Farní zpravodaj 2010/4 - Farnost Nový Hrozenkov
Transkript
FARNÍ ZPRAVODAJ NOVÉHO HROZENKOVA A KAROLINKY v 2010/4 ríjen 2010 SMRT SE „OCHOÈIT“ NEDÁ V jednom italském velkomìstì vznikla po válce nová pøepychová ètvr•. Stavitelé rozhodli, že v ní nesmí být žádný kostel. Dùvod: zvonìní umíráèku a pohled na pohøeb by mohl rozrušit citlivost obèanù. Je to všeobecné zjištìní: o „posledních vìcech“ se už skoro vùbec nemluví. Svìtská a laická kultura si zvolila cestu, jak odstranit myšlenku na smrt. Udìlala z ní tabu. Mezi slušnými lidmi se o ní nesmí veøejnì mluvit. Protože tato soudobá kultura nemùže dát na ni kladnou odpovìï, odhodlala se k mlèení a dokonce k mlèenlivému spiknutí. Má se za to, že se smrt odstraní, když se odstraní myšlenka na smrt. Dospìli jsme tak daleko, že vùèi smrti se i nìkteøí køes•ané omezují na to, že nemají jinou obranu a jinou odpovìï,než její umlèení. Jenomže, jak píše Pater Raniero Cantalamessa ve své knížce SESTRA SMRT: „Smrt se vysmívá všem zpùsobùm, jak si ji ochoèit“. O smrti se mùže mluvit jenom na pohøbech, a i tam je toto téma hodnì nepøíjemné. Naštìstí tady máme ještì jednu výjimku. Jsou to dva po sobì následující dny – svátek Všech svatých a vzpomínka na všechny vìrné zemøelé. Alespoò prvního a druhého listopadu se pøerušuje mlèenlivé spiknutí vùèi skuteènosti smrti a èlovìk se chtì–nechtì zamýšlí nad jejím tajemstvím. Pro èlovìka nevìøícího je smrt nepøekonatelná hradba mezi tímto svìtem, životem, a tamtím svìtem. Pro èlovìka vìøícího je to podstatnì jinak. Vìøící èlovìk také ví, že mezi ním a Bohem se tyèily tøi hradby – pøirozenost, høích a smrt. Hradba pøirozenosti byla zboøena vtìlením Ježíše, když se lidská a božská pøirozenost spojily v Kristovì osobì (Vánoce). Hradba høíchu byla zboøena na køíži (Velikonoce). A hradba smrti byla a je zboøena pøi zmrtvýchvstání – svátek všech svatých a vìrných zemøelých. Smrt už není zeï, o kterou se všechno rozbíjí a radìji se o ní taktnì mlèí. Smrt se stala bránou, prùchodem, kterým se vstupuje do zaslíbené zemì. Nebo• Ježíš nezemøel jen za sebe, nezanechal nám jen pøíklad hrdinné smrti jako Sokrates. Udìlal nìco docela jiného. „Jeden zemøel za všechny, umøeli tedy všichni /2 Kor 5,14/.“ „Smrt se zmìnila ve vítìzství“, /srov. 1 Kor 15,55/, protože Kristus zmrtvýchvstáním vítìznì znièil smrt. Tyto dva dny na zaèátku listopadu nám dává církev, abychom se nermoutili, ale abychom svou aktivní úèastí na bohoslužbách a svou návštìvou na høbitovech hlasitì oslavovali Kristovo a tedy i naše vítìzství nad smrtí. Pamatujme na to, že i když smrt zabila a zabíjí život pøirozený, na oplátku ji /pøirozenou smrt/ zabíjí život nadpøirozený. Je úkolem nás vìøících, abychom se obrátili proti mlèenlivému spiknutí o smrti, abychom hlásali radostnou zvìst vítìzství nad smrtí. Toto je naše misijní poslání na tomto svìtì, v našem církevním, ale i svìtském spoleèenství. P.Rastislav Kršák SVD kaplan farnosti Nový Hrozenkov -1- Bohuslav Reynek Ke všem svatým Zas vìšteb oblakem jsme vábeni za syny Asera a Isachara, zas obejdeme, v šeptù mámení, zdi høbitovù a zahrad zdiva stará. Zas chrámy modravé se zatøpytí a zaúpìjí jako holubice v tmy rozvìtveném rokytí. Zas kolem køížù nahrnou se svíce a s køíži setkají se køížù stíny, z nichž mnohý útrpnì nás zobjímá. Høbitovy vzplanou v stínech domoviny, andìlé zobláèení oèima. Zašeptá zemì: Z mrtvých vstanete, a Blažení, kdo umírají v Pánu. Zaduní zvony v hrùze staleté a v slávì noci, k slavnìjšímu ránu. Aleje holé v jíní zašumí pochodem dvanáctera pokolení, až Beránek se zjeví nad chlumy a budou všichni k trùnu postaveni; až k Starcùm kleknou ètyøi Zvíøata, pít nachýlí se nad pìti Ran pramen, až v krvi slijí se èel stigmata v jediné amen, požehnané amen. Veliká vane vlídná vidina v moudrosti mracích, líchou listopadu, když bolest zemì v zrnech usíná, temnìjí plody v obnažení sadù. v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * ríjen 2010 …ROZHOVOR…SVATÍ POMOCNÍCI…ROZHOVOR…SVATÍ POMOCNÍCI…ROZHOVOR… Ètrnáct svatých pomocníkù - 4. èást Svatá Kateøina O životì sv. Kateøiny nemáme mnoho zaruèených historických vìdomostí. Zato nacházíme v našich dìjinách pøesvìdèivé a pronikavé stopy její nepøetržité úcty. Jedním z vrcholù staroèeské literatury je básnický skvost, Legenda o svaté Kateøinì, velkolepá veršovaná skladba o 3520 verších, která vznikla ve tøetí tøetinì 14. století. Kult této svìtice mocnì rozkvetl za vlády Karla IV., který byl jeho velkým šiøitelem. V lexikonu èeských obcí najdeme víc než deset vesnic s jejím jménem: Kateøina, Kateøinky, Kateøinice. V našem dìkanátì je jí zasvìcen farní kostel v Lideèku. Se sv. Barborou ji spojuje jak souèasnost života, tak muèednictví: byla s•ata kolem r. 310 za císaøe Maxencia. A podobnì jako sv. Barbora bývá vzývána prosbami o š•astnou smrt, a jako ona je též ozdobena patronáty èetných øemesel a stavù: koláøù, hrnèíøù, mlynáøù, lodníkù, kadeøníkù, koželuhù, soukeníkù, obuvníkù a švadlen; je patronkou povolání vyžadujících vyšší vzdìlání: uèitelù i studentù, filosofù a teologù, knihovníkù a knihtis- kaøù, notáøù a advokátù, øeèníkù… Jako pomocnice v nouzi pomáhá pøi migrénì, bolestech jazyka a pøi hledání utonulých. Kateøina (její jméno znamená „èistá“) byla podle legend krásná, vzdìlaná a bohatá dívka, oplývala však pýchou. Jistý poustevník ji pøesvìdèil, že jejím ženichem mùže být jedinì sám Ježíš Kristus. Dala se pouèit o køes•anství a pøijala køest a zcela se zasvìtila Bohu. Pøi jedné pohanské slavnosti odmítla uctít modly a veøejnì ztrapnila císaøe svou výmluvností, s níž hájila svou víru a pøesvìdèovala o nesmyslnosti modláøství. Panovník svolal 50 nejlepších filosofù, kteøí mìli Kateøinu ve veøejné debatì usvìdèit z omylù. Ona však vyvrátila všechny jejich argumenty. Bìsnící císaø dal nebohé filosofy upálit, Kateøinu nechal krutì muèit (ozubeným kolem, bièováním, drásáním høeby; nechal ji ve vìzení o hladu). Když všechno za pøispìní andìlù pøekonala, byla s•ata. Legenda øíká, že ji pohøbili andìlé. Její ostatky jsou uctívány v klášteøe sv. Kateøiny na hoøe Sinaj. Svátek sv. Kateøiny se slavil 25. listopadu; pøi reformì roku 1969 byl z univerzálního kalendáøe církve škrtnut. V tradici venkovského života však v mnohých zemích hraje i dosud velkou roli: „o Kateøinì“ dostávala èeleï výplatu a mohla mìnit službu; oficiálnì konèila pastva a zaèínala støíž ovcí. Kateøinské hody jsou poslední pøed adventem. Kateøinky je paralelní název pro listopadky, chryzantémy. Anselm Grün ve své knížce o duchovní terapii se ètrnácti svatými pomocníky dùmyslnì analyzuje symboly v legendách o sv. Kateøinì a doporuèuje ji jako v naší dobì aktuálnì potøebnou léèitelku ztroskotaných životních plánù a pomocnici pøi potížích s uèením. Nemuseli bychom však zapomínat ani na prastarou mešní kolektu zrušeného svátku, vycházející z téže kateøinské legendy: Bože, tys dal Mojžíšovi zákon na vrcholu hory Sinaj a na témže místì svými svatými andìly zázraènì umístil tìlo svaté Kateøiny, panny a muèednice; udìl nám, prosíme, abychom pro její zásluhy a na její pøímluvu byli schopni dojít k hoøe, která jest Kristus, jenž s tebou žije a kraluje v jednotì Ducha Svatého. Pøipravil Mojmír Trávníèek Rozhovor s emeritním biskupem Mons.Dominikem Tóthem V nedìli 26. záøí probìhla v hrozenkovském kostele velmi slavnostní bohoslužba. Mìli jsme tu èest pøivítat v našem farním kostele emeritního biskupa (pozn. biskup ve výslužbì) bratislavsko-trnavské diecéze Mons. Dominika Tótha, který k nám pøijel s požehnáním a souhlasem našeho olomouckého arcibiskupa. aby posvìtil nový døevìný misijní køíž pøed kostelem a vedl dìkovnou bohoslužbu za opravy kostela i podìkování za úrodu. Po slavnostním obìdì si otec biskup našel i chvilku èasu pro poskytnutí rozhovoru. (Rozhovor byl veden v øeèi èesko-slovenské. Dovoluji si vám pøedložit jeho upravenou èeskou verzi.) Mons. Dominik Tóth se narodil 3. srpna 1925 v Šuranoch (30 km jižnì od Nitry, kde má misijní dùm Spoleènost Božího Slova), knìžské svìcení pøijal 12. èervna 1949 a biskupské svìcení 16. dubna 1990. Úøadu pomocného biskupa se zøekl v 78 letech. Ve Vašem biskupském znaku máte heslo Per Mariam ad Jesum – Skrze Marii k Ježíši, z jakého dùvodu jste si jej vybral? To vychází ze spirituality Sv. Ludvíka Maria Grigniona z Montfortu. Do této spirituality nás uvedl spirituál již v prvním roèníku, když nám vysvìtloval jaký význam má v životì bohos- lovce a knìze Panna Maria. Ona mluví o knìžích jako o vøele milovaných synech. Ona vidí v knìžích svého Syna, svého prvorozeného Syna Pána Ježíše Krista. Protože knìz se vysvìcením stává Alter Kristus (druhým Kristem). Tak nás povzbudil v této úctì. Hned se mi dostala do rukou i kniha O pravé mariánské úctì od Grigniona, takže touto spiritualitou jsem žil. Ale co mì v této úctì utvrdilo, to byl život zemøelého Svatého Otce Jana Pavla II., který vyšel ze stejné školy mariánské úcty a všichni jsme mìli možnost vidìt veliké dílo, které Panna Maria vykonala s ním. Stal se papežem pro celé lidstvo, pro celý svìt. Takže toto mne velmi povzbudilo a o tom jsem pøemýšlel, když jsem se stal biskupem. Ale pøedešel mne náš arcibiskup (Mons. Sokol), který byl vysvìcen døíve než já a mìl toto heslo: Renovatio Spriritualis per Mariam - Duchovní obnova skrze Marii a já v tomto pokraèuji: Per Mariam ad Jesum. Vy jste letos v srpnu oslavil 85 leté výroèí narození. Je to opravdu požehnaný vìk. Na které období ve svém životì nejradìji vzpomínáte? Tìžko vám na tuto otázku odpovìdìt. Protože já s radostí vzpomínám na celý svùj knìžský život. To vám musím øíci, že jsem se na všech místech, kde jsem pùsobil, cítil velice dobøe. Zaèal jsem nejdøíve v Komárnì jako kaplan (pozn.: 1949-1952). Víte, tehdy se vyuèovalo náboženství na všech školách. Dokonce jsem vyuèoval i na gymnáziu. S radostí vzpomínám na ten zaèátek, protože se øíká, že první kaplanská stanice zùstává v knìzovì pamìti po celý život. Potom jsem se dostal na biskupský úøad, to byly tìžké roky, protože tam byl státní dozor. Ale tak jsme se s panem biskupem snažili dìlat to, co bylo za tìch daných okolností možno. Na biskupském úøadì jste jako ceremoniáø pùsobil asi v tom pro církev nejtìžším období od roku 1952 do roku 1964… Ano, do roku 1955 jsme byli dokonce pod dozorem Státní bezpeènosti, ale èasem se to trochu uvolnilo. Potom jsem byl urèen za faráøe do Plaveckého Petra (pozn.: 1964-1968) to je malá vesnièka na Záhoøí. Vzpomínky odtud zùstaly velmi pìkné, a tak to dále postupovalo. V letech uvolnìní jsem byl jmenován do Levic za faráøe, tam jsem byl jen krátce - dva roky a potom jsem byl tøi roky v Dunajské Lužné. Od roku 1973 jsem zùstal nìkolik let bez státního souhlasu (pozn.: - Do roku 1989 bylo k veøejnému vykonávání knìžské služby tøeba státního souhlasu od církevního tajemníka. Knìží, kteøí nechtìli spolupracovat s režimem, nebo byli Ò Ježíši mùj, opìt se blíží chvíle, kdy zùstanu sama s Tebou. Ježíši, prosím Tì z celého srdce, dej mi poznat co se Ti na mì nelíbí. Zároveò mi dej poznat, co mám dìlat, abych Ti byla milejší. Neodmítni mi tuto pomoc a buï se mnou. Ï -2- v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * ríjen 2010 …ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR…ROZHOVOR… pøíliš horliví, mívali s tím potíže. V nejlepším všechny historické údaje, které potøebuje z tepøípadì se stávali vìtšinou jen správci men- ologie, liturgie, projevy Svatého Otce… To vše ších farností a to na dobu velice krátkou. A pak já sleduji a udržuji si kontakt se souèasným jim byl na nìjakou dobu „za trest“ odòat státní svìtem a zejména s dìním v Církvi. souhlas k výkonu knìžské služby.) Pracoval Jak se Vám líbí stavební úpravy na našem jsem potom v prùmyslu. kostele? Z jakého dùvodu Vám státní Mons. Domink Tóth s P. Markem a ministranty souhlas odòali, mìlo to nìjaký konkrétní dùvod? Když èinnost knìžského Mírového hnutí selhala, tak my jsme do obnoveného mírového hnutí „Pacem in terris“ nešli. A to bylo považováno za velice silný dùvod k odnìtí státního souhlasu. Ale nebylo to zlé, získal jsem nové zkušenosti i pro další pastoraci. Kde konkrétnì jste po ty ètyøi roky v prùmyslu pracoval? Byl to takový menší podnik Pneuservis. Po ètyøech letech vám státní souhlas sami od sebe vrátili? Ne, bylo to na naléhání biskupa a bylo to v roku kdy byla podepsána Charta 77, takže byli i jisté tlaky odjinud. Tak jak jsem vám to již øekl pøi mši. To byl mùj Kde a jak jste pokraèoval v pastoraci po první pohled na obnovený kostel a zároveò vrácení státního souhlasu? pøesvìdèení - když je tu obnovený kostel, znaNejdøíve jsem byl ustanoven za kaplana a mená to, že zde je živá víra a to smìøuje i k pozdìji za administrátora farnosti. Když roku obnovení duchovního chrámu køes•anského 1989 nastala svoboda, tak jsem byl jmenován života. Mìl jsem velikou radost, to vám mohu generálním vikáøem do Trnavy. Otevøela se øíci, že vše bylo zastoupeno. Zejména nás vždy možnost svobodnì pracovat; nejdøíve to byl tìší, když se bohoslužeb zúèastní dìti. Byl jsem návrat všech knìží, kteøí byli mimo pastoraci, velmi mile pøekvapen, že tam bylo dost malých obnovení øeholí, dále rozvíjet a obnovovat dìtí a nebylo žádného vyrušování. A také to pastoraci ve školách, nemocnicích, vìznicích, velice pìkné zapojení do liturgie je vždy velmi poøádat duchovní cvièení, misie, v úplné svo- povzbuzující. Naplnilo se to, co jsem si pøál na bodì jsme mohli pacovat pro Boží Království. zaèátku mše svaté, abychom prožívali to tajemJaké máte vzpomínky na své biskupské svì- ství, že Pán je s námi, má nás rád a chce nám cení? rozdávat své duchovní dary, aby se toto naplBylo to na velikonoèní pondìlí 16. dubna nilo pøi mši svaté. 1990, kdy jsme spoleènì s Mons. Vladimírom Jak se vám líbí valašský kroj? Filom byli vysvìceni na biskupy v katedrále Zatím jsem si jej nemohl prohlédnout blíže. sv. Jana Køtitele v Trnavì. Oba jako pomocní Ale tam, kde vidím kroje, tam také vidím vìrbiskupové pro velkou bratislavsko-trnavskou nost tradicím a církev buduje na tradici a tou je arcidiecézi. Renovatio spiritualis per Mariam – i vìrnost ve víøe. bylo nejen heslem arcibiskupa, ale také úlohou Vy jste se pøi mši zmínil, že jste v tomto kraji pøinášet duchovní obnovu svìøenému lidu. nikdy nebyl… My z mladší generace si nedokážeme život Nejvíce jsem putoval na Velehrad, a potom pøedstavit bez pomoci mobilu èi poèítaèe, do Olomouce, protože když jsem byl v úøadì, internetu... Jaký máte vy vztah k této technice tak jsem mìl velmi dobré kontakty s otci biskua využíváte ji nìkdy? py, byli jsme jako bratøi. I s panem arcibiskuPro mì je potøebnou pomùckou. Já si kaž- pem, i když on je o hodnì mladší než já. Když se dou homilii pøipravím na poèítaèi. Výhoda je pøišel pøedstavit, že byl jmenován arcibiskuproti psacímu stroji v tom, že mohu doplòovat pem na náš úøad do Trnavy, tak jej otec arcibisèi nìco vymazat, dìlá mi velkou službu. A inter- kup pøijal se slovy: „Takový mladý ještì nemùnet je pro knìze velice potøebný. Najde na nìm že být biskupem.“ A ukázalo se, že je velice dobrým biskupem. Kolik je na Slovensku biskupù? To bych musel trochu poèítat: aktivních 17, s námi emeritními 28. Vy jste mezi nimi nejstarším? Nejstarší je pan kardinál Tomko, pan kardinál Korec, pan biskup Ján Hirka, Ndp. arcibiskup Mons. Ján Bukovský, pán biskup Vrablec a nasledují já a ostatní. Jako pomocný bratislavsko-trnavský biskup sídlíte v Bratislavì? Žiji v Nitøe, v klášteøe Spoleènosti Božího Slova. Je to misijní spoleènost. Pøešel jsem k verbistùm. Musím vám øíci, že jsem byl již od dìtství zanícený pro misie. Spoleènost Božího Slova považuji za velice aktivní spoleènost. Pulzuje tam život, jsou tam mladí chlapci misionáøi, kteøí jdou do misií, nìkteøí se zase vrátí zpìt. I zde je mùžete vidìt. (pozn. byli pøítomni také dva bohoslovci Spoleènosti Božího Slova.) Zároveò jsou pøipraveni postarat se o misionáøe, kteøí se vrátili ze svých misií, anebo kteøí patøí do jejich spoleènosti. Letos v èervnu jste také vysvìtil jejich tøi nové knìze… Ano, bylo to 12. èervna. Vysvìtil jsem P. Lukáše Mizeráka SVD z Lúèky, který má misijní urèení do Mexika, P. Pavla Baláže SVD z Mníška nad Popradom, který má misijní urèení do Brazílie a P. Igora Krá¾a z Liptovského Mikuláša, který zùstává ve slovenské provincii. Jaký byste mìl pro hrozenkovské farníky vkaz? (smích) Jen nejkrásnìjší pozdrav s pøáním dobrého zdraví, Božího požehnání, aby rostli ve víøe a takto aby rostla a rozkvétala Církev na Moravì. Je pondìlí 27. záøí a já pøepisuji rozhovor. Najednou si uvìdomím, že je to pøesnì rok co jsme se v Brnì-Tuøanech setkali se Svatým otcem, který pøijel na první oficiální návštìvu naší zemì. Pro celý národ a mnoho lidí osobnì bylo toto setkání s papežem Benediktem XVI. požehnáním a velkým povzbuzením ve víøe. Pøeji si a modlím se za to, aby i tato první návštìva otce biskupa Dominika Tótha v Novém Hrozenkovì byla požehnáním a povzbuzením ve víøe pro celou farnost. Pøipravila Ingrid Petøeková Ò A• žádná duše nepochybuje, i ta nejbídnìjší. Dokud žije, každá mùže dosáhnout velké svatosti, protože síla Boží milosti je velká. Záleží jenom na nás, abychom neodporovali Božímu pùsobení. Ï -3- v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * ríjen 2010 …Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI… ZPRÁVY Z ORLA Orelská soutìž v recitaci Pøestože svatováclavské oslavy v naši zemi již doznìly, v orelské rodinì jako by naplno vyvrcholily v sobotu 9. øíjna 2010. Po mnohých, pestrých oslavách a programech ke cti našeho národního patrona- svìtce, knížete Václava, se konala velká ústøední soutìž v pøednesu køes•anské umìlecké poezie a prózy – „Svatováclavská réva“. Jako každým rokem, tak i letos pøijeli do Katolického domu v Lubinì u Kopøivnice soutìžící široké orelské rodiny, z øad dìtí, mládeže a dospìlých, aby spoleènì prožili v køes•anském duchu tento sobotní soutìžní den. Poøadatelé pøipravili hezky vyzdobený kulturní sál, pohoštìní a milé pozornosti pro všechny zúèastnìné soutìžící. Šestièlenná porota, v èele s Mgr. Martinou Pavlíkovou, to s hodnocením jednotlivých pøednesù nemìla vùbec lehké. Zaznìly zde verše i próza, básnì veselé i pouèné. Každý soutìžící se velmi snažil co nejlépe pøednést pøipravený a dlouho uèený text. V jednot- livých kategoriích byla velmi silná konkurence, snad nejvìtší byla vidìt ve II. kategorii, kde soutìžilo 28 dìtí. Letošní devatenáctý roèník soutìže byl co do poètu soutìžících rekordním, soutìžilo 52 recitátorù. I letos v naší novohrozenkovské orelské jednotì slavíme pìkné umístìní. Krásné 2. místo pro naši jednotu získal Václav Ohryzek za pøednes básnì Švanda dudák od Jiøího Žáèka. Vítìzové obdrželi diplomy a hezké knížky. Na závìr soutìže a tohoto orelského setkání, všem pøítomným dal knìžské požehnání èlen Duchovní rady Orla, bratr a náš hrozenkovský rodák P. Petr Dujka, pùsobící nyní v Dolní Beèvì. Celonárodní orelská pou• Ta se koná každým rokem v srpnu na sv. Hostýnì. V letošním roce pøipadla na dny 21. a 22. srpna. Nìkdo putoval pìšky již v sobotu, nìkdo se dopravil na kole èi jiným dopravním prostøedkem. Veèer se konala v bazilice mše svatá, kterou celebroval náš rodák P. Petr Duj- ZPRÁVY Z CHARITY Setkání Tøíkrálových koledníkù Zdobená svíce: Pøedkládáme ti, Pane, tuto ruèNa sobotu 18. záøí 2010 bylo v Kromìøíži uspoøádáno Arcidiecézní charitou Olomouc setkání dobrovolníkù jednotlivých charit olomoucké arcidiecéze jako podìkování za jejich ochotu a pomoc pøi Tøíkrálové sbírce a jiných èinnostech. Z naší Charity jsme vypravili 2 autobusy, kterými jsme vyjeli v 6.30 hodin ráno v poètu 26 dospìlých a 69 dìtí. Program byl zahájen mší svatou v kostele sv. Moøice, celebrovanou otcem arcibiskupem Janem Graubnerem. Pøi této mši svaté byli ocenìni navržení dobrovolníci z nìkterých charit za jejich obìtavou a neúnavnou pomoc v konkrétních dobrovolných èinnostech. V obìtním prùvodu zástupci dobrovolníkù pøinášeli symboly jejich služby a obìtní dary: Tøíkrálová korunka: Každým rokem procházejí kouty naší zemì tisíce tøíkrálových koledníkù a zakoušejí pøijetí i odmítání pøi sbírání darù pro potøebné. Jsou nepøehlédnutelným symbolem dobrovolné pomoci. Proto také dnes kráèejí v obìtním prùvodu. Spolu s nimi tì Pane prosíme, abys žehnal všem aktivitám a projektùm Charity. Ò nì zdobenou svíci. Je to výrobek chránìných dílen a je symbolem plnohodnotného života každého èlovìka. Prosíme tì, Pane, kéž se ti zalíbí naše dobré úmysly i milosrdné skutky, vykonané pro druhé.Sáèky s bylinkami: Pøinášíme ti, Pane, tyto plátìné sáèky s léèivými bylinami. Jejich vùnì nám pøipomíná, že takové mají být i naše modlitby k Tobì, prosíme tì, Pane, o zmírnìní lidského utrpení, jak u nás tak i v celém svìtì. Chléb a hrozny: Pohleï, nebeský Otèe, na vztažené ruce lidí, kteøí trpí nedostatkem. Spolu s nimi tì prosíme: "chléb náš vezdejší dej nám dnes". S chlebem ti pøinášíme naše ochotné ruce k pomoci trpícím lidem a s hrozny vína naši touhu je potìšit a povzbudit. Prosíme tì o správná slova a èiny, abychom byli druhým skuteènými bratry a sestrami. Obìtní dary: Pane Ježíši, zástupci dobrovolníkù ti pøinášejí chléb a víno k eucharistické obìti jako podìkování za dar povolání ke službì potøebným a trpícím lidem. Prosíme tì za køes•anské rodiny, aby se staly místem pøedávání víry a výchovy k této službì. Po mši svaté následovala možnost jít na obìd ka. Po skonèení se závodilo na nedalekém trávníku v bìhu do kopce. Nejlepším bìžcem z naši jednoty byl Václav Ohryzek, který získal 1. místo v kategorii nejmladších žákù. Pøi veèerním stmívání se konala svìtelná køížová cesta, pak adorace a závìr prvního dne pouti patøil noènímu zpívání na schodech pøed basilikou, za doprovodu kytar. Na nedìli se tìšili všichni. Nádherný slavnostní prùvod orelských praporù od baziliky k venkovnímu pódiu naznaèoval, že brzy zaène hlavní mše svatá, kterou celebroval Mons.Pavel Posád, pomocný biskup èeskobudìjovický, který mimo jiné pøipomnìl: „Všichni se máme snažit, abychom po celý život konali dobro, milovali Boha nade všechno a bližního jako sami sebe, abychom zùstávali v Božím království.“ Byl také pøítomen P. Pavel Dokládal z Koclíøova, který vedl spoleènou modlitbu køížové cesty. Byly to pøíjemnì prožité dny. Kdo by se chtìl zúèastnit této velké orelské pouti, zveme ho na pøíští rok v srpnu na sv. Hostýn. Marie Boháèová, Dana a Pavel Ohryzkovi (vynikající guláš) do jídelny Arcibiskupského gymnázia. Kdo na obìd nešel, mìl možnost navštívit tzv. podzámku, nebo-li podzámeckou zahradu s její poutavou minizoo. V kulturním domì byl zahájen program od 13.30 hodin. Probíhalo setkání otce arcibiskupa s dobrovolníky, divadlo pro dìti "O perníkové chaloupce" a hry a soutìže pro dìti, pøi kterých i ledacos vyhrály. Od 15.00 se tento program opakoval, aby mìli všichni možnost prostøídat se na jednotlivých pøedstaveních. Neopakovalo se už setkání s otcem arcibiskupem, ale probìhlo divadelní pøedstavení pro dospìlé "Láska brány otevírá". Soubìžnì mìli všichni možnost prohlédnout si Kvìtnou zahradu, mincovnu, obrazárnu, zámeckou vìž a nebo samotný zámek, na který bylo 200 volných vstupù. V prostorách kulturního domu byly také stánky s výrobky Denních stacionáøù, chránìných dílen èi zaøízení s aktivizaèní èinností. Celkový poèet zúèastnìných dobrovolníkù vystoupil až na 500. Všichni, co jsme tam byli, jsme si odnášeli spoustu zážitkù a vzpomínek na krásnì prožitý den. Na památku každý z nás dostal voòavý perníèek s upomínkou na Kromìøíž. Veškerou záštitu nad touto akcí, vèetnì pøípravy her a soutìží, si vzala Oblastní charita Kromìøíž spolu s Charitou Šternberk. Za Charitu N.H. Judita Grycmanová Ve všem co dìlám, se nespoléhám na své síly, ale na Boží milost. S Boží milostí mùže duše zvládnout i nejvìtší tìžkosti. Ï -4- v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * ríjen 2010 …Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI… Farní pou• do Èech Je sychravé ráno 30. èervence a my se opìt po roce vydáváme s naším duchovním otcem P. Markem na tøídenní farní pou•. Tentokrát jsme jeli dvìma plnými autobusy a cílem naší cesty byla i poutní místa, která v loòském roce navštívil Svatý otec Benedikt XVI. První naší zastávkou byla návštìva augustiniánského kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brnì. Tento kostel založila královna-vdova Eliška Rejèka r.1323 a je zde rovnìž pochována. V hlavním oltáøi tohoto chrámu se nachází obraz Èerné Madony, byzantsko-italského pùvodu, který vìnoval klášteru císaø Karel IV. a je uctíván jako brnìnské Palladium (ochránkynì mìsta Brna) a celé Moravy. Zajímavostí je, že v letech 1868-84 byl opatem tohoto kláštera zakladatel genetiky, Gregor Johann Mendel. V klášteøe byl vychováván hudební skladatel Leoš Janáèek, který zde pozdìji pùsobil jako øeditel kùru. Po prohlídce a pøijatém požehnání odjíždíme do Èech do Sázavského kláštera. Klášter na Sázavì byl založen roku 1032 z popudu knížete Oldøicha. Prvním opatem byl svatý Prokop. Jeho ustanovení za opata probìhlo pravdìpodobnì za vlády Oldøichova syna Bøetislava. V tomto klášteøe, na rozdíl od jiných, byla praktikovaná slovanská cyrilometodìjská bohoslužba. Byla zde od poèátku zøízená také teologická škola. Byla velmi potøebná pro to, aby v tomto jediném èeském øeholním domì se slovanským obøadem byl vzdìláván mnišský a knìžský dorost. Uèitelem a vùdcem mladých øeholníkù i jiných žákù byl sám opat Prokop. Výbornì znal slovanské písemnictví, sám pøepisoval a uèil bratry pøepisovat slovanské evangeliáøe i další liturgické knihy. V klášteøe se pìstovala i jiná umìní, zejména zpìv, malíøství a stavitelství. Tak vznikla na Sázavì první umìlecká èeská škola a tento klášter se stal pro èeský lid také zdrojem vzdìlanosti. Pøi prohlídce nás všechny zaujal obraz sv. Prokopa a na nìm nápis, že originál obrazu se nachází v kostele v Novém Hrozenkovì. Bylo nám umožnìno poklonit se ostatkùm sv. Prokopa a po mši svaté jsme odjeli do Prahy. V sobotu pøijíždíme do Staré Boleslavi, poutního místa. V naší vlasti je mnoho mariánských poutních míst, èasto s dlouhou a bohatou poutní tradicí, ale Stará Boleslav a Staroboleslavská Panna Maria má mezi nimi zvláštní místo. Zde, jako nikde jinde v naší vlasti, je obdivuhodnì spojena úcta k hlavnímu patronu èeské zemì, ochránci a vìènému panovníku naší vlasti sv. Václavovi, s úctou k Pannì Marii jako k Palla- diu, ochránkyni naší víry. Historie Palladia se dle zachovaných legend váže až ke svatému Metodìjovi, který mìl tento reliéf vìnovat sv. Ludmile pøi jejím køtu spoleènì s dalšími pøedmìty potøebnými ke konání køes•anských bohoslužeb. Ludmila si tento reliéf odnesla na svùj hrad Tetín, kde jej vroucnì uctívala. Po její muèednické smrti zdìdil tento reliéf její vnuk Václav, kterého vychovala v mariánské úctì. Václav mìl tento reliéf takøka ustaviènì u sebe a zbožnì jej uctíval. Mìl jej u sebe také v dobì, kdy byl zavraždìn. Jeho sluha sejmul reliéf z hrudi mrtvého knížete a ukryl ho. Od této doby byl mariánský reliéf témìø po dvì a pùl století ztracen. Kolem roku 1160 jakýsi rolník oral na svém poli a najednou se v brázdì objevil lesklý kovový obrázek Panny Marie s Ježíškem v náruèí. Pravost legendy je pøedmìtem mnoha sporù. Po prohlídce baziliky sv. Václava jsme slavili mši svatou v chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Byla poslední sobota v mìsíci a v tento den byla mše svatá obìtována za èeský národ. Návštìva tohoto poutního místa byla nezapomenutelným zážitkem. Odpoledne jsme navštívili Bøevnovský kláš- Cesta za pokladem Ke konci srpna strávila naše Schola necelé 4 dny na chaloupce otce Tomeèka ve Vranèi. Hned na zaèátku nám bylo øeèeno, že jsme vyvolení lidé, kteøí jsou poslání zachránit zkažený svìt. Každý den jsme plnili rùzné úkoly, pøekonávali pøekážky a za to jsme dostávali indicie, které nás mìly dovést k pokladu. Bìhem lovení hada ve strmém lese jsme se trošku zadýchali, zato zlé strážce jablka jsme obelstili snadno a rychle. Když vykouklo sluníèko, šli jsme na procházku do údolí Vraneèka, v jehož potoce jsme ulovili ryby. Maminky, babièky, možná jsme si doma stìžovali, že jsme museli jíst v pátek na obìd pohanku. To proto, že veèer pøedtím nám Barèa se Štìpánkou upekly pizzu a my si jedli jako Italové. A v pátek jsme si mìli uvìdomit, že plno dìtí hladoví a nemají dokonce ani tu pohanku. Jeden veèer dojel otec Marek a sloužil venku pøi svíèkách mši svatou a ministrovat tentokrát mohly i holky. Poslední den ter, cestou jsme se zastavili poklonit Pražskému Jezulátku a zbytek dne jsme vìnovali prohlídce pražských památek. V nedìli jsme se zúèastnili mše svaté v Kutné Hoøe v kostele svatého Jakuba a po mši svaté jsme navštívili chrám sv. Barbory a chrám Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Oba tyto chrámy jsou zapsány do seznamu kulturního dìdictví UNESCO. K nejvìtší kutnohorské zvláštnosti patøí kostnice, která je nejvìtší svého druhu v Evropì. Vyrostla v høbitovním kostele Všech svatých, postaveném kolem roku 1400 na høbitovì cisterciáckého kláštera v Sedlci. Výzdoba objektu se jinak sestává z koster až ètyøiceti tisíc obìtí moru a válek. V 19. století byly z ostatkù vytvoøeny nejrùznìjší pøedmìty a obrazce, napøíklad svícny, pyramidy, erby nebo nápisy. Z Kutné Hory se vracíme naplnìni nezapomenutelnými zážitky k domovu. Touto cestou vyslovuji upøímné Pan Bùh zapla• našemu Otci Markovi za péèi, èas a starostlivost pøi pøípravì a organizaci tak nároèné pouti. Podìkování patøí samozøejmì i všem úèastníkùm za pøíkladnou kázeò. Vìøím, že všichni naèerpali novou sílu do dalšího nároèného období. Pøipravila Marie Vrtìlová pršelo, tak jsme vìtšinu èasu venku pod støíškou zpívali, hráli na kytaru, vyrobili si hru Èlovìèe, nezlob se pro 10 osob. Taky jsme celý den potajnu dìlali vylosované osobì andìla strážného. Jestli se ptáte, zda jsme našli poklad, ano, našli! Pomohly nám poslední dva symboly, oheò na konci stezky odvahy a døevìný køíž, který jsme dostali na krk. Nakonec jsme se spojili a objevili poklad, který je tu už po tisíciletí. Je to Bible -Svaté písmo, které teï bìhem roku èteme a pracujeme s ním. Pán nám celý pobyt požehnal, nebo• se nikomu nic nestalo a všichni se spokojenì vraceli domù. Jitka Haferníková, vedoucí Scholy Ò Boží milosti mùžeme dojít k tomu, že utrpení se pro nás zmìní na rozkoš, protože láska dovede v èistých duších konat takové vìci. Ï -5- v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * ríjen 2010 …Z MISIÍ…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z MISIÍ…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z MISIÍ… Bosco Boys v Nairobi Misijní dobrovolnici Márii Sliackou vyslala do Nairobi Slovenská provincie Don Bosco, misijní oddìlení ve spolupráci s o.z. SAVIO. Poslala pár zážitkù z centra pro chlapce z ulice Bosco Boys. …Zaèíná osmý mìsíc mého pobytu v Bosco Boys – centru pro chlapce z ulice v Nairobi. Již tøetí den za sebou jsem dostala tu stejnou otázku: „Vypadáš velmi š•astnì – co se stalo? Døíve jsem se bál Tì oslovit, když jsi chodila celá zachmuøená, ale nyní jsi úplnì jiná…“ Vím, že chlapci z ulice jsou velmi vnímaví, ale ještì vždy mne pøekvapí jak dokáží vìci pozorovat a komentovat. Nic jim neujde. Bìhem Vánoc jsem jim èasto vykládala o snìhu a o Vánocích u nás doma a jeden chlapec mi ale øekl: „Tvé myšlenky nejsou zde s námi, jsou daleko, doma…“think here“ (mysli na to co je zde). Když jsem se dostala do názorového konfliktu s nìkým z vedení, tak mi øíkali: „Be like me – just Igore (Buï jako já – zkrátka to ignoruj.) Èím více jsem je zaèala poslouchat tím jednodušší se stává pro mne pobyt. Každé ráno se probudím s tím, že se tìším na setkání s bývalými streetboys… Streetboys - chlapci ulice – kluci se špatnou minulostí, ze špatných rodinných pomìrù, z nejnižších sociálních vrstev, toužící po lepším životì a po svatbì s bìloškou… Vìtšina z nich má jen jednoho rodièe a i to je ten lepší pøípad, u vìtšiny z nich je minimálnì jeden z rodièù HIV pozitivní nebo zemøel na AIDS. Mnoho z nich uteklo z domova na ulici kvùli domácímu násilí, byli èasti biti, sexuálnì zneužíváni. Život na ulici je nauèil lhát, krást, fetovat a nyní jsou v saleziánském centru vedeni ke køes•anskému životu, kde se od nich oèekává velká pøevýchova. Mnohokrát mají ve všem zmatek a neví, kam vlastnì patøí. Jeden z chlapcù, když mìl vyplnit v dotazníku kolonku náboženství, tak mi øekl: „Napsal jsem katolické, protože jsem mìl pro to pár dùvodù, ale já vlastnì nevím, kdo jsem. Máma je katolièka, otec zemøel, sestra chodí do jiné církve, bratr asi nikdy nebyl v kostele, ale jeho žena je muslimka, a tak i on a jeho dítì jsou nyní muslimové. Vìtšina mých známých jsou muslimové.“ Život na ulici je nauèil ostražitosti a když se pohybuji mezi nimi v ulicích Nairobi, tak se cítím bezpeènìji než s bodygardem, protože mne upozorní na každou chybu, kterou udìlám… …Když jsem sem pøišla, tak se mi zdáli všichni stejní, všichni byli èerní. Není ale èerná jako èerná, jak jsem si pùvodnì myslela. Nìkteøí jsou velmi èerní, nìkteøí ménì èerní a další hnìdí… …Život ve slumech, ze kterých vìtšina chlapcù pochází, je tvrdý. Lidé jsou chudí, vìtší èást rodiny nemá dokonèeno ani základní vzdìlání, a proto tìžko shánìjí práci. Živí se tím co pøijde, jako napøíklad prodejem kuøecích hlav nebo žaludkù lidem, kteøí je vaøí a zase prodávají jiným lidem vaøené. Velkým problémem ve slumech je hygiena. Prádlo se vìtšinou pere ve špinavé øece, která teèe v blízkosti anebo protéká pøímo slumem. Všude kolem se nachází Známe svùj kostel? - 11. èást Do tøetice náleží k trojrozmìrným zobrazením v našem kostele soška Panny Marie Lurdské, jedno z nejrozšíøenìjších a nejoblíbenìjších zpodobení Matky Boží. V roce 2009 jsme slavili 150. výroèí zjevení Panny Marie sv. Bernadettì Soubirous v Lurdech ve Francii. Mnozí farníci znají toto slavné poutní místo z vlastní pouti a pøipomínka poutních zážitkù známou soškou potìší i povzbudí. A jako tøetí osoba Svaté Rodiny nazaretské vytváøí ve svém rozptýlení na tøi místa dynamický protìjšek dvìma klasickým zobrazením – na Liebscherovì vánoèní scénì, o níž byla právì øeè, a na vitráži za hlavním oltáøem, o které bude ještì zmínka. Není toto trojí zobrazení jednoho motivu nadbyteèné? Je zajímavé, že všechny tøi trojrozmìrné postavy mají svùj obrazový duplikát pøímo v presbyteriu: Srdce Ježíšovo v dìtské podobì, Panna Maria dokonce dvakrát – mimo vitráž také na obrazu Královny sv. rùžence. Sv. Josef nejskromnìji jen v okenní vitráži. Toto poèetné uskupení svìdèí zjevnì o nìkolika vìcech. Jednak jsou to stopy postupného poøizování obrazové výzdoby, kdy nebylo možné pøíliš hledìt na nìjakou kompozièní ucelenost a rovnováhu. Ale daleko víc svìdèí o lásce farníkù ke svaté Rodinì a k Matce Boží zvláš•. Vždy• Panna Maria má v loretánské litanii více než padesát titulù a oslovení a každé z nich pøímo volá po zobrazení. A úcta k Matce u vìøících køes•anù nemùže umenšit úctu k jejímu Synu. Jako nás socha Panny Marie vítala v pøedsíni a propouštìla do vnitøního prostoru chrámu,socha Panny Marie je opìt poslední v chrámové lodi pøed knìžištìm a odpadky a lidé se umývají v lavóru. Ale když vejdete dovnitø domku, je tam vždy èisto a pøíjemnì a zapomenete na to, že jste ve slumu. V Nairobi je velká kriminalita a jsou zde i slumy, kde se obchoduje se zbranìmi, anebo se zde pohybují skupiny ozbrojených zlodìjù. Jednou mi jeden chlapec vyprávìl, že støelba ve slumu je jako diskotéka, ozývá se témìø každý veèer. Když jsem se ho zeptala, kolik jeho kamarádù vlastní zbraò, tak odpovìdìl :“ Ti už nežijí.“ A pøidal pár pøíbìhù o tom, jak byli zastøeleni… …Chlapci, kteøí takto vyrostli, bojují se svou minulostí. Èasto mívají problémy s pomoèováním, nespavostí, neschopností koncentrace, výbuchy zlosti a také sklony ke lhaní. I informace o sobì, které dávají pro školní potøeby, jsou èasto pravdivé jen napùl, protože nechtìjí vykládat o své minulosti o svých pøíbuzných. Èasto v sobì nosí nenávist vùèi rodièùm nebo pøíbuzným, kteøí je bili, nebo „odhodili“… …Jako misijní dobrovolník nemùžete udìlat mnoho, ale nìkdy je nejdùležitìjší pøítomnost èlovìka. Chlapci nejsou ideální a mùže se stát, že vás ošidí, mohou okrást, budou vás zkoušet, co vše si k vám mohou dovolit. Ale v koneèném dùsledku si jen vynucují pozornost, protože potøebují, aby o nì nìkdo mìl zájem a poslouchal jejich problémy a pøedstavy… …Chlapci pøekvapí každý den nìèím novým, takže na nì není možno zapomenout. Jak je jednou potkáte, zùstanou navždy…Jsou to chlapci s velkými pøíbìhy, kteøí potøebují vìdìt že jsou potøební a že je má nìkdo opravdu rád… Pøeložila Ingrid Petøeková uvolòuje nám vstup k oltáøi. Nový obìtní stùl podle návrhu arch. Èermáka nezastiòuje pohled na starý hlavní oltáø ze zaèátku 18. století. Ano, je skuteènì o hodnì starší než kostelní budova. A právì jeho bohatá barokní výzdoba a historická cena svìdèí o chudobì staré hrozenkovské farnosti. Oltáø byl kostelu totiž darován arcibiskupstvím z inventáøe zrušeného olomouckého kostela Matka Boží na Pøedhradí. A jak už to bývá u darù chudým pøíbuzným, dává se to, co je právì po ruce. Obraz Køtu Pánì odpovídá v pøísném smyslu tomuto zasvìcení, nikoliv pøesnì svátku Narození Jana Køtitele. Ale svým zpùsobem je to krásné svìdectví pokoøe svatého Jana, jehož osoba zde ustupuje do pozadí pøed Bohoèlovìkem, jehož pøíchod zvìstoval. (pokraèování pøíštì) Pøipravil Mojmír Trávníèek Ò Ježíši, Svìtlo nejvyšší, dej mi poznat sebe a pronikni svým svìtlem moji temnou duši a vyplò sebou propasti mé duše. Ï -6- v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * ríjen 2010 …Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI…Z NAŠÍ FARNOSTI… Sr. Bernarda – Vincencie Klementová Èeská kongregace sester dominikánek Narodila se 27. prosince 1916 v Novém Hrozenkovì. Stala se øeholnicí Èeské kongregace sester dominikánek, obláèku mìla v Øepèínì 27. srpna 1936, doèasné sliby složila 28. srpna 1937 a vìèné sliby 28. bøezna 1943. Absolvovala studium pro vzdìlání uèitelek mateøských škol a po prvních slibech pùsobila jako uèitelka v mateøské škole v Kokorách, v Mokrovicích a v Køelovì. Pozdìji pracovala jako vychovatelka v sirotèinci. V roce 1950 byla spolu s dalšími sestrami vyvezena do Bohosudova, za rok byla poslána do Broumova. Tam pomáhala v expedici hostií a konala domácí práce. Dne 1. ledna 1958 byla referentkou v Broumovì vybrána jako tøetí sestra pro vedení domácností internovaných bisku- 20. èervna - Barbora Michálková, pù Karla Skoupého, Josefa Hloucha a arciErik Svatopluk Tkadlec, Petr Václav Orság, biskupa Josefa Berana. V izolaci prožila šest Anežka Orságová a Adam Hatlapatka let. Po návratu do Kadanì s nevšední sta25. èervence – Nela Marie Orságová, rostlivostí peèovala o nemocné sestry a Štìpán Orság a Kamila Vítková chod øeholní domácnosti. Zemøela po krát7. srpna – Vojtìch Jaromír Kocurek ké tìžké nemoci v øeholním domì v Kadani 22. srpna – Jan Karel Haferník, 25. èervna 1991. Julie Ella Haferníková, Vojtìch Orság, Podstatnì zkráceno dle knihy StanislaMatyáš Výchopeò a Jan Výchopeò vy Vodièkové „Uzavírám vás do svého 19. záøí – Vladimír Vièík, Tomáš Urban, srdce“ (str.263) – životopis Josefa kardiNatálie Koòaøíková, Filip Fohler, nála Berana, vydal Ústav pro studium toAdéla Petøeková, a Martin Strnadel talitních režimù 17. øíjna – Natálie Uherková, Prosíme farníky o doplnìní životopisu Matìj Kulèák, Michal Wenglorz, (zejména první roky života) a pokud nìLukáš Kocùrek, Vojtìch Podešva, kdo máte fotografii Sr. Bernardy tak proLukáš Perièka, Marek Jan Maria Petøek, síme o její zapùjèení. Marek Jagerský, Sofie Ondøejová, za redakci pøedem dìkuje -IPSára Koòaøíková a Jaroslav Øehák Hafera 17. èervence „spievala v Trstené Márii“ V kvìtnu letošního roku jsme pøijali pozvání na XVI. roèník festivalu gospelové hudby – SPIEVAME MÁRII, který se každoroènì koná v Trstené, v rodném mìstì P. Marka Poláèika. Gospelová hudba je hudební styl vycházející z duchovní hudby amerických èernochù. Základem gospelu se staly tzv. spirituály, ve kterých èernošští otroci reflektovali svou životní situaci. Pozdìji, na poèátku 19. století, se zrodil nový nejen bohoslužebný žánr, jehož cílem je pøedevším oslava Boha. Proto je každá gospelová píseò pøíbìhem nebo zážitkem èlovìka s Bohem. Gospel se stal základnou pro další hudební styly jako je zejména SOUL nebo i dnešní RnB. Pro Haferu tedy úkol nelehký. Nakonec se nám podaøilo sestavit repertoár, který vycházel z valašských lidových a církevních tradic a zobrazoval dùležité èásti církevního roku. Èerpali jsme mimo jiné i ze sbírky Moravských Národních písní Františka Sušila z roku 1951, kde jsme objevili nádhernou baladu „Utrpení Pánì“. Také jsme vybrali z Kancionálu sedlèanského píseò ze 16. století ,,Jako ta rùžièka krásná.‘‘ Mìli jsme tu èest zpívat se sbory z Maïarska, Slovenska a Polska. Báli jsme se, ale celé vystoupení dopadlo nad naše oèekávání; v konkurenci jsme obstáli a my valašské ženy i muži v našich krojích jsme reprezentovali Nový Hrozenkov se ctí. Mimo vystoupení v Trstené jsme reprezentovali naši obec i ve Valašském muzeu v Rožnovì pod Radhoštìm, zpívali jsme ve Zvonici Svátost køtu pøijali a novými farníky se stali na Soláni, pøi kosení luk v Semetínì a v neposlední øadì také na Kohútce pøi každoroèním „Setkaní lidí dobré vùle“, pøi oslavì svátku svatých Cyrila a Metodìje. Byla bych ráda, a je mým pøáním, zorganizovat podobný koncert, jako byl v Trstené také u nás, nebo• atmosféra, která na èlovìka pùsobí, je jedineèným setkáním a souznìním lidí a národù, porozumìní a pøátelství. Jitka Plátková vedoucí souboru Hafera z N. Hrozenkova Kostelní hodiny V nedìli 3. øíjna se v našem farním kostele v Novém Hrozenkovì uskuteènil "Benefièní koncert - Kostelní hodiny". Na tomto koncertì jsme mìli možnost nejprve si poslechnout smíšený sbor Tristianus s Trstené a poté náš domácí smíšený soubor Hafera. Každý ze sborù nám pøedvedl hodinové pásmo duchovní hudby. Jak øekl v úvodu P. Marek, každý z tìchto souborù je úplnì jiný a jedineèný. Zajímavé je i to že Tristianus vznikl pøed 10 lety jako mužský chrámový sbor a Hafera pøed 4 lety jako folklórní soubor, ve kterém dlouho zpívaly jen ženy. Posluchaèi mìli možnost jedineèného zážitku a to, že se vystoupení písní líbilo, dosvìdèoval i dlouhý potlesk za každou písní. Na tomto koncertì se na dobrovolném vstupném, které bude použito na opravy farního kostela, vybralo celkem 30.000,- Kè. Všem, kteøí pøispìli vyslovujeme upøímné podìkování a Pán Bùh zapla•. -IP- Svátost manželství uzavøeli v Novém Hrozenkovì 10. èervence v Novém Hrozenkovì Marek Hrbáèek a Hana Krbaòová 4. záøí v Karolince Martin Šimák a Lenka Parùžková 11. záøí v Novém Hrozenkovì Tomáš Hadaš a Jitka Orságová 11. záøí v Karolince Pavelka Aleš a Darina Tökölyová 25. záøí v Novém Hrozenkovì Tomáš Vichtora a Jana Fohlerová Milan Podešva a Daniela Holazová 2. øíjna v Karolince Radovan Fišer a Petra Dobrozemská 9. øíjna v Novém Hrozenkovì Michal Tlašek a Silvie Koòaøíková 16. øíjna v Novém Hrozenkovì Pavel Petøek a Barbora Fodorová Do vìènosti nás pøedešli koncem mìsíce èervna Ludmila Vengláøová roz. Píšková (1915) z Nového Hrozenkova v mìsíci èervenci František Hoøelica (1954) ze Vsetína Bohumila Orságová roz. Barboøáková (1928) z Nového Hrozenkova Rozina Jochcová (1927) z N. Hrozenkova v mìsíci srpnu Jan Bartošek (1921) z Karolinky Petr Klement (1951) z Brna Ondøej Vrážel (2010) z Halenkova Evžen Pavelka (1922) z Karolinky Ò Utrpení je nejvìtší poklad na zemi – oèiš•uje duše. V utrpení poznáme, kdo je naším skuteèným pøítelem. Skuteèná láska se mìøí teplomìrem utrpení. Ï -7- v Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky * ríjen 2010 …KALENDÁRIUM…KALENDÁRIUM…KALENDÁRIUM…KALENDÁRIUM…KALENDÁRIUM… Novoknìžské požehnání V tomto roce jsme v naší farnosti pøivítali již 3 novoknìze a mìli možnost od nich získat novoknìžské požehnání. Nový vsetínský kaplan a novoknìz P.Josef Mikulášek pocházející z Krásenska (vzdáleno asi 30 km od Brna smìrem východoseverním) zavítal v doprovodu vsetínského dìkana P. Reka do Karolinky na odpolední svátostné požehnání o poutní slavnosti v nedìli 18. èervence 2010. P. Marek jej vøele uvítal s radostí, že s jeho pøíchodem není již nejmladším a nejvyšším knìzem v dìkanátu. P. Josef Mikulášek nám o sobì øekl i pár slov a odpovìdìl na zvídavé dotazy P. Marka. Další dva novoknìzi, tentokráte ze Spoleènosti Božího Slova, sloužili mši svatou v Novém Hrozenkovì ve støedu 29. záøí 2010. Zatím pùsobí na Slovensku, ale koncem tohoto roku odcestuje do své misijní zemì Mexika a Kuby P. Lukáš Mizerák SVD a pøíští rok odchází do Brazílie a Amazonie P.Pavol Baláž SVD. Tøetí z novoknìzù, kteøí byli 12. èervna tohoto roku vysvìceni v Nitøe P.Igor Krá¾ zùstává pùsobit ve slovenské provincii a sloužil ve stejný den mši svatou ve Velkých Karlovicích. -IP- Pou• na Velehrad V naší arcidiecézi je zvykem, že každý dìkanát se jednou v roce vydává na spoleènou pou• za obnovu rodin a nová knežská a øeholní povolání na nìkteré poutní místo v diecézi. Tento rok termín poutì pro náš dìkanát pøipadl na krásnou sobotu 9. øíjna a my jsme se spoleènì vydali na Velehrad. Z naší farnosti se nás nasbíral plný autobus a cestu nám zpøíjemòovala Scholièka z Nového Hrozenkova, která po cestì docvièovala písnì pøipravené k adoraci. Musím øíct, že se moc snažili. Setkání zaèalo modlitbou rùžence v 16.00 hod, pokraèovalo adorací a konèilo mší svatou, kterou sloužil svìtící biskup olomoucký Mons. Josef Hrdlièka. Každá farnost mìla pøi této pouti svùj úkol. My jsme mìli za úkol pøipravit adoraci, pøi které se nás zapojilo vícero. Otec biskup ocenil i zpìv naši Scholy i to, že texty pøi adoraci èetly støídavì i dìti. V homílii otec biskup vyzvedl úlohu matky, která se modlí. Náš dìkanát je sice jedním z nejmenších v diecézi co do poètu farností, ale nakonec se bazilika naplnila do posledního místa, co poukázalo na zbožnost lidí na Valašsku. Domù jsme se š•astnì vrátili pøed 21.00 hodinou. Dìti za nádherný zpìv pøi adoraci dostaly za odmìnu lístky do cirkusu a pro nás starší bylo odmìnou na chvíli si vydechnout od každodenních starostí a chvíle èasu na svùj vztah s Pánem. Dìkuji všem, kteøí jste se této poutì zùèastnili a a• Pán vyslyší prosby, se kterými jste na toto naše poutní místo v tento den pøicházeli. P. Marek Poláèik SVD Sbìr šatstva Charita Nový Hrozenkov poøádá sbìr starého obleèení, který se uskuteèní v našem novém charitním domovì na Halenkovì è. 191 (bývalá budova vojenské správy) ve dnech 2. – 4.listopadu 2010 od 12 do 17 hodin. Obleèení bude poskytnuto humanitárnímu skladu k zajištìní nejpotøebnìjších u nás i v zahranièí. Prosíme o donášku èistého obleèení v banánových krabicích nebo krabicích podobných rozmìrù. Všem dárcùm dìkujeme za Charitu NH Danuše Martinková Svátost smíøení pøed Dušièkami V týdnu od pondìlí 25. øíjna do soboty 30. øíjna 2010 bude možnost pøijetí svátosti smíøení hodinu pøed mší svatou. V sobotu 30. øíjna a v nedìli 31. øíjna2010. to bude pùl hodiny pøed mší svatou. Využijte prosím možnosti pøistoupit ke sv. smíøení bìhem pracovního týdne. Poøad bohoslužeb o „Dušièkách“ Nedìle 31. øíjna 2010 Karolinka: 16.00 - pobožnost na høbitovì v Karolince Pondìlí 1. listopadu 2010 Všech svatých Karolinka: 17.00 - mše svatá Nový Hrozenkov: 8.00 - mše svatá za zesnulé farníky Úterý 2. listopadu 2010 Vzpomínka na všechny vìrné zemøelé Karolinka: 8.00 hod - mše svatá Nový Hrozenkov: 17.00 hod - mše svatá po mši - pobožnost na høbitovì v N.Hrozenkovì Koncert barokní hudby Pozvánka pro dìti V nedìli 14. listopadu 2010 v 15 hodin vás zveme na Koncert barokní hudby. V podání MUSICA ORGANUM (soprán - Kateøina Hájková, trubka - Petr Jurášek, varhany - Jiøí Šon) zazní skladby G.F. Händela, J.S. Bacha, D. Stachowicze, F.X. Brixho a D. Buxtehudeho. Zaèal nový školní rok a s ním i pravidelná orelská cvièení v tìlocviènì ZŠ v Novém Hrozenkovì vždy ve ètvrtek od 16.30 do 18.00 hod. Sraz pøed budovou školy v 16.30 hod. Zveme všechny, kteøí mají rádi, pohyb, hry a soutìže. Zapisování mešních úmyslù Tìší se na vás vedoucí cvièení. Marie Boháèová, Mìšní úmysly na I. pololetí roku 2011 se Dana a Pavel Ohryzkovi budou zapisovat v sobotu 27. listopadu 2010 od 8 do 11 hodin na faøe v Novém Hrozenkovì. V Karolince pak v nedìli 28. listopadu 2010 po Ke vzpomínce mši svaté. na všechny vìrné zemøelé V pondìlí 1. listopadu 2010 odpoledne a v úterý 2. listopadu 2010 po celý den bude možno pøi návštìvì kteréhokoli kostela získat plnomocné odpustky pøivlastnitelné pouze duším v oèistci. Kromì tøí obvyklých podmínek (sv.zpovìï, sv.pøijímání, modlitba na úmysl Svatého otce) je podmínkou pomodlit se pøi návštìvì kostela modlitbu Pánì a vyznání víry. Od 1. listopadu do 8. listopadu je možné získat po splnìní obvyklých podmínek dennì plnomocné odpustky, pøivlastnitelné pouze duším v oèistci, navštíví-li nìkdo høbitov a pomodlí se tam za zemøelé; v ostatních dnech lze takto získat odpustky èásteèné. Roráty poøad bohoslužeb v èase adventu (od pondìlí 29.listopadu 2010) Karolinka: pondìlí 6.30 hod ètvrtek 18. 00 hod Nový Hrozenkov: úterý, støeda, pátek 6.00 hod. Další èíslo farního zpravodaje vyjde 19. prosince 2010, své textové pøíspìvky odevzdávejte prosím do pondìlí 6. prosince 2010. P. Marek Poláèik SVD správce farnosti Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky Vydavatel a adresa redakce: Øímskokatolická farnost Nový Hrozenkov, www.farnostnovyhrozenkov.cz Brodská 460, 756 04 Nový Hrozenkov, e-mail redakce: [email protected] Èíslo pøipravila a vydání zajistila redakèní rada: Ingrid Petøeková, Mojmír Trávníèek, P. Marek Poláèik SVD fotodokumentace do farního zpravodaje archiv obèanù NH, použity myšlenky sv. Faustyny Kowalské Toto èíslo 2010/4 vychází 31. nedìli v mezidobí (pøed „Dušièkami“ ), 31. øíjna 2010. Náklad 250 ks. Neprodejné, pro vnitøní potøebu farnosti. Dobrovolný pøíspìvek 10,- Kè (náklady na tisk). -8-
Podobné dokumenty
Newsletter 2/2006 - Památník Terezín
Výjimeèné nebyly pøípady, kdy se staøí, nemocní
nebo k smrti vyèerpaní vìzni udusili z nedostatku
vzduchu.
Neménì nároèný byl ivot na samotkách. Èást
samotek byla bez oken, izolovaní vìzni zùstáva...
Hvězdička č.18 LÉTO 2002
zpevnìné plochy. Souèástí úprav je také zøízení oplocení pozemku. Na
Vykovské ulici byla dokonèena jednotná kanalizace. Tímto je tato ulice
pøipravena pro dalí úpravy. Na prvním místì k rekonstru...
Farní zpravodaj 9.2005 - tisk 1 oblíbené!
chale), sepsaná pravdìpodobnì v Konstantinopoli, pøipisuje nalezení køíže svaté
svým tìlem, pøibit na nìm tkví.
Helenì, Konstantinovì matce a tvrdí, že køíž byl nalezen 14. záàí 320. Kolem
roku 400...
Společenství, duben 2012
Náš sbor se o toto místo stará,
udržuje jej. Každý rok se toto táboøištì musí kompletnì postavit
a pak zbourat. Naše táboøištì pronajímáme i dalším organizacím.
Bývá po celé prázdniny obsazeno.
Od ...
Farní zpravodaj 2011/2 - Farnost Nový Hrozenkov
kovat. Doba dovolené ale rozhodnì není
dobou, kdy máme dovolenou od Boha,
ale je to doba, kdy máme opìt najít sami
sebe, oživit naše lidské vztahy, na které možná v prùbìhu pracovního týdne
nemáme ...
Prohlédnout - Farnost Nový Hrozenkov
dìti školního vìku, a dvakrát týdnì vedu bohoslužbu slova. Ostatní dny asistuji pøi mši svaté jako
jáhen ve farnosti Ostrava-katedrála. Dá-li Pán, koncem èervna pøí-