Přehled činnosti Oldřicha Vlasáka za období listopad 2004
Transkript
Zpráva č. 11 o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 Zpráva poskytuje shrnutí aktivit Ing. Oldřicha Vlasáka podle jednotlivých oblastí jeho angažování v roce 2014. Při mapování činnosti evropského poslance jsou zaznamenány hlavní cíle pracovní cesty, např. plenární zasedání, jednání skupiny a výboru, včetně dalších akcí a setkání, kterých se v průběhu roku 2014 Oldřich Vlasák zúčastnil. Komentáře k akcím jsou chronologicky řazeny na webových stránkách Oldřicha Vlasáka: www.vlasak.eu a facebooku: www.facebook.com/o.vlasak Struktura zprávy - obsah 1. Důležité události roku 2013………………………..…… 2 2. Evropská úroveň – Evropský parlament……………..…. 3 3. Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) a Rada evropských municipalit a regionů (CEMR)……………………….. 43 4. Činnost v rámci ODS…………………………………..44 5. Činnost a aktivity zastupitele města Hradec Králové, společenské akce, přednášky………………………. … 45 6. Mediální působení, publikační činnost…………………47 7. Přehled činnosti O. Vlasáka dle jeho kalendáře roku 2013 – program…………………………56 __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 1 1. Důležité události roku 2014 ČESKÁ REPUBLIKA 1. ledna začal platit nový občanský zákoník. 6. ledna - zástupci vznikající koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL podepsali koaliční smlouvu. 7. ledna – Martin Červíček byl odvolán z funkce policejního prezidenta, staronovým prezidentem se stal Petr Lessy (působil do 28. února). 17. ledna – Bohuslav Sobotka byl jmenován předsedou vlády České republiky. 29. ledna – byla jmenována vláda Bohuslava Sobotky. 11. února – expremiér Petr Nečas byl obviněn z podplácení v tzv. kauze Nagyová. 13. duben – novým policejním prezidentem se stal Tomáš Tuhý. 23. až 24. května – v Česku se konaly volby do Evropského parlamentu. Volilo se 21 europoslanců z celkového počtu 751. Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskutečnily 23. a 24. května 2014 v rámci celoevropských voleb do Evropského parlamentu. V České republice se volilo 21 poslanců z celkového počtu 751 evropských poslanců, které čeká pětiletý mandát (do roku 2019). Česká republika po volbách přišla oproti předcházejícímu stavu, kdy měla v Evropě 22 zástupců, o jednoho europoslance, protože dle Lisabonské smlouvy byly počty poslanců o něco sníženy (do roku 2014 měl Evropský parlament 766 poslanců). Volby vyhrálo hnutí ANO 2011 s 16,13 % hlasů a čtyřmi získanými mandáty, těsně druhá skončila koalice TOP 09 a Starostů s 15,95 % a stejným počtem mandátů a třetí místo získala ČSSD s 14,17 % a taktéž čtyřmi mandáty. Další dvě strany v pořadí, KSČM (10,98 %) a KDU-ČSL (9,95 %), získaly po třech mandátech. Dva mandáty získala ODS se 7,67 % a jeden mandát Svobodní s 5,24 %. Volby provázela rekordně nízká účast – 18,2 %. Volebního klání se účastnilo rekordních 38 uskupení, o 5 více než při minulých volbách v roce 2009. V těch s více než 30 % hlasů jasně zvítězili občanští demokraté, kteří tak, jak se předpokládalo, vítězství v těchto volbách neobhájili a přišli o sedm mandátů. Tři mandáty ztratili sociální demokraté a jeden mandát komunisté, naopak jeden mandát navíc získali lidovci. Devět mandátů připadlo novým stranám – ANO, TOP 09 a Svobodným. Ve volbách kandidovali a do europarlamentu se dostali tři poslanci Parlamentu ČR: Jiří Pospíšil, Stanislav Polčák a Kateřina Konečná, těm tak národní poslanecký mandát zanikl. SVĚT 1. ledna Řecko se ujalo předsednictví EU. Lotyšsko přistoupilo k eurozóně. 7. února – byly zahájeny zimní olympijské hry v ruském Soči, které skončily 23. února. 18. února – naplno vypukly nepokoje na Ukrajině. 22. února – konala se konzistoř s jmenováním nových kardinálů. 6. března – krymský parlament přijal rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku. 7. března – byly zahájeny zimní paralympijské hry v ruském Soči, které skončily 16. března. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 2 8. března – letadlo letu Malaysia Airlines 370 s 239 osobami na palubě zmizelo nad Thajským zálivem a zřejmě se později zřítilo v oblasti Indického oceánu. 16. března – v krymském referendu byl uznán vznik Republiky Krym, která požádala o přičlenění k Ruské federaci. 29. března – slovenským prezidentem zvolen Andrej Kiska, v druhém kole prezidentskch voleb porazil Roberta Fica. 17. dubna – nedaleko korejského ostrova Čedžu se potopil trajekt. Pohřešuje se 300 lidí. 27. dubna – kanonizace Jana XXIII. a Jana Pavla II. v Římě 29. dubna – prstencové zatmění Slunce na jižní polokouli. 11. května – uskutečnilo se referendum Doněcké lidové republiky a Luganské lidové republiky o samostatnosti. Přes 90 procent lidí se vyslovilo pro samostatnost. 24. května – zástupci Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky podepsali dohodu o spojení a vytvoření státního útvaru "Nové Rusko". 22. až 25. května – konaly se volby do Evropského parlamentu. Volilo se 751 europoslanců. 2. června – španělský král Juan Carlos I. abdikoval a za svého nástupce určil svého syna Filipa. 4. a 5. června – 40. summit G8 v ruském Soči. 1. července – Itálie se ujme předsednictví EU. 2. Evropská úroveň – Evropský parlament Práce v EP - Po červnových volbách v roce 2009 probíhá v roce 2014 již 8. legislativní období Evropského parlamentu. Oldřich Vlasák (ODS) je členem frakce Evropská konzervativní a reformní skupina – EKR. Je koordinátorem pro regionální politiku a evropské fondy a pokladníkem klubu ODS v Evropském parlamentu. O. Vlasák zaznamenal úspěch ve struktuře EP, kde se mu podařilo získat důležitou pozici. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Evropského parlamentu. Klubu ODS se nejprve podařilo prosadit nominaci Vlasáka v rámci frakce EKR. Následně byl český kandidát frakce zvolen jedním ze čtrnácti místopředsedů parlamentu. O. Vlasák je díky tomu jediným zástupcem ČR v předsednictvu Evropského parlamentu. Poznámka k obrazové příloze kalendáře: Červená barva: Zasedání Evropského parlamentu Růžová barva: Jednání ve výboru Modrá barva: Jednání skupiny Zelená barva: Vnější činnost EP __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 3 Oldřich Vlasák je členem Výboru EP pro regionální rozvoj a náhradníkem ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Je také členem meziparlamentní delegace EP ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU, náhradníkem delegace pro vztahy s Mercosurem a náhradníkem delegace Parlamentního shromáždění EU – Latinská Amerika. Nadále je členem Intergroup URBAN pro rozvoj měst a zároveň člen byra této skupiny, člen Intergroup pro rozvoj pivovarnictví a člen Intergroup pro rozvoj vinařství. Vize a priority ve druhém volebním období - Cílem Oldřicha Vlasáka je ve druhém volebním období v Evropě i nadále konstruktivně bojovat za národní zájmy. Jako místopředseda Svazu měst a obcí České republiky se i nadále soustřeďuje na řešení evropských problémů, které trápí naše samosprávy. Čištění odpadních vod, ekologizace městské hromadné dopravy, kvalita životního prostředí, úspory energií (zateplování budov, veřejné osvětlení), nedovolená veřejná podpora, to jsou příklady témat, které je třeba odpracovat. Za důležité dále považuje zajistit pro Českou republiku evropské peníze i po roce 2014. Usiluje o to, aby v rámci definování podmínek pro čerpání strukturálních fondů bylo posíleno postavení našich měst a obcí. V neposlední řadě se snaží o zviditelnění dobrého jména České republiky. Hlavní prioritou Oldřicha Vlasáka byly a jsou evropské fondy včetně regionální politiky. Jako zpravodaj EP se Oldřich Vlasák aktivně podílí také na debatě o budoucnosti kohezní politiky po roce 2013. Z vystoupení Oldřicha Vlasáka na Plenárním zasedání EP a jinde Firmám hrozí nebezpečí konkurence ze třetích zemí (Vystoupení na Plenárním zasedání EP, 14. 1.) Veřejné orgány každoročně vynaloží 18 % HDP na výrobky, služby a práce, proto je způsob zadávání veřejných zakázek stěžejní otázkou z hlediska zaměstnanosti i ekonomického růstu. Z toho důvodu Evropský parlament projednával revizi směrnic o veřejných zakázkách s cílem zlepšit využívání veřejných prostředků a usnadnit hledání křehkého kompromisu mezi kvalitou a cenou. „Právě ve vztahu k nabízené ceně však doposud chyběla stěžejní otázka konkurence ze třetích zemí mimo Evropskou unii. V souvislosti s problematikou přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami musím upozornit na jeden praktický problém. Jako příklad uvedu světoznámou firmu Petrof, která v Hradci Králové od roku 1864 vyrábí klavíry. Tato firma je mimochodem největším výrobcem pian v Evropě. Když se zástupci Petrofu účastní na školách, v hudebních a koncertních sálech, kulturních zařízeních či ve filharmoniích tendrů a soutěží na nákup hudebních nástrojů, čelí zmíněná firma konkurenčnímu tlaku dovozu levnějších, zpravidla, čínských pian. To by bylo zcela v pořádku, pokud by se nelišila dovozní cla. Když čínské firmy dováží do Evropy piana, činí dovozní clo 4 %. Když česká firma vyváží piana do Číny, jedná se o podstatně vyšší clo, které je 17,5 %. Každému je jasné, že za těchto podmínek otevírat trhy a podstupovat konkurenci je více než nesmyslné. Problematiku veřejných zakázek tak __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 4 nemůžeme posuzovat izolovaně, ale pouze v kontextu revize celních pravidel a dalších překážek obchodu,“ uvedl ve svém vystoupení na dnešním Plenárním zasedání Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák. Oldřich Vlasák: Nominační projev na místopředsedu ODS (20. 1., Kongres ODS v Olomouci) Dámy a pánové, členové ODS, jsem velice rád, že zde mohu vystoupit i v této pro mne, řekl bych, úplně nové roli. Nevím, kdo kolikrát z vás byl dědečkem, já jsem poprvé a musím říct, že i tady na kongresu si to užívám. Ale dovolte mi, abych se vrátil k důležitějšímu tématu. ODS má v podobě prof. Fialy novou naději. Naději, že nás opět povede profesor, kterého si budeme moci všichni vážit. Profesor, který stranu sjednotí. Profesor, kterému bude veřejnost důvěřovat. Profesor, který se bude umět postavit jak Zemanovi, tak Babišovi, či Okamurovi. Rád bych také pogratuloval našemu staronovému 1. místopředsedovi Janu Zahradilovi, který je – nepočítám-li Václava Klause – po 20 let nejvýraznější osobností ODS ve vztahu k mezinárodní a evropské politice. Vážím si ho i jako člověka, který se za více než 20 let nenamočil do žádného skandálu. Dámy a pánové, v posledních týdnech jsem velmi poctivě objížděl oblastní a regionální sněmy a také sledoval náš mediální obraz. Vážím si a děkuji za důvěru všem členům a podporovatelům z řad ODS, nejenom z regionu Královéhradeckého a Pardubického, ale i Karlovarského a z oblastí Šumperka, Havlíčkova Brodu a Rokycan. Všem vám mohu slíbit, že jsem připraven pro ODS pracovat a za ODS bojovat. Dostanu-li důvěru, rád bych se v ODS staral o dvě věci. Tou první je oblast regionální politiky, rozvoje venkova a evropských fondů. Jsem přesvědčen, že potřebujeme vytvořit velmi štíhlou, ale pracovitou a viditelnou stínovou vládu, a protože již nemáme zázemí jednotlivých ministerstev, tak také stínové komise. Na rozdíl od koalice sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců by naše stínová vláda neměla mít 27 členů, stačí nám maximálně 5 až 10 tváří, které veřejnost přijme jako skutečné odborníky. Byl jsem dvě období primátorem, 10 let předsedou Svazu měst a obcí a stále jsem zastupitelem města Hradce Králové, nyní zodpovědným za územní plán. Související problematice evropských fondů se věnuji více než 10 let. Byl jsem jediným Čechem, který se zúčastnil vyjednávání legislativy k této oblasti. Jsem proto připraven stát se členem pracovní komise pro samosprávu a evropské fondy a poctivě tak sledovat, hodnotit a kritizovat kroky budoucích ministrů Jourové, Chovance a Bělobrádka. Ve spolupráci s odbornými komisemi, které chce pan předseda Petr Fiala posílit, jsem připraven přicházet s konstruktivními návrhy, aby ODS nebyla vnímána pouze jako destruktivní opozice. Druhá věc, které bych rád napomohl, jsou nadcházející květnové evropské volby. Nikdo z nás si nedokáže ani představit, že by ODS byla eurooptimistickou nebo eurohujerskou stranou, ale nemůžeme si ani dovolit, abychom byli stranou euroskeptickou. Musíme být mimořádně kritičtí, ale aktivní, musíme přicházet s návrhy řešení, nesmíme pouze slepě odmítat vše, co se v Bruselu projednává. Musíme být důvěryhodnými partnery, musíme vytvářet koalice, díky kterým prosadíme náš národní zájem. Dámy a pánové, udělám maximum, aby ODS po kongresu dostala správný impuls. Přál bych si, aby v těch jarních europoslaneckých volbách získala dvojciferný výsledek. Byl by to totiž velmi dobrý signál pro daleko důležitější komunální a senátní volby, které nás čekají na __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 5 podzim. Byla by to ta správná odpověď pro naše příznivce a různé nezávislé osobnosti, zda kandidovat na podzim na kandidátce ODS. Dámy a pánové, teď si dovolím vám položit otázku. Víte, kdo je podle průzkumů naším nejpopulárnějším politikem? Víte, komu z našich čelních představitelů nejvíce lidé věří? Jiřímu Pospíšilovi. Jiřího Pospíšila dlouhodobě příznivě hodnotí více než třetina veřejnosti. Pokud se zbavíme Jiřího Pospíšila, bude to podobné, jako kdyby se TOP 09 zbavila Karla Schwarzenberga. Ten se mimochodem těší o něco nižší důvěře než doktor Pospíšil. Dámy a pánové, dovolte mi zakončit svůj projev tím nejdůležitějším. ODS musí přežít. K tomu, aby přežila, musí začít žít. Musíme se více scházet. Musíme více diskutovat. Musíme více naslouchat. Musíme otevřít modré domy veřejnosti, musíme pozvednout naši značku. Musíme začít pracovat a skončit s politikařením. Děkuji vám za pozornost. Projev k příhraniční spolupráci (28. 4., Konference Regionu Glacensis, Meziměstí.) Dámy a pánové, programy přeshraniční spolupráce se staly neodmyslitelnou součástí podpory rozvoje hraničního území. Pro náš hradecký kraj přeshraniční spolupráce představuje možnost obnovit a investovat do obcí, které bylo dříve na okraji politického zájmu Prahy. Vzhledem k tomu, že letošním rokem začalo nové programovací období je dobré si říct, jaké změny nás čekají. Nechci zde příliš zdržovat informacemi o nové legislativě, kterou jsme v Bruselu schválili. Nicméně každý z Vás ví, že v konečném důsledku to budou bruselská nařízení, která na řídící orgány i konečné příjemce dopadnou a je proto dobré o nich vědět. Vedle horizontálního všeobecného nařízení se přeshraniční spolupráce explicitně dotýkají dva evropské zákony. Za prvé je to zcela nové nařízení o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce. Za druhé pak změnové nařízení o evropském seskupení pro územní spolupráci (tzv. ESÚS). Díky této legislativě dojde k posílení přeshraniční spolupráce jako takové, bude možné snáze vytvářet přeshraniční projekty. Naše podporované přeshraniční spolupráce se v budoucí finanční perspektivě nezmění. V souladu se schválenými pravidly by programy měly mít tematickou koncentraci – v některých případech až 80% rozpočtu příslušného programu bude nutné rozdělit na max. 4 tematické cíle. V rámci tematických cílů pak musí každý program stanovit podrobnější investiční priority, které bude realizovat. Prioritu budou mít tyto čtyři evropské tematické cíle - posilování výzkumu, technologického vývoje a inovací - zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím - posilování konkurenceschopnosti malých a středních podniků - podpora přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství Z hlediska přeshraniční spolupráce bude dále zásadní cíl podpory přizpůsobení klimatu, předcházení a řízení rizik, podpora růstu podporující zaměstnanost, investice do vzdělávání a v neposlední řadě posilování institucionální kapacity veřejné správy. Další významnou změnou je, že všichni příjemci budou povinni naplňovat indikátory výstupu (včetně kvalitativních indikátorů). To je zatím bolestivé a ne příliš pochopené téma, protože ne každý rozumíme stejně pojmu výsledek a výstup. Připravme se proto na složitější evidenci a analýzy toho, čeho jsme projekty dosáhli. Důležité je také zmínit podporu makroregionálních strategií. Přestože se nepodařilo prosadit strategii pro zakarpatskou oblast, lze do budoucna očekávat zvýšenou pozornost širšímu pojetí spolupráce než jenom na dvou stranách hranice. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 6 To co, každého zajímá je, jak konkrétně bude vypadat uplatňování politiky přeshraniční spolupráce v našem Euroregionu. Tedy v jakém stavu je a jaké novinky přinese nový operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika, jehož příprava začala už v dubnu 2012. Implementační struktura tohoto programu bude ve svém principu zachována v nynější formě. Nejvýznamnější změnou bude posílení úlohy Společného sekretariátu v rámci kontroly přeshraniční spolupráce a dopadu v průběhu realizace projektů. Nový Program ČR-PR se zaměří na taková témata, jako jsou: bezpečnost, využití potenciálu česko-polského příhraničí v oblasti přírodního a kulturního dědictví, dopravní dostupnost regionu, vzdělávání a spolupráce vládních a nevládních institucí. Většina prostředků bude určena na aktivity související s přírodním a kulturním dědictvím česko-polského příhraničí a rozvojem silniční infrastruktury. Finální verze Programu by měla být předložena Evropské komisi ve třetím čtvrtletí 2014. Předběžně se předpokládá, že první sběr projektů by se tak uskutečnil nejdříve v prvním čtvrtletí 2015. Z hlediska budoucnosti našeho Euroregionu Glacenis je zásadní, že bylo dohodnuto, že realizace Fondu mikroprojektů bude obdobná jako doposud a proběhne formou 6 zastřešujících projektů s vedoucím partnerem na české straně. Na Fond bude určeno 20% alokace Programu (na začátku 15%, dodatečné prostředky budou uvolněny, splní-li dotyčný zastřešující projekt příslušná kritéria). Mikroprojekty vybírané v rámci zastřešujících projektů euroregionů se budou týkat zejména spolupráce vládních a nevládních institucí a využívání přírodního a kulturního bohatství příhraničí. V některých euroregionech budou podporovány i aktivity v oblasti vzdělávání. Závisle na tématice a úrovni partnerství budou mikroprojekty moci získat dotaci v maximální výši od 20 000 do 60 000 EUR z ERDF. Dámy a pánové, nechci zde příliš zdržovat výkladem pravidel. Rád si poslechnu a budu s Vámi sdílet myšlenky, co potřebujeme v našem euroregionu ke kterému mám osobně tak blízko, protože jsem byl v historii jedním z jeho místopředsedů, udělat. Budu také moc rád, pokud budu moci i nadále Euroregion i jeho lidi podpořit tak, jak jsem to činil doposud. Podpora konkrétních lidí, kteří náš Euroregion tvoří a zosobňují je totiž to nejdůležitější, protože bez nich by takováto setkávání nebyla možná. Rád bych jim proto za jejich práci zde nahlas a veřejně poděkoval. Díky za pozornost. Zásadní články a komentáře, tiskové zprávy: Evropský den starostů (Sloupek Oldřicha Vlasáka pro časopis INS. 3. 2.) "Učitelé, lékaři, překladatelé, ale i kuchaři či ženy žijící na venkově, ti všichni mají jeden den v roce vymezen jako významný den, kdy si připomeneme jejich přínos pro společnost a seznámíme se s problémy, kterým čelí. Starostové takový den nemají. Být starostou přitom není lehký úkol. Řešit každodenní problémy obce či města a navíc se vyznat v záplavě neustále se měnících zákonů a regulací je opravdu nesnadné. Pokud jde o české zákony, máme se alespoň kde zeptat. V dnešní době však velká část legislativy, která ovlivňuje chod našich radnic, přichází z Bruselu. A s evropskými institucemi se už tak jednoduše nedomluvíme. Posílení dialogu s místními samosprávami je jednou z priorit strategie Evropa 2020. I úředníci v Bruselu si totiž uvědomují, že těžko domyslí dopady fungování evropského práva v jednotlivých městech a obcích po celé Evropské unii. Například nová pravidla pro využívání evropských fondů proto definují starosty jako __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 7 neopominutelné partnery při vyjednávání partnerských smluv a příslušných operačních programů. Vraťme se ale k významným dnům. Významné dny vyhlašují různé mezinárodní organizace nejčastěji pak OSN, UNESCO, Světová zdravotnická organizace, ale také EU. Spojil jsem se proto se svými kolegy europoslanci a společně jsme předložili návrh na definování Evropského dne starostů a oslavu principu subsidiarity. Principu, podle kterého se rozhodování o veřejných záležitostech má odehrávat na tom nejnižším možném stupni veřejné správy, který je nejblíže občanům. Den starostů by měl být do budoucna propojen s otevřenými dny ve Výboru regionů a programem Erasmus pro starosty a primátory tak, aby mohli komunální politici přijet do Bruselu a probrat z očí do očí vše, co potřebují." Předmluva Oldřicha Vlasáka ke knížce Záhady brdských lesů (3. února) Předmluva místopředsedy EP Ing. Oldřicha Vlasáka ke knížce Záhady brdských lesů autora Milana Syručka: "Brdy a zdejší lesy byly vždy vyhledávanou lokalitou k rekreaci, zejména pro Pražáky. Brdy jsem několikrát navštívil a mohu tak docenit zdejší nádhernou přírodu, která dlouhodobě láká k odpočinku, procházkám a turistickým aktivitám. Málokterý Čech přitom ví, že Brdská pahorkatina je naším nejvyšším vnitrozemským pohořím. Toto magické území však vedle turistů od nepaměti přitahovalo také těžaře a průmyslníky. V minulých stoletích se sem tito lidé sjížděli za klíčovým přírodním bohatstvím železnou rudou. Vyhloubené štoly, tunely, jeskyně a další nepřehledné prostory pod povrchem kopců sem později přivábily i další garnituru – tu vojenskou, lépe řečeno zbrojařskou. Brdy se staly cílem vojáků, kteří zde stejně jako i jinde v zemi vytvořili výcvikový prostor a střelnice. V roce 1920, kdy se formovala nová československá armáda na základě našich legií a dalších jednotek na východě a na západě z první světové války a vybavovala novou technikou, se Brdy staly místem pro jejich nové cvičiště. Němci tu pak za druhé světové války postavili radarovou základnu s krycím názvem Pegasus-Y a i jejich vojenské aktivity zde zanechaly své nesmazatelné stopy. V poválečném čase v roce 1950 přejmenovala vláda území na Vojenský újezd, neboť armádě se tento prostor velice hodil k výcviku československého vojska a převzala jej proto plně do své správy. Na to bohužel doplatilo několik vesnic, které byly vysídleny. Po pádu komunismu vojenský zájem o Brdy nepolevil. V roce 2006, kdy se rozhodovalo o umístění amerického radaru v Evropě, projevily o zdejší lokalitu u Míšova zájem Spojené státy americké. Radar v Brdech se měl stát společně s raketami v Polsku součástí amerického systému protiraketové obrany v Evropě. O projektu se diskutovalo i v Evropském parlamentu. Tento projekt měl potenciál zvýšení nejenom bezpečnosti USA, ale i bezpečnosti České republiky, Polska, potažmo celé Evropy a mohl vést i k posílení spolupráce v rámci NATO. V září 2009 však Amerika oznámila, že od svého záměru na vybudování základny ustoupila. Vraťme se ale o několik desítek let zpátky, kdy nikdo z nás běžných lidí tehdejšího Československa netušil, co se zde opravdu děje a co se v rámci studené války chystá. Byli jsme tehdy zatahováni do nebezpečné sovětsko-americké hry na jadernou válku a spolu s námi i další státy východního bloku. O umístění sovětských jaderných zbraní na našem území uvnitř základen po roce 1968 nikdo nevěděl, údajně to netušili ani členové naší tehdejší vlády. Velice proto oceňuji snahu autora této knížky Milana Syručka, který se ponořil do bádání naší __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 8 nedávné minulosti a nashromáždil fakta o kdysi zakázaném území a zejména pak jeho podzemí. Tato čtivá publikace jistě zaujme svým obsahem nejen historiky, ale také obyvatele brdského regionu a v neposlední řadě i samotné bývalé vojáky, kteří tu v minulém režimu museli sloužit, přičemž jen stěží věděli, na jaké časované bombě denně uléhají. Dnes si již někteří lidé jen těžko vzpomínají na rozdělený svět, kdy jsme v rámci zachování míru byli v podstatě vystaveni tomu nejhoršímu nebezpečí. Železná opona nás oddělovala od informací a pravdu téměř nikdo z nás neznal. V běhu dějin není padesát let až tak dlouhá doba, je to necelý jeden lidský život, jedna generace. Nyní jsme součástí Evropské unie, která nám spolu s členstvím v NATO garantuje bezpečnost. Máme již možnost spolurozhodovat o tom, co se v naší zemi chystá, jsme součástí širšího společenství, které nejen dokáže své teritorium chránit, ale prosazuje bezpečí i jinde po celém světě. To je nejen v zájmu Evropy, ale v zájmu lidí na celém světě." Výstava k 100. výročí Československých legií začíná svoji pouť v Senátu (TZ 7. 2.) Výstava připomínající hlavní události roku 1914 spojené se zahraničními čs. vojsky, které významně přispěly k formování českého a slovenského národa a předcházely vzniku našeho státu, byla slavnostně zahájena v historických prostorách Senátu PČR. Expozice výtvarníků Jana a Sabiny Kratochvilových z brněnského Muzea exilu obsahuje dobové fotografie, dokumenty a další zajímavé informace z období vzniku Československých legií. Tuto expozici představil místopředseda Evropského parlamentu Ing. Oldřich Vlasák poprvé v závěru loňského roku v Evropském parlamentu ve Štrasburku, nyní byla převezena do České republiky a pod záštitou místopředsedy Senátu PČR MUDr. Přemysla Sobotky je vystavena od 7. do 19. února 2014 v historických prostorách Senátu Parlamentu České republiky - v Chodbě místopředsedů Senátu PČR. Slavnostní zahájení výstavy 100 let Československých legií se uskutečnilo za přítomnosti významných osobností v pátek 7. února v Rytířském sále Senátu PČR. Vernisáže se zúčastnili zájemci o tyto historické události, zástupci Obce legionářské, Konfederace politických vězňů ČR, bývalých příslušníků PTP a médií. Pro ně europoslanec Oldřich Vlasák uspořádal z Hradce Králové zájezd a v rámci výstavy jim tak umožnil i prohlídku samotného Senátu PČR. „Osobně se hrdě a s úctou hlásím k odkazu vůdčích osobností našeho tehdejšího odboje v čele s pozdějším prvním československým prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem. Považuji současně za nutné vyzdvihnout tisíce řadových československých legionářů, našich krajanů, kteří v dobách nejtěžších svou obdivuhodnou silou a hrdinskými činy udržovali při životě i pouhou myšlenku samostatnosti našeho národa. Jejich jména nejsou v historických pamětech zmiňována tak často jako __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 9 Masaryk, Beneš či Štefánik, jejich zásluhy na poválečném uspořádání Evropy by však měly být připomínány nejen v České a Slovenské republice, ale i v rámci celé Evropské unie. Tak jako v každodenním životě, následek nenastává bez příčiny. K vyhlášení samostatného československého státu by tak bývalo vůbec nemuselo dojít, kdyby se právě před sto lety, v roce 1914, nezformovaly Československé legie,“ řekl mimo jiné iniciátor výstavy O. Vlasák. Výstavu na počest stého výročí vzniku Československých legií místopředseda EP Oldřich Vlasák představí i v několika městech České republiky. Ze Senátu poputuje výstava do Liberce, Pardubic, Nového Bydžova, Hradce Králové či Mladé Boleslavi. Zájem o výstavu mají také v Karlových Varech a dalších městech. Realizace výstavy 100 let Československých legií by se měla uskutečnit v červnu také v prostorách Slovenské národní rady. Změť informací o evropských projektech v Královéhradeckém kraji (Článek O. Vlasáka, 13. 2.) Článek Oldřicha Vlasáka pro únorovou Přílohu východočeských Deníků, která se týká evropských fondů: Necelých 516 miliard korun. Taková je částka, kterou v České republice za posledních sedm let získali nejrůznější organizace realizující evropské projekty. Desítky miliard se investovaly v Královéhradeckém kraji. Dozvědět se přitom, co se u nás doma za peníze z evropských fondů udělalo, je přitom opravdu nadlidský výkon. Stejně tak jsou nesourodé a nesrozumitelné informace, jaké projekty se chystají a co nám Evropská unie pomůže profinancovat. Každého Hradečáka by přitom mělo zajímat, co a za kolik jsme u nás v kraji postavili a kam jsou investice plánovány. Začněme ale od začátku. Brusel má poměrně tvrdá, legislativou daná, pravidla publicity. To je řečeno "bruselským" jazykem "závazné postupy při veřejné propagaci Evropské unie v rámci realizace evropských projektů". Každý program má přitom vlastní příručku, která tato pravidla na desítkách stran popisuje a definuje. Je tak dáno, kdy je u rozestavěné silnice nutné zaplatit informační billboard, jak dlouho musí na zateplené fasádě viset pamětní deska, jaké vyvěsit na semináři vlajky či kam umístit logo na webových stránkách projektu. A aby toho nebylo málo, existují ještě manuály vizuální identity, aby žádný propagační či informační materiál počínaje tužkou a konče igelitovou taškou nezadal pochybnosti o tom, kdo danou věc financuje. I pro marketingové specialisty je řada povinností za hranicí budování značky srovnatelné s vytvářením korporátní identity. Většině z nás, majících zkušenosti s nedávnou minulostí, pak tato pravidla připomínají klasickou socialistickou propagandu. Vzhledem k tomu, že Unie klade takový důraz na propagaci, bylo by více než logické, kdybychom se na jednom místě mohli dovědět, kam se evropské peníze investovaly a co nového se v našem okolí připravuje. Takové informace ale nenajdeme. Na webových stránkách ministerstva je dostupný seznam všech subjektů, které jsou příjemci prostředků z fondů Evropské unie. Tento seznam (jde vlastně o obrovskou a značně nepřehlednou tabulku) čítá necelých 55 tisíc řádků a nabízí pouze základní informace s označením příjemce, názvem projektu, datech a částkách přislíbených a dosud vyplacených. Z tohoto seznamu přitom není jasné, kde jsou projekty realizovány. Z tabulky se po důkladné analýze například dovíme, že Fakultní nemocnice Hradec Králové získala na dvacet realizovaných projektů necelých 564 milionů nebo že hradecký Junák dostal necelých 8 milionů na Skautský dům střediska K. Šimka. Podrobnější informace o projektech pak chybí. Možná i proto Evropská komise v Praze iniciovala a zaplatila webovou stánku obsahující tzv. mapu projektů. Mapa by měla poskytnout stručné informace o evropských projektech realizovaných např. v blízkosti našeho bydliště, pracoviště nebo kterémkoli místě České republiky, jež si vybereme. Tato mapa ale neobsahuje všechny projekty a poskytnuté informace jsou nejenom opravdu stručné, ale hlavně často nesrozumitelné a zavádějící. V našem Královéhradeckém kraji si můžeme v této aplikaci prohlédnout 1165 projektů, mimo jiné projekt města Hradce Králové rekonstrukce Domu U Špuláků s dotací necelých 37 milionů korun či projekt snížení spotřeby energie u tří __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 10 obecních budov v Novém Bydžově za více než 24 milionů korun. Podrobnější informace či odkazy na jednotlivé projekty však opět chybí. Jaké projekty se tedy podařilo v Královéhradeckém kraji z evropských fondů financovat? Pokud hledáte odpověď na tuto otázku, čeká vás mravenčí práce. Ve srovnání s jinými kraji přitom v získávání evropských dotací patříme k těm nejúspěšnějším. O tom, že to u nás děláme dobře, svědčí i "povýšení" ředitelky hradeckého Centra evropského projektování Kláry Dostálové do pozice náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj, kde má být odpovědná za evropské fondy. Ale zpátky k našim úspěchům. Vedle miliard na modernizaci silniční sítě, patří mezi naše největší projekty modernizace lanovky na Sněžku. Mezi atraktivní projekty lze zařadit i vznik digitálního planetária v Hradci Králové či Archeoparku ve Všestarech. Klíčovou investicí je i oprava barokního hospitalu v Kuksu, kterou se po počátečních problémech podařilo nakonec rozjet. A jaké projekty se chystají do budoucna? V Bruselu jsem měl možnost se jako jediný Čech účastnit vyjednávání legislativy k budoucím evropským fondům a vím tak, že na rekonstrukce místních komunikací můžeme zapomenout. Více peněz půjde do vědy a výzkumu, více peněz půjde do podpory malého a středního podnikání a vzdělávání. Pravidla se nicméně zjednoduší. Celkově máme možnost investovat až 20,5 miliard eur. Mimo jiné má Česko dostat evropské peníze na tři nové dopravní projekty, včetně dostavby dálnice D11. V současnosti totiž tato dálnice končí 3,7 kilometru před Hradcem Králové. Je nesporným úspěchem, že zbylých 69 kilometrů dálnice D11 od Hradce Králové k polské hranici bylo zařazeno do takzvané hlavní evropské sítě. Nová dálnice povede přes Jaroměř, odkud bude jako rychlostní silnice R11 pokračovat na Trutnov a na polské hranici se napojí na plánovanou dálnici A3. Hradec Králové se společně s Pardubicemi také podařilo prosadit jako jednu ze šesti metropolitních oblastí České republiky, které budou následujících šest let společně čerpat evropské miliardy především na dopravu, životní prostředí a energetiku. Naše město tak čeká investiční injekce v řádu miliard. A to je příležitost, kterou si nesmíme nechat ujít a již teď připravovat projekty včetně výkupu pozemků a přípravy plánovací dokumentace. Svodné informace o evropských projektech chybí nejenom u nás, ale i jinde v Evropě. Příprava na nové období, která nyní probíhá, je tak příležitostí uchopit tento problém nejenom u nás doma, ale v jiných evropských státech. Zlepšení informovanosti a zpřístupnění veškerých informací o projektech na jednom místě by přitom ocenila nejenom odborná, ale i široká veřejnost. Evropská regulace veřejných zakázek – nejenom cena rozhoduje (Článek O. Vlasáka 25. 3. pro Moderní obec) Veřejné orgány v Evropské unii každoročně vynaloží na veřejné zakázky sumu odpovídající téměř 19 % HDP. V době, kdy se většina členských států potýká s napjatými rozpočty a hospodářskými problémy, musí politika v oblasti zadávání veřejných zakázek více než kdy jindy zajistit optimální využívání veřejných prostředků, aby podpořila růst a vytvořila pracovní místa. V České republice však nejen díky přílišným restrikcím, ale i špatnému systému zadávání veřejných zakázek klesl jejich počet v 2013 o třetinu v porovnání s rokem předcházejícím. S nedostatkem zakázek se dlouhodobě potýká především stavebnictví, které se podle mnohých firem dostalo až na samotné existenční dno. Problémy mají ale i podniky v jiných oborech. Problémy a starosti obcí s veřejnými zakázkami. Nejčastější výtky ve vztahu ke způsobu zadávání veřejných zakázek by se daly shrnout: - Pořizovací cena jako jediné kritérium výběru bez ohledu na kvalitu nebo fakt, zda je daná firma projekt vůbec schopna navrhnout a postavit. - Strach zadavatelů z trestních postihů; obce a města ze strachu o porušení zákona vybírají ty nejlacinější nabídky, mnohdy ovšem s nejhorší kvalitou a následnými vícenáklady. - Náročnost a délka výběrových řízení __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 11 Zatímco na české národní úrovni Rusnokova vláda pomocí technické novely „jemně ladila“ systém zadávání veřejných zakázek a stávající ministr financí Babiš v předvolebním boji lákal voliče imaginárním slibem zefektivnění nakupování zboží a služeb veřejnými institucemi, na půdě Evropského parlamentu se odehrála zásadní bitva o budoucí podobu zadávání veřejných zakázek a koncesí. Evropský balíček směrnic Evropský parlament na svém lednovém plenárním zasedání schválil balíček tří směrnic, který představuje hlavní reformu zadávání veřejných zakázek v EU. Přijetí výsledného textu předcházelo osmnáct měsíců intenzivní analýzy a projednávání návrhů Komise a byly tak dokončeny diskuse o modernizaci pravidel v oblasti zadávání zakázek započaté už v roce 2010. Balíček obsahuje následující směrnice: ▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek a zrušení směrnice 2004/18/ES ▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a zrušení směrnice 2004/17/ES ▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování koncesí Přínosy balíčku v oblasti zadávání veřejných zakázek - Lepší poměr cena-hodnota - Díky novému kritériu hospodářsky nejvýhodnější nabídky (tzv. MEAT) budou moci orgány veřejné správy kromě ceny a celkových nákladů klást větší důraz na kvalitu, výhody v oblasti životního prostředí, sociální aspekty či inovace. Nová kritéria by měla ukončit diktát nejnižších cen a postavit kvalitu opět do centra pozornosti. - Špatné výsledky v rámci předchozí zakázky mohou být důvodem pro vyloučení. - Přísnější pravidla pro subdodávky – V rámci tlaku na zlepšení poměru cena-kvalita, posiluje balíček dodržování pracovněprávních předpisů týkající se subdodávek, jakož i zavádí přísnější pravidla týkající se "mimořádně nízkých" nabídek. Dodavatelé, kteří nedodržují pracovněprávní předpisy, budou moci být vyloučeni z účasti na veřejných zakázkách. - Možnost ve větší míře využívat postup vyjednávání, který veřejným zadavatelům umožňuje pořizovat výrobky a služby, jež lépe odpovídají jejich potřebám, za nejlepší cenu. Něco podobného připravuje i ministerstvo pro místní rozvoj, které chce, aby obce měly možnost zakázky do určité výše (hovoří se o milionu korun) zadat firmám, které působí v obci. To znamená drobné zakázky, řemeslné činnosti, drobné opravy by měly mít možnost zůstat v obci. - Snížení počtu dokladů požadovaných od hospodářských subjektů, přičemž originály dokumentů bude muset doložit pouze vítěz výběrového řízení. - Elektronická komunikace (elektronické zadávání zakázek) se stane povinnou po uplynutí 4,5 let po přijetí, čímž se zadávání veřejných zakázek v EU posune do 21. století a bude výrazně omezena byrokracie i prostor pro chyby a zkreslení. - Standardizace zadávací dokumentace a nový systém „e-Certis“, který bude ústředním online bodem, kde mohou dodavatelé najít typy dokumentů, jejichž vyplnění od nich může být vyžadováno ve kterékoli zemi EU před i po předložení nabídky. - Motivace, nikoliv povinnost, rozdělit tendry na části, což usnadní přístup malých a středních firem. - Inovační partnerství, které posílí zavádění inovativnějších řešení při zadávání veřejných zakázek. Inovační partnerství umožní orgánům veřejné správy vypsat veřejnou soutěž, která by vyřešila specifický problém, aniž by předjímaly jeho řešení. Zadavatel a uchazeč o veřejnou zakázku by tak mohli společně přijít s inovativním řešením. Přínosy balíčku v oblasti koncesí Návrh směrnice o koncesích pokrývá partnerské dohody mezi subjektem, který je zpravidla veřejný, a podnikem, který je obvykle soukromý a na který přechází provozní riziko spojené s __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 12 údržbou a rozvojem infrastruktur (rozvody vody, parkoviště, zpoplatněné pozemní komunikace atd.) a s poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (energetika, zdravotnictví, vodohospodářství, likvidace odpadu atd.). Uplatní se tak i na koncese na služby, které v současné době nejsou upraveny sekundárními právními předpisy. Cílem navrhovaných pravidel je vytvořit jasný právní rámec zajištující právní jistotu, kterou veřejné orgány ke své práci potřebují. Pravidla mají zajistit účinný přístup na trh koncesí všem evropským podnikům. Koncese v hodnotě nad 5 milionů euro proto budou podléhat zveřejnění v Úředním věstníku EU. V neposlední řadě balíček i v oblasti koncesí přispěje ke zefektivnění vynakládaných veřejných prostředků. Další postup V současné době se čeká na zveřejnění směrnic v Úředním věstníku EU. Poté, co se tak stane, vstoupí v platnost po uplynutí dalších 20 dní. Od tohoto data budou mít členské státy 24 měsíců na provedení nových pravidel do vnitrostátních právních předpisů. Před Českou republikou je tak významný úkol převést směrnice do českého práva tak, aby se systém veřejného zadávání zlepšil a zjednodušil a opět jsme si doma nevymysleli nějaké nové překážky a povinnosti. Evropské fondy - koheze nebo kompenzace? (Článek O. Vlasáka, 1. 4.) V souvislosti s naším členstvím v Evropské unii se každý regionalista, ať už chce nebo nechce, setká s evropskou regionální politikou resp. konkrétně pak evropskými fondy. Pro akademiky je tato oblast pokladnicí dat, na kterých je možné testovat různé hypotézy a vyvozovat z nich překvapivá zjištění územních disparit, pro praktiky pak příležitostí realizovat konkrétní projekty a dosáhnout kýženého stavu v daném místě. Vzhledem k tomu, že jde o redistributivní nástroj politiky, kterým je přerozdělována více než třetina evropského rozpočtu, je tato oblast také doménou volených zástupců. Nejenom v akademické literatuře, ale i v reálném politickém životě evropských institucí v Bruselu, se dlouhodobě střetávají dva názorové proudy hodnotící opodstatnění této politiky. Pro jedny představují evropské fondy nástroj ekonomické, sociální případně také environmentální koheze, jejímž cílem je vyrovnávání regionálních rozdílů. Pro druhou skupinu jsou evropské fondy pouhou kompenzací méně vyspělým členským státům za to, že otevřely své trhy státům vyspělejším a umožnily jim tak odbyt přebytečných produktů a služeb. Zatímco první skupina se pokouší argumentovat regresními modely a korelacemi mezi alokacemi a různými ekonomickými veličinami (především pak výší a vývojem hrubého domácího produktu a mírou nezaměstnanosti), druhá skupina ukazuje příklady, kdy ani v dlouhodobém horizontu evropské fondy nepomáhají (proslulá je v tomto ohledu oblast jižní Itálie nebo chcete-li Mezzogiorna) a dokazuje, že na mikroúrovni se disparity naopak zvětšují. Dlužno říci, že minimálně v politice má první skupina navrch. Zatímco historická rozšíření Unie zpravidla vedla k nárůstu výdajů na evropskou regionální politiku, poslední tři rozšíření v 21. století žádné zásadní změny celkových alokací nepřineslo. Naopak snahou je pravidla a možnosti čerpání co nejvíce sešněrovat a omezit možnosti financování pouze na vybrané evropské priority. Je to způsobeno tím, že i v souvislosti s dlouhodobou ekonomickou a finanční krizí nejsou občané a voliči ze zemí, které jsou čistými plátci, ochotni nadále solidárně přispívat na projekty v chudších zemích, kde jim levnější pracovní síla na společném vnitřním trhu v souvislosti s relokací firem často bere či omezuje možnosti jejich vlastního ekonomického uplatnění. Když navíc jejich populističtí politici - volení zástupci na nejrůznějších úrovních včetně Evropského parlamentu - ucítí míru společenské frustrace z vysokých měr nezaměstnanosti, __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 13 jsou odhodláni přidávat do ohně polínka s nacionalistickými a antiimigračními nápisy za každou cenu. Nutno současně férově říci, že "vedlejší efekty" regionální politiky jako je vysoká míra korupce a obrovská byrokracie rozhodně efektu sociální koheze nepomáhají a činí tak obhajobu pokračování další evropské redistribuce velmi problematickou. Na těchto vlnách se pak nese často oprávněná kritika evropské regionální politiky a vznikají demagogická prohlášení o přínosech a negativech evropských fondů. Akademické, teoretické i praktické studie o využívání evropských fondů v České republice, která patří mezi nejhůře čerpající členské státy s jednou z nejvyšších měr chybovosti, v tomto ohledu mohou politikům pomoci lépe argumentovat a využívat v politických proklamacích daty podložená stanoviska namísto prázdných a obecných emočně zabarvených tvrzení. V tomto ohledu dlouhodobě patří cyklus odborných konferencí na téma Regionální rozvoj mezi teorií a praxí, pořádaný pod vedením doc. Ing. arch. Vladimíry Šilhánkové, Ph.D., k mimořádným příležitostem načerpat nové poznatky a vyměnit si odborné názory na téma, které je pro nás natolik zásadní a zároveň kontroverzní. Pozitiva členství v EU převažují nad negativy (Článek O. Vlasáka, 6. 4.) Brzy to bude právě deset let, kdy jsme se stali členy Evropské unie a poprvé volili své zástupce do Europarlamentu. Deset let je již dlouhá doba na to, abychom se nad naším členstvím zamysleli. Pro připomenutí, o tom, že chceme být členy EU, jsme rozhodli v referendu již před jedenácti lety v červnu 2003, kdy 77 % voličů včetně mne, řeklo ano pro vstup do EU. Když jsme do EU vstupovali, pro velkou část z nás členství symbolizovalo svobodu cestování, studia a práce. Tyto hodnoty si podle tehdejších průzkumů spojovalo jako přínos členství 62 % občanů. Zejména pro ty z nás, kteří zažili výjezdní doložky, devizové přísliby či osobní prohlídky na hranicích, byl svobodný přejezd hranic něčím skutečně neocenitelným. Po deseti letech se však ukazuje, že tato svoboda se stává pro mnohé stále samozřejmější a dnes ji vnímá jako aktuální „jen“ necelá polovina (46 %) z nás. Když jsme do EU vstupovali, očekávali jsme také, že si díky členství v EU zajistíme ochranu před vnějším nepřítelem. Téměř polovina obyvatel (48 %) tehdy uváděla, že díky členství v EU se budou cítit bezpečněji. Jistota bezpečí stále představuje jednu z nejdůležitějších hodnot pro obyvatele evropské osmadvacítky, Čechy nevyjímaje. Ozbrojené konflikty ve Středomoří, rozpínavé ambice Ruska a riziko další studené války tuto hodnotu určitě ještě posílí. Češi jsou nejenom v Bruselu známi jako národ skeptiků a kritiků. Když jsme do EU vstupovali, nejvíce jsme se obávali problémů, které to způsobí zemědělcům, báli jsme se o naše pracovní místa a nárůstu organizovaného zločinu. Ani jedna z těchto obav se nijak významně nepotvrdila. Naopak trh práce je stabilizovaný a dotace do zemědělství činí z půdy jednu z nejvýnosnějších investic. Pro velkou část Čechů tak dnes negativa EU znamenají zejména plýtvání penězi a obrovská byrokracie. Ano, Unie má mnoho chyb, mnohým až příliš připomíná budovatelský projekt RVHP, mnoho lidí je znechuceno z neustálé unijní propagandy a nesmyslných „proevropských“ kampaní. Přes to všechno však má tento projekt ekonomické spolupráce své světlé stránky, které nad těmi stinnými rozhodně převažují, a proto bych ani po deseti letech nehlasoval o našem členství jinak. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 14 Konference Česko očima Evropy, Evropa očima Česka (TZ 12. 4.) Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz zavítal na oficiální návštěvu České republiky. Během své oficiální návštěvy zahájil 11. dubna konferenci na Pražském hradě u příležitosti desetiletého výročí vstupu ČR do Evropské unie, setkal se s prezidentem Milošem Zemanem a navštívil Památník Terezín. Na programu byla i další setkání s vysokými ústavními činiteli České republiky. Předseda Evropského parlamentu přijal pozvání od předsedy Poslanecké sněmovny ČR Jana Hamáčka na oficiální návštěvu České republiky u příležitosti desetiletého výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Program předsedy Evropského parlamentu se ve čtvrtek 10. 4. ve večerních hodinách na Pražském hradě setkal s prezidentem Milošem Zemanem. Během pátku pak zahájil konferenci nazvanou Konference Česko očima Evropy, Evropa očima Česka. Konference se zaměřila na zhodnocení 10 let působení ČR v EU, vizi budoucí Evropy, rozšiřování vnitřního trhu či budoucnost kohezní a regionální politiky EU. Konferenci zde uspořádal Úřad vlády. V pátek v odpoledních hodinách navštívil M. Schulz Památník Terezín, kde uctil památku obětí druhé světové války. V sobotu 12. dubna zakončil svou oficiální návštěvu a v dopoledních hodinách opustil Českou republiku. Setkání s předními představiteli České republiky a Evropského parlamentu se zúčastnil také místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák, vystoupil také na konferenci Česko očima Evropy, Evropa očima Česka: 10 let ČR v EU a vize budoucí Evropy Vážení hosté, milé kolegyně a kolegové, dámy a pánové, brzy to bude právě deset let, kdy jsme se stali členy Evropské unie a poprvé volili své zástupce do Europského parlamentu. Deset let je již dlouhá doba na to, abychom se nad naším členstvím zamysleli. Pro připomenutí, o tom, že chceme být členy EU, jsme rozhodli v referendu již před jedenácti lety v červnu 2003, kdy 77 % voličů včetně mne, řeklo ano pro vstup do Unie. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 15 Když jsme do EU vstupovali, pro velkou část z nás členství symbolizovalo svobodu cestování, studia a práce. Tyto hodnoty si podle tehdejších průzkumů spojovalo jako přínos členství 62 % občanů. Zejména pro ty z nás, kteří zažili výjezdní doložky, devizové přísliby či osobní prohlídky na hranicích, byl svobodný přejezd hranic něčím skutečně neocenitelným. Po deseti letech se však ukazuje, že tato svoboda se stává pro mnohé stále samozřejmější a dnes ji vnímá jako aktuální „jen“ necelá polovina (46 %) z nás. Když jsme do EU vstupovali, očekávali jsme také, že si díky členství v ní zajistíme ochranu před vnějším nepřítelem. Téměř polovina obyvatel (48 %) tehdy uváděla, že díky členství v Unii se budou cítit bezpečněji. Jistota bezpečí stále představuje jednu z nejdůležitějších hodnot pro obyvatele evropské osmadvacítky, Čechy nevyjímaje. Ozbrojené konflikty ve Středomoří, situace na Ukrajině a riziko další studené války tuto hodnotu určitě ještě posílí. Dámy a pánové, Nemusím zde nikoho přesvědčovat, že Češi jsou nejenom v Bruselu známi jako národ skeptiků a kritiků. Málokdo si však klade otázku proč? Zažili jsme zklamání v podobě Mnichovské dohody, okupace v šedesátém osmém, čtyřicetileté devastační vlády komunistů i nejednoznačně hodnocenou transformaci naší ekonomiky a společnosti po sametové revoluci v osmdesátém devátém. Vyjednané přístupové podmínky ČR v podobě nerovných podmínek pro zemědělce, zavřené trhy práce v okolních zemích po vstupu, či rozvolnění Paktu stability a růstu když jej porušili silní, naši skepsi neubralo. Před vstupem do EU, jsme měli obavy, jaké problémy způsobí nová situace zemědělcům, báli jsme se o naše pracovní místa a nárůstu organizovaného zločinu. Ani jedna z těchto obav se však nijak významně nepotvrdila. Naopak trh práce je stabilizovaný a dotace do zemědělství činí z půdy jednu z nejvýnosnějších investic. Pro většinu Čechů tak dnes negativa EU znamenají zejména plýtvání penězi a obrovskou byrokracii. Ano, Unie má také nemálo chyb, mnohým kritikům až příliš připomíná budovatelský projekt RVHP, mnoho lidí je znechuceno z neustálé unijní propagandy a nesmyslných „proevropských“ kampaní. Přes to všechno však má tento projekt ekonomické spolupráce svá nesporná pozitiva, která rozhodně převažují nad jeho negativy, a proto bych ani po deseti letech nehlasoval o našem členství jinak. Klíčovou otázkou tak zůstává, jak by Unie měla vypadat? Čím by se měla v budoucnu zabývat? Jak by měla fungovat? Prezident Zeman vidí budoucnost Unie ve federaci, říká, že jednou nastane čas, kdy účast v evropských volbách bude povinná. Předseda Schulz chce posílit ekonomickou a rozpočtovou integraci Evropské unie, stejně jako společnou zahraniční politiku, věří, že budoucnost eura je slibná. Rád by viděl Evropu jednotnější a Evropany, kteří myslí celoevropsky. Otevřeně říkám, že mám o budoucnosti Evropy trochu jinou představu. Podle mne neexistuje evropský demos a evropanství je zatím pouhou fikcí. Podle mne musí i nadále být základem evropského projektu mezivládní spolupráce a svobodný hospodářský prostor bez nadbytečných regulací, přebujelé byrokracie a zbytečného rozhazování peněz daňových poplatníků. Podle mne je skutečným nástrojem evropské integrace odstraňování zbytečných a pro lidskou svobodu a prosperitu kontraproduktivních bariér pohybu lidí, zboží, služeb a kapitálu. Podle mne je cílem evropské spolupráce v první řadě ekonomická a teprve druhotně environmentální, sociální, případně kulturní spolupráce nikoliv však unifikace tržních podmínek. Podle mne má být bezpečnostní vojenská spolupráce doménou NATA, nikoliv Evropské unie. Podle mne je opravdovým smyslem evropské integrace lidská svoboda a konkurenční tržní uspořádání, kdy regulace nastupuje pouze a výhradně tam, kde trh selhává. Osobně si dovedu představit celní unii se Spojenými státy a Kanadou, spíše než jakoukoliv hlubší politickou __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 16 spolupráci s Ruskem. Euro vnímám jako projekt pro ty, kteří chtějí spolupracovat v monetární oblasti a kteří se rozhodnou vzdát jednoho z klíčových ekonomických nástrojů. Odmítám společné evropské zdanění. Hrdě se hlásím ke křesťanským hodnotám, kořenům naší civilizace a odmítám v tomto ohledu pozitivní diskriminaci menšin.Jsem tvrdým zastáncem amerického způsobu imigrační politiky. Odmítám novodobé formy zahraničně - politického appeasmentu, jsem přesvědčen, že hodnoty v oblasti lidských práv a svobod musíme exportovat po celém světě. To je ve stručnosti moje vize budoucí Evropy! Děkuji za pozornost." Oldřich Vlasák Deset let v Evropské unii - nová práva, nové povinnosti (Článek O. Vlasáka, 15. 4.) Naše obce, města, regiony i kraje bilancují v těchto dnech svých deset let v Evropské unii. V souvislosti s naším členstvím v Unii se nejčastěji zmiňují evropské fondy. Více než 800 miliard korun, které můžeme z Bruselu získat na nejrůznější projekty, je opravdu významná částka, která představuje nejenom pro samosprávy, ale pro celou společnost významnou injekci podporující zaměstnanost a ekonomický růst. Přestože si troufám říci, že skoro v každé obci či městě evropské fondy přispěly k realizaci nějakého smysluplného projektu, ať už je to výstavba kanalizace, modernizace silnic, zateplení školy, stavba nového hřiště či „jen“ pořízení nového vybavení či informačních technologií pro radnici, přílišná byrokracie, svazující a často nesmyslné podmínky spojené s čerpání fondů a v neposlední řadě korupce, která je bohužel někdy s realizací projektů spojena, zanechávají na této nesporné výhodě evropské integrace určitou pachuť. Dlužno navíc říci, že obce a města se potýkají nejenom s „výhodou“ čerpání evropských projektů, ale také s naplňováním celé řady povinností, které se na nás z Bruselu valí. Jednu z nejnáročnějších výzev představují veřejné zakázky. Obce jsou totiž veřejným zadavatelem, kterým zákon přímo ukládá povinnost zadávat veřejné zakázky, a to i ty malého rozsahu tak, aby byly šetřeny zásady transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení. V praxi tato oblast stejně jako oblast veřejné podpory přináší celou řadu praktických problémů a nejasností a znamená obrovské navýšení „úřadování“. Obcí se také bezprostředně dotýká evropská politika ochrany životního prostředí. Legislativní návrhy s dopadem na samosprávu se týkají nakládání s odpady, kvality vod a ovzduší, integrované prevence a omezování znečištění, ochrany fauny a flory a v neposlední řadě také posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). S blížícími se volbami jistě není bez zajímavosti, že na každou obec také dopadá tzv. panevropské komunální volební právo, tedy právo každého občana Evropské unie volit a kandidovat v komunálních volbách. Každý občan EU, který bydlí v některé ze členských zemí, kde není státním příslušníkem, má totiž právo volit a být volen v obecních volbách v zemi svého pobytu za týchž podmínek jako státní příslušníci daného státu. Peníze po povodních přijdou z Bruselu rychleji (Článek O. Vlasáka, 16. 4.) Evropský parlament dnes (16. 4.) schválil dohodu s Radou ohledně zjednodušení a zefektivnění fondu solidarity. Po neúspěšném pokusu o jeho reformu v roce 2005 se tak po devíti letech podařilo odblokovat institucionální spor o tento fond v Bruselu. Návrh ještě musí schválit Rada, což by však v tomto případě měla být jen formalita. Fond solidarity vznikl v roce 2002 jako nástroj pomoci členským státům postiženým ničivými povodněmi, které jen v České republice připravily o život sedmnáct lidí a způsobily škody za více než sedmdesát miliard korun. Od té doby tento fond pomáhá členským státům i státům jednajícím o přístupu do Evropské unie postiženým velkou přírodní pohromou. Doposud __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 17 tomu bylo v 56 případech ve 23 zemích, kdy se mezi státy rozdělilo více než 3,5 miliard eur. České republice pomohl fond čtyřikrát, v srpnu 2002, v květnu a srpnu 2010 a naposledy při loňských červnových povodních. Celkově jsme na odstranění následků záplav získali z Unie 160,9 milionů eur. Přestože členské státy fond solidarity umí využívat, praxe několikrát ukázala, že fond nedokáže reagovat rychle, určitá pravidla jsou nejasná, složitá a některá praktická ustanovení dokonce chybí. Schválené nařízení je proto úspěchem reagujícím na praktické problémy. Nejdůležitější změnou, kterou má revidované nařízení přinést, je možnost vyplácení zálohy, a to až do výše 10 % škody, maximálně však do výše 30 milionů eur. Tato změna je reakcí na skutečnost, že peníze z fondu přicházejí k potřebným i s půlročním zpožděním. Další pozitivní zprávou je i to, že státy nebudou muset spěchat s využitím poskytnutých peněz a budou moci lépe promyslet a připravit projekty, na které peníze použijí. Dnes platí, že pokud státy peníze nevyčerpají do jednoho roku od jejich obdržení, musí je vrátit. Do budoucna by jim měl přibýt ještě půl rok k dobru. S realizací projektů souvisí i nová možnost financovat z poskytnutého příspěvku nejen opravu poničené infrastruktury, ale i vylepšení či její přemístění na místo, kde bude lépe odolávat přírodním živlům. Právě tuto možnost jsme prosazovali. České firmy zkoumají pro Evropský parlament (Článek O. Vlasáka, 17. 4.) Evropský parlament se v dnešní době zabývá nejrůznějšími tématy od dodržování lidských práv ve světě až po nejnovější technologie. Pro obsáhnutí a pochopení tak široké škály odvětví mu vypomáhá řada poradních orgánů, které mohou mít významný vliv na podobu evropské legislativy. Nemálo z nich pak skýtá zajímavé uplatnění pro české firmy. (Na fotografii zleva: António Fernando Correia de Campos, předseda STOA, Malcolm Harbour, 2. místopředseda STOA, Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu odpovědný za STOA, Paul Rübig, 1. místopředseda STOA) V případě vědy a výzkumu slouží jako podpora politických rozhodnutí analyticko-výzkumný orgán STOA (Science and Technology Options Assessment), za jehož činnost v současné době jako místopředseda Evropského parlamentu zodpovídám. Tematicky se STOA soustředí především na efektivní a ekologicky šetrnou dopravu, energetickou udržitelnost, medicínu nebo na bezpečnost internetu a elektronizaci státní správy. Primárním úkolem STOA je zaměřovat se na dlouhodobý vývoj v těchto oblastech a poskytovat vědecky objektivní informace pro posouzení důsledků možného zavádění nových technologií. Z toho důvodu STOA vede dialog a pořádá odborné semináře s předními evropskými i světovými univerzitami a výzkumnými centry. Jednou z nejvýraznějších akcí poslední doby byla například konference s držiteli Nobelovy ceny za fyziku a „otci“ tzv. „Higgsova bosonu“ Peterem Higgsem a Francoisem Englertem. Pro bližší posouzení technologických možností pak STOA za pomoci smluvních partnerů provádí odborné studie, kterých se stále více účastní i čeští vědci. Mohu říct, že z výšený tlak na informování subjektů z nových členských států a zjednodušení pravidel veřejných soutěží pro smluvní partnery, které se snažím neustále prosazovat, se promítlo ve větším zájmu vědeckých center, včetně těch českých. Oproti minulé výzvě tak stoupl počet aktuálně vybraných českých smluvních partnerů z jednoho na __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 18 jedenáct! Podle právě publikovaných výsledků jsou v osmi z devíti vypsaných tematických oblastí zastoupeny české firmy. Přestože většinou v rámci mezinárodních vědeckých seskupení, jedná se o naprosto vynikající výsledek. Mezi ty úspěšné patří například Technologické centrum Akademie věd ČR, či firmy GEOtest, a.s. a RegioPartner, s.r.o. Pevně věřím, že nepůjde o ojedinělý úspěch, a proto bych touto cestou chtěl upozornit na následující výzvu, do které se budou naši vědci moci přihlásit. Ta bude vyhlášena v roce 2017 a publikována v úředním věstníku EU, stejně jako ve Financial Times a European Voice. Poděbrady si připomínají výročí mírových misí krále Jiřího. Vysílají poselstvo do Štrasburku. (TZ 14. dubna 2014) Poděbrady si letos připomínají významné 550. výročí mírových misí krále Jiřího z Poděbrad. Jedním z vrcholů série projektů, které město přichystalo, je vyslání mírového poselstva do Francie. V doprovodu motorkářů poběží z Poděbrad do Štrasburku skupina studentů místní školy. Výpravu odstartuje v sobotu 12. dubna 2014 místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák. „Jiří z Poděbrad už v 15. století navrhl přelomový projekt mírového soužití všeho křesťanstva, který svou dobu předběhl natolik, že se realizace dočkal až o pět století později v podobě Evropské unie,“ připomenul Vlasák. „Shodou okolností se právě letos sešla dvě důležitá výročí – 550 let od Jiříkovy mírové mise se kryje právě s 10. výročím vstupu České republiky do Evropské unie. Přestože Češi na Unii oprávněně vidí mnoho problémů, její mírový a ekonomický význam je zcela neopominutelný. Proto je třeba návrh českého krále důležité připomínat,“ vysvětlil Oldřich Vlasák. Město Poděbrady se rozhodlo uctít tuto událost vysláním poselstva. Na cestu se vydají studenti z poděbradského EKO Gymnázia a Střední odborné školy v doprovodu motorkářů. „Chtěli jsme, aby se jednalo o moderní pojetí. To nejvíce ukazuje, že je idea Jiřího z Poděbrad stále živá,“ řekl Ladislav Langr, starosta Poděbrad a předseda organizačního výboru oslav. „Studenti se na trase do Štrasburku zastaví v Praze, Plzni, v několika německých městech, jako jsou Norimberk nebo Stuttgart. Studenti se setkají s některými představiteli měst a předají jim dárky jako připomínku trvajícího míru,“ oznámil Langr. Studenti a motorkáři budou zároveň rozdávat korunky s popisem původní mírové mise a ponesou poselství míru, které speciálně pro symbolickou štafetu sepsal prezident Miloš Zeman. Všechny studenty i motorkáře čeká ve francouzském Štrasburku slavnostní přijetí, přivítá je vedle českého místopředsedy EP Oldřicha Vlasáka také předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Sobotní oslavou zahájí Mistrovství České republiky v chůzi, které v Poděbradech pořádá Český atletický svaz a které má ve městě 80letou tradici. Letos by se mělo závodů zúčastnit 300 sportovců z 15 zemí celého světa. I tyto závody se jistě ponesou v duchu Jiřího z Poděbrad. Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu, Poděbrady 12. dubna 2014: "Poděbrady si letos připomínají významné 550. výročí mírových misí krále Jiřího z Poděbrad. Jedním z vrcholů oslav je v mých očích právě dnešní vyslání symbolické štafety do sídla Evropského parlamentu ve Štrasburku. Předtím, než štafetu společně odstartujeme, bych nejprve jako český zástupce ve vedení europarlamentu rád poděkoval městu Poděbrady za to, že v duchu představ svého významného rodáka pojali oslavy v celoevropském měřítku. Velice je třeba ocenit, že vám záleží na připomenutí osoby Jiřího z Poděbrad, města __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 19 Poděbrady i České republiky na evropské scéně. Nástup Jiřího z Poděbrad na český trůn v mnohém připomíná úskalí, která musela přetrpět Česká republika, než překonala mocenská dělení našeho kontinentu v dobách nacistické okupace a za studené války, aby se opět stala součástí vyspělé demokratické Evropy. Jiří z Poděbrad se díky svým obdivuhodným diplomatickým schopnostem propracoval na český trůn a přes počáteční odpor byl nakonec uznán okolními sousedy a státy. Co však v té době okolní mocnosti nedokázaly plně pochopit a akceptovat, byl jeho záměr vytvořit mírovou unii evropských států, /nadneseně řečeno – předchůdce EU/ ve které by její členové řešili spory bez použití násilí a byly schopni si zajistit společnou obranu proti jakémukoliv agresorovi. A to, právě navzdory mírovým poselstvím vysílaným v letech 1462-1464 do západní Evropy. Právě tato poselství připomíná dnešní štafeta, nad kterou jsem s potěšením převzal záštitu. Studenti poděbradského EKO Gymnázia a Střední odborné školy, kteří nesou mírové poselství, se na trase do Štrasburku zastaví nejenom v Praze, Plzni, ale také v Norimberku či Stuttgartu. Ačkoliv vím, že před sebou mají dlouhou cestu, ve srovnání s poselstvím z 15. století, mají oproti situaci před několika málo lety jednu nespornou výhodu: neexistenci hranic a možnost bezpečně cestovat. Letos tomu bude právě deset let, co jsme vstoupili do Evropské unie a mohli tak poznat, jak vypadá v praxi sjednocená Evropa ne nepodobná té, jakou zamýšlel Jiří z Poděbrad. A tak přestože mnozí z nás už svobodu cestování, studia či práce v zahraničí považují za samozřejmost, je dobré si připomenout, že tomu tak je právě díky spolupráci evropských států. Štafeta do sídla Evropského parlamentu je ideální příležitostí zamyslet se a zhodnotit, co nám dalo oněch deset let v Evropské unii. Vedle nesmírně pozitivní ekonomické spolupráce a zmiňované neexistence hranic nesmíme zapomenout na desetiletí míru v Evropě. Jednoduše jsme se naučili, že je výhodnější spolu obchodovat než válčit. S ohledem na současné dění na Ukrajině, riziko další studené války a další konflikty jinde po světě, se toto spojenectví ukazuje jako stále důležitější. Proto stejně jako král Jiří z Poděbrad vidím v tomto, ve světě ojedinělém, ekonomicko-mírovém spolku i nadále velký smysl." Nízkouhlíková obec – obec budoucnosti (TZ O. Vlasáka, 17. 4.) Proč se Evropa zabývá energetickými úsporami a zvýšením energetické účinnosti a co to znamená pro obce. Ceny energií dlouhodobě rostou a představují v rozpočtech obcí a měst nezanedbatelnou položku. Starostové a radnice se proto snaží v této oblasti dosáhnout úspor, které mohou ulevit jinak napjatým komunálním rozpočtům. Jednou z cest jsou elektronické aukce, které obce a města nabízejí i pro své občany a pomáhají jim tak snižovat rodinné účty. Vedle samosprávných dobrovolných rozhodnutí dobrých hospodářů však obce musí reagovat také na stále nové a nové povinnosti ze strany státu a v poslední době stále častěji i povinnosti z Bruselu. Snad nejznámější povinností z poslední doby je tzv. energetické štítkování. Podle našeho zákona, který navazuje na evropskou směrnici, musí obce vybavit štítky všechny stavby, ve kterých vykonávají takzvanou výkonnou moc. Zákon se ale stejně tak vztahuje i na obecní hasičské zbrojnice nebo městské policejní stanice, štítky také vidíme, když jdeme do místní nemocnice nebo navštívíme své známé v domově pro seniory. Nejenom pro obce, ale i pro občany jsou štítky velkou finanční zátěží a byrokratickou zátěží, která často znamená pouze formální naplnění zákonné povinnosti a nevede k reálným opatřením. Musíme se přitom připravit, že takových opatření majících svůj původ v Bruselu bude přibývat. Evropská unie se totiž energiemi v poslední době intenzivně zabývá, před lety si stanovila magickou soustavu cílů 20-20-20, kdy usiluje do roku 2020 snížit množství emisí o 20 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie o 20 % a o 20 % zvýšit energetickou účinnost. S tím jak čas neúprosně postupuje a rok 2020 je v dohledu, evropští úředníci přemýšlí nad tím, jak vystaví svou klimaticko-energetickou politiku po roce 2020. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 20 Nová politika přitom znamená nové a pokud možno ambicióznější závazky. Podle Evropské komise by základním kamenem nové politiky s horizontem v roce 2030 měl být závazný cíl pro snížení emisí CO2 o 40 %. Současně pokračuje snaha o navýšení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie, a to až na 27 %. Oblast energetické účinnosti jaksi vypadla. Dalo by se tak říci, že nová magická soustava v představách evropské exekutivy by nesla název 40-27-?. Tuto poněkud zvláštní rovnici začaly letos projednávat jak členské státy, tak Evropský parlament. Do budoucna tak musíme čekat, že Komise začne tvořit konkrétní legislativní návrh, který pak budou v nejbližších letech evropské instituce schvalovat. Dosažení nastíněných cílů přitom nebude zadarmo a nejenom radnice, ale i občané by se měli připravit na to, že výdaje za energie budou v našich rozpočtech hrát stále významnější roli. S ohledem na nastíněné cíle lze také očekávat, že se na obce a města přivalí v oblasti energií nové povinnosti a stojí tak za to tuto oblast sledovat. Neznámou zůstává téma energetické účinnosti. Zde kořeny vážnější evropské regulace sahají do roku 2002, kdy Unie přijala směrnici o energetické náročnosti budov. To, že se začalo se stavbami, je přitom logické, protože domy a stavební sektor jako celek se na celoevropské spotřebě energie podílí 40 %. Z pohledu obcí bylo patrně nejzásadnější schválení směrnice o energetické účinnosti o pár let později. Komise totiž v návrhu směrnice požadovala, aby členské státy měly povinnost renovovat a zateplit každoročně 3 % (měřeno podlahovou plochou) všech veřejných budov jako jsou školy, knihovny nebo zdravotnická zařízení. Ve veřejném vlastnictví často obcí a měst je přitom až 12 % všech budov na evropském kontinentu. V konečném textu směrnice naštěstí bylo nakonec opatření vymezeno na budovy, které jsou ve vlastnictví a užívání centrálních vlád s celkovou užitnou podlahovou plochou nad 500 m2 (s tím, že od června 2015 by se pak uvedený parametr měl snížit na 250 m2). Snaha o regulaci a podporu energetické účinnosti však rozhodně neutuchá. Evropská unie totiž spatřuje v energetické účinnosti významný způsob, jak snižovat svou závislost na fosilních palivech, efektivněji chránit životní prostředí a šetřit výdaje za energii. Radnice se proto musí na tento tlak připravit. Jednou z cest, jak to mohou udělat, je realizovat projekty s podporou evropských či domácích dotačních titulů. V této oblasti je možné získat finanční prostředky např. na instalaci větrných elektráren, aplikaci technologií na využití odpadního tepla, zateplovací systémy budov, výstavbu a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen, instalace obnovitelných zdrojů energie zejména pro vytápění a přípravu teplé vody typu solární systémy, kotle na biomasu, tepelná čerpadla apod. Současně lze podpořit zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie, na zateplování budov, na úsporné osvětlení apod. Ano, tyto projekty jsou často extrémně byrokratické, úřady bazírují na formalitách a je často zázrak, když se podaří vše podle požadavků zúřadovat. Přesto ale fondy představují vítanou injekci pro obecní rozpočty. Do budoucna je navíc oblast tzv. nízkouhlíkové ekonomiky, jak se evropskou hantýrkou energetickým úsporám a zvyšování energetické účinnosti říká, jednou z jedenácti hlavních priorit. Starostové se tak musí připravit, že právě v této oblasti bude možné čerpat velké peníze. Vlasák si své v Bruselu rozhodně odpracoval! (Tisková zpráva, 6. 5.) Média v poslední době přinesla několik žebříčků hodnotících práci našich europoslanců. Podle těchto statistik je výkonnost většiny europoslanců podprůměrná, naši europoslanci se v Bruselu flákají, nechodí do práce, některá bulvárnější média je označují za euro-povaleče. Ne všichni však ve vystaveném vysvědčení propadli. Jednou z výjimek je Oldřich Vlasák, který byl podle nezávislých studií v posledních __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 21 pěti letech nejaktivnějším kandidujícím evropským poslancem zvoleným za Českou republiku. Vlasák přitom bodoval i ve srovnání s europoslanci ze všech 28 států, v počtu stanovisek se dokonce umístil na 9. místě z celkového počtu 766 europoslanců. Nezávislé statistiky potvrzují, že to byla zejména pracovitost a odbornost, která dovedla Vlasáka do pozice nejvýše postaveného Čecha ve volené unijní funkci. Vlasák totiž dokázal získat jako aktuálně jediný Čech funkci místopředsedy Evropského parlamentu. Díky této funkci, která se na rozdíl od našeho Parlamentu neprojevuje na platu a znamená pouze práci navíc, ovlivňoval fungování a hospodaření Evropského parlamentu a prosadil v evropském rozpočtu úspory. „Ve vedení Evropského parlamentu jsem byl jazýčkem na vahách mezi lidovci na jedné straně a koalicí socialistů, zelených a liberálů na straně druhé. Dařilo se mi proto prosazovat různé věci, protože mne potřebovaly obě strany. Jako místopředseda jsem měl oproti ostatním dvojnásobné množství jednání, musel jsem často řídit schůze dlouho do noci, přijímal jsem delegace z celého světa, zastupoval jsem Parlament na vědeckých konferencích. Díky tomu jsem poznal celou řadu osobností, u kterých má Česká republika dveře otevřené,“ hodnotí Vlasák výsledky práce ve vedení Parlamentu. Jako místopředseda byl Vlasák odpovědný také za vztahy se samosprávami a Výborem regionů. Dosáhl toho, že se bude větší pozornost věnovat zájmům obcí, měst a regionů. Jako bývalý populární hradecký primátor a dlouholetý předseda Svazu měst a obcí ČR v Evropském parlamentu tak jako jeden z mála „kopal“ za zájmy českých, moravských a slezských obcí a jejich občanů a starostů. „Pro naše starosty je Brusel daleko. Potřebují svého ochránce přímo v Bruselu, který sleduje přijímanou legislativu a je schopen upozornit na problémy, které evropské zákony přinesou v praxi. O pravidlech veřejných zakázek, o veřejné podpoře, o limitech ochrany životního prostředí a spoustě dalších věcí se totiž dnes rozhoduje v Bruselu, nikoliv v Praze,“ popisuje Oldřich Vlasák, který je současně výkonným prezidentem Rady evropských municipalit a regionů, proč naše samosprávy potřebují svého člověka přímo v evropském hlavním městě. Vlasák v Evropském parlamentu nepolitikařil, ale zaměřil se na oblast, s níž má velké zkušenosti – peníze z evropských fondů pro naši republiku. Díky tomu pomohl s financováním konkrétních projektů, které prospěly našemu státu. „V Evropském parlamentu si výsledky musíte tvrdě a poctivě odpracovat. Kdo chce uspět, musí se obklopit odborníky, musí se setkávat s vlivnými lidmi, musí je přesvědčit o svém názoru. Jako koordinátor naší skupiny pro evropské fondy jsem musel přesvědčovat spoustu lidí o tom, že je potřeba evropské fondy zjednodušit a že potřebujeme více času na realizaci smysluplných projektů,“ komentoval Vlasák své úspěchy s prosazením výstavby dálnice mezi Hradcem Králové a hranicí s Polskem, urychlením výstavby dálnice D3 na České Budějovice či podporu projektů výstavby Lanovky na Sněžku nebo opravu zámeckého areálu na Kuksu. Podle Vlasáka se všichni snaží v Bruselu hájit zájmy svých států. „Národní zájmy v Bruselu nejlépe hájíte věcmi, které statistická čísla nepokryjí. Uspořádáním výstavy ke stému výročí Československých legií, pietním aktem k výročí úmrtí prezidenta Václava Havla, setkáním s příbuznými v Iránu nespravedlivě vězněného pastora, připomenutím odkazu mírového poselství našeho krále Jiřího z Poděbrad, atd. Takových akcí jsem uspořádal nespočet. Jako místopředseda Svazu města a obcí ČR a hradecký zastupitel jsem měl navíc oproti ostatním kolegům velkou výhodu, protože jsem pomáhal řešit řadu reálných problémů a lidé mne tak v Bruselu dobře znají," odpověděl Vlasák na otázku, jak nejlépe v Bruselu hájit české národní zájmy. Skutečnost, že náš nejúspěšnější zástupce je až na čtvrtém nevolitelném místě kandidátky Občanské demokratické strany, může pro mnohé znamenat, že je politika nespravedlivá. Občané však mají možnost preferenčních hlasů a mohou tak s pořadím stranických sekretariátů ještě pořádně zamíchat. Nezávislé studie v tomto ohledu poskytují neocenitelný návod, jak rozlišit, zda znovu kandidující europoslanci v Bruselu náš stát dobře reprezentovali nebo zda se tam jenom „flákali“. (om) __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 22 Úvodník do časopisu Svazu měst a obcí ČR - INS - květen/2014 (Článek O. Vlasáka, 12. 5.) Vážené starostky, vážení starostové, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé, letošní rok je pro všechny z nás rokem skládání účtů. Blížící se podzimní komunální volby jsou totiž pro nás, pro každého z téměř 60 tisíc komunálních politiků, časem, kdy si půjdeme pro vysvědčení. Osobně mám toto období rád, protože nám umožňuje společně s ostatními zamyslet se nad tím, kam by se naše obec, městys či město mělo ubírat v budoucnu. Vzhledem k tomu, že jsem v mém městě, Hradci Králové, zodpovědný na radnici za územní plán, je pro mne volební období o to důležitější, protože se bude diskutovat a nepřímo vybírat, které rozvojové projekty ve městě mají získat přednost. Komunální programy a sliby totiž oproti jiným volbám mohou a mají být mnohem konkrétnější, mnohem praktičtější a mnohem jednodušeji kontrolovatelné. V komunálních volbách se tak můžeme bavit o tom, jak u nás doma vyřešíme problémy s parkováním, co uděláme pro to, aby se nezvyšovaly náklady domácností za odpady, jak budeme reagovat na rostoucí kriminalitu, co jsme schopni udělat pro mladé maminky, které by chtěly jít do práce, ale nemohou, protože nejsou místa v mateřských školkách, jak zlepšíme výuku v základních školách, co podnikneme pro to, aby důchodci mohli smysluplně trávit volný čas, co můžeme udělat pro rozvoj sportovních možností, jak opravíme místní kulturní dům či městské divadlo atd. V komunálních volbách se totiž můžeme bavit o konkrétních problémech, možnostech jejich řešení, zkrátka o konkrétních projektech. Pro ty z nás, kteří chceme pokračovat v komunální práci, jsou volby současně časem, kdy musíme přesvědčit lidi, se kterými společně žijeme, že víme, jak takové projekty realizovat a uvést v život a že to umíme lépe než ostatní kandidáti. Konkurence bude přitom poměrně velká, vždyť minule se v komunálních volbách o důvěru voličů ucházelo téměř 210 tisíc lidí. Pro mě osobně je letošní rok navíc rokem skládání dvojích účtů. Blíží se totiž volby do Evropského parlamentu, ve kterých jsem se rozhodl opět kandidovat a kdy si půjdu pro vysvědčení od téměř 8,5 milionů voličů. Vzhledem k tomu, že je v evropských volbách jenom jeden volební obvod, je proto vlastně celá republika jednou velkou obcí a musím přesvědčit občany od Aše až po Jablunkov. Konkurence je přitom ještě vyšší než v nadcházejících komunálních volbách. Vždyť o 21 míst se společně se mnou uchází 857 kandidátů. Na půdu Svazu nepatří politický boj a jsem ten poslední, kdo by chtěl jakkoliv ohrozit apolitičnost naší organizace a naši jednotu, která nás na rozdíl od jiných organizací spojuje bez ohledu na naši politickou příslušnost. Nechci zde proto hovořit o sobě a o tom, co jsem udělal, či co hodlám v budoucnu prosazovat. Chci využít tento prostor pro to, abych podpořil všechny kandidáty, kteří mají komunální minulost, rozumí našim problémům, ví, co nás trápí a omezuje. Přestože je Brusel daleko, rozhoduje se v něm o celé řadě věcí, které na nás komunální politiky dříve či později dopadnou. Evropské fondy, dopravní koridory, regulace v oblasti životního prostředí, právní rámec veřejných zakázek, možnosti veřejné podpory, nakládání s osobními údaji, sociální legislativa, o všech těchto a dalších oblastech budou spolurozhodovat noví europoslanci. Je naším společným zájmem, aby při rozhodování zohlednili Svazové pozice, aby se Svazem komunikovali, aby se účastnili naší práce, aby se v Bruselu neztratili a zajistili, že náš hlas bude v Evropě slyšet. Blíží se start dvaapadesátého ročníku „Zatáček“! (Článek O. Vlasáka, 15. 5.) Když se řekne Hořice, mnohému se vybaví „Zatáčky“ s vůní benzínu, burácejících motorů, barevných přileb, vysokých bot a kožených kombinéz. Závod 300 zatáček Gustava Havla je tradicí, která zároveň láká a fascinuje jak diváky, tak i jezdce. Letos pořadatelé oslaví již __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 23 neuvěřitelných 78 let Hořického okruhu, v sobotu 17. a v neděli 18. května na nás čeká 52. ročník 300 ZGH. Hořická trať si za dobu své existence vydobyla velké renomé mezi motoristickou veřejností, a to nejen u nás doma, ale i daleko za hranicemi. Poslední roky počty návštěvníků tohoto sportovního podniku převyšují vždy dvacet tisíc a na tisíce se počítají již i samotní závodníci, prakticky z celého světa. Tento chlapský sport má v Hořicích zelenou, vavříny si odtud za ta léta odvezlo na stovky výborných závodníků. Je to však tvrdý sport a mnozí si zde sáhnou až na samé dno. Ale příští rok přijedou zas a znovu pokouší své motoristické štěstí. Známý okruh má své poražené, bohužel také pár pomníčků. Tuto daň si ale vybírá nejeden tvrdý sport. Letos se tedy můžeme opět těšit na dvě prestižní soutěže: 300 zatáček Gustava Havla, což je volný mezinárodní závod silničních motocyklů, Mistrovství ČR Supermono a Pohár na přírodních okruzích a v srpnu se pak koná Česká Tourist Trophy — IRRC, Mistrovství Evropy na přírodních okruzích IRRC, Mistrovství ČR Supermono, Přebor ČR Klasik a Pohár na přírodních okruzích. Česká Tourit Trophy letos dokonce povýšila na Mistrovství Evropy tříd 600 a 1000 ccm. Tyto náročné podniky organizují již nespočet let členové Automotoklubu Hořice s velikou podporou řady firem a v neposlední řadě i s podporou představitelů města Hořice. Za což patří všem veliký dík a pořadatelům pak veliké uznání. Hořice v Podkrkonoší každoročně ožijí náporem diváků a motoristických fanoušků, což jistě uvítají zejména podnikatelé a obchodníci. Velký dík patří i hořickým občanům za shovívavost, vždyť město v těchto několika dnech doslova praská ve švech. Královéhradecký kraj může být právem pyšný na své město na úpatí Krkonoš, které do regionu láká tisíce návštěvníků. Řadu let se vždy snažím nevynechat tuto mimořádnou sportovní událost a jsem poctěn, že mohu převzít nad závody záštitu a předávat poháry vítězům. Velice si cením práce pořadatelů a organizátorů dnes již legendárních závodů 300 zatáček Gustava Havla - volný mezinárodní závod silničních motocyklů se jezdí v Hořicích v Podkrkonoší již od roku 1936. V letošním roce se tedy pojede již úctyhodný 52. ročník soutěže, což je v historii sportu skutečně ojedinělá záležitost. Z vlastní zkušenosti vím, že za každým sportovním úspěchem nestojí jen snaha a práce jednotlivce, ale i trenérů a celých týmů, v neposlední řadě i pořadatelů sportovních akcí, kteří se ve svém volném čase motoristické vášni věnují. Stejně jako v minulých letech, i letos přeji „Zatáčkám“ zdárný průběh, účastníkům závodů i divákům pak plno sportovních zážitků. Babišovy závislé Lidové noviny (Článek O. Vlasáka, 17. 5.) Patřím mezi politiky, kteří nežehrají na média. V neděli v poledne poslouchám ostatní, co říkají v publicistických pořadech v televizi, na cestách si vždy se zájmem prolistuji zpravodajské týdeníky jako je Reflex či Týden, pravidelně čtu hlavní deníky nejčastěji pak MF Dnes a Lidové noviny. Když Babiš koupil tyto deníky, nevěřil jsem ostatním, kteří říkali, že chce pošlapat svobodu médií a že chce náš mediální prostor mocensky ovládnout. Naopak mi přišlo, že v řadě článků se do něho novináři vtipně trefovali a že ho ani příliš nešetřili. Když Babiš novináře vyměnil, trochu jsem zpozorněl. Když pak už jako ministr financí vyhrožoval bývalému šéfredaktorovi Balšínkovi a dalším, kteří z Lidovek odešli, finanční kontrolou resp. prověřováním ze strany svého úřadu, zpozorněl jsem ještě více. Prohlédl jsem však až tento týden. V pondělí na mně z Lidových novin na druhé straně vykoukl kandidát Babišovy partaje hned na druhé __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 24 straně ve velkoformátovém rozhovoru s názvem „Kandidát ANO: Nejsem kariérista.“ Nepřišlo by mi to divné, kdyby podobné rozhovory s jinými kandidáty byly součástí delšího předvolebního seriálu. Proč ale zrovna v pondělí rozhovor s pátým kandidátem, když zrovna nic speciálního neudělal, ani nic aktuálního nekomentoval? Jedinou aktualitou ten den bylo, že Lidovky změnily formát, což je nesporně manažerské rozhodnutí, rozhodnutí, do kterého bych chtěl být jako vlastník zapojen. No a ve středu mě Lidové noviny definitivně srazily na kolena. To, že na mě smějící se Babiš kouká hned na titulce, akceptuji, ostatně je to ministr financí. Ale že s ním moje oblíbené Lidovky v předvolební době přinesou hned dvoustránkový rozhovor, to už je i na mne moc. Takový rozhovor jsem ještě nezažil ani s premiérem, ani s prezidentem, s nikým z jiné politické strany, než ze strany majitele Babiše. Dvě strany neoznačené vlastnické inzerce konkurence v deníku, který má dvacet stran, je přepych, který si už napříště nehodlám dovolit. Je mi moc líto, Lidovými novinami jsem rád listoval ještě v dobách samizdatu, ale musím se s nimi rozloučit. Platit za závislý deník politické strany, jejíž čelní členové jsou často bývalými komunisty, studenty moskevské MGIMO či se neví, zda byli členy STB, to opravdu nemusím. Pane Babiši, podlomil jste ve mně důvěru v nezávislost médií a svobodu slova. Začínám žehrat na média! Prosím proto všechny slušné lidi, aby přišli k volbám a ještě jednou se zamysleli, komu dají hlas. Já si žádné noviny neplatím a s Vámi voliči manipulovat nehodlám! Děkuji Vám za Vaši podporu! (TZ O. Vlasáka, 27. 5.) "Vážení spoluobčané, vážení voliči, vážení přátelé, děkuji Vám za Vaši podporu ve volbách do Evropského parlamentu. Díky celkovému počtu 7 912 preferenčních hlasů jsem na kandidátce ODS přeskočil ze 4. na 3. místo. Bohužel ODS získala pouze dva mandáty, stal jsem se tak prvním náhradníkem. Upřímně si Vaší podpory vážím. Je pro mne impulzem pro další práci. Občanská demokratická strana za situace, které jsme v minulosti čelili, a v krizi, kterou jsme prošli - celorepublikově svým výsledkem 7,5 procent - se slovy předsedy ODS Petra Fialy odlepila ode dna. Jsem nesmírně rád, že v Královéhradeckém kraji (10,29 procent) a v samotném Hradci Králové dokonce 14,66 procent je jeden z nejlepších výsledků v celé republice. Za něj bych chtěl voličům i celému týmu, který mě provázel předvolební kampaní, ještě jednou upřímně poděkovat. Oldřich Vlasák kandidátem do Senátu za ODS (TZ ODS, 13. 5.) Občanští demokraté drtivou většinou (poměrem 46 z 48 delegátů) zvolili jako kandidáta do senátních voleb bývalého primátora Hradce Králové a dosluhujícího místopředsedu Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka. Ten v nedávných evropských volbách získal na Hradecku největší počet preferenčních hlasů ze všech 849 kandidátů. Tato velká podpora byla jedním z důvodů, proč se rozhodl v politice v hradeckém pravicovém dresu pokračovat. První vyjádření Vlasáka prokazují, že chce i nadále pracovat ve prospěch Hradecka: "Nesmírně si vážím podpory v evropských volbách, kterou považuji za ocenění své dosavadní práce. V Bruselu jsem prosadil dostavbu dálnice D11, pomohl jsem Hradci Králové a jeho okolí, aby se stal jedním ze sedmi území, kam potečou velké evropské peníze na rozvoj zaměstnanosti, __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 25 dopravy, životního prostředí, energetiky a veřejných služeb, znám spoustu vlivných lidí jak v zahraničí, tak v Praze. Věřím, že jako senátor dokážu pro své rodné Hradecko tyto kontakty využít." Rozhovory s Oldřichem Vlasákem Zrychleme a zjednodušme pomoc po povodních! (7. 1., Pro časopis Euroregionu Glacensis) Poté, co Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu schválil legislativu k využívání evropských strukturálních fondů, se jeho pozornost zaměřila na Fond solidarity Evropské unie. Tento fond umožňuje kompenzovat škody postiženým regionům v případě přírodních katastrof. A ty jsou v Evropě poslední dobou bohužel velmi časté. Česká republika je kupříkladu velmi často obětí záplav. Fond solidarity nám tak pomohl již čtyřikrát - v srpnu 2002, v květnu a srpnu 2010 a naposledy při loňských červnových povodních. Celkově jsme na odstranění následků záplav získali 160,9 milionů eur, což je více než 4 miliardy korun. Evropská komise koncem července 2013 představila návrh reformy tohoto finančního nástroje a předložila související návrh na změnu nařízení. Místopředsedy Evropského parlamentu a stínového zpravodaje tohoto nařízení Ing. Oldřicha Vlasáka (předložil k Fondu solidarity několik zásadních pozměňovacích návrhů) jsme se proto zeptali, k čemu tento nástroj je, jaké jsou jeho hlavní problémy a co by měl nový návrh změnit. K čemu Fondy solidarity slouží? Jde o jednu z forem solidarity mezi evropskými zeměmi a regiony. Zřízení fondu bylo odezvou na rozsáhlé povodně v zemích střední Evropy, k nimž došlo v létě roku 2002. Od té doby byl fond využit při 56 katastrofách, k nim patřily zejména záplavy, bouře, požáry a zemětřesení. Doposud fond podpořil 23 různých evropských zemí částkou přesahující 3,5 miliardy eur. Kolik je možné z Fondu solidarity čerpat? Z Fondu solidarity lze ročně čerpat maximálně 1 miliardu eur. Každý rok musí být jedna čtvrtina této částky k dispozici k 1. říjnu, aby tak bylo možné pokrýt případné náklady ve zbytku roku. Pokud finanční zdroje do konce roku nestačí, je ve výjimečných případech možné vypůjčit si chybějící prostředky z rozpočtu na příští rok. Jednotlivé případy, kdy má být pomoc poskytnuta, schvalujeme v Evropském parlamentu na návrh Komise společně s Radou. Naposledy jsme loni v listopadu odsouhlasili finanční pomoc z Fondu solidarity pro země postižené povodněmi z května a června 2013 (v tomto případě se vedle České republiky jednalo o Německo a Rakousko) a suchem a lesními požáry v roce 2012 (Rumunsko). Česká republika tehdy získala částku 15,9 milionů eur určenou na obnovu infrastruktury, financování záchranných akcí apod. Proč Komise přišla s návrhem na změnu pravidel Fondu solidarity? Přestože obecně panuje s tímto finančním nástrojem spokojenost, Komise úpravami reaguje na kritiku týkající se jeho nedostatečné flexibility, omezené viditelnosti fondu a složitosti implementace. Návrh Komise vyjasňuje některé nepřesnosti např. z hlediska zjednodušení definic pro způsobilé katastrofy a zjednodušuje proces žádostí. Jaké konkrétní změny Komise navrhuje? Nový legislativní návrh zjednodušuje stávající pravidla tak, aby mohla být pomoc vyplácena rychleji, než je tomu v současnosti. Dochází ke zkrácení administrativních postupů spojením dvou etap schvalování a provádění do jedné dohody. V plánech je také poprvé obsažena __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 26 možnost vyplácení záloh - 10 % předpokládané výše finanční pomoci s maximálním limitem 30 milionů EUR. Jasněji se v nich stanoví, komu a na co je možné pomoc poskytnout, a to zejména v případě regionálních katastrof. Reforma dále vybízí členské státy k tomu, aby věnovaly větší pozornost strategiím prevence katastrof a zvládání rizik. Hlavní principy fondu, stejně tak jako způsob jeho financování mimo běžný rozpočet EU, se však nemění. V České republice se po živelních katastrofách často diskutuje, zda na pomoc dosáhneme. Mění se v tomto ohledu něco? Evropská komise nově navrhuje vymezit katastrofou událost, která má na území NUTS II za následek přímé škody ve výši 1,5 % HDP regionů, které daný NUTS II tvoří. Je otázkou, zda hranice 1,5 % HDP není příliš vysoká - např. dvě doposud uznané katastrofy (erupce sopky na Sicílii a záplavy na Rhoně v r. 2004) by se kvůli novému kritériu mezi způsobilé katastrofy nedostaly. Je proto možná vhodné uvažovat o snížení referenční hodnoty na 1 % HDP. Katastrofy se v reálném světě také neomezují na administrativní regiony NUTS II a často jsou přeshraničního charakteru. Definice by proto měla reflektovat skutečný život a zahrnout regiony, které sice nemusí být součástí jednoho NUTS II, ale jejich velikost v součtu splňuje charakteristiku regionu NUTS II a také regiony, které jsou přeshraniční. Co dalšího je podle Vás zapotřebí v návrhu upravit? Mnohé samosprávy si stěžují, že fond doposud umožňoval pouze obnovu infrastruktury v rozsahu před katastrofou, ne její posílení, aby lépe odolávala živlům. Podle mého názoru je třeba umožnit zlepšení infrastruktury nebo i její přemístění v případě, že to bude účelnější. Komise také stále vyžaduje v žádosti některé informace, které nejsou dle mého názoru nezbytně nutné. Současně požaduje předložení žádosti do 10 týdnů od vzniku první škody. Nicméně například u povodní, které trvají vždy delší dobu a zabere proto často více času, než se zjistí rozsah katastrofy, by bylo vhodné lhůtu počítat např. až od ukončení nouzového stavu vyhlášeného daným státem nebo regionem. Další problém je lhůta, dokdy je možné příspěvek z fondu čerpat - vhodnější by byl rok a půl, místo Komisí navrhovaného roku. Jak se k těmto změnám staví ostatní evropské instituce? Bavil jsem se o některých dílčích změnách s evropským komisařem pro regionální politiku Johannesem Hahnem, který má dané nařízení na starosti a v mnohém jsme byli zajedno. Je velký praktik, dříve byl vídeňským komunálním politikem a zná tak skutečné potřeby obcí a měst. V souvislosti s revizí nástroje evropské civilní ochrany jsem o Fondu solidarity jednal také s komisařkou pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a reakci na katastrofy Kristalinou Georgievou, která zjednodušení a zrychlení tohoto nástroje také podporuje. Výhodou také je, že ve Výboru regionů, který je evropským poradním orgánem, má toto portfolio jako zpravodaj na starosti Pavel Branda, místostarosta obce Rádlo, se kterým jsem v častém kontaktu a se kterým pozměňovací návrhy diskutujeme a společně je prosazujeme. Kdy budou nová pravidla platit? Návrh na změnu nařízení je projednáván v řádné legislativní proceduře - spolurozhodování. To znamená, že jej musí společně přijmout jak Evropský parlament, tak členské státy v Radě. Na výboru bychom měli o pozměňovacích návrzích hlasovat v únoru tak, aby plénum Evropského parlamentu mohlo rozhodnout během března a byl ještě určitý prostor pro vyjednávání s Komisí a členskými státy před květnovými volbami. Uvidíme, zda se i Radě podaří rychle nalézt kompromis nebo zda se bude opakovat situace z roku 2006, kdy změnu nařízení členské státy zablokovaly. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 27 Rozhovor s Oldřichem Vlasákem - Končící volební období (9. 1. pro EurActiv) Jak hodnotí své dosavadní europoslanecké období? Co považujete za svůj největší úspěch v europoslanecké lavici? Co bude podle Vás největším úkolem pro EP do příštího období? Moje pozornost se v posledním období zaměřila zejména na využití funkce místopředsedy Evropského parlamentu, díky které mám možnost ovlivnit rozpočet. Dlouhodobě v této oblasti prosazuji úsporné a efektivní hospodaření. Do mého osobního portfolia patří mimo jiné vztahy s místními a regionálními samosprávami, kde se snažím, aby zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanů byly v Bruselu co nejvíce slyšet. Jako koordinátor Evropských konzervativců a reformistů mám dále na starosti oblast regionální politiky. Byl jsem zpravodajem tří zpráv a více než deseti stanovisek, jako jediný Čech jsem se účastnil vyjednávání podmínek čerpání budoucích evropských fondů. V tomto ohledu se podařilo pravidla výrazně zjednodušit, umožnit využití evropských fondů na české priority a prosadit více peněz pro naše města. Dlouhodobě též pomáhám s evropskými projekty našich obcí, firem i neziskových organizací; například s veřejnou podporou lanovky na Sněžku nebo rekonstrukcí barokního areálu Kuks. Zasadil jsem se o zařazení napojení dálnice D11 na Polsko mezi prioritní evropské dopravní projekty, přispěl jsem k dostavbě hraniční přechodů do Polska. Věnuji se také ekonomické diplomacii, pomáhám naším firmám při prezentaci v zahraničí. Kandidátka ODS ještě známá není, nicméně pokud byste dostal ve straně podporu, chtěl byste kandidovat i v příštích volbách? Ucházím se o podporu do voleb do Evropského parlamentu, rád bych v květnových volbách kandidoval. V nadcházejícím období bych rád navázal na svoji dosavadní práci a zúročil ve prospěch České republiky získané kontakty a sociální kapitál. Jsem jazýčkem na vahách a můj hlas často může rozhodnout (9. 1. pro časopis Veřejná správa) V lednu 2012 jste byl zvolen místopředsedou Evropského parlamentu. Jak hodnotíte své dosavadní působení v této funkci? Pozice místopředsedy je pro mě obrovskou zkušeností. V předsednictvu mám možnost ovlivnit finance Evropského parlamentu, dlouhodobě v této oblasti prosazuji úsporné a efektivní hospodaření. Do mého osobního portfolia patří mimo jiné vztahy s místními a regionálními samosprávami, kde se snažím, aby zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanů byly v Bruselu co nejvíce slyšet. Vzhledem k tomu, že jsem v patnáctičlenném předsednictvu jazýčkem na vahách mezi lidovci na jedné straně a středolevicovými socialisty a liberály na straně druhé, můj hlas často může rozhodnout. Často se tvrdí, že v Evropské unii hrajeme druhé housle. Jak to vidíte Vy? V Bruselu rozhodně nehrajeme druhé housle, jak se často tvrdí, a pro Evropský parlament to platí dvojnásob. Patříme mezi středně velké členské státy, které je v klíčových okamžicích vidět. Za těch již téměř deset let jsme jednoznačně prokázali, že jsme schopni artikulovat národní zájem, že jsme schopni hledat kompromis, že jsme schopni instituce řídit. Je ale velkou škodou, že během českého předsednictví, byla shozena vláda. Je také škodou, že se v Radě příliš často mění ministři a naši další zástupci, protože si tím sami omezujeme sociální kapitál. Každý určitě chápe, že lidé, kteří se spolu lépe znají, jsou schopni se spolu lépe domluvit, než když se vidí poprvé. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 28 Po celou dobu našeho vstupu do Evropské unie se hovoří o tom, že Česká republika špatně využívá peníze poskytované z různých evropských fondů a že o tyto peníze může přijít. Je situace skutečně tak vážná? Ano situace je v tomto ohledu velmi vážná. Dlouhodobě na tento problém upozorňuji naši vládu a snažil jsem se situaci v Bruselu zvrátit. Moje iniciativa, aby vedle Slovenska a Rumunska dostala i Česká republika o rok více na čerpání peněz, ale nenašla podporu čistých plátců. Dneska se hovoří o desítkách miliard korun, o které přijdeme, nemám však pocit, že by se vláda tímto problémem aktivně zabývala. Je potřeba vyhlásit výzvy, spustit výběrová řízení, realizovat veřejné zakázky, uzavřít smlouvy a investovat tak, aby alespoň část prostředků byla zachráněna. S Evropskou komisí jsem předjednal možnosti přesunu prostředků do oblastí s lepším čerpáním, tuto možnost je ale potřeba využít! Kolik dosud získala Česká republika finančních prostředků ze Strukturálních fondů Evropské unie? Poslední data jsou k počátku prosince loňského roku, kdy realizátoři projektů dostali proplaceno téměř 500 miliard korun. Protože ale Česká republika získává peníze z Unie zpětně, klíčový je údaj o tzv. certifikaci, tedy o výši žádostí o platbu platebního orgánu Evropské komisi spolu s certifikátem podepsaným oprávněnou osobou. Tyto tzv. certifikované výdaje předložené Komisi činí pouze 330,2 mld. Kč což je 40,8 procent celkové alokace na programové období 2007 – 2013. Který ze stávajících čtyřiadvaceti programů je nejrizikovější? Podle dostupných informací je nejrizikovější Operační program Životní prostředí, velké problémy jsou také s Integrovaným operačním programem a Operačním programem Podnikání a inovace, kde v důsledku vysoké chybovosti nadále nedochází k odesílání žádostí o platbu. Největší problémy nám však podle mého názoru způsobil Regionální operační program Severozápad svými korupčními kauzami, kvůli kterým jsme často vnímáni jako stát, kde je vysoká míra korupce a kde je využívání evropských fondů problematické. Tato špatná pověst se pak logicky odráží v běžných jednáních s Komisí či čistými plátci, kteří jsou velmi obezřetní, pokud chceme v systému udělat změny, abychom peníze zachránili. Jak si stojíme v tomto programovacím období mezi ostatními evropskými zeměmi, pokud jde o využití evropských fondů? Řada členských států má s čerpáním evropských fondů problémy. Česká republika byla podle posledních informací z hlediska čerpání na pátém místě od konce. Ztráta velkého objemu prostředků hrozí také Bulharsku, Rumunsku, Itálii či Maltě. O něco lépe než my na tom jsou v Dánsku, na Slovensku, v Maďarsku či ve Francii. Z využívání evropských fondů se bohužel často stává hra o čerpání. Ještě důležitější než samotné údaje o čerpání by přitom byly informace o tom, co se díky evropským fondům podařilo, jaký dopad mají tyto fondy na ekonomiku a společnost. Takové srovnávací údaje jsou zatím v zárodcích. Kde je podle Vás příčina toho, že se u nás některé investiční akce spolufinancované z evropských fondů opožďují, nebo byly zastaveny, případně odloženy? Co by mohlo tuto situaci zlepšit? Jednou z příčin je už samotný systém vypisování výzev. Žadatelé musí často dlouho čekat, než se objeví výzva, která pasuje na projekt, který by chtěli realizovat. S tím je spojená velká byrokracie a dlouhé čekací lhůty. Problémem sui generis jsou i veřejné zakázky a fungování __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 29 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který často i rok posuzuje správnost jediného výběrového řízení. Velké komplikace přináší i nejednotnost pravidel a jejich časté změny za pochodu. Evropský parlament schválil poslední listopadový týden víceletý finanční rámec Evropské unie a příslušnou legislativu, podle které se budou řídit pravidla čerpání evropských fondů po roce 2014. O která pravidla jde a jak se dotknou České republiky? Balíček zahrnuje společné nařízení a sektorovou legislativu k jednotlivým fondům – Koheznímu fondu, Evropskému fondu pro regionální rozvoj, Evropskému sociálnímu fondu a nově také Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova a Evropskému námořnímu a rybářskému fondu. Samostatným nařízením jsou pak upraveny Evropské seskupení pro územní spolupráci. Přestože legislativa čítá přes stovky stran, podařilo se řadu věcí zjednodušit. Podařilo se omezit byrokracii, snížit počet nadbytečných kontrol a dát větší prostor zejména větším městům na rozhodování, jak peníze nejlépe využít. Sjednocující se také podmínky čerpání různých fondů; kupříkladu v Programu rozvoje venkova bude nevratná DPH také uznatelným výdajem, což malým obcím zlevní investiční projekty o pětinu. Jak by měla vypadat nová politika soudržnosti pro období 2014-2020? Jaké má Evropská unie priority a nakolik odpovídají priority České republiky těm evropským? Mezi evropské priority patří hlavně věda, výzkum a inovace, podpora malých a středních podniků, podpora energetických úspor a řešení dopadů změn klimatu (tzv. nízkouhlíková ekonomika), v případě měkkých projektů pak vzdělávání, trh práce, chudoba a zvýšení efektivity veřejné správy. Podíl měkkých projektů (financovaných Evropským sociálním fondem) na celkové alokaci má být nejméně 23,1 %, avšak nesmí být nižší než alokace v současném období. My bychom spíše než tyto projekty potřebovali dobudovat základní zejména dopravní infrastrukturu, opravit kanalizace, postavit čistírny odpadních vod apod. Právě u investic do místních komunikací bude Komise vyžadovat zvláštní odůvodnění. Připravovaný nový systém a celkové zaměření evropských dotací by mělo dokázat zajistit jednodušší a efektivnější podporu rozvoje měst a obcí. Jak? Do jaké míry bude nový systém jednodušší, ukáže teprve čas. Trochu se obávám, aby tuzemská implementace situaci obcí a měst naopak ještě více nezkomplikovala. Na evropské úrovni je snahou peníze více koncentrovat, do nařízení byla vložena možnost využívat tzv. Integrované územní investice. Díky nim dojde ke koncentraci evropských fondů a bude možné řešit problémy intervencemi z různých prioritních operačních programů. V menších obcích je nově podporován také tzv. komunitně vedený místní rozvoj – tedy možnost financovat místní akční skupiny pod tímto štítkem ze všech fondů. Vláda projednala Strategii regionálního rozvoje ČR 2014-2020. Oproti minulým strategiím jsou tam státem podporované regiony, což jsou hospodářsky problémové správní obvody obcí s rozšířenou působností, které z hlediska vybraných hospodářských a sociálních ukazatelů vykazují podstatně nižší úroveň, než je průměrná úroveň v ČR. Jak hodnotíte tuto strategii ve srovnání s těmi předcházejícími? Proces přípravy a vyjednávání této strategie byl poměrně nelehký. Na Svazu měst a obcí, kde působím jako místopředseda pro evropské záležitosti, jsme s ministerstvem pro místní rozvoj na toto téma vedli celou řadu jednání. Zásadním problémem bylo načasování revize tohoto dokumentu a zpožďování jeho přípravy v kontextu přípravy nových operačních programů. Požadovali jsme, aby nové operační programy ze strategie vycházely, aby naplnily územní dimenzi strategie a strategie se tak nestala pouze proklamativním analytickým dokumentem. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 30 V uplynulém programovacím období se kladl důraz na ROPy. Od příštího období se s nimi nepočítá, co je nahradí? Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, ROPy by měly být nahrazeny IROPem, tedy Integrovaným regionálním operačním programem, jehož prioritou má být umožnění vyváženého rozvoje území, zlepšení veřejných služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech. Za velkou chybu minulého období nepovažuji ani tak samotnou existenci ROPů, ale zejména to, že jsme měli příliš velký počet správců dotací, priorit a oblastí, do kterých měly být evropské peníze směřovány. Jinými slovy, že se evropské peníze rozparcelovaly do příliš mnoha obálek. Evropský parlament dal zelenou návrhu na vznik Nástroje pro propojení Evropy, který se někdy označuje také jako infrastrukturní fond. Kolik v něm bude peněz a kam potečou? Co to bude znamenat pro naši republiku? Infrastrukturní fond představuje jednu z novinek, kterou v souvislosti s kohezní politikou po roce 2014 představila Evropská komise. Z tohoto fondu bude financována nová hlavní dopravní síť TEN-T, modernizace a rozšíření energetické infrastruktury a posílení telekomunikačních sítí. Část prostředků pro dopravu, konkrétně 10 miliard eur, byla do infrastrukturního fondu převedena z Fondu soudržnosti, s čímž jsme měli problém. Nakonec se ale podařilo prosadit návrh, podle něhož bude možné čerpat prostředky formou „národních obálek“ až do konce roku 2016 a o peníze tak nepřijdeme. Od roku 2017 ale budou finanční prostředky rozdělovány formou soutěže mezi kohezními členskými státy a musíme tak připravit kvalitní projekty. Jak podle vašeho názoru prošly zkouškou času dva termíny, doprovázející Unii po celou dobu její existence: „Evropa regionů“ a „dvourychlostní Evropa“? Jsou zmíněné cíle reálné? Oba termíny jsou již dnes vlastně realitou. Nejenom regiony, ale i města a menší obce se potýkají s naplňováním závazků vyplývajících z našeho členství v Evropské unii. Díky eurozóně zde máme dvě skupiny států, které zejména v oblasti finančnictví mají různé zájmy a usilují o odlišný stupeň integrace. Jsem přesvědčen, že snaha o převádění kompetencí do Bruselu, tedy koncentrace politického rozhodování a současná decentralizace praktického naplňování sektorových politik bude i nadále pokračovat. To, co je pro Českou republiku, naše kraje, města a obce důležité, je, abychom stáli blízko hlavního proudu rozhodování, abychom předkládali konstruktivní a dlouhodobě stabilní návrhy a nenechali se odradit od snahy v Bruselu prosazovat čistě národní zájmy. Ostatně tvrdé lokty tam mají a používají všichni hlavní hráči, Německo nevyjímaje. Otázka pro O. Vlasáka: Jak hodnotíte deset let země v Evropské unii? (21. 1., Evropské noviny.) Jak hodnotíte deset let země v Evropské unii? Uvědomme si, že Evropská unie je především projektem ekonomické integrace a proto si připomeňme, jak se v posledním desetiletí vyvíjely hlavní makroekonomické veličiny. Krátce po vstupu, kdy se dařilo i EU, jsme si užívali výrazný hospodářský růst. S nostalgií dnes můžeme vzpomínat na toto období, kdy naše ekonomika, která se otevřela evropskému trhu, rostla i o více než 7 procent. Posledních šest let je naopak „hubených“, Evropu zasáhla ekonomická krize a měřítkem úspěchu naopak je, když naše ekonomika neklesá. Když jsme vstupovali do Evropské unie, hledal u nás práci zhruba každý desátý. S výjimkou let 2007 a 2008, kdy se nezaměstnanost podařilo stlačit na polovinu, na 5 %, se u nás tento ukazatel __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 31 dlouhodobě pohybuje okolo 7 – 8 %. Ti, kteří pracují, si navíc v průměru užívají téměř dvojnásobné mzdy, než tomu bylo v době našeho vstupu. Nutno současně dodat, že situace na trhu práce je u nás v mezinárodním srovnání velmi dobrá. Vždyť existují evropské státy, kde je nezaměstnaný každý pátý a kde regionální nezaměstnanost přesahuje i neuvěřitelných 30 %. Možná i díky tomu, že jsme od počátku měli vlažný vztah k zavedení eura, se naše členství v Unii nijak zásadně neprojevilo na růstu cen a vývoji inflace. Ta se, opět s výjimkou let 2007 a 2008, kdy se vyšplhala až na 7 %, dlouhodobě pohybuje okolo 2 až 3 %. Suverénní Česká národní banka tak až donedávna zásadním způsobem nehýbala s kurzem koruny a spokojila se s intervencemi v oblasti úrokových sazeb. Je těžké zhodnotit, co jsme vstupem do EU získali a ještě těžší posoudit, jaká by byla naše situace, pokud bychom stáli mimo tento integrační projekt. Ekonomická čísla nicméně ukazují, že jsme v posledním desetiletí měli relativně stabilní cenové prostředí, že náš trh práce je relativně zdravý a že i přes krizi pomalu, ale jistě naše ekonomika postupuje dál. Z politického hlediska je nesporně neocenitelnou hodnotou, že jsme na našem území nebyli svědky žádného konfliktu. Cenou, kterou za členství v EU platíme, je vedle faktických příspěvků do Unijního rozpočtu neuvěřitelný nárůst byrokracie. V Úředním věstníku EU, obdobě naší Sbírky zákonů, bylo od našeho vstupu publikováno více než 186 tisíc záznamů. Právě nadměrná byrokracie je jedním z hlavních nešvarů, které si nejenom podnikatelé, ale i ostatní občané s Unií spojují. To je třeba změnit. Rozhovor s O. Vlasákem pro časopis Moderní obec - ITI aglomerace (1. 2., Moderní obec.) Města Olomouc, Přerov a Prostějov deklarují v poslední době zájem vytvořit ITI aglomeraci v souladu s kritérii EU, která by v právě začínajícím novém programovém období EU dosáhla na podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, stejně jako z Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti? Evropská legislativa nechává způsob vymezení městských aglomerací pro využití integrovaných teritoriálních investic (tzv. ITI) na členských státech. Dokonce ani dohoda o partnerství nemusí obsahovat taxativní výčet městských oblastí, relevantní je mechanismus jejich výběru. Ministerstvo v příslušné metodice definovalo jako relevantní pro využití ITI metropolitní oblasti s koncentrací více než 300 tisíc obyvatel s tím, že vymezilo takových oblastí 6. Rozhodnutí je tak v současnosti plně na straně České republiky resp. naší vlády, záleží jenom na nás, jak a jaká metropolitní funkční území vybereme. Mimochodem, právě dnes (22. ledna) se ve vládní knihovně objevila informace, že Úřad vlády pod číslem 70/14 předkládá materiál s názvem "Zařazení Olomoucké aglomerace mezi oblasti vhodné pro uplatnění nástroje integrovaných územních investic". Na integrované investice ve městech bude v tomto programovém období EU vyčleněno nejméně 5 % investičních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), které bude navíc možno kombinovat i s neinvestičními prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF) a s prostředky Fondu soudržnosti, přičemž všechny ITI aglomerace musí být předem definovány jak v Dohodě o partnerství, tak v operačních programech, které schválí Evropská komise? A že ITI bude strategický dokument, který bude indentifikovat témata a problémové oblasti, výsledky, výstupy a hlavně objem potřebných finančních prostředků, přičemž integrované územní investice umožní naplánovat a uskutečnit investice ve vymezeném území komplexně bez ohledu na to, ze kterého operačního programu nebi prioritní osy budou financovány? __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 32 Víceméně ano. Podrobnosti k implementaci ITI zveřejnila Komise již téměř před rokem, od té doby se přijímáním legislativy zas až tak moc nezměnilo. Dodám pouze, že prostřednictvím ITI je možné dosáhnout také na peníze z EAFRD a EMFF a že definice ITI postačí až v operačních programech. To jsou ale jen technikálie. Může hrát nějakou roli ve schvalování ITI aglomerací Evropskou komisí fakt, jak v jednotlivých městech zapojených do navrhované příslušné ITI aglomerace dokázali v programovém předchozím období EU účelně naplňovat integrované plány rozvoje města (IPRM)? Nové ITI je třeba vnímat trochu jinak než IPRM. ITI by neměly být "jenom" souhrnem investičních přání a potřeb dané radnice resp. daného území, ale mělo by se jednat o ucelenou strategii řešící komplexně klíčové problémy ať už v oblasti dopravní mobility, vodního hospodářství, ovzduší, vzdělávání či inovací. Spíše než manažerské zkušenosti je tak klíčový vlastní záměr, to, co chce daná oblast prostřednictví ITI řešit a proč danou věc není možné řešit individuálními projekty tak, jako doposud. Může případné vytvoření sedmé ITI aglomerace (Olomouc, Přerov, Prostějov) sebrat část krajíce, určeného pro šest ITI aglomerací, s nimiž se v Česku už pro nové programové období EU víceméně najisto počítá? Jinak řečeno, že nemusí být v zájmu oněch šesti aglomerací, aby jim přibyl další konkurent, tedy sedmá aglomerace, v boji o evropské peníze? Ano, takto může někdo tento problém vnímat. Pro mne osobně je to však úplně o něčem jiném. Evropské fondy nejsou nafukovací a nemůžeme vyřešit hned a všechno. ITI vnímám jako příležitost koncentrovat prostředky na klíčové problémy, příležitost vymezit skutečné priority a investovat do nich větší objem zdrojů. Pokud řekneme, že takových problémů je sedm, deset nebo čtrnáct a že je chceme řešit všechny, nemůžeme na ně nechat peníze, které jsme plánovali pro problémů šest. V současné době navíc nejsou prostředky na ITI definovány a žádný koláč tak zatím neporcujeme. Integrované územní investice nemají být omezeny jen na katastrální území daných měst, ale že mají zahrnovat i jejich funkční okolí. Je nějak blíže specifikováno, co se rozumí oním „funkčním okolím měst“, a investice kterého druhu budou podporovány (a v jakém poměru vůči investicím, které půjdou vysloveně do katastrů zúčastněných měst)? Ptám se obecně – a teď už nejen ve vztahu k uvažované aglomeraci na Střední Moravě (Olomouc, Přerov, Prostějov): Nemůže vznik ITI aglomerací vyvolat zejména mezi menšími obcemi obavu, že evropské peníze „zase půjdou jen do velkých měst“ a ony (tedy ty menší obce) budou opět jen paběrkovat? Vzpomeňte na poměrně nedávnou nevoli mnoha obcí a starostů i v Olomouckém z Zlínském kraji s tím, jak jsou rozdělovány peníze z ROP Střední Morava – že totiž nejdou do menších obcí, ale jen do měst a krajských projektů... Takové riziko zde samozřejmě je. Pokud se ale bude postupovat systematicky, nemělo by rozhodovat, ve které obci či městě se nacházíme, ale kde je problém největší. Uvedu konkrétní příklad. Budou-li chtít na Ostravsku řešit problém ovzduší a zjistí-li, že největší zdroje znečištění jsou v zázemí velkých měst, v obcích, které se statutárními městy sousedí, měla by většina prostředků být investována právě tam. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 33 Které konkrétní kroky je nyní třeba (asi na české straně) učinit, aby se případně stihlo zapracovat ITI aglomeraci Střední Morava (Olomouc, Přerov, Prostějov) do Dohody o partnerství? Lze to vůbec ještě stihnout? Dohoda o partnerství je živý dokument. Pokud tak vláda po poradě s partnery rozhodne, je věcí okamžiku Olomouckou aglomeraci do dohody o partnerství zapracovat. Sám bych to měl v režimu změn v textovém editoru hotové do hodiny. Větší problém však je zdůvodnit, proč měníme kritéria výběru, resp. jak je možné, že nám tato kritéria dnes ukazují na problém v sedmi aglomeracích, když ještě včera to bylo v šesti. Je také otázkou, proč se tato otázka neřešila v souvislosti se strategií regionálního rozvoje, která území kategorizuje a definuje klíčové póly rozvoje. Tam mimochodem Olomouc chybí. Mnohem větší problém pro případného nového hráče také bude dohnat ostatní v přípravě a vyjednávání materiálů. Vždyť jenom u nás v Hradci Králové o tomto nástroji diskutujeme více než rok a celá řada materiálů je tak již připravena. Uvědomuji si, že regionálním operačním programům v tomto programovém období už patrně odzvonilo. Nicméně rozvoj těchto velkých aglomerací nelze oddělovat od rozvoje příslušných krajů. Nemůže nynější přesun rozhodovacích pravomocí jen do centra vést k tomu, že se poněkud otupí koordinace rozvoje celého území a v krajích budou vznikat enklávy (ITI aglomerace), jejichž růst bude přednostně podpořen, zatímco rozvoj ostatního území bude strádat? Jak předcházet tomu, aby nedošlo k nevyváženému rozvoji, resp. aby se současné regionální rozdíly těmito kroky ještě dál neprohlubovaly? Je potřeba si v první řadě upřesnit, o co se kraj stará a co má v kompetenci. Spor krajů a velkých měst je podle mého názoru umělý a zbytečně se démonizuje. Každé větší statutární město hospodaří s miliardovým rozpočtem, již dnes tato města čerpají stamiliony z evropských fondů. Mají konkrétní kompetence a úkoly, které řeší. Uvedu příklad. Když chcete řešit dopravní mobilitu v Praze, musíte nejprve vyřešit vjezdy do města, musíte vyřešit každodenní zácpy v Holešovičkách či na Nuselském mostě, protože tam projede nejvíce aut a nejvíce lidí. Žádoucí je například investovat do nádraží Holešovice, protože to tam nyní vypadá jako by se tam za posledních deset let nic neodehrálo, a to tam staví mezinárodní vlaky. S nadsázkou (a nechci se někoho dotknout) říkám, že ano, určitě je potřeba také zkvalitnit nádraží v Horních Měcholupech, opravit tam místní komunikace apod., ale investice musí probíhat podle priorit. Není to přece tak, že když opravíte nádraží ve městě, či vyřešíte jeho dopravní obslužnost, tak na tom získají jenom lidé, co tam bydlí. Získají na tom všichni, včetně těch, kteří do měst jezdí za prací, na nákupy či za kulturou. Hradec Králové v UNESCO (1. 2., dotaz od studentky) Na dotazy studentky Markéty Čeřovské, která se věnuje ve své diplomové práci tématu: Kulturní dědictví UNESCO, odpovídá zastupitel města Hradec Králové Ing. Oldřich Vlasák. Hradec Králové by chtěl vstoupit do UNESCO. Jak hodnotíte tuto snahu města? Myslím si, že snaha města Hradec Králové vstoupit do UNESCO je dobrý nápad. Hradec králové rozhodně patří mezi architektonické klenoty, zvláště co se týká urbanismu, a jsem velmi rád, že této výzvy se ujala radní a členka zastupitelstva města Hradec Králové Lenka Jaklová. Velice rád ji s touto aktivitou pomáhám. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 34 Myslíte, že Hradec Králové má šanci na úspěch? Domnívám se, že je velká šance na úspěch, protože například uspořádání hradeckých komunikací je ojedinělé a stojí za toto ocenění. Několik let se o této snaze jen mluvilo, proč nedošlo k realizaci již dříve? Myšlenky se rodí a přicházejí v souvislostech s událostmi a jsem rád, že tato myšlenka vůbec vznikla. Zeptejte se pamětníků, proč nenavrhli Hradec Králové na toto ocenění v jiném období... Projev prezidenta Zemana na PZ EP hodnotím jedním slovem - rozpačitost (26. 2, rozhovor s O. Vlasákem pro EurActiv.) Jak hodnotíte projev prezidenta Miloše Zemana na plenárním zasedání v Evropském parlamentu? Moje pocity lze vyjádřit jedním slovem - rozpačitost. Přestože stejně jako on dlouhodobě kritizuji evropskou byrokracii a zbytečné plýtvání penězi, které symbolizuje neustálé stěhování mezi Bruselem a Štrasburkem, nesouhlasím s formou a stylem, jakým tyto myšlenky představil. Co Vás v projevu zaujalo? Překvapil Vás něčím (čím?)? Když ráno ze zákulisí prosakovaly zprávy, že prezident Zeman bude mluvit anglicky, myslel jsem si, že je to novinářská kachna. Proč mluvil špatnou angličtinou a za celou dobu neřekl ani jedno české slovo, tomu opravdu nerozumím. Snad opravdu věřil, že je touto cestou možné ušetřit náklady. Za posledních deset let jsem se nicméně s podobnou situací nesetkal. Zvlášť, když jednání předsedal Němec Schulz, který mluvil svým rodným jazykem, přestože anglicky umí velmi dobře. Mají podobné projevy smysl? (Neměli by státníci předkládat svou vizi, kam by měla EU a integrace směřovat? Případně vizi postavení konkrétní země ve strukturách EU?) Přes rozporuplné pocity ze Zemanova projevu si myslím, že vystoupení státníků na půdě Evropského parlamentu smysl má. Je příležitostí zamyslet se nad tím, zda legislativní mašinérie jde správným směrem, dává možnost představit vize, kam by Unie měla směřovat. Vystoupení jsou také příležitostí uctít hosty, kteří doma riskovali pro demokracii život či se jiným způsobem zasloužili o mírové soužití. To je v kontextu nepokojů a válek, které se odehrávají na hranicích Evropy, jako třeba v v Sýrii či na Ukrajině, nesmírně důležité. Postupuje Evropa správně v řešení krize na Ukrajině? (22. 3., Evropské noviny.) Postupovala a postupuje podle Vašeho názoru Evropa správně v řešení krize na Ukrajině? S vývojem na Ukrajině nemůže být v Evropě s výjimkou militantních komunistických milovníků Sovětského svazu spokojen nikdo. Ruská anexe Krymu ukázala akceschopnost evropské zahraniční a obranné politiky v plné nahotě. Zatímco Putin rozmísťuje vojáky, podepisuje protokoly a vysílá silácká sdělení, ani „evropská ministryně zahraničí“ Ashtonová, ani „evropský prezident“ Rompuy za poslední měsíc de fakto neudělali nic zásadního. Opatrnou snahu věc nějak řešit je možné vidět snad jen u německé kancléřky Merkelové. Jediným protivníkem a skutečným hegemonem zahraniční politiky tak zůstávají Spojené státy, které přijaly sankce, organizují vojenské manévry a vyjadřují plnou připravenost na hospodářskou blokádu. Kritizovat postup evropských institucí je tak více než jednoduché. Mají však Evropská unie či jiné evropské mezinárodní organizace jako Rada Evropy jiné možnosti? Není systém mezivládní spolupráce založený na mírovém uplatňování a vymáhání __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 35 práva zcela bezzubý? Umí evropské státy demokracii pouze obchodovat a vyvážet, nebo ji dokážou bránit i na vlastním území? Nejsou hospodářské zájmy v období po vleklé hospodářské krizi natolik dominantní, že strach z reakce je větší než odvaha reagovat? Je Evropa připravena obejít se bez Ruska nebo je na jeho přírodních zdrojích natolik závislá, že sleví ze svých základních hodnot a hodí část či celou Ukrajinu a další sovětské satelity přes palubu? Vzpomeňme na okupovaná území Gruzie – Abcházie a Jižní Osetie Ruskem. Na tyto otázky neexistují jednoznačné odpovědi, stejně tak, jako neexistuje jasná odpověď, zda postupujeme při řešení krize na Ukrajině správně. Jedno je však jisté, bitvu o náš model demokracie jsme s Ruskem prohráli a na válku o nový mezinárodní řád nejsme připraveni. V aktivitě českých europoslanců se Oldřich Vlasák umístil na druhém místě (16. 4., pro MfDnes.) Institut pro evropskou politiku vypracoval studii o aktivitě českých europoslanců. Oproti minulým rokům použil široká kritéria, nikoliv jen docházku, ale také účast na hlasování, počet zpráv, počet stínových zpráv, stanovisek, pozměňovacích návrhů, otázek a třeba i podepsaných návrhů. V tomto hodnocení jste se umístil na 2. místě. Jak svůj výsledek hodnotíte? Jinak ale poslanci ODS patří spíše k podprůměru. Čím to podle vás je? V Evropském parlamentu není prostor pro politikaření, výsledky si musíte tvrdě a poctivě odpracovat. Kdo chce uspět, musí se obklopit odborníky, musí se setkávat s vlivnými lidmi, musí je přesvědčit o svém názoru. Jako místopředseda Evropského parlamentu a koordinátor naší skupiny pro evropské fondy jsem musel přesvědčovat spoustu lidí. Jsem potěšen, když výsledky mé práce někdo ocení, i když si uvědomuji, že je složité pouze na základě několika čísel říct, kdo z 22 resp. 24 poslanců má dostat zlatou, stříbrnou či bronzovou medaili. Nerad bych hodnotil výsledky kolegů ve studii, se kterou jsem neměl možnost se seznámit. Národní zájmy v Bruselu nejlíp hájíte i věcmi, které statistická čísla nepokryjí. Uspořádáním výstavy ke stému výročí Československých legií, pietním aktem k výročí úmrtí prezidenta Václava Havla, setkáním s příbuznými v Iránu nespravedlivě vězněného pastora, připomenutím odkazu mírového poselství našeho krále Jiřího z Poděbrad, atd. Takových akcí jsem uspořádal nespočet. Jako místopředseda Svazu města a obcí ČR a hradecký zastupitel jsem měl navíc oproti ostatním kolegům velkou výhodu, protože jsem pomáhal řešit řadu reálných problémů a lidé mne tak v Bruselu dobře znají. Rozhovor s O. Vlasákem na téma květnové volby do EP (30. 4.) Zanedlouho se budou konat volby do Evropského parlamentu. Proč by občané České republiky měli k těmto volbám vůbec chodit?" Ptáte se mně, proč by lidé měli jít k evropským volbám. Já říkám, že nemusí, volby jsou totiž především právem rozhodnout. Je na každém, zda toto právo využije či nikoliv. Je na každém, zda se chce podílet na rozhodování či zda nechá rozhodnout ostatní. Je na každém, zda svým hlasem vyjádří podporu a souhlas s programem určité strany či zda preferenčním kroužkem ocení kvality a práci jednotlivých kandidátů. Jde o volební právo nikoliv povinnost. Jste místopředsedou Evropského parlamentu. Můžete českým občanům v krátkosti vysvětlit, jak tato instituce v uplynulých letech ovlivnila jejich život? Masivní injekce do nejrůznějších projektů v podobě evropských fondů, pomoc po povodních fondu solidarity, omezení cen za volání v zahraničí a jejich brzké zrušení, __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 36 limity na emise CO2 v automobilové dopravě, zákaz prodeje ochucených cigaret od roku 2016, povinnost vyrábět obnovitelné zdroje energie, která nám zdražila elektřinu. Všechny tyto a stovky dalších praktických věcí ovlivňujících naše životy se řídí evropskými zákony, které Evropský parlament společně s členskými státy schvaluje. Díky členství v Evropské unii můžeme snadněji cestovat, můžeme bez cla nakupovat z jiných evropských států, firmy mohou snadněji vyvážet zboží a služby. Nejvýznamnější dopadem Unie je pro mne však skutečnost, že jsme díky ní součástí prostoru práva a pořádku, že se můžeme díky členství cítit bezpečněji, a to nejen ve vztahu k Rusku, a že Unijní státy díky propojenosti ekonomik i politické sféry nezasáhl žádný vážnější konflikt. Rozhovor s Oldřichem Vlasákem na téma Euroregionu Glacensis (30. 4., časopis Euroregionu Glacensis) Jak vnímáte celkově činnost Euroregionu Glacensis? Musím říci, že k Euroregionu Glacensis mám blízký vztah. Byl jsem jedním z jeho prvních místopředsedů, aktivně sleduji místní dění a snažím se účastnit nejrůznějších akcí. Pamatuji si, že jsme v počátku řešili, jak tento region bude velký, jak bude daleko do našeho vnitrozemí zasahovat. Navazovali jsme spolupráci s Pardubickým krajem, který tam v počátku nebyl, potom s Olomouckým krajem. Po letech fungování tohoto regionu mohu odpovědně říct, že je to projekt, který má v současné době obrovský smysl. Za totality byly kontakty přes hranice velmi uměle přerušeny a jejich náprava samozřejmě trvá delší dobu. Nejenom vstup do Evropské Unie, ale také využití finančních prostředků na zvýšení spolupráce je proto vhodné. Díky těmto prostředkům dnes můžeme odstranit překážky, které tomu brání, jako například dobudovat hraniční přechody. Nyní se navíc připravuje organizační změna fungování euroregionu, zakládá se Evropské seskupení pro územní spolupráci (tzv. ESÚS). Nový nástroj bude vyžadovat větší koordinaci na úrovni měst, obcí, na úrovni zastupitelstev, ale i jiných partnerů. Je potřeba si uvědomit, že do této oblasti půjdou další finanční prostředky a je škoda jich nevyužít. Evropský parlament totiž schválil navýšení finančních prostředků do oblasti evropské územní spolupráce, specificky pak přeshraniční spolupráce. Je proto potřeba připravovat nové projekty a dokončit ty stávající. Našim cílem je, aby hranice s Polskem byla bez bariér a plně průchozí. To pomůže oběma státům a všem, kteří podél hranice bydlí. Jak funguje spolupráce mezi Vámi a obcemi daného území? Znám vlastně většinu starostů. Dříve jsem dělal 10 let předsedu Svazu měst a obcí, takže se s nimi znám. Dodnes jsem zastupitelem a jsem aktivní v komunální politice. Vím tak, jaké mají obce a města problémy. Kontakty s obcemi potřebuji i pro svoji práci v Bruselu. Byl jsem tady několikrát a spolupracujeme skutečně dlouhodobě. Jak hodnotíte činnost Euroregionu Glacensis? Chválím Euroregion Glacensis za hospodaření. Jste v plusu a máte rezervu, což je velmi správné. Díky euroregionu se realizovala celá řada dobrých projektů, na které můžeme být všichni oprávněně pyšní. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 37 Rozhovor s Oldřichem Vlasákem na téma voleb do Evropského parlamentu (9. 5, pro www.volbydoeu.cz) Jste zastáncem hlubší politické integrace EU, nebo se přikláníte spíše k modelu společenství suverénních států založenému na volném obchodu, bezcelní zóně a sdílených demokratických hodnotách? Jsem zastáncem ekonomické integrace suverénních členských států. Nemyslím si, že je potřeba, abychom v Bruselu sjednocovali veškeré lidské počínání, počínaje chováním akvarijních rybek a konče držením zbraní. Prosazuji, abychom si i nadále mohli rozhodovat o měnové politice, abychom mohli uplatňovat vlastní zahraniční politiku, abychom i nadále mohli spolupracovat se Spojenými sáty v NATO. Nechci, aby nám Brusel diktoval, jaké máme platit daně. Vzhledem k velkým rozdílům a zájmům jednotlivých členských států tedy nevidím budoucnost Evropské unie v hlubší politické integraci resp. federalizaci. Pokud by Turecko splňovalo Kodaňská kritéria, souhlasil byste s jeho vstupem do EU? Jak se obecně stavíte k dalšímu rozšiřování EU? Turecko jsem v poslední době několikrát navštívil, mohu odpovědně říci, že ke vstupu do Evropské unie má ještě velmi daleko. Je potřeba, aby turecká ekonomika i společnost byly na členství připraveny. Pokud však v budoucnu naplní Turecko podmínky, mělo by mít dveře do Unie otevřené. Je to stát, který s ostatními evropskými státy pojí mnoho historie, je zde i kulturní blízkost. Současně si dovedu přestavit rozšíření o další balkánské státy, ostatně vstup Chorvatska byl zcela bezproblémový. Pokud by se některá ze zemí Evropského hospodářského prostoru rozhodla stát plnoprávným členem, neviděl bych v tom problém. Naopak jako problematické vnímám myšlenky integrovat do Unie Rusko, které několikrát vyslovil prezident Miloš Zeman. Ve spojení s evropskou politikou jsou často vytýkány přehnané regulace a přemíra byrokracie. Co je možné v těchto oblastech změnit? Schvalovat méně legislativy, tlačit na Komisi, aby systematicky prováděla revizi té stávající, která je nadbytečná. To nejdůležitější ale je být ve spojení se zástupci našich firem a znát jejich názor na to, co se právě chystá a umět tento názor prosadit. Je podle Vašeho názoru výše platů a rent europoslanců a eurokomisařů přiměřená? V prvním období jsem v Evropském parlamentu pracoval za stejné peníze, jaké mají naši zákonodárci a považoval jsem tento model za vyhovující. V takovém systému však měli zástupci různých zemí různé ohodnocení. V současnosti jsou platy poslanců hrazeny z rozpočtu EU a jsou pro všechny poslance stejné. Odvíjí se přitom od výše základního platu soudce Evropského soudního dvora, přičemž tvoří 38,5 procenta jeho mzdy. Tzn. plat považuji za velmi štědrý vzhledem k domácím poměrům, nicméně přiměřený vzhledem k platům jiných evropských činitelů. Do Evropského parlamentu po volbách zasedne 751 poslanců. Je podle Vás tento počet optimální? Celkový počet poslanců je poněkud vysoký. Nicméně za Českou republiku bude zvoleno 21 poslanců a tento počet považuji za rozumný. Strukturální fondy a dotace EU bývají v řadě případů spojeny s korupcí, těžkopádnou administrativou a deformací trhu. Jste zastáncem dotační politiky? Této oblasti se věnuji již deset let. Vím proto velmi dobře, že evropské peníze nejsou peníze z nebe. Kombinace bruselské a domácí byrokracie dělá z evropských projektů často noční můru pro všechny slušné lidi, kteří se rozhodnou s jejich pomocí realizovat konkrétní věc. Díky __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 38 "kauze Rath" se evropské fondy navíc staly pro mnohé symbolem korupce. Přesto nelze tuto oblast opominout, protože i díky evropským dotacím se na mnoha místech podařilo realizovat smysluplné projekty. Ostatně to, že nejsou fondy špatná věc si myslí více než 80 % občanů, kteří je hodnotí pozitivně. ODS proto dlouhodobě prosazuje maximum evropských fondů pro ČR, jejich soustředění na velké infrastrukturní akce v majetku veřejnosti, zjednodušení pravidel a omezení papírování spojeného s realizací projektů, důsledný boj proti korupci a transparentní zveřejňování informací namísto financování drahé a nesmyslné propagandy. Měla by Česká republika v horizontu 5-10 let přistoupit k eurozóně? Byl byste po případném přijetí eura pro připojení ČR k Evropskému stabilizačnímu mechanismu? Euro by za nynější hospodářské úrovně znamenalo znehodnocení úspor občanů. Přijetí eura by vzhledem k současné krizi společné měny znamenalo poskytnout při vstupu do eurozóny částku 350 miliard korun do vámi zmiňovaného eurovalu tj. de facto fondu na řešení problémů nezodpovědně hospodařících států. Otázka Euro ano, ale Evropský stabilizační mechanismus ne, přitom nikdy nebyla a nebude na stole; tyto instituty jsou spojené nádoby. V krátkodobém ani střednědobém horizontu, v kterém pět resp. deset let v případě měnové politiky rozhodně je, budoucnost ČR v eurozóně proto nevidím. Naše strana prosazuje, aby vláda ČR vyjednala trvalou výjimku z přístupové smlouvy, díky níž by Česká republika nemusela korunu nahradit eurem. Prosazujeme, abychom neměli v budoucnu svázané ruce. Vzhledem k tomu, že ale Euro nabízí určité výhody pro podnikatelské prostředí, myšlence vstupu do Eurozóny jako takové se někdy v budoucnu osobně nebráním. Situace v arabských zemích je po tzv. Arabském jaru politicky i ekonomicky nestabilní. Panují obavy z masové migrace do EU. Jak se stavíte k ochraně vnějších hranic EU? Ochrana vnějších hranic je důležitá, relativně bezproblémově v tomto ohledu funguje Schengen. Téma "arabské" imigrace je z pohledu České republiky ležící v samém srdci Evropy více než nadnesené. Nepočítáme-li moravskou národnost, největší menšinou jsou u nás Slováci, Poláci a Němci, následovaní Ukrajinci a Vietnamci. Muslimové v České republice netvoří příliš početnou skupinu, k islámu se hlásí zhruba deset tisíc lidí, většinou cizinců. Společného náboženského života se jich přitom účastní zhruba dva tisíce. Osobně tak nechápu logiku toho, jak hnutí nejmenovaného člověka, který se nechává fotit s mečem v ruce v kimonu, může mít téma boje proti menšinám jako hlavní volební heslo. Nedávno byla Evropským parlamentem zrušena vízová povinnost pro občany Spojených arabských emirátů, 523 z 577 europoslanců hlasovalo pro návrh. Jak byste hlasoval Vy? Dále se řeší zrušení vízové povinnosti pro občany Turecka. Hlasoval byste pro návrh, nebo proti? Hlasoval jsem pro vízovou reciprocitu, která umožnila českým občanům cestovat do SAE bez víz. Vzhledem k tomu, že tato víza byla poměrně drahá, pohybovala se okolo dvou tisíc korun, je to významná úspora na dovolené do této exotické destinace. Co se týče druhé otázky, pro občany ČR již platí bezvízový styk pro pobyt do 90 dnů od prvního vstupu na území Turecka. Je proto otázkou, co je Turecko schopné výměnou za bezvízový styk nabídnout. Pokud bude výměnou diskutovaná dohoda, podle které by Turecko mělo přijímat zpět uprchlíky, kteří přes jeho území ilegálně přecházejí do EU, hlasoval bych pro. Politické strany, které otevřeně kritizují islám, získávají v posledních letech stále větší podporu občanů. Jste seznámen s islámskou ideologií? Vidíte v nárůstu a radikalizaci islámu v Evropě hrozbu? __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 39 Vidím hrozbu v terorismu, vidím hrozbu v radikalizaci jednotlivců, ve fanatismu malých skupinek lidí, kteří jsou schopni ohrožovat naši bezpečnost. V islámu jako takové hrozbu nevidím. Korán jsem na rozdíl od bible nečetl, se základy tohoto náboženství jsem však seznámen. V řadě měst západní a severní Evropy vznikají čtvrti osídlené výhradně imigranty z Blízkého východu a severní Afriky. Tyto čtvrti se vyznačují zvýšenou kriminalitou neochotou jejích obyvatel se integrovat. Jaké navrhujete řešení tohoto problému? Řešení musí nalézt vždy konkrétní komunita, starosta, prefekt, případně musí s řešením pomoci příslušný stát. Nemyslím si, že bychom my měli toto téma řešit, nemyslím si ani, že patří na půdu Evropského parlamentu. Sami máme problémy s nepřizpůsobivým občany, nepokoje v obcích na Šluknovsku jsou toho ostatně důkazem. Na tyto problémy se musíme soustředit, protože ty trápí naše občany. Je přípustné, aby kulturní, národnostní nebo náboženské menšiny používaly ve vymezených oblastech právní systém, který je odlišný od právního systému dané země? Ne, právo je a musí být pouze jedno, definované Sbírkou zákonů, resp. i Úředním věstníkem Evropské unie. Které oblasti evropské politiky následujících let vnímáte jako klíčové? Co byste si přál změnit? Evropská unie bude řešit celou řadu věcí, mojí prioritou vždy bylo, je a bude, aby řešení prospěla České republice, aby nebyla byrokratická, aby byla co nejméně nákladná a aby z nich měly prospěch naše firmy a občané. Budu se i nadále věnovat evropským fondům, kde je v tomto ohledu velký prostor pro zlepšení. Rád bych také pokračoval v podpoře starostů, v komunální problematice, chci zjednodušit systém zadávání veřejných zakázek a vyjasnit pravidla aplikace hospodářské soutěže ve veřejných službách. Rozhovor s O. Vlasákem pro Mf Dnes - v předvečer voleb do EP (22. 5.) Jakou částku čerpáte měsíčně na asistenty? Čerpal jste z této sumy na studie? Měsíčně může každý poslanec čerpat na asistenci až 21.209 Eur. Z této částky platím tajemníka klubu, dva akreditované asistenty a pět lokálních asistentů, platební agenturu a ad hoc odborné studie. Ty se v posledním roce věnovaly zejména oblastem evropských fondů, dopravě a problematice korupce. Vyčerpaná částka, která je předmětem zúčtování, se v mém případě každý měsíc liší. Platy akreditovaných asistentů se řídí tabulkou, na platy lokálních asistentů existují limity ve vazbě na průměrné mzdy v jednotlivých členských státech. Jakou částku čerpáte na tuzemskou a zahraniční kancelář? Poslanec každý měsíc dostává 4 299 Eur. Z těchto peněz si mimo jiné pronajímám za běžné ceny dvě kanceláře v Modrém domě v Hradci, v pozici zaměstnavatele z ní platím provozní výdaje svých lokálních asistentů za výpočetní techniku, telefon, internet, odbornou literaturu a "office management". Část prostředků pak stojí kanceláře v Bruselu a Štrasburku, přesná čísla však nemám u sebe k dispozici. Každý rok můžete přivést do Bruselu až 100 hostů. Kolik jste jich za poslední rok přivezl a jací to byli lidé? Každý poslanec dostane příspěvek až na 110 (nikoliv 100) návštěvníků ročně, může však pozvat i více lidí. Já se snažím ukázat hlavně Štrasburk, ale i Brusel co největšímu počtu lidí, protože osobní zážitek je mnohem zajímavější než nudné přednášky či stovky stran __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 40 nejrůznějších publikací. Soustředím se hlavně na region Východních Čech a zvu nejrůznější skupiny. V minulém roce jsem kupříkladu v únoru pozval naše studenty, v březnu zástupce východočeských neziskových organizací, v červenci pak podnikatele, v září zástupce Asociace firemních sportů, v říjnu starosty, v listopadu zájemce o legie (pořádal jsem na toto téma výstavu) a v prosinci spolustraníky z ODS z Jihočeského kraje, kteří neměli svého europoslance. Čerpali jste peníze na publikační činnost? Případně jakou publikaci jste za poslední rok vydal? Vydávám nejrůznější odborné publikace, loni jsem vydal publikaci ke 100 letům československých legií . Můžete se s nimi seznámit na http://www.vlasak.net/publikace Využíváte možnost penzijního připojištění? Nejsem si jist, jak tato otázka souvisí s hospodařením europoslanců, protože si nejsem vědom, že by Parlament v tomto období nabízel nějaké zvýhodněné důchodové spoření či jako zaměstnavatel přispíval do nějakého dobrovolného penzijního systému. V Čechách si dlouhodobě platím soukromé penzijní připojištění, začal jsem s tím dávno ještě před vstupem do politiky, protože to považuji za rozumné a vždy jsem se snažil na stáří vytvořit rezervu. Rozumím tomu, že občany i novináře tato témata zajímají, pro úplnost dodávám, že jako místopředseda mám možnost čerpat na reprezentaci až 900 Eur měsíčně. Za ty jsem například uspořádal recepci při příležitosti instalace Srdce Václava Havla v Bruselu. Ve volbách jsem neuspěl, jako sportovec s pokorou přiznávám porážku (30. 5. pro Hradecký deník) Třetí volby do Evropského parlamentu, které absolvovali v minulých dnech čeští voliči, jsou za námi. Do Evropského parlamentu se dostaly nové tváře i dlouholetí matadoři - pracovití i ti méně aktivní politici. Kandidoval i podle posledních průzkumů nejpracovitější europoslanec Oldřich Vlasák, ovšem ze čtvrtého místa na kandidátce ODS, kam jej vedení strany zařadilo, příliš naději neměl. Přesto však díky celkovému počtu 7 912 preferenčních hlasů na této kandidátce přeskočil ze 4. na 3. příčku. Občanští demokraté však získali pouze dva mandáty, takže se Oldřich Vlasák dostal do pozice prvního náhradníka. V Evropském parlamentu jste pracoval dvě volební období, tedy celých deset let. Pokuste se krátce zhodnotit své působení v této instituci a uveďte, co se podle Vašeho názoru v tomto čase podařilo prosadit pro Českou republiku. V první řadě musím všem občanům a zvláště Hradečákům poděkovat, že mně dali příležitost náš region v Bruselu zastupovat. Byla pro mne čest pro ně v Bruselu pracovat. Děkuji všem, kteří mě volili i nyní, získané hlasy jsou pro mne obrovským oceněním mé práce v politice a moc si jich vážím. Ale abych odpověděl na Vaši otázku. Podařilo se vyjednat lepší podmínky pro rozdělování evropských fondů, podařilo se zařadit mezi prioritní podporované projekty dostavbu dálnice D11 k polské hranici, podařilo se prosadit ochrannou známku České pivo, podařilo se ořezat administrativní výdaje na bruselskou byrokracii. Působení v Parlamentu je __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 41 přitom o mravenčí práci, je o podávání pozměňovacích návrhů k dílčím legislativním změnám, o interpelacích, ve kterých se snažíte chránit české firmy, o otevírání dveří pro všechny, kteří potřebují v Bruselu vyřešit nějaký problém. Vaše zásluhy v Evropském parlamentu jsou nesporné, přesto o nich mnozí občané nevědí, neboť česká média se ve vztahu k Evropské unii a Evropskému parlamentu zabývají spíše kauzálními záležitostmi. Také jednání o některých pro naši zemi důležitých rozhodnutí jsou zdlouhavá i v řádu několika let, proto se mnohdy o konečném výsledku ani veřejnost nedoví. Nebo jen okrajově a už vůbec se nedozví, kdo z našich europoslanců se na dobrém výsledku podílel. Nepatřím k těm, kteří si stěžují na média. Novináři dělají svou práci, snaží se psát o tom, co občany nejvíce zajímá. Rozhodování v Evropském parlamentu je od běžného života často velmi vzdálené, navíc extrémně technické. Když se například rozhoduje o tom, jaké mohou být maximální emise nových užitkových vozidel, zajímá to především jejich výrobce. Uživatelé těchto vozů změnu pocítí o několik let později, kdy auta výrobci zdraží, protože musí investovat do výroby nových motorů. Jinak než na příkladech se navíc o bruselských tématech skoro psát nedá, protože bruselská hantýrka je hrozně nesrozumitelná. Řadu let jste byl kromě poslance EP také předsedou Svazu měst a obcí ČR, později pak místopředsedou SMO ČR pro evropské záležitosti. Tyto dvě funkce Vám dávaly jistě možnost více se prosadit v otázkách regionální politiky. Svojí aktivitou jste nasadil poměrně vysokou laťku pro Vaše následníky v evropské politice. Budou schopni pokračovat ve Vaší práci? Nezapadnou dobré myšlenky a neskončí započaté dílo v propadlišti dějin? Omezení byrokracie při rozdělování fondů, posílení role měst při rozhodování, jaké projekty se mají realizovat, podpora služeb a infrastruktury na venkově, investice do zdravotnictví, všechny tyto a další myšlenky nezapadnou, protože se mi je podařilo prosadit, jsou součástí legislativy a nikdo je již nemůže zpochybnit. Byl bych ale rád, kdyby Česká republika měla v regionálním výboru opět svého zástupce. Rád se s novým europoslancem či europoslankyní sejdu, poradím, na co se soustředit, předám kontakty. V této oblasti není čas na politikaření, není důležitý politický kabát, ale zájem České republiky, našich obcí a měst. Budete se i nadále angažovat ve vysoké politice a pokusíte se o případné angažmá v horní či dolní komoře českého parlamentu? Nebo se soustředíte na komunální politiku? Komunální politiku mám rád, rád vzpomínán na léta práce na radnici, kdy jsem mohl rychle řešit konkrétní problémy. Rád bych pokračoval jako zastupitel, cením si, že jsem mohl zodpovídat za územní plánování, v budoucnu bych se chtěl více věnovat rozvoji města a pomáhat s evropskými projekty. Budu také pokračovat v neplacené funkci místopředsedy Svazu měst a obcí České republiky, rád bych se setkával se starosty a pomáhal jim řešit jejich problémy. Někteří naši politici po nezdaru, jehož příčinou mohou být i různě rozehrané stranické partie, se stáhnou z veřejného života a mnohdy opustí či změní stranu a stáhnou se třeba do soukromé sféry. To asi nebude Váš případ, že? Nebo uvažujete, že byste se vrátil ke své původní profesi? Ve volbách jsem neuspěl, jako sportovec s pokorou přiznávám porážku. Věděl jsem, že s dresem Občanské demokratické strany to nebude jednoduché, jsem ale tomuto dresu věrný a nechtěl jsem ho měnit. Věřím, že se časem naše strana vyrovná se skandály, že se očistíme a že za nás budou kopat pouze slušní a pracovití, pravicově smýšlející lidé. V budoucnu bych se rád podělil o své zkušenosti z velké politiky, bavilo by mě přednášet na vysoké škole. Nechci __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 42 zmizet z veřejného života, ze všech kandidátů jsem v Hradci Králové získal nejvíce preferenčních hlasů, což je pro mne velké ocenění. Dovolte mi na závěr ještě jednu otázku: Jak by měl podle Vás vypadat nebo spíše pracovat či působit nově zvolený poslanec Evropského parlamentu? Věřím, že na tuto otázku odpovíte podle svého pracovního vytížení, které bylo více než stoprocentní. V Bruselu i Štrasburku rozhodují kontakty. Rozhoduje, zda Vás ostatní znají a vědí, co od Vás mohou čekat. Místo sezení v poslaneckých lavicích je důležitější, jestli uspořádáte pro ostatní pracovní seminář, s kým jdete na kafe, jak se k ostatním chováte. Potřebujete se setkávat, vysvětlovat své názory a přesvědčovat klíčové hráče nejenom v Evropském parlamentu, ale i v Evropské komisi, jinak mezi 766 europoslanci rychle zapadnete a nic pro Českou republiku nedokážete. Nevěřícně jsem proto kroutil hlavou, když jsem si v novinách přečetl, že nově zvolený europoslanec Petr Mach ze Strany Svobodných občanů uvažuje, že nebude jezdit do Bruselu, ale pouze do Štrasburku. To absolutně nic nedokáže. Je to výsměch všem voličům, kteří uvěřili, že bude hájit národní zájmy. 3. Svaz měst a obcí ČR a Rada evropských municipalit a regionů Rada evropských municipalit a regionů (CEMR) - Na evropské scéně O. Vlasák aktivně pracuje ve vlivných pozicích a zastává funkci výkonného prezidenta Rady evropských municipalit a regionů (CEMR), je členem světové rady organizace místních samospráv UCLG. Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) - Oldřich Vlasák byl několik volebních období předsedou, od poloviny roku 2011 je místopředsedou SMO ČR pro evropské záležitosti. Za účasti nejvyšších představitelů státu prezidenta republiky Ivana Gašparoviče, předsedy vlády Roberta Fica, místopředsedy parlamentu, ministrů vlády, poslanců Národní rady, velvyslanců, představitelů samosprávných krajů, sociálních partnerů a dalších domácích a zahraničních hostů se ve dnech 28. a 29. května 2014 v Kongresovém centru Incheba Bratislava, Expo Aréna konal 25. sněm Sdružení měst a obcí Slovenska. Na jeho jednání se poprvé zúčastnil místopředseda Evropského parlamentu a místopředseda Svazu měst a obcí České republiky Oldřich Vlasák. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 43 4. Činnost v rámci ODS Práce v rámci ODS ve svém regionu i na celostátní úrovni - Ve své činnosti se zaměřuje na pořádání seminářů, besed a konferencí. Pravidelně vystupuje na oblastních i regionálních sněmech, v rámci možností se zúčastňuje také oblastní a regionální rady. Přijímá pozvání na regionální sněmy v celé republice, kde aktivně vystupuje. Do prosince 2012 byl členem Výkonné rady ODS. Na podzim 2013 byl Oldřich Vlasák zvolen místopředsedou Regionálního sdružení ODS. Na prvním snímku Regionální sněm ODS Královéhradeckého kraje se konal 11. 1. v hotelu Černigov v Hradci Králové. Volila se mj. regionální rada. Druhá fotografie: Modrý večer - 12. 4. v Adalu v Hradci Králové. Zúčastnil se jej host Martin Novotný, místopředseda ODS. Na třetí fotografii je Setkání kandidátů do eurovoleb - v Humpolci 7. a 8. 3. Na semináři byl představen volební programu ODS a kampaň ODS pro volby do EP 2014. Na 4. snímku předvolební setkání s občany v Jičíně - se starostou Jiřím Liškou – 19. 4. 5. Při posledním setkání s občany v rámci volební kampaně do Evropského parlamentu v Hradci Králové – 21. 5. 2014. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 44 __________________ 5. Zastupitel města Hradec Králové, společenské akce, přednášky V Na první fotografii - v Aldisu v Hradci Králové se 25. března 2014 konalo tradiční vyhlášení sportovců roku Královéhradeckého kraje za rok 2013. 2. Od 9. do 11. dubna se v Hradci Králové - Cine Star - konala přehlídka filmového umění "Febiofest 2014". Na snímku O. Vlasák s ředitelem festivalu Fero Feničem. 3. V královéhradeckém KC Aldis se konal 7. a 8. 4. 2014 17. ročník konference ISSS/V4DIS - jedné z největších akcí zaměřených na informatizaci a reformu veřejné správy v celém regionu střední a východní Evropy. 4. Běžecký závod na 10 km a na 5 km v centru Hradce Králové a v jeho okolí se konal 26. 4. 2014. Na start nočního běhu se mezi stovky závodníků postavil i místopředseda EP Oldřich Vlasák. Nad NIGHT RUN HRADEC KRÁLOVÉ převzal záštitu. 5. Běžecký závod Běžím s AVL se konal v neděli 8. 6. v lesích okolo Hradce Králové pod záštitou a za aktivní účasti Oldřicha Vlasáka. 6. V Městské knihovně v Hradci Králové se konala 4. dubna vernisáž výstavy 100 let Čsl. legií. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 45 Práce v zastupitelstvu města Hradec Králové - Ve své činnosti zastupitele města Hradce Králové se Oldřich Vlasák zaměřil zejména na problematiku integrovaného plánu rozvoje města (IPRM) a dokázal jej prosadit do systému čerpání peněz ze strukturálních fondů EU. Samosprávy tak získají více peněz do svých pokladen. V první polovině roku 2014 se Oldřich Vlasák účastnil většiny jednání zastupitelstev města a zastupitelského politického klubu. Ve svém působení se zaměřoval na podporu investičních návrhů a programů dalšího rozvoje města. Nový územní plán Hradce Králové - Určeným zastupitelem pro zpracování nového územního plánu (ÚPHK) byl zvolen Zastupitelstvem města Hradec Králové zastupitel Oldřich Vlasák. Nový plán je koordinován s aktualizací strategického plánu města, jehož výhled bude prodloužen do roku 2030. V roce 2014 by měl být návrh ÚPHK dopracován a schválen v polovině roku 2015. Jako součást poslaneckého působení, zejména v týdnech pro práci ve volebních obvodech, se konaly v kanceláři poslance sjednané schůzky s občanskou a odbornou veřejností. Vedle aktivit vyplývajících z pozice místopředsedy SMO ČR a činností zastupitele města proběhla řada dalších setkání, která měla charakter pracovních rozhovorů a jednání nebo společenských setkání. Oldřich Vlasák působí také v Liberálně-konzervativní akademii CEVRO, kde spolupořádá a zúčastňuje se akcí jako jsou přednášky, semináře, konference či školení kandidátů do voleb. Publikuje v periodikách CEVRA, z nichž mnohé vycházejí i pod jeho záštitou. Zároveň je Oldřich Vlasák také předsedou dozorčí rady CEVRO. Jako předseda Správní rady Univerzity Hradec Králové se Oldřich Vlasák aktivně zúčastňuje akcí, které pořádá tato královéhradecká vysoká škola. Oldřich Vlasák akceptuje velký počet pozvání od různých společenských skupin, sportovních oddílů, neodmítá řadu pozvání na kulturní akce. Většinou se jednalo o záležitosti o víkendových a svátečních dnech. Mnohé akce také sám iniciuje, jako například pracovní návštěvy občanů Evropského parlamentu. Oldřich Vlasák uděluje záštity a podpory nad různými akcemi v České republice i v zahraničí. Účast a vystoupení na konferencích a seminářích patří k tradičním formám odborného působení Oldřicha Vlasáka, kam je zván nejen jako místopředseda EP, ale také jako místopředseda SMO ČR, předseda Správní rady UHK, předseda dozorčí rady CEVRO a zastupitel Města Hradec Králové. Kromě projevů na konferencích a seminářích patří k přednáškovým aktivitám také prezentace k evropským tématům při besedách zaměřených na středoškolskou a vysokoškolskou mládež. Pracovní návštěvy evropských institucí - Za účelem popularizace a přiblížení činnosti Evropského parlamentu byla zorganizována a finančně zajištěna (EKR) za uplynulé volební období řada pracovních návštěv sídel tohoto zákonodárného sboru pro mnoho stovek lidí. Také v roce 2014 se uskutečnily tyto cesty pro občany z celé České republiky. Do Štrasburku a Bruselu bylo pozváno na 8 pracovních cest téměř 500 osob. První snímek: Na pozvání O. Vlasáka zavítali do EP ve Štrasburku zástupci hasičů Královéhradeckého kraje: 14. - 15. ledna. Ve dnech 5. a 6. února vyjelo na pozvání místopředsedy EP Oldřicha Vlasáka třicet sportovců a sportovních funkcionářů spolu s deseti záchranáři z Hradce Králové do Štrasburku na krátkou exkurzi o práci Evropského parlamentu. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 46 7. Mediální působení, publikační činnost V průběhu první poloviny roku 2014 byla publikována řada článků, komentářů a rozhovorů, které reagovaly na projednávání některých návrhů a směrnic v Evropském parlamentu a dopady evropské politiky na domácí ekonomiku a zejména pak ve vztahu k regionální politice. Významné je propojení funkcí Oldřicha Vlasáka: místopředsedy SMO ČR, výkonného prezidenta CEMR, poslance EP, předsedy Správní rady UHK, zastupitele Města Hradec Králové a člena Výkonné rady ODS. Hlavní témata, která se v médiích objevovala, se týkala zejména zajištění evropských peněz pro Českou republiku i po roce 2013. Úsilí o to, aby v rámci definování podmínek pro čerpání strukturálních fondů bylo posíleno postavení našich měst a obcí. Z tištěných titulů byly zveřejněny příspěvky Oldřicha Vlasáka v Denících VLP – Regionální deníky východních Čech, Hospodářských novinách a MfDnes, Právu, dále pak v periodikách Evropské noviny a Krajské noviny, týdeníku Ekonom, Profit, Euro, INS SMO ČR a v dalších odborně zájmových periodikách jako např. Moderní obec, Parlamentní listy, CEVRO Revue (vydání některých čísel tohoto časopisu zajistil právě Ing. Vlasák). Prezentování názorů probíhalo hlavně na internetových serverech EurActiv, Neviditelný pes a Virtually, blog idnes, aktualne.cz, cerstvezpravy.cz, ctk.cz, obecnifinance.cz, smo.cz, webové stránky ODS oblastní, (celostátní i krajské) atd. Spolupráce s Českým rozhlasem v Hradci Králové, rádio OK, TV RTA, TV Hradec Králové pokračovala také v tomto roce účastí v diskusních pořadech a natáčením rozhovorů k odezvám evropské politiky do života v regionu. Dále Nova, ČT 1, ČT 24 a TVVC1. V přehledu jsou uvedené i články a tiskové zprávy Oldřicha Vlasáka. Všechny byly zveřejněny na webových stránkách ODS a dalších webových stránkách, některé z nich byly publikovány i v tištěných médiích, z některých použila média jen část. Mnohé byly využity jako téma k rozhovorům a citacím v médiích. Publikační činnost - Oldřich Vlasák vydává již sedmým rokem čtrnáctidenní informační zpravodaj INFO, kde jsou zachyceny všechny důležité události, akce a jeho aktivity. V elektronické podobě je INFO pravidelně rozesíláno na 4000 e-mailových adres. Na jeho webové stránce www.vlasak.eu jsou zaznamenány všechny události a aktivity O. Vlasáka. Občané mají možnost kontaktu s Ing. Oldřichem Vlasákem i pomocí sociální sítě facebook. Vydává brožury zaměřené na témata práce v EP a SMO ČR, přispívá svými články do odborných publikací. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 47 Výběr z mediálních aktivit Oldřicha Vlasáka v první polovině roku 2014 Autorské články, tiskové zprávy, citace a rozhovory OV v tištěných, multimediálních a elektronických médiích Datum Název Autor Zaujalo nás 6.1.2014 Od 1. ledna 2014 se i v Lotyšsku platí eurem EP Rozhovory 7.1.2014 Zrychleme a zjednodušme pomoc po povodních! Oldřich Vlasák Zaujalo nás 7.1.2014 Jak si Řecko povede během předsednictví v Radě EU? Napsali o ... 8.1.2014 Zraněná ODS si zvolí šéfa. Kandiduje i exprimátor Vlasák Napsali o ... 8.1.2014 Oldřich Vlasák: Rozhovor pro deník Mladá fronta DNES Puš: Stále jsme jen obhajovali názory vedení. A vděk 8.1.2014 nikde Víme, co se má dít na kongresu ODS a kdo s kým bude 8.1.2014 proti komu válčit. A Němcová... Napsali o ... Napsali o ... Napsali o ... Lukáš Petřík Rozhovory 9.1.2014 Petr Fiala v čele ODS? Podle straníků je to "hotovka" Jsem jazýčkem na vahách a můj hlas často může 10.1.2014 rozhodnout Oldřich Vlasák Rozhovory 10.1.2014 Rozhovor s Oldřichem Vlasákem - Končící volební období Oldřich Vlasák Napsali o ... 10.1.2014 Žádný další kandidát: na šéfa ODS si troufají jen tři muži Napsali o ... 10.1.2014 Hradecká ODS zvolí svého nového předsedu Napsali o ... 10.1.2014 Kongres ODS nesjednotí. O moc bojují dvě party Napsali o ... 11.1.2014 Hradecká ODS si zvolí nového předsedu Královéhradecká ODS nominovala na šéfa strany Petra 11.1.2014 Fialu Královéhradecká ODS, i ta na Vysočině, nominovala na 11.1.2014 předsedu Fialu Výsledky Regionálního sněmu ODS - 11. 1. v Hradci 13.1.2014 Králové Napsali o ... Napsali o ... Tiskové zprávy Napsali o ... Napsali o ... Napsali o ... Tiskové zprávy Věra Šenková 13.1.2014 Adamec zpět v čele ODS v hradeckém kraji Hradeckou nominaci na post předsedy ODS dostal Petr 13.1.2014 Fiala 13.1.2014 Oldřicha Vlasáka ani Martina Puše porážka příliš nemrzela tů Oldřich Vlasák Napsali o ... 14.1.2014 Firmám hrozí nebezpečí konkurence ze třetích zemí Kongres ODS by mohl objasnit i nominace pro volby do 14.1.2014 EP, kandidátky ale nepředstaví Napsali o ... 14.1.2014 11. České dopravní fórum mv __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 48 Napsali o ... Napsali o ... Tiskové zprávy Proslovy Rozhovory Napsali o ... Napsali o ... Napsali o ... Tiskové zprávy Tiskové zprávy Napsali o ... Napsali o ... Tiskové zprávy Rozhovory Články Články Rozhovory Tiskové zprávy Pardubická ODS chce do čela Fialu. Za lídra kandidátky 15.1.2014 do eurovoleb navrhují Oldřicha Vlasáka! 15.1.2014 Firmám hrozí nebezpečí konkurence ze třetích zemí Hasiči a záchranáři z Královéhradeckého kraje v centru 17.1.2014 evropského dění Místopředseda EP Oldřich Vlasák: Nominační projev na 20.1.2014 místopředsedu ODS Otázka pro Oldřicha Vlasáka: Jak hodnotíte deset let 21.1.2014 země v Evropské unii? 21.1.2014 Krajští lídři ODS byli jen do počtu Nové vedení občanské demokracie má být vzkaz pro 21.1.2014 veřejnost Za Stříteského se více stavělo, než mluvilo. Bez chyb to 22.1.2014 ale nebylo V Senátu se uskuteční výstava k 100. výročí 23.1.2014 Československých legií 23.1.2014 Delegace královéhradeckých hasičů navštívila Štrasburk Oldřich Vlasák (ODS): Rok 2014 je významný pro počátek 23.1.2014 Československých legií 25.1.2014 Zvolení Petra Fialy je pro ODS sázka na naději Oldřich Vlasák věnuje francouzské víno na 27.1.2014 královéhradecké plesy Rozhovor s O. Vlasákem pro časopis Moderní obec - ITI 2.2.2014 aglomerace Předmluva Oldřicha Vlasáka ke knížce Záhady brdských 3.2.2014 lesů 3.2.2014 Evropský den starostů 3.2.2014 Hradec Králové v UNESCO Oldřich Vlasák: Větší komfort pro cestující, už žádné 5.2.2014 skryté poplatky Napsali o Cestující mají podle europoslanců dostat odškodnění za 5.2.2014 výrazně zpožděný let Odškodné za zpožděný let - téměř utopie. Šance zvýší 5.2.2014 nový zákon Snazší odškodnění. Europoslanci se zastali klientů 5.2.2014 aerolinek Napsali o ... 6.2.2014 Výstavu 100 let čs. legií v Senátu uvede Oldřich Vlasák Napsali o ... Napsali o ... 6.2.2014 Delegace hasičů navštívila Štrasburk Aerolinky by cestujícím měly zaplatit odškodnění za 6.2.2014 výrazně zpožděný let Výstava k 100. výročí Československých legií začíná svoji 7.2.2014 pouť po republice v Senátu Sobotka (ODS): Bez legií by Československá republika 7.2.2014 nevznikla Napsali o ... 8.2.2014 Legionáři slaví 100 let. Ukazuje to výstava v Senátu Napsali o ... Napsali o ... Napsalo o Tiskové zprávy čtk, kim Oldřich Vlasák ves Oldřich Vlasák Oldřich Vlasák ves Martina Žahourková Ivana Haslingerová ves Oldřich Vlasák Oldřich Vlasák Oldřich Vlasák Oldřich Vlasák jk Ondřej Houska, Simona Bartošová Filip Horáček red, čtk ves Martina Žahourková Ondřej Houska ves __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 49 Napsali o ... 9.2.2014 Přijďte se podívat do Senátu na výstavu k výročí Čsl. legií ves Napsali o ... 9.2.2014 Legionáři obsadili Senát, v létě vyjede Legiovlak jh Sportovci, záchranáři a činovníci z oblasti sportu navštívili 10.2.2014 Evropský parlament evvi Napsali o ... Napsali o ... Články 10.2.2014 Být, či nebýt metropolitní oblastí? Cinkot peněz EU napoví Ivan Ryšavý Legionáři poznali pravou tvář komunistů! burcoval v 10.2.2014 Senátu Přemysl Sobotka Jan Rychetský Změť informací o evropských projektech v 13.2.2014 Královéhradeckém kraji Oldřich Vlasák Napsali o ... 13.2.2014 Zahradil láká ke konzervativcům Napsali o ... 14.2.2014 B.I.D. Services pořádá seminář o evropských fondech Napsali o ... Tiskové zprávy Tiskové zprávy 15.2.2014 Další výstava k výročí legií putuje do knihovny Výstava k 100. výročí Československých legií putuje do 17.2.2014 Liberce Napsali o ... jt Napsali o ... Tiskové zprávy 18.2.2014 Lomničtí středoškoláci mají za sebou návštěvu Senátu Informace o evropských projektech musí být 20.2.2014 srozumitelné pro každého 100. výročí Československých legií si připomínají v 21.2.2014 Krajské vědecké knihovně v Liberci Napsali o ... 21.2.2014 Letos uplyne 100 let od vzniku Československých legií Petr Vodseďálek Napsali o ... 21.2.2014 Vlasák zval do Štrasburku, kde nechyběla AVL Newsletter ODS v Evropském parlamentu - Plenární 24.2.2014 zasedání, Štrasburk 24. - 27. února 2014 Eva Fryšarová Napsali o ... Napsali o ... Tiskové zprávy Napsali o ... Rozhovory Napsali o ... Napsali o ... Napsali o ... Napsali o ... Tiskové zprávy Tiskové zprávy David Klimeš ds ves 17.2.2014 VIII. České sportovní firemní hry – zimní, Liberec 25.2.2014 ODS nabízí 10 let zkušeností a konkrétních výsledků Oldřich Vlasák: Informace o evropských projektech musí 25.2.2014 být srozumitelné pro každého Projev prezidenta Zemana na Plenárním zasedání EP 26.2.2014 hodnotím jedním slovem - rozpačitost ČT: Jak se staví Češi a Slováci k EU, ukáže speciál 26.2.2014 Václava Moravce ze Štrasburku 26.2.2014 ODS vsadí na své tradiční téma: boj proti přijetí eura Zeman ve Štrasburku. Snad nebude "za Klause", doufají 26.2.2014 někteří europoslanci Oldřich Vlasák ves Jan Křelina Oldřich Vlasák Oldřich Vlasák ČT Vratislav Dostál vrm, had, rai 27.2.2014 Europoslanci chválí Zemanovu kritiku stěhovacího cirkusu Lucie Bednárová 28.2.2014 Jeden den s prezidentem v Evropském parlamentu Výstava k 100. výročí Československých legií v Karlových 4.3.2014 Varech ves ves __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 50 Zaujalo nás Napsali o ... Tiskové zprávy Audio video Podnikatelem roku 2013 celé ČR a před tím 10.3.2014 Královéhradeckého kraje se stal Jiří Hlavatý Otázka pro Jana Kopála, tiskového mluvčího 11.3.2014 karlovarského magistrátu 12.3.2014 Novobydžovští na návštěvě Evropského parlamentu ves, KÚ iva ves 12.3.2014 Video europoslance Oldřicha Vlasáka - 5 let v 1 minutě Napsali o ... 13.3.2014 Vernisáž výstavy věnované Čs. legiím Napsali o ... Tiskové zprávy 13.3.2014 Dobrá zpráva - Zítra začíná výstava o legionářích Výstava k Československým legiím byla v Karlových 15.3.2014 Varech zahájena Napsali o ... Tiskové zprávy 15.3.2014 Výročí, jehož význam přesahuje hranice Výstava k 100. výročí Československých legií míří do 18.3.2014 Plzně Napsali o ... 18.3.2014 Setkání starostů rychnovského okresu Napsali o ... 18.3.2014 Zjednodušení podmínek pro čerpání dotací Eva Mikulecká Napsali o ... Erik Knajfl Napsali o ... Tiskové zprávy 18.3.2014 Čerpání evropských dotací Do eurovoleb chce v Česku kandidovat rekordních 39 18.3.2014 subjektů Města a obce v Pardubickém kraji jsou připravena na 19.3.2014 čerpání dotací 2014+ Napsali o ... 19.3.2014 Problémem kraje je hlavně stav silnic dub Napsali o ... 19.3.2014 Svaz měst a obcí řeší krádeže kovů Poklopy kanálů mizí... Města a obce přemýšlí, jak se 20.3.2014 bránit 22.3.2014 Postupuje Evropa správně v řešení krize na Ukrajině? Karlovy Vary a Plzeň si výstavou připomínají 100 let 22.3.2014 Československých legií red Oldřich Vlasák Napsali o ... Články Napsali o ... Tiskové zprávy Články Napsali o ... 23.3.2014 Nová publikace Milana Syručka: Záhady brdských lesů Evropská regulace veřejných zakázek – nejenom cena 25.3.2014 rozhoduje ves red ves Květa Moravcová smo Dana Jelínková ves Oldřich Vlasák Napsali o ... Tiskové zprávy 25.3.2014 V Plzni je k vidění výstava 100 let Československých legií O sudu s prachem, na kterém sedíme. Poznámky z 25.3.2014 jaderného skladiště nedaleko Prahy Výstava k 100. výročí Československých legií v Plzni byla 26.3.2014 zahájena Napsali o ... 26.3.2014 Milan Syruček pokřtil knihu v bývalém skladu munice Napsali o ... 26.3.2014 Legionáři. Naši hrdinové čtk Miroslava Vejvodová Napsali o ... 27.3.2014 Zatrhnou tipec sběračům? dub Jan Rychetský ves __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 51 Napsali o ... Tiskové zprávy Tiskové zprávy Napsali o ... Tiskové zprávy Články Fiala: Jsem připraven dělat kroky, kterým ne všichni 27.3.2014 straníci budou rozumět 28.3.2014 Konference Internet ve státní správě a samosprávě Nejúspěšnější sportovec roku 2013 Královéhradeckého 28.3.2014 kraje je karatistka Radka Krejčová 28.3.2014 V Plzni je k vidění výstava 100 let Československých legií Výstava 100 let Československých legií míří do Hradce 31.3.2014 Králové 1.4.2014 Evropské fondy - koheze nebo kompenzace? vam Prokop Konopa, tm ves Anička Vančová ves Oldřich Vlasák Napsali o ... 3.4.2014 Muži, kteří tvořili dějiny. Knihovna vzpomíná na legie vrb Napsali o ... 3.4.2014 Tipy na víkend: Archeopark: Dny živé archeologie Podnikatelům z Pardubic a Hradce Králové se otevřely 3.4.2014 dveře evropských institucí red 5.4.2014 Rozsáhlá expozice mapuje sto let staré události ves Napsali o ... Tiskové zprávy Napsali o ... 5.4.2014 Výstava snímků připomene československé legionáře Napsali o ... Články Tiskové zprávy 5.4.2014 Výstava ukáže legionáře, hrdiny i nepřátele 6.4.2014 Pozitiva členství v EU převažují nad negativy red Michaela Zumrová Oldřich Vlasák Napsali o ... 7.4.2014 Mizuno AVL má své vítěze Anketa: Jaký má konference ISSS společenský a odborný 7.4.2014 význam? Napsali o ... 7.4.2014 Evropská reforma zadávání veřejných zakázek už startuje Oldřich Vlasák Napsali o ... 8.4.2014 Kočírovat tolik řečníků není legrace Fenič: Podřizovat se vkusu diváků je cesta do pekel. 9.4.2014 Potřebujeme osobnosti Ministerstvo vnitra a Česká pošta chtějí ovládnout státní 9.4.2014 IT Napsali o ... Napsali o ... Tiskové zprávy Tiskové zprávy Napsali o ... Napsali o ... Tiskové zprávy Tiskové zprávy Napsali o ... Tiskové zprávy 10.4.2014 Evropský parlament podporuje FEBIOFEST ef jap hod je 10.4.2014 Konference ISSS 2014 je minulostí 10.4.2014 Otáčíme EU správným směrem Dostavba dálnice D11 by mohla pokračovat. Majitelé 11.4.2014 posledního pozemku jsou ochotní jednat Hradec má nové hřiště pro pozemní hokej, splňuje 12.4.2014 olympijský standard Petr Fiala Kristýna Štanderová 12.4.2014 Konference Česko očima Evropy, Evropa očima Česka Miroslav 13.4.2014 Deset let v Evropské unii Ransdorf Poděbrady si připomínají výročí mírových misí krále Jiřího. 14.4.2014 Vysílají poselstvo do Štrasburku. __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 52 Tiskové zprávy Tiskové zprávy Tiskové zprávy Tiskové zprávy Napsali o ... Napsali o ... Články Články Tiskové zprávy Tiskové zprávy Rozhovory Tiskové zprávy Tiskové zprávy Napsali o ... Napsali o ... Napsali o ... Články Tiskové zprávy Napsali o ... Napsali o ... Napsali o Napsali o ... Tiskové zprávy Proslovy Tiskové zprávy Tiskové zprávy Tiskové zprávy Napsali o ... 14.4.2014 Jubilejní houslařský galakoncert rodu Pilařů Slavnostní setkání u příležitosti 25. výročí založení 14.4.2014 Konfederace politických vězňů ves 14.4.2014 Pétépáci se sešli v Černigově ves 14.4.2014 Rozsvitíme během celé město.... Studenti vyrazili z Poděbrad do Štrasburku s mírovým 14.4.2014 poselstvím krále Jiříka 14.4.2014 Fotografie z regionu zaujaly publikum v Bruselu Záštita Oldřicha Vlasáka nad festivalem Kocianovo Ústí 15.4.2014 2014 15.4.2014 Deset let v Evropské unii - nová práva, nové povinnosti Výstava k 100. výročí Československých legií v Novém 15.4.2014 Bydžově ves red Michaela Vráželová Oldřich Vlasák Oldřich Vlasák ves 15.4.2014 Oldřich Vlasák se sejde s občany Nového Bydžova V aktivitě českých europoslanců se Oldřich Vlasák umístil 16.4.2014 na druhém místě Mírové poselstvo z Poděbrad bylo slavnostně přijato ve 16.4.2014 Štrasburku ves 16.4.2014 Peníze po povodních přijdou z Bruselu rychleji Oldřich Vlasák 16.4.2014 Europarlament schválil fond na záchranu bank Studenti vyrazili z Poděbrad do Štrasburku s mírovým 16.4.2014 poselstvím krále Jiříka čtk Jolana Boháčková 16.4.2014 Europarlament schválil fond na záchranu bank 17.4.2014 Nízkouhlíková obec – obec budoucnosti čtk Oldřich Vlasák 17.4.2014 České firmy zkoumají pro Evropský parlament Roithová převálcovala bruselské kolegy. Oldřich Vlasák na 17.4.2014 druhé příčce žebříčku. Europoslanci z ČSSD propadli v pracovitosti, nejlepší byla 17.4.2014 Roithová Vznikl žebříček pracovitosti českých europoslanců. V 17.4.2014 ČSSD ho rádi neuvidí Mírové poselstvo z Poděbrad bylo slavnostně přijato ve 18.4.2014 Štrasburku Výstava k 100. výročí Československých legií v 22.4.2014 Pardubicích 28.4.2014 Projev k příhraniční spolupráci Partneři FC Hradec Králové si to rozdali na fotbalovém 28.4.2014 poli s Mountfieldem HK Oldřich Vlasák Michaela Svobodová Michaela Svobodová Oldřich Vlasák th mp Milena Jínová ves Oldřich Vlasák FC 28.4.2014 FAIR PLAY BUSINESS DAY ve společnosti LINET 28.4.2014 NIGHT RUN Hradec Králové - úspěšná sportovní akce Výstava k 100. výročí Československých legií v 29.4.2014 Pardubicích __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 53 Rozhovory Rozhovory Tiskové zprávy Napsali o ... Tiskové zprávy Napsali o ... Napsali o ... Články Tiskové zprávy Napsali o ... Napsali o ... Tiskové zprávy Rozhovor s Oldřichem Vlasákem na téma Euroregionu 30.4.2014 Glacensis Rozhovor s Oldřichem Vlasákem na téma květnové volby 30.4.2014 do Evropského parlamentu 1.5.2014 Na vznik legií vzpomínali v Novém Bydžově a Pardubicích Česká desetiletka v EU: Svoboda, nezájem, ale i líní 1.5.2014 europoslanci Společné zasedání členů české i polské části Euroregionu 2.5.2014 Glacensis Společné zasedání Euroregionu Glacensis se konalo za 2.5.2014 účasti velmi významných hostů 4.5.2014 Název česko-polskou spolupráci neohrozí 6.5.2014 Vlasák si své v Bruselu rozhodně odpracoval! Výroční zpráva o činnosti místopředsedy EP Oldřicha 6.5.2014 Vlasáka za rok 2013 Medailonek O. Vlasáka. Nejaktivnějšími europoslanci jsou Vlasák, Roithová a Sehnalová, nejhůře si vedl Dušek a 6.5.2014 Falbr 6.5.2014 Fotografie z regionu zaujaly Brusel Oldřich Vlasák Oldřich Vlasák ves ver, lub om ves Radka Kopecká/Lucie Bednárová M. Vráželová 11.5.2014 Den rodiny se v Jiráských sadech vydařil! Úvodník do časopisu Svazu měst a obcí ČR - INS 12.5.2014 květen/2014 Rozhovor s Oldřichem Vlasákem na téma voleb do 12.5.2014 Evropského parlamentu (pro www.volbydoeu.cz) Oldřich Vlasák 14.5.2014 V Trutnově se skákalo, v Hradci utíkalo před deštěm ves Napsali o ... 14.5.2014 Zasedala česká i polská část Euroregionu Glacensis bed, md Napsali o ... 14.5.2014 Co přinesl Čechům vstup do Unie, ukáže až čas dio Napsali o ... Články kim Oldřich Vlasák Napsali o ... 14.5.2014 Vlasák se neflákal, tvrdí eurostudie 15.5.2014 Blíží se start dvaapadesátého ročníku „Zatáček“! Na akci ODS přišel člen Svobodných: Doufám, že tu 15.5.2014 nevyhazujete jako Babiš... Napsali o ... 15.5.2014 Předseda ODS Petr Fiala přijel do Hradce jh Napsali o ... Články Tiskové zprávy Články 16.5.2014 Nízkouhlíková obec: obec budoucnosti 17.5.2014 Babišovy závislé Lidové noviny Evropská komise příliš posiluje své pravomoci, zaznělo v 17.5.2014 diskusi kandidátů 19.5.2014 Děkujeme za Váš hlas pro Oldřicha Vlasáka IX. České firemní hry 2014 - letní - pod záštitou a za aktivní účasti místopředsedy Evropského parlamentu 19.5.2014 Oldřicha Vlasáka Oldřich Vlasák Oldřich Vlasák Články Rozhovory Tiskové zprávy Tiskové zprávy Tiskové zprávy Tiskové zprávy Oldřich Vlasák ves 21.5.2014 Sraz mažoretek v Hradci Králové 21.5.2014 Přemysl Sobotka převzal Petici pro korunu ods __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 54 Napsali o ... Články Rozhovor s Oldřichem Vlasákem pro Mladou frontu Dnes 22.5.2014 - v předvečer voleb do EP 22.5.2014 Babiš zničil důvěru v nezávislost tisku a ve svobodu slova Setkání Oldřicha Vlasáka s občany měst v 23.5.2014 Královéhradeckém kraji Eurovolby online: Euroskeptici napříč EU slaví. Vyhráli v 26.5.2014 Británii, Francii i Dánsku 27.5.2014 Oldřich Vlasák: „Děkuji Vám za Vaši podporu! Napsali o ... 27.5.2014 Kouč Zdechovský vystřídá v Bruselu Vlasáka z ODS Napsali o ... 27.5.2014 Harcovníci balí kufry, zkusí to jinde Jan Rovenský Napsali o ... 27.5.2014 Oldřich Vlasák ve Štrasburku končí... kim Napsali o ... 27.5.2014 Na Pardubicku překvapili lidovci. Napsali o ... 27.5.2014 Vlasáka ve Štrasburku vystřídá Zdechovský Napsali o ... 27.5.2014 Na Hradecku se projevilo patriotství Kamil Švec Napsali o ... 27.5.2014 Na Hradecku se projevilo patriotství Napsali o ... 29.5.2014 Podnikové IT v roce 2020 Běžím s AVL letos navštíví tři města - V Hradci Králové se 30.5.2014 poběží v sobotu 8. 6. 2014 Ve volbách jsem neuspěl, jako sportovec s pokorou 30.5.2014 přiznávám porážku Vlasák: Jsem sportovec, a tak s pokorou přijímám 3.6.2014 porážku Kamil Švec Prokop Konopa, tm Rozhovory Napsali o Tiskové zprávy Články Rozhovory Napsali o ... Napsali o ... Oldřich Vlasák Oldřich Vlasák ves ves Eva Fryšarová ves pr 5.6.2014 25. sněm Sdružení měst a obcí Slovenska Celkem bylo vydáno 51 tiskových zpráv Celkem bylo napsáno 18 článků a 16 rozhovorů Celkem bylo uveřejněno v tištěných a multimediálních médiích 110 článků, názorů a citací Oldřicha Vlasáka __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 55 8. Přehled činnosti Oldřicha Vlasáka dle kalendáře roku 2014 - program Přehled aktivních účastí Oldřicha Vlasáka jako místopředsedy EP, místopředsedy SMO ČR, výkonného prezidenta CEMR, člena Výkonné rady ODS a zastupitele města Hradec Králové na pracovních jednáních, společenských a sportovních událostí atd. Datum Název Jednání s hejtmanem Královéhradeckého 3.1.2014 kraje L. Francem 11. České dopravní 6.1.2014 fórum Oblastní sněm ODS 6.1.2014 Jičín Oblastní sněm ODS 7.1.2014 Náchod Místo Krajský úřad Královéhradeckého kraje Rezidence primátora, Mariánské nám. 4, PRAHA 1 Pořadatel Hejtman KK kraje TOP Expo CZ MěÚ Jičín ODS Jičín Náchod, Velké Poříčí ODS Vrbice, Penzion pod Rozhlednou ODS Magistrát HK Magistrát města HK Karlovy Vary ODS Hotel Černigov Hradec Králové ODS Aldis, Hradec Králové VCES Adal, Hradec Králové VCES 13.1.2014 Plenární zasedání EP EP Štrasburk EP Pracovní návštěva skupiny z Královéhradecka 13.1.2014 (hasiči, ČČK) EP Štrasburk Oldřich Vlasák Oblastní sněm ODS 8.1.2014 Rychnov nad Kněžnou Jednání zastupitelů k 9.1.2014 ÚPMHK Regionální sněm ODS 10.1.2014 Karlovarského regionu Regionální rada a Regionální sněm ODS Královéhradeckého 11.1.2014 regionu Ples stavebního 11.1.2014 koncernu VCES Ples stavebního 11.1.2014 koncernu VCES Regionální sněm ODS 16.1.2014 Plzeňského kraje 18.1.2014 24. Kongres ODS Královéhradecký 18.1.2014 městský ples Plzeň ODS Olomouc, Clarion Congress Hotel Olomouc ODS Aldis, Hradec Králové Magistrát města HK __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 56 Představení TRAN stanoviska k Discharge agenturám, Tran 21.1.2014 Meeting 24.1.2014 Předsednictvo SMO ČR Jednání s vedením Řízení letového 27.1.2014 provozu a.s. Zastupitelstvo Hradec 28.1.2014 Králové Brusel - Evropský parlament EP Praha SMO ČR Jeneč u Prahy DR ŘLP Adal, Hradec Králové Magistrát města HK Seminář - Využití fondů 30.1.2014 v příštím období Brno 3.2.2014 Plenární zasedání EP Vernisáž výstavy 100 let Československých 7.2.2014 legií Hynek Fajmon, europoslanec Štrasburk EP Senát Praha oldřich Vlasák, výstava pod záštitou Přemysla Sobotky 10.2.2014 REGI a Tran Meeting Brusel České sportovní firemní 14.2.2014 hry Liberec 17.2.2014 ECR Group Meeting Brusel EP 19.2.2014 Jednání ZM k ÚPMHK Magistrát HK Magistrát města HK Konference Evropské 20.2.2014 fondy 2014 Komora statutárních 20.2.2014 měst Magistrát hlavního města Prahy Magistrát - Praha Praha KSM Vernisáž výstavy 100 let Československých 21.2.2014 legií Liberec - Krajská vědecká knihovna Oldřich Vlasák 24.2.2014 Plenární zasedání EP Štrasburk EP Pracovní návštěva 55 26.2.2014 osob z Novobydžovska Štrasburk EP a další instituce Modrý dům, Hradec Králové 3.3.2014 Regionalni rada ODS Konference Dny malých 4.3.2014 obcí ECR Study Days in 4.3.2014 Budapest Setkání starostů měst a obcí býv. okr. Rychnov 4.3.2014 n. Kn. 5.3.2014 Jednání CEMR Školení kandidátů ODS 7.3.2014 do eurovoleb ČSFS - p. Kastner EP Oldřich Vlasák ODS Praha Budapešť ECR Pelclovo divadlo, Rychnov nad Kněžnou Atény MěÚ Rychnov n/K CEMR Humpolec ODS __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 57 10.3.2014 Plenární zasedání EP Štrasburk Vernisáž výstavy 100 Karlovy Vary- budova 14.3.2014 let Čsl. legií magistrátu Setkání starostů měst a 14.3.2014 obcí Olympik, Praha TRAN Meeting, Regi 17.3.2014 Meeting Brusel Krajské setkání SMO ČR v Pardubockém V budově Magistrátu 18.3.2014 kraji města Pardubice Seminář s představiteli 19.3.2014 města Brno Zastupitelstvo Hradec 25.3.2014 Králové Nejúspěšnější 25.3.2014 sportovec roku 2013 EP Oldřich Vlasák ODS EP SMO ČR Brusel EP Adal, Hradec Králové Magistrát města HK Hradec Králové KÚ Setkání s podnikateli východních Čech v EP v 30.3.2014 Bruselu EP Brusel 2.4.2014 Miniplénum EP EP Brusel Oldřich Vlasák EP Vernisáž výstavy 100 let Československých 4.4.2014 legií Městská knihovna, Vonkova ulice, Hradec Králové Oldřich Vlasák 4.4.2014 Předsednictvo SMO ČR Ples taneční skupiny T4.4.2014 bass Praha SMO ČR Adal, Hradec Králové T-bass Závěrečný turnaj hradecké Amatérské 5.4.2014 volejbalové ligy Hala TJ Slavie Hradec Králové AVL Slavnostní večer k zahájení ISSS Vyhlášení a udělení 6.4.2014 ceny Český zavináč Klicperovo divadlo Hradec Králové ISSS Konference Internet ve 7.4.2014 státní správě 7.4.2014 Výkonná rada ODS Aldis, Hradec Králové Praha ODS 7.4.2014 Regionální rada ODS 8.4.2014 ECR Group Meeting Febiofest - tisková 9.4.2014 konference Tisková konference 9.4.2014 ODS Slavnostní setkání KPV u příležitosti 25. výročí 9.4.2014 založení Modrý dům Hradec Králové ODS EP Brusel ECR CineStar Hradec Králové Wamak Praha ODS Žofín KPV ČR __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 58 Krajské setkání SMO 10.4.2014 ČR 10.4.2014 Setkání členů PTP Nové Adalbertinum Hradec Králové SMO ČR Hotel Černigov Hradec Okresní klub PTP – Králové VTNP ČR Setkání starostů 10.4.2014 (seminář H. Fajmona) Komise místní 10.4.2014 samosprávy 10.4.2014 Febiofest Nymburk Malšovice Hradec Králové SK Tenis Pardubice Konference u příležitosti vstupu ČR do EU "Česko očima Evropy, Evropa očima 11.4.2014 Česka" 12.4.2014 Křížová desítka 12.4.2014 Modrý večer Start štafety J. z 12.4.2014 Poděbrad Hynek Fajmon Míčovna Pražského hradu Úřad vlády ČR Hradecké lesy - Lesní hřbitov Nové Adalbertinum Hradec Králové ODS a Oldřich Vlasák Poděbrady Město Poděbrady Smiřické svátky hudby - Galakoncert rodu 13.4.2014 Pilařů Zámecká kaple, Smiřice J. Svěcený 14.4.2014 Plenární zasedání EP EP Štrasburk EP Společenské setkání na výstavě 100. výročí Čsl. Nový Bydžov, Jiráskovo 23.4.2014 legií divadlo Cafe bar Lev na Setkání s občany Masarykově nám. v Novém 23.4.2014 Nového Bydžova Bydžově Návštěva společnosti 23.4.2014 LINET Přátelské fotbalové 24.4.2014 utkání Hradec Králové Vernisáž výstavy 100 Pardubice - Galerie města 25.4.2014 let Čsl. legií Pardubic, Příhrádek 5 Běžecká tour NIGHT 26.4.2014 RUN Hradec Králové Zastupitelstvo Hradec 29.4.2014 Králové Adal, Hradec Králové 7.5.2014 Kocianovo Ústí 2014 11.5.2014 Den rodiny HKSV Ústí nad Orlicí Jiráskovy sady hradec Králové Předvolební debata POMŮŽE EU ČESKÉ 12.5.2014 EKONOMICE? Era svět, Jungmannovo náměstí 6, Praha Oldřich Vlasák Město Nový Bydžov ASFZ FC Hradec Králové Oldřich Vlasák Magistrát města HK Město Ústí nad orlicí a Jaroslav Svěcený HKSV AMO __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 59 13.5.2014 Setkání s občany 13.5.2014 Setkání s občany Setkání kandidátů do 14.5.2014 EP Předvolební debata Evropský Parlament 14.5.2014 Mládeže Konference ODS "Otáčíme EU správným 14.5.2014 směrem" 15.5.2014 Setkání s občany 15.5.2014 Setkání s občany 15.5.2014 Jednání k ÚPMHK Ceske sportovni firemni 16.5.2014 hry - letni Mistrovství ČR 17.5.2014 mažoretek 17.5.2014 Tenisový turnaj FC HK 18.5.2014 300 Zatáček G. Havla 18.5.2014 19.5.2014 19.5.2014 19.5.2014 Fotbalové utkání FC HK - FK Bohemians Praha Petiční stánek ODS Setkání s občany Správní rada UHK 20.5.2014 Setkání s občany Setkání s občany a s představiteli mikroregionu Novobydžovska na 20.5.2014 zdejší radnici Předání Petice pro 21.5.2014 korunu 22.5.2014 Setkání s občany Zastupitelstvo Hradec 27.5.2014 Králové Na prahu programovacího období 29.5.2014 2014+ Zastupitelstvo Hradec 24.6.2014 Králové Odhalení pomníku padlým v 1. světové 5.7.2014 válce Trutnov, Krakonošovo náměstí Hradec Králové, Náměstí 28. října Albatros Praha O. Vlasáka a ODS ODS a Oldřich Vlasák ODS Praha Hotel Jalta, Praha Rychnov n. K. - náměstí Jičín, Žižkovo nám. MMHK O. Vlasák a ODS Oldřich Vlasák MMHK Asociace firemních sportů Malá Skála a Liberec Hradec Králové, TJ Slavia Orlická kotlina SK Tenis Malšovice, Hradec Králové Hořice v. P., Náměstí J. z Poděbrad AMK Hořice Všesportovní stadion Malšovice Hradec Králové Náchod, náměstí UHK Hradec Králové Trutnov, Krakonošovo náměstí ODS Oldřich Vlasák UHK Nový Bydžov, náměstí Oldřich Vlasák Senát PS PČR Praha Hradec Králové, Baťkovo náměstí ODS Adal, Hradec Králové Magistrát města HK Oldřich Vlasák Oldřich Vlasák Pardubice Adal, Hradec Králové Magistrát města HK OÚ Měník OÚ Měník __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 60 Ing. Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu, výkonný prezident CEMR, místopředseda Svazu měst a obcí České republiky, předseda Správní rady Univerzity Hradec Králové, předseda Dozorčí rady CEVRO člen Výkonné rady ODS a zastupitel Hradce Králové Na zpracování zprávy o činnosti místopředsedy Evropského parlamentu Ing. Oldřicha Vlasáka za první polovinu roku 2014 se podíleli: Eva Veselá a Ing. Ondřej Mátl V Hradci Králové 30. června 2014 __________________________________________________________________________________________ Zpráva o činnosti Oldřicha Vlasáka v roce 2014 61
Podobné dokumenty
Výroční zprávu naleznete ZDE
volebním období v Evropě i nadále konstruktivně bojovat za národní zájmy. Jako
místopředseda Svazu měst a obcí České republiky se i nadále soustřeďuje na řešení
evropských problémů, které trápí naš...
Akademický bulletin, rok 2014, číslo 5
v polovině roku 2014.
Pokud jde o evropskou agendu AR, považuji za důležité připomenout, že se účastníme přípravy strategických a koncepčních dokumentů v oblasti vědní politiky
na národní i evropsk...
reportáž: rozhovor
24 - (9 + 7 + 1,5 + 2). Den mínus doba strávená v zaměstnání, cesta do práce, hibernace a nutný čas, kdy se člověk po pracovním procesu bezcílně potuluje kancelářským
distriktem a hledá sebe sama. ...
Doba Seniorů 3/2013
Dialog v zájmu seniorù
Už na první schůzce, která proběhla
17. prosince mezi vedením Rady seniorů
České republiky a tehdy nově jmenovanou
ministryní práce a sociálních věcí ing. Ludmilou Müllerovou...
Zpráva o činnosti poslance Evropského parlamentu a předsedy
místopředsedou SMO ČR pro evropské záležitosti) se i nadále soustřeďuje na řešení
evropských problémů, které trápí naše samosprávy. Čištění odpadních vod, ekologizace
______________________________...