı́ho plánu ostatnı́ plány pro řešenı́ mimořádných událostı́, např. dokumentace zdolávánı́ požárů. Z výše uvedeného je zřejmé, že vnitřnı́ havarijnı́ plán, zpracovaný podle vyhlášky [30], je poměrně rozsáhlý při vlastnı́m zásahu jen obtı́žně využitelný. Z hlediska pružného a efektivnı́ho řešenı́ události se jevı́ vhodné zpracovat vnitřnı́ havarijnı́ plán ve formě operativnı́ch karet, které obsahujı́ pouze údaje potřebné pro složku IZS nebo organizačnı́ útvar podniku, který bude kartu použı́vat při havárii. Zpracovánı́ vnitřnı́ho havarijnı́ho plánu pro všechny scénáře haváriı́ je obtı́žné. Rozpracovánı́ scénářů do velkých podrobnostı́ (časové údaje apod.) je zbytečné. Pro havárie, které předpokládáme na základě analýzy rizika jsou obvykle realizována preventivnı́ opatřenı́ již ve fázi projektu technologie. Při dodrženı́ projektových parametrů by na technologickém zařı́zenı́ nemělo dojı́t k havárii, kterou lze analýzou rizika odhalit. Často docházı́ na technologiı́ch k haváriı́m, které analýza rizika neodhalila. V praxi se také stává, že k havárii na zařı́zenı́ dojde i při dodrženı́ všech projektových bezpečnostnı́ch opatřenı́. Vhodným řešenı́m tohoto problému je zpracovánı́ vnitřnı́ho havarijnı́ho plánu pro několik základnı́ch haváriı́: a) požár b) výbuch c) únik toxického, nebo výbušného plynu do ovzdušı́ d) únik nebezpečné látky do odpadnı́ch, nebo spodnı́ch vod e) povodňový plán Tı́mto způsobem majı́ také některé průmyslové podniky vnitřnı́ havarijnı́ plán zpracován. Legislativa [30] neupravuje vzhled a grafické zpracovánı́ vnitřnı́ho havarijnı́ho plánu. Při zpracovánı́ lze využı́t metodiky [12]. 9 3.4 Grafická a obsahová úroveň postupů zdolávánı́ požárů Na základě srovnánı́ již vypracovaných postupů zdolávánı́ požárů s postupy použı́vanými v zahraničı́ lze uvést některé poznatky: • Při zpracovánı́ počı́tat s tı́m, že postupy zdolávánı́ požárů nemusı́ sloužit výlučně jako informačnı́ zdroj pro přı́pad požárů, ale i při jiných mimořádných událostech. • Pro většinu objektů je nejvhodnějšı́ vypracovánı́ operativnı́ karty. Karta musı́ být přehledná a jednoduchá. Pokud je zpracováván operativnı́ plán, musı́ být maximálně stručný a přehledný, orientace v něm musı́ být jednoduchá. • Je vhodné, aby si každý sbor vytvořil jednotnou šablonu a požadavky na obsah postupu, ke kterým by měl zpracovatel přihlédnou. Důležitá je spolupráce zpracovatele s veliteli jednotky PO, která bude postupy použı́vat. • V grafické části postupu je nutné vždy uvádět legendu použitých značek a nepoužı́vat zkratky, kromě všeobecně známých a nezaměnitelných. Při označovánı́ chemických látek neuvádět chemický vzorec, ale název (kromě složitých názvů), nejvhodnějšı́ je použı́vat některý z identifikačnı́ch kódů, např. UN v kombinaci informačnı́m kódem např. HAZCHEM. Důležité je uvést přibližné množstvı́ nebezpečné látky. • Nenı́ vhodné, aby byly v operativnı́ kartě zmiňovány údaje všeobecně známé, ale odlišné a neobvyklé. • Při zpracovánı́ postupů je nejdůležitějšı́ logicky uvažovat a držet se tzv. při zemi. Při bezmyšlenkovém kopı́rovánı́ stanovené metodiky lze dospět k nesmyslným požadavkům. 10 4 Požárnı́ taktika Množstvı́ sil a prostředků potřebných ke zdolávánı́ požáru je závislé na zvolené požárnı́ taktice. Velitel zásahu rozhoduje o způsobu nasazenı́ sil a prostředků. Pro rozhodovánı́ musı́ mı́t dostatek informacı́ o možnosti zdolat požár v daném objektu. 4.1 Cı́le požárnı́ho zásahu Nastávajı́ situace, kdy je jako „efektivnı́ “ vyhodnocen x-hodinový zásah, při kterém byly soustředěny desı́tky požárnı́ch jednotek a na požářišti zbyly doutnajı́cı́ trosky nehořlavých stavebnı́ch konstrukcı́ a hromada popela. Tato situace je ovšem vynucena obecnými zvyklostmi a tlakem veřejnosti. Je mnoho subjektivnı́ch důvodů pro zahájenı́ zásahu, napřı́klad veřejné mı́něnı́, že každý požár musı́ být hašen. Tato situace vyžaduje velkou sebedůvěru velitele zásahu, aby před médii obhájil, proč nechal stavbu shořet. [20] strana 13. Mnoho hasičů zastává názor, že některé objekty by bylo vhodnějšı́ v určité fázi požáru nechat shořet, ale obvykle ho vůbec veřejně nevyslovı́. Pokud by se velitel zásahu rozhodl nehasit hořı́cı́ objekt a věnoval se pouze obraně okolı́, mohl by napřı́klad vlastnı́k objektu iniciovat soudnı́ proces pro náhradu škody. Pokud by k tomuto procesu došlo, muselo by se postupovat podle platné právnı́ úpravy této problematiky. Cı́le požárnı́ho zásahu jsou definovány takto: Cı́lem činnosti jednotek při zdolávánı́ požáru je a) lokalizace požáru v přı́padech, kdy bylo zásahem zamezeno dalšı́mu šı́řenı́ požáru a sı́ly a prostředky zasahujı́cı́ch jednotek jsou pro likvidaci požáru dostatečné, a poté b) likvidace požáru až do ukončenı́ nežádoucı́ho hořenı́. [29] § 15 odst. 1. Z toho je zřejmé, že lokalizace a likvidace požáru nemůže být dosaženo, dokud na mı́stě zásahu nenı́ soustředěno dostatečné množstvı́ sil a prostředků. Jestliže bychom uvažovali až do extrémů, tak lze vydedukovat následujı́cı́ názor. Pokud na mı́stě požáru nenı́ soustředěno dostatečné množstvı́ sil a prostředků, nelze požár lokalizovat ani likvidovat. Obvyklým způsobem zdolávánı́ velkého požáru je soustřed’ovat sı́ly a prostředky tak dlouho, dokud nevyhořı́ většina hořlavin, poté již dojde ke snı́ženı́ intenzity hořenı́ a sı́ly a prostředky stačı́ k uhašenı́ dohořı́vajı́cı́ho ohně. 11 Platná právnı́ úprava vymezuje situaci, kdy je vhodnějšı́ nechat objekt vyhořet následujı́cı́m způsobem. V přı́padě, že by náklady na zdolánı́ požáru osamoceně stojı́cı́ho objektu, jako je napřı́klad stoh nebo sklad pı́ce, mohly být s ohledem na hodnotu takového objektu považovány za náklady vynaložené nehospodárně a průzkumem bylo potvrzeno, že nejsou ohroženy životy osob nebo zvı́řat anebo životnı́ prostředı́, je velitel zásahu povinen zvážit účelnost zásahu a přı́padně jej ukončit, aniž by bylo dosaženo cı́le činnosti jednotek při zdolávánı́ požáru. [29] § 15 odst. 3. Nicméně i při hašenı́ cennějšı́ch objektů, než je stoh slámy, mohou náklady na zdolánı́ požáru převýšit uchráněné hodnoty. Zohlednit je nutné napřı́klad náklady na sanaci mı́sta požáru a zachycenı́ kontaminované požárnı́ vody v přı́padě požáru chemických látek. Touto problematikou se musı́ předem zpracovávané postupy zdolávánı́ požárů zabývat, protože, jak plyne ze zákona [32] a vyhlášky [29], musı́ jednotky při zásahu požı́vat dokumentaci zdolávánı́ požárů a havarijnı́ plány. Cı́lem činnosti integrovaného záchranného systému (dále IZS), jehož jsou jednotky požárnı́ ochrany součástı́, je odvrácenı́ nebo omezenı́ bezprostřednı́ho působenı́ rizik vzniklých mimořádnou událostı́, zejména ve vztahu k ohroženı́ života, zdravı́, majetku nebo životnı́ho prostředı́ [33]. Základnı́ legislativnı́ podklady pro represivnı́ požárnı́ ochranu [32], [29] se přı́mo vlivem požárnı́ho zásahu na životnı́ prostředı́ nezabývajı́. Vliv požárnı́ho zásahu na životnı́ prostředı́ Vliv požáru na životnı́ prostředı́ je takřka vždy negativnı́. Ohroženı́ životnı́ho prostředı́ vlivem požáru se může zhoršit také při nevhodném požárnı́m zásahu. Napřı́klad u objektů, ve kterých se skladujı́ nebezpečné chemické látky. Požárnı́ voda může tyto látky vyplavit a způsobit jejich proniknutı́ do půdy, spodnı́ch vod a vodnı́ch toků. V tomto přı́padě je nanejvýš nutné stanovit prioritnı́ cı́le požárnı́ho zásahu již v dokumentaci zdolávánı́ požárů, která je také součástı́ havarijnı́ch plánů určených pro tyto objekty [34]. Vyhořenı́m se obvykle snı́žı́ nebezpečnost látky pro životnı́ prostředı́, i když dokonalé spalovánı́ nelze za podmı́nek požáru předpokládat. Může se ovšem také stát, že nedokonalým spalovánı́m budou teprve nebezpečné látky vznikat. Určit reálný dopad požárnı́ho zásahu na životnı́ prostředı́ je velmi složité. Ve Velké Británii byly zpracovány studie [10], které srovnávaly náklady na odstraněnı́ ekologické zátěže vzniklé při úniku kontaminované požárnı́ vody a náklady vzniklé uvolněnı́m toxických látek do ovzdušı́. Výsledkem byly obecné aplikovatelné podmı́nky uvedené v tabulce 1., které specifikujı́, kdy je vhodnějšı́ požár hasit a kdy nechat látky vyhořet. 12 Hašenı́ požáru je nutné pokud: Vyhořenı́ je vhodnějšı́ pokud: jsou požárem ohroženy životy požár neohrožuje životy jsou předpoklady pro rychlé uhašenı́ bez je malá pravděpodobnost uhašenı́ požáru dopadu na živ. prostředı́ existuje riziko významného rozšı́řenı́ po- hašenı́ požáru by bylo závažným rizikem žáru pro zasahujı́cı́ hasiče jsou ohroženy důležité budovy již nelze zachránit majetek je možné zachránit majetek a škody na povětrnostı́ podmı́nky jsou přı́znivé (zplo- životnı́m prostředı́ nejsou proti hodnotě diny hořenı́ se nebudou šı́řit do obydlené majetku důležité oblasti) odtok požárnı́ vody může ohrozit zdroje pitné vody Tabulka 1: Podmı́nky použitı́ taktiky kontrolovaného vyhořenı́ [10] Otázkou pouze zůstává, jestli má v ČR životnı́ prostředı́ stejnou hodnotu jako ve Velké Británii. Pokud se nebezpečná látka uvolnı́ do ovzdušı́, způsobı́ zpravidla menšı́ škody, než když kontaminuje půdu a spodnı́ vody. 4.2 Volba režimu činnosti na mı́stě zásahu Většina autorů literatury zabývajı́cı́ se požárnı́ taktikou obvykle dělı́ režim zásahové činnosti na požárnı́ útok a požárnı́ obranu. Podle [16] je požárnı́ útok organizované nasazenı́ sil a prostředků v určitém směru na mı́stě zásahu. Požárnı́ útok musı́ zajistit záchranu osob, zvı́řat, majetku, lokalizaci a likvidaci požáru, včetně ochrany okolı́. Požárnı́ obrana se provádı́, pokud je množstvı́ sil a prostředků nedostatečné pro provedenı́ požárnı́ho útoku. Hlavnı́m cı́lem požárnı́ obrany je záchrana osob, zvı́řat, majetku, ochrana okolı́ a lokalizace požáru. Volba režimu činnosti a vlastnı́ požárnı́ taktiky je závislá na dostupných silách a prostředcı́ch a taktických parametrech těchto prostředků. Soustředěnı́ sil a prostředků je závislé na čase a taktéž rozvoj požáru je závislý na čase. Stávajı́cı́ model stanovenı́ sil a prostředků definuje nejsložitějšı́ variantu požáru [12] a na tuto variantu jsou vypočteny sı́ly a prostředky. V literatuře [20] je vztah mezi aktuálně dostupnými silami a prostředky pro zdolávánı́ požáru definován grafem uvedeným na obrázku 1. Vodorovná osa grafu představuje režim činnosti, kterým může být obrana nebo útok. Na svislé ose jsou zachyceny aktuálně dostupné sı́ly a 13 Obrázek 1: Závislost režimu činnosti na dostupných silách a prostředcı́ch prostředky. Pokud množstvı́ sil a prostředků těsně překoná potřebu, jedná se o kritické množstvı́. V tomto přı́padě nenı́ jisté, zda je vhodnějšı́ obrana nebo útok a režim je okrajový. Pokud je zásah zahájen nad chybovou hranicı́, sı́ly a prostředky budou účelně využity a operaci lze považovat za úspěšnou. Zásah provedený v situaci pod chybovou hranicı́ nebude úspěšný. Při zdolávánı́ požárů mohou nastat čtyři situace, které jsou uvedeny v tabulce 2. Nároky na volbu správné požárnı́ taktiky jsou nejvyššı́ v situacı́ch 2. a 4., v situaci 1. se lze snadno rozhodnout pro agresivnı́ požárnı́ útok a při situaci 3. je jedinou rozumnou možnostı́ požárnı́ obrana. Vynesenı́ těchto situacı́ do grafu závislosti režimu činnosti na dostupných silách a prostředcı́ch je na obrázku 2. 1. situace Ohraničený požár, sı́ly a prostředky jsou dostatečné Přı́klad: požár osobnı́ho automobilu, požár bytu 2. situace Ohraničený požár, kritické množstvı́ sil a prostředků Přı́klad: rozšiřujı́cı́ se požár bytu 3. situace Ohraničený požár, nedostatek sil a prostředků Přı́klad: požár skladiště, stodoly 4. situace Neohraničený požár, nedostatek sil a prostředků Přı́klad: požárnı́ bouře, rozsáhlý lesnı́ požár, výbuch plynu v chemické továrně přecházejı́cı́ v domino efekt Tabulka 2: Situace, které mohou nastat při zdolávánı́ požáru [20] Potřebné množstvı́ sil a prostředků je závislé na způsobu hašenı́ a potřebném množstvı́ hasiv 14 pro hašenı́ požáru. Metodiky použı́vané k určenı́ potřebného průtoku vody se lišı́ v různých státech, některé jsou uvedeny v kapitole 6. Výpočty k určenı́ počtu hasičů a požárnı́ techniky jsou závislé na požárnı́ taktice a technických prostředcı́ch použitých k zásahu. Obrázek 2: Přı́klady umı́stěnı́ základnı́ch situacı́ v grafu 4.3 Dostupné sı́ly a prostředky jednotek požárnı́ ochrany Dojezd jednotek požárnı́ ochrany na mı́sto zásahu probı́há v souladu s plošným pokrytı́m jednotek na územı́ ČR. Diagram na obrázku 3. zobrazuje obvyklou časovou posloupnost soustředěnı́ jednotek při zdolávánı́ požáru. Odlišný postup při soustředěnı́ jednotek na mı́sto zásahu lze očekávat pouze při mimořádně rozsáhlých požárech, nebo při požárech, kdy je ohroženo velké množstvı́ lidı́ a tyto jsou ohlášeny až ve vyššı́ch fázı́ch rozvoje požáru. Operačnı́ důstojnı́k obvykle vysı́lá na mı́sto události nejprve sı́ly a prostředky předurčené plošným pokrytı́m. Dojezdové časy prvnı́ch třı́ jednotek požárnı́ ochrany jsou uvedeny v tzv. základnı́ tabulce plošného pokrytı́ ze zákona [32]. Přesné určenı́ jednotek pro danou lokalitu je v požárnı́m poplachovém plánu kraje. Tento by měl být ve všech krajı́ch přepracován do 30. 9. 20031 . Nynı́ existujı́cı́ požárnı́ poplachové plány okresu pozbyly platnosti a vysı́lánı́ požárnı́ch jednotek nemá legislativnı́ podklad. Tento stav je ovšem pouze přechodný. Požárnı́ poplachový plán kraje bude většinou zpracováván na základě původnı́ch požárnı́ch poplachových plánů okresů. 1 Uvedeno v nařı́zenı́ vlády č. 498/2002 Sb. 15 Ohlášení požáru Operační a informační středisko Vyslání jednotek předurčených pro zásah Příjezd na místo Stačí síly a prostředky ? NE Požadavek na další jednotky Vyslání posilových jednotek ANO Lokalizace požáru Příjezd na místo Likvidace požáru Lokalizace požáru Ukončení činnosti jednotek požární ochrany Likvidace požáru Časová osa Obrázek 3: Diagram znázorňujı́cı́ průběh soustředěnı́ jednotek požárnı́ ochrany na mı́stě zásahu Ze zkušenostı́ lze řı́ci, že operačnı́ důstojnı́k se obvykle řı́dil požárnı́m poplachovým plánem okresu, pokud byl vyhlášen maximálně II. stupeň poplachu. Při vyššı́ch stupnı́ch poplachu již povolával jednotky dle vlastnı́ho uváženı́ v závislosti na jejich vybavenı́ technikou. V tabulce 3. jsou vypsány dojezdové časy a technika jednotek požárnı́ ochrany pro jednotlivé kategorie nebezpečı́. Platná právnı́ úprava také stanovuje minimálnı́ taktické parametry požárnı́ techniky, která se na mı́sto zásahu dostavı́. Jedná se o techniku jednotek, zařazených v I. stupni poplachu pro danou kategorii plošného pokrytı́. Taktické parametry jsou uvedeny v tabulce 4. Vozidlo CAS 24 sice zákon [32] nepožaduje, ale plošné pokrytı́ a požárnı́ poplachové plány jsou koncipovány tak, aby ke každému zásahu dojela alespoň jedna jednotka HZS kraje. Vyslánı́ menšı́ho vozidla než CAS 24 HZS kraje je málo pravděpodobné. Technika, která se na mı́sto zásahu dostavı́, může mı́t odlišné parametry. Záležı́ na vybavenı́ jednotek požárnı́ ochrany. Uvedené taktické parametry techniky jsou minimálnı́. Při výpočtech 16 můžeme použı́t parametry, které má technika, kterou jsou skutečně hasičské sbory vybaveny. V tomto přı́padě, ale bude nutné dokumentaci častěji aktualizovat v souladu s obnovovánı́m techniky. K silám a prostředkům, vycházejı́cı́m z plošného pokrytı́ (technice HZS ČR a JSDH obce) lze přičı́st techniku, kterou vlastnı́ JHZS nebo JSDH podniku, pokud se jedná o zásah v areálu podniku. 1. jednotka 2. jednotka 3. jednotka Kategorie Doba [min] Technika Doba [min] Technika Doba [min] Technika I. A 7 CAS 7 CAS 10 CAS B 7 CAS 10 CAS 10 CAS A 10 CAS 10 DA 15 CAS B 10 CAS 15 DA 15 CAS A 15 DA 15 CAS 20 CAS B 15 DA 20 CAS 20 CAS A 20 DA 25 CAS 25 CAS II. III. IV. Tabulka 3: Dojezdové časy a technika JPO pro danou kategorii územı́ podle základnı́ tabulky plošného pokrytı́ a [32] Průtok Nádrž Prášek Družstvo [l.min−1 ] Voda [l] Pěnidlo [l] [kg] 2 400 1 700 100 1x6 1+3 CAS 8 800 1 700 100 1x6 1+3 DA 800 - 40 1x6 1+3 Technika CAS 24 Souhrnné taktické parametry základnı́ dostupné techniky Kategorie Průtok Voda Pěnidlo Prášek Hasiči I. 4 000 5 100 300 3x6 12 II. 4 000 3 400 240 3x6 12 III.-IV. 4 000 3 400 240 3x6 12 Tabulka 4: Taktické parametry základnı́ požárnı́ techniky dostupné dle plošného pokrytı́, vycházejı́cı́ z požadavků vyhlášky [31] 17 5 Analýza rizika a modelovánı́ průběhu požáru Pomocı́ metod, použı́vaných v průmyslu k analýze a hodnocenı́ rizika technologických procesů a výrob, je možné odhadnout scénář a průběh požáru v objektu. Zůstává pouze otázka, s jakou přesnostı́ je nutno počı́tat. Metodika [12] provádı́ určitou formu analýzy rizika objektu pomocı́ rádiusu požáru, který charakterizuje lineárnı́ rychlost šı́řenı́ požáru, uvedenı́ hasičských jednotek do činnosti, dopravu jednotek k mı́stu požáru a dobu bojového rozvinutı́ jednotek. Pro účely zpracovánı́ postupů zdolávánı́ požárů nejsou metody analýzy rizika zcela vhodné, protože postupy zdolávánı́ požárů jsou třeba až v přı́padě, že událost již nastala. Metody analýzy rizika jsou spı́še vhodné ve fázi projektovánı́ a vybavovánı́ objektu SHZ. Takto se také v zahraničı́ použı́vajı́. Jako přı́klad využitı́ při zpracovánı́ postupů zdolávánı́ požárů lze uvést hledánı́ nejpravděpodobnějšı́ho scénáře. Ovšem použitelné údaje o takovém řešenı́ se mi nepodařilo nalézt. 5.1 Možnosti modelovánı́ průběhu požáru Plocha požáru Pro stanovenı́ sil a prostředků potřebných pro hašenı́ se často použı́vajı́ závislosti na ploše požáru. Nejčastějšı́ je úvaha, že je požárem zasažena celá plocha objektu, nebo požárnı́ho úseku. Některé metodiky uvádějı́ sı́ly a prostředky pro požár 25%, 50%, 75% a 100% plochy objektu. Metodika [12] modeluje plochu požáru v závislosti na lineárnı́ rychlosti šı́řenı́. Tato veličina byla stanovena zpracovánı́m požárnı́ch statistik pro určité typy a způsoby využitı́ objektů. Lineárnı́ rychlost šı́řenı́ požáru nevystihuje skutečnou povahu rozvoje požáru v uzavřeném prostoru. Výsledné parametry požáru jsou určeny nejpřesněji na volném prostranstvı́, např. požáry trávy, obilovin, lesa apod. Plocha požáru je důležitým parametrem hlavně při hašenı́ požárů hořlavých kapalin. Tepelný výkon požáru Za nejvhodnějšı́ parametr charakterizujı́cı́ požár lze považovat tepelný výkon požáru2 . Tento parametr nám umožňuje srovnat požáry látek zcela odlišných požárně technických vlastnostı́. Pro modelovánı́ a odhad tepelného výkonu požáru existuje mnoho v praxi použı́vaných metod. Odhady tepelných výkonů požárů se použı́vajı́ při projektovánı́ požárnı́ bezpečnosti staveb, při 2 Na přesné formulaci českého ekvivalentu anglického výrazu Heat Release Rate se odbornı́ci neshodujı́. Nejčastěji se uvádı́ tyto výrazy: rychlost uvolňovánı́ tepla, tepelný tok, tepelný výkon a uvolněné teplo. 18 dimenzovánı́ SHZ, ZOKT a jinde. Tepelný výkon požáru je dnes možné také modelovat pomocı́ počı́tačů. V západnı́ch zemı́ch je tepelný výkon požáru považován za základnı́ parametr požáru. Proto se budu dále zabývat výhradně modelovánı́m tepelného výkonu požáru. Požár se obvykle dělı́ do fázı́ způsobem uvedeným na obrázku 4. Pro účely stanovenı́ potřebných sil a prostředků je nutné uvést, že pokud je požár ve fázi ustáleného hořenı́ limitován větránı́m, dojde po kolapsu stavebnı́ch konstrukcı́ k dalšı́mu nárůstu výkonu požáru. Q̇ Úplné vznícení Rozhořívání Ustálené hoření Dohořívání t Obrázek 4: Obvyklé rozdělenı́ požáru na čtyři fáze Požár limitovaný povrchem paliva Tepelný výkon při požáru limitovaném povrchem paliva, za předpokladu úplného spálenı́ hořlaviny, je dán základnı́m vztahem [1]: Q̇ = ṁ.∆hc [MW ] (1) ṁ - rychlost hořenı́ [kg.s−1 ] ∆hc - spalné teplo [MJ.kg−1 ] Toto je základnı́ vztah, který po úpravě umožňuje stanovit např. tepelný výkon uvolňovaný při požáru hořlavých kapalin. Rychlost hořenı́ ṁ určı́me ze znalosti povrchu hořlaviny a rychlosti odhořı́vánı́ na plochu. Pro odhad tepelného výkonu při požáru hořlavé kapaliny se použı́vá tento vztah: Q̇ = ∆hc .m00 .A [MW ] Rychlost odhořı́vánı́ m00 určı́me ze vztahu: 19 (2) m00 = m00∞ .(1 − e−kϑD ) [kg.m−2 .s−1 ] (3) m00∞ - rychlost odhořı́vánı́ v nádrži s nekonečným průměrem viz. tabulka 5. [kg.m−2 .s−1 ] kϑ - koeficient závislosti rychlosti odhořı́vánı́ na průměru nádrže [m−1 ] A - plocha nádrže [m2 ] ∆Hc Kapalina m00∞ kϑ [MJ.kg−1 ] [kg.m−2 .s−1 ] [m−1 ] heptan 44,6 0,101 1,1 benzén 40,1 0,085 2,7 xylén 40,8 0,090 1,4 aceton 25,8 0,041 1,9 benzı́n 43,7 0,055 2,1 kerosin 43,2 0,039 3,5 Tabulka 5: Vlastnosti některých hořlavých kapalin podle [19] Při odhadovánı́ tepelného výkonu požáru z běžného požárnı́ho zatı́ženı́ mı́stnostı́ bychom museli zjišt’ovat povrch každého druhu hořlaviny. Proto použijeme pro výpočet empirické vztahy, umožňujı́cı́ určenı́ tepelného výkonu požáru ve vztahu k době od okamžiku iniciace. Z výsledků požárnı́ch testů vycházı́ metoda stanovenı́ tepelného výkonu požáru v závislosti na čase pomocı́ růstové konstanty α (tzv. α t - fire), definovaná normou NFPA 92 B. Q̇ = α.(t2 − t1 )2 .10−3 [MW ] (4) α - růstová konstanta viz. tabulka 6. [kW.s−2 ] t2 - celková doba hořenı́ [s] t1 - doba rozhořı́vánı́ [s] Požár α [kW.s−2 ] Oblast použitı́* Konkrétnı́ hořlavina* Pomalý 0,002931 - - Střednı́ 0,01127 kanceláře, byty pračka Rychlý 0,04689 hotely televize, matrace Velmi rychlý 0,18780 obchodnı́ centra čalouněný nábytek *Pouze informativnı́ přı́klady Tabulka 6: Hodnoty růstové konstanty α 20 V návaznosti na normy požárnı́ bezpečnosti staveb ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 jak uvádı́ [18], byl pro určenı́ tepelného výkonu uvolňovaného konvekcı́ sestaven následujı́cı́ vztah : 2 t Qk = 0, 65 [MW ] kq Pro celkový tepelný výkon požáru potom platı́: 2 t Q̇ = kq [MW ] (5) (6) Růstovou konstantu kq určı́me v přı́padech aplikace normy ČSN 73 0802 jako: kq = 1500 √ a. p 1 [s.MW − 2 ] (7) V přı́padech, kdy se provádı́ výpočet dle ČSN 73 0804 určı́me růstovou konstantu kq takto: 1500 kq = √ 0 p 1 [s.MW − 2 ] (8) t - doba hořenı́ [s] a - součinitel rychlosti odhořı́vánı́ z hlediska hořlavin (ČSN 73 0802) [-] p - požárnı́ zatı́ženı́ [kg.m−2 ] p0 - průměrné požárnı́ zatı́ženı́ [kg.m−2 ] Při tomto způsobu odhadu tepelného výkonu ovšem nezahrnujeme do výpočtu vliv geometrie a fyzikálnı́ch vlastnostı́ stavebnı́ch konstrukcı́. Jedná se o přibližný odhad použitelný při orientačnı́m výpočtu. Požár limitovaný větránı́m Požár je limitovaný větránı́m obvykle po úplném vznı́cenı́ prostoru. Rychlost odhořı́vánı́ je omezena možnostı́ přı́sunu oxidačnı́ho prostředku a odvodu zplodin hořenı́. Základem většiny √ vztahů pro výpočet požárů limitovaných větránı́m je tzv. ventilačnı́ limit Ao Ho . Pro výpočet tepelného výkonu při úplném vznı́cenı́ v prostoru lze použı́t tento vztah [4]: √ 1 Q̇ = 0, 61(hk AT Ao Ho ) 2 Ao - plocha otvorů [m2 ] AT - plocha zdı́, stopů a podlahy kromě otvorů [m2 ] Ho - výška otvorů v obvodových konstrukcı́ch [m] hk - součinitel prostupu tepla stěnou [kW.m−1 .K −1 ] 21 [MW ] (9) V literatuře [7] je uveden tento vztah k určenı́ maximálnı́ho tepelného výkonu ve fázi po úplném vznı́cenı́ prostoru. 1 √ Q̇ = χA ∆Hc .Ao Ho .10−3 2 [MW ] (10) χA - účinnost spalovánı́ [-] K modelovánı́ tepelného výkonu požáru lze použı́t ještě mnoho jiných vztahů. Vztahy lze nalézt v odborné literatuře, výzkumných zprávách, normách, předpisech a také v technických manuálech programů pro modelovánı́ požárů. 5.2 Simulace požáru na počı́tačı́ch Při výpočtu tepelného výkonu požáru v závislosti na čase dosáhneme nejlepšı́ch výsledků při použitı́ počı́tačových programů pro modelovánı́ požáru. Rozdělenı́ modelů požáru je složitějšı́, ale obvykle se počı́tačové modely dělı́ na zónové a modely typu pole (CFD modely). Zónové modely Zónové modely v principu řešı́ rovnice zachovánı́ energie, hmoty a hybnosti pro zpravidla dvě zóny, na které je daný prostor rozdělen. Hornı́ vrstva horkých plynů a vzestupný proud spalin tvořı́ jednu zónu a spodnı́ vrstva studeného vzduchu druhou zónu. Schéma je na obrázku 5. Horní vrstva Vzestupný proud spalin Spodní vrstva Palivo Obrázek 5: Schéma umı́stěnı́ hornı́ a spodnı́ vrstvy zónových modelů Výhodou zónových modelů je jednoduchost a rychlost výpočtu i na běžných počı́tačı́ch, při relativně vysoké přesnosti. Zónové modely jsou proto rozšı́řené a často použı́vané. 22 Při použitı́ zónových modelů se můžeme dopustit závažných chyb ve výpočtu, pokud modelujeme požár v prostoru značně rozdı́lných geometrických tvarů (např. skladiště, divadla, atria apod.), než pro jaké je model určen [5]. Pro některé tyto přı́pady existujı́ specializované zónové modely (např. ASET). Mezi známé programy využı́vajı́cı́ zónových modelů patřı́ napřı́klad: FPEtool, CFAST, FIRECALC, FIREWIND, BRANZFIRE. Modely založené na Computational Fluid Dynamics (CFD) Modely typu pole využı́vajı́ ve výpočtu základnı́ch rovnic zachovánı́ a přenosu energie, hybnosti a hmoty ve velmi malých kontrolnı́ch objemech, na které je prostor rozdělen. Schematicky je princip zobrazen na obrázku 6. Modely umožňujı́ simulovat i vlastnı́ chemické procesy při hořenı́ a chovánı́ hořlavých látek při působenı́ tepla a tepelné radiace požáru. V poslednı́ch letech byly zpracovány modely typu pole využı́vajı́cı́ algoritmů dynamického prouděnı́ kapalin CFD (Computation Fluid Dynamics). CFD simulace se běžně použı́vajı́ v konstruktérské praxi, v oblastech materiálového inženýrstvı́, hydromechaniky, aeromechaniky, termomechaniky apod. Zplodiny hoření Palivo Obrázek 6: Schéma rozdělenı́ prostoru na kontrolnı́ objemy u modelů založených na CFD Jejich výraznějšı́mu rozšı́řenı́ v minulosti bránily hlavně požadavky programů CFD na hardwarové vybavenı́ počı́tačů a nedostatečná propracovanost modelů. V současné době lze řı́ci, že i počı́tače v kategorii kancelářských strojů umožňujı́ využitı́ CFD modelovánı́ (např. program Fire Dynamics Simulator 3.1 vyžaduje 2 Ghz CPU + 512 MB RAM + 20 GB HD). Výhodou CFD simulace je aplikace nejnovějšı́ch poznatků v oblasti požárnı́ ochrany, protože CFD modely se v současné době intenzivně vyvı́jejı́. CFD modely umožňujı́ simulaci i ve velmi 23 složitých prostorách. Rozdı́l oproti zónovým modelům je i ve způsobu zobrazenı́ vypočtených údajů. CFD modely umožňujı́ obvykle znázorněnı́ pomocı́ přehledné 3D prostorové animace průběhu modelovaných veličin. Nevýhodou CFD modelů jsou nároky na hardwarové vybavenı́, výpočet trvá obvykle několik hodin i na výkonných počı́tačı́ch, vytvořenı́ vstupnı́ho souboru je poměrně složité a vyžaduje použitı́ maximálně přesných údajů. Přesnost výpočtu je také závislá na zvolené velikosti kontrolnı́ch objemů na které je prostor modelovánı́ rozdělen. Nejznámějšı́ programy přı́mo pro modelovánı́ požárů na bázi CFD jsou: SOFIE, FDS (Fire Dynamics Simulator), SMAFS, SMARTFIRE. Výběr vhodného způsobu modelovánı́ V současné době existuje mnoho možnostı́, jak modelovat tepelný výkon požáru. Pro jednoduššı́ objekty a počátečnı́ odhad je nejvhodnějšı́ použitı́ jednoduchých vztahů. Nejpřesnějšı́ch výsledků dosáhneme v současnosti využitı́m výpočetnı́ techniky. Výběr použitého modelu závisı́ na geometrických tvarech a rozměrech objektu, ve kterém bude požár modelován. Nutné je také připomenout, že modelovánı́m požárů se nemohou zabývat běžně hasiči, protože modelovánı́ vyžaduje široké odborné znalosti v oblasti teorie dynamiky požáru. 24 6 Postupy stanovenı́ sil a prostředků k hašenı́ Potřebné množstvı́ sil a prostředků k hašenı́ je závislé hlavně na použité hasebnı́ látce a způsobu jejı́ aplikace. Nejčastěji použı́vanou hasebnı́ látkou je voda. Pro stanovenı́ průtoku vody potřebné k hašenı́ lze použı́t různé metodiky. Vztahy použı́vané k stanovenı́ potřebného průtoku vody k hašenı́ se zı́skávajı́ statistickým zpracovánı́m údajů o požárech, nebo pomocı́ laboratornı́ch testů. Je také možné srovnat tepelnou bilanci požáru s ochlazovacı́ schopnostı́ dodávané vody. Nı́že uvedené metodiky se použı́vajı́ k navrhovánı́ zdrojů požárnı́ vody a v požárnı́ taktice pro určenı́ dodávky vody na mı́sto požáru. 6.1 Metodiky určujı́cı́ průtok vody podle geometrických rozměrů požáru Tyto metodiky se zakládajı́ nejčastěji na statistickém sledovánı́ požárů v určité oblasti (např. IITRI), popřı́padě na kombinaci s fyzikálnı́ analýzou procesu hořenı́ (např. ISU). Výpočet dle Metodického návodu pro vypracovánı́ dokumentace zdolávánı́ požárů [12] Výpočet spočı́vá ve stanovenı́ plochy hašenı́ požáru Sh nebo fronty hašenı́ Oh . Množstvı́ hasebnı́ látky potřebné na hašenı́ Qhp se vypočte ze vztahu 11. Qhp = Sh I p Qhp = Oh I p (11) Vı́ce viz. [12]. Metodika Iowa State University (ISU) [14] Metodika byla vytvořena na základě dánských výzkumů a požárnı́ch testů prováděných v laboratořı́ch ISU. Rovnice (12) platı́ za předpokladu, že hořı́ v celém objemu V budovy, požárnı́ho úseku, nebo mı́stnosti. Q p = 1, 34 V (12) Vztah vycházı́ ze základnı́ch experimentálnı́ch poznatků [17]. Při odpařenı́ 1 kg vody vznikne přibližně 1, 5 m3 vodnı́ páry (cca. 90 % účinnost), která inertizuje hašený prostor. Při spotřebovánı́ 1, 5 m3 vzduchu k hořenı́ se uvolnı́ přibližně stejné teplo, jako je třeba k odpařenı́ 1 kg vody. 25 Pro uhašenı́ je tedy nutné do každých 1, 5 m3 prostoru dodat 1 kg vody. Toto množstvı́ je nutné aplikovat během 30 s pro maximálnı́ efektivitu hašenı́. Z těchto údajů lze snadno odvodit rovnici (12). Tento vztah je použı́ván již přes 30 let v USA a Anglii a je zmiňován ve většině zahraničnı́ch pracı́ zabývajı́cı́ch se touto problematikou. Je vhodné jej použı́t jak pro dimenzovánı́ hydrantových sı́tı́, tak pro represivnı́ činnost požárnı́ch jednotek. Metodika Insurance Service Office (ISO) [6], [14] Metodika zavedená pojišt’ovacı́m úřadem, která byla původně určena k oceňovánı́ rizika objektu pro účely pojišt’oven. Jako hodnotı́cı́ kritérium byl použit průtok potřebný pro kontrolu nad požárem v objektu. Postupem času se metodika rozšı́řila i v oblasti dimenzovánı́ zdrojů požárnı́ vody. V současnosti je jednou s nejrozšı́řenějšı́ch metodik. Mnoho dalšı́ch metodik je postaveno na jejı́m základě. Průtok vody potřebný ke kontrole nad požárem se vypočte ze vztahu: NFFi = (Ci )(Oi )(X + P)i (13) Faktor vlivu stavebnı́ch konstrukcı́ Ci se vypočte: p Ci = 18.F. Ai (14) F - konstrukčnı́ faktor [−] Ai - efektivnı́ plocha stavby [ f t 2 ] Faktor využitı́ prostor Oi se zjistı́ z tabulek. Faktor (X + P)i vyjadřuje množstvı́ vody potřebné na ochranu okolı́ a omezenı́ šı́řenı́ požáru spojovacı́mi chodbami v objektu. Nabývá hodnot 1 < (X + P)i < 1, 5 a zjistı́ se také z tabulek. Celá metodika použı́vá americkou soustavu jednotek. Výsledný potřebný průtok lze převést na jednotky soustavy SI takto: Q p = 3, 79.NFFi [l.min−1 ] (15) Rovnice National Fire Academy [13] Vztah je velmi jednoduchý. Platı́ pro jedno podlažı́ objektu, při požáru vı́cepodlažnı́ budovy je třeba potřebný průtok vody vynásobit počtem podlažı́. Vztah se použı́vá k rychlému odhadu pro velitele hasebnı́ho zásahu. Jedná se o odhad s velkou mı́rou nepřesnosti. Q p = 15 A A - plocha požáru [m2 ] 26 (16) Metodika Illinois Institute of Technology (IIT) [14] Metodika byla zpracována na základě statistického sledovánı́ 134 vybraných požárů v oblasti Chicaga. Použı́vá se pro dimenzovánı́ zdrojů požárnı́ vody. Pro obytné budovy je potřebný průtok vody Q p : Q p = 0, 0395 A2 + 20, 38 A (17) Pro veřejné a výrobnı́ budovy má vztah tento tvar. Q p = −5.7.10−3 A2 + 17, 12 A (18) Korelace statistiky požárů provedená Thomasem [6] Jedná se o statistickou korelaci dat ze 48 požárů ve Velké Británii, při kterých byla plocha požáru A většı́ než 200 m2 . Q p = 560 A0,41 (19) Korelace statistiky požárů provedená Baldwinem [6] Tento vztah vznikl korelacı́ dat ze 174 požárů v USA. Q p = 74 A0,66 (20) Korelace statistiky požárů v Londýně [21] Data pro vytvořenı́ vztahu byla zı́skána z databáze 307 požárů veřejných a výrobnı́ch budov v Londýně v letech 1994 - 1997. Q p = 61 A0,57 6.2 (21) Metodiky založené na hodnocenı́ tepelné bilance požáru Metodiky se zakládajı́ na předpokladu, že k uhašenı́ požáru dojde, pokud se tepelný výkon uvolňovaný požárem dostane do rovnováhy s tepelným výkonem, který je voda schopna pohltit. Při hašenı́ je nutno počı́tat se ztrátami, které činı́ přibližně 60 - 80%. Ztráty vyjadřuje efektivita hašenı́ ηa . Tento součinitel byl určen na základě velkorozměrových požárnı́ch testů a má standardnı́ hodnotu 0,32. S hodnotou efektivity lze operovat, pokud blı́že specifikujeme podmı́nky požáru a použitou taktiku hašenı́. 27 Barnettova metodika Výpočet tepelného výkonu požáru Q̇ je možno provést pomocı́ počı́tačového modelovánı́ požárů nebo empirickými vztahy. Teoretická chladicı́ kapacita vody je Qw je 2, 6 MJ.kg−1 , pokud blı́že nespecifikujeme podmı́nky hašenı́. Q p = 60. Q̇ ηa .Qw (22) Na stejném principu byly zpracovány také metodiky National Research Council of Canada (NRCC) [6] a Stefana Särdqvista [20]. 6.3 Srovnánı́ jednotlivých metodik Průběhy funkcı́, které uvádějı́ jednotlivé metodiky dle 6.1 jsou vyneseny v grafu na obrázku 7. Z grafu je zřejmé, že potřebné průtoky vody pro uhašenı́ požáru jsou značně rozdı́lné. Dalšı́ možnostı́ je srovnánı́ metodik na jednom objektu. Vhodným přı́kladem je výpočet potřebného průtoku vody pro hašenı́ jednopodlažnı́ho skladu, protože skladové objekty majı́ v různých zemı́ch obdobnou konstrukci. Půdorysná plocha skladu je 4800 m2 . Sklad nenı́ vybaven SHZ. Světlá výška objektu je 8 m. Výsledky porovnánı́ jsou uvedeny v tabulce 7. Z výsledků je zřejmé, že potřebný průtok vody se u různých metodik značně lišı́. Nejnižšı́ průtok vody je třeba při dimenzovánı́ zařı́zenı́ pro zásobovánı́ požárnı́ vodou dle ČSN 73 0873. Potř. průtok vody [l.min−1 ] Metodika National Fire Academy 72 000 Iowa State University 51 456 Baldwin 19 899 Thomas 18 092 Insurance Service Office 15 200 Särdqvist [21] Hanuška tvr = 20 min. vl = 1, 4 7 650 m.min−1 Požadavek dle ČSN 73 0873 6 690 1 500 Tabulka 7: Potřebný průtok vody pro hašenı́ požáru jednopodlažnı́ho skladu Ze zjištěných dat plyne, že metodiky jejichž výpočet vycházı́ z geometrických rozměrů požáru, podávajı́ poměrně rozdı́lné výsledky. Rozdı́ly jsou důsledkem jak různých stavebnı́ch konstrukcı́, 28 Průtok [ l.min-1 ] 20000 IIT- obytné budovy 18000 National Fire Academy 16000 14000 IIT – veřejné a výrobní budovy 12000 Iowa State Univesity Thomas 10000 8000 Hanuška – zjednodušeno pro kruhovou formu šíření a Io=40l.min-1.m-2 Baldwin 6000 4000 Särdqvist – korelace statistiky požárů v Londýně 2000 Plocha [ m2 ] 0 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 Obrázek 7: Závislost průtoku vody na ploše požáru tak preferovanou požárnı́ taktikou v zemı́ch, ve kterých byly metodiky zpracovány. Zajı́mavé je, že ČSN 73 0873:1995 požaduje podstatně méně vody pro požárnı́ zásah, než všechny ostatnı́ metodiky. V loňském roce byl u 26 požárů [25] konstatován jako negativnı́ vliv nedostatek požárnı́ vody. Ovšem statistika neuvádı́ o jaké požáry šlo, mohlo se jednat třeba o lesnı́ požáry. Nelze proto řı́ci, že zdroje požárnı́ vody, navržené dle ČSN 73 0873, jsou nedostatečné. Neoficiálně se o tom hovořilo po mnoha velkých požárech. Pro podrobnou analýzu potřeby sil a prostředků se jevı́ jako nejvhodnějšı́ metodiky vyhodnocu- 29 jı́cı́ tepelnou bilanci požáru (např. Barnettova, Särdqvistova). Základnı́ vstupnı́ veličinu, kterou je tepelný výkon požáru Q̇, lze výrazně zpřesnit použitı́m počı́tačového modelovánı́ požárů. Také účinnost hašenı́ ηa lze odhadnout na základě experimentů [20]. Tato metodika je blı́že rozvedena v kapitole 7.1. Pro rychlý odhad velitele zásahu je nejvhodnějšı́ metodika ISU, která je snadná na výpočet i na zapamatovánı́ a je relativně přesná. Obecně je pro represivnı́ složky vhodné formulovat vztahy maximálně jednoduché i s vědomı́m určité nepřesnosti. Množstvı́ informacı́, které může velitel zásahu zpracovat je limitované. Složité metodiky výpočtu jsou při řešenı́ mimořádné události nepoužitelné. 30 7 Vyhodnocenı́ potřeby hasebnı́ch látek V kapitole 5.1 bylo uvedeno, že tepelný výkon požáru je parametr nejlépe charakterizujı́cı́ požár. Na základě tepelného výkonu požáru lze určit potřebnou dodávku některých hasiv. V této kapitole jsou zpracovány některé postupy umožňujı́cı́ stanovenı́ potřebné dodávky hasiva. 7.1 Hašenı́ vodou Voda je nejčastěji použı́vaná hasebnı́ látka. Jejı́ hasebnı́ efekt je důkladně prostudován. Při hašenı́ hořlavin třı́dy A vodou rozeznáváme tři základnı́ efekty. 1. Chlazenı́ plamenů a plynné fáze hořenı́ drobnými kapičkami vody (střednı́ průměr kapiček menšı́ než 1 mm). Během velmi rychlého odpařenı́ dojde k pohlcenı́ uvolňovaného tepla a potlačenı́ hořenı́. Literatura [20] uvádı́, že k uhašenı́ kinetických plamenů stačı́ odvést 45% reakčnı́ho tepla a k uhašenı́ difuznı́ch plamenů 30 až 35% reakčnı́ho tepla. Z toho plyne, že pro uhašenı́ difuznı́ch plamenů stačı́ pohltit přibližně 1/3 uvolňovaného tepla. Jako přı́klad tohoto způsobu hašenı́ lze uvést aplikaci vodnı́ mlhy pomocı́ sprchové proudnice v mı́stnosti do vrstvy kouře a hořı́cı́ch plynů (Rollover). 2. Inertizace plamenů a plynné fáze hořenı́ vodnı́ parou. Při odpařenı́ 1 kg vody vznikne 1, 7 m3 vodnı́ páry. Při ohřátı́ na teplotu 600 ◦C je objem 1 kg vodnı́ páry přibližně 4 m3 . Inertizace je druhotným hasebnı́m efektem vody a násobı́ účinek ochlazujicı́. S inertizacı́ lze počı́tat hlavně při aplikaci vody v interiéru. 3. Chlazenı́ povrchu hořlavé látky, při kterém docházı́ ke zpomalovánı́ pyrolýzy. Plamen uhasne, protože se neuvolňuje dostatečné množstvı́ produktů pyrolýzy. Kapky dopadajı́cı́ na povrch hořlavé látky majı́ velikost přibližně 2 - 3 mm. Menšı́ kapky se odpařı́ už v pásmu plamenů. Jako přı́klad lze uvést použitı́ plných proudů z exteriéru budovy, nebo hašenı́ v mı́stnosti po ochlazenı́ pásma plamenů. Teplo pohlcené vodou při hašenı́ lze vypočı́tat takto: • Pro ohřátı́ z 10◦C na 100◦C je třeba 90 . 0, 00415 MJ.kg−1 .K −1 = 0, 38 MJ.kg−1 • Pro odpařenı́ vody při 100◦C se spotřebuje 2, 26 MJ.kg−1 • Pro ohřátı́ vodnı́ páry na teplotu t [◦C] je třeba (t − 100).0, 00201 MJ.kg−1 31 Při přeměně 1 kg vody o teplotě 10◦C na páru o teplotě 600◦C se spotřebuje 0, 38 + 2, 26 + (600 − 100).0, 00201 = 3, 6 MJ tepla. Chladicı́ výkon Při aplikaci vody v podmı́nkách požáru docházı́ ke ztrátám. V uzavřených prostorách podporuje hasicı́ účinek velké množstvı́ páry. Ztráty a násobenı́ hasebnı́ho účinku parou jsou faktory, které znesnadňujı́ odhadnutı́ skutečné chladicı́ kapacity vody. Abychom zohlednili ve výpočtu vliv Průtok Tepelný vý- Teoretický Efektivita vody kon požáru chladicı́ hašenı́ Výsledek výkon [l.min−1 ] [MW ] [MW ] - 7,7 0,53 1,39 0,38 Uhašeno 36,5 1,80 6,57 0,27 Uhašeno 36,5 2,10 6,57 0,32 Uhašeno 79,2 1,80 14,26 0,13 Uhašeno 229,8 20,40 41,4 0,49 Uhašeno 229,8 15,80 41,4 0,38 Uhašeno 345 14,60 62,1 0,24 Uhašeno 16,32 2,20 2,94 0,75 Neuhašeno 115,2 12,90 20,74 0,62 Neuhašeno 115,2 14,60 20,74 0,70 Neuhašeno Tabulka 8: Výsledky experimentů podle [20], [24], [23] výše uvedených faktorů, odhadneme z experimentálnı́ch dat efektivitu hašenı́. Efektivita hašeni vyjadřuje podı́l tepelného výkonu požáru a teoretické chladicı́ kapacity vody. V tabulce 8. jsou uvedeny výsledky několika požárnı́ch testů, prováděných za účelem zjištěnı́ účinnosti hašenı́ vodou pomocı́ sprchových proudnic. Ze zjištěných dat plyne, že efektivita hašenı́ se pohybuje v rozsahu 0,13 - 0,49 u pokusu, kdy došlo k uhašenı́. Pokud použijeme hodnotu 0,2 jsme výrazně na straně bezpečnosti. Pro určenı́ chladicı́ho výkonu jednotlivých požárnı́ch proudnic budeme vycházet z následujı́cı́ch předpokladů [20]: • Při hašenı́ sprchovou proudnicı́, která vytvářı́ kapičky menšı́ než 1 mm, docházı́ k rychlému odpařenı́ vody a ohřátı́ na teploty až 600◦C [24]. Teoretická chladicı́ kapacita 32 je 3, 6 MJ.kg−1 , tuto můžeme při hašenı́ difuznı́ch plamenů ztrojnásobit a dostaneme Qw = 10, 8 MJ.kg−1 . Efektivita hašenı́ při použitı́ sprchové proudnice v interiéru je 0,2. • Proudnice, která vytvářı́ kapky o střednı́m průměru většı́m než 2 mm, má teoretickou chladicı́ kapacitu Qw = 2, 6 MJ.kg−1 . • Pro lafetové proudnice bude použita efektivita hašenı́ 0,2. • Pro ručnı́ plnoproudé proudnice bude použita efektivita hašenı́ 0,3. • Pro ručnı́ plnoproudé proudnice s průměrem hubice do 16 mm bude použita efektivita hašenı́ 0,4. Chladicı́ výkony proudnic použı́vaných v ČR jsou uvedeny v tabulce 9. Chladicı́ výkon proudnice je možné vypočı́st ze vztahu: Q proud = q p .Qw .ηa 60 [MW ] (23) Skutečný chladicı́ výkon je závislý na přı́stupu hasičů k požáru, jejich zkušenostech a zručnosti. Při určovánı́ sil a prostředků na hašenı́ velkých požárů musı́me také uvažovat, že silná tepelná radiace může znemožnit dostatečné přiblı́ženı́ k požáru. V tomto přı́padě je výhodou použitı́ velkokapacitnı́ch lafetových proudnic a monitorů s velkým dostřikem. 7.2 Voda s přı́sadami a hasicı́ pěny Voda se smáčedlem nebo přı́sadou typu A V poslednı́ době se šı́řı́ trend využı́vánı́ přı́sad do vody i při hašenı́ požárů třı́dy A při požárech látek dobře smáčivých obyčejnou vodou. Existujı́ také přı́sady, které podle výrobce zvyšujı́ chladicı́ účinek vody. Nedávno bylo provedeno několik velkorozměrových testů např. [2], [11], ve kterých byl srovnáván hasebnı́ účinek vody a vody s přı́sadami typu A. Z jejich výsledků nenı́ zcela zřejmé, že přı́sady zvyšujı́ hasebnı́ účinek při hašenı́ dobře smáčivých materiálů. Za tı́mto názorem stojı́ i staršı́, nicméně stále použitelná literatura [22]. Zvýšenı́ ochlazujı́cı́ho účinku při použitı́ přı́sad do vody nebylo podle [15] prokázáno (při teplotách do 800◦C). Proto lze pro účely této práce stanovit, že při použitı́ přı́sady typu A lze použı́t stejné hodnoty chladicı́ho výkonu proudnic jako pro čistou vodu. 33 Typ proudnice Hub. Průtok Dostřik Teoretický Efektivita Chladicı́ chladicı́ výkon výkon [mm] [l.min−1 ] - [m] [MW ] - [MW ] Kombinované a plnoproudé proudnice při tlaku 0,4 MPa Kombinovaná 52 THT 12,5 200 27 8,7 0,4 3,5 16 330 31 14,3 0,4 5,7 Kombinovaná 52 PH 9 110 25 4,8 0,4 1,9 Plnoproudá 75 THT 18 430 36 18,6 0,3 5,6 25 820 40 35,6 0,3 10,7 Lafetové proudnice a monitory při tlaku 0,8 MPa Lafetová 75 THT 21 820 50 35,5 0,2 7,2 (CAS 32 T 815) 26 1270 55 55,0 0,2 11,2 30 1630 60 70,6 0,2 14,1 Sprchové proudnice při tlaku 0,5 MPa a úhlu výstřiku 30◦ Tajfun turbo PH - 200 17 36,0 0,2 7,2 Turbo AWG - 220 11 39,6 0,2 7,9 - 375 14 67,5 0,2 13,5 - 240 11 43,2 0,2 8,6 - 375 10 67,5 0,2 13,5 - 195 14 35,1 0,2 7,0 - 405 20 72,9 0,2 14,58 - 220 14 39,6 0,2 7,92 - 410 17 73,8 0,2 14,8 - 470 15 84,6 0,2 16,9 Turbokador 500 Viper SG 3012 Galaxie POK Turbosupon SUPON Tabulka 9: Chladicı́ výkony proudnic použı́vaných v ČR, parametry převzaty z [26], [27] Pěny systému CAFS (Comprimed Air Foam System) Zařı́zenı́ vytvářejı́cı́ pěnu CAFS je u nás známo pod názvem One Seven. Princip CAFS spočı́vá v tom, že napěněnı́ zajišt’uje stlačený vzduch, který je přimı́cháván do roztoku vody a pěnidla přı́mo ve vozidle. Nenı́ proto nutné použı́vat pěnotvorné proudnice. Přimı́senı́ speciálnı́ho CAF (Comprimed Air Foam) pěnidla je 0,1 - 1 %. Pěna CAFS je obvykle aplikována ve formě plného proudu, a protože je tvořena velmi jemnými bublinkami, snadno ulpı́vá na hašeném materiálu a nestéká. Dı́ky tomu jsou nižšı́ ztráty i spotřeba hasiva. Prostorový chladicı́ účinek nenastává, pěna CAFS chladı́ spı́š povrch hořı́cı́ látky. Při hašenı́ CAFS je nutné pokrýt celý povrch hořı́cı́ 34 látky pěnou, jinak nedojde k úplnému uhašenı́. Pokrytı́ celého povrchu může být při složitém uspořádánı́ hořlavých látek (regálové skladovánı́ apod.) obtı́žné. Všechny citované výzkumy, zabývajı́cı́ se CAFS, byly směřovány k ověřenı́ doby hašenı́ a celkové spotřeby hasiva. Tato data se u různých testů lišı́, ale lze řı́ci, že u všech testů byla doba hašenı́ a spotřeba hasebnı́ látky nižšı́ u CAFS, než u vody, nebo vody s přı́sadou. Pro podrobném stanovenı́ chladicı́ho výkonu zařı́zenı́ na bázi CAFS musı́me režimy práce CAFS rozdělit následujı́cı́m způsobem [3]: 1. Roztok vody a pěnidla. Čı́slo napěněnı́ je 0, do roztoku nenı́ přiměšován vzduch. 2. Mokrá pěna. Čı́slo napěněnı́ je přibližně 7. Pěna má tekutou a pronikavou konzistenci. Pro aplikaci se použı́vá běžné sprchové a plnoproudé proudnice. 3. Suchá pěna. Čı́slo napěněnı́ je až 21, pěna je tekutá a ulpı́vá na materiálech. Pro aplikaci se použı́vajı́ plnoproudé proudnice s hubicı́ většı́ než 22 mm. Protože zařı́zenı́ CAFS má obdobnou charakteristiku proudu jako voda z plnoproudé proudnice, [3] určı́me, že teoretická chladicı́ kapacita je Qw = 2, 6 MJ.kg−1 pro mokrou a suchou pěnu. Podle [3] je efektivita využitı́ hasiva při hašenı́ až 80 %, proto stanovı́me efektivitu hašenı́ 0,8. Pro roztok vody s pěnidlem se použijı́ hodnoty stejné jako pro čistou vodu. Průtok vody s roztokem u zařı́zenı́ CAFS nenı́ regulován použitou hubicı́, ale množstvı́m dodávaného vzduchu do roztoku. Množstvı́ se na zařı́zenı́ nastavı́ podle toho, zda chceme dodávat mokrou nebo suchou pěnu. Autor [3] uvádı́, že při výrobě suché pěny je průtok roztoku vody s pěnidlem přibližně 60 l.min−1 , při výsledném průtoky pěny na proudnici 800 − 900 l.min−1 . Chladicı́ výkon jednoho proudu s CAFS suchou pěnou je potom 2, 1 MW . Tento údaj je ovšem nutno brát se značnou rezervou. Klasická těžká a střednı́ pěna Většina praktických údajů týkajı́cı́ch se nasazenı́ těžké a střednı́ pěny se vztahuje k hašenı́ hořlavých kapalin v nádržı́ch. Těžká pěna má relativně velký dostřik, takže je použitelná i u požárů budov a zařı́zenı́. Střednı́ pěnu je možné použı́t pouze k plošnému pokrývánı́ hořlaviny nebo k zaplněnı́ kabelových kanálů. Tradičnı́ metodiky stanovenı́ intenzity dodávky těžké pěny počı́tajı́ s pokrytı́m celé plochy hořenı́ během několika minut (obvykle 10 minut s trojnásobnou zásobou pěnidla). Údaje, které uvádı́ většina literatury, platı́ pro hašenı́ hořlavých kapalin. 35 O hašenı́ požárů budov pomocı́ pěnových proudů jsem nenašel použitelné údaje. Proto lze objektivně vyhodnotit použitı́ těžké a střednı́ pěny pouze pro hašenı́ hořlavých kapalin. Pro stanovenı́ potřebné dodávky hasiva při hašenı́ zásobnı́ků na hořlavé kapaliny pomocı́ pěny se použı́vajı́ jednoduché vztahy. Intenzity dodávky těžké a střednı́ pěny na plochu hořı́cı́ kapaliny pro standardnı́ české pěnotvorné proudnice uvádı́ [12]. Zdroje [9] a [13] uvádějı́ tyto intenzity dodávky roztoku vody s pěnidlem: • 6, 5 l.min−1 m−2 pro hašenı́ kapalných uhlovodı́ků při použitı́ běžných proteinových a syntetických pěnidel • 4, 1 l.min−1 m−2 pro hašenı́ kapalných uhlovodı́ků při použitı́ pěnidel vytvářejı́cı́ch vodnı́ film (A3F, AFFF pěny) • 9, 8 l.min−1 m−2 pro hašenı́ polárnı́ch kapalin při použitı́ pěnidel odolávajı́cı́ch působenı́ alkoholů (ATC pěny). Při hašenı́ hořlavých kapalin v zásobnı́cı́ch je dále nutné stanovit průtok vody potřebný pro ochlazovánı́ okolı́ a hořı́cı́ho zásobnı́ku. Toto je poměrně podrobně uvedeno v [12]. Lehká pěna Hasebnı́ efekt lehké pěny je izolačnı́, chladicı́ účinek lze zcela zanedbat. Pěna je velice snadno dopravitelná, lehká a snadno strhávána prouděnı́m plynů. Při hašenı́ lehkou pěnou se snažı́me v co nejkratšı́m čase zaplnit prostor, ve kterém hořı́. NFPA 11A uvádı́, že prostor je nutno zaplnit do 3 - 6 minut a vrstva pěny by měla dosáhnout 1,1 násobku výšky skladovánı́ hořlavin. Do výpočtu je nutné započı́tat úbytek pěny vlivem tepelné radiace. Normálnı́ úbytek pěny je asi 0, 1 m.min−1 . Pokud na pěnu působı́ tepelný tok o hustotě 10 kW.m−2 je úbytek pěny asi 0, 2 m.min−1 , při 10 kW.m−2 je asi 0, 4 m.min−1 [20]. Dodávku pěny potřebnou pro zaplněnı́ prostoru lze zjistit ze vztahu [20]: R= V .Cn .Cl τ [m3 .min−1 ] (24) V - objem prostoru [m3 ] τ - doba plněnı́ prostoru [min] Cn - součinitel úbytku pěny [−] 1,1 normálně, 1,2 pro zakouřené mı́stnosti a 1,4, pro mı́stnosti kde intenzivně hořı́. Cl - součinitel úniku pěny otvory [−] 36 Po úpravě vznikne vztah, kterým vypočteme maximálnı́ plochu hašenı́ jednı́m generátorem: Sh = Rg .τ 1, 1.Cn .Cl .h [m3 .min−1 ] (25) Rg - průtok pěny generátorem [m3 .min−1 ] h - nejvyššı́ mı́sto uskladněnı́ hořlavin [m] Rozšı́řený generátor pro výrobu lehké pěny TURBEX MK II má průtok pěny 178 m3 .min−1 při tlaku 0,8 MPa. Pokud uvažujeme výšku uskladněnı́ hořlavin 6 m a součinitel úbytku pěny 1,2, vyjde nám, že jeden generátor může dodávat pěnu na maximálně 135 m2 . 7.3 Hasicı́ prášky Hasicı́ prášky působı́ na požár komplexem hasebnı́ch efektů. Nejdůležitějšı́ známé efekty jsou tyto: 1. Stěnový efekt vznikajı́cı́ razantnı́m vstupem jemných částic prášku do plamenů a zamezenı́ výměny energie mezi reagujı́cı́mi částicemi. Je základnı́m efektem při hašenı́ prášky, takto na plameny působı́ jakýkoliv nehořlavý prach, který je vržen do plamenů. 2. Inhibičnı́ efekt produktů tepelného rozkladu práškové směsi. Tento efekt se projevuje hlavně u prášků na bázi fosforečnanů amonných. 3. Tavenı́ prášků na hořı́cı́ pevné látce a vytvářenı́ glazury, která bránı́ přı́stupu vzduchu k hořenı́ (pouze ABC prášky). Hasebnı́ účinky různých druhů prášků jsou rozdı́lné. Odvodit chladicı́ výkon práškového zařı́zenı́ na základě teoretických předpokladů by bylo přı́liš složité. Nejlepšı́m řešenı́m je vycházet z praktických testů. Autor [20] provedl výpočet teoretické chladicı́ kapacity prášků z experimentálnı́ch dat. Podle jeho výpočtů je teoretická chladicı́ kapacita kvalitnı́ho prášku Q p = 42 MJ.kg−1 . Autor dále uvádı́ tyto hodnoty efektivity hašenı́: 0,1 pro exteriér a 0,2 pro interiér. V literatuře [22] je uveden výsledek testu, který měl prověřit minimálnı́ intenzity dodávky prášku pro hašenı́ benzı́nu. Optimálnı́ intenzita dodávky BC prášků průměrné kvality byla 0, 4 kg.s−1 .m−2 . Pokud vypočteme, že tepelný výkon uvolňovaný z 1 m2 hořı́cı́ho benzı́nu v kruhové nádrži o ploše cca. 1, 5 m2 je přibližně 2,5 MW, lze určit, že k uhašenı́ bylo třeba pohltit 31 MJ.kg−1 při efektivitě hašenı́ 0,2. Hodnotu Q p = 42 MJ.kg−1 lze považovat dostatečně přesnou za předpokladu efektivity hašenı́ maximálně 0,2, pro zachovánı́ určité mı́ry bezpečı́. V ČR je na každém zásahovém vozidle minimálně 1 práškový hasicı́ přı́stroj o kapacitě 6 kg ABC prášku (hasebnı́ schopnost 27A 144B) [31]. Některé stanice HZS ČR a HZS podniků 37 Druh zařı́zenı́ Průtok Dostřik Teor. chlad. Efektivita výkon [kg.s−1 ] - [m] [MW ] Chladicı́ výkon - [MW ] 0,2 4-6 Přenosné hasicı́ přı́stroje 6 kg ABC prášku PG6 0,5 - 0,7 5-6 21- 29 Práškové proudnice a monitory na KHA Ručnı́ proudnice Lafetová proudnice 5,0 15 210 0,1 21 5,0 15 210 0,2 42 20 25 1 260 0,1 126 40 45 1 680 0,1 168 60 60 2 520 0,1 252 Tabulka 10: Chladicı́ výkony práškových zařı́zenı́. Parametry převzaty z [35] jsou vybaveny pojı́zdnými práškovými přı́stroji a kombinovanými hasicı́mi automobily, které majı́ velkokapacitnı́ práškové zařı́zenı́. V tabulce 10. jsou vypočteny chladicı́ výkony některých práškových zařı́zenı́. Hasicı́ technologie Hydro-ChemTM Hasicı́ technologie Hydro-ChemTM vyvinutá firmou Williams Fire & Hazard Control spojuje výhody prášků a vody. Voda umožňuje dopravu prášku na velkou vzdálenost a ochlazujı́cı́ účinek. Prášek zajišt’uje razantnı́ hasebnı́ účinek. Chladicı́ výkon proudnice při použitı́ technologie Hydro-ChemTM je možné určit na základě již prezentovaných faktů. Výpočet bude prováděn za těchto předpokladů: • Teoretická chladicı́ kapacita vody je Qw = 3 . 2, 6 MJ.kg−1 . Efektivita hašenı́ je 0,2. • Pro hašenı́ práškem použijeme hodnotu teoretické chladicı́ kapacity Q p = 42 MJ.kg−1 . Efektivita hašenı́ je 0,2 i pro použitı́ v exteriéru, protože proud vody umožňuje prášek přesněji aplikovat. V tabulce 11. jsou vypočteny chladicı́ výkony pro proudnice Hydro-ChemTM Handgun a mobilnı́ monitor Ambassador. 38 Typ proudnice Průtok voda Dostřik prášek [l.min−1 ] [kg.s−1 ] Handgun Ambassador Teor. chlad Efektivita výkon Chladicı́ výkon [m] [MW ] - [MW ] 350 - 12 46 0,2 9,1 350 3 12 46 + 126 0,2 34,4 7 400 - 70 962 0,2 192,4 14 800 - 90 1 924 0,2 384,8 22 700 - 120 2 951 0,2 590,2 7 400 22* 70 962 + 924 0,2 377,2 14 800 33* 90 1 924 + 1 386 0,2 662,0 22 700 45* 120 2 951 + 1890 0,2 968,2 *Průtoky vody lze s průtoky prášku libovolně kombinovat Tabulka 11: Chladicı́ výkony proudnice Handgun a monitoru Ambassador [8] [9] 39 8 Model vypracovánı́ postupu zdolávánı́ požáru Popis objektu Jako modelový objekt je použit jednopodlažnı́ hypermarket. Půdorysné rozměry největšı́ho požárnı́ho úseku jsou 60 x 90 m. Světlá výška je 8 m. Maximálnı́ skladovacı́ výška je 6 m. Hypermarket má skeletovou konstrukci tvořenou železobetonovými nosnı́ky a sendvičovými panely v sestavě trapézový plech, minerálnı́ vlna a trapézový plech. Stropnı́ konstrukce je tvořena sendvičovými panely v sestavě trapézový plech, minerálnı́ vlna a hydro-izolace. Podlahy jsou betonové s potěrem. Objekt je vybaven elektrickou požárnı́ signalizacı́ (EPS) se zařı́zenı́m dálkového přenosu na operačnı́ a informačnı́ středisko (OPIS). Od EPS je ovládáno otevı́ránı́ dveřı́ na únikových cestách, odblokovánı́ klı́čového trezoru, vypnutı́ napájenı́ elektrickým proudem a aktivace kouřových klapek zařı́zenı́ na odvod kouře a tepla (ZOKT). Parametry ZOKT navrženého podle francouzské normy NFS 61-937: • 3 kouřové sekce o rozměru 1 600 m2 • třı́da dimenzovánı́ III. • světlá výška je 8 m • výška bezkouřové vrstvy je 5,5 m • aerodynamická volná plocha všech klapek 21,7 m2 • je použito 12 kouřových klapek 1,4 x 1,4 m. Objekt nenı́ vybaven stabilnı́m hasicı́m zařı́zenı́m. Nacházı́ se v části velkoměsta, pro které platı́ kategorie I.B plošného pokrytı́ JPO. Modelovánı́ požáru Scénář V prodejnı́m prostoru došlo k závadě na elektroinstalaci libovolného elektrického spotřebiče. Požár se nadále zvolna šı́řı́ až do doby, kdy jsou docı́leny podmı́nky pro celkové vznı́cenı́ v kouřové sekci. K požáru došlo mimo pracovnı́ dobu, v objektu se nenacházı́ žádnı́ zaměstnanci. Jakýkoliv poplach na EPS je hlášen přı́mo na OPIS. 40 diplomka detail final s0002 (595x401x16M png) Použitý model Pro modelovánı́ požáru byl použit program Fire Dynamics Simulator 3.1, který uvolnila k veřejnému použitı́ americká laboratoř NIST (National Institute of Standard and Technology). Program je založen na principu CFD modelovánı́. Jako pre-procesor použı́vá částečně program Smokeview 3.1 a textový editor, vlastnı́ kalkulaci provádı́ program FDS3 a post-procesorem pro zobrazenı́ výsledků modelovánı́ v 3D je program Smokeview 3.1. Výsledky jsou ukládány také do databázového formátu *.csv, který umožňuje zpracovánı́ v běžném tabulkovém kalkulátoru. Na obrázku 8. je model kouřové sekce zobrazený programem Smokeview 3.1. Obrázek 8: Pohled na 3D obraz modelu kouřové sekce, v programu Smokeview 3.1 Pro zkrácenı́ času výpočtu byla simulace prováděna pouze ve střednı́ kouřové sekci hypermarketu a v nı́ bylo umı́stěno požárnı́ zatı́ženi pouze na polovině prostoru. Iniciačnı́ zdroj měl tepelný výkon přibližně 300 kW. Pokud uvažujeme jako iniciačnı́ zdroj běžný elektrický spotřebič, můžeme počı́tat, že tepelného výkonu 300 kW bude dosaženo po 1-2 minutách [19]. Materiály použité v simulaci majı́ požárně technické vlastnosti podobné jako kombinace vlnité lepenky s polyetylénem, použı́vaná jako obalový materiál. Sloupy, vaznı́ky a podlaha majı́ tepelně technické vlastnosti betonu. Obvodové konstrukce majı́ vlastnosti odpovı́dajı́cı́ sestavě trapézový plech a minerálnı́ vlna. Ve stropnı́ konstrukci jsou otvory s geometriı́ adekvátnı́ navrženému ZOKT. Kompletnı́ vstupnı́ soubor je v přı́loze 4. 41 Výsledky modelovánı́ Výsledné průběhy tepelných výkonů do doby 500 s jsou na obrázku 9. Maximálnı́ výkon požáru se pohybuje okolo 3 MW. 2000 1800 Simulace č. 1 Simulace č. 2 1600 Výkon požáru [kW] 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 0 100 200 300 400 500 Doba [s] Obrázek 9: Detailnı́ průběh simulace požáru v hypermarketu programem FDS 3.1 do času 500 s a maximálnı́ho tepelného výkonu požáru 2 MW. 100 000 Simulace č. 1 Simulace č. 2 Výkon požáru [kW] 80 000 60 000 40 000 20 000 0 0 200 400 600 800 1000 Doba [s] Obrázek 10: Celkový výsledek simulace požáru v hypermarketu programem FDS 3.1 do času 800 s resp. 1000 s a maximálnı́ho tepelného výkonu požáru 100 MW. Na obrázku 10. je celkový výsledek obou simulacı́. Výpočet byl prováděn pro dobu 1 000 s. 42 Maximálnı́ vypočtený výkon požáru byl 93 MW. Dalšı́ pokračovánı́ simulace by nemělo smysl, protože v kouřové sekci byla umı́stěna pouze část požárnı́ho zatı́ženı́. Vyhodnocenı́ průběhu uvolňovánı́ tepla v objektu Při hodnocenı́ simulace je třeba zvážit některé skutečnosti. Kalkulace tepelného výkonu požáru probı́hala na základě požárně technických vlastnostı́ obalových materiálů. Pokud by požár vznikl v oddělenı́ elektroniky, barev apod. lze očekávat prudšı́ nástup úplného vznı́cenı́ a vyššı́ tepelné výkony. Simulace byla prováděna na počı́tači s (na dnešnı́ poměry) nı́zkým výkonem, proto byla kouřová sekce rozdělena na kontrolnı́ objemy ve tvaru krychle o hraně cca 0,6 m. Pokud by byl použit výkonnějšı́ počı́tač, bylo by možné použı́t menšı́ kontrolnı́ objemy a výpočet zpřesnit. Z výsledků jednoduchých vztahů na základě ventilačnı́ho limitu plyne, že maximálnı́ tepelný výkon požáru po úplném vznı́cenı́ v celém objektu se může blı́žit 500 MW. Toto platı́, dokud nedojde k zhroucenı́ stavebnı́ch konstrukcı́ objektu. Poté již požár přejde do režimu, kdy bude limitován pouze povrchem hořlavin. Tepelný výkon takového požáru v tomto objektu se může pohybovat kolem 2 000 až 4 000 MW v závislosti na výhřevnosti a rychlosti hořenı́. Fáze požáru Doba [min] Tepelný výkon [MW ] Rozvoj požáru < 10 5 Úplné vznı́cenı́ 10 - 13 5 - 60 Po úplném vznı́cenı́ 13 - 25 60 - 500 Kolaps konstrukcı́ > 25 500 - 4 000 Tabulka 12: Tepelné výkony v jednotlivých fázı́ch požáru Vyhodnocenı́ tepelných výkonů v jednotlivých fázı́ch požáru uvádı́ tabulka 12. Podle této tabulky můžeme dále stanovit, zda sı́ly a prostředky jednotek požárnı́ ochrany stačı́ na zdolánı́ požáru. Vyhodnocenı́ možnosti požárnı́ho zásahu Objekt je vybaven EPS a doba spuštěnı́ simulace je brána jako okamžik ohlášenı́ na OPIS (k výsledku by bylo možné přičı́st 1-2 minuty na rozhořı́vánı́, ale to ponechám jako určitou bezpečnostnı́ rezervu). Sı́ly a prostředky se na mı́stě zásahu soustředı́ tı́mto způsobem: 1. CAS s družstvem 1+3 do 7 minut 2. CAS s družstvem 1+3 do 10 minut 3. CAS s družstvem 1+3 do 10 minut 43 Pokud se prvnı́ jednotce podařı́ proniknout do objektu a zahájit zásah do 2 minut od přı́jezdu, bude se tepelný výkon požáru blı́žit 5 MW. Jestliže vytvořı́ útočný proud interiérem budovy s jednou proudnicı́ TURBO nastavenou na průtok cca. 350 l.min−1 bude mı́t tento proud chladicı́ výkon přibližně 12 MW. Jednotka tak může zabránit úplnému vznı́cenı́ v kouřové sekci, lokalizovat a likvidovat požár. Dalšı́ jednotky jsou jı́ dostatečnou zálohou. Pokud by se jednotkám nepodařilo zahájit zásah přibližně do 15 minut od iniciace, budou jejich sı́ly a prostředky kritické až nedostatečné. Všechny mohou vytvořit maximálně tři útočné proudy s proudnicemi Turbo a tı́m dosáhnout chladicı́ho výkonu 36 MW. Řešenı́m by bylo hned při ohlášenı́ vyhlásit vyššı́ stupeň poplachu. Dostatečné sı́ly a prostředky na zdolánı́ požáru, který je ve fázi dlouho po úplném vznı́cenı́, nebo po kolapsu konstrukcı́, nenı́ možné soustředit. Jedinou možnostı́ je efektivnı́ požárnı́ obrana, vedoucı́ k zabráněnı́ rozšı́řenı́ požáru na ostatnı́ požárnı́ úseky, či objekty. Doporučenı́ pro velitele zásahu V tabulce 13. jsou uvedeny některé situace na mı́stě požáru a jejich možné řešenı́. Tento způsob vypracovánı́ je pouze ilustrativnı́. V doporučenı́ je nutné zdůraznit, že objekt je tvořen velkým požárnı́m úsekem, ve kterém hrozı́ rychlé rozšı́řenı́ na požár, který nebude možné zdolat. V tomto objektu hrozı́ vznik požáru, jehož zdolánı́ nenı́ možné! Situace Řešenı́ Dodávka hasiva Jednotka vyjela na signál Rychle proniknout do objektu Jeden útočný a jeden záložnı́ EPS, cesta je plynulá a zahájit zásah proud s proudnicı́ TURBO Požár byl ohlášen kolemjdou- Vyhlásit III. stupeň poplachu, Do 15. minut od vzniku je cı́mi rychle proniknout do objektu možno hasit cca. 6 proudy a zahájit zásah TURBO Došlo ke kolapsu stavebnı́ch Nelze uhasit, zaměřit se na Zvolit v závislosti na situaci konstrukcı́ obranu sousednı́ch požárnı́ch úseků a objektů Tabulka 13: Doporučenı́ pro velitele zásahu 44 9 Závěr Cı́lem této práce bylo zhodnotit způsoby zpracovánı́ postupů zdolávánı́ požárů. Konkrétnı́m účelem bylo vytvořit model zpracovánı́ postupu zdolávánı́ požáru, který by využı́val nejnovějšı́ vědecké poznatky z oblasti požárnı́ ochrany k maximálně přesnému vyhodnocenı́ schopnosti požárnı́ch jednotek zdolat požár. Nejprve jsem shromáždil některé informace o způsobech zpracovánı́ postupů zdolávánı́ požárů v zahraničı́ a v ČR. Nepodařilo se mi zjistit, že by v některé zemi byly postupy vypracovány tak podrobným způsobem a jednotnou metodikou jako v ČR. V zahraničı́ sloužı́ postupy zdolávánı́ požárů výhradně požárnı́m jednotkám a jsou jimi také zpracovávány. Široké legislativnı́ návaznosti a povinnosti pro právnické osoby, vyplývajı́cı́ např. z dokumentace zdolávánı́ požárů, jsou v ČR zcela ojedinělé. Vzhled a způsob zpracovánı́ si v zahraničı́ obvykle volı́ sami hasiči. Dnes je také obvyklé zpracovánı́ postupů na počı́tačı́ch. Jako výrazně negativnı́ bych hodnotil skutečnost, že např. dokumentaci zdolávánı́ požárů zpracovává v ČR obvykle odbornı́k zaměřený na požárnı́ prevenci a jeho způsob vypracovánı́ nemusı́ zcela odpovı́dat představám hasičů. Samostatnou kapitolou je zpracovánı́ vnitřnı́ho havarijnı́ho plánu. Na legislativě, která tuto problematiku řešı́, je znát, že se na jejı́m zpracovánı́ výrazně nepodı́leli odbornı́ci z oblasti krizového řı́zenı́. Vnitřnı́ havarijnı́ plán, zpracovaný důsledně podle dané legislativy, je pro operativnı́ použitı́ při zásahu nepoužitelný. V dalšı́ části jsem se pokusil rozpracovat některé možnosti použitı́ požárnı́ taktiky na mı́stě zásahu. Po zhodnocenı́ lze řı́ci, že česká legislativa se k problému zdolávánı́ požáru, u kterého nelze soustředit dostatečné sı́ly a prostředky, stavı́ opatrně. Možnost ukončenı́ požárnı́ho zásahu připouštı́ pouze v přı́padě požáru osamoceně stojı́cı́ho objektu nı́zké hodnoty. V kapitole zabývajı́cı́ se vlivem požárnı́ho zásahu na životnı́ prostředı́ uvádı́m možnost tzv. kontrolovaného vyhořenı́, použitelnou hlavně u objektů, ve kterých se skladujı́ nebezpečné chemické látky. Jednou z tezı́ zadánı́ mé práce bylo využitı́ metod analýzy rizika. Touto možnostı́ jsem se zabýval, ale nenalezl jsem vhodné uplatněnı́ v oblasti zpracovánı́ postupů zdolávánı́ požárů. Do budoucna je ale vhodné se dále tı́mto problémem zabývat. Možnosti modelovánı́ požáru jsou v současné době široké. Ve své práci jsem uvedl jen některé přı́klady. Jako nejperspektivnějšı́ považuji do budoucnosti modely počı́tačové. Ovšem je nutné zdůraznit, že tyto musı́ být použity s maximálnı́ opatrnostı́ a pouze zkušenými odbornı́ky. Při zpracovánı́ diplomové práce jsem shromáždil několik rozšı́řených metodik použı́vaných v zahraničı́ ke stanovenı́ potřebného průtoku vody ke zdolánı́ požáru v daném objektu. V práci jsem neuvedl všechny metodiky, protože některé by se složitě převáděly do jednotek soustavy SI. Vybrané metodiky jsem srovnal dvěma způsoby, v grafu pomocı́ průběhu křivek závislosti průtoku na ploše požáru (objektu) a na modelovém objektu. Rozsah hodnot, jaké jednotlivé 45 metodiky podávaly, je velmi široký. Proto jsem se v dalšı́ práci zabýval metodikou určenı́ potřebného průtoku vody v závislosti na tepelném výkonu požáru. Tepelný výkon požáru lze velmi dobře modelovat a využı́t také empiricky zı́skaných hodnot. Vyhodnocenı́ schopnosti pohlcovat teplo uvolňované požárem jednotlivými hasebnı́mi látkami je důležitou částı́ mé práce. V přı́padě hašenı́ vodou si myslı́m, že použité údaje se zakládajı́ na dostatečném množstvı́ podkladů, aby se daly v praxi využı́t. Způso,b jakým je chladicı́ výkon vodnı́ch proudů určen, je uváděn už v některé staršı́ literatuře a lze jej považovat za prověřený. Do budoucnosti by bylo vhodné ověřit chladicı́ výkon sprchových proudic v uzavřených prostorách na různých druzı́ch hořlavých látek. Většina citovaných testů vycházı́ z hašenı́ dřeva. K chladicı́ schopnosti těžké a střednı́ pěny se mi nepodařilo najı́t žádné vhodné údaje. Proto jsou uvedeny pouze hodnoty použitelné k hašenı́ hořlavých kapalin. Zařı́zenı́ pracujı́cı́ na principu CAFS se použı́vajı́ poměrně krátkou dobu a i zahraničnı́ odborná literatura kritizuje malé množstvı́ přesných laboratornı́ch testů s tı́mto zařı́zenı́m provedených. Hodnoty, které uvádı́m pro pěnu CAFS, jsou pouze informativnı́. K hodnocenı́ hasicı́ schopnosti prášků jsem využil metodiky založené na laboratornı́ch experimentech s hašenı́m hořlavých plynů. Pro ověřenı́ jsem použil hodnoty ze staršı́ literatury. Tyto se lišily v řádu desı́tek procent. Což je v celkovém důsledku minimum. Nepodařilo se mi najı́t žádné vhodné výsledky velkorozměrových testů. Bez nich se na hodnoty, které uvádı́m, nelze zcela spoléhat. Do budoucna je potřebné tyto hodnoty zjistit, nebo velkorozměrové experimenty provést, protože hasicı́ prášky jsou v praxi opomı́jeným velmi účinným hasivem. Mnoho hasičských sborů podniků je vybaveno kombinovanými hasicı́mi automobily, jež majı́ ve výbavě velkokapacitnı́ práškové zařı́zenı́. V závěru práce jsem předvedl přı́klad, jak lze vyhodnotit možnost zdolánı́ požáru v objektu hypermarketu. Musı́m uvést, že se jedná pouze o vzor. Simulaci jsem prováděl na modelu s poměrně velkými kontrolnı́mi objemy, na něž byl prostor rozdělen. Nepodařilo se mi také zı́skat přesná data o zapalitelnosti a tepelném rozkladu hořlavých materiálů použı́vaných v modelovém objektu. V práci jsou vyhodnoceny pouze dvě ze simulacı́, které jsem prováděl. Ve skutečnosti by bylo nutné jich vyhodnotit vı́ce. Model zpracovánı́ postupu zdolávánı́ požáru uvedený v mé práci je podle mého názoru použitelný v praxi po splněnı́ určitých podmı́nek. Nutnostı́ je ověřit chladicı́ výkony prášků a pěny CAFS. Modelovánı́ tepelného výkonu požáru by měl provádět pouze zkušený odbornı́k. Oblast použitı́ bych hledal hlavně při posuzovánı́ možnosti požárnı́ho zásahu u objektů mimořádně důležitých a vymykajı́cı́ch se běžné praxi (mrakodrapy, podzemnı́ stavby apod.), nebo pro hodnocenı́ přesnosti jednoduchých metodik. Pro běžné použitı́ je model přı́liš složitý a možná až zbytečně přesný. 46 Literatura [1] BALOG, K. a KVARČÁK, M. Dynamika požáru. Ostrava: SPBI, 1999. 96 s. ISBN 8086111-44-X [2] BOSLEY, K. Water Additives for Fighting Class A Fires. Shrnutı́ výzkumné zprávy č. 79. Scottish Central Fire Brigades Advisory Council, 1997. 10 s. [3] BOCEK, B. Hasicı́ systém ONE SEVEN. Diplomová práce. Ostrava: VŠB TU - OSTRAVA, 2002. 60 s. [4] BUDNICK, E.K.- EVANS, D.D. a NELSON, H.E. Simplified Calculations for Enclosure Fires. Fire Protection Handbook. Massachusetts: NFPA Quincy, 1992. [5] CARLSSON, J. Fire Modelling Using CFD - An introduction for Fire Safety Engineers. Výzkumná zpráva č. 5025. Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1999. 123 s. [6] DAVIS, S. A Rewiev of Fire Fighting Water Requirements A New Zealand Perspective. Výzkumná zpráva. Christchurch: School of Engineering Univesity of Canterbury, 2000. ISSN 1173-5996 [7] DEAL, S. Technical Reference Guide for FPEtool Version 3.2. Technická dokumentace NISTIR 5486-1. Gaithersburg: National Institute of Standards and Technology, 1995. 149 s. c [8] GASPARD, Brent. Nozzles [online]. 2003, Poslednı́ úpravy 26. 2. 2003 [cit. 2003-0316]. <http://www.williamsfire.com/pdfs/ctlgpdfs/D.pdf> c [9] GASPARD, Brent. Monitors / Nozzles Packages [online]. 2003, Poslednı́ úpravy 26. 2. 2003 [cit. 2003-03-16]. <http://www.williamsfire.com/pdfs/ctlgpdfs/F.pdf> [10] GLASHAN, B. Going for the burn. Fire prevention. Čı́slo 349/2001. str. 22 - 25. ISSN 0309-6866 [11] GRAVESTOCK, N. Full-Scale Testing of Fire Suppression Agents on Shielded Fires. Výzkumná zpráva 98/3. Schooll of Engineering University of Canterbury, 1998. 177 s. [12] HANUŠKA, Z. Metodický návod k vypracovánı́ dokumentace zdolávánı́ požárů. Praha: MV - Ředitelstvı́ Hasičského záchranného sboru ČR, Praha 1996. 78 s. [13] IFSTA. Fire Streams. Fire Protection Publications Oklahoma State Univesity 1990. [14] LINDER, K.W. Water Supply Requirements for Fire Protection. Fire Protection Handbook. Massachusetts: NFPA Quincy, 1992. 47 [15] MONSPORT, J. Stanovenı́ ochlazovacı́ch účinků hasebnı́ch látek na bázi vody. Diplomová práce. Ostrava: VŠB TU - OSTRAVA, 2002. 72 s. [16] MV GŘ HZS ČR. Bojový řád jednotek požárnı́ ochrany. SIAŘ GŘ HZS ČR, částka 40. Praha, 2001. [17] OSTER, G. a WISEMAN, J.D. Balanced Fire Attack. 1999. 34 s. [18] REICHEL, V. Požárnı́ odvětránı́ stavebnı́ch objektů v návaznosti na ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. Aktual bulletin Speciál 20. Praha: MV Ředitelstvı́ HZS ČR, 2000, 34 s. [19] SÄRDQVIST, S. Initial Fires. RHR, Smoke Production and CO Generation from Single Items and Room Fire Tests. Výzkumná zpráva č. 3070. Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1993. 90 s. ISSN 1102-8246. [20] SÄRDQVIST, S. An Engineering Approach to Fire-Fighting Tactics. Výzkumná zpráva č. 1014. Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1996. 79 s. ISSN 11028246. [21] SÄRQVIST, S. Real Fire Data, Fires in Non-residntal Premises in London 1994-1997. Výzkumná zpráva č. 7003. Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1998. [22] SCHREIBER, H. M. a PORST, P. Hasebnı́ látky. Chemicko fyzikálnı́ pochody při hořenı́ a hašenı́ dı́l II. Přel. L. Adámek a kol. Praha: ČSPO, 1972. 330 s. [23] STENSAAS, J. P. a JACOBSEN, H. CH. Testing of Diferent Portable Fire Extinguishers Against Fires in Twin Tyres. Výzkumná zpráva č. NBL 10 A01159. Trondheim: Norwegian Fire Research Laboratory, 2001. 22 s. [24] SVENSSON, S. a SÄRDQVIST, S. Fire tests in a large hall, using manually applied high - and low - pressure water sprays. Výzkumná zpráva. Revingeby: Swedish Rescue Service Agency, 2001. 34 s. [25] VONÁSEK, V. JANSOVÁ, I. a RÁŽ, Z. Statistická ročenka 2002. Přı́loha čas. 150-Hořı́ č. 3/2002. [26] VRTAL, J. Požárnı́ proudnice - výsledky zkoušek technicko taktických parametrů I. dı́l. Přı́loha čas. 150-Hořı́ č. 11/1996. [27] VRTAL, J. Požárnı́ proudnice - výsledky zkoušek technicko taktických parametrů II. dı́l. Přı́loha čas. 150-Hořı́ č. 9/2002. [28] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovenı́ podmı́nek požárnı́ bezpečnosti a výkonu státnı́ho požárnı́ho dozoru 48 [29] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požárnı́ ochrany [30] Vyhláška Ministerstva životnı́ho prostředı́ č. 8/2000 Sb., kterou se mimo jiné stanovı́ zpracovánı́ vznitřnı́ho havarijnı́ho plánu. [31] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 49/2003 Sb., o technických podmı́nkách požárnı́ techniky. [32] Zákon č. 133/1985 Sb., o požárnı́ ochraně, ve zněnı́ pozdějšı́ch předpisů [33] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve zněnı́ pozdějšı́ch předpisů [34] Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných haváriı́ způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přı́pravky, ve zněnı́ pozdějšı́ch předpisů [35] Reklamnı́ materiály firem: FLG Neurupinn, TEPOSTOP, ETS Ostrava, ROSSENBAUER, ZIEGLER 49 Seznam přı́loh: přı́loha 1. Pre-fire plan použı́vaný v USA přı́loha 2. Pre-fire plan použı́vaný ve Švédsku přı́loha 3. Přı́klad grafické části pre-fire planu použı́vaného v USA přı́loha 4. Vstupnı́ soubor pro program Fire Dynamics Simulator 3.1 přı́loha 1. __________________ FIRE DEPARTMENT PRE-FIRE PLAN DATE: _______ OFFICER: ______________ OCCUPANCY LOCATION: _________________ FULL ADDRESS: ___________________________________________PHONE: ___________ OWNER’S NAME: ________________________ PHONE: ____________ EMER#:__________ OWNER’S ADDRESS: _________________________________________________________ OCCUPANCY TYPE: _______________________ SPECIAL HAZARDS: _________________ BUILDING DIMENSIONS: LENGTH:______ WIDTH:____ HEIGHT:_____ # FLOORS: ______ BUILDING CONSTRUCTION: WOOD FRAME: __ BLOCK: __ CONCRETE: ___ METAL: ____ ROOF CONSTRUCTION: WOOD FRAME: ___ METAL: ___ CONCRETE: ___ OTHER: _____ FLOOR CONSTRUCTION: WOOD: ___ CONCRETE: ____ OTHER: _____ BASEMENT: ____ SIZE: ______ LOCATION: ______________________ WINDOWS: ______ FIXED FIRE PROTECTION WATER SUPPLY AVAILABLE FLOW AUTOMATIC SPRINKLERS: _____ LOCATION 1: ___________________ __________ GPM STAND PIPE: _____ 2: ___________________ __________ GPM HOSE CABINET: _____ 3: ___________________ __________ GPM OTHER: _____________________ 4: ___________________ __________ GPM INITIAL RESOURCES REQUIRED: ENGINE(S): ______________ OTHER(S): _____________ ESTIMATED FIRE FLOW IN GPM 25% ____ 50% ____ 75% ____ 100% ____ EXPOSURES__________________________ FIRE BEHAVIOR PREDICTIONS: PREDICTED STRATEGIES: PROBLEMS ANTICIPATED: OTHER INFORMATION: přı́loha 2. PRE-FIRE PLAN Number XXX Object XXX Phone day: XXX Address: XXX XXX Property: XXX night: Keys XXX Approach From road XXX Staging point The old railway station. Water Hydrants or motor pump at the lake. Re-use from collecting basin. Activities Production of pesticides and storage of different poisons. Hazards Flammable liquids class 2b and aerosol bottles. Hot paraffin. Gas tubes (pressure containers). Insecticides. Pyrethrum, ethylene bromide, cyanide, warfarine. Building Main building ground floor: ”Fire proof”. First floor: Fire resistant. Loft: unprotected wood. Storage building: steel. Fire safety installations Internal fire alarm to XXX. Smoke detectors and evacuation alarm. Persons 11 employees Alarm pattern Engine Contact XXX Miscellaneous Breathing apparatus or chemical protecting clothing. Chemicals in form of gases and powder. W = do not use water. Extinguishing water. Shall be collected in the drainage system and led to the collecting basin via a special valve. Volume approx. 200 m³. The water should be re-used for extinguishing to prevent overflow. Revision Date: 940608 Signature: XXX Tanker Chief Officer Ambulance Police přı́loha 3. přı́loha 4. &HEAD &GRID &PDIM &TIME CHID=’diplomka_detail_final’,TITLE=’Pozar hypermarketu se ZOKT’ / IBAR=42,JBAR=96,KBAR=12 / XBAR0=-14.00,XBAR=14.00,YBAR0=-30.00,YBAR=30.00,ZBAR=8.00 / TWFIN=1000. / &SURF ID=’BURNER’,HRRPUA=600 / &MISC SURF_DEFAULT=’TRAPEZOVY PLECH’,NFRAMES=1800, DATABASE=’c:\nist\fds\database3\database3.data’, REACTION=’OBAL’ / &VENT XB= 4.66, 5.332, 10.66, 11.32, 2.66, 2.66, SURF_ID=’BURNER’/ &OBST XB=13.33333,13.33333,-30.0,30.0,5.33333,8.0 / &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST XB=8.0,9.33333,2.5,5.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’ / XB=8.0,9.33333,5.625,8.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’ / XB=10.0,11.33333,2.5,5.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’ / XB=10.0,11.33333,2.5,5.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’ / XB=8.0,9.33333,5.625,8.125,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=8.0,9.33333,2.5,5.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,5.625,11.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,5.625,8.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,8.75,11.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,11.875,14.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST XB=2.0,5.33333,3.75,4.375,0.66667,1.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,8.75,11.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,11.875,14.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,8.75,11.25,3.33333,6.0, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=4.0,5.33333,6.25,9.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,2.5,5.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,18.125,20.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,6.25,9.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=10.0,11.33333,15.0,17.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,15.0,17.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,12.5,14.375,3.33333,6.0, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=8.0,9.33333,15.0,17.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=8.0,9.33333,11.875,14.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,5.33333,5.0,5.625,0.66667,1.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-6.66667,2.5,4.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,2.5,5.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-10.0,-8.0,5.0,7.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-0.66667,5.625,7.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,2.5,6.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-7.33333,-6.66667,5.0,7.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,5.33333,2.5,3.125,0.66667,1.33333, SURF_ID=’OBALY’/ &OBST XB=-1.33333,-0.66667,-10.0,-9.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ &OBST XB=-1.33333,-0.66667,-30.0,30.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ &OBST XB=-1.33333,-0.66667,9.375,10.0,0.0,7.33333, SURF_ID=’CONCRETE’/ &OBST XB=-14.0,14.0,9.375,10.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ &OBST XB=-14.0,14.0,-10.0,-9.375,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST XB=10.0,11.33333,15.0,17.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,8.125,10.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-10.0,-8.66667,8.125,10.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,2.5,7.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-8.0,-6.66667,8.125,10.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-10.0,-8.66667,8.125,10.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,2.5,5.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-2.0,-0.66667,2.5,5.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,5.625,7.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=2.0,3.33333,2.5,5.625,1.33333,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=4.0,5.33333,2.5,5.625,2.0,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,2.5,5.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,2.5,5.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,6.25,9.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=4.0,5.33333,6.25,9.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,10.0,12.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,10.0,12.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,10.0,12.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,10.0,12.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,13.125,15.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=4.0,5.33333,13.125,15.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,13.125,15.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,13.125,15.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-2.0,-0.66667,5.625,9.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,8.125,10.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,8.125,9.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,10.625,13.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,10.625,13.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,8.125,10.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-2.0,-0.66667,10.625,13.125,3.33333,6.0, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,10.625,13.125,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,13.75,16.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,13.75,16.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,13.75,16.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,13.75,16.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,16.875,19.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,16.875,19.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,16.875,19.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,16.875,19.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,20.0,22.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,20.0,22.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,20.0,22.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-4.0,-2.66667,20.0,22.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-2.0,-0.66667,23.125,25.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,23.125,25.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-2.0,-0.66667,23.125,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-4.0,-2.66667,23.125,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,16.25,18.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST &OBST XB=2.0,3.33333,16.25,18.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,16.25,18.75,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=2.0,3.33333,16.25,18.75,3.33333,6.0, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,19.375,21.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,19.375,21.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,19.375,21.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,19.375,21.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,22.5,25.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,22.5,25.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=4.0,5.33333,22.5,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=2.0,3.33333,22.5,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,18.125,20.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,21.25,23.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,18.125,20.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,18.125,20.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=10.0,11.33333,21.25,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,21.25,25.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=10.0,11.33333,24.375,26.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=8.0,9.33333,24.375,26.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=10.0,11.33333,21.25,23.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,23.75,26.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,11.25,13.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,11.25,13.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,11.25,13.75,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,11.25,13.75,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-8.0,-6.66667,14.375,16.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-10.0,-8.66667,14.375,16.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,14.375,16.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-10.0,-8.66667,14.375,16.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,17.5,20.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,17.5,20.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,17.5,20.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,17.5,20.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,20.625,23.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,20.625,23.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,20.625,23.125,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/ XB=-10.0,-8.66667,20.625,23.125,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,23.75,26.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-8.0,-6.66667,23.75,26.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-10.0,-8.66667,23.75,26.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/ XB=-14.0,-13.33333,-10.0,-9.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=12.66667,13.33333,-10.0,-9.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=12.66667,13.33333,9.375,10.0,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,14.0,-20.625,-20.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,14.0,0.0,0.625,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,14.0,19.375,20.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,14.0,-30.0,-29.375,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,14.0,29.375,30.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=12.66667,13.33333,-30.0,-29.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=12.66667,13.33333,29.375,30.0,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,-13.33333,29.375,30.0,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,-13.33333,9.375,10.0,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ XB=-14.0,-13.33333,-30.0,-29.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ &OBST XB=-14.0,-13.33333,-30.0,30.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ &OBST XB=12.66667,13.33333,-30.0,30.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/ &VENT XB=1.32,-1.32,30.00,30.00,0.00,1.98, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=1.32,-1.32,-30.00,-30.00,0.00,2.00, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-28.0,-25.36,-30.00,-30.00,0.00,2.00, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=25.36,28.0,-30.00,-30.00,0.00,2.00, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=6.67,8.00,-25.92,-24.60,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-6.67,-8.0,-25.92,-24.60,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=6.67,8.00,-15.625,-14.375,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-6.67,-8.0,-15.625,-14.375,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=6.67,8.00,-5.625,-4.375,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-6.67,-8.0,-5.625,-4.375,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=6.67,8.00,4.375,5.625,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-6.67,-8.0,4.375,5.625,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=6.67,8.00,14.375,15.695,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-6.67,-8.0,14.375,15.695,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=6.67,8.00,24.375,25.695,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-6.67,-8.0,24.375,25.695,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT XB=-14.00,-14.00,-30.00,30.00,0.00,5.36, SURF_ID=’OPEN’ / &VENT CB=’XBAR’ ,SURF_ID=’OPEN’ / &VENT CB=’ZBAR0’ , SURF_ID=’CONCRETE’ /
Podobné dokumenty
Stáhnout roční zprávu 2012 - ČAHD
V příloze č. 1.1 jsou uvedeny údaje o požárech v Moravskoslezském kraji
podle příčiny vzniku požáru a podle druhu objektu za období let 2006 – 2011.
Záznam o každé jednotlivé události v programu SS...
F1 - Natura
Významnou vlastnostı́ kalibračnı́ teorie je skutečnost, že dynamika všech interakcı́ je zcela určena
symetriı́ (invariancı́) Lagrangiánu při určité kalibračnı́ transformaci, tedy rotaci ...
ZDE - Portál hasici
Kategorie zásahového
automobilu
Kategorie 1 – Silniční, provoz po
zpevněných komunikacích
Kategorie 2 – smíšené, provoz částečně i
mimo zpevněné komunikace
Kategorie 3 – terénní, provoz zejména
mi...
