Farní zpravodaj 2011/2 - Farnost Nový Hrozenkov
Transkript
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY v 2011/2 cerven 2011 Hurá prázdniny! Drazí farníci, jednou o prázdninách, v dobì, kdy nejsou slouženy mše svaté pro dìti v 11 hodin, pøišla ke kostelu skupina pomìrnì mladých mužù na dìtskou mši svatou a divili se, že mše nsvatá není. Bylo to asi 15 chlapù, kteøí byli na svém chlapském výletì bez manželek a dìtí. Nevím odkud byli, ale když jsem vidìl, jak je mrzelo, že mše svatá už nebude, tak jsem ji pro nì sloužil. Tehdy jsem jako knìz mìl velikou radost z toho, jak tito chlapi bez svých manželek, v cizím prostøedí hledali to, jak dát Pánu to, co mu patøí a prosili Ho za své rodiny. Také jsem pomyslel na to, jestli nìkdy takovouto radost pøipraví i mí farníci nìjakému knìzi nìkde jinde. Proè to vzpomínám? Zaèínáme dobu prázdnin, to je doba dovolených, kdy si máme dopøát trochu odpoèinku, vyjít ze svého pravidelného režimu a trochu pookøát. Je to doba, kterou nám chce dopøát i Bùh. Vidíme to již v pøíbìhu stvoøení svìta, kdy se Stvoøitel prochází uprostøed svého díla a dívá se na to, co stvoøil. Takovouto pøíležitost máme i my o nedìlích, ale zvláštì o prázdninách. Tam nás Bùh doprovází na všech našich cestách a my se mùžeme tìšit z pohledu na svìt který stvoøil, z rozmanitosti lidí a kultur, které navštívíme a které jsou vždy jeho dílem. Proto pamatujme i na všech našich cestách na to, že On jde s námi a provází nás, chrání nás pøed zlem a myslím, že se patøí Jemu za toto vše podì- kovat. Doba dovolené ale rozhodnì není dobou, kdy máme dovolenou od Boha, ale je to doba, kdy máme opìt najít sami sebe, oživit naše lidské vztahy, na které možná v prùbìhu pracovního týdne nemáme moc èasu. Je to doba, kdy v našem životì, který se na chvíli pozastaví, objevujeme i Toho, který vždy laskavì kráèí vedle nás. Období prázdnin je zároveò èasem, na který se nejvíce tìší dìti. Sami víme, že když chodíme do zamìstnání a dìti do školy, tak na nì nemáme vždy tolik èasu, kolik bychom si sami pøáli. A dìti mají neustále nìjaké p o ž a d a v k y. Prázdniny jsou obdobím, který máme jako rodièe využít i k tomu, abychom nalezli cestu nejen k sobì navzájem, ale i do svìta našich dìtí. Je to urèitì èasovì nároèné období, ale je to investice, která se nám vrátí. Když necháme dìti o prázdninách jen tak, snadno z nudy mùže dojít k nìèemu, co jsme vlastnì nikdy nechtìli a z èeho se rodina dlouho vzpamatovává. Proto prosím všechny rodièe, i když vím, že se mnohdy na dobu dovolených tìšíme i proto, že máme prostor nìco doma udìlat, nebojte se èas investovat do svých dìtí, o kterých tak rádi mluvíme jako o tom nejdùležitìjším v našem životì. A když dìti u sebe zrovna nemáte, modlete se za nì a svìøujte je do ochrany jejich andìlù strážných. Já osobnì vím, že tam, kde nemùžeme být -1- osobnì, vždy funguje ochrana tìchto našich nebeských pomocníkù a ochráncù. Drazí farníci, všem vám pøeji a vyprošuji vám, abyste i v této nároèné dobì, kdy se mnohdy honíme za tím, abychom mìli všeho dostatek, dovedli a nauèili se správnì odpoèívat. Odpoèívat proto, abychom mìli sílu radostnì plnit své povinnosti. Nezapomeòme ale na zaèátku i na konci každé cesty podìkovat Pánu za to, že nás chránil. Tím vyjadøujeme to, že nebereme všechno v našem životì automaticky, ale víme, že každé dobro je dar. A• vás dobrý a laskavý Pán provází na vašich cestách, dá vám odvahu laskavì obìtovat èas pro dobro vašich blízkých a a• vás vždy bezpeènì a ve zdraví dovede domù. To vám vyprošuji a k tomu vám žehnám P. Marek Poláèik SVD správce farnosti V èerváncích Ó, jak krásný je tvùj svìt, Otèe, když se zlatì tøpytí, když tvou záø smí obrážet, když se pach v tvém jasu nítí a když klesá z mraèna rudý svit moje okno ozáøit. Mohu lkát? Smím v duchu klesat? V sebe, v tebe nevìøit? Ne, mé srdce touží plesat, v sobì tvoje nebe žít, a to srdce jas tvùj bude pít i tvou výheò, pokud bude bít. K.G. Lappe (1773-1843) v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * cerven 2011 …Z NAŠÍ FARNOSTI…SVATÍ POMOCNÍCI…Z NAŠÍ FARNOSTI…SVATÍ POMOCNÍCI… Ètrnáct svatých pomocníkù - 7. èást Svatý Blažej Jako všech ètrnáct svatých pomocníkù je Dnes se èasto ujímá názor, že je to povìi sv. Blažej, biskup a muèedník, zahrnut až reèný úkon na okraji magie. Není to pravda. nepøehledným množstvím Tato svátostina, v mipatronátù. Je vzýván jako nulosti a v nìkterých ochránce hudebníkù a lézemích, napø. na africkaøù, obchodníkù vlnou, kém kontinentu, stále obuvníkù a krejèích, kožeoblíbená a vyhledávaluhù, pekaøù, zedníkù, ná, je láskyplným pøisádraøù, tkalcù a klobouèblížením církve k orgáníkù; je vzýván za dobré nu mimoøádnì zatìžopoèasí a proti škodám pùvanému i potøebnému: sobeným bouøí a vichøicí. hrdlem prochází strava Je ochránce proti krvácei dech, na jeho dobré ní, vøedùm, kolikám, bolesfunkci je závislý nejen tem zubù, nemocem mìživot, ale i dobrá pohochýøe, proti kašli a proti da. Astmatici, jichž moru. Pøedevším je však až soustavnì pøibývá, by do našich dnù znám a uctío tom mohli vyprávìt; ván jako úèinný pomocník a každý, kdo prožil nìpøi nemocech krku a hrdla, kdy záchvat dušení. nosu a uší. V den jeho paPùsobnost každé svámátky 3. února se udìluje tostiny je ovšem záviszvláštní „svatoblažejské požehnání“ právì lá na pøipravenosti pøijímajícího, a jistì i popro ochranu pøed tìmito neduhy. (pozn.red. moc sv. Blažeje pøedpokládá vùli k odøíkání. Letos se udìlovalo i v naší farnosti.) Ze života tohoto svatého pomocníka v Pokraèujeme popisem okenních vitráží. Vpravo od oltáøe je vitráž na níž je znázornìn sv. Pavel. Svatému Pavlovi pøipadly patronáty jistým zpùsobem intelektuálnìjší. Pravda, svatý Petr sepsal jen dva apoštolské listy, svatý Pavel rozvinul teologii v poèetnìjších epištolách, a proto se stal hlavním patronem katolického tisku a patronem teologù a duchovních správcù – byl totiž nejen uèený teolog, ale i vynikající praktik duchovní správy, laskavý i pøísný. Díky Skutkùm apoštolským a jeho vlastním listùm víme o nìm nejvíc ze všech apoštolù – aèkoliv byl vyvolen za apoštola až jaksi nadpoèetnì, ale se zjevnou nadpøirozenou autorizací. – Ze všech jeho patronátù a doporuèení k prosbám jako úèinného pomocníka mì zaujaly dva tituly: jako èlovìk bohatých duchovních sklizní a zároveò muž prací rukou se živící bývá vzýván za plodnost polí (na která mùže shlížet i z našeho kostelního okna) a hlavnì též proti strachu, který v nebezpeèném novovìku je jistì svíravìjší než za Pavlova pozemského pùsobení. A snad ještì aktuálnìjší je prosba, kterou básnicky formuloval francouzský nositel jeho jména Paul Claudel, obrácený k Bohu stejnì prudkým a náhlým náporem milosti jako Šavel z Tarsu: Ò nouzi – jednoho ze ètyø, jejichž liturgická památka zùstává v univerzálním církevním kalendáøi – je jisté tolik, že byl biskupem v Sebaste, na rozhraní Arménie a Kapadocie (dnes Turecko). K biskupskému úøadu byl podle legend povolán jako lékaø, vynikající milosrdnou láskou. Za jednoho z posledních pronásledování køes•anù v øímské øíši byl po delším vìznìní a ukrutném muèení s•at. Stalo se to roku 316, tedy již tøi roky po vydání Konstantinova Milánského ediktu o svobodì køes•anù, který ovšem ve vzdálenìjších konèinách øíše nebyl místními vladaøi ještì respektován. Muèedníkovy relikvie jsou uloženy a uctívány na mnoha místech. Svatý Blažej prý zachránil ve vìzení – podle jiné legendy až cestou na popravištì – jednoho chlapce od smrti zadušením rybí kostí, která uvízla v hrdle. Máme všichni mnoho dùvodù, abychom prosili sv. pomocníka, abychom mohli stále volnì dýchat bez škrtidla høíchù a špatného svìdomí, a abychom bez obtíží a s radostí mohli požívat a vychutnávat Boží dary pokrmu ve støídmosti a vdìènosti a byli ušetøeni následkù nenasytnosti a poživaènosti. Pøipravil Mojmír Trávníèek Známe svùj kostel? - 14. èást „Já také Spasiteli, já tì prosím skrze nìho, jenž byl s•at, smiluj se – dej, a• nezemøou v své nevíøe – nad tìmi všemi, jež mám rád, a• zaslechnou jak já tvùj hlas, ach døíve než soud bude vynesen: Ó Pavle, já jsem Ježíš, jehož pronásleduješ!“ Vedle vitráže se znázornìným sv. Pavlem je vitráž se spolupatrony Evropy sv. Cyrilem a Metodìjem, kteøí také patøí k apoštolùm s bohatou žní. Ve velké vizi apoštolského pùsobení na Moravì vidìl jejich pøíchod básník Jan Zahradníèek takto: „Vy vpravo a vlevo rozhrnující temnoty dìjin, až øeøaví už rozlohy nebes a ikona Slunce, Kristus Pantokrator se k Moravì blíží, k jejím øekám dychtícím napájet køtitelnice, k jejím kamenùm sbírajícím se v køíže a chrámy, k nám, k nám až do této hodiny, do této zemì.“ Je to vidìní pøesné a napøíè dìjinami: vzpomeòme, kolik základních kamenù nových kostelù se z Moravy sneslo na Velehrad pøi návštìvì Svatého Otce Jana Pavla II., vzpomeòme na stavbu kostela v naší farnosti v Karolince – událost ojedinìlou v mnoha generacích, ale poøád v linii dávné misionáøské cesty soluòských bratøí. Apoštolské „dvorstvo krásné“ souvisí také s oním završením oltáøní stavby, medailonem sv. Matìje. Zajímavým zpùsobem doplòuje onu apoštolskou sestavu: je-li sv. Petr prvním z apoštolù, je sv. Matìj bezesporu „poslední“ apoštol, „náhradník“, øeklo by se dnešním jazykem, nastupující na místo zrádce. Dùležitá pøipomínka! Nepøímo se nám pøipomíná Jidáš, zrádce. Nesmíme zapomínat na zrady v Církvi. A musíme mít nìjakou úèast na jejich odèiòování a nahrazování. Také to je aktuální poselství tohoto muèedníka! Galerie vybraných svìtcù však pokraèuje a uzavírá se i na stìnách presbyteria. Pokud mlèíš, MLÈ z lásky, jestliže mluvíš, mluv z lásky. Ò Bùh je nám blíže než my sami sobì. Ï -2- (pokraèování pøíštì) Pøipravil Mojmír Trávníèek Ï v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * cerven 2011 …ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR… Misionáø z Moravy v Mexiku Misionáø P. Ludvík Málek SVD se narodil 8. prosince 1970 v Uherském Hradišti. Celé své dìtství a dospívání prožil spolu se svým mladším bratrem v Újezdci u Luhaèovic. Zde také zaèal chodit do základní školy, kterou ukonèil v Uherském Brodì. Po skonèení školní docházky nastupuje na SOU v Brnì – obor èalouník pro provozovnu Valašský døevoprùmysl Fryšták – Luhaèovice. Po vyuèení pracuje v Luhaèovicích a zároveò studuje na Støední døevaøské škole v Brnì, kterou ukonèil v roce 1990 maturitou. Na podzim roku 1990 nastoupil vojenskou službu, kterou vykonával u pohranièní policie. Po návratu z vojenské služby pracuje v oboru, ale již v létì 1992 vstupuje do øeholní misijní spoleènosti – Spoleènosti Božího Slova (Societa Verbi Divini – SVD) na Slovensku. Nastupuje do noviciátu, který vykonával ve Vidiné u Luèence a potom absolvoval dvouleté studium filozofie v Bratislavì. V roce 1995 odchází do misijního domu St. Gabriela v Rakouském Mödlingu, kde pokraèuje ve studiu teologie. 29. záøí 1999 se na celý život zasvìtil Bohu, skládáním Vìèných slibù: èistoty, chudoby a poslušnosti. Pøi skládání tìchto slibù dostal misijní urèení na Kubu. 10. øíjna 1999 pøijal jáhenské svìcení. Jáhenskou službu vykonával ve Vídni, ve farnosti, kterou mìl na starosti øeholní øád karmelitánù. Svátost knìžství pøijal 13. kvìtna 2000 v kostele misijního domu St. Gabriel v Mödlingu, z rukou arcibiskupa Johna Bukovského SVD. 14. záøí 2000, na slavnost Povýšení Svatého Køíže odlétá do Mexika, aby se nauèil španìlštinu a potom mohl vycestovat na Kubu, žít a plnit své misijní poslání. Zaèátkem kvìtna pøijel na dovolenou po tøech letech misijní práce ze svého místa pùsobení, kterým je již 11 let Mexiko. Místem jeho misijního urèení byla Kuba, ale tam mìl možnost vycestovat pouze jedenkrát pøed osmi lety. Pobyl tam pouhé tøi mìsíce a zemi musel opustit kvùli diplomatickým vztahùm mezi Kubou a Èeskou Republikou. S P. Ludvíkem jste se již mohli setkat v dobì jeho minulé dovolené v roce 2008, kdy byl kazatelem na poutní slavnosti v Karolince. Také letos pøijal pozvání a bude kazatelem o poutní slavnosti v Karolince v nedìli 17. èervence 2011. Snad se tam v budoucnu budu moci vrátit. Na Kubu - cukrový ostrov, kde jsem dával biblické kursy v našich farnostech a tak sdílel bohatost Písma Svatého a pøedevším jsem se snažil rozdávat nadìji a radost z Božího Slova. Na Kubì jsem se setkal s lidmi velmi vzdìlanými, dobrosrdeènými a pøedevším s lidmi, kteøí se dokázali podìlit o všechno co mìli a vždy udìlali více, než se od nich oèekávalo. Mexiko nebylo mým misijním urèením, ale pøesto pùsobím v Mexiku rád a jsem spokojený v mé misijní práci. Jaká je Vaše misijní èinnost v Mexiku? Spoèívá v tom, že vyuèuji Písmo Svaté. Jak na univerzitách, tak i ve farnostech, kde ale pøedevším pracují naši misionáøi. V první øadì pùsobím jako profesor Biblické Hebrejštiny na papežské universitì v Mexiko City, kde také pøednáším Knihy Lyrické, Knihy Mudroslovné a Biblickou Spiritualitu Starého Zákona. Na øeholním institutu vyuèuji Dìjiny Izraele, Pentateuch a Hermeneutiku (nauka o metodách správného chápání a výkladu textù) Starého Zákona. V neposlední øadì jsem také profesorem Biblické Hebrejštiny na teologické škole, kde je pøítomna vìtšina protestantských vyznání. Jak jste se k tomuto poslání vyuèovat jiné dostal? K pøednášení na universitì jsem se dostal tím zpùsobem, že jsem si tam dokonèoval licenèní studium z Písma Svatého a rektor university pøišel za provinciálním pøedstaveným a osobnì ho prosil, aby mì dali povolení k pøednášení na universitì. Provinciální rada souhlasila a od té doby vyuèuji Písmo Svaté nejen na papežské universitì, ale také na výše uvedených školách. A mé profesorské poslání mezi studenty je také misijní prioritou naší mexické provincie. Pùsobíte také jako misionáø mezi obyèejnými lidmi? Mimo mého pùsobení na vysokých školách, vyuèuji a sdílím Písmo Svaté mezi lidmi ve farnostech, kde dávám biblické kursy a spolupracuji na biblickém vzdìlávání. V našem knihkupectví Verbum, které se stalo místem dialogu a støetnutí rùzných kultur a náboženských vyznání, poøádáme biblické a liturgické vyuèování. Na vesnicích, které navštìvuji bìhem roku, pøipravuji pomocí biblických kursù katechety pro vyuèování náboženství a snažím se získat lásku k BožíChtìl byste radìji pùsobit v místì svého mu Slovu, aby se ho nauèili nejenom èíst, misijního urèení na Kubì než v Mexiku? ale také podle nìho žít a pøedávat ho dalším lidem. Ò Máte pøedstavu kolik misionáøù Spoleènosti Božího Slova pùsobí nyní v Mexiku? V souèasné dobì pùsobí v Mexiku nìco málo pøes šedesát misionáøù SVD ze všech kontinentù svìta. Ze slovenské provincie byli do Mexika vysláni následující misionáøi: nejdøíve to byl P. Ján Kušnír, který v Mexiku pracoval pìt let a lidé a spolubratøi na nìho s láskou a vdìèností vzpomínají. Já pùsobím v Mexiku od roku 2000, ale také jsem mìl možnost vykonávat misijní práci na Kubì alespoò tøi mìsíce. Potom pøijel P. Radoslav Kottra, který po velmi krátkém pobytu v Mexiku a studování španìlštiny odletìl na misie na Kubu a teprve tohoto roku se zaøadil mezi èleny mexické provincie P. Lukáš Mizerák, který se nyní v Mexiku pøipravuje studováním španìlštiny na svoji misijní èinnost na Kubì. V Mexiku misijní práce spoèívá ve tøech oblastech: ve farnostech na venkovì mezi domorodými obyvateli, potom ve farnostech ve mìstech a pøedevším v rùzných apoštolátech, které jsou známkou naší misijní spirituality jako napøíklad biblický apoštolát, spolupráce s laickými misionáøi a podpory misijní myšlenky v místní Církvi. Pro tuto misijní práci potøebujeme hodnì duchovních povolání a to není vždy jednoduché. A• jsou pøíèiny nedostatku duchovních povolání jakákoliv, v Mexiku mùžeme vždy poèítat s obìtavými a dobrosrdeènými lidmi, kteøí nezištnì pomáhají ve službì k Bohu a bližnímu. Jsou to pøedevším laiètí misionáøi, kteøí se ztotožòují s naší misijní prací a naší spiritualitou a potom se snaží horlivì, nìjakou dobu nebo celý svùj život, rozsévat Boží Slovo a rozdávat Boží lásku dál. Je v Mexiku hodnì nových duchovních povolání? Také v Mexiku poci•ujeme úbytek duchovních povolání a snažíme se proto o podporu duchovního dorostu. Nyní máme jen deset studentù teologie, kteøí studují na øeholním institutu, kde také já pøednáším. Noviciát je v souèasné dobì uzavøen a filosofii studují jen dva naši kandidáti. Snad se to v brzké dobì zmìní. Prosme proto Pána žní, aby poslal dìlníky na svou žeò. Vždy• Boží dílo ve svìte je zodpovìdností všech. Kolik Mexièanù se hlásí ke katolické víøe? Je pravdou, že v Mexiku je hodnì lidí, kteøí se hlásí ke katolické víøe. A to právem, protože velmi dùležitou úlohu pøi tom hraje Boha nelze milovat bez lásky k bližnímu a bližní nelze milovat bez lhostejnosti k sobì. Ï Ò Boha zapírá pouze ten, komu záleží na tom, aby neexistoval. Ï -3- v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * cerven 2011 …ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR… pøítomnost Panny Marie Guadalupské, která je nedílnou souèástí víry v Mexiku a pøispívá tak neustále k upevnìní víry mezi vìøícími lidmi. Jak funguje v Mexiku Církev? Je svobodná a také je úplnì odlouèena od státu. Na tomto místì je dùležité podtrhnout, že Církev žije jen z milodarù, které dostává od svých vìøících. Naše øeholní spoleènost si v tomto pøípadì pomáhá. Tak napøíklad, nìkteré farnosti našich knìží, které jsou ve mìstech materiálnì podporují naše farnosti v oblastech mezi chudými. Sdílejí tak bratrskou lásku a materiálnì pomáhají druhým farnostem. Je to vyjádøení podpory jednoty spoleèenství Církve a snaha dávat dál z bohatství Kristovy lásky. Je v Mexiku tøeba nových misionáøù? Osobnì si myslím a jsem pøesvìdèen, že Mexiko potøebuje nové misionáøe pro svou evangelizaci. Za tìch mnoho let, co uplynuly od dobytí a kolonizace se udìlalo mnoho misijní práce, avšak je ještì nedostateèná a mùže se v mnohém vylepšit. Na zaèátku se evangelizace pohybovala mezi køížem a meèem, což znamená, buï se uvìøilo v Ježíše Krista a pøijala se víra v jediného Boha nebo opaèným zpùsobem se zemøelo smrtí meèem. Víra byla urèitým zpùsobem vnucována a víceménì se žila ze strachu. Nyní se už hodnì zmìnilo, ale je potøebná nová evangelizace, která není strachem, ale láskou a nadìjí pro vìøící lidi. Mohl byste øíci, jací jsou Mexièané jako vìøící? Vìøící èlovìk v Mexiku se vyznaèuje velkou zbožností, úctou k Bohu a dokáže pro Nìho pøinést velké obìti. Také má ve velké úctì knìze, s kterým se dokáže podìlit a dát mu i to nejposlednìjší. Zároveò je také dobrosrdeèný, štìdrý a velmi solidární. Pøedevším dokáže obìtovat pro Boha nejen svùj èas, ale také i materiální potøeby. Kam byste mne v Mexiku poslal jako turistu? Návštìvník Mexika by mìl rozhodnì na vlastní oèi spatøit hlavní mìsto Mexiko City, které se vyjímá svou rozlohou, vždy• jedna z hlavních tøíd je dlouhá kolem 30 kilometrù a pøítomností mnoha lidí - 23 miliónù obyvatel. V hlavním mìstì je pak k zhlédnutí místní katedrála, která je postavena v blízkosti archeologického nalezištì Templo Mayor – Velký Kostel, který patøil do øíše Aztékù. Nedaleko centra se nachází Bellas Artes – Národní divadlo, kde mùže navštívit folklorický ballet - pøedstavuje zpìvy, tance Ò a kulturní tradice z celého Mexika. Také se doporuèuje navštívit museum antropologie, kde se seznámíte s dìjinami, kulturou a lidovými zvyky a obyèeji mexického národa. Také tam mùžete obdivovat rùzné archeologické památky z indiánských dob. V neposlední øadì mùžete navštívit nejvìtší poutní místa na svìtì – Panny Marie Guadalupské, které leží na severu hlavního mìsta. Zde si mùže každý kdo chce obnovit nebo utvrdit svoji víru, nebo podìkovat za pøijatá dobrodiní a prosit o další pomoc. A to nejen pøímo v mariánské basilice, ale také i v pøilehlé zahradì, která je souèástí poutního místa. Mimo hlavní mìsto v Teotihuacán je krásné navštívit bývalé Aztécké mìsto, kde mùžete vylézt na pyramidu Slunce a odtud obdivovat okolní krajinu. Necelých 300 kilometrù od hlavního mìsta se nachází další indiánské místo: Tajín, které patøilo Olmekùm a kde je jedno z prvních pohøebiš• ve formì pyramidy. Na jihu zemì v Oaxaca leží indiánské mìsto Monte Albán, které zase patøilo Zapotekùm a ještì více na jih ve spolkových zemích v Chiapas a v Yukatan se mùžou obdivovat archeologické vykopávky z doby Májù a to v jejich bývalých mìstech: Palenque a Chechen Itzá. Vy máte možnost podnikat výlety po Mexiku? Pøed nìkolika mìsíci jsem se dvìma spolubratry navštívil bývalé františkánské misie. Tam jsme obdivovali pìt kostelù ze 17 století, které jsou zapsány na seznamu Unesco a patøí tak ke svìtovému kulturnímu dìdictví. Jedná se o kostely, které mají vstupní bránu velmi bohatì vyzdobenou a to jak náboženskými tak i pøírodními motivy. Každá brána má svùj námìt a sloužila k vyuèování náboženství, duchovních pravd a hodnot. To byl velký úspìch, že hledali cesty k šíøení Božího Slova pomocí umìní a místní kultury. Jak nyní trávíte svoji dovolenou? Prožívám ji ve svém rodném kraji na Moravském Slovácku v kruhu mé rodiny, známých a pøátel. Nejen že trávím pìkné dny zde na Moravì, ale také vypomáhám ve farnosti, kde vysluhuji svátosti a zároveò dávám pøednášky o misiích a o mé misijní èinnosti. Také navštìvuji mé spolubratry, kteøí pracují nedaleko mého rodného místa a potom nìkteré okolní farnosti, kde podporuji misijní èinnost Církve a snažím se povzbuzovat k horlivosti a vytrvalosti v køes•anském životì. Ve volném èase chodím na vycházky do okolních lesù, kde poznávám v pøírodì Boží pøítomnost a kde si uvìdomuji, jak velkou lásku a nadìji Bùh vložil do všeho co nás obklopuje, aby se nám dal poznat. Kdy vám konèí dovolená a vracíte se zpìt na své misijní pùsobištì? A co vás tam èeká v nejbližším roce? První týden v srpnu se vracím do Mexika, protože už 15. srpna zaèíná vyuèování na vysokých školách a já se musím dobøe pøipravit na nastávající školní rok. S pomocí Boží to urèitì dobøe všechno dopadne. Také mám jiné povinnosti, které na mne èekají. Pøíští rok v Mexiku oslavíme 50 let našeho misionáøského pùsobení a já mám za úkol pøipravit celý liturgický rok jako rok setkání s Písmem Svatým a to pomocí Lectio Divina, to je ètení a modlitba s Božím Slovem, kde lidé mohou snáze pøijít do styku s Pánem Ježíšem pøítomným v Písmu Svatém. O rok pozdìji v roce 2013 se chystá podobná oslava na Kubì, ale to bude jen 25 let misionáøského pùsobení. Mám pozvání, abych vyuèoval a pøednášel Písmo Svaté a tak pøispíval k šíøení Božího Slova mezi vìøícími. Doufám, že tentokrát mé vycestování na Kubu bude o nìco snadnìjší než tomu bylo na zaèátku. Pøi jaké pøíležitosti jste se seznámil se Spoleèností Božího Slova a kdy jste do ní vstoupil? Nejdøíve bych chtìl øíci, že jsem se hlásil na studium na teologickou fakultu v Olomouci, kde jsem byl také pøijat v roce 1992. Avšak téhož roku se mì dostala do rukou kniha: Øeholní øády a kongregace v Èechách a na Moravì, kde na jedné stranì byl napsaný èlánek od P. Arnošta Bindáèe SVD o naší øeholní misijní spoleènosti a na druhé nemohl chybìt obrázek od našeho zakladatele Svatého Arnolda Janssena, který mi utkvìl v pamìti a neustále mì vybízel k rozhodnutí být misionáøem ve Spoleènosti Božího Slova. Plnì jsem se rozhodl o nìkolik mìsícù pozdìji, aèkoliv jsem nic moc nevìdìl o misijním poslání. Avšak výjev tváøe našeho zakladatele a slova P. Bindáèe ve zmínìné knize byly výraznou pobídkou na misijní èinnost. A tak pùsobím v misijní èinnosti až do dnešního dne. Jste v souèasné dobì jediným verbistou, jež se narodil a vyrostl v Èeské republice (P. Pavol Kobliha žil v ÈR pouze krátce po narození). Není Vám to osobnì trochu líto a co byste pøípadnì vzkázal mladým chlapcùm èi mužùm? Je pravdou, že jsem zatím jediným verbistou z Èeské republiky, ale osobnì mohu øíci, Kdo se nenechá pøemoci pravdou, bude pøemožen omylem. Ò Miluj a potom mùžeš konat, co chceš. Ï -4- Ï v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * cerven 2011 …ROZHOVOR…Z NAŠÍ FARNOSTI…ROZHOVOR…Z NAŠÍ FARNOSTI…ROZHOVOR… že se necítím být sám a ani mnì to tak nepøijde. Vždy• mám kolem sebe spoustu ochotných a obìtavých lidí skoro ze všech koutù svìta, a• vìøících nebo nevìøících, kteøí za mnou stojí; podporují mì a neustále také povzbuzují v mé misijní práci. Takže mi to není líto ani nejsem nìjak zvláš• zklamán, protože mohu být jen rád a vdìèen, že Bùh mì posílá lidi, kteøí mì doprovází a prokazují mì svou pøízeò slovem i skutkem. Jen bych vzkázal mladým chlapcùm, že když uslyší Boží hlas ve svém životì, aby se od Nìj neodvraceli. Bùh neustále volá mladé lidi ke své službì a záleží na každém z nich jestli Jeho volání uslyší a pøijmou Ho ve svém životì, a tak odpoví obìtavì a nezištnì na nekoneènou Boží lásku v souèasné dobì. A pøedevším a• nezatvrzují své srdce a nemají strach, když je Bùh volá ke službì. Je to nádherná, obìtavá služba, která vyžaduje také sebezapírání a odøíkání, ale stojí to za to – sloužit Bohu a bližnímu a snažit se pøemìòovat náš svìt duchovními hodnotami, které vycházejí z Božího Slova a jsou neustále potøebné pro náš každodenní život. Chtìl byste nìco vzkázat lidem z hrozenkovské farnosti? Na závìr bych Vám všem chtìl podìkovat za vaše modlitby a obìti, které pøinášíte za nás misionáøe a které neustále potøebujeme. Chci Vás ujistit, že na Vás rád vzpomíP. Ludvík Málek SVD nám jak pøi slavení Mše svaté tak i pøi modlitbách. Jsem rád, že se mùžeme navzájem podporovat v našich každodenních úkolech. A• Vám Bùh žehná a doprovází svou milostí. Upøímné a srdeèné Pán Bùh zapla• S pozdravem se louèí a na Vás na všechny v modlitbì vzpomíná P. Ludvík Málek, SVD pøipravila -IP- Akademie pro maminky Pod tímto názvem pøipravili na nedìli 15.kvìtna 2011 Orli z Nového Hrozenkova kulturní vystoupení pro maminky, babièky a pro všechny, kteøí si rádi poslechnou, co jejich dìti dovedou a co se nauèily. Do celého vystoupení se zapojilo pøes sedmdesát dìtí. Velké podìkování patøí všem vedoucím a øeditelkám obou mateøských školek. Urèitì je velice nároèné vybrat pro dìti takové básnièky, aby jim sedly a které by zvládly pøednášet obzvláštì pøed tak velkým publikem. Velkým povzbuzením pro malé dìti byli starší úèinkující- Cimbálová muzika Kotula, dìti z valašského souboru Vraneèka, dìti ze scholy, ale také dospìlí. V prùbìhu odpoledne zaznìly básnièky, písnièky, øíkadla o maminkách, pro maminky, také jsme mohli vidìt Ò pohádku a nejvíce potìšily lidové tance v doprovodu cimbálové muziky. V závìru zazpívala Petra Kováøová, hrozenkovská rodaèka a dlouholetá èlenka Orla, písnièky od Heleny Vondráèkové a píseò Leonarda Cohena Hallelujah, která zaznìla i ve filmu Shrek. Kulturním odpolednem provázeli manželé Ohryzkovi. Po skonèení vystoupení dostali všichni úèinkující od orelské jednoty sladkou odmìnu. Všem Vám, kteøí nás podporujete pøi pøípravì a pomáháte v prùbìhu vystoupení ze srdce dìkujeme a vìøíme, že nám budete pomáhat i v dalších letech. Za Orel Nový Hrozenkov sepsal Pavel Ohryzek Po stopách èeských svìtcù Ètvrtek 2. èervna, den jako každý jiný, obloha byla hustì pokryta mraky a schylovalo se k dešti. Ke kostelu Panny Marie Karmelské v Karolince se pomalu zaèaly shromažïovat dìti a maminky s dìtmi. Zaèala soutìž „Po stopách èeských svìtcù“, která se stala již tradicí.Tentokrát jsme se vìnovali svìtcùm z 15. -17. stol. Mezi nimi vynikali Jan Sarkander a Jan Nepomucký. Na prvním stanovišti jsme se vìnovali Dobì husitské a význaèným osobnostem 14. - 16. století. Byli to napøíklad Václav III., Jindøich Korutanský, Rudolf Habsburský, Jan Lucemburský, Václav IV., Jiøí z Podìbrad a další. Mezi nimi ovšem vynikal král èeský a císaø øímský Karel IV., který se velkou mìrou zasloužil o rozkvìt v Èechách, a kterému byl velkým vzorem svatý Václav. Nakonec se nám poèasí vydaøilo a první stanovištì mohlo zùstat venku pøed kostelem. Dìti zde mìly za úkol vyprávìt o významných osobnostech té doby, které je zaujaly a køídou namalovat nìco z jejich života na dlažbu. Seznámili jsme se i s lidmi, kteøí v tomto období pùsobili jako hlava Katolické církve. Na druhém stanovišti, které bylo tématicky vìnováno Janu Nepomuckému, se dìti seznámily s tímto svìtcem a mìly za úkol zodpovìdìt vlastními slovy rùzné vìrouèné otázky. Na tøetím stanovišti, vìnovaném Janu Sarkanderovi, luštily dìti rùzné hádanky formou bludištì apod. U tìch vìtších se oèekávala modlitba vlastními slovy. Také mezi nás tradiènì zavítaly dìti z Halenkova a úspìšnì se zúèastnily soutìže. Vìtšina z tøiceti soutìžících dìtí se na závìr zúèastnila mše svaté, sloužené P. Markem Poláèikem SVD, a také se zapojila do zpìvu se scholou. Nejvíce se o soutìž zasloužila uè. Martina Havlová ml. Podìkování také patøí panu Pavlu Valigurovi z Nového Hrozenkova, panu Josefu Škrabánkovi z Velkých Karlovic, paní uèitelce Jarce Kopecké z Halenkova. V neposlední øadì také paní Renátì Kaštánkové a dalším maminkám, které na soutìži doprovázely své dìti a hodnì nám tím pomohly. Pøipravil Bedøich Jan Dohnal Ò K Bohu se nepøibližujeme kroky, ale láskou Ï Mìrou jakou v tobì roste láska, roste i tvá krása, protože láska je krásou duše. -5- Ï v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * cerven 2011 …Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI… Hradní tóny 2011 a hrozenkovská schola vydaøila. Pár schol odzpívalo (Lideèko, Brumov- Bylnice, Zlín, Bojkovice) a pøišli jsme na øadu my. Zpívali jsme 3 písnièky (Svoje jméno, Jako strom a Vinný kmen) a my si myslíme, že písnièka „Jako strom“ se nám velice vydaøila. Cestou domù se nám nic zlého nestalo - sláva, sláva, sláva! Trochu jsme zmokli, ale to nevadí nejsme pøece z cukru! Byl to super výlet, pøíštì jedem zas. Alenka a Anièka Výlet do Brumova Alžbìta Rafajová V sobotu 18. èervna jsme už ponìkolikáté jeli s hrozenkovskou scholou na soutìž schol „Hradní tóny“ do Brumova-Bylnice. Ráno jsme dodìlávali naše nová scholácká trièka, abychom si je mohli vzít do Brumova. Ve vlaku byla legrace, zpívali jsme jen tak z radosti písnièky a bylo to super. Projíždìli jsme tunely, pan prùvodèí byl moc hodný a nevadil mu náš zpìv. Když jsme pøijeli do Brumova èekaly nás veliké-pøeveliké schody. Vyšli jsme nahoru a za chvíli zaèal program. První schola, která vystupovala, byla ze Štítné nad Vlárou. My jsme zatím šli zkoušet písnièky. Zkouška se nám Co znamená Noc kostelù? Navštívit duchovní stavby v netradièní dobu a nahlédnout do míst, která nejsou bìžnì pøístupná. Program vìtšinou zaèíná v 18 hodin v pátek. Naleznete otevøené dveøe a brány kostelù ve vašem okolí, pozvání k objevování krásy køes•anských výtvarných a architektonických pokladù. V mnoha kostelech je doprovodný veèerní a noèní program, také pøíležitost k rozhovoru. Je to spoleèná akce mnoha církví, farností a øádù, akce, která se od roku 2003 pro svou oblíbenost neustále rozšiøuje do dalších míst a zemí. Podle koordinátora Štìpána Hadaèe navazuje èeská Noc kostelù na projekt, který již nìkolik let funguje v Rakousku a Nìmecku. Tradice pøitom vznikla vlastnì omylem. Kostelník ve Vídni jednou veèer zapomnìl zavøít dveøe a do kostela zaèali pøicházet lidé. Když si toho všiml, rozsvítil svíce, provedl je a nakonec si øekl, že to vùbec není špatný nápad otevøít kostel v tuto nezvyklou dobu. Smyslem akce je pozvat do církevních staveb širokou veøejnost. Nevybírá se žádné vstupné a øada kostelù pøi této pøíležitosti zpøístupní i prostory, které jsou bìžnì uzavøené. Noc kostelù má svou tradici od roku 2009 i v Èeské republice (v roce 2009 probìhla Ò první Noc kostelù v Brnì). Aèkoli v roce 2010 otevøelo dveøe mnohem ménì kostelù než letos, navštívily je tisíce lidí. V pátek 27. kvìtna 2011 v kostele Panny Marie Karmelské v Karolince probìhla akce Noc kostelù již podruhé. Od 18 hodin nám dìti z Karolinky pomocí pantomimy pøiblížily životy pìti svìtcù, a to sv. Vojtìcha, sv. Cyrila a Metodìje, sv. Anežky a sv. Ludmily. Dìti, které na tuto pantomimu pøišly, mìly možnost si zasoutìžit o drobné ceny. Poté jsme mìli možnost vyslechnout varhaní koncertík deseti žákù ZUŠ Karolinka. Nejmladší z varhaníkù navštìvuje teprve tøetí tøídu ZŠ. Správce farnosti P. Marek Poláèik SVD mìl promluvu na téma køest. Po této promluvì žákynì ZUŠ Karolinka Zuzana Kocurková zazpívala svìtoznámá díla hudebních skladatelù za varhanního doprovodu paní uèitelky Martiny Havlové ml. a houslového doprovodu paní uèitelky Anny Šrámkové. Následovala pøednáška kaplana farnosti P. Rastislava Kršáka SVD na téma rozlišování duchù a program byl zakonèen tichou adorací pøi svíèkách s nasvícením Nejsvìtìjí svátosti oltáøní. Akci navštívili i lidé, kteøí bìžnì do kostela nechodí. Pøipravil Bedøich Jan Dohnal Ráno brzy vyjíždíme s Hrozenkovem se louèíme Ve vlaku je pohoda tìšíme se do Brumova Prùvodèí je velmi milý tráví s námi volnou chvíli A když pak vlak zastaví celá schola se k hradu vypraví Valíme se do kopeèka a dýcháme dokoleèka Všichni se moc tìšíme jak své hlasy pøedstavíme Na mši všichni zazpíváme a o Bohu si promluvíme Pak koneènì nastane chvíle kdy se k mikrofonùm postavíme Z úspìchu jsme nadšeni publikum to ocení Ještì na chvály zùstaneme s vlajeèkami zamáváme A když koneènì odcházíme k vlaku se znovu vypravíme. Na Vsetínì se zastavíme se zmrzkou si poradíme Do parku si zajdeme na skluzavkách sklouzneme A tak tento výlet konèí máváme autobusu zvenèí Ò Èlovìk je takový jaké jsou jeho lásky. Ï Láska je Boží dar až do takového extrému, že láska sama je Bùh ve své osobì. -6- Ï v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * cerven 2011 …Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI… Všem za tento dar dìkujeme a o další akci, o které jsme zaèali v rámci spolupráce spomeèník. Maminka Hanka jen podotkla: „Jen leènì uvažovat, napíšeme pøíštì. Jedno milé odpoledne Konec roku 2009 a zaèátek roku 2010 se aby to nebylo nìco jiného...“. To František Zájezd na svatý Hostýn vyznaèoval tím, že se postupnì trousily pra- se zase mìl náramnì hezky ke kvìtinì na Jak je každým rokem zvykem, tak i letos se covnice za svými vedoucími a oznamovaly chodbì. Pøisoudily jsme mu, že bude zahradníkem nebo možná i zahradním architektem. 19. kvìtna konal poutní zájezd pro seniory jim, že už dlouho pracovat nebuna svatý Hostýn poøádadou, protože oèekávají radostnou ný Charitou Svaté rodiny událost. Je to jistá vìc, že narození Nový Hrozenkov. Na zápotomka je radostná událost, a tak jezd odjíždìly 2 autobusy se chtì nechtì musely radovat i a úèastnilo se 79 poutníkù vedoucí. Ony se ovšem radovaly od Velkých Karlovic až po chtì, protože jsou vzdìlané a dobHovìzí. Poèasí bylo ukázøe ví, co je to dlouhodobé stratekové, sluneèné – ani horgické plánování, a že kádrová reko ani zima. A všichni mìli zerva, kterou si vychovají od koradost z toho, že mohli „pøilébky je k nezaplacení! A tak i pøes jít“ s tím, co mají na srdci k menší starosti se shánìním náhradPannì Marii. Zájezd se vyních pracovníkù byla radost oboudaøil a všichni se vraceli stranná. povzbuzeni do dalších Jen pro pøedstavu, v roce 2010 všedních dnù. se narodilo maminkám pracujících u nás 5 dìtí, v roce 2011 zatím jedno Den matek dì•átko. Dne 10. kvìtna se u pøícharitní dìti jsou zlaté Paní øeditelka Danuše Martinkoležitosti Dne matek uskuvá, která neustále nìco vymýšlí, teènilo setkání babièekhned mìla inspiraci a vymyslela, že usku- No, nevím, jak to tedy s tìmi kádrovými re- maminek z Domu pokojného stáøí v Novém teèníme setkání vedoucích, maminek a „cha- zervami dopadne. Hrozenkovì a dìtí z mateøské školy také z Když jsme po akci probíraly, jak je možné, ritních dìtí“do 4 let. Nového Hrozenkova. Setkání zahájila øediSetkání se uskuteènilo 2. èervna 2011 v že dìti byly tak hodné, vyvstaly dva názory. telka mateøské školy-støed Vìra Zbranková. nových prostorách terénních služeb (Osobní Maminky tvrdily, že „charitní dìti jsou zlaté“ Poté mìly dìti pøipravené pásmo milých básasistence, Charitní peèovatelské služby a a vedoucí zase, že to bylo „zlatým prostøe- nièek a také babièkám-maminkám zazpívaly. Charitní ošetøovatelské služby) v Karolin- dím“. Oba názory se ovšem nevyluèují, spí- Pásmo ukonèila zábavná hraná scénka. še naopak, protože vše souvisí se vším. ce. Nakonec babièky dostaly od dìtí vlastZávìrem tohoto povídání chci popøát naHlavním organizátorem akce byla asistentnoruènì vyrobené pøání a malou voòavou ka Jana Valentová. Zajistila dáreèky, dobro- šim maminkám hodnì radosti ze svých rato- kytièku. Naše babièky neskrývaly z tohoto ty k obèerstvení a pøipravila vše potøebné. lestí, jejich dìtem krásné a radostné dìtství, setkání velkou radost a dojetí. Maminky a dìti se dostavily v hojném paní øeditelce hodnì dobrých nápadù a nám Pøipravily pracovnice poètu 20 = 10 + 10. Na jednu maminku pøi- všem hodnì sil a optimismu do další práce. Charity Nový Hrozenkov padlo jedno dítì, protože dvojèátka ani víVelikonoèní prodejní cerèátka se nikomu nenarodila. výstava pro Charitu Úvod patøil paní øeditelce, která pøítomné Pozvánka na Orelskou pou• Pravidelnì, v dobì Velikonoc, pøipravují pøivítala a pøedala milé dáreèky dìtem i mana svatý Hostýn minkám. A pak už bylo hodnì toho, co si žáci pod vedením uèitelek Výtvarné výchovy na Základní škole v Karolince výrobky Jednota Orla v Novém Hrozenkovì zve rodipovídat. Odpoledne bylo veselé, rušné a pøíjemné. Dìti se chtìly ukázat a témìø neza- na prodejní výstavu. Finanèní prostøedky èe a dìti na celonárodní Orelskou pou• na sv. plakaly. Když už to ale vypadalo, že zaplá- získané z tohoto prodeje pak putují na dob- Hostýn, která se koná ve dnech 20. a 21. srpna èou, tak je tety vedoucí, které si je samozøej- roèinné úèely. V letošním roce se rozhodli 2011. V sobotu je pøipraven doprovodný promì chtìly pochovat, hned radìji vracely ma- vìnovat výtìžek akce Charitì Nový Hrozen- gram: veèerní mše svatá, bìh do kopce - bìžeckov. Konkrétnì na zajištìní aktivit seniorù z ká soutìž pro všechny kategorie, svìtelná køíminkám a bylo zase dobøe. žová cesta, zpívání na schodech. Vrcholem orelU starších dìtí jsme mohly pozorovat, ja- terénu. V úterý 31. kvìtna 2011 probìhlo v Zá- ské pouti je nedìlní bohoslužba za pøítomnosti kým smìrem se ubírají jejich zájmy a èím by pøípadnì mohly být. Vašíka hodnì zajímaly kladní škole v Karolince slavnostní pøedání nìkterého z èeských biskupù. Mùžete se zapoklíèe a zámky, a to ne poprvé. Co jsme se tohoto výtìžku. Hlavní organizátorkou této jit i do sobotního pìšího putování z Trojáku na kdysi nahledaly klíèù od skøíòky v kanceláøi, akce byla Mgr. Eva Kašparová. Finanèní sv. Hostýn. Bližší informace budou na orelské když za námi s maminkou Hankou pøišli. obnos ve výši 5013 Kè pøedal øeditelce Cha- nástìnce u kostela. Zvou vedoucí Orla Usoudily jsme, že by to tedy mohl být zá- rity Nový Hrozenkov Ing. Danuši Martinkové øeditel školy Mgr. Petr Šrámek. ZPRÁVY Z CHARITY Ò Pane, radovat se v tobì, z tebe a pro tebe, to je opravdová blaženost, jiné není. Ò Dobøe umí žít ten, kdo se umí dobøe modlit. Ï -7- Ï v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * cerven 2011 …Z MISIÍ…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z MISIÍ…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z MISIÍ… Oslava svátku sv.Josefa v Praze Nedávno jsem se vypravil po Èeské republice s vietnamským knìzem verbistou P. Janem Køtitelem Hung The Nguyen. Dùvodem této cesty byla oslava svátku sv.Josefa v Praze a s ní spojené získávání potøebných informací pro pøípravu video dokumentu o pùsobení dvou vietnamských verbistù v Èeské republice. P. Jozef Khang Thanh Dao a P. Jan Køtitel Hung The Nguyen pøišli z Vietnamu do Èeské republiky v èervnu roku 2007. Žijí v komunitì verbistù v Novém Hrozenkovì a od té doby misijnì pùsobí mezi vietnamskou komunitou a slouží na místech. P. Josef pùsobí v Olomouci a Ostravì, kde pravidelnì navštìvuje vietnamské komunity, slouží pro nì mše sv., pøipravuje je na pøijetí svátostí a vyuèuje katechizmus. P. Jan, se kterým jsem cestoval do Prahy, má své pastoraèní pùsobení v Brnì, Pardubicích a èásteènì i v Praze, kde ještì pùsobí další vietnamský knìz - redemptorista. V Èeské republice žije poèetná vietnamská komunita, èítající odhadem asi 60 tisíc Vietnamcù, pøièemž tøetina z nich z Vietnamu pøišla v posledních pìti letech. Více než tisícovka jsou praktikující katolíci. Naše cesta zaèala v Novém Hrozenkovì, odkud spolubratøi vyjíždí do mìst k vietnamským vìøícím. První naší zastávkou bylo Brno, kde P. Jan sloužil v sobotu veèer mši svatou v kostele sv. Cyrila Metodìje ve farnosti Brno-Židenice. Byl jsem mile pøekvapen, když jsem na mši svaté vidìl mladé vietnamské rodiny s dìtmi. „Znamená to pro nás velmi mnoho, že zde máme dva verbisty, knìze z Vietnamu. Jsme velmi rádi a jsme za to velice vdìèni, že pro nás každou sobotu slouží sváteèní mši svatou“, øekla po mši Marie Hoa Wu Thi Vich, která zde žije již devìt let. Po mši svaté jsme byli pozváni do jedné vietnamské rodiny na veèeøi. Samozøejmì že nechybìla rýže, ryba, kuøe, vepøové a mnoho zeleniny. V nedìli ráno jsme odjeli do Pardubic, kde P. Jan sloužil nedìlní mši svatou v kostele sv. Bartolomìje. Zúèastnilo se jí asi 25 Vietnamcù, ze kterých 90% bylo ve vìku od 20 do 30 let. Po spoleèném vietnamském obìdì jsme odcestovali do Prahy. Tam jsme nejprve zašli na vietnamský trh, kde mnoho Vietnamcù ještì pracovalo – prodávalo. Mše svatá zaèínala v 16 hodin v kostele sv. Jakuba Staršího. Pøivítal nás redemptorista P. Francis Huang, který na zaèátku mše svaté vedl procesí se sochou sv. Josefa. Této slavnosti se zúèastnilo mnoho mladých vietnamských rodin. Po mši svaté na faøe následovalo pohoštìní pro všechny z kostela, a opìt zde nechybìlo tradièní vietnamské jídlo. Slavnost patrona vietnamských vìøících pro nì zajisté znamenala velmi mnoho, protože se jí zúèastnili vìøící dokonce z Ostravy, Chebu a Dìèína. Tato cesta ve mì zanechala ten nejlepší dojem, protože jsem se setkal s lidmi pøinášejícími pro svoji víru veliké obìti a kteøí upøímnì milují Pána Boha a své bližní. Text Martin Štefanec (pøeloženo a upraveno –IP-) Jak žije Hafera z Nového Hrozenkova? 4. bøezna 2011 byla zaregistrována na Ministerstvu vnitra jako Obèanské sdružení Hafera z Nového Hrozenkova. Z Nového Hrozenkova proto, že se stalo, že si nás pletou se Starým Hrozenkovem. My ale reprezentujeme náš region, tak aby nedocházelo k zámìnì všude tam, kde se s Haferou dostaneme. Jako vždy – není málo akcí ani aktivit: Spoleènì se slovenským mìstem Trstená jsme pøipravili mikroprojekt ,,Zbližujeme sa prostredníctvom spevu a tanca“, kde žadatelem je mìsto Trstená, zástupcem pøeshranièního partnera je P. Marek Poláèik SVD. Projekt je financován z prostøedkù EU a má za cíl vytvoøení a posílení kontaktù, které vytvoøí základ trvalé pøeshranièní spolupráce mezi obyvateli partnerských regionù a místními skupinami na stranách obou partnerù prostøednictvím kulturní výmìny, setkávání a výmìny mezi umìleckými soubory, uskuteèòováním umìlecké èinnosti a kulturních a spoleèenských akcí. Blíže o projektu Vás budeme informovat prùbìžnì. Nejvìtší akcí Hafery bude Valašská svadba podle J.O. Vraneckého , na kterou se pøipravujeme už témìø rok. Uskuteèní se 13. a 14. srpna 2011 v Památníku Antonína Strnadla. Chtìli bychom, aby se do této akce Ò zapojila široká novohrozenkovská veøejnost, oslovili jsme již dechovou hudbu z Nového Hrozenkova, cimbálovou muziku Milana Mlèáka, valašský soubor Vraneèka, obèanské sdružení Rozina, zveme i ke spolupráci Vás všechny, kdo máte zájem se na této akci podílet. Ráda bych požádala i Vás o spolupráci. Celý projekt by mìla natáèet Èeská a slovenská televize. My, úèinkující, jsme si poøídili nebo poøizujeme bílé kroje, ale není jich nazbyt. Proto prosím, máte – li doma jakoukoliv èást kroje a jste ochotni nám ji darovat èi zapùjèit, prosíme, abyste nám je pøinesli buï na faru nebo do mateøské školy ve Vranèi, nebo do Brodské. O záštitu a finanèní podporu jsme požádali Zlínský kraj, který naší žádosti vyhovìl, takže záštitu nad celým projektem pøevzal hejtman Zlínského kraje Stanislav Myšák a námìstek hejtmana pro kulturu a cestovní ruch Ing. Jindøich Ondruš. To je pro náš mìstys velká èest a pro Haferu velký závazek a zodpovìdnost. Samozøejmì musím zmínit i velkou podporu mìstyse N. Hrozenkov a jeho vedení. Na konci léta nás èeká Aldamáš v Dolní Beèvì za spolupráce s cimbálovou muzikou Javoøina. V rámci tohoto projektu pøipravujeme „Svatováclavské dni“, kdy ve dnech 24.-25. záøí probìhne více duchovních koncertù sborù ze Slovenska i Èeské republiky. Jak je vidìt, Hafera ušla kousek cesty a jsem si jistá, že velký kus j e pøed námi.Velmi oceòuji zodpovìdnost a aktivní pøístup všech èlenù Hafery. Jsme jako jedna velká rodina a nemáme mezi sebou konflikty, což je rovnìž obdivuhodné, pøi tak velkém poètu lidí. Mimochodem, když nastoupíme nìkde na podium, posmìšnì nás nazývají ,,Alexandrovci v sukních.“ Je nám ale spolu dobøe a když zaèneme zpívat, je to takový parádní adrenalin a padá z nás tíha všedních dnù. Jsme vìtšinou zasloužilé maminky a Hafera je pro nás to pravé,,Fitnes.“ Nácvik každé písnì je jako novorozenì, které postupnì dorùstá k velké radosti a potìše všech, celé rodiny. A když se svým dítìtem mùžete pochlubit a podìlit se s ostatními, tu radost pak vnímá každý. Dìkuji proto všem, kteøí Hafeøe fandí a vìøí jí. Dìkuji také za trpìlivost všech rodinných pøíslušníkù, bez nichž bychom nemohli uskuteèòovat naši èinnost. sepsala Jitka Plátková ,,Najvyšší Hafera“ Ïábel má moc nad tìmi, kdo pohrdají Božími zákony. Ò Modlitba je rozhovor duše s Bohem. Ï -8- Ï v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * cerven 2011 …Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI… Sestra Lukrecie – Štìpánka Tkadleèková Milosrdná sestra sv. Køíže Modlitba za LIDOVÉ MISIE ve farnosti Narodila se 15. kvìtna 1926 v Novém Hrozenkovì è.p. 135, na Èubovì u silnice. Její rodièe Jan a Rosalie (rozená Valigurová) mìli celkem 8 dìtí. Již pøed vstupem do kláštera byla tøi roky zamìstnána v klášteøe v Napajedlích. Do kláštera Milosrdných sester svatého Køíže v Kromìøíži pøišla 1. záøí 1945 a nejprve se pùl roku zauèovala na povolání ošetøovatelky v nemocnici v Kromìøíži. Pøípravu na noviciát zaèala 5. ledna 1947 v klášteøe v Kromìøíži s novým jménem sestra Lukrecie. První øeholní sliby složila 6. ledna 1948, vìèné sliby v Broumovì 6. ledna 1956. Od ledna 1948 do 2. záøí 1950 pùsobila v Knìžském semináøi v Olomouci. Od záøí 1950 do 30. èervna 1960 pracovala v nemocnici v Kromìøíži jako ošetøovatelka. Poté co odmítla spoleènì s dalšími sestrami jít k volbám, byla pøevedena „za trest“ 1. èervence 1960 do psychiatrické léèebny v Kromìøíži jako ošetøovatelka. Spoleènì s dalšími sestrami bydlela v domì pøímo v areálu psychiatrické léèebny, protože klášterní dùm byl tehdy zabaven. V této dobì byly na sestry vytváøeny silné tlaky a snaha o jejich pøetáhnutí „do civilu“. Pracovníku, kterému by se to podaøilo, byla nabídnuta odmìna 10.000Kè. Od 18. èervence 1962 do 9. ledna 1985 pracovala jako ošetøovatelka v ústavu sociální péèe pro mládež na Sv. Hostýnì. V lednu 1985 pøišla do Olomouce, kde do 16. èervence 2002 zastávala odpovìdné po- vinnosti sákristiánky na dómì sv. Václava v Olomouci. Spoleènì s další sestøièkou mìla na starosti úklid, výzdobu, kvìtiny… Jako nemocná pøišla 16. èervence 2002 do Charitního domova v Choryni a odtud po operaci kolen 15. listopadu 2003 do kláštera v Kromìøíži. Své zdravotní potíže snáší s veselou myslí. Sestra Lukrécie je ve svých 85 letech èilá, velice pøemýšlivá a o aktuálním dìní nejen doma ale i ve svìtì dobøe informovaná sestøièka. Naši farnost naposledy navštívila pøi svìcení kostela Panny Marie Karmelské v Karolince. Zajímala se o prùbìh jeho stavby, vzpomínala na P. Studeného a vìdìla o Verbistech pùsobících v naší farnosti. Vzpomnìla si na P. Jozefa Streèku a byla informována i o knìžích pùsobících v okolních farnostech. Ale pøedevším ji velice zajímala oprava hrozenkovského kostela. Pohybuje se na invalidním vozíku (má operovány obì kolena). Podle sestry Juliány by na invalidním vozíku mohla i závodit, jak bravurnì zvládá otoèky, rozjezdy… V klášteøe pomáhá pravidelnì v prádelnì a zapojuje se do spoleèného øeholního života. Se sestrou Lukrécií jste se první dvì èervnové nedìle mohli setkat ve farním kostele, kdy byla na návštìvì u svých pøíbuzných. Svátost køtu pøijali a novými farníky se stali Svátost manželství uzavøeli Do vìènosti nás pøedešli v Novém Hrozenkovì Ludmila Orságová (1923) roz. Zapalaèová z Nového Hrozenkova Duchu Svatý, Stvoøiteli, ty sestupuješ od poèátku Boží církve na Kristovy uèedníky, abys osvítil jejich rozum, zapálil srdce, upevnil víru a posvìtil jejich život. Prosíme tì, sestup bìhem misijních dnù na naši farnost a naplò nás svými dary. Osvìcuj v pochybnostech, otevøi naše srdce na dar Božího slova, vysvoboï nás z chyb, pozdvihuj z høíchù a sjedno• nás vzájemnou køes•anskou láskou. Dej, a• podpoøeni tvou milostí nalezneme bìhem misií nový život. A• žijeme ve vzájemné jednotì a lásce jako jedna rodina Božích dìtí. A• vydáváme svìtu pravdivé svìdectví o dobrém Bohu. A• dojdeme do š•astné vìènosti, kde budeme stále velebit Boží Trojici: Našeho nebeského Otce za dar stvoøení, jeho syna Ježíše Krista za dar vykoupení a tebe, Ducha Svatého, za dar posvìcení Pøipravila Jana Vítková Redakènì upraveno –IPna vìky vìkù. AMEN. 10. dubna – Viktorie Èaníková a Juraj Jochec 30. dubna Martin Orság a Petra Veselá 8. kvìtna – Denisa Marie Vengláøová, Kryštof Kocùrek, Petr Mikula, Vít Surý, Jan Petr Martinec, Filip Hanièák a Josef Šarman 4. èervna Zdenìk Valíèek a Hana Š•astná Petr Šimek a Markéta Ráèková 15. kvìtna – Jakub Hájek, Lukáš Hájek, Vladimír Orság a Tomáš Jílek 12. èervna – Tadeáš Tureèek, Vít Vendl, Vilém Vendl, Šimon Podešva, Robert Šulák, Marie Bajzová, Vojtìch Bajza 11. èervna Vladimír Vitásek a Pavlína Kocurková Jiøí Chudìj a Adéla Fojtíková v Karolince 11. èervna Roman Novosad a Zdeòka Maòáková v mìsíci dubnu Rozalie Urbanová (1921) z Nového Hrozenkova Alois Vachala (1930) z N. Hrozenkova Pavel Kalinec (1957) z N. Hrozenkova Jaroslav Tydlaèka (1950) z Nového Hrozenkova v mìsíci kvìtnu Josef Haferník (1923) z Frýdku-Místku Rostislav Plánka (1935) z Karolinky Marie Štulerová (1931) roz. Malinová z Nového Hrozenkova 19. èervna – Barbora Koøenková Ò Kdyby pro nás byl pochopitelný, tak by to nebyl Bùh. Ï Ò Je tøeba nenávidìt bludy a mít srdce otevøené pro bloudící. Ï -9- v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * cerven 2011 …KALENDÁRIUM…Z NAŠÍ FARNOSTI…KALENDÁRIUM…Z NAŠÍ FARNOSTI… Knìžské svìcení V sobotu 18. èervna byli v Nitøe pro službu v misiích Spoleènosti Božího Slova na knìze vysvìceni P. Johny George Ambattu SVD (misijní urèení Slovensko), P. Kamil Koèan SVD (misijní urèení Zimbabwe), P. Martin Madassery SVD (misijní urèení Papua-Nová Guinea) a P. Ján Mátik SVD (misijní urèení Venezuela). S èokoládovými knìzi, pocházejícími z Indie, P. Johnym a P. Martinem jste se mohli blíže seznámit na stránkách našeho Farního zpravodaje. Zmìny v komunitì verbistù V komunitì verbistù v Novém Hrozenkovì s námi žil P. Jaroslav Batóg SVD, správce farnosti Velké Karlovice, který zde na Valašsku pùsobil 10 let. P. Jaroslav od 3. èervence odchází na nové místo svého pùsobení do Uhøínìvsi u Prahy, kde naše provincie Spoleènosti Božího Slova otevírá novou komunitu. Spoleènì s ním odchází i jeden z našich vietnamských spolubratrù P. Jan Køtitel Hung The Nguyen, který tu bydlel 4 roky. Tato nová komunita byla vytvoøena proto, aby P. Jan nemìl na dojíždìní tak daleko ke svým vietnamským komunitám, kterým slouží. Po odchodu P. Jaroslava z Velkých Karlovic na jeho místo nastupuje hrozenkovský kaplan P. Rastislav Kršák SVD, který byl v naší farnosti necelý rok a pùl. Našim knìžím dìkuji za jejich pomoc v pastoraci, kdy jsme si vzájemnì mohli vypomáhat a vyprošuji jim hodnì Božích milostí do jejich nových zaèátkù na nových místech pùsobení. K nám do farnosti pøijde na rok praxe, tak jako jsem zde byl kdysi i já, od 8. záøí náš student Br. Tomáš Gerboc SVD. Br. Tomáš se narodil 9. øíjna 1983 ve Sninì na Východním Slovensku, po ukonèení gymnázia studoval v Trnavì historii. Po ukonèení studia v roce 2007 vstoupil do Spoleènosti Božího Slova. Po roce noviciátu ve Vidinej od roku 2008 studuje v Bratislavì filozofii a teologii. Pøed dvìma týdny složil státní bakaláøské zkoušky a již se tìší na rok praxe u nás. Jeho zálibami jsou knihy a historie. Kromì toho rád hraje fotbal a hokej. V posledních letech organizoval setkání ministrantù a pomáhal s pøípravou dìtských mší svatých. Jelikož Br. Tomáš není zatím knìzem, tak mì nebude moci vypomáhat pøi knìžských povinnostech, ale vìøím že i on jako mùj pomocník najde v pastoraci své uplatnìní a vìøím, že ho laskavì pøijmete mezi sebe, tak jako jste kdysi pøijali i mne. Biømování Poutní slavnost ve V. Karlovicích Naší biømovanci se nìkolik mìsícù pøipravovali na pøijetí svátosti biømování. Termín udìlení této svátosti je stanoven na 30. øíjna 2011 pøi mši svaté v 9.15 hod. Zároveò o dva týdny pozdìji od soboty 12.listopadu do nedìle 20. listopadu budou v naší farnosti probíhat lidové misie. Misie tu budou po 10 letech a budou nám je dávat èeští redemptoristé. Program lidových misií bude uveden v pøíštím èísle Farního zpravodaje. Chci vás však požádat o pomoc. Misie, jako èas vnitøní obnovy èlovìka mají sílu jedinì tehdy, když budou promodlené. Je to vždy èas, kdy je tøeba hodnì Boží milosti k obrácení a ta pøichází vždy jako odpovìï na naše modlitby. Proto prosím, modlete se za lidové misie, abychom nezùstali lhostejni k výzvám k naší promìnì, abychom mìli odvahu zaèít žít i náš náboženský život lépe s novou silou a zvláštì se prosím, modlete za ty hledající a zbloudilé, kteøí od Boha odešli, nebo se ztratili, aby i oni v tomto týdnu pocítili to, že Bùh èeká i na nì. Toto bude možné jenom s vaší pomocí moji drazí, proto vás prosím i o vaše modlitby a zkuste vaše tìžkosti a bolesti obìtovat za naše farní lidové misie. Za tuto vaší pomoc vám ze srdce dìkuji. Letos pøipadne poutní slavnost v kostele Panny Marie Snìžné ve Velkých Karlovicích na nedìli 7. srpna 2011. Mše svaté budou slaveny v 8 a 10.30 hodin, pobožnost bude v 15 hodin, jako kazatel je pozván generální vikáø Josef Nuzík. Farní pou• Na vícedenní farní pou• se letos vydáme od pátku 19. srpna do nedìle 21. srpna 2011. Navštívíme farnosti, ve kterých pùsobí P. František Baroš, rodák z Nového Hrozenkova, mìsto Opavu, mariánské poutní místo Zlaté Hory, Bílou Vodu, kde byl v dobì komunismu internaèní klášter øádových sester a zajedeme i kousek za hranice do Polska do Nysy, kde je misijní dùm Spoleènosti Božího Slova a klauzurní sestry. Kromì tìchto míst navštívíme i další poutní místa. Cena zájezdu je 1400 Kè pro dospìlé a 1000 Kè pro dìti. Cesta autobusem letos nebude nároèná co do délky, a proto budeme mít možnost navštívit více poutních míst v krásné pøírodì Jesenicka. Pøíprava snoubencù Nejbližší termín pro pøípravu snoubencù pøed pøijetím svátosti manželství je 3.- 4. záøí 2011. Prosím snoubence, aby se ke sòatku naSetkání lidí dobré vùle V úterý 5. èervence 2011 vás u pøíležitosti hlásili minimálnì 3 mìsíce pøedem a pøípravu si oslav Svátku našich vìrozvìstù svatých Cyri- naplánovali tak, aby ji stihli absolvovat. la a Metodìje srdeènì zveme na „5. setkání lidí Poøad bohoslužeb dobré vùle“ na høebeni Javorníkù. Od chaty v období letních prázdnin Kohútka pùjdeme prùvodem v 10.45 hod k døe- pondìlí - Karolinka 18.00 hod vìnému køíži, kde v 11 hod budeme slavit mši úterý - Velké Karlovice 18.00 hod svatou. Odpoledne bude u chaty Kohútka od støeda - Nový Hrozenkov 18.00 hod 13 hod do 16 hod probíhat folklórní program. ètvrtek - Karolinka 18.00 hod Doprava bude zajištìna kyvadlovì od 9.00 pátek - Velké Karlovice 18.00 hod hod od kostela v Novém Hrozenkovì, na za- sobota - Nový Hrozenkov 18.00 hod stávkách ve Vranèi se bude zastavovat. nedìle - Karolinka 7.30 hod Koncert sboru Mária Nový Hrozenkov 9.15 hod Ve ètvrtek 7. èervence ve filiálním kostele v Mše svaté pro dìti Karolince probìhne po mši svaté koncert dìtMše svaté pro dìti v Novém Hrozenkovì v ského pìveckého sboru Mária z Trstené. Ten- 11 hodin nebudou v dobì letních prázdnin slouto sbor u nás již mìl koncert v Novém Hrozen- ženy! První dìtská mše svatá bude sloužena v kovì v záøí 2009 a v èervenci 2010 v Karolince. nedìli 4. záøí 2011. Poutní slavnost v Karolince Další èíslo farního zpravodaje vyjde 16. øíjna Poutní slavnost ve filiálním kostele Panny 2011, své textové pøíspìvky odevzdávejte proMarie Karmelské v Karolince oslavíme nedìli sím do pondìlí 3. øíjna 2011. 17. èervence 2011, mše svaté v 7.30 hod a 11.00 hod, kazatelem bude P. Ludvík Málek SVD, miP. Marek Poláèik, SVD sionáø v Mexiku (viz. rozhovor str. 3-5). správce farnosti Farní zpravodaj No vého Hrozenkova a Karolinky Vydavatel a adresa redakce: Øímskokatolická farnost Nový Hrozenkov, www.farnostnovyhrozenkov.cz Brodská 460, 756 04 Nový Hrozenkov, e-mail redakce: [email protected] Èíslo pøipravila a vydání zajistila redakèní rada: Ingrid Petøeková, Mojmír Trávníèek, P. Marek Poláèik SVD fotodokumentace do farního zpravodaje archiv obèanù NH, použity myšlenky sv. Augustina Toto èíslo 2011/2 vychází o poutní slavnosti - narození sv. Jana Køtitele, 26. èervna 2011. Náklad 350 ks. Neprodejné, pro vnitøní potøebu farnosti. Dobrovolný pøíspìvek 10,- Kè (náklady na tisk). - 10 -
Podobné dokumenty
Prohlédnout - Farnost Nový Hrozenkov
Jsem toho názoru, že každý z nás je v nìèem více èi ménì šikovný. Jazyky patøily mezi
mé pøednosti už na základní škole. Pozdìji
jsem mìl hned nìkolik možností rozšíøit tuto
paletu o další, a dnes ...
2005 - rok oslav 950 let od první písemné zmínky o chrudimi
Letos se v naí republice uskuteèní ji patnácté Dny evropského
dìdictví (EHD European Heritage Days), na
které se tìí vichni
milovníci historie, umìní
a památek vèetnì turistù.
Dny evropského ...
Farní zpravodaj 2010/4 - Farnost Nový Hrozenkov
pøesvìdèení - když je tu obnovený kostel, znaNejdøíve jsem byl ustanoven za kaplana a mená to, že zde je živá víra a to smìøuje i k
pozdìji za administrátora farnosti. Když roku obnovení duchovního...
Náměty o sexu v bibli a poselstvích
A se jedná o jakoukoliv otázku, vždy záleží pøedevším na tom, co nám sdìluje, co žádá, jak soudí Bùh. A protože
Bible je zjevení Boha, mùžeme její slova pøijímat jako slova samotného Boha.
výroční zpráva 2014
mne denně přesvědčují o tom, že si této práce váží a sami iniciativně navrhují nebo realizují efektivní řešení.
Každý posekaný metr pozemku, každý vytěžený kubík usazenin, každý vzorek v laboratoři...