sumasil
Transkript
DALŠÍ TYPY VLN Iontozvukové vlny (elektrostatické nízkofrekvenční vlny) jsou podélné vlny podobné klasickému zvuku ⎛γk T ⎞ cs = = ⎜ B ⎟ k ⎝ M ⎠ ω v plynu 1 2 plazma – zvuk pomalý pro elektrony, rychlý pro ionty Hustota elektronů je v každém okamžiku v rovnováze s okamžitým potenciálem: ⎛ eΦ1 ⎞ ⎛ eΦ1 ⎞ ne = n0 exp ⎜ + ... ⎟ ⎟ = n0 ⎜1 + ⎝ k BTe ⎠ ⎝ k BTe ⎠ eΦ1 n1 = n0 elektrony jsou izotermální ( γ = 1 ) k BTe Elektrické pole lze odvodit i z požadavku zachování kvazineutrality–suma sil na elektrony = 0 Vlny 1 eE1 = −e∇Φ1 = − kT n 1 ∇pe1 = − B e ∇n1 = −ikk BTe 1 n0 n0 n0 ⇒ E1 hydrodynamické rovnice pro iontovou tekutinu iω ni1 = ni 0ikvi1 −iω Mvi1 = − ∇pi1 + ZeE1 ni 0 n0 ni 0 = Z E1 = − ∇Φ = − ik Φ1 Poissonova rovnice není potřeba −ε 0 ΔΦ1 = Zeni 0 − en1 = e ( Zni1 − n1 ) pomalý pohyb vyjádříme → Φ1 = kvazineutralita Zni1 = n1 k BTe kT n1 = B e Zni1 en0 en0 ⇒ pohybová rovnice Vlny 2 −iω Mni 0 vi1 = −ikγ i kBTi ni1 − ikkBTe Zni1 - pohyb iontů iω ni1 = ni 0ikvi1 rovnice kontinuity ⇒disperzní vztah ⎛ γ i k BTi + Zk BTe ⎞ 2 ⎟⋅k M ⎝ ⎠ ω2 = ⎜ cs2 obvykle ionty adiabatické γi = 5/3 Pokud je ZTe ≈ Ti , pak je silný bezesrážkový útlum na iontech, fázová rychlost cs ≈ iontová tepelná rychlost Iontozvukové vlny pro ZTe >> Ti zvuková rychlost cs slabě tlumené Zk BTe M Vlny 3 −1 λ Použité plazmatické přiblížení neplatí pro velká k srovnatelná s De . Proto odvodíme disperzní vztah bez plazmatického přiblížení: ∇E1 = −ΔΦ1 = k 2 Φ1 = e ( Zni1 − ne1 ) / ε 0 eΦ1 ne1 = n0 k BTe dosadíme do Poissonovy rovnice ⎛ 2 n0 e 2 ⎞ Zeni1 Φ1 ⎜ k + ⎟= ε 0 k BTe ⎠ ε0 ⎝ Φ1 = Zeni1 ε0 λDe 2 1 + k 2 λDe 2 dosadíme potenciál Φ1 do pohybové rovnice iontů Vlny 4 ⎛ Zk BTe γ i k BTi ⎞ 1 =⎜ + ⎟ 2 2 k ⎝ M 1 + k λDe M ⎠ ω 1 2 Disperzní vztah iontozvukové vlny se při započtení odchylky od kvazineutrality 2 2 k λ liší jen členem De , −1 k >> λ nejjednodušší vztah pro a Ti = 0 De n0 Ze 2 ni 0 Z 2 e 2 ω = = = ω pi 2 ε0M ε0M 2 … iontová plazmová frekvence Vlny 5 Elmg. vlny v plazmatu bez vnějšího magnetického pole B0 Maxwellovy rovnice převedeme na vlnovou rovnici ∂B1 ∇ × E1 = − ∂t ∂E 1 ∇ × B1 = ε 0 1 + j1 μ0 ∂t ∂ 2 E1 ∂j1 ∇ × ∇ × E1 + ε 0 μ0 2 = − μ0 ∂t ∂t ( ) vyjádříme vysokofrekvenční proud eE1 v e1 = imeω ⇒ e 2 ne j1 = i E1 meω hustota elektronů se nemění (kontinuita ⇒ n1= 0) ( ) využijeme identity ∇ × ∇ × A = grad divA − ΔA Vlny 6 e 2 ne ∂E1 ∂j1 ∂E1 1 ∂ 2 E1 −ΔE1 + 2 = − μ0 = − μ0σ = −i μ0 2 ∂t ∂t c ∂t meω ∂t ωp ⎛ 2 ω2 ⎞ ω 2 tr ω 2 ⎛ iσ ⎞ 2 ⎟ ⎜ k − 2 ⎟ E1 = − 2 E1 ⇒ k = 2 ε r = 2 ⎜1 + c ⎠ c c c ⎝ ω ε0 ⎠ ⎝ 2 2 tr 2 2 2 2 k = ω μ ε ε = ω (1 − ω / ω ) / c 0 0 r p ´ 2 2 ω ε r tr (ω ) = 1 − p2 ω ω 2 = ω p2 + c2k 2 ω 2 2 2 v = = c + ω / k p fázová ϕ k 2 ω < ω → k <0 p pro ε = ε 0ε r tr dω 2 2 v / / vϕ = = c k ω = c grupová g dk vlna se nešíří, do plazmatu proniká pouze skin-efektem pro ω → ω p + k → 0 a dochází k úplnému odrazu (mezní frekvence) Vlny 7 nc = ε 0 meω 2 e2 ne Re(ε r ) = 1 − nc = 1021cm-3 nc = 1019 cm-3 nc = 1015 cm-3 nc nc - kritická hustota → → → λ=1,06 μm (Nd-laser) λ=10,6 μm (CO2-laser) λ=1,06 cm (cm vlny) Elektron-iontové srážky způsobí absorpci vlny – srážková (collisional) absorpce je také nazývána absorpce mechanismem inverzního brzdného záření (inverse bremsstrahlung absorption). Pokud je νei efektivní frekvence srážek elektronu s ionty ⇒ relativní permitivita 2 2 ω ω ν ε r tr (ω ) = 1 − 2 p 2 + i ei 2 p 2 ω + ν ei ω ω + ν ei s kladnou imaginární částí Vlny 8 Vlnový vektor má pak imaginární část, která vede k útlumu vlny ve směru šíření. Při srážce elektronu s iontem se uspořádaná oscilační rychlost elektronů mění na neuspořádanou tepelnou rychlost a vlna musí elektronu dodat chybějící energii oscilace v poli – dojde k absorpci vlny Kolmý dopad elmg. vlny na rovinné plazma Permitivita závisí jen na souřadnici x (εr = εr(x)) a vlnový vektor je ve směru osy x ∂B rot E + =0 rot rot = grad div − Δ ∂t rot B − μ 0 ∂D =0 ∂t div D = 0 = ε div E + E∇ε 0 −1 pokud charakteristický čas změn hustoty τ >> ω ∂2 E ΔE − μ0ε 0ε r 2 = 0 ∂t ⇒ div E = 0 ∂ → −iω ∂t ε r ( x, t ) → ε r ( x ) E ∼ e − iωt Vlny 9 2 ∂2 E ω 2 ω 2 ε 0 + E = ⇒ k = 2 εr r 2 2 ∂x c c stacionární vlnová rovnice ∇ε λ pokud ε << 1 ⇒ ε pomalu proměnné v prostoru WKB přiblížení E = E+ ( x ) e ∫ i k dx − i k dx + E− ( x ) e ∫ ω2 ⎡ ⎤ 2 ⎢ ∂E ∂ E ⎥ i k dx ∂k E '' = ⎢ −k 2 E+ + 2ik + + i E+ + 2+ ⎥ e ∫ + ... ∂x ∂x ∂x ⎥ ⎢ 0. řád 2. řád ⎦ 1. řád ⎣ ε r E+ 0. řád −k E+ = 1. řád ∂E+ ∂k 2ik + i E+ = 0 ∂x ∂x 2 c 2 splněno E ∼ k −1 2 ∼ εr −1 4 Vlny 10 E= E0+ 4 εr e∫ i k dx + E0− 4 εr − i k dx e ∫ WKB řešení (žádný odraz !!) Existují profily hustoty (permitivity), kde WKB řeší úlohu přesně Okolí kritického bodu – ε → 0 - WKB neplatí nalezneme řešení pro lineární profil hustoty ne νc v kritické ploše relativní permitivita ε r = −ax + iS kde ω Hustota plazmatu tedy roste ve směru osy x – pole musí jít k 0 pro x →∞ S= ∂ E ω + 2 ( −ax + iS ) E = 0 2 ∂x c 2 2 ⎛ω ⎞ ξ =⎜ ⎟ ⎝ ca ⎠ 2 3 ( −ax + iS ) ⇒ d 2E +ξE = 0 2 dξ Vlny 11 Existuje přesné řešení splňující okrajovou podmínku Ai = Airyho funkce E = 3 C Ai ( −ξ ) ⎧ 12 ⎡ ⎛ 2 3 2 ⎞ ⎛ 2 3 2 ⎞⎤ ⎪Cξ ⎢ J 13 ⎜ ξ ⎟ + J − 13 ⎜ ξ ⎟ ⎥ ⎠ ⎝3 ⎠⎦ ⎪ ⎣ ⎝3 =⎨ ⎪C ( −ξ ) 12 ⎡ I ⎛ 2 ( −ξ ) 3 2 ⎞ + I ⎛ 2 ( −ξ ) 3 2 ⎞ ⎤ ⎟ − 13 ⎜ ⎟⎥ ⎢ 13 ⎜ 3 ⎪ 3 ⎠ ⎝ ⎠⎦ ⎣ ⎝ ⎩ Re(ξ) > 0 Re(ξ) < 0 S=0 (bez absorpce) - minima = 0 Vlny 12 Šikmý dopad vlny a rezonanční absorpce Permitivita závisí jen na souřadnici x (εr = εr(x)) a vlnový vektor k = kx + k y = kx + 2 2 2 2 ω2 c 2 sin 2 θ 0 2 Re ε = sin θ0 ( ) r bod odrazu E ⎪⎫ ⎬ B ⎪⎭ TE vlna = s-polarizace B ⎪⎫ ⎬ E ⎪⎭ TM vlna = p-polarizace p-polarizace E ⋅∇ε ≠ 0 div E ≠ 0 Vlny 13 d 2 B 1 d ε dB ω 2 2 − + − ε sin θ0 ) B = 0 2 2 ( r dx ε dx dx c Ex = − ky B ωμ0ε =− sin θ0 ⋅ B μ0ε 0 ε r Rezonanční absorpce v kritické ploše singularita t → l (příčná elmg. vlna se mění v podélnou plazmovou) - l nemůže z plazmatu uniknout – absorpce srážkami nebo bezesrážkově v principu lineární jev – existuje i při malých intenzitách I ν 2 2 3 → 0 A = f q q = k L sin θ0 ( ) ( ) 0 při ω θ0 → 0 Ex x → 0 kolmý dopad – není Ex c L → ∞ Ex xc → 0 bod odrazu daleko od xc Vlny 14 1 B ( xc ) 2 (π cos θ 0 ) 2 ≅ 1 1 3 B0 1 k0 L ) 6 3 Γ ( 3 ( ) q << 1 (pro malá q) ⎛ 2 ⎞ A = q ⎜1 − q ⎟ ⎝ 3 ⎠ q >> 1 ⎛ 4 32 ⎞ ⎛ 8 32 ⎞ A = 2 exp ⎜ − q ⎟ − exp ⎜ − q ⎟ ⎝ 3 ⎠ ⎝ 3 ⎠ maximální A ≈ 0.5 při q ≈ 0.65 νc ε x =i srážky ( c ) ω E z ( xc ) = sin θ 0 νc ω B ( xc ) ⋅ 1 ε 0 μ0 Vlny 15 Šířka maxima Δ n − nc ν c = nc ω νc ⇒ Δ= L ω Δ L Absorbovaná energie Δ /2 2 ν ei 2 νc ω ω ν c sin 2 θ 0 2 2 ⎛ν c ⎞ W= E dz Ez ( xc ) ⋅ Δ = B ( xc ) c ⋅ ⎜ ⎟ L 2 ∫ ω c c −Δ /2 ω c ω ⎛ν c ⎞ ⎝ω ⎠ ⎜ ⎟ ⎝ω ⎠ ω W = ω cB 2 ( xc ) × L sin 2 θ 0 nezávisí na ν c Vlny 16 Teplé plazma (prostorová disperze podélného pole) ⎤ 3vTe 2 ⎡ 1 ∇ε r D = ε r E + 2 ⎢grad div E − div E ⎥ ε0 c ⎣ 3 εr −1 ⎦ Plazmová vlna se šíří z kritické plochy do řidšího plazmatu, při poklesu hustoty roste vlnové číslo k a klesá tedy vϕ tak, až se stane srovnatelnou s tepelnou rychlostí ⇒ Landaův útlum (urychluje elektrony ven z plazmatu) 1 tr Při vyšších intenzitách se plazmová vlna tlumí nelineárním mechanismem lámání vln (wavebreaking) – energie je předána malé skupině tzv. „horkých (rychlých) elektronů“. Elektrony jsou urychlovány jak do terče, tak i k hranici plazmatu s vakuem, kde se ale většina elektronů odrazí v elektrostatickém poli dvojvrstvy („sheath“) zpět do terče. Vlny 17 Nelinearity při šíření elektromagnetických vln v plazmatu ωp e 2 ne εr = 1− = 1− 2 2 ε 0 meω ω 2 A. → me me = – relativistická nelinearita me 0 v2 1− 2 c me 0 ≈ 2 e 2 EL 1− 2 me 2 c 2ω 2 (pro vosc >> vTe) 2 2 ⎛ e ne 1 e EL ⎞ εr = 1− ⎜1 − ⎟ 2 2 2 2 ⎜ ε 0 me 0ω ⎝ 4 me 0 c ω ⎟⎠ 2 pokud v osc << c nelinearita ⇒ 2 2 ∼ E / ω ∼ Iλ2 δε L - kvadratická nelinearita – permitivita roste s kvadrátem pole Vlny 18 B. → ne - změnu hustoty způsobí pond. síla nebo grad tlaku a) ponderomotorická nelinearita ρ ρ 2 2 ε 0∇ E = − ε 0∇ EL Fp = − 2 ρc 4 ρc Fp − ∇p = 0 Ponderomotorická síla vytlačuje plazma z oblasti intenzivního pole ⇒ vznikne grad hustoty ⇒ grad tlaku. V rovnováze grad tlaku vyrovnává pond. sílu: 2 ε 0 EL ne 2 − ε 0∇ EL − k BTe∇ne = 0 ) ne = n0 exp (− ⇒ 4nc 4k BTe nc pro malé I – kladná kvadratická nelinearita 2 2 ∼ E / n ~ I λ L c δε b) tepelná – v maximu pole se plazma nejvíce zahřeje a hustota se sníží, aby byl tlak konstantní Vlny 19 Projevy nelinearity A. Vznik filamentů (intenzivních zón uvnitř laserového svazku) 2 ε = ε + ε E 2 L Kvadratické prostředí R Vlna E = E0 cos ( k0 x − ω t ) E z δE z Porucha (pro jednoduchost periodická ve směru kolmém k E) δ E = ⎡⎣ e1 ( x ) cos ( k0 x − ω t ) + e2 ( x ) sin ( k0 x − ω t ) ⎤⎦ ⋅ cos(k⊥ y ) e1 je složka poruchy ve fázi s hlavní rovinnou vlnou ε = εL + ε2 (E +δ E) 2 1 = ε L + ε 2 E0 2 + ε 2 e1 ( x ) E0 cos( k⊥ y ) 2 εm porucha pole vyvolává poruchu permitivity periodickou v y Vlny 20 k0 2 = ω2 c 2 označení εm vlnový vektor v homogenním prostředí Δ = ∂ 2 / ∂x 2 + (∂ 2 / ∂y 2 + ∂ 2 / ∂z 2 ) = ∇ 2 + ∇ 2⊥ 2 ∂δ E ω 2ik0 + ∇ ⊥2 δ E + 2 δε E0 = 0 ∂x c 2 de2 ω −2k0 − k⊥ 2 e1 + 2 ε 2 E0 2 e1 = 0 dx c de1 − k⊥ 2 e2 = 0 2k0 dx Předpoklad: e1 ( x ) ∼ e kx vlnová rovnice pro poruchu rozepsaná po složkách ~cos (k0x- ωt) ~sin (k0x- ωt) k⊥ k =± 2k0 ω2 c2 ε 2 E0 2 − k⊥ 2 Čím větší intenzita záření, tím užší poruchy mohou narůstat Vlny 21 max. růst ω ε 2 E0 2 k = 4 c εm ω2 2 2 = k E ε 2 0 pro ⊥ 2c 2 Laserový svazek se nakonec rozpadne do několika intenzivních zón - při pozorování z boku se tvoří vlákna (filamenty) B. Autofokuzace (samofokuzace - self-focusing) Laserový svazek se fokusuje jako celek – při kvadratické nelinearitě se pro velké I dříve vytvoří filamenty Vlnová rovnice (εL je lineární a Δε nelineární část permitivity) 1 ∂2 ΔE − 2 2 ⎡⎣( ε L + δε ) E ⎤⎦ = 0 c ∂t E = Ψ ( x, y, z , ξ ) exp ( ikx − iω t ) ξ =t− x vg Vlny 22 Ψ je pomalu proměnná komplexní amplituda vlny ∂ ⎛ 2⎞ 2 δε Ψ ⎜ 2ik + ∇ ⊥ ⎟ Ψ = − k εL ∂x ⎝ ⎠ parabolická rovnice k2 = ω2εL/c2 Ψ rozepíšeme na reálnou amplitudu a fázi Rozepíšeme na rovnici pro amplitudu a fázi Ψ = A exp ( iϕ ) ∂ 2 k A = −∇ ⊥ ( A2∇ ⊥ϕ ) … ∂x popisuje transport energie 1 k ⎛ ∇ ⊥ 2 A δε ⎞ ∂ 2 ϕ + ( ∇ ⊥ϕ ) − ⎜ 2 + ⎟ = 0 2k 2⎝ k A ε ⎠ ∂x difrakce Pro kolymovaný svazek tvar vlnoplochy refrakce ∇⊥ϕ = 0 Vlny 23 K samofokuzaci kolymovaného svazku dochází, pokud je refrakce větší než difrakce ∇⊥2 A δε >− 2 ε k A ⎛ r2 ⎞ A = A0 exp ⎜ − 2 ⎟ Pro Gaussovský svazek ⎝ 2a ⎠ 1 ∂ ⎛ ∂ ⎞ ∇ 2⊥ = ⎜r ⎟ V cylindrické geometrii je r ∂r ⎝ ∂r ⎠ ε 2 A0 2 2 > 2 2 a podmínka pro samofokuzaci má tvar εL k a 2 2 A Protože 0 a ∼ P , k samofokuzaci dochází, pokud je výkon svazku P > P0 – prahový výkon pro samofokuzaci [pro relativistickou NL je P0 17.5 ( nc / ne ) GW ]. V ideální situaci by se podle uvedených rovnic Gaussovský svazek sfokuzoval do bodového ohniska, ale v okolí ohniska neplatí přiblížení pomalu proměnné amplitudy. Vlny 24 Elmg. vlny v plazmatu s vnějším magnetickým polem B0 A. pokud E B0 k ⊥ B0 (šíření kolmo k magnetickému poli) B0 neovlivní vlnu - vlna řádná (ordinary)-O E ⊥ B0 vlna mimořádná (extraordinary) - X ovlivněna polem B0 => v1 y ⇒ v1 y × B0 → v1x ⇒ jx ⇒ Ex Elektrické pole není kolmé na směr šíření Vlny 25 −iω me v1x = −e ( Ex + v1 y B0 ) j1x = −en0 v1x −iω me v1 y = −e ( E y − v1x B0 ) j1 y = −en0 v1 y Příčný proud závisí i na podélné složce elektrického pole Napíšeme vlnovou rovnici pro Ey a pro Ex rovnici pro x-ovou složku rot(H) e 2 n0 ωc ⎞ ⎛ 2 2 k ω ε μ E i ωμ j i μ iE Ex ⎟ − = = − ( y 0 0) y 0 y 0 2 ⎜ ω ⎠ ⎛ ωc ⎞ ⎝ me ⎜1 − 2 ⎟ ⎝ ω ⎠ ωε 0 Ex = − ijx = ωc ⎞ ⎛ iE Ey ⎟ + x 2 ⎜ ω ω ⎛ ωc ⎞ ⎝ ⎠ me ⎜1 − 2 ⎟ ⎝ ω ⎠ −i e 2 n0 po dosazení za Ex do vlnové rovnice vypočteme ω p2 ω 2 − ω p2 εr = 1− 2 2 permitivitu plazmatu pro vlnu X ω ω − ωh2 Vlny 26 εr permitivita ε r = ±∞ pro ω = ωh 1⎡ 2 2⎤ 4 ω ω ω ω = − + + ε = 0 L c c p pro permitivita r ⎦ 2⎣ 1⎡ 2 2⎤ 4 ω ω ω ω = + + c p ω a pro R 2 ⎣ c ⎦ pro ω → ωh − nastává rezonance ( k → ∞ ) ⇒ úplná absorpce vlny bod ω → ω L + je mezní frekvence ( k → 0 )⇒ úplný odraz vlny B. k B0 (šíření podél magnetického pole) Levotočivá (L vlna) ω p2 1 εr = 1− 2 ωL - mezní frekvence, ω 1 + ωc ω šíření pro ω > ωL permitivita pro R vlnu Vlny 27 Pravotočivá (R vlna) – cyklotronová rotace elektronů je pravotočivá - rezonance!! ω p2 1 εr = 1− 2 ω 1 − ωc šíří se pro ω > ω R a ω pro ω < ω c (hvizdy) – rezonance pro ωc CMA diagram (pro elektromagnetické vlny) Obsahuje • hranice mezi jednotlivými oblastmi typů šíření • svisle – šíření podél B, vodorovně – kolmo k B • závislost fázové rychlosti na směru šíření • přechod mezi typy vln při změně směru šíření Vlny 28 Iontové elektromagnetické vlny (hydromagnetické vlny) – existují jen v přítomnosti B0 a) k B0 – Alfvénova vlna ik × E1 = iω B1 1 μ0 elektronová hustota ik × B1 + iωε 0 E1 = n0 e ( vi − v e ) 0 = −eE1 − ev e × B0 −iω M i vi = ZeE1 + Zevi × B0 vex = 0 v ey = E1 × B0 B0 2 pohybové rovnice E×B drift Vlny 29 viy = −i ZeB0 Ω vix = −i c vix ωM i ω ZeE1x vix = i ⎛ Ω c2 ⎞ ω M i ⎜1 − 2 ⎟ ⎝ ω ⎠ Ωc = 2 Ze n0 2 ω pi = ε0M i ZeB0 Mi iontová plazmová frekvence dosadíme proud do vlnové rovnice ⇒disperzní vztah ω = pro ω << Ω c 2 1− k 2 v A2 2 2 iontová cyklotronová ⎛v ⎞ 1+ ⎜ A ⎟ ⎝ c ⎠ 2 kde k 2c 2 ω2 v A2 = ω pi 2 + 2 =0 2 Ωc − ω c 2Ωc 2 ω pi 2 = c 2 B0 2ε 0 ρM Alfvénova rychlost z YB ( z , t ) = ∫ By ( z ′, t ) B0 dz ′ v B = −iωYB = − ω By k B0 By = k ω Ex YB posun polohy siločáry, vB rychlost pohybu siločáry Vlny 30 Ex ⇒ vB = − = vD B0 Plazma se pohybuje stejnou rychlostí jako siločára Magnetické siločáry jsou „zamrzlé v plazmatu“ Alfvénovy vlny – příčné vlny „na struně“ Struna ≅ magnetická siločára (Hannes Alfvén – Nobelova cena – 1970) k ⊥ B0 – magnetozvuková vlna E ⊥ B0 b) disperzní vztah pro studené plazma 2 2 k v 2 2 A k v ω2 = ≈ A vA 2 1+ 2 c v A 2 + cs 2 2 2 2 ≈ k v + c ω =k ( A s ) 2 v pro Te ≠ 0 působí navíc tlak 1+ A2 c 2 2 Vlny 31
Podobné dokumenty
mechanické kmitání a vlnění - Modularizace a modernizace
opět přímočarý harmonický pohyb. V případě, že xm = ym, půlí přímka výsledného kmitání
úhel mezi směry složek (obr. 1-9a, e).
π
a pro amplitudy platí xm = ym = r, dostaneme z rovnic pro okamžité
5.1 Elektrické pole
5.1 Zelektrujte třením pravítko a podepřete je tuţkou pod jeho těţištěm. Přiblíţíte-li k
jednomu konci pravítka ruku, pravítko se k ní přitáhne. Vysvětlete.
5.2 Zelektrovanou tyč přibliţujte ke kul...
RF-CONCRETE Surfaces
Naše firma DLUBAL SOFTWARE S.R.O. se touto problematikou dlouhodobě zabývá, a přichází tak s modulem RF-CONCRETE Surfaces. Na základě podmínek kompatibility, které v roce 1972 definoval
THEODOR BAU...
termojaderna fuze A5.indd - Institute of plasma physics
teploty plazmatu (z důvodů utajení nepublikováno).
H. Babha (Spojené národy, 1st International Conference on Peaceful
Uses of Atomic Energy): „Metoda řízeného uvolňování energie jaderné
fúze by měl...
Interakce laserového pulsu s plazmatem v souvislosti s inerciální
využít k zapálení termojaderné fúze tehdy zcela nový zdroj intenzivního koherentního záření, laser. Okamžitě ale bylo také vzneseno varování, že může docházet k celé řadě jevů,
které mohou dosažení...