vyšší šarže věčně druhá
Transkript
vyšší šarže věčně druhá
ELLErozhovor Daniela: šaty a boty, Calvin Klein Collection. Kameraman: košile a kraťasy, H & M, boty, Timberland. vyšší šarže věčně Vojenské čapky, vlněné peleríny, dokonale střižená saka a pohodlné pohorky… military styl sice nehýří barvami, zato nás vybízí k experimentování se střihy a strukturami. vrstvěte, a zvítězíte nad zimou! druhá Foto SALIM ISSA Daniela Písařovicová představuje blýskání na lepší časy. Je hezká, zjevně zralá žena, působí chytře, a když hovoří o vybuchující atomové elektrárně Fukušima v živly zmítaném Japonsku, neculí se. Právě takhle, a ne jinak má moderátorka veřejnoprávní zpravodajské stanice vypadat. Čerstvou držitelku ceny TýTý zpovídala pro ELLE reportérka časopisu Reflex Pavlína Wolfová. ELLE: Taky si myslíte, že moderátorka veřejnoprávního zpravodajství by měla být chytrá, zralá a spíše vážná? D. P.: Také si to myslím. Takhle by to určitě mělo vypadat. Je ale otázka, jestli jsem dost stará a zralá, a jestli mám dost zkušeností, abyste mi to, o čem tu mluvíme, věřila. ELLE: Na trhu zpravodajských moderátorek nejste přece zdaleka nejmladší. D. P.: To jistě ne, ale když mluvím o tragédii v Černobylu, je zjevné, že jsem ji nezažila. Nebo zažila, ale jako malá holka. Nevím, možná to nevadí. Ale je pravda, že Česká televize nebere lidi z ulice a hned je neposadí před kameru. A to je určitě dobře. My všichni jsme si tady prošli zpravodajskou směnou, byli k ruce služebně staršímu a učili se řemeslu. ELLE: Na mě působíte zrale, jinak než moderátorky, na které nás televize navykly. Také proto vás, myslím, zvolili diváci v anketě TýTý objevem roku. Vlastně mi, upřímně řečeno, připadáte na objev roku trochu stará. D. P.: To je asi fakt, je mi dvaatřicet a v televizi jsem sedm let. Vezmeme-li v úvahu mou konkurenci v kategorii (např. SuperStar Ben Cristovao – pozn. redakce), je to zvláštní. Vlastně nevím, proč mě diváci zvolili, jestli se mění vnímání lidí v takových anketách. Dostávám spousty pozitivních reakcí na svoji práci, ale i negativních – že koktám, že se vyjadřuji nepřesně, bezdůvodně pokyvuji hlavou, když se na něco kolega ptá… Tu cenu vnímám jako reakci na boom naší zpravodajské stanice, lidé zřejmě ocenili naši službu. ELLE: Taky se nabízí verze, že jste prostě výrazná, krásná. D. P.: To mi bylo líto, když o mém úspěchu tak psali. V tom moje práce nespočívá. ELLE: Je vítězství v té anketě úspěch, o který jste stála? D. P.: Nechci to podceňovat, ale nepadá s tím a nestojí na tom můj život. Je to ocenění mé práce. Snad ji dělám dobře. Nic víc. Možná kdyby proběhla ta anketa měsíc předtím a dívalo se na ni o pár set lidí víc, dopadla by jinak. ELLE: Co je tedy pro vás úspěch? D. P.: Spokojenost se sebou samotnou. ELLE: Myslíte, že to je úspěch? D. P.: Myslím, že ano. ELLE: Co vás pak nutí ke zlepšování? Nespokojenost je hybnou silou. D. P.: Spokojenost v kontextu času je důležitá věc. Když nejste spokojená sama se sebou, nejste spokojená vůbec. ELLE: Četla jsem, že jste se před lety pokoušela prorazit v soutěžích krásy a nepodařilo se vám to. Do teď jsme mluvily o úspěchu, pojďme mluvit o neúspěších. Jak jste je nesla? D. P.: Strašně špatně. Absolvovala jsem několik kol v rámci Miss České republiky. Posouvala jsem se krůček po krůčku, a pak najednou přišlo finále a já se tam nedostala. Byl to pro mě šok, bylo to zlé. Zlé rovná se pláč. Ale za dva dny jsem z toho pláče vystřízlivěla. ELLE: Vždycky jsem se chtěla zeptat jakékoli účastnice Miss, jestli si v průběhu soutěže myslela, že je ta nejkrásnější. Snad ani nejde jít tam s přesvědčením, že nejsem nejkrásnější, ne? D. P.: Já jsem si nikdy nemyslela, že jsem nejkrásnější. Když jsem se v roce 1997 přihlásila, vyhrála Terezie Dobrovolná. Byla jsem přesvědčená, že si ten titul zaslouží. Byla krásná, chytrá, měla přehled. Mně bylo sedmnáct let a jí dvaadvacet. Logicky jsem nevyhrála. Ale jsem ráda, že jsem tím prošla, vyzkoušela jsem si souboj v naprosto neobjektivní disciplíně – kráse. Naučíte se prohrávat. ELLE: Říkáte, že jste to tenkrát nesla strašně špatně, a pak přišly další prohry – v konkurzu do televize jste taky ne uspěla. Tam jste si přece ale jistě myslela, že na to máte, ne? D. P.: Když jsem se přihlásila na konkurz do televize, byla jsem už o pár let starší, než když jsem se hlásila na Miss. Ale i tak mě neúspěch mrzel. Logicky. Slza taky ukápla, respektive hodně slz. Ale kdybych letos neuspěla na TýTý, už bych určitě nebrečela. ELLE: Navíc si dneska můžete říct, že se tenkrát v Primě spletli. To je satisfakce, ne? D. P.: To mě nenapadlo. Já ty prohry beru nějak s pokorou a nadhledem. Nikdy jsem nevyhrávala, s prohrami jsem se sžila a asi si i zvykla, že mi chybí malinký krůček k tomu, abych to dotáhla. Ve všem jsem zůstávala pod vrcholem. ELLE: Jste smířená s tím, že jste druhá? D. P.: Většinou ano. Beru to tak, že jsem smolař. ELLE: A to stále trvá ? D. P.: Teď už to spíš neřeším, a hlavně mě nenapadá, čím bych to měřila. Soutěže a konkurzy mám prozatím za sebou. Baví mě, co dělám, a s nikým nesoutěžím. ELLE: To, co teď děláte a jak to děláte, to byste mohla dělat až do důchodu. Umíte si to představit? D. P.: To ne. Ráda bych rozpoznala chvíli, kdy mám odejít. Moderátor se okouká. A navíc je dobré dávat příležitost mladým lidem. Neumím si představit, že bych měla za dvacet let ještě moderovat. ELLE: Ale právě za dvacet let se dostanete do věku, který je standardem pro velké světové televize. Lidé ty své moderátory respektují, ctí, jsou jim uvyklí. D. P.: Myslím, že záleží na tom, jestli to člověka baví a dokáže něco předávat i po dvaceti letech. A také jde o to, co kdo moderuje, jaký pořad. ELLE: Teď teprve skončil Larry King – v sedmasedmdesáti! D. P.: To jistě, ale takových moderátorských es se rodí velice málo. A tady moderátorská kariéra – takto dlouhá –, zdá se mi, nemá tradici. ELLE: Třeba budete vy první v řadě. Vy byste nechtěla? D. P.: Já jsem o tom nepřemýšlela. Žiju současností. Navíc když se vrátím oklikou ke svému dospívání, jak jsem ➤ Foto: TESH Jsem ráda, že jsem soutěží Miss prošla. Vyzkoušela jsem si souboj v naprosto neobjektivní disciplíně – kráse. e l l e 96 FOTO: salim issa. Děkujeme ČT24 za poskytnutí prostor pro pořizování fotografií. ELLErozhovor Šaty a boty, Calvin Klein Collection. Pásek, Lee e l l e 97 FOTO: salim issa. Děkujeme ČT24 za poskytnutí prostor pro pořizování fotografií. ELLErozhovor Kabát, Calvin Klein Collection. Džíny, Wrangler. Boty, Christian Dior. Brýle, Ralph Lauren e l l e 98 řekla, spíš jsem prohrávala, takže si od té doby před sebe nekladu žádné velké cíle. ELLE: Teď nevím, jestli je to skromnost, anebo sebemrskačství. D. P.: To ať posoudí jiní. ELLE: Kolik lidí týdně vám řekne, že jste krásná, skvělá a děláte svoji práci dobře? D. P.: Moc jich není. Spočítala bych je na prstech jedné ruky. Víte, netuším, jestli to, co se mi teď daří, to, co ze mě teď jde, není moje maximum. Ono se to teprve ukáže a pak budu přemýšlet, co dál. ELLE: Působíte velmi konzervativně, správně ‚veřejnoprávně‘. Jste ale v civilu taková? D. P.: Ne, nejsem konzervativní, když jsem mezi lidmi, které znám. Jakmile jsem s cizími lidmi, většinou sedím a poslouchám, co říkají, a moc nemluvím. Když se ocitnu mezi svými lidmi, tak jsem úplně někdo jiný. To je ve mně. ELLE: Mířím k tomu, že jste zpívala v několika kapelách, takže jestli třeba nejste v běžném životě pankáč. D. P.: Ne, to nejsem, ale v soukromí se samozřejmě méně kontroluji. Začínala jsem v popové kapele, pak to byl rock a skončila jsem u breakbeatu. Už na to nemám čas, ani na divadlo, které jsem ráda hrála. Odešla jsem na vysokou do Prahy a některé věci pro mě skončily. ELLE: Veřejnoprávní korektnost, vyváženost s sebou nesou velkou míru disciplíny. Že třeba neřeknete tomu naproti vám, že povídá nesmysly, že lže anebo že víte, že krade, tak ať se nedělá… Neměla jste někdy chuť to udělat? D. P.: Jsem velmi disciplinovaná. ELLE: Někdy musí být velká práce neříct, co si myslíte, ne? D. P.: Já to dokážu ukočírovat. „Tak, a dost“ se dá říct i jinak, než že někoho urazíte. To není můj úkol. A navíc z minulosti jsou patrné příklady, kdy se moderátor neuhlídá, a pak narazí. Jenže ta cena za přešlap je dost tvrdá – musí skončit. ELLE: Vystudovala jste politologii, diplomacii a zahraniční obchod, to si o úspěch nějakého zásadního druhu vysloveně říká, ne? D. P.: Jestli se ptáte na ambice, ráda bych pokračovala v profesi, kterou jsem si vybrala, a to je moderování v televizi. Jiná kariéra mě zatím vůbec neláká, ale samozřejmě nemohu vyloučit, že to třeba jednou přijde. ELLE: Mohla byste být zahraniční zpravodajkou, když ovládáte jazyky, pokud zůstaneme v televizi. D. P.: Zahraniční zpravodajkou bych být nechtěla. Nechci se odtrhnout od České republiky a žít někde jinde. ELLE: A to říkáte v době vládní krize – víte, jak jste dnes o ní mluvila v televizi… Není lepší odsud na čas odjet? D. P.: Ne, já bych neodjela, krize se přeženou. Mně se tu líbí. Kdysi jsem možná přemýšlela o tom, že bych se uplatnila v nějaké zahraniční společnosti, vycestovala, pracovala v diplomacii, ale najednou jsem se objevila v rádiu a začala toužit po televizi. Nechci tenhle obor měnit. A s tím, co jsem vystudovala, pracuji, začínala jsem jako ekonomická redaktorka, takže základy mikroekonomie, makroekonomie i jazyky se mi vždy hodily. ELLE: Šla byste do politiky? D. P.: Zrovna nedávno jsme o tom mluvili napůl v žertu s Davidem Borkem. ELLE: A? Ani byste se na to nemusela převlékat. D. P.: Myslím, že vstup do politiky je dlouhodobá práce, abyste si získala respekt spolustraníků, důvěru politické strany, kterou je třeba si zasloužit… proč se smějete? ELLE: Protože si promítám ty mladé političky, které teď vídáme v televizi, a nevím, jestli to byla letitá mravenčí práce z jejich strany, aby se ocitly tam, kde jsou. Třeba ve čtyřiadvaceti… D. P.: I tak si myslím, že by tomu člověk v politice měl věnovat čas, získat uznání svých kolegů i voličů. Já bych to tak udělala, kdybych šla do politiky. I kdybych si mohla myslet, že to jde i jinak. ELLE: Mohla byste stejně jako ty, o kterých jsme mluvily, třeba aspoň nafotit kalendář… D. P.: Já ho před několika měsíci nafotila. ELLE: A taky jste tam v podvazcích s kartáčkem na zuby? D. P.: Ne, jsem tam oblečená. S šátkem na krku. Konzervativní. ELLE: Šla byste tedy do politiky, když už kalendář máte? D. P.: Možná jednou ano. ELLE: Už za vámi někdo byl, abyste kandidovala? D. P.: Minulý rok před volbami za mnou přišel člověk, který měl v úmyslu založit novou politickou stranu. ELLE: A měl bezpečnostní agenturu ten člověk? D. P.: Neměl. Chtěl, abych té nové straně dělala mluvčí. Ta strana nakonec vůbec nevznikla. ELLE: Mně se na vás líbí, že se v televizi málo smějete. D. P.: No, ale někdy mám prý až tragický výraz, když vysíláme. ELLE: To máte, dneska ráno třeba, když jste ve studiu mluvila o kvalitě biovajec. Ale ta vejce nejsou kvalitní, jak jste říkala, takže mi ten výraz připadal v pořádku. D. P.: Stejně bych to asi měla víc kontrolovat. ELLE: Bojíte se chvíle, až jednou budete z televize odcházet? D. P.: Nepřemýšlím o tom. Doufám, že odejdu sama, když poznám, že odejít mám. Sleduji odchody svých starších kolegů, kteří byli důležití, nepostradatelní, a najednou nejsou, a odcházejí. ELLE: Je vám jich líto? D. P.: Je mi jich lidsky líto. S profesí to nemá nic společného. ➤ Zahraniční zpravodajkou bych být nechtěla. Nechci se odtrhnout od České republiky a žít někde jinde. e l l e 99 Šaty, Christian Dior. Daniela právě vystoupila z luxusního proudového letadla soukromé letecké společnosti Time Air Praha Ruzyně, www.timeair.cz. Životopis daniela písařovicová (32) Novinářka a moderátorka pochází ze Znojma. Vystudovala pražskou Vysokou školu ekonomickou. Ve zpravodajství České televize pracuje od září 2006. Patří k výrazným tvářím zpravodajského kanálu ČT 24, moderuje mimo jiné ranní pořad Studio 6. Účastnila se soutěže Miss České republiky, byla zpěvačkou v několika hudebních skupinách. V březnu obdržela cenu televizních diváků TýTý za Objev roku 2010. ELLE: Vy ale, na rozdíl od nich, zatím máte úspěch a za ten platíte i tím, že vstáváte ve čtyři ráno. D. P.: Když sloužím ve Studiu 6, tak ano. Nikdy bych nevěřila, že budu schopná takhle brzy ráno vstávat. Ale ta práce mě moc baví. Dneska jsem vstala ve čtyři a práce mi skončí v sedm večer. Pak půjdu spát. Spím ráda. Když týden prožiju ve stresu, jsem schopná si o víkendu jít odpoledne lehnout a spát až do rána. ELLE: To není zrovna velká jízda. To neláká k soužití. Jste bezdětná a single, že? D. P.: Nemám děti a jsem single. ELLE: To je shoda okolností, anebo plán? D. P.: Shoda ne úplně šťastných okolností. ELLE: Takže vás to moc nebaví. D. P.: Nejsem s tím úplně spokojená. Ale jsou věci, které nejsou ve vaší moci, abyste je změnila. ELLE: Já myslím, že je v naší moci měnit je. D. P.: Některé ano, jiné ne. Práci mám do jisté míry ve svých rukou, ale city samozřejmě ne. ELLE: Nedaří se vám v tom smyslu, anebo to neumíte, co myslíte? D. P.: Myslím, že je to kombinace obojího. A smůla. ELLE: Třeba já nevěřím na smůlu, i když jsem single. D. P.: V tom jsme každá jiná. Ale věcně vzato, jak ovlivníte, abyste potkala partnera, kterému budete rozumět. Potkávám denně spousty nových lidí. Jenže buď nemají zájem oni, anebo já nemám zájem, a pak třeba potkáte někoho, s kým by to šlo, ale potkáte se v nesprávný okamžik, ten člověk už funguje jinde. A do takových dobrodružství se pouštět nechci. ELLE: Nemáte na to povahu, anebo jsou to morální zásady? D. P.: Je to zkušenost, kterou vidím u své sestry. Má syna, je rozvedená, viděla jsem, jak se její manželství hroutilo. Já ničí manželství rozbíjet nebudu. e l l e 10 0 FOTO: salim issa; make-up: ivana tokÁrska; vlasy: petra měchurová; styling: jan králíček; produkce: jan semerád a kateřina kubíčková. poděkování letecké společnosti time air za poskytnutí luxusního proudového letadla. ELLErozhovor
Podobné dokumenty
Kaskáďan 2016 / červen
na golfovém hřišti. Začali jsme rozpracovávat
toto téma a namísto umístění reklamy byla založena nová akciová společnost, která má vše na
svědomí ‒ Golf Brno, a.s.
Hrál jste v této době již golf a ...
ke stažení zde
chrání před sluníčkem.“
Skinesis Ultimate Cleanse,
Sarah Champan (19), www.
sarahchapman.net, 40 liber. „Podle
mě jsou olejové odličovače ze
všech nejúčinnější – tenhle působí
do hloubky, zbaví vás...
jaro / podzim 2012
Světový rozhled snad tedy nahradí nedostačující osvětu v Čechách, kde chování a postoj jedince, podobně tak
jako všude jinde na této planetě, musí být stavebním základem celé společnosti. Je zde st...