60 LET - IV. interní klinika
Transkript
60 LET IV. INTERNÍ KLINIKY (1945 - 2005) 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Všeobecná fakultní nemocnice v Praze 1 Prof. MUDr. Bohumil Prusík, zakladatel a první přednosta kliniky 1945 - 1958 © IV. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze 2 Prof. MUDr. Mojmír Fučík, přednosta 1959 – 1980 Doc. MUDr. Vladimír Puchmayer, CSc., přednosta 1990 – 1995 Prof. MUDr. Jiří Skořepa, DrSc., přednosta 1980 – 1986 Doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc., přednosta 1995 – 2000 3 Prof. MUDr. Petr Hrabák, DrSc., přednosta 1986 – 1990 Doc. MUDr. Aleš Žák, DrSc., přednosta 2000 – dosud Šedesát let IV. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze V květnu roku 2005 oslavíme šedesáté výročí založení IV. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Toto významné jubileum nás vybízí k zamyšlení nad minulostí kliniky, jejími současnými aktivitami i možnostmi dalšího rozvoje. Proto bychom na následujících stránkách chtěli připomenout některé skutečnosti, jež mohou přispět k objektivnímu, nezaujatému hodnocení. Zvláště bychom chtěli zdůraznit, že vysoká úroveň odborné a lidské péče o svěřené pacienty byla vždy považována za primární úkol kliniky, stejně jako lékařský výzkum a výchova nových generací zdravotnických pracovníků. Tradice kliniky je pro nás všechny velkým závazkem. Z HISTORIE KLINIKY IV. interní klinika se zrodila v památných květnových dnech roku 1945. První přednosta kliniky profesor MUDr. Bohumil Prusík (1886 – 1964) vylíčil tehdejší události těmito slovy: „Devátého května 1945 převzal jsem bývalou II. německou interní kliniku od jejího přednosty profesora Rühla jménem ministerstva školství. Od pátého května měl totiž dohled na tuto kliniku z pověření České národní rady docent Jonáš, který se také staral o to, aby Němci ještě v poslední chvíli nezcizili mnoho cenného materiálu. Převzetí kliniky se zúčastnili z I. interní kliniky docent Lenoch, který při tom působil jako překladatel, asistent Herfort a dr. Havlíčková, dále dr. Ladislav Čermák, můj spolupracovník z Vinohradské nemocnice. Při našem příchodu na kliniku očekával nás profesor Rühl se svými docenty a asistenty ve své pracovně, kde mi pak formálně kliniku předal. Když se jednalo o jeho vlastní přístroje, s nimiž na klinice pracoval, hněvivě poznamenal: „Ty si převezmu, až se sem zase vrátíme!“ Bohužel jsem musil při předávání kliniky profesoru Rühlovi ohlásit, že nacisté zavraždili mé bývalé spolupracovníky a drahé kolegy Miloše Nedvěda, Alexandra Gjuriče a Bohumila Havránka.“ „Devátého května byla klinika plně obsazena raněnými Němci, kteří leželi všude, i na chodbách na matracích, takže bylo sotva možno projít. Podle úmluvy s naším vojenským vedením byli během dvou dnů všichni němečtí vojáci odsunuti k dalšímu ošetřování do zajateckých táborů. Němečtí lékaři opustili kliniku současně s nimi. Poněvadž z mých vinohradských spolupracovníků se nemohl žádný okamžitě uvolnit, pomáhali mi zatím vedle několika našich mediků hlavně laskavostí profesora Hynka jeho lékaři dr. Herfort 4 a dr. Havlíčková. Denně každý z nich dělal celou vizitu na polovině kliniky při plném svém úvazku na I. interní klinice. Naše díky a vzpomínka na jejich ochotu zůstanou trvalým závazkem nás všech.“ Několik slov k budově, v níž se IV. interní klinika od té doby nachází. S výstavbou se začalo v roce 1896, slavnostně byla otevřena roku 1898 k padesátému výročí panování císaře Františka Josefa I., a proto bývala označována jako „Jubiläumspavillon“ nebo též „Musterpavillon“. Stavbu vedl architekt V. Nekvasil. Budova byla vybavena na svou dobu velmi moderně, ve čtyřicátých letech byla rozšířena přístavbou třetího a čtvrtého patra. Hned prvního dne, 9. května 1945, byli oficiálně jmenováni jako lékaři kliniky Ladislav Čermák, Ota Riedl a Václav Skop, další den Jan Hrabáně a do půli května Evžen Eiselt, Bedřich Dvořák a František Svatoš. Během roku 1945 pak postupně přibyli do lékařského kolektivu Jiří Neumann, Zdeněk Reiniš, František Závodný, Jan Konrád, František Tion, Josef Mašek, Přemysl Pelnář, Matěj Ondrejčák, Antonín Krčílek, Ladislav Volicer a další. Několik let zde působil i pozdější přednosta interní kliniky Nemocnice Pod Petřínem profesor Ota Gregor. Mezi prvními lékařkami nastoupily na Prusíkovu kliniku Václava Fuchsová a Helena Platilová, oporou kliniky byla dlouhá léta sekretářka paní Hana Kubešová, která působila na klinice až do roku 1986. Zakladatel kliniky profesor Prusík byl velkou osobností českého vnitřního lékařství. Narodil se v Klatovech jako syn profesora klasické filologie a byl potomkem jednoho z nejstarších rodů na Plasku. Za studií na klatovském gymnáziu založil studentský symfonický orchestr, ve kterém pod jeho taktovkou první housle hrál Václav Talich. Prusík měl absolutní sluch, což ho předurčovalo stát se kardiologem. Po promoci na pražské lékařské fakultě pracoval krátce v bakteriologické laboratoři profesora Ivana Honla a pak se stal asistentem profesora Josefa Thomayera, na jehož klinice se od počátku věnoval klinickému výzkumu. Během svého studijního pobytu v Anglii, kde pracoval u slavného internisty Jamese Mackenzieho, se seznámil s americkým lékařem Paulem D. Whitem, pozdějším zakladatelem a dlouholetým prezidentem Světové kardiologické společnosti. Byli na den stejně staří a stali se celoživotními přáteli. Již v roce 1913 přivezl Prusík do Prahy první elektrokardiograf a zabýval se studiem arytmií. Podle ústní tradice byl první, kdo v Čechách rozpoznal na elektrokardiogramu infarkt myokardu (v roce 1922). Když však napsal tuto diagnózu dvornímu radovi Jaroslavu Hlavovi do pitevního protokolu, slavný patolog zavolal obratem profesoru Thomayerovi, že si vyprošuje, aby klinici 5 používali terminologie patologických anatomů. Prusík, byť muž odvážný, po této Hlavově intervenci si nedovolil případ publikovat. Druhým Prusíkovým šéfem na II. interní klinice v Praze byl profesor Josef Pelnář. Roku 1932 se Prusík stal přednostou Propedeutické kliniky, kde působil až do uzavření vysokých škol v roce 1939, během okupace vedl interní oddělení v nemocnici na Vinohradech. Prusíkovi se podařilo zvládnout vnitřní lékařství prakticky v celém rozsahu, hlavní jeho zájem však patřil kardiologii a angiologii. Uveřejnil přes 200 odborných prací, v nichž referoval o celé řadě prioritních objevů. Jako první ve světě popsal hyperabdukční syndrom (1917) a iniciální fenomén akčních svalových potenciálů (1923), upozornil na přímý vliv adrenalinu na myokard (1924) a objasnil symptomatologii neurocirkulační astenie (1934). Tématem dalších studií byly unikátní nálezy získané pomocí různých vyšetřovacích metod (kapilaroskopie, měření kožních teplot, oscilotonometrie, měření oběhové rychlosti). První zkušenosti s arteriografií publikoval profesor Prusík spolu s docentem MUDr. Ladislavem Volicerem v roce 1928. Arteriografie prováděl jako první u nás a jeden z prvních na světě. Světový ohlas vyvolaly jeho práce o účinku kyseliny nikotinové na periferní cévy a o antikoagulační léčbě Pelentanem (ze čtyřicátých let). Mezi prvními na světě zavedl profesor Prusík do terapie bolesti obstřik ganglia stellata, prováděl též obstřiky Headových zón. Profesor Prusík byl přednostou IV. interní kliniky až do roku 1958. V té době měla klinika 160 lůžek, speciální oddělení pro léčbu cévních chorob a kardiologickou laboratoř s elektrokardiografem a elektroencefalografem, kterou vedl as. Jiří Neumann. Dobře vybavené biochemické laboratoře řídil as. Jan Hrabáně. Z jeho kolektivu jmenujme alespoň paní Hanu Bergerovou a pana Bohumíra Jindru, který na klinice pracoval téměř padesát let. Vedoucím rentgenového oddělení byl doc. MUDr. Václav Skop, jeho zástupkyní as. MUDr. Eva Součková. Od samého počátku měla klinika oddělení dietetické léčby. Strava pro pacienty se připravovala v dietní kuchyni, která byla umístěna v suterénu a tvořila součást Vyšší dietní školy, kde vyučovala prof. Gjuričová a která byla založena z podnětu prof. Prusíka. Později pracovaly na klinice dietní sestry Mirka Knoblochová, Božena Šanderová a Božena Dynybylová. Pacienti měli k dispozici knihovnu, promítaly se jim filmy, prováděla se zdravotnická osvěta. Krásnou tradicí kliniky, kterou zavedl profesor Prusík a udržela se dodnes, byla každoročně pořádaná štědrovečerní vizita. Při ní profesor Prusík s ošetřujícími lékaři navštívil nemocné, kteří museli zůstat přes svátky na klinice, a popřál jim 6 brzké uzdravení. Vizitu doplňovala hudební produkce, zpravidla s oblíbenými koledami. Prusíkovu kliniku navštěvovali přední zahraniční odborníci. Patřil k nim již výše zmíněný prof. P. D. White z Bostonu, Ancel Keys z Chicaga, Ignacio Chávez z Mexika, N. N. Aničkov a A. Mjasnikov z Moskvy, akademik Parin, prof. Iljinskij z Petrohradu, prof. Pudu z Říma. Na památku svého prvního přednosty pořádá IV. interní klinika každoročně v květnu přednáškový večer ve Spolku českých lékařů - Prusíkův večer. Nejbližším spolupracovníkem Prusíkovým byl prof. MUDr. Zdeněk Reiniš, DrSc. (1914-1984). Od prvních let svého působení na klinice se zabýval diagnostikou a léčbou tepenných chorob, především Buergerovou chorobou a účinky kyseliny nikotinové; spolu s docentem Skopem prováděl arteriografická vyšetření. Postupně se soustředil na dva základní směry výzkumu - experimentální studium aterogeneze a epidemiologii kardiovaskulárních onemocnění. U různých druhů zvířat,především u kuřat, prokázal vliv ekologických faktorů na průběh cholesterolového žíru. Koncem padesátých let zahájil s profesorem Prusíkem epidemiologický výzkum rizikových faktorů ischemické choroby srdeční a ischemické choroby dolních končetin u venkovského obyvatelstva v horské, podhorské a nížinné oblasti severních Čech, s použitím kritérií zavedených ve Spojených státech amerických Ancelem Keysem. Po deseti letech uskutečnil profesor Reiniš prospektivní epidemiologickou studii u zaměstnanců automobilového průmyslu, pro něž připravil primárně preventivní akci “Chraň své srdce“. Zásluhou profesora Reiniše byl již v roce 1972 zaveden registr srdečních infarktů v okrese Mladá Boleslav. Profesor Reiniš byl předsedou Čs. kardiologické společnosti a její Angiologické sekce, na fakultě založil Poradní sbor pro angiochirurgii. Zasloužil se o organizaci IV. a XI. mezinárodního angiologického kongresu (1961, 1978) v Praze. Prezidentem IV. angiologického kongresu byl profesor Prusík, který se pak stal prezidentem Mezinárodní angiologické unie. Profesor Reiniš jako prezident XI. kongresu převzal funkci prezidenta Mezinárodní angiologické unie po profesoru Prusíkovi. Profesor Reiniš byl ředitelem Angiologické laboratoře. Tato laboratoř zaměřená na výzkum aterosklerózy vznikla z původní Kardiovaskulární laboratoře, kterou v letech 1957 - 1963 vedl profesor Prusík. V Angiologické laboratoři pracovali doc. MUDr. Václav Bazika, CSc., MUDr. Jan Měšťan, MUDr. Eva Stuchlíková, CSc., MUDr. Jana Tišerová, Ing. Karel Marčan a biochemici RNDr. Antonín Heyrovský, RNDr. Dana Horáková, RNDr. Alena Klimešová 7 a RNDr. Miroslav Šulc. V letech 1961 – 1979 byl členem Angiologické laboratoře světově proslulý histochemik prof. MUDr. Zdeněk Lojda, DrSc., jehož působení na fakultě bylo v té době z politických důvodů ohroženo. Pod vedením prof. Prusíka a prof. Reiniše vznikla na IV. interní klinice angiologická škola, která se zasloužila o ustanovení angiologických pracovišť po celé republice. Z nejvýznamnějších členů angiologické skupiny je nutno jmenovat doc. MUDr. Josefa Pokorného, CSc. (1915 - 2003), který se zabýval diagnostikou a léčbou tepenných onemocnění. Výzkumně sledoval vůbec největší sestavu pacientů s Buergerovou chorobou a spolu s profesorem Vaněčkem objasnil histologickou skladbu migrujících flebitid. Zajímal se též o imunologické aspekty aterogeneze. Jako jeden z prvních ve světě prováděl ve spolupráci s profesorem Bartošem z I. chirurgické kliniky podvazy koronárních tepen u psů a připravil předpoklady pro léčbu aortokoronárními by-passy, jejíž zavedení do praxe mu však bohužel nebylo umožněno. Vynikajícím angiologem byl též doc. MUDr. Antonín Krčílek, CSc. (1916 - 1994), zakladatel československé flebologie, čestný člen mnoha zahraničních společností. As. MUDr. Dimitrij Zoulek se zabýval problematikou hyperabdukčního a Raynaudova syndromu. Doc. MUDr. Václav Skop, CSc. (1916 - 1967), rentgenolog kliniky, prováděl první angiokardiografie v republice, MUDr. Oldřich Červený zavedl na klinice metodu lymfografie. V angiologické skupině pracoval též MUDr. Matěj Ondrejčák, který se později stal zakladatelem slovenské internistické angiologie v Bratislavě. V angiologické tradici kliniky pokračoval od roku 1958 doc. MUDr. Vladimír Puchmayer, CSc. Vypracoval metodiku rehabilitace pacientů s tepennými a žilními chorobami, která byla postupně zavedena po celé republice. Jako první u nás měřil dopplerovské indexy a zavedl systémovou trombolýzu chronického aortoilického uzávěru, podílel se na zavedení metody dilatace sklerotických tepen podle Dottera. Od poloviny osmdesátých let prováděl na IV. interní klinice invazivní angiologické výkony doc. MUDr. Miroslav Bulvas, CSc. se spolupracovníky (MUDr. Miroslav Chochola, CSc., MUDr. Zuzana Sommerová, MUDr. Renata Urbanová, PhD, MUDr. Petr Vařejka). K běžným výkonům patřily perkutánní transluminální angioplastiky, zavádění stentů, aspirační tromboembolektomie, nově byla zavedena metoda farmakomechanické sprayové trombolýzy. Flebologii se věnovaly MUDr. Jana Herdová a MUDr. Irena Muchová. Několik let působil v angiologické skupině doc. MUDr. Jiří Linhart, DrSc., po odchodu z IKEM. Kliničtí pracovníci angiologické skupiny 8 si byli od počátku vědomi významu následné a preventivní péče, a proto spolupracovali s lázeňskými léčebnými ústavy (Lázně Jáchymov, Císařské lázně v Teplicích, léčebna primáře Baudyše v Konstantinových Lázních, která stále nese název Prusíkův ústav). Prusíkova klinika není myslitelná bez kardiologie. V prvních dvou desetiletích byl vedoucím kardiologem as. MUDr. Jiří Neumann, který se zabýval zejména diagnostikou chlopňových vad a dal podnět ke vzniku kardiochirurgického střediska, v němž byly zastoupeny kliniky interní (II. a IV.) a chirurgické (I. a II.). Po odchodu as. Neumanna vedl kardiologické oddělení kliniky as. MUDr. Jiří Buriánek, CSc., který byl nucen v roce 1968 emigrovat a po několika letech v cizině tragicky zahynul. Kardiologii se věnoval doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc., spolu s docentem Krčílkem. Postupně přibyli do kardiologické skupiny Richard Adamec, Svjatoslav Vinogradov a Karel Goričan, později Jindřich Šnobl, Jan Bruthans, Josef Veselka a Vratislav Mrázek. V osmdesátých letech as. Vinogradov a doc. Bartůněk vyvinuli ve spolupráci s odborníky z ČVUT originální zařízení pro přenos EKG po telefonu (TELSAR). Doc. Bartůněk se pak zaměřil na diagnostiku a léčbu arytmií a ve speciální ambulanci soustředil pacienty s kardiální formou lymeské borreliózy. As. MUDr. Karel Goričan, CSc. vede na klinice echokardiografickou laboratoř, vyšetřuje sonograficky tepny, provádí katetrizační výkony. V devadesátých letech působil na klinice bývalý předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Vladimír Dufek, CSc. Výzkumem patogeneze arteriální hypertenze se na začátku padesátých let zabýval doc. MUDr. Evžen Eiselt. Od roku 1958 se problematice arteriální hypertenze věnuje prof. MUDr. Adolf Slabý, DrSc. (nyní emeritní profesor Univerzity Karlovy), žák profesora Reiniše a jeden z jeho spolupracovníků při výzkumu epidemiologie a prevence ischemické choroby srdeční. Na klinice profesor Slabý sledoval pacienty s renální a vazorenální hypertenzí, po návratu ze stipendijního pobytu v Kardiologickém institutu v Mexiku se soustředil na výzkum systému renin-angiotensin. Vedle angiologie s kardiologií se druhým nosným pilířem kliniky stala gastroenterologie. Jak již bylo uvedeno, mezi spolupracovníky profesora Prusíka patřil gastroenterolog a dietolog prof. MUDr. Josef Mašek, DrSc., který se stal ředitelem Ústavu pro výzkum výživy lidu. Hlavní zásluha o rozvoj gastroenterologie na IV. interní klinice však náleží profesoru Fučíkovi, v pořadí druhému přednostovi kliniky. 9 Prof. MUDr. Mojmír Fučík (nar. 1913, kliniku vedl v letech 1959 – 1980) se od roku 1946 věnoval diagnostice a terapii gastrointestinálních onemocnění. Zaváděl endoskopické a jiné vyšetřovací metody (sám uskutečnil přes čtyři tisíce gastroskopií rigidním přístrojem) i nové způsoby léčby. Spolu s Františkem Tionem prováděl již v roce 1947 jaterní punkce. Od roku 1957 řídil profesor Fučík Výzkumnou gastroenterologickou laboratoř, v níž pracovala RNDr. Alena Bolková, DrSc. s laborantkou paní Xenií Šlaisovou. V této laboratoři probíhal výzkum fyziologie trávicího traktu, patofyziologie bolesti a etiopatogeneze vředové nemoci. Profesor Fučík byl prorektorem Univerzity Karlovy, předsedou České gastroenterologické společnosti, zasloužil se o vydání několika učebnic interní propedeutiky. Vedle vnitřního lékařství patřil jeho zájem hudbě, hrál na violu v komorním kvartetu. V prosinci 2003 profesor Fučík oslavil na klinice devadesáté narozeniny. Výraznou osobností gastroenterologické skupiny byla doc. MUDr. Markéta Jablonská, DrSc. (1920 – 2001). Výzkumně se zabývala hepatologií a žaludeční sekrecí, později soustředila svůj zájem na problematiku kolorektálního karcinomu. Pracovala jako vědecká sekretářka České gastroenterologické společnosti, po profesoru Fučíkovi jako předsedkyně, zorganizovala četné odborné akce, m.j. pravidelně pořádala Gastroenterologické dny v Karlových Varech. Pod vedením profesora Fučíka vyrostla na klinice celá řada výborných gastroenterologů – Jiří Kohout, Josef Pražák, Roman Ronský, Miloš Svitavský (který se zasloužil o vybudování moderního diagnostického oddělení v letech 1986-7), Tomislav Švestka, Karel Hrubant, Ludmila Řezníková, Irena Šindelářová, Akis Stamidis a další. V osmdesátých letech přibyl doc. MUDr. Jan Kotrlík, CSc., v devadesátých letech prim. MUDr. Karel Lukáš, CSc., doc. MUDr. Milan Lukáš, CSc, as. MUDr. Tomáš Krechler, CSc a MUDr. Martin Bortlík, kteří zavedli nové endoskopické metody. Sonografickou diagnostikou se zabývá doc. MUDr. Miloš Dvořák, CSc. a as. MUDr. Renata Šroubková. Profesor Fučík zastával koncepci, že na interní klinice mají být zastoupeny všechny základní podobory vnitřního lékařství. S gastroenterologií úzce souvisí dietologie, která se stala celoživotním odborným zájmem doc. MUDr. Přemysla Doberského a doc. MUDr. Květy Soukupové, CSc. Pneumologii se věnovala doc. MUDr. Hana Todorovičová, CSc., nefrologii prof. MUDr. Slabý, DrSc., hematologii as. MUDr. Ladislav Čermák, doc. MUDr. Hana Pstružinová, CSc., as. MUDr. Marie Došková a as. MUDr. Oldřich Louthan. 10 Nelze nevzpomenout na vedoucího hematologického laboranta pana Václava Richtra. Revmatologii reprezentoval na IV. interní klinice doc. MUDr. Ota Riedl, CSc. (1915 – 1983), který se zabýval též klinickou farmakologií a toxikologií (vydal spolu s prof. Vladimírem Vondráčkem velkou monografii Klinická toxikologie). Doc. Riedl byl internista s širokým rozhledem. Dlouhá léta zastával funkci zástupce přednosty kliniky, byl členem prezidia Čs. lékařské společnosti J. E. Purkyně, předsedou Internistické společnosti, vedoucím redaktorem Sborníku lékařského a Časopisu lékařů českých. Vynikající endokrinolog doc. MUDr. František Tvaroh, CSc. (1906 – 1991) působil na klinice mnoho let jako externí konsiliář a učitel. S ním úzce spolupracoval as. MUDr. Ladislav Krejčík. Pokračovatelkami v oboru klinické endokrinologie byly doc. MUDr. Jarmila Hrušková, CSc. a as. MUDr. Vlasta Mlatečková. Doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. s as. MUDr. Marií Kunešovou, CSc. a doc. MUDr. Vladimírem Štichem, PhD. vybudovali na IV. interní klinice obezitologické pracoviště, s nímž aktivně spolupracovala významná vědecká pracovnice v oboru dietologie doc. MUDr. Jana Pařízková, DrSc. V roce 1985 byla dokončena výstavba obezitologické jednotky se speciální vyšetřovnou a vlastními lůžky. Tato jednotka byla v devadesátých letech transformována v Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity VFN, došlo však ke zrušení lůžkové základny. V roce 1997 bylo obezitologické centrum převedeno na III. interní kliniku, od roku 2002 je součástí Endokrinologického ústavu v Praze, kde byl doc. Hainer ustanoven ředitelem. Za účelem organizace výuky se v rámci fakulty konstituovala IV. interní katedra, jejímiž členy byli všichni pedagogičtí pracovníci kliniky. Od samého počátku kliniky věnovali učitelé výuce mediků mnoho svého času, často i na úkor ostatních povinností. Posluchači třetího ročníku přicházeli na kliniku jednou za čtyři roky a zůstávali na ní až do státní závěrečné zkoušky. Celý třetí ročník byl věnován interní propedeutice, čtvrtý a pátý jednotlivým oborům vnitřního lékařství, posluchačům šestého ročníku byly svěřovány úkoly patřící do náplně práce sekundárního lékaře. Na klinice probíhala též výuka zahraničních studentů a pracovaly studentské zájmové kroužky, jejichž členové přednášeli výsledky své práce na studentských vědeckých konferencích. V rámci postgraduální výchovy se na klinice školili vědečtí aspiranti a primáři interních 11 oddělení Středočeského kraje. Velká péče byla věnována též praktické výuce budoucích zdravotních sester, dietních sester a rehabilitačních pracovnic. Nástupcem profesora Fučíka se stal prof. MUDr. Jiří Skořepa, DrSc. (1921 – 2003), který působil na klinice od roku 1949 a vedl ji v letech 1980 – 1986. Profesor Skořepa položil základy pro třetí nosný obor IV. interní kliniky, jímž je lipidologie. Byl to zkušený internista a pedagog, věnoval se též tropickému lékařství, ale jeho hlavní zájem patřil vědeckému výzkumu. Ve svých průkopnických studiích se soustředil na kinetiku enzymů, metabolismus mastných kyselin a na úlohu lipidů v aterogenezi i v patogenezi zhoubných nádorů. Jako jeden z prvních kliniků využíval ke zpracování dat moderní výpočetní techniky. Byl čestným členem četných vědeckých společností v zahraničí, nositelem pamětní medaile Humboldtovy univerzity. Profesor Skořepa vedl na klinice speciální ambulanci pro poruchy metabolismu lipidů, kterou založil v roce 1972, a Výzkumnou laboratoř pro analýzu lipidů (od roku 1980). V této laboratoři pracovali Ing. Přemysl Mareš, CSc. a RNDr. Eva Tvrzická, CSc., k nimž později přibyli další biochemici, m.j. Ing Edita Šindelková a RNDr. Alexandra Písaříková. Na začátku osmdesátých let se stávalo zřejmým, že dosavadní organizace léčebného provozu na klinice přestává odpovídat požadavkům doby. Především se ukazovala naléhavá potřeba intenzivní péče. Tohoto úkolu se ujal s nevšední energií doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc., takže moderní osmilůžková Jednotka intenzivní péče mohla být otevřena již v roce 1983. Po profesoru Skořepovi převzal vedení kliniky jeden z jeho žáků, prof. MUDr. Petr Hrabák, DrSc. (nar. 1933, přednostou v letech 1986 – 1990). Pokračoval v klinických studiích zaměřených na diagnostiku a léčbu poruch metabolismu lipidů, včetně lipidů žlučových, a zajímal se též o úlohu kyslíkových radikálů. V době, kdy vedl kliniku, bylo z iniciativy docenta Bartůňka započato s rozsáhlou přestavbou, která probíhala za provozu a v roce 1990 byla završena otevřením rozsáhlého Oddělení akutní medicíny. Toto oddělení zahrnovalo tři jednotky intenzivní péče, koronární, metabolickou a angiologickou (jedinou v republice). V září roku 1990 se uskutečnil konkurs na obsazení funkce přednosty IV. interní kliniky, v němž zvítězil doc. MUDr. Vladimír Puchmayer, CSc. (nar. 1929) a stal se tak v pořadí pátým přednostou. Kliniku vedl do roku 1995. Jak již bylo uvedeno výše, docent Puchmayer patří mezi přední angiology Prusíkovy školy. Má velmi dobré kontakty s odborníky ve Spolkové repub12 lice Německo, které navázal již před lety během svého studijního pobytu. V roce 1993 založil samostatnou Českou angiologickou společnost a stal se jejím prvním předsedou. Spolu s profesorem Allegrou z Říma založil v roce 1997 Středoevropské vaskulární fórum, byl jeho prvním prezidentem a prezidentem prvního kongresu konaného o rok později v Praze. Doc. Puchmayer vedl na IV. interní klinice Výzkumnou angiologickou laboratoř. V této laboratoři pracoval doc. MUDr. Josef Hladovec, CSc., jehož publikace o žilní a tepenné trombóze jsou často citovány v zahraniční literatuře, stejně jako originální metoda počítání deskvamovaných endotelií v krvi. Hlavním předmětem jeho výzkumu na IV. interní klinice byla úloha homocysteinu a kyslíkových radikálů v aterogenezi. Významným posílením klinické angiologie byl sponzorský dar angiografu Arc-A Philips, který byl uveden do provozu v roce 1993. Klinika rovněž získala (jako dar od Povodí Vltavy a Povodí Moravy) hyperbarickou komoru, takže mohlo být v roce 1993 otevřeno oddělení hyperbarické oxygenoterapie určené především pro léčbu trofických arteriálních defektů. Vedoucím tohoto oddělení byl zkušený odborník MUDr. Vladimír Doležal, CSc., po něm převzala vedení MUDr. Jitka Zapletalová. Od ledna 1993 bylo ke IV. interní klinice přiřazeno moderně vybavené oddělení zátěžové medicíny, v němž působili MUDr. Jaroslav Větvička a MUDr. Ing Lubomír Poušek, psycholožka PhDr. Blanka Čepická a další. Na začátku devadesátých let pracovalo na IV. interní klinice 45 lékařů, 7 vědeckých pracovníků, 90 zdravotních sester a laborantů. Přednosta kliniky měl tři zástupce, pro léčebně preventivní činnost (primář MUDr. Svjatoslav Vinogradov), pro výuku (prof. Slabý), pro vědu a výzkum (doc. Bartůněk). Po primáři Vinogradovovi zastával tuto funkci MUDr. Vratislav Mrázek, CSc., kterého vystřídal nynější primář MUDr. Karel Lukáš, CSc. Vrchní sestrou kliniky byla d.s. Miluše Dvořáčková, nástupkyně d.s. Heleny Všetečkové. Z velkého počtu vysoce kvalifikovaných a obětavých zdravotních sester, které na klinice v minulosti pracovaly, připomeňme alespoň některé: Růžena Atanasovová, Jitka Bártíková, Hanka Hofbauerová, Ivana Hudlová, Jarka Jirků, Valina Kálalová, Milena Krechterová, Ivana Lukášová, Hana Nováková, Maňa Novotná, Jarmila Pešková, Vlasta Rubešová, Tylda Řečíková, Věra Steinhauslová, Ema Šťastná, Růžena Truková, Líba Vintrová, Anina Volšanská. Funkci vrchních laborantů biochemických laboratoří zastávali pan Vladimír Bárta, paní Marta Koliševová a paní Jana Mluvková. O knihovnu kliniky pečovala dlouhá léta paní Naďa Kábrtová, kterou vystřídala nynější knihovnice a dokumentá13 torka paní Stáňa Eichlerová. V sekretariátu kliniky pracovala paní Miluška Pražanová a paní Libuše Pálová, v archivu paní Marie Vavroušková. Od počátku bylo součástí kliniky velmi dobře vybavené Rehabilitační a fyzikální oddělení, o které se výborně staraly sestry Brigita a Mařenka Homolková a Anička Borovičková. Později zde působily rehabilitační pracovnice Jana Hromádková, Svatava Novotná, Táňa Němcová, Anna Matějková a další. V roce 1980 vzniklo samostatné Oddělení rehabilitačního lékařství, v čele s primářkou MUDr. Alenou Škachovou. Na rentgenovém oddělení, které se koncem 70. let stalo součástí Radiodiagnostické kliniky, působili lékaři doc. MUDr. Václav Skop, MUDr. Jan Konrád, as MUDr. Eva Součková, as. MUDr. Pavel Teisinger, as MUDr. Milena Míková, as. MUDr. Hana Hergetová a MUDr. Jaroslav Tabach. Z laborantek tohoto pracoviště můžeme uvést paní Věru Hampacherovou, paní Mirku Knoblochovou, paní Naďu Žákovou a Jarku Vlašimskou. Od docenta Puchmayera převzal vedení kliniky doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. (nar. 1939, přednostou 1995 – 2000), kardiolog a odborník v intenzivní medicíně, o jehož odborných a organizačních aktivitách bylo pojednáno výše. Docent Bartůněk zaváděl vědecké metody řízení založené na systémové analýze, velkou péči věnoval rozšiřování počítačové sítě. V době, kdy docent Bartůněk vedl kliniku, proběhl proces restrukturalizace oboru vnitřního lékařství v rámci Všeobecné fakultní nemocnice, v jehož důsledku došlo na IV. interní klinice k programové preferenci oboru hepatogastroenterologie, kdežto angiologie byla přeřazena do působnosti kardiologicky zaměřené II. interní kliniky. Na IV. interní klinice bylo postupně vytvořeno hepatogastroenterologické centrum, které je jediným pracovištěm tohoto oboru v rámci 1. LF UK a VFN. Ke klinice bylo přičleněno gastroenterologické pracoviště polikliniky na Karlově náměstí, které se díky sponzorům podařilo rekonstruovat na špičkově vybavené diagnostické pracoviště (otevřeno v roce 2000). Integrační proces byl dovršen, když na IV. interní kliniku přešli odborníci z I. interní kliniky, prof. MUDr. Zdeněk Mareček, DrSc., doc. MUDr. et RNDr. Jiří Beneš, CSc., doc. MUDr. Radan Brůha, CSc., doc. MUDr. Milan Kaláb, CSc., MUDr. Jaromír Petrtýl, CSc., doc. MUDr. Petr Urbánek, CSc., a doc. MUDr. Libor Vítek, PhD. Od 1. prosince 2000 je přednostou IV. interní kliniky doc. MUDr. Aleš Žák, DrSc. (nar. 1951). Na klinice působí od roku 1976, od roku 1995 vede Výzkumnou angiologickou laboratoř, v letech 1995 – 1999 byl vedoucím Jednotky 14 intenzivní péče. Docent Žák patří k předním odborníkům v experimentální a klinické lipidologii. Zabývá se problematikou dyslipidémií, metabolismu mastných kyselin, homocysteinu a oxidačního stresu ve vztahu k ateroskleróze. Soubor jeho publikací věnujících se vluvu nutričních faktorů na lipidový a glycidový metabolismus byl odměněn Národní cenou profesora Charváta za rok 1994. V současné době rozvíjí výzkum v oblasti metabolismem lipidů u nutričních poruch, s návazností na intenzivní metabolickou péči a nutriční podporu a také sleduje interakce dietních a genetických faktorů v patogenezi aterogenních dyslipidémií. Jako přednosta kliniky doc. Žák cílevědomě usiluje o zvyšování úrovně diagnostiky a léčby v celé šíři vnitřního lékařství. Spolu se svými spolupracovníky se též zasloužil o zlepšení ekonomické efektivity klinické práce. V posledních třech letech jsou na rozdíl od minulých dob trvale dosahovány pozitivní hospodářské výsledky. Stručné vylíčení historie IV. interní kliniky bychom chtěli zakončit slovy profesora Bohumila Prusíka, která pronesl při oslavě desátého výročí v květnu roku 1955: „Do příštích let přeji vám všem a naší drahé klinice trvalé úspěchy na poli vědeckém i léčebném, stálé zlepšování a modernizování jejího zařízení, a spokojenost a radost z konané práce. Nechť se takto klinika stane kolébkou nejlepší práce pro naši fakultu a pro naše nemocné, pro dobro českého národa!“ SOUČASNOST IV. INTERNÍ KLINIKY IV. interní klinika je společným pracovištěm 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Léčebně preventivní, pedagogická a výzkumná činnost kliniky se zaměřuje zejména n tyto obory: hepatogastroenterologie (1), intenzivní péče (2), klinická lipidologie, metabolická péče a nutriční podpora (3) a všeobecné vnitřní lékařství (4). Jak již bylo uvedeno, hepatogastroenterologické centrum kliniky představuje jediné pracoviště toho typu v rámci fakulty a nemocnice. V oboru intenzivní péče by se klinika měla stát v horizontu tří let metodickým centrem pro všechna internistická pracoviště ve VFN. Klinická a experimentální lipidologie, původně ve spojení s angiologií, má na IV. interní klinice dlouhou tradici. Pokud jde o všeobecné vnitřní lékařství, tento obor souvisí s povinnostmi kliniky jako spádového lůžkového zařízení. 15 Struktura kliniky Klinika se organizačně člení na standardní lůžková oddělení, lůžková oddělení intenzivní péče, nelůžková oddělení, ambulance a výzkumné laboratoře. Součástí IV. interní kliniky je hepatogastroenterologické pracoviště Fakultní polikliniky VFN na Karlově náměstí. Standardní lůžková oddělení mají celkem 64 lůžek, z nichž 34 jsou vyčleněna pro hepatogastroenterologii – oddělení A (muži, 17 lůžek), vedoucí doc. MUDr. Radan Brůha, CSc., a oddělení B (ženy, 17 lůžek), vedoucí as. MUDr. Karel Hrubant. Oddělení C (muži, 13 lůžek), vedoucí as. MUDr. Miroslav Zeman, CSc., a oddělení D (ženy, 19 lůžek), vedoucí as. MUDr. Oldřich Louthan, slouží pro příjem pacientů ze spádové oblasti Prahy 2 (zhruba 50 tisíc obyvatel) a ze dvou zdravotních obvodů bývalého okresu Praha - Východ. Oddělení intenzivní péče má kapacitu 21 lůžek. Skládá se z jednotky intenzivní péče (6 lůžek), vedoucí MUDr. František Novák, koronární jednotky (7 lůžek), vedoucí as. MUDr. Karel Goričan, CSc., Jednotky nutriční péče (4 lůžka), vedoucí MUDr. František Novák, a Jednotky následné koronární péče (4 lůžka), vedoucí as. MUDr. Karel Goričan, CSc. Vedle lůžkových oddělení jsou součástí kliniky také endoskopické oddělení, vedoucí as. MUDr. Jaromír Petrtýl, CSc., ultrasonografické oddělení, vedoucí doc.MUDr.MilanKaláb, CSc. a centrum lithotripse, vedoucí doc. MUDr. et RNDr. Jiří Beneš, CSc. Součástí kliniky je dále echokardiografická laboratoř, vedoucí as. MUDr. Karel Goričan, CSc., laboratoř pro Holterovské monitorování arytmií a krevního tlaku, vedoucí doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. a oddělení hyperbarické oxygenoterapie, vedoucí MUDr. Jitka Zapletalová. Na klinice působí tyto ambulance: všeobecná, vedoucí MUDr. Jana Mengerová, gastroenterologická, vedoucí MUDr. Jaromír Petrtýl, CSc., hepatologická, vedoucí doc. MUDr. P. Urbánek, CSc., lipidologická, vedoucí doc. MUDr. Aleš Žák, DrSc., diabetologická, vedoucí as. MUDr. Miroslav Zeman, CSc., kardiologická, vedoucí as. MUDr. Karel Goričan, CSc. a ambulance pro poruchy výživy, vedoucí MUDr. František Novák. Součástí kliniky jsou tři výzkumná pracoviště. Jedná se Výzkumnou angiologickou laboratoř, pověřená vedoucí RNDr. Eva Tvrzická, CSc., Lipidovou laboratoř, pověřená vedoucí RNDr. Eva Tvrzická, CSc. a Hepatologickou laboratoř, pověřený vedoucí doc. MUDr. Libor Vítek, PhD. Lipidová laboratoř 16 a Hepatologická laboratoř jsou společnými pracovišti IV. interní kliniky a Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN. Hepatogastroenterologické pracoviště Fakultní polikliniky se skládá z Endoskopického úseku, vedoucí doc. MUDr. Milan Lukáš, CSc. a z Ambulantního úseku, vedoucí doc. MUDr. Miloš Dvořák, CSc. Léčebná a preventivní činnost Hepatogastroenterologické centrum IV. interní kliniky poskytuje komplexní léčebnou a preventivní péči v celém rozsahu oboru, kromě toho zajišťuje speciální vyšetření, konzultační a 24-hodinovou endoskopickou službu pro všechna pracoviště VFN i jiná zdravotnická zařízení. V indikovaných případech jsou nemocní přijímáni na lůžková oddělení (akutní standardní lůžka nebo intenzivní lůžka). V rámci VFN lékaři centra těsně spolupracují s dalšími klinickými pracovišti (I. chirurgická klinika, Radiodiagnostická a Onkologická klinika). V centru jsou dlouhodobě sledovány velké soubory nemocných s nespecifickými záněty střev, s primárním malabsorpčním syndromem, s refluxní chorobou jícnu a s komplikovanými poruchami žlučových cest; pozornost se věnuje také časné detekci kolorektálního karcinomu a léčbě nádorů jater a žlučových cest Z hepatologické problematiky představují tradiční oblast zájmu jaterní cirhóza, portální hypertenze a metabolické poruchy jater, v poslední době přibyla léčba virových hepatitid. Rutinně se provádějí endoskopie horního a dolního oddílu trávicího traktu, žlučových cest a pankreatu, dále byly zavedeny některé nové diagnostické a terapeutické metody, jako endosonografie, bezkontaktní fotokoagulace, dilatace stenóz trávicího traktu TTS balony, ligace jícnových varixů, zavádění gastrostomických setů, výkony na žlučových cestách transhepatálním přístupem, implantace stentů, cholangioskopie aj. V posledních 3 letech se celkové počty jednotlivých výkonů udržují na konstantní úrovni. Průměrně za rok se provádí 6 tisíc sonografických vyšetření břicha, 4.5 tisíc gastroskopií, 3 tisíc kolonoskopií, 400 rektoskopií, 1.5 tisíc endoskopických retrográdních cholangio-pankreatikografií (ERCP), 150 perkutánních transhepatálních cholangiografií (PTC) večtně perkutánních transhepatálních drenáží (PTD), 500 papilosfinkterotomií a stejný počet extrakcí konkrementů ze žlučových cest. Počty výkonů doplňuje zhruba 300 duodenobiliárních drenáží a stejný počet polypektomií. Počet cholelitiáz ošetřených aplikací extrakorporální rázovou vlnou (extracorporal shock wave lithotrypsy, ESWL) činí zhruba 50 ročně. V rámci urgentních endoskopických 17 služeb se provádí zhruba 300 stavění akutního krvácení do GIT. Pro potřeby nutriční podpory se pravidelně endoskopicky zavádí NJS a v posledních letech stoupá počet perkutánních endoskopických gastrostomií (PEG). Druhý významný obor IV. interní kliniky představuje intenzivní péče. Na koronární jednotce a na jednotce následné koronární péče jsou hospitalizováni pacienti s akutním koronárním syndromem, se závažnými poruchami srdečního rytmu nebo s terapeuticky rezistentní formou srdečního selhání. Jednotka intenzivní péče a jednotka nutriční podpory přijímají na svá lůžka pacienty s nekardiologickými interními chorobami, pokud vyžadují monitorování vitálních funkcí, jejich nahrazování či intenzivní nutriční a metabolickou podporu. Jednotka intenzivní péče a koronární jednotka IV. interní kliniky jsou v současné době spolu s resuscitačním oddělením KAR fakticky jedinými odděleními ve VFN, která jsou schopna hospitalizovat kriticky nemocné (tj. osoby se selháváním dvou a více orgánů). Z dat oddělení zdravotních pojišťoven VFN vyplývá, že společná oddělení intenzivní péče IV. interní kliniky (JIP a KJ) jsou, vyjma resuscitačního oddělení KAR a KJ III. interní kliniky, fakticky jedinými odděleními pečujícími o pacienty s vysokými TISS (00051-00053), současně mají nejvyšší počet převzatých pacientů z jiných pracovišť a přímo propuštěných nemocných. Zastoupení vykázaných TISS na IV. interní klinice bylo rovnoměrnější, v kategorii 00051 a 00052 činilo 14 %, v kategorii 00053 a 00055 činilo 42 % a v kategoriích 00057 a 00058 pak 44 %. I tento ukazatel svědčí o stupni nasazení lékařské a ošetřovatelské péče a schopnosti tuto péči poskytnout. V celkovém počtu pacientů oddělení intenzivní péče činily primární příjmy od Záchranné služby hl. m. Prahy jednu třetinu, jedna pětina nemocných byla doporučena z ambulancí kliniky, čtvrtina nemocných bývá překládána ze standardních lůžkových oddělení a zbytek z jiných oddělení a klinik VFN (15 %) a ze zdravotnických zařízení mimo VFN (10 %). V posledních letech je na koronární jednotku zhruba polovina nemocných přijata pro akutní koronární syndrom, jedna pětina pro hemodynamicky závažné arytmie, jedna pětina pro rezistentní srdeční selhání; zbytek představují hypertenzní krize a hemodynamicky závažné plicní embolie. Jednu třetinu nemocných hospitalizovaných na jednotce intenzivní péče představují nemocní s akutními stavy v hepatogastroenterologii (klinicky významná krvácení do GIT, dekompenzace jaterní cirhózy, těžké tvary akutní pankreatitidy, relapsy idiopatických střevních zánětů, pooperační stavy, akutní 18 cholangoitidy), následují akutní otravy (20 %), choroby kardiovaskulárního (18 %) a respiračního systému (11 %); onkologičtí nemocní se podíleli 3 %. Zbytek tvořili nemocní s metabolickými poruchami (metabolicky nestabilní nemocní s různými tvary proteinoenergetických malnutricí). Nemocní s poruchami výživy jsou po propuštění sledováni ve speciální ambulanci (ambulance nutriční podpory). Počet těchto nemocných se zvyšuje a v posledních letech dosahuje průměrný počet vyšetření za rok 3 tisíc. Péče o nemocné s poruchami metabolismu lipidů je soustředěna v lipidové ambulanci, která má k dispozici špičkové laboratorní zázemí. Kromě základních vyšetření (celkový cholesterol, LDL a HDL cholesterol, triglyceridy) se stanovují apolipoproteiny [A-I, A-II, B-100, lipoprotein Lp(a)], provádějí se ultracentrifugační a elektroforetické analýzy lipidových tříd a sterolových frakcí, vyšetřují se koncentrace homocysteinu bazálně i po zátěži metioninem a parametry oxidačního stresu. S lipidovou ambulancí úzce spolupracuje ambulance diabetologická. V posledních letech dosahoval průměrný počet nemocných vyšetřených ročně v obou ambulancích 3.5 tisíc. Pro potřeby klinické a výzkumné bylo ve Výzkumné angiologické laboratoři a v Lipidové laboratoři provedeno ročně téměř 5000 vyšetření (apolipoproteiny, lipoprotein Lp(a), neesterifikované mastné kyseliny, spektrum mastných kyselin, fosfolipidy, steroly aj.). V poslední době se ve spolupráci s Laboratoří molekulární kardiologie vyšetřují polymorfismy kandidátních genů lipidového metabolismu a metabolismu homocysteinu. Kardiologičtí pacienti jsou dispenzarizováni v kardiologické poradně a v Centru pro kardiální formu lymeské borreliózy. Echokardiografická laboratoř vybavená ultrasonografem HP Sonos 2000 včetně omniplanární jícnové sondy a cévních sond provádí transtorakální a transezofageální echokardiografická vyšetření v klidu i při zátěži, dále sonografická vyšetření karotických a končetinových tepen. Klinika je vybavena přístroji pro 24-hodinové monitorování ekg dle Holtera a pro ambulantní měření krevního tlaku, jakož i shora zmíněným systémem pro přenos ekg po telefonu (TELSAR). V období 2001 – 2004 bylo průměrně vyšetřeno za rok přes 3 tisíce kardiologických pacientů; provedeno 2 tisíce transtorakálních a transezofageálních echokardiografických vyšetření, 600 sonografických vyšetření karotid, 800 monitorací EKG a 300 ambulantních měření krevního tlaku. Oddělení hyperbarické oxygenoterapie, jediné ve VFN a jedno ze dvou zařízení na území hl. m. Prahy, zajišťuje léčbu pro hospitalizované i ambulantní 19 pacienty a současně slouží jako školicí středisko Asociace pracovníků v hyperbarické medicíně. V posledních 3 letech provedlo průměrně 5 tisíc ošetření za rok. Mezi indikacemi k hyperbarické oxygenoterapii byly nejčastější ischemická choroba dolních končetin s kritickou ischémií (27 %), kožní ulcerace žilního původu (17 %) a diabetická noha (12 %), k dalším indikacím patřily poruchy sluchu a tinnitus (22 %), fistulující forma Crohnovy choroby (8 %), multiinfarktová demence a roztroušení skleróza mozkomíšní (6 %), osteomyelitida a osteonekróza (6 %), anaerobní infekce (1 %) a otrava oxidem uhelnatým (1 %). Lůžková oddělení měla v posledních 3 letech průměrnou obložnost přes 80 % a průměrná ošetřovací doba činila 8,5 dne. Díky systematické pozornosti věnované zdravotnickým a ekonomickým ukazatelům dosahuje IV. interní klinika v posledních dvou letech pozitivních hospodářských výsledků (v roce 2003 zisk téměř 8 mil. Kč, v roce 2004 více než 12 mil. Kč), kdežto do r. 2002 činil rozpočtový deficit 18 mil. Kč. Jednotlivá nákladová střediska se na tomto výsledku podílela různou měrou, a to jak na straně výdajů, tak příjmů. Z hlavních výkonových ukazatelů za rok 2004 vyplývá, že celková produkce bodů (162 828 434) stoupla proti předchozímu roku o 15 %, přičemž na jednoho pracovníka připadalo přes 900 000 bodů, na jednoho lékaře téměř 6 milionů bodů. Produkcí bodů na lékaře (téměř 6 miliónů za rok) a nákladnou cenou bodu, která činila 0.79 Kč/bod (parametr reflektující efektivitu práce kliniky, pokud je nižší než je cena bodu placená zdravotními pojišťovnami, tak na práci kliniky nedoplácí VFN z jiných zdrojů a tudíž vytváří celkový zisk pro VFN) se tak klinika zařadila mezi přední pracoviště VFN v Praze. Pedagogická činnost IV. interní klinika zajišťuje pregraduální výuku posluchačů 1. lékařské fakulty v oboru hepatogastroenterologie a intenzivní péče, dále výuku klinické propedeutiky (3. ročník magisterského studia) a přípravu na státní závěrečnou zkoušku v rozsahu daném studijním plánem fakulty. Klinika má akreditaci pro postgraduální vzdělávání v hepatogastroenterologii, které probíhá ve spolupráci s příslušnými katedrami IPVZ a IPDVZ. Propedeutice vnitřního lékařství je věnován zimní semestr třetího ročníku lékařské fakulty. Při praktické výuce u lůžka studenti získají dovednosti nezbytné pro navázání kontaktu s pacientem, osvojí si základy fyzikálního vyšetření a seznámí se s běžnými laboratorními metodami. Výuka doplněná 20 přednáškami a stáží na pediatrické klinice je ukončena zápočtem. V letním semestru třetího ročníku navazuje výuka chirurgické propedeutiky na chirurgické klinice a po jejím ukončení ústní zkouška z klinické propedeutiky za přítomnosti učitelů obou oborů. Posluchačům pátého ročníku je určena třítýdenní bloková stáž z hepatogastroenterologie a intenzivní péče. Praktická výuka probíhá na lůžkových odděleních kliniky a na ambulantních pracovištích fakultní polikliniky. Studenti samostatně vyšetřují pacienty, účastní se vizit a diskusí, jsou přítomni při provádění instrumentálních vyšetření. Nedílnou součást výuky tvoří klasické přednášky s následujícími tématy: historie české a světové gastroenterologie, nemoci jícnu se zaměřením na refluxní chorobu, nemoci gastroduodena a infekce Helicobacterem pylori, funkční poruchy trávicího traktu, nespecifické střevní záněty, nemoci žlučových cest, žlučníku a slinivky břišní, krvácení do gastrointestinálního traktu, virové hepatitidy, jaterní cirhóza a její komplikace, nádorová onemocnění se zvláštním zaměřením na problematiku kolorektálního karcinomu, intenzivní péče v hepatogastroenterologii, nutriční a metabolická podpora. V šestém ročníku mají posluchači blokovou stáž z vnitřního lékařství, do níž jsou zařazeny přednášky zaměřené na diferenciální diagnostiku. Po absolvování stáže následují dva týdny samostatné práce na lůžkovém oddělení kliniky pod dohledem vedoucího lékaře. Posluchači lékařské fakulty si mohou zapsat povinně volitelné přednášky, a to Vybrané kapitoly z intenzivní péče a nutriciologie (doc. Žák), Metabolická onemocnění a preventivní kardiologie (as. Zeman), Vybrané kapitoly z gastroenterologie (doc. Lukáš, doc. Beneš), Vybrané kapitoly z hepatologie (doc. Kaláb, doc. Brůha, as. Petrtýl) a Vybrané kapitoly z kardiologie a interní praxe (doc. Bartůněk). Pro studenty druhého ročníku anglické paralelky probíhá na klinice ve spolupráci s katedrou jazyků výuka české lékařské terminologie, včetně praktických cvičení na lůžkových odděleních. Doc. Žák a as. Zeman se podílejí na výuce patobiochemie ve třetím ročníku, a to přednáškami o metabolismu lipidů, diabetu, ateroskleróze a poruchách výživy. IV. interní klinika pořádá jednodenní stáže pro posluchače stomatologického směru, které mají za cíl poskytnout základní informace o hepatogastroenterologii, se zaměřením na endoskopické vyšetřovací metody, včetně 21 přípravy pacientů. Dále na klinice probíhají stáže pro studenty a bakaláře Elektrotechnické fakulty ČVUT, pověřený učitel přednáší na výukovém pracovišti v Mariánských Lázních. Již deset let je IV. interní klinika spolupořadatelem symposií s edukačním programem nazvaných Atherosklerosa – diagnostika, léčba, prevence v dětském i dospělém věku. Další symposia organizuje klinika také již řadu let: Májové hepatologické dny, Karlovy Vary a Pražský podzimní pracovní den v Karolinu. Součástí postgraduální výuky lékařů je příprava na atestaci I. a II. stupně z vnitřního lékařství a na specializační zkoušku z hepatogastroenterologie. Na lůžkových odděleních kliniky se uskutečňuje praktická výuka žáků středních zdravotnických škol, včetně praktické části maturitní zkoušky. Klinika organizuje též postgraduální vzdělávání středního zdravotnického personálu VFN v oboru hepatogastroenterologie a intenzivní péče. Výzkumná činnost Klinický výzkum probíhá na IV. interní klinice ve spolupráci odborných skupin s Výzkumnou angiologickou laboratoří, Lipidovou laboratoří a Hepatologickou laboratoří. Jak již bylo uvedeno výše, Lipidová laboratoř a Hepatologická laboratoř jsou společnými pracovišti IV. interní kliniky a Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky. Mezi tématy výzkumných prací převažuje klinická problematika, některé projekty v oboru lipidologie a hepatologie však mají charakter základního výzkumu. V r. 2000 byla hodnocena klinika na 11. místě, v r. 2001 na 15., v r. 2002 na 14. a v r. 2003 na 6. místě z celkového počtu klinik a samostatných oddělení 1. LF ve vědecké práci. V popředí zájmu lipidologického výzkumu je význam mastných kyselin, oxidačního stresu u různých metabolických poruch, např. u diabetu 2. typu a proteino-energetické malnutrice. Tradičně se studují účinky mastných kyselin řady n-3, zejména ve vztahu k metabolismu lipoproteinů, glukoregulaci a k homocysteinu, v experimentu i klinice se sledují změny plasmatických koncentrací necholesterolových sterolů. V současné době probíhá též rozsáhlý výzkum interakcí genetických a zevních faktorů při vzniku aterogenních dyslipidemií a oxidačního stresu. V oboru gastroenterologie je klinický výzkum zaměřen na diagnostiku a léčbu refluxní choroby jícnu, idiopatických střevních zánětů, cholelithiázy, nemocí pankreatu a kolorektálního karcinomu. Hepatologický výzkum se soustřeďuje na metabolismus žlučových kyselin, na diagnostiku a léčbu meta22 bolických chorob jater, chronických hepatitid, jaterní cirhózy a portální hypertenze. Skupina odborníků v oboru intenzivní péče se zabývá diagnostikou a léčbou poruch výživy, oxidačního stresu u kriticky nemocných a možnostmi nutriční podpory a intenzivní metabolické péče u kriticky nemocných. V kardiologii pokračuje klinický výzkum lymeské karditidy. Výzkumná činnost byla v posledních 3 letech dotována celkem 14 výzkumnými granty a třemi výzkumnými záměry (viz níže), na kterých se podíleli pracovníci kliniky jako hlavní řešitelé nebo spoluřešitelé. Výzkumné záměry, na kterých se podílejí pracovníci IV. interní kliniky: (1) Výzkumný záměr 1. LF UK Praha, Metabolické, hormonální a imunologické změny vedoucí ke vzniku a rozvoji cévních onemocnění, jejich patofyziologie, diagnostika, terapie, epidemiologie, prevence. MŠMT ČR, MSM 11110000 2-1. Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc., III. interní klinika 1. LF UK Praha Výzkumný záměr 1. LF UK Praha, Plasticita mozku – teoretické a klinické aspekty vývoje, zralosti a stárnutí. MŠMT ČR, MSM 111100001. Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., Neurologická klinika 1. LF UK Praha (2) Výzkumný záměr 1. LF UK Praha, Modelové tumory dospělého věku, karcinom prsu, nádory zažívacího traktu a nádory krvetvorného systému. Molekulárně biologické, genetické a epigenetické aspekty, epidemiologie, časná diagnostika a léčba. MŠMT ČR, MSM 111100004. Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc., I. interní klinika 1. LF UK Praha (3) Výzkumný záměr LF UK Hradec Králové, Využití experimentálních a klinických modelů metabolických procesů, výživy a farmakoterapie pro rozvoj poznání, klinickou praxi a ke zlepšení kvality života. MŠMT MSM 002 162 0820. Prof. MUDr. et RNDr. Miroslav Červinka, CSc. Perspektivy a trendy IV. interní kliniky Naše pracoviště má 60-letou tradici výuky, léčebné péče i výzkumu. Patří mezi významná a rozsahem i velká pracoviště 1. LF UK a VFN v Praze. Klinika by měla dále rozvíjet své obory a doufáme, že i v budoucnu bude plnit všechny úkoly z oblasti léčebné péče, výuky i lékařského výzkumu. Plánované změny by měly na jedné straně zlepšit úroveň služeb pro nemocné (z hlediska komplexnosti i kvality) a zlepšit stávající diagnostické i léčebné kapacity. Na druhé straně si vyžádají zvýšené organizační úsilí, nároky na konkurenceschopnost, dotknou se také výuky a vzdělávání i výzkumných 23 programů a projektů. Finálně by se měla zvýšit produktivita práce, kvalita léčebné péče i předpoklady pro akreditaci oborů a specializací. Ideou rozvoje IV. interní kliniky je zachování částečně oborově profilované kliniky, s důrazem na hepato-gastroenterologii, všeobecné interní lékařství a interní intenzivní medicínu. Nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje kliniky jsou stavební úpravy. V souladu s dlouhodobou koncepcí IV. interní kliniky je nutné navýšení akutních standardních lůžek v počtu 20 - 25 lůžek s tím, že IV. interní kliniky převezme rajónní povinnost pro zbývající zdravotní obvody I. a II. interní kliniky (celkem do 10 lůžek), navýší se počet nezbytných interních lůžek pro hepato-gastroenterologicky nemocné (cca 6 lůžek) a narovná se nepoměr pro nemocné ze spádového území Prahy 2 (7 lůžek). Specializované gastroenterologické oddělení by mělo mít 6 až 8 lůžek vázaných na invazivní výkony (necílená jaterní biopsie, transjugulární jaterní biopsie, polypektomie, transhepatální výkony, katetrizace jaterních žil, komplikovaná kolonoskopická vyšetření, invazivní výkony na žlučových cestách) a cca 34 standardních lůžek vyhrazené pro ostatní nemocné s chorobami trávicího traktu a jater. Takové lůžkové zázemí vytvoří předpoklady pro zajištění specializované péče pro všechny hepato-gastroenterologicky nemocné v areálu VFN. Dlouhodobá koncepce rozvoje kliniky rovněž počítá s vybudováním nové stanice JIP s celkem 6 lůžky (v 1. patře kliniky v místě původní JIP IV. interní kliniky), s rozšířením intermediárních intenzivních nekardiologických lůžek o 8 (z nichž polovina bude vyhrazena pro nemocné s infekčními komplikacemi). Kromě rozšíření lůžkového fondu by mělo dojít k rekonstrukci prakticky všech standardních oddělení kliniky. Současné vnitřní vybavení pacientských pokojů, nejen standardních oddělení, ale i všech oddělení intenzivní péče (KJ, JIP, JNP, JNKP), je morálně staré dvacet pět let, kalendářně šestnáct let a již nyní nevyhovuje současným nárokům. Lze očekávat, že v průběhu dalších tří let bude tato skutečnost stále více zřetelná. Proto je nutné naplánovat a realizovat rekonstrukci všech prostor v horizontu pěti let. Všeobecné vnitřní lékařství stále patří mezi základní lékařské obory pokud jsou zachovány jeho specifické rysy a funkce (generalizační, integrační a koordinační). V rámci kliniky by mělo být vnitřní lékařství zachováno nejen pro tyto specifické funkce, ale i pro nutnost pregraduální i postgraduální výchovu studentů a mladých lékařů. Dalším důvodem pro jeho zacho24 vání je přímá rajónní povinnost kliniky vůči spádovému území Prahy 2 (s cca 50 tisíc obyvateli). Z hlediska výzkumného by mělo být všeobecné vnitřní lékařství zaměřeno na nejvýznamnější skupiny chorob z hlediska epidemiologického (kardiovaskulární a hromadná metabolická onemocnění), rychle se rozvíjející hraniční a nové obory (nutriciologie, intenzivní péče) a farmakoterapie vnitřních chorob. Významnou součástí našeho pracoviště je oddělení intenzivní péče, které je tvořeno celkem 21 specializovanými lůžky. Skutečnost, že prakticky čtvrtina lůžkového fondu kliniky je tvořena intenzivní resp.intermediární péčí je nejen přesvědčivým dokladem rozvoje tohoto oboru na naší klinice za posledních dvacet let, ale rovněž výrazem značného pokroku v péči o nemocné s kritickým resp. závažným zdravotním stavem. S rozvojem intenzivní medicíny souvisí kardiologická intenzivní péče. Kardiologická skupina by měla provádět neinvazivní kardio-angiologickou diagnostiku a léčbu v celém rozsahu (transthorakální a transesofageální echokardiografie, včetně dopplerovského mapování, zátěžové ekg, sonografické vyšetření tepen a žil, Holterovské monitorování ekg); hlavní náplní je a zůstane léčba akutních a chronických forem ischemické choroby srdeční, arytmií a srdečního selhání. Jak bylo již zmíněno, oddělení intenzivní péče by mělo být rozšířeno o 8 lůžek intermediární péče (z nichž polovina bude určena pro infekční pacienty). Tím se počet monitorovaných lůžek zvýší na 29, což bude představovat 26 % z celkové lůžkové kapacity kliniky. Ve velkých nemocnicích se v západní Evropě odhaduje do budoucna nárůst intenzivních lůžek na 20-30 % lůžkového fondu. Z hlediska budoucích trendů bude nutné investovat do moderních monitorovacích systémů, ventilátorů, zařízení pro CRRT (hemoeliminanční moduly) i pro podporu srdeční činnosti (intraaortální balónková kontrapulzace), zavádět moderní metody (jako je např. extrakorporální albuminová dialysa MARS, hemoperfuse přes kapsle s kultivovanými neutrofily, extrakorporální objemová podpora oběhu u srdečního selhávání a další). Hepatogastroenterologie je interdisciplinárním oborem, koncepce jejího rozvoje by měla být navržena současně s koncepcí na ni navazujících oborůbřišní chirurgie (chirurgické resekční a transplantační výkony), zobrazovacích metod (virtuální CT, troj-rozměrná endosonografie, PET, invazivních radiologických metod), patologické anatomie a laboratoří provádějících speciali- 25 zovaná biochemická, imunologická, molekulárně genetická vyšetření a virologická vyšetření. Hepato-gastroenterologické centrum by mělo i nadále sestávat z poliklinické části a klinické základny. Význam poliklinického pracoviště v hepatogastroenterologii je vyšší než u jiných interních specializací. Měl by se udržet rozsah a kvalita ambulantního hepatogastroenterologického pracoviště v areálu VFN i ve Fakultní poliklinice VFN. Pracoviště by mělo zachytit světové trendy v digestivní endoskopii (chromo a zoom endoskopii, spektrální endoskopii, konfokální laserovou endoskopii i kapslovou endoskopii), které mohou přispět k časné diagnostice prekanceróz a nádorů GIT, k rozsahu, etiologii a lokalizaci krvácení do GIT. V hepatologii by měla být rozvíjena jaterní biopsie, transjugulární a transfemorální biopsie jater, katetrizační vyšetření, cílené i necílené jaterní biopsie, transhepatická cholangioskopie. Nezbytnou podmínkou je zachování dosavadní palety specializovaných endoskopických a funkčních vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie, ERCP, pH-metrie, anální manometrie, enterobiopsie, manometrie jícnu a endosonografie). Výzkum by měl být cílen na depistáž asymptomatických jedinců s kolorektálním karcinomem a adenomy, studium patogeneze a terapie idiopatických zánětů střevních, výzkum primárního malabsorpčního syndromu, význam genetických faktorů v rozvoji kolorektálního karcinomu, chronická onemocnění jater a jejich komplikace a virové hepatitidy a jejich následky, nádory jater žlučových cest a pankreatu, onemocnění žlučových cest (včetně obtížně řešitelné cholelithiasy), na metabolická onemocnění jater, funkční onemocnění střev (syndrom dráždivého tračníku), chronickou pankreatitidu a karcinomu pankreatu, refluxní chorobu jícnu, jaterní cirhózu a metabolické choroby jater. Pro splnění těchto cílů je nutné vytvořit nezbytné předpoklady (personální, stavebně-prostorové, materiálové a přístrojové), podmínky pro jejich realizaci, mít reálnou představu rozvoje kliniky a v neposlední řadě brát v úvahu změny, které se budou týkat rozvoje zdravotnictví v České republice i změn pražského zdravotnictví, včetně možného vzniku Spojené fakultní nemocnice Praha. V našem úsilí věříme v institucionální podporu 1. LF UK i VFN. 26 Vedení kliniky přednosta: doc. MUDr. Aleš Žák, DrSc. tel. 22496 2506, Fax-tel. 24 92 35 24 e-mail [email protected] primář a zástupce přednosty: MUDr. Karel Lukáš, CSc. tel. 22496 2093 e-mail [email protected] zástupce pro vědu a výzkum: doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc. tel. 22496 2512 tel. 224923237 fax. 224 92 35 e-mail [email protected] zástupce pro výuku: as. MUDr. Tomislav Švestka,CSc. tel. 22496 2580, 2479 e-mail [email protected] vrchní sestra kliniky: d.s. Miluše Dvořáčková tel. 22496 2503 e-mail [email protected] sekretářka kliniky: PhDr. Jana Luběnová tel. 22496 2506 Fax-tel. 224 92 35 24 e-mail [email protected] ekonomka kliniky: Ilona Bublová tel. 22496 3346 e-mail [email protected] 27 VYSOKOŠKOLŠTÍ UČITELÉ A LÉKAŘI PŘÍJMENÍ Bartůněk Beneš Beňová Bortlík Brůha Červená Dražná Douša Dvořák Dvořák Filipová Goričan Havelka Hrubant Hrubý Chalupná Janíková Kaláb Kocík Krechler Louthan Lubanda Lukáš Lukáš Meisnerová Mengerová Novák Novotný Novotný Onderková Petrtýl Rozmarová Řezníková Slabý Starzyková Šerfelová Šroubková Švestka Tůma Urbánek Vítek Vařeka Večeř Večeřová Veiser Zahin Zapletalová Zeman Žák JMÉNO Petr Jiří Magdaléna Martin Radan Silvie Eva Miroslav Karel Miloš Renata Karel Jan Karel Milan Petra Ladislava Milan Miroslav Tomáš Oldřich Hana Milan Karel Eva Jana František Aleš Vladimír Radka Jaromír Pavla Ludmila Adolf Viera Martina Renata Tomislav Lukáš Petr Libor Tomáš Jan Alena Tomáš Mahmood Jitka Miroslav Aleš TITUL MUDr., doc., CSc. MUDr., RNDr., doc., CSc. MUDr. MUDr. MUDr., doc., CSc. MUDr. MUDr., CSc. MUDr. MUDr. MUDr., doc., CSc. MUDr. MUDr., CSc. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr., doc., CSc. MUDr. MUDr., CSc. MUDr. MUDr. MUDr., doc., CSc. MUDr., CSc. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr., CSc. MUDr. MUDr. MUDr., prof., DrSc. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr., CSc. MUDr. MUDr., doc., CSc. MUDr., doc., PhD. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr. MUDr., CSc. MUDr., doc., DrSc. 28 STANIČNÍ SESTRY Maťha Turínková Kačírková Dušková Seilerová Dvořáková Horká Rudolf Hana Jarmila Miluše Dana Jana Vladimíra Pěchoučková Procházková Lešková Maťha Chlebovčíková Soukupová Irena Ludmila Dagmar Rudolf Jana Petra zástupce vrchní sestry, staniční bratr koronárníjednotky staniční sestra oddělení A, d.s. staniční sestra oddělení B, Bc. staniční sestra oddělení C, d.s. staniční sestra oddělení D, d.s. úseková sestra všeobecné ambulance, d.s. úseková sestra odborných ambulancí a vykazování pro pojišťovny, d.s. úseková sestra gastroenterologie, d.s. úseková sestra gastroenterologie FP, d.s. staniční sestra jednotky intenzívní péče, d.s. staniční sestra koronární jednotky, d.b. staniční sestra jednotky následné kardiologické péče, Mgr. staniční sestra jednotky nutriční podpory, d.s. PRACOVNÍCI VÝZKUMNÉ ANGIOLOGICKÉ LABORATOŘE - VŠ RNDr. Eva Tvrzická, CSc. RNDr. Alexandra Písaříková Mgr. Barbora Staňková Mgr. Marek Vecka KNIHOVNA Stanislava Eichlerová TECHNICKÉ ZABEZPEČENÍ Michal Černý Vlastimil Ráček Jaroslav Smíšek ARCHIV Milica Brettschneiderová 29 Na terase IV. interní kliniky r. 1954 Sedící zleva: prof. Cmunt, akad. Pelnář, prof. Prusík, prof. Vančura Stojící zleva: prof. Herles, prof. Gawalowski, doc. Hejda Dobříš 1958 Prof. Prusík a prof. Reiniš 30 Výzkum epidemiologie aterosklerózy, Poniklá 1958 Zleva: dr. Hrabáně, prof. Reiniš, prof. Prusík, doc. Soukupová, as. Zoulek 31 Kolektiv kliniky r. 1956 Kolektiv kliniky r. 1963 Kolektiv kliniky r. 1995 32 33 Kolektiv kliniky r. 2005 Pracoviště na Fakultní poliklinice Pracovna sester na lůžkovém oddělení Praktická výuka studentek zdravotnické školy na lůžkovém oddělení 34 Oddělení intenzivní medicíny Pokoj na oddělení intenzivní medicíny Echokardiografická laboratoř 35 Sonografická laboratoř Endoskopické vyšetření Provádění transhepatální cholangiografie 36 Výuka mediků na hepatogastroenterologickém oddělení Specializované ambulance kliniky Oddělení hyperbarické oxygenoterapie Výzkumná laboratoř Knihovna kliniky 37 Posluchárna kliniky Poděkování sponzorům: ZENTIVA CZ a.s., MSD, NUTRICIA, KRKA d.d., SOLVAY PHARMA s.r.o., LEK PHARMA s.r.o., BAXTER CZECH, spol. s r.o., PFIZER, spol. s r.o. Autoři: Vladimír Puchmayer, Adolf Slabý, Aleš Žák Fotografie: Archiv kliniky, Michal Černý, Vlastimil Ráček Technická spolupráce: Stanislava Eichlerová 38
Podobné dokumenty
INFEKČNÍ ENDOKARDITIDA Doporučené postupy diagnostiky
Při negativitě standardně zpracovaných hemokultur lze po dohodě s obsluhou analyzátoru
kultivaci prodloužit. Obsah nádobek, v nichž byl identifikován růst mikoorganismů, se
vyšetřuje nejprve mikros...
Výroční zpráva 2006 - IV. interní klinika
členové gastroenterologické a hepatologické skupiny IV. interní kliniky. Tématy přednášek
jsou základní kapitoly gastroenterologie a hepatologie (nemoci jícnu se zaměřením na
refluxní chorobu jícnu...
Liberecké listy č. 2007/24
schválilo ministerstvo zdravotnictví, nyní se čeká na vyjádření akreditační komise ministerstva školství. Výuku chce TUL zahájit už od příštího akademického roku.
Studijní program Biomedicínský tec...
COLO-VADA Plus - Tadynakupuju.cz
Za parazity (cizopasníky) považujeme živé organizmy, kteří žijí na úkor jiného
organizmu – svého hostitele, získávají z něj živiny a poškozují ho. Jejich výskyt je
mnohem častější, než si umíme pře...
Sestava 1 - XLI. Flebologické dny s mezinárodní účastí
Trombóza povrchových žil je v mnoha případech rovněž indikací
k antikoagulační léčbě. Nové preparáty však zatím v této indikaci
nemají výsledky z klinických studií.
Nástup nových antikoagulancií do...
Jana Albrechtová
Slovensku v bývalém Československu. Díky tomu byla a i nadále je škola české a slovenské fyziologie
a anatomie rostlin úzce perzonálně provázána. Jak v Čechách tak na Slovensku se hlásíme k našemu
...
4 Lékařský úsek
tak při jejich hospitalizaci na dětském oddělení nemocnice.
Na oddělení se také provádí ultrazvukové vyšetření mozkových tepen ve spolupráci s
ultrazvukovou laboratoří interního oddělení. Pacientům...
Optimální dieta
Dr. Jan Kwašniewski mi odpověděl mimo jiné (text dopisu byl uveřejněn i v katovickém deníku „Dziennik Zachodni“ dne 28. 11. 1997): „Myslím, že kniha ,Optimální dieta‘ může být bez překážek vydána
v...