Zobraz PDF
Transkript
Stratégie a koncepcie Ilona ŠVIHLÍKOVÁ* Zkapalnělý zemní plyn (LNG) - vývoj a nové trendy P řestože je technologie výroby zkapalnělého zemního plynu známa již dlouho - první zkapalňovací infrastruktura byla uvedena do provozu v USA již ve 40. letech minulého století - teprve v poslední době se o LNG více hovoří a dostává se do popředí zájmu i v souvislosti s energetickou bezpečností a diverzifikací dodávek zemního plynu. LNG je zemní plyn zpracovaný za tlaku a teploty - 160 stupňů Celzia, kde zkapalnění snižuje jeho objem až 600krát. Rozvoj trhu s LNG, jeho budoucí vývoj a potenciál, který je tématem tohoto článku, by mohl dodat trhu se zemním plynem flexibilitu, a to jak pro dodavatele, tak pro odběratele. Zároveň je rozvoj trhu LNG - ve spotové podobě ovšem - oprávněně považován za jedinou možnost kartelizace trhu se zemním plynem a tedy přerodem tzv. „plynového fóra“ v účinný nástroj obrany cen a případného využití jako geopolitického nástroje. Pro posouzení možného vývoje na trhu LNG je třeba vzít v úvahu celkové trendy na trhu se zemním plynem, který stále má regionální podobu, jakož i zájmy a vývoj hlavních aktérů na tomto trhu. Předpovědi dynamiky rozvoje LNG byly v posledních zhruba čtyřech letech narušeny rapidním vývojem v těžbě tzv. břidlicového plynu (shale gas) ve Spojených státech. Tato těžba vyvolává v USA značný optimismus, ať se to již týká nezávislosti v dovozu, či dokonce geopoliticky jako oslabení Ruska (které má největší zásoby „konvenčního“ plynu na světě). Z tohoto důvodu je LNG pro Spojené státy přehodnocováno a řada plánovaných kapacit ani nebyla uvedena do provozu. 8 20 % každá). Významnou pozici dále zastávají Kanada, Katar, Norsko, Irán a Čína. Ještě větší „nepoměr“ než u těžby najdeme u spotřeby zemního plynu. Země OECD zabírají téměř polovinu spotřeby (48,9 %) s největším podílem Spojených států (21,7 %). K dalším důležitým spotřebitelům zemního plynu patří také Rusko, Irán, Čína a Velká Británie. Jaké argumenty hovoří pro rozvoj trhu se zemním plynem obecně a specielně pro LNG? • Ekologické důvody. Zemní plyn je ze všech fosilních paliv nejčistší, zásoby jsou rovněž větší než v případě ropy. Důležitost zemního plynu bude zřejmě podtržena německým rozhodnutím nevyužívat jadernou energii (tzv. Atomausstieg), kdy se dá očekávat, že rozvoj obnovitelných zdrojů bude napojen na určitý centrální systém, který by mohl být představován právě silnějším využitím zemního plynu. • T ragédie ve Fukušimě přímo ovlivnila toto strategické rozhodnutí Německa a může vyjadřovat i silnější odstup od jádra a tím pádem větší používání právě zemního plynu. • Důvody specielně pro LNG pak zahrnu jí nárůst poptávky v zemích, kde např. z geografických důvodů nelze budovat plynovody - pak je LNG jedinou možností, jako je tomu např. v Japonsku. Tab. 1 Zásoby zemního plynu (v %) a R/P: nejdůležitější země [1] Země % z celkových zásob zemního plynu Jaký je aktuální stav zásob, těžby a spotřeby zemního plynu a co z toho vyplývá pro rozvoj trhu s LNG? Rusko 23,9 76 Irán 15,9 >100 Katar 13,5 >100 V tab. 1 jsou podíly nejdůležitejších zemí světa na celkových zásobách zemního plynu. Ze stejného zdroje [1] pak vyplývá rozpor mezi celkovou výší zásob a R/P. Země OECD se na produkci podílejí v současné době 36,5 %, ale jejich podíl na zásobách je podstatně nižší. Pak by bylo logické očekávat nárůst poptávky po zemním plynu z těchto zemí ve střednědobém časovém horizontu. Mezi největší producenty patří Spojené státy a Rusko (téměř Turkmenistán 4,3 >100 Saúdská Arábie 4,3 95,5 USA 4,1 12,6 Spojené arabské emiráty 3,2 >100 Nigérie 2,9 >100 Venezuela 2,9 >100 Alžír 2,4 >100 Země OECD 9,1 14,7 R/P (roky) R/P Reserves to production vyjadřuje, na kolik let vystačí zemi zásoby při současném tempu těžby. • V zhledem k rozvoji břidlicového plynu ve Spojených státech lze očekávat, že hlavní poptávka bude z Evropy, Číny a Indie. Jaké jsou faktory u nabídky LNG? • V souvislosti s nárůstem poptávky je třeba rozšířit výrobní kapacity, které ale nejsou levné (viz dále), v první fázi to budou zřejmě australské projekty, po roce 2018 pak Afrika a Rusko. • Nabídka je omezena řadou faktorů. Patří mezi ně např. preference domácí spotřeby plynu (Nigérie, Indonésie), některé země čelí problémům s dodávkami (Egypt), Katar uvalil moratorium na další rozšiřování kapacit LNG. Trh se zkapalněným zemním plynem, podobně jako ropný trh, trápí rostoucí náklady na pořízení zkapalňovacího řetězce, včetně nedostatku kvalifikovaných odborníků. • V letech 2009 - 2010 došlo k významnému nárůstu zkapalňovacích stanic, 4x většímu než byl průměr za poslední dekádu. Je ovšem třeba p odotknout, že dvě třetiny tohoto nárůstu připadaly na Katar. • Investiční náklady jsou dosti vysoké, což má ovšem dopady na podobu kontraktů a na cenové mechanismy na tomto trhu. Tzv. „upstream“ tvoří náklady ve výši 2 mld. dolarů (resp. 5 mil. t ročne 400 dolarů za tunu kapacity), zkapalňovací stanice v průměru 3,75 mld. dolarů (resp. 5 mil. t/ročne na jedno zařízení, 750 dolarů za tunu kapacity), tankery, které mohou LNG přepravovat okolo 220 mil. dolarů, stanice na opětovnou transformaci LNG na zemní plyn pak 0,6 mld. dolarů. Přitom je třeba počítat s tím, že tato stanice by měla být napojena na domácí rozvodnou síť. Celkové náklady na řetězec se tak mohou blížit až osmi miliardám dolarů.[2] Právě tyto vysoké vstupní náklady povětšinou vedou k podobné situaci jako na trhu s klasickým zemním plynem - tj. preferenci dlouhodobých kontraktů (20 až 25 let) s přísně stanovenými podmínkami, včetně tvorby cen. Pokud by tato situace převládala, pak bychom od trhu s LNG, byť by se rozvíjel dynamicky, mohli těžko očekávat vyšší flexibilitu či snad vytvoření podmínek ke kartelizaci. Vysoké náklady rovněž implikují, že Slovgas Stratégie a koncepcie se jedná o byznys pro velké hráče - ať už o státní firmy (např. Petronas), či např. o ExxonMobil či BP. Používá se doložka „take or pay“, tj. povinnost kupujícího zaplatit, i když by nakonec k odběru LNG nedošlo. Doložka „take or pay“ implikuje rozdělení rizika mezi dodavatele a odběratele, dodavatel nese riziko cenové, kupující pak objemové. Až do roku 2003 sledovaly ceny LNG ceny ropy (která koneckonců obecně pro komoditní trh slouží jako tzv. „price setter“), ale od té doby došlo k určitému zvolnění této stále silné vazby. Uvidíme později, že zájem určitých aktérů je, aby tato vazba na ceny ropy přetrvala. V současné době existují tři různé cenové vzorce, které se globálně používají. Je přitom zásadní, o jaký typ trhu se jedná. Trh s prudkým rozvojem těžby břidlicového plynu je trh Spojených států. Jelikož mají Spojené státy svůj vlastní trh, není vazba na ropu důležitá. Vazba na cenu ropy a konvenční zemní plyn je pak obvyklá v kontinentální Evropě, v případě odlehlých teritorií, kde plynovod nepřichází v úvahu, je pak cenová politika vedena cenou ropy. Je tedy možno konstatovat, že trhem plynu „zamíchal“ dynamický rozvoj těžby břidlicového plynu v USA, který i s pomocí nadkapacit USA u LNG mění cenové vzorce zemního plynu. Ceny zemního plynu jsou v USA tak podstatně nižší, než v Evropě a Asii. Podíváme-li na statistiku BP, pak z ní vyplývá, že ceny v USA (Henry Hub) za milion Btu činila za rok 2010 v průměru 4,39 dolaru, zatímco japonské LNG (cif ) pak 10,91 dolaru. Analytici trhu LNG, např. J. Jensen, se domnívají, že rozvoj břidlicového plynu v USA spolu s možností vývozu přebytků pomocí LNG do Evropy (především Velká Británie) oslabilo významněji Rusko, které tak bylo donuceno vyjednávat znovu o cenových podmínkách dlouhodobých kontraktů. Vývoj na americkém trhu je jedním z důvodů nového typu kontraktů. Jak již bylo uvedeno, tradiční kontrakt byl tzv. „fixed destination contract“, neboli bylo jasně určeno, podobně jako u plynovodu, dodávka ze země A do země B, často i s přesným určením tankeru. Trh s LNG ovšem pomalu zůstává zatím z malé části spotovým, tj. je možno u nových kontraktů vystopovat flexibilitu dodávek, včetně možností cenové arbitráže. V roce 2009 tvořil spotový trh LNG přes 16 %. Objevují se možnosti rozdělit kapacitu pro fixní kontrakty (s doložkou take or pay) a na flexibilní část, kterou je možno pronajímat, či část LNG poslat na jiný trh, než původně určeno. Např. Katar, velmoc v LNG, používá fixní kontrakty 2 / 2012 s tím, že kapacita některých zkapalňovacích stanic je určena pro „nájem“ velkými firmami, jako např. ExxonMobilem. Tímto způsobem by bylo možno překonat regionální podobu trhu se zemním plynem - která se ovšem, což je třeba zdůraznit, odráží ve vzorcích cen. Jak vypadá obchod s LNG, kdo jsou hlavní aktéři a ve kterých zemích leží potenciál nové nabídky a poptávky? BP Statistical Review 2011 uvádí, že nárůst spotřeby za rok 2010 dosáhl 7,4 %, což je největší nárůst od roku 1984. Největší nárůst produkce zaznamenalo Rusko, USA jsou díky břidlicovému plynu nej větším světovým producentem. Naopak produkce Kanady klesá již čtvrtý rok. Pozice LNG je ze své podstaty silnější v mezinárodním obchodě, kde tvoří přes 30 % obchodu se zemním plynem. Právě obchod se vyvíjel ještě dynamičtěji než spotřeba (nárůst 10,1 %), především díky dodávkám LNG. V exportu LNG dominuje Blízký Východ, což je dáno pozicí Kataru, jehož export vzrostl o 53,2%! V tab. 2 je přehled největších exportéru, zatím co v tab. 3 největších importéru zemního plynu. Celkové importy LNG činily v roce 2010 297,53 m3, plynovody přepravily 677,59 m3. Obchod přes plynovody dominoval v oblasti Evropy a Eurasie, kde tvořil dvě třetiny obchodu se zemním plynem. Při pohledu na nejvýznamnější aktéry na trhu s LNG, nelze zapomenout na roli „Gas Exporting Countries Forum“ , tj. fóra zemí vyvážejících zemní plyn. Tyto země z logických důvodů (řada z nich je členem OPEC) nadále propagují vazbu ceny zemního plynu na ropu. Není ale jasné, do jaké míry si uvědomují, že flexibilizace trhu díky LNG, která je jednou z nevyhnutelných podmínek pro vznik kartelu, zároveň může přispět k odbourání této vazby na ropu tím, jak oslabí regionální charakter trhu (a cenové politiky) zemního plynu. V amerických analýzách se objevují silná slova a do rozvoje břidlicového plynu jsou vkládány velké naděje. Podle těchto úvah je to právě břidlicový plyn, který ideu OGEC zcela pohřbívá, navzdory tomu, že Rusko, Irán a Katar disponují 60 % zásob zemního plynu (konvenčního) a Rusko buduje nové trasy (Nord Stream spušten v listopadu minulého roku). Velice důležitá je pozice Kataru, který disponuje třetími největšími zásobami zemního plynu po Rusku a Iránu. Tento člen OPEC věnuje sice větší podporu rozvoji zemního plynu než ropy, nicméně v roce 2005 vláda uvalila moratorium na další projekty LNG z obav o příliš rychlé vyčerpávání, které by mohlo snížit tlak v rezervoárech a tím i ohrozit budoucí těžbu. Největším investorem v Kataru je ExxonMobil. Pro dlouhodobý pohled na trh LNG i jako odraz (ne)vyplnění prognóz je zajímavé se podívat na předpověď IEA z roku 2006. Ta předpokládala nárůst obchodu se zemním plynem právě nejvíce v podobě LNG, kdy podle ní obchod s LNG poroste rychleji než poptávka po zemním plynu. IEA předpokládá, že země OECD budou stále závislejšími (s výjimkou USA), např. v souvislosti s poklesem těžby v Severním moři. Počítá s tím, že Rusko a Austrálie budou rozšiřovat své kapacity především směrem do Číny. IEA odhadovala, že na trh v kratším časovém horizontu vstoupí Peru, Rovníková Guinea, Norsko, Jemen a Angola, včetně posílení pozic Ruska. V delším časovém horizontu by pak důležitou roli měly hrát Irán a Venezuela, které patří nejen mezi tzv. jestřáby v OPEC, ale zároveň tyto dvě země navrhovaly vznik OGEC a jejich R/P je dle odhadů IEA vyšší než sto (let). Řada odhadů IEA se již naplnila, např. v ro- Tab. 2 Největší exportéři zemního plynu (v mld. m3) [3] Země LNG export Plynovod export Rusko 13,4 186,45 Norsko 4,71 95,88 Kanada 0 92,4 Nizozemí 0 53,33 Katar 75,75 19,15 Indonésie 31,36 9,89 Malajsie 30,54 1,45 Austrálie 25,36 0 Nigérie 23,9 0,12 Trinidad a Tobago 20,38 0 Alžír 19,31 36,48 Tab. 3 Největší importéři zemního plynu (v mld. m3) [3] Země LNG import Plynovody import Japonsko 93,48 0 Jižní Korea 44,44 0 Španělsko 27,54 8,86 Velká Británie 18,67 34,96 Tchai wan 14,9 0 Francie 13,94 34,95 Čína 12,8 3,55 USA 12,23 93,25 Indie 12,15 0 Itálie 9,08 66,26 Turecko 7,92 28,76 Belgie 6,43 18,13 0 92,82 Německo 9 Stratégie a koncepcie Zkapalňovací terminál Sachalin 2 - ilustračná fotografia Zdroj: gazprom.ru ce 2007 na trh s LNG vstoupila Rovníková Guinea i Norsko. Mezi nové importéry se pak řadí Čína, Indie, Mexiko a Velká Británie. U zemí s potenciálem rozvoje LNG se ovšem objevuje i řada rizik. V případě Ruska či Indonésie to je spotřeba zemního plynu na domácím trhu a dynamika této spotřeby, u Austrálie vývoj nákladů, u Kataru pak možnosti rozvoje limitované výše uvedeným moratoriem. Geopolitická nestabilita je pak limitujícím faktorem u země s druhými největšími rezervami na světě - Iránu, ale také Nigérie. Řada zemí navíc nevyužívá plně své možnosti u zemního plynu a je často zbytečně pálen jako vedlejší produkt u těžby ropy (Nigérie). Z hlediska poptávky je vývoj sice vnímán optimisticky, ale je třeba pečlivěji zanalyzovat možný vývoj u nejrychleji rozvíjejících se zemí, tj. u Číny a Indie. Čína uvažuje, navzdory ekologickým nákladům, o rozvoji těžby svého břidlicového plynu a jde také o stavbu plynovodů z Ruska. In- die rovněž plánuje plynovody z Iránu. Stále platí, že největšími importéry jsou země OECD, tvořící v roce 2006 okolo 90 % importu LNG. Největší exportéři jsou naopak až na Austrálii mimo OECD. Dynamika poptávky je nicméně v rukou spíše rozvíjejících se trhů ne vyspělých zemí, ovšem s výše uvedenými pochybnostmi. Hlavní vývojové trendy LNG už není jen nutnou alternativou pro země, které je nemožné napojit na plynovody (Japonsko). Stává se postupně zajímavou alternativou, jak pro odběratele, tak pro dodavatele a koneckonců i možností diverzifikace či obejití „nevhodných“ tranzitních zemí. Rozvoj LNG je samozřejmě navázán na celkový vývoj na trhu se zemním plynem - v jeho prospěch mohou hrát jak jeho funkce nejbližšího substitutu k ropě, čehož by rádo „využilo“ fórum zemí vyvážejících zemní plyn, tak i možnosti jeho využití v kombinaci s rozvojem obnovitelných zdrojů energie. Především němec- ká pozice bude klíčová minimálně pro evropský trh. Rychlý rozvoj těžby břidlicového zemního plynu ve Spojených státech přispěl k propojování doposud regionálních trhů, které se vyznačují i odlišnými cenovými vzorci. Postupný nárůst spotového trhu s LNG a tedy možnost přesměrovat volné kapacity dodává trhu prozatím malou, ale rostoucí flexibilitu. Rozšíření krátkodobých kontraktů, včetně omezení zákazu reselling (tedy opětovného prodeje třetí straně) se týkají zavádění flexibility do délky kontraktu, objemu a samozřejmě i ceny. Jak již bylo uvedeno, rozšiřuje se, byť postupně možnost leasingu přebytečné kapacity. Toto rozšiřování krátkodobých kontraktů s sebou nese pokles rizika pro vstup na trh, větší možnost odezvy na vývoj poptávky (sezónní vlivy), flexibilitu pro tankerové flotily a možnost snazšího vstupu na nové trhy odbou ráním zákazu resell. Je ovšem sporné, do jaké míry by propojení regionálních trhů potvrzovalo cenovou vazbu na ropu, která je pro řadu zemí „plynového fóra“, tak zajímavá. Limitujícími faktory jsou vysoké náklady na výstavbu celého řetězce pro zkapalnělý zemní plyn, včetně světového nedostatku kvalifikované pracovní síly. *doc. Ing. Ilona Švihlíková, PhD. Vysoká škola mezinárodních a veřejních vztahů v Praze [email protected] Zdroje [1] BP Stastistical Review, June 2011, str. 20 [2] LNG value chain: typical costs. Dostupné z http://www. forum.rice.edu/wp-content/uploads/2011/06/RT_110909_ Humphries.pdf [3] BP Statistical Review, June 2011, str. 29 Evropská bioplynová asociace ve spolupráci se Slovenskou obchodní a průmyslovou komorou a s Českou bioplynovou asociací uspořádá svou první Proč se zúčastnit? Politika a cíle EU Režimy podpory Možnosti financování Přehled technologií Večeře a společenský večer Studijný výlet Registrace a další organizační detaily na stránkách: www.BiogasConference.eu 10 konferenci o bioplynu ve dnech 6. a 7. června 2012 v Bratislavě v Crown Plaza Hotelu Program konference se zaměří na klíčové aspekty Evropské komise, národní politiku a režimy podpory, možnosti soukromého financování a očekávání průmyslu. Pro demonstraci role bioplynu jako důležitého pilíře energetické budoucnosti Evropy budou uvedeny příklady úspěšných projektů. Dne 8. června 2012 se můžete zúčastnit „studijní cesty za bioplynem”, na které navštívíme zajímavá zařízení v okolí Bratislavy. Přednášky na konferenci Evropské bioplynové asociace 2012 budou vedeny v angličtině se simultánním překladem do slovenštiny. Slovgas
Podobné dokumenty
Pinnacle Studio 16 Příručky
Respektujte prosím práva umělců a tvůrců . Obsah , jako je hudba ,
fotky, video a obrázky celebrit jsou chráněny zákony mnoha
země . Nesmíte používat obsah jiných lidí , pokud vlastníte práva
nebo ...
Avid Studio Manual
jak je uvedeno v následující části.
Nezapomeňte ale, že specifikace jsou sice důležité, ale
neřeknou
vám
všechno.
Řádné
fungování
hardwarových zařízení může také záviset na
softwarových ovladačích ...
Struktura - Self
Seberegulace lidského chování není pasivní reakcí na nerovnováhu,
kterou vytvářejí různé síly z prostředí (redukce diskrepance), ale spíše
odráží aktivní a proaktivní řízení prostřednictvím nastavo...
magazin - Investiční magazín
Jakákoli očekávání ekonomického růstu pro
příští rok jsou redukována a zásadní ekonomické problémy nejsou plně dořešeny. Bude
stále nutné počítat s vyšší volatilitou a menší
predikovatelností trhů....