Ambystoma opacum

Ambystoma opacum
Axolotl mramorovaný
Synonyma
Výskyt
IUCN
(Červená
kniha)
CITES
První
popis
Ne
US: AL, AR,
CT, DC, DE,
FL, GA, IL,
IN, KY, LA,
MA, MD, MI,
MO, MS,
NC, NH, NJ,
NY, OH,
OK, PA, RI,
SC, TN, TX,
VA, VT, WV
Nehodnocen
(NE)
No Listing
Gravenhorst
- 1807
Popis
Mramoroví axolotli (Ambystoma opacum Urodela: čeleď Ambystomatidae) jsou středně velcí
podsadití mloci dosahující délky až 4.25 palců (10.8 cm). Dospělci mají proměnné množství bílých
skvrn na těle. Jako ostatní axolotli, tito mloci tráví nejvíce času pod zemí v doupatech a jsou občas
v období rozmnožování vidění venku.
Množství času který axolotli tráví pod zemí, ať v doupatech svých vlastních nebo od jiných
zvířat, mělo za příčinu, aby byli nazývaní krtčími mloky.
Areál rozšíření a přirozené prostředí
Mramoroví axolotli se vyskytují od jihu Nové Anglie, západní části Texasu, Illinois, Oklahomy, a na
jih do severní Floridy.
Mramoroví axolotli jsou nalézáni na různých lokalitách, od vlhkých písečných/štěrkovitých, suších
svahů a oblastí s rybníky a pomalu pohybujícími se toky.
Ubytování
Axolotli by měli být drženi v chladném prostředí jako je klimatizovaná místnost a neměli by být
vystaveni po delší dobu teplotám přes 30°C, jinak může následovat smrt. Nejvhodnější teplotní
režim je mezi 18°C a 24°C, to vyhovuje jak chovaným larvám i dospělcům (vlastní pozorování).
Dospělí mloci mohou být drženi buď po jednom nebo v malých skupinách. Metamorfovaní jedinci se
zdají být teritoriální s ohledem na práci (Stebbins, Cohen, 1995). Dospělí, zvláště samci, se koušou
navzájem do čenichu a aktivně se podle možností navzájem vyhýbají. Jestliže mají k dispozici
dostatek prostoru, pak můžou být útoky redukovány, je to ale za cenu zvýšení stresu, možná mající
za následek nechutenství, riziko infekcí a nezájem o námluvy a rozmnožování. Jsou důkazy, že
axolotli mohou být agresivní k mlokům rodu Plethodon (Ducey, et. al., 1994). Velikost vždy může
být považována za kritérium před umístěním mloků společně, protože větší mohou pozřít menší. Na
jednoho nebo dva dospělé mloky je přiměřený plastový "shoebox" s vyvrtanými průduchy do vrcholů
rohů. Až čtyři nebo pět dospělých mloků můžeme ubytovat i v plastovém "sweater boxu". Těsné
uzavření víka je nezbytné pro předejití úniku.
Navlhčené nebělené papírové ručníky mohou být užívány místo substrátu. Papírové ručníky musí být
pravidelně měněny jednou až dvakrát týdně, a to v závislosti na krmném režimu. Nádrž by měla být
čištěna den po krmení za účelem odstranění nespotřebované nebo mrtvé potravy. Tímto
předejdeme znečištění nádoby nespotřebovanou potravou. Zvrásněním papírových ručníků
umožníme mlokům skrýt se ve vzniklých štěrbinách. Ručníky by měly být navlhčovány nechlorovanou
vodou.
Jestliže jsou drženi se zemí nebo jiným volným substrátem a pokud substrát je dostatečné hluboký,
mloci se zahrabou v nádrži. Toto však zabrání jejich snadné kontrole. Mělký substrát s několika
případnými úkryty z kamenů nebo kůry umožní axolotlům se ukrýt a přitom být snadno kontrolováni.
Hluboké bazény nebo mísy s vodou nemají být v nádrži, protože jsou to špatní plavci.
Larvy jsou chovány v typických vodních podmínkách. Jakost vody by měla být ověřována
přinejmenším dvakrát týdně jestli všechny parametry jsou přijatelné. Hodnota pH by neměla být
níže než 6.5, protože se můžou vyskytnout růstové anomálie (Ireland, 1991). Pokud testy vody
prokazují zvýšené hodnoty čpavku nebo dusitanů, pak je nutné vodu vyměnit a je nezbytná denní
kontrola dokud není problém vyřešený. Voda by měla být měněna minimálně jednou za týden.
Množství měněné vody by mělo být přinejmenším 10 - 20% celkového objemu nádrže.
Alternativně, malé denní vodní výměna může být řešena odkalováním používáním hadiček a
odstranit tak odpadní látky nebo usazenou potravu. Použitím tenkých hadic zabráníme nasátí larev.
Všechna vyměněná voda by měla být nahrazena stejným objemem vodovodní vody s odstraněným
chlórem. Jestli z jakéhokoliv důvodu musíme použít sterilizaci, pak je řešení chlorové vápno a voda
(Wright, 1993, Wright, 1994, Rossi a Rossi, 1994). Nesmíme však použít čisticí prostředky na bázi
jódu, protože jódový výluh může mít za následek úmrtí obojživelníků (Wright, 1993). Larvální
stádium by nemělo být vystaveno ultrafialovému světlu nebo teplotám blížící se horní hranici jinak
mohou vznikat vývojové odchylky (Worthingtona, 1974).
Larvy axolotlů které jsou těsně před metamorfózou by měly být udržovány v "shoeboxu" nebo v
malém akváriu. Nádoba by měla být nakloněna tak, až dosáhneme mírného svahu. Přidaná voda
prostá chlóru vytvoří mělkou nádrž na jednom konci. Pod ploché kameny nebo kusy korku umístěné
na svahu se stahují mláďata až vylezou ven z vody. Také zmačkané navlhčené nebělené papírové
ručníky mohou být umístěny na vrcholu svahu a poskytnout kryt mláďatům. Drobné kameny nebo
rostliny mohou být umístěný v nádrži jako vizuální hranice. Probíhá diskuze se pokud týče agresivity
v larválních stádiu axolotlů (Walls a Semlitsch, 1991). Larvy, až do doby před metamorfózou, mohou
být drženy v malém akváriu s molitanovým filtrem. Filtr by měl být vyprán každý týden. Larvy by
neměli být udržovány ve stísněných podmínkách, protože může dojít k pomalému růstu a menší
velikosti při metamorfóze (Stenhouse, et al., 1983; Brodman, 1996). Příznaky, že metamorfóza se
blíží, je zmenšování a vstřebání žáber a ztloustnutí ocasu. Jakmile se mlok plně promění, měl by být
co nejdříve vyjmut z nádrže obsahující vodu a dále chován jako dospělí, jinak se může utopit. V
závislosti na místě původu, nastává pohlavní dospělost v době od jednoho ke dvěma rokům. Čím
více na sever je lokalita původu, tím je delší doba k pohlavní dospělosti. Axolotli mramorovaní, na
rozdíl od jiných druhů axolotlů, se snadno utopí jestliže nemají snadný výstup ven z vody (Noble a
Brady, 1996). Někteří přeměnění axolotli mramorovaní držení ve vodě vykazují znaky úzkosti s
pokusy o uniknout z vody. Jestliže není včas vyndán z vody, mlok se utopí.
Tito mloci by měli být léčeni na parazitické cizopasné červy při aklimatizaci, a znovu po 14 - 21
dnech. Sedm až 10 dnů po druhém ošetření, by měly být předložený fekální vzorky veterináři pro
rozbor. Gumové rukavice by měly být nošeny při manipulaci nebo při kontrole všech obojživelníků za
účelem předejití přenosu parazitů nebo nemocí na další zvířata nebo ubikace.
Potrava
Dospělí axolotli mohou být udržováni na "dietě" složené ze dvou týdnů starých cvrčků (Acheta
domestica) a larev zavíječů voskových (Galleria mellonella). Množství a četnost krmení axolotlů by
měla být založeno na teplotě. Čím nižší teplota, tím méně často krmíme. Při 15°C strava složená ze
čtyř cvrčků týdně zaručuje růst a dostatečnou výživu pro ovogenezi (Scott a předtím, 1995). Při
průměrné teplotě 18°C, je vhodná dávka dvakrát týdně od čtyř do šesti dvoutýdenních cvrčků pro
jednoho mloka (osobní pozorování). Při vyšších teplotách, je požadovaná větší četnost krmení, aby
zabezpečila adekvátní výživu. "Voskoví červi" jsou dosti tuční a měli by být užíváni zejména jako
příležitostný potravní doplněk, nebo pro zvýšení váhy u hubených nebo stresovaných zvířat. Voskoví
červi také mají jednu nevýhodu, mají nestravitelnou kůži (Vosjoli, 1994, Staniszewski, 1995). Jestli
je však kůže propíchnutá nebo rozbitá před krmením, stravitelnost může být zlepší. Kvůli jejich
nízkým metabolickým požadavkům, většina dospělých axolotlů mramorových které jsem v zajetí
pozoroval bylo velmi obézní.
Larvální stádium by měl být krmeno ad libitum (dle libosti) při udržení malé zásoby živého jídla
spolu s larvami. Při správném krmení larev se sníží výskyt kanibalismu. Vhodný výběr potravy závisí
na velikosti larev. Čerstvě vylíhlé larvy by měly být krmený drobnou potravou jako jsou čerstvě
vylíhlé naupie žábronožky (Artemia salina), nakrájený Grindal (Enchytraeus sp.), nakrájené nitěnky
(Tubifex sp.), dafnie (Daphnia sp.) a buchanky (Cyclops sp.). Pozor při předkládání buchanek pro
velmi malé larvy, protože dospělé buchanky jsou známé lovením larvárních stádií ryb. Larvám více
než jeden až dva týdny starým by měla být nabídnutá větší potrava jako je dospělá žábronožka
solná, dafnie, larvy pakomárů (Chironomus sp.), koretry (Cothra sp. nebo Chaoborus sp.), celé
nitěnky, žížalice pestré (Lumbriculus variegatus) a krájené červené žížalice (Lumbriculus sp.).
Všechna vodní živá potrava pro larvy mloků by měla být těsně před krmením prohlédnuta pro možné
dravé živočichy jako jsou nezmaři (Hydra sp.), potápníci (Dytiscus marginalis), larvy vážek (Odonata
sp.), znakoplavky (Notonecta sp.), a splešťule blátivá (Nepa cinera). Nitěnky a larvy pakomárů mají
jako zdroje potravy i stinné stránky. Nitěnky které jsou sebrané z odvodňovacích příkopů a
kanalizačních výtoků mohou obsahovat patogenní bakterie. Larvy pakomárů mohou pocházet z vod
které jsou kontaminované těžkými kovy. Nedávno metamformovaným mláďatům by měla být
nabídnuta bezkřídlá octomilka (Drosophilia melanogaster , Drosophilia hydei sturtevant) a
drobouncí až 10 dní staří cvrčci (Acheta domestica). Nově metamorfovaní mloci by měli být krmeni
každý den až obden. Veškerá potrava pro terestrické mloky by měla být poprášena vhodným
vitaminovým doplňkem. Když jsou mláďata asi šest měsíců stará, mohou být krmena jako dospělí.
Samice A. opacum s vejci.
Chov
Mramoroví axolotli mají některé rozdíly v jejich životních cyklech ve srovnání s dalšími členy čeledi
ambystomatidae. Axolotli mramoroví se rozmnožují podzim. Kladou vejce v záplavové zóně
dočasných nádrží, močálů a pomalých toků které postrádají dravé ryby. Tento druh praktikuje pozemní
námluvy a kladení vajec na zem, a to na rozdíl od většiny ostatních axolotlů (Noble a Brady, 1933).
Mnoho samic se již páří před příchodem na hnízdní místa (Noble a Brady, 1933; Krenz a Scott, 1994).
Tyto pozemní námluvy mohou způsobit potíže při chovu kvůli Coolidgeovu efektu (Donovan a Verrell,
1991). Coolidgeův efekt se projevuje tak, že dojde k ukončení námluv a následujícího rozmnožení
nebo snížení pohlavní aktivity kvůli známosti páru zvířat. Pro stimulování úspěšných námluv by samci
a samice by měly být chováni odděleně doba až do doby rozmnožování. Samec, který je pohlavně
aktivní, má zduřelou kloaku, zatímco samici se zvětší se obvod břicha jak vejce zrají. Během
rozmnožovacího období, samci také vykazují bělejší pruhy podél hřbetu zatímco samice budou mít
jednotvárnější nebo šedší barvu (Noble a Brady, 1933; osobní pozorování). Jen jeden samec ve
stejnou dobu by měl by být představen samici v plastovém “shoeboxu“ s navlhčeným neběleným
papírovým ručníkem jako substrátem. Více samců má možná negativní účinek na úspěch páření kvůli
interferenci a soutěži o samici (Verrell, 1989).
Papírový ručník poskytuje správně vlhký povrch pro spermatofor a úspěšného nalezení a zachycení
spermatoforu. Úspěšné zachycení spermatoforu může být poznáno tak, zda čepička je ještě umístěna
na něm. Spermatofor vypadá jako jasný rosolový kužel 4 - 4.5 mm široký nahoře a až 6 mm široký na
spodu (Noble a Brady, 1933). Nepřevzatý spermatofor bude mít malou bílou čepici napojenou na
vrcholu. Námluvy v přírodě nastávají při teplotách od 23.3 až 26.5°C (74 - 79.7°F). Páření a kladení
vajec se zdá být spuštěno v první řadě vlhkostí. Ne jako u většiny jiných axolotlů, kladení vajíček
nastává před dešti a následující záplavou. U příbuzného druhu, axolotla skvrnitého (Ambystoma
maculatum), je ovulace nezávislá na faktorech způsobujících stěhování a námluvy (Shoop, 1967).
Samice mohou klást až 200 vajec.
Na rozdíl od jiných axolotlů, axolotli mramoroví sedí na svých vejcích. Samice zůstane s vejci až po
dobu několika týdnů, opustí ho až v době, když je hnízdo zaplavené stoupající vodou, nebo pokud je
hnízdo narušené. Protože se mramoroví axolotli vrací do jejich rodného místa za účelem reprodukce,
hormonální stimulace může být nezbytná k zabránění zadržení vajec. Alternativní metoda by byla
sbírat vejce nebo larvy a dopěstovat je v zajetí. Toto způsobí u mloka vštípit si podmínky v zajetí a
zvětší šanci na reprodukci.
Zařízení k rozmnožování by se mělo skládat z mírného svahu do mělké nádrže která není víc než
jeden nebo dva palce hluboká. Svah by měl obsahovat četná místa pro mločí úkryty nebo ke kladení
vajec. Vhodná místa se můžou sestávat z předmětů položených na substrátu. Vhodné hnízdící místa
mohou být vytvořena z korkové kůry nebo vrstvy navlhčeného rašeliníku. Jestliže použijeme rašeliník,
ten by neměl mít možnost zůstávat nasáklý protože vlhkost hraje důležitou roli ve výběru hnízdícího
místa (Noble a Brady, 1933). Substrát pod úkrytem by měl být dostatečně měkký aby samice mohla
vyhloubit hnízdo. Po nakladení vajec se jejich shluk může odstranit a umístit do chovné nádoby k
inkubaci a líhnutí. Vejce by měla být ponořena v malém akváriu obsahujícím odchlorovanou
vodovodní vodu a vzduchový nebo houbový filtr. Vejce nezačnou vyvíjet pokud nejsou ponořena
(Noble a Brady, 1933). Vejce se budou líhnout po dobu několika dnů po ponoření do vody. Toto
znamená , že larvy je potřeba průběžně odstraňovat jak se líhnou a předejít tak kanibalizmu při
různých velikostech larev. Vejce která se zaplísní by měla být ručně odstraněná z důvodu předejití
roznesení plísně.
A. opacum larva.
A. opacum mládě. Charakteristický páskovaný vzor se
vyvíjí postupně během prvních měsíců po
metamorfóze.
Odkazy
Behler, John L., King, F. Wayne, 1979, The Audubon Society Field Guide to North American Reptiles
and Amphibians, Alfred A. Knopf, Inc., New York.
Bishop, Sherman C., 1943, Handbook of Salamanders, Comstock Publishing Associates, Ithaca.
Breen, John F., 1974, Encyclopedia of Reptiles and Amphibians, T.F.H. Publications, Inc., Neptune.
Brodman, Robert, 1996, Effects of intraguild interactions on fitness and microhabitat use of larval
Ambystoma salamanders. Copeia 2:372-378.
Conant, Roger, Collins, Joseph T., 1991, A Field Guide to Reptiles and Amphibians of Eastern and
Central North America, Houghton Mifflin Company, Boston.
Doody, J. Sean, 1996, Larval growth rate of known age Ambystoma opacum in Louisiana under
natural conditions. Journal of Herpetology 30(2): 297-300.
Donovan, Adriana, Verrell, Paul A., 1991, The effects of partner familiarity on courtship success in
the salamander Desmognathus ochrophaeus. Journal of Herpetology 25(1): 93-95.
Ducey, Peter K., Schramm, Krista, Cambry, Nathalie, 1994, Interspecific aggression between the
sympatric salamanders, Ambystoma maculatum and Plethodon cinereus. The American Midland
Naturalist 131(2): 320-329.
Gatz Jr., A. John, 1971, Critical thermal maxima of Ambystoma maculatum (Shaw) and Ambystoma
jeffersonianum (Green) in relation to time of breeding. Herpetologica 27:157-160.
Ireland, Patrick H., 1991, Separate effects of acid-derived anions and cations on the growth of
larval salamanders of Ambystoma maculatum. Copeia 1: 132-137.
Keen, W. Hubert, 1975, Breeding and larval development of three species of Ambystoma in central
Kentucky(Amphibia: Urodela) Herpetologica 31(1): 18-21.
Krenz, John D., Scott, David E., 1994, Terrestrial courtship affects mating locations in Ambystoma
opacum. Herpetologica 50 (1): 46-50.
Kuzmin, Sergius L., 1995, The problem of food competition in amphibians. Herpetological Journal
5(3): 252-256.
Lane-Petter, W., 1963, Animals for Research, Principles of Breeding and Management, Academic
Press, New York.
Mattison, Chris, 1982, The Care of Reptiles and Amphibians in Captivity, Blanford Press, New York.
Mattison, Chris, 1993, Keeping and Breeding Amphibians, Blanford Press, New York.
McInery, Derek, Gerard, Geoffrey, 1958, All About Tropical Fish, Macmillan Publishing Co., Inc. New
York.
McKeown, Sean, 1993, The General Care and Maintenance of Day Geckos, Advanced Vivarium
Systems, Lakeside.
Nobel, G.K., Brady, M.K., 1933, Observations on the life history of the marbled salamander
Ambystoma opacum. Gravenhurst, Zoologica 11(8): 89-132.
Obst, Fritz Jò rgen, Richter, Klaus, Jacob, Udo, 1988, The Completely Illustrated Atlas of Reptiles
and Amphibians for the Terrarium, T.F.H., Inc., Neptune.
Riehl, Rò diger, Baensch, Hans A., 1987, Aquarium Atlas, Mergus, Melle.
Rossi, J., Rossi, J., 1994, General guidelines to reduce zoonotic disease potential associated with
captive reptiles and amphibians. The Vivarium 5(96): 10-11.
Scott, David E., Fore, Michele R., 1995, The effect of food limitation on lipid levels, growth, and
reproduction in the marbled salamander, Ambystoma opacum. Herpetologica 51(4): 462-471.
Sealander, John A., West, Boyce W., 1969, Critical thermal maxima of some Arkansas salamanders
in relation to thermal acclimation. Herpetologica 25(2): 122-124.
Shaffer, Larry L., McCoy, Dr. Clarence J., 1991, Pennsylvania Amphibians and Reptiles, Pennsylvania
Fish Commission, Harrisburg.
Shoop, C. Robert, 1967, Relation and migration and breeding activities to time of ovulation in A.
maculatum. Herpetologica 23(4): 319-321.
Staniszewski, Marc, 1995, Amphibians in Captivity, T.F.H. Publications, Inc., Neptune.
Stebbins, Robert C., Cohen, Nathen W., 1995, A Natural History of Amphibians, Princeton
UniversityPress, Princeton.
Stenhouse, Sarah L., Hairston, Nelson G., Cobey, A. Elizabeth, 1983, Predation and competition in
Ambystoma larva: field and laboratory experiments. Journal of Herpetology 17(3): 210-220.
Sutton, Ann, Sutton, Myron, 1985, The Audubon Society Field Nature Field Guide to Eastern Forests,
Alfred A. Knopf, New York.
Tomson, Olivia H., Ferguson, Denzel E., 1972, Y-axis orientation in larvae and juveniles of three
species of Ambystoma. Herpetologica 28(1): 6-9.
Tyning, Thomas F., 1990, A Guide to Amphibians and Reptiles, Little, Brown and Company, Boston.
Verrell, Paul, 1989, The sexual strategies of natural populations of newts and salamanders.
Herpetologica 45(3): 265-282.
Vosjoli, Phillippe de, 1994, The Lizard Keepers Handbook, Advanced Vivarium Systems, Lakeside.
Walls, Susan C., Semlitsch, Raymond D., 1991, Visual and movement displays function as agnostic
behavior in larval salamanders, Copeia, 4: 936-942.
Weingarten, R. A., 1993, Culturing appropriate food organisms for newly hatched larval fish and
invertebrates. Fresh Water and Marine Aquarium 16(10): 78-86.
Worthington, Richard D., 1968, Observations on the relative sizes of three species of salamander
larva in a Maryland pond. Herpetologica 24(3): 242-246.
Wright, K. M., 1993, Disinfection for the Herpetoculturist. The Vivarium 5(1): 31-33.
Wright, K. M., 1994, Quarantine procedures for amphibians, The Vivarium 5(5): 32-33.
© 2002 Ed Kowalski
All of this site's content is Copyright © 2000-2004 (Various copyright holders - email for details), all rights reserved.
Cynops ensicauda popei photo in the logo is © 2003 Tim Johnson, all rights reserved.
Use of site content without written agreement is forbidden. This site is covered by US Law and International Treaties.
Webmaster: Jennifer Macke
Editor: Nate Nelson
Site Creator: Heather Björnebo
Graphic Design: John Clare