Nádorové vakcíny u gliomu: Jak vyvážit nástrahy malých studií
Transkript
ROČNÍK 3 Journal • ČÍSLO of 3 • 12. dubna 2011 Clinical Oncology E D I T O R I A L Nádorové vakcíny u gliomu: Jak vyvážit nástrahy malých studií, účinnost a potenciální nežádoucí účinky Pedro R. Lowenstein, Gene Therapeutics Research Institute; Cedars‑Sinai Medical Center; a David Geffen School of Medicine, University of California Los Angeles, Los Angeles, CA Viz související článek na str. 96 High‑grade gliomy (glioblastoma multiforme WHO grade 4, GBM) s sebou stále nesou velmi špatnou prognózou, ačkoliv medián přežití se trvale prodlužuje. V nejnovějších studiích ze specializo‑ vaných center v USA se medián přežití postupně blíží 18–21 měsí‑ cům, oproti předchozím 15 měsícům, které vycházely z prvních studií prokazujících účinnost temozolomidu přidaného ke stan‑ dardní léčbě, tedy k chirurgické resekci následované radioterapií.1‑8 I přes optimální užívání temozolomidu, kompletní chirurgickou resekci a následnou radioterapii zůstává dlouhodobé přežití neu‑ spokojivé. Pátrá se tudíž dále po nových terapeutických možnos‑ tech. Sampson a spol.9 publikují v tomto čísle Journal of Clinical Oncology zprávu o vakcíně proti gliomovému antigenu, která při‑ nesla ve studii fáze II zlepšení přežití v porovnání s kontrolní sku‑ pinou pacientů léčených standardními metodami. Nesnáze spojené s prováděním velké klinické studie u high‑grade gliomů byly nedávno zvýrazněny velkou, multi‑ centrickou, randomizovanou, kontrolovanou, dvojitě zaslepenou evropskou studií fáze III testující účinnost genové terapie s užitím adenovirových vektorů, které na svém povrchu exprimovaly thy‑ midinkinázu viru herpes simplex 1, s následnou léčbou gancic‑ lovirem, který zničil dělící se gliomové buňky, a to jako posílení standardní léčby vedené Ark Therapeutics (London, United King dom).10,11 Vzhledem k tomu, že studie probíhala v mnoha evrop‑ ských klinických centrech v různých zemích, s různou úrovní stan‑ dardní léčby, bylo hodnocení potenciálního přínosu přidané genové terapie velice komplikované. Po předložení všech klinických údajů European Medicines Agency’s Scientific Advisory Group on Onco‑ logy neschválila v této fázi komerční užití jinak tak slibné léčebné strategie. Zdůvodněním agentury byl nedostatečný průkaz klinic‑ kého přínosu provedenou studií a firmě bylo doporučeno provést další studii k průkazu přínosu, který je klinicky a statisticky rele‑ vantní.12‑14 Vzhledem k metastatickému šíření maligních nádorů přetrvává snaha o stimulaci imunitního systému k nalezení a zničení cílových nádorových buněk, a tím ke zlepšení mediánu přežití. Nadšení pro postupy opírající se o nádorové vakcíny bylo posíleno schválením sipuleucelu‑T (Provenge; Dendreon, Seattle, WA) k imunoterapii hormonálně refrakterního karcinomu prostaty americkým Úřadem 92 © 2010 by American Society of Clinical Oncology pro kontrolu potravin a léčiv (US Food and Drug Administration, FDA).15 Zlepšení přežití o 4 měsíce u pacientů léčených aktivní imunizací v porovnání s kontrolní skupinou pacientů nebylo pro‑ vázeno měřitelným protinádorovým účinkem; pouze jeden ze 341 pacientů dosáhl parciální odpovědi a u 10 pacientů byl zazname‑ nán 50% pokles sérové koncentrace prostatického specifického anti‑ genu (prostate specific antigen, PSA). Vzhledem k odhadovaným nákladům na léčbu 93 000 USD (či 23 000 USD za každý měsíc pře‑ žití navíc při 4měsíčním zlepšení mediánu přežití) v porovnání se standardní léčbou za 1 800 USD měsíčně je pravděpodobné, že se tato léčba bude využívat spíše v USA než v jiných zdravotnických systémech. Základní nevýhodou v posuzování probíhajících vak‑ cinačních studií je malý počet léčených pacientů, z toho vyplýva‑ jící limitované výsledky a nedostupné objektivní hodnocení nádo‑ rové odpovědi, i přes statisticky významné zlepšení přežití. Význam studie sipuleucelu‑T spočíval v dosažení statisticky významného zlepšení v randomizované studii fáze III, která je zlatým standar‑ dem klinických studií.16 Jeho opravdový klinický dopad z dlouho‑ dobého léčebného hlediska hormonálně refrakterního karcinomu prostaty vyjde teprve najevo s dalšími zkušenostmi z klinické praxe. Posouzení imunoterapie v léčbě high‑grade gliomů není o mnoho snazší. Rozličné imunologické léčebné strategie byly již testovány v preklinické fázi a jsou nyní posuzovány v klinických studiích fáze I a II. Léčebné přístupy se liší, od užití autologních dendritických buněk s navázanými nádorovými peptidy izolova‑ nými z pacientova vlastního nádoru,17‑22 přes autologní dendri‑ tické buňky s navázanými uměle syntetizovanými potenciálními nádorovými peptidy23‑30 až po užití autologních a/nebo alogenních T‑lymfocytů naprogramovaných či vybraných na rozpoznání poten‑ ciálních nádorových antigenů gliomu.31‑36 Dendritické buňky jsou obvykle podávány jako vakcíny periferně, T‑lymfocyty jsou naproti tomu podávány buď systémově do krevního řečiště, nebo lokálně do dutiny po resekci mozkového nádoru. Výsledky těchto studií se liší, ale dosud dosažené celkové zlep‑ šení přežití je relativně malé. Je zajímavé, že ačkoli je zde poten‑ ciál stimulace autoimunitních reakcí v mozkové tkáni, ježto vlastní mozkové antigeny se zcela jistě dostanou mezi ty, které jsou navá‑ zané na dendritických buňkách, nebyla ve většině studií zazname‑ Journal of Clinical Oncology, Vol 28, No 31 (November 1), 2010: pp 4670–4673 Editorial nána žádná autoimunitní či mozková zánětlivá reakce.37‑39 Absence autoimunitních nežádoucích reakcí byla většinou volena jako uka‑ zatel bezpečnosti užití vakcín z dendritických buněk, ačkoli by to také mohlo poukazovat na nedostatečnou imunizaci u pacientů s high‑grade gliomy, tedy populace pacientů již primárně postiže‑ nou systémovou imunosupresí. Naproti tomu u pacientů s Alzhei‑ merovou demencí, kteří byli očkováni proti β‑amyloidpeptidům, se u 10–15 % rozvinula významná mozková zánětlivá reakce, což vedlo k zastavení probíhající studie.40 Vzhledem k tomu, že by systé‑ mová imunizace proti mozkovým antigenům měla vést k významné mozkové autoimunitní reakci alespoň u procenta pacientů, vyža‑ duje její nepřítomnost u pacientů ve studiích imunoterapie gliomů jistě další výzkum. Přítomné nádorové antigeny byly navrženy jako cíle imuno‑ terapie. Určitá část gliomů exprimuje variantu EGFR známou jako EGFRvIII (epidermal growth factor receptor variant III – recep‑ tor pro epidermální růstový faktor, varianta III),26,41,42 která spouští na ligandech nezávislou signální dráhu. Pokud je EGFRvIII sku‑ tečně „hnacím motorem“ gliomů, mělo by jeho cílené napadnutí, a tedy destrukce gliomových buněk exprimujících EGFRvIII, zaru‑ čit léčebný úspěch. Sampson a spol.9 publikovali užití vakcinace proti peptidu odvozenému z mutovaného EGFR. Popisují výsledky nerandomizované multicentrické studie fáze II, ve které byla srov‑ návána imunoterapií léčená skupina 18 pacientů s kontrolní skupi‑ nou pacientů bez imunoterapie. Autoři uvádějí zlepšení doby přežití bez progrese (progression free survival, PFS) o 6 měsíců a zlepšení celkového přežití (overall survival, OS); medián OS ve skupině pacientů bez imunoterapie byl 15 měsíců v porovnání s 26 měsíci ve skupině pacientů léčených imunoterapií. K porozumění mechanismu účinku imunoterapie provedl Sampson a spol. ve své studii několik imunologických měření. Jejich výsledky značí, že u pacientů, jejichž tumor je EGFRvIII‑pozitivní při primární resekci, může být imunitní reakce stimulována autory popsanými technikami u přibližně 50 % nádorů. Ze 17 pacientů, kteří byli imunizováni, jich 6 vytvořilo protilátky proti EGFRvIII a 3 vyvinuli T‑buněčnou odpověď proti EGFRvIII. Je zajímavé, že vyvinutí humorální či buněčné imunitní odpovědi proti E GFRvIII peptidu souviselo se zvýšením OS, ačkoli malý počet pacientů neumožnil detailní statistickou analýzu. Dále autoři zkoumali expresi EGFRvIII u rekurence tumorů. U 11 pacientů, u kterých byla možnost vyšetřit vzorky nádoru před a po vakcinaci, chyběl imunohistochemický průkaz EGFRvIII u 82 % rekurentních nádorů. Sami autoři se kloní k názoru, že toto znamená ztrátu imunitní kontroly nádoru, ačkoli je v této fázi nemožné odlišit ztrátu imunoreaktivity coby výsledku zablo‑ kování EGFRvIII protilátkami či downregulace exprese EGFRvIII. I když klinická progrese onemocnění podporuje myšlenku účinné imunitní kontroly tumoru imunizací s následnou mutací tumoru a myšlenku úniku imunitní kontrole, brání absence detailnějších molekulárních analýz a malý počet pacientů vyvození konečných závěrů. Bylo by lepší analyzovat výsledky velké, randomizované, dvojitě zaslepené studie fáze III, avšak nábor dostatečného množ‑ ství pacientů s EGFRvIII‑pozitivními mozkovými nádory zůstává velkou výzvou. Každopádně studie do budoucna zaručují mož‑ nosti imunizace proti kombinaci nádorových peptidů k minimali‑ zaci možnosti úniku nádoru imunitní kontrole. Sampson a spol. prokázali, že 33 % pacientů, kteří podstoupili očkování, si vytvořilo humorální odpověď, přičemž 16 % si vytvo‑ www.jco.org řilo buněčnou odpověď. Měla by dalším krokem být studie fáze III, či by větší studii fáze III měla předcházet snaha zvýšit odpověď na imunizaci na více než 50 % pacientů? Proč zareagovalo pouze 50 % nemocných? Může se jednat o následek obecné imunosuprese pacientů s gliomy či technický nedostatek v imunizačním procesu? Jsou nejsilnějšími výsledky této studie zvýšení OS v nerandomi‑ zované studii či navození imunitní odpovědi u 50 % pacientů? Bylo by důležité porozumět mechanismům stojícím za význam‑ ným zvýšením OS, přestože byly imunitní odpovědi zaznamenány pouze u 50 % pacientů. Na druhou stranu by zhodnocení imunitní odpovědi mohlo být odloženo do objevení léčby, která významně zvýší OS v randomizované studii fáze III, stejně jako studie sipu‑ leucelu‑T u hormonálně refrakterního karcinomu prostaty. Jak bychom si mohli vysvětlit zvýšení OS ve studii sipuleucelu‑T v sou‑ vislosti s chybějícím účinkem na progresi tumoru, a navíc bez sti‑ mulace imunitní odpovědi? Stálo by u mozkových nádorů za to zopakovat malou studii, ale pokusit se získat přímý průkaz intra‑ kraniální protinádorové imunitní odpovědi, snad za užití pozit‑ ronové emisní tomografie (positron emission tomography, PET)? Jakou by se imunoterapie měla dát cestou k dosažení hranice obec‑ ného klinického využití? Na poli nádorové imunoterapie potřebu‑ jeme nutně určit cíle, na které se v těchto malých, avšak slibných, klinických studiích orientovat. Zdá se, že existují dvě cesty kupředu. Jednou z nich by bylo koncentrovat se na zvýšení OS bez ohledu na PFS, na zmenšení tumoru či na jiné známky léčebného účinku, které samy o sobě mají své nedostatky. V momentě, kdy se prokáže klinicky signifi‑ kantní prodloužení OS, by mohly probíhat další studie soustřeďu‑ jící se na mechanismus účinku nové léčby. Druhou možností by bylo sledovat zároveň prodloužení OS a známky léčebného účinku. Výzvou klinické onkologie je umět interpretovat léčbu, která posky‑ tuje malé, ale statisticky významné zvýšení přežití bez jasných zná‑ mek toho, že léčba funguje, jak se předpokládá. Ve studii sipu‑ leucelu‑T bylo statisticky významné zvýšení přežití o 4 měsíce, přestože pokles nádoroých markerů byl pozorován u méně než 4 % pacientů. Mají tyto malé, ale statisticky významné změny dlouho‑ dobý klinický význam? Sampson a spol.9 uvádí zvýšení OS o 9 měsíců v porovnání s kontrolní skupinou pacientů. Pokud by se podobný rozdíl poda‑ řilo udržet i ve větší randomizované studii, bylo by použití vak‑ cíny EGFRvIII u vhodných pacientů dostatečně podložené. Výzvou zůstává, jak určit racionální užití vakcín EGFRvIII, když chybí velká, randomizovaná, dvojitě zaslepená, kontrolovaná studie fáze III. Je důležité objevovat nové možnosti detailním studováním malých klinických studií. Bylo by např. možné provést další malé klinické studie, které by porovnávaly různé imunoterapeutické přístupy navzájem, a analyzovat je pomocí adaptivního uspořádání studie či uspořádní Bayesian (Bayesian design), které hodnotí dohromady účinnost i toxicitu. Klinickou výzvou zůstává, jak rozhodnout, zda malé zlepšení přežití je skutečně klinicky relevantní, a tím přesvědčit všechny zain‑ teresované, že zlepšení není výsledkem zkreslení. V jiných přípa‑ dech (např. v časných fázích léčby dětských leukémií) bylo možné rozhodnout, i bez dosažení dlouhodobé remise, zda protinádorové léky vykazují dočasnou redukci proliferace nádorových buněk. Tyto malé, avšak klinicky významné účinky vedly k dalšímu zlepšování, které po letech výzkumu vyústilo ve snížení morbidity a mortality nemocí, jako např. dětské leukémie. Zodpovědností klinických © 2010 by American Society of Clinical Oncology 93 Editorial onkologů, neurochirurgů, neuroradiologů a výzkumných pracov‑ níků podílejících se na výzkumu gliomů zůstává použít naše sta‑ tistické, onkologické a klinické výsledky malých klinických studií k dosažení léčebných účinků v širší populaci, ze kterých by pacienti profitovali, vyčleněním klinicky relevantních informací po odlišení opravdového léčebného účinku od artefaktů a zkreslení.43 PROHLÁŠENÍ AUTORŮ O MOŽNÉM STŘETU ZÁJMŮ Autoři neuvedli žádný možný střet zájmů. LITERATURA 1. Counsell CE, Grant R: Incidence studies of primary and secondary intracra‑ nial tumors: A systematic review of their methodology and results. J Neurooncol 37:241‑250, 1998 2. Pobereskin LH, Chadduck JB: Incidence of brain tumours in two English counties: A population based study. J Neurol Neurosurg Psychiatry 69:464‑471, 2000 3. Wen PY, Black PM: Clinical presentation, evaluation, and preoperative preparation of the patient, in Berger MS, Wilson CB (eds): The Gliomas. Philadel‑ phia, PA, W.B. Saunders, 1999, pp 328‑336 4. Wen PY, Kesari S: Malignant gliomas in adults. N Engl J Med 359:492‑507, 2008 5. Grossman SA, Ye X, Piantadosi S, et al: Current survival statistics for patients with newly diagnosed glioblastoma treated with radiation and temozolomide on research studies in the United States. J Clin Oncol 27:87s, 2009 (suppl; abstr 2003) 6. Buckner JC: Central nervous system tumors: Central nervous system tumors track. Presented at the 45th Annual Meeting of the American Society of Clinical Oncology, Orlando, FL, May 29‑June 2, 2009 (discussion) 7. Knisely JP, Baehring JM: A silver lining on the horizon for glioblastoma. Lancet Oncol 10:434‑435, 2009 8. Stupp R, Mason WP, van den Bent MJ, et al: Radiotherapy plus concom‑ itant and adjuvant temozolomide for glioblastoma. N Engl J Med 352:987‑996, 2005 9. Sampson JH, Heimberger AB, Archer GE, et al: Immunologic escape after prolonged progression‑free survival with epidermal growth factor receptor variant III peptide vaccination in patients with newly diagnosed glioblastoma. J Clin Oncol 28:4722‑4729, 2010 10. Määttä AM, Samaranayake H, Pikkarainen J, et al: Adenovirus mediated herpes simplex virus‑thymidine kinase/ganciclovir gene therapy for resectable malignant glioma. Curr Gene Ther 9:356‑367, 2009 11. Immonen A, Vapalahti M, Tyynelä K, et al: AdvHSV‑tk gene therapy with intra‑ venous ganciclovir improves survival in human malignant glioma: A randomised, controlled study. Mol Ther 10:967‑972, 2004 12. European Medicines Agency: Questions and answers on the recommen‑ dation for refusal of the marketing authorisation for Cerepro. http://www.ema. europa.eu/docs/en_GB/document_library/Summary_of_opinion_‑_Initial_authori‑ sation/human/000694/WC500017157.pdf 13. European Medicines Agency: Cerepro. http://www.ema.europa.eu/ema/ index.jsp?curl_pages/medicines/human/medicines/001103/wapp/Initial_authori‑ sation/human_wapp_000083.jsp&murl_menus/medicines/medicines.jsp&mid_ WC0b01ac058001d128&jsenabled_true 14. Mitchell P: Ark’s gene therapy stumbles at the finish line. Nat Biotechnol 28:183‑184, 2010 15. Kantoff PW, Higano CS, Shore ND, et al: Sipuleucel‑T immunotherapy for castration‑resistant prostate cancer. N Engl J Med 363:411‑422, 2010 16. Lowenstein PR, Castro MG: Uncertainty in the translation of preclinical experiments to clinical trials: Why do most phase III clinical trials fail? Curr Gene Ther 9:368‑374, 2009 17. Liau LM, Prins RM, Kiertscher SM, et al: Dendritic cell vaccination in glio‑ blastoma patients induces systemic and intracranial T‑cell responses modulated by the local central nervous system tumor microenvironment. Clin Cancer Res 11:5515‑5525, 2005 18. Yu JS, Liu G, Ying H, et al: Vaccination with tumor lysate‑pulsed dendritic cells elicits antigen‑specific, cytotoxic T‑cells in patients with malignant glioma. Cancer Res 64:4973‑4979, 2004 19. Yu JS, Wheeler CJ, Zeltzer PM, et al: Vaccination of malignant glioma patients with peptide‑pulsed dendritic cells elicits systemic cytotoxicity and intra‑ cranial T‑cell infiltration. Cancer Res 61:842‑847, 2001 94 © 2010 by American Society of Clinical Oncology 20. Liau LM, Jensen ER, Kremen TJ, et al: Tumor immunity within the central nervous system stimulated by recombinant Listeria monocytogenes vaccination. Cancer Res 62:2287‑2293, 2002 21. De Vleeschouwer S, Fieuws S, Rutkowski S, et al: Postoperative adjuvant dendritic cell‑based immunotherapy in patients with relapsed glioblastoma multi‑ forme. Clin Cancer Res 14:3098‑3104, 2008 22. Wheeler CJ, Black KL, Liu G, et al: Vaccination elicits correlated immune and clinical responses in glioblastoma multiforme patients. Cancer Res 68:5955‑5964, 2008 23. Heimberger AB, Crotty LE, Archer GE, et al: Bone marrow‑derived dendritic cells pulsed with tumor homogenate induce immunity against syngeneic intrace‑ rebral glioma. J Neuroimmunol 103:16‑25, 2000 24. Heimberger AB, Sampson JH: The PEPvIII‑KLH (CDX‑110) vaccine in glio‑ blastoma multiforme patients. Expert Opin Biol Ther 9:1087‑1098, 2009 25. Broder H, Anderson A, Kremen TJ, et al: MART‑1 adenovirus‑transduced dendritic cell immunization in a murine model of metastatic central nervous system tumor. J Neurooncol 64:21‑30, 2003 26. Choi BD, Archer GE, Mitchell DA, et al: EGFRvIII‑targeted vaccination therapy of malignant glioma. Brain Pathol 19:713‑723, 2009 27. Schmittling RJ, Archer GE, Mitchell DA, et al: Detection of humoral response in patients with glioblastoma receiving EGFRvIII‑KLH vaccines. J Immunol Methods 339:74‑81, 2008 28. Heimberger AB, Sun W, Hussain SF, et al: Immunological responses in a patient with glioblastoma multiforme treated with sequential courses of temo‑ zolomide and immunotherapy: Case study. Neuro Oncol 10:98‑103, 2008 29. Yajima N, Yamanaka R, Mine T, et al: Immunologic evaluation of personal‑ ized peptide vaccination for patients with advanced malignant glioma. Clin Cancer Res 11:5900‑5911, 2005 30. Okada H, Lieberman FS, Walter KA, et al: Autologous glioma cell vaccine admixed with interleukin‑4 gene transfected fibroblasts in the treatment of patients with malignant gliomas. J Transl Med 5:67, 2007 31. Ahmed R, Zha XM, Green SH, et al: Synaptic activity and F‑actin coordi‑ nately regulate CaMKIIalpha localization to dendritic postsynaptic sites in devel‑ oping hippocampal slices. Mol Cell Neurosci 31:37‑51, 2006 32. Sloan AE, Dansey R, Zamorano L, et al: Adoptive immunotherapy in patients with recurrent malignant glioma: Preliminary results of using autologous whole‑tumor vaccine plus granulocyte‑macrophage colony‑stimulating factor and adoptive transfer of anti‑CD3‑activated lymphocytes. Neurosurg Focus 9:e9, 2000 33. Kahlon KS, Brown C, Cooper LJ, et al: Specific recognition and killing of glioblastoma multiforme by interleukin 13‑zetakine redirected cytolytic T cells. Cancer Res 64:9160‑9166, 2004 34. Bao L, Sun Q, Lucas KG: Rapid generation of CMV pp65‑specific T cells for immunotherapy. J Immunother 30:557‑561, 2007 35. Bao L, Dunham K, Stamer M, et al: Expansion of cytomegalovirus pp65 and IE‑1 specific cytotoxic T lymphocytes for cytomegalovirus‑specific immuno‑ therapy following allogeneic stem cell transplantation. Biol Blood Marrow Trans‑ plant 14:1156‑1162, 2008 36. Dillman RO, Duma CM, Schiltz PM, et al: Intracavitary placement of autol‑ ogous lymphokine‑activated killer (LAK) cells after resection of recurrent glioblas‑ toma. J Immunother 27:398‑404, 2004 37. Pluhar GE, Grogan PT, Seiler C, et al: Anti‑tumor immune response corre‑ lates with neurological symptoms in a dog with spontaneous astrocytoma treated by gene and vaccine therapy. Vaccine 28:3371‑3378, 2010 38. Eck SL, Alavi JB, Judy K, et al: Treatment of recurrent or progressive malig‑ nant glioma with a recombinant adenovirus expressing human interferon-beta (H5.010CMVhIFN‑beta): A phase I trial. Hum Gene Ther 12:97‑113, 2001 39. Chiocca EA, Smith KM, McKinney B, et al: A phase I trial of Ad.hIFN‑beta gene therapy for glioma. Mol Ther 16:618‑626, 2008 40. Lemere CA, Masliah E: Can Alzheimer disease be prevented by amyloid‑ beta immunotherapy? Nat Rev Neurol 6:108‑119 41. Gan HK, Kaye AH, Luwor RB: The EGFRvIII variant in glioblastoma multi‑ forme. J Clin Neurosci 16:748‑754, 2009 42. Rosell R, Taron M, Reguart N, et al: Epidermal growth factor receptor activa‑ tion: How exon 19 and 21 mutations changed our understanding of the pathway. Clin Cancer Res 12:7222‑7231, 2006 43. Ziliak ST, McCloskey, DN: The Cult of Statistical Significance: How the Standard Error Costs Us Jobs, Justice, and Lives. Ann Arbor, MI, University of Michigan Press, 2008 DOI: 10.1200/JCO.2010.32.1117; publikováno online před tiskem na www.jco.org 4. října 2010 Journal of Clinical Oncology Editorial STATEMENT OF OWNERSHIP MANAGEMENT AND CIRCULATION (Required by 39 U.S.C. 3685) 1. Publication title: JOURNAL OF CLINICAL ONCOLOGY. 2. Publication no.: 0732-183X. 3. Filing date: October 1, 2010. 4. Issue frequency: 36 times/year; 3 times/month. 5. No. of issues published annually: 36. 6. Annual subscription price: $578.00. 7. Complete mailing address of known office of publication: 2318 Mill Road, Suite 800, Alexandria, VA 22314-4609. 8. Complete mailing address of the headquarters or general business offices of the publisher: 2318 Mill Road, Suite 800, Alexandria, VA 22314-4609. 9. Full names and complete mailing addresses of publisher, editor, and managing editor: Publisher: Theresa Van Schaik, Publisher, Journal of Clinical Oncology, 2318 Mill Road, Suite 800, Alexandria, VA 22314-4609 Editor: Daniel G. Haller, MD, Editor-in-Chief, Journal of Clinical Oncology, University of Pennsylvania Cancer Center, 3600 Spruce Street, 6 Penn Tower, Philadelphia, PA 191044211. Managing Editor: Kenneth G. Kornfield, Managing Editor, Journal of Clinical Oncology, 2318 Mill Road, Suite 800, Alexandria, VA 22314. Owner: American Society of Clinical Oncology, 2318 Mill Road, Suite 800, Alexandria, VA 22314-4609. 10. Known bondholders, mortgagees, and other security holders owning or holding 1 percent or more of total amount of bonds, mortgages, or other securities: None. 11. Purpose, function, and nonprofit status: Has not changed during preceding 12 months. 12. Publication title: JOURNAL OF CLINICAL ONCOLOGY. 13. Issue date for circulation data: Volume 27, Issue 27 (September 20, 2009). 14. Extent and nature of circulation: Average number of copies each issue during preceding 12 months: (a) Total no. copies (net press run), 25,238. (b) Paid and/or requested circulation: (1) Paid/requested outside-county mail subscriptions stated on Form 3541 (include advertiser’s proof and exchange copies): 10,389; (2) Paid in-county subscriptions stated on Form 3541 (include advertiser’s proof and exchange copies): N/A; (3) Sales through dealers and carriers, street vendors, counter sales, and other non-USPS paid distribution: 7,450; (4) Other classes mailed through the USPS: N/A. (c) Total paid and/or requested circulation (sum of 15b(1)-15b(4): 17,840. (d) Free distribution by mail (samples, complimentary, and other free): (1) Outside-county as stated on Form 3541: 376; (2) In county as stated on Form 3541: N/A; (3) Other classes mailed through the USPS: N/A. (e) Free distribution outside the mail (carriers or other means): 113. (f) Total free distribution (sum of 15d and 15e): 489. (g) Total distribution (sum of 15c and 15f): 18,328. (h) Copies not distributed: 6909. (i) Total (sum of 15g and 15h): 25,237. (j) Percent paid and/or requested circulation (15c/15g x 100): 97.81%. Actual no. copies of single issue published nearest to filing date: (a) Total no. copies (net press run): 24,550. (b) Paid and/or requested circulation: (1) Paid/requested outside-county mail subscriptions stated on Form 3541 (include advertiser’s proof and exchange copies): 14,507; (2) Paid in-county subscriptions stated on Form 3541 (include advertiser’s proof and exchange copies): N/A; (3) Sales through dealers and carriers, street vendors, counter sales, and other non-USPS paid distribution: 7,385; (4) Other classes mailed through the USPS: N/A. (c) Total paid and/or requested circulation (sum of 15b(1)-15b(4): 22,831. (d) Free distribution by mail (samples, complimentary, and other free copies): (1) Outside-county as stated on Form 3541: 386 (2) In-county as stated on Form 3541: N/A; (3) Other classes mailed through the USPS: N/A. (e) Free distribution outside the mail (carriers or other means): 147. (f) Total free distribution (sum of 15d and 15e): 533. (g) Total distribution (sum of 15c and 15f): 23,364. (h) Copies not distributed: 1186. (i) Total (sum of 15g and 15h): 24,550. (j) Percent paid and/or requested circulation (15c/15g x 100): 97.33%. 15. This Statement of Ownership will be printed in Volume 28, Issue 31 (November 1, 2010). 16. I certify that the statements made by me above are correct and complete. Theresa Van Schaik, Publisher www.jco.org © 2010 by American Society of Clinical Oncology 95
Podobné dokumenty
Lze zlepšit efektivitu léčby diabetické nohy? - ČSLR
ně infikovaných ran v kombinaci s lokální
antiseptickou terapií. Pacienti přitom uvá‑
dějí i úlevu subjektivních obtíží. Jedná se
sice o přípravky nehrazené ze zdravotního
pojištění, které si musí ...
ACTA MEDICINAE 3/2013 KARDIOLOGIE
nih.gov/guidelines/hypertension [vyhledáno 8. 11. 2011].
3 Expert Panel on Detection, Evaluation, and Treatment of High Blood
Cholesterol in Adults. Executive Summary of The Third Report of The
N...
Pokroky v klinické onkologii za rok 2011
gické pacienty. Daná perspektiva byla také hlavním tématem mé práce po celé funkční období
prezidenta ASCO: Spoluprací k vítězství nad zhoubnými nádory (Collaborating to Conquer Can‑
cer). V praxi...
Svět biotechnologií 2013/02
(prvním a nejznámějším zástupcem této
skupiny byl lidský inzulín, z očkovacích
látek sem patří například vakcína proti
hepatitidě B nebo vakcína proti
papilomavirům).
Druhou skupinu, která obsahuje...
Co je imunoonkologie?
Příběhy pacientů – Odpověď na rakovinu: www.theanswertocancer.org/
Seznam probíhajících klinických studií - www.clinicaltrials.gov
Imunoonkologie: nová modalita léčby nádorů (Immuno-oncology: a new...
Srovnal - Význam minimální reziduální choroby u solidních nádorů
Liotta L. A., Stetler – Stevenson W. G.: Tumor invasion
and metastasis: an imbalance of positive and negative
regulation. Cancer Res, 1991, 51(18), 5054-59.
Circulating tumor cells in HER-2 positiv...