kdyz_dva_delaji_totez

Když dva
Když
dělaj
lajíí tot
totéž…
éž…
J
ednou z oblastí, kde má evropský obranný
průmysl dominantní postavení v celosvětovém měřítku, je vývoj a výroba kolových
obrněných vozidel kategorie 8 x 8. Stačí zmínit
rozvětvenou rodinu PIRANHA švýcarské firmy
MOWAG (dnes patřící do americké skupiny
GDLS), nový PANDUR II od rakouského Steyeru
(má stejného vlastníka jako MOWAG), typ AMV
od finské firmy Patria, italská vozidla řady
CENTAURO či ruské transportéry BTR-80/90.
Do této skupiny se časem zařadí i dva nejnovější
vyvíjené typy – francouzský VBCI a německo-nizozemský BOXER. Z hlediska předpokládaného
bojového použití, technického řešení či výkonů si jsou oba typy hodně podobné. Posledně
zmíněný typ (původně známý pod zkratkou
MRAV/GTK) měl ve svých počátcích ambice stát
se do určité míry „evropským kolovým vozidlem
nové generace“, protože se na jeho vývoji shodly tři největší evropské země – Francie, Velká
Británie a Německo. Francie se ale až nečekaně
rychle rozhodla program opustit a jít vlastní cestou. V této souvislosti se přímo nabízí paralela
s leteckou oblastí. Čtyři evropské země (Velká
Británie, Německo, Itálie a Španělsko) společně vyvinuly bojový letoun EUROFIGHTER (dnes
60
také nazývaný TYPHOON). Francie, která se na
tomto programu v počátcích rovněž podílela, se
záhy rozhodla pro vlastní cestu. Její RAFALE má
v porovnání se základní verzí TYPHOONu o něco
širší schopnosti pro ničení pozemních cílů, ale
jinak jde o dva velmi podobné stroje stejné kategorie. Francie však sama platí obrovské vývojové
náklady a vzhledem k několikanásobně menšímu
objednanému množství bude i výrobní cena každého letounu vyšší. Zda se bude historie opakovat i v případě kolového obrněného vozidla nové
generace, ukáže čas. Dnes je však evidentní, že
i přes logičnost a veškeré snahy skloubit požadavky několika evropských (a navzájem sousedících) zemí do jednoho projektu stále představuje
velký problém.
Lehčí VBCI
Před čtyřmi roky francouzský úřad pro vyzbrojování DGA oficiálně zadal vývoj nového kolového obrněného vozidla VBCI (Véhicule Blindé
de Combat d’Infanterie), které v budoucnu
nahradí dnešní standardní pásová bojová
První prototyp francouzského vozidla VBCI
vozidla pěchoty AMX-10P. Program probíhá čistě
na národní bázi pod vedením státní zbrojovky
Giat Industries, druhým hlavním partnerem je
firma Renault Truck Défense, která zodpovídá
za kompletní podvozek včetně pohonné jednotky. Na letošní výstavě Eurosatory byl poprvé
předveden první z pěti plánovaných prototypů.
V období 2005 až 2007 by měly proběhnout
všechny druhy zkoušek s tím, že dodávky sériových strojů by měly začít v roce 2008.
Francouzská armáda plánuje zakoupení
700 kusů. Z tohoto množství by mělo být
550 bojových vozidel pěchoty VCI a 150 kusů ve
připevněny bloky ocelového nebo titanového
pancéřování. V pravé přední části korby je prostor pro pohonnou jednotku tvořenou šestiválcovým motorem Volvo-Renault o výkonu 405 kW
a automatickou převodovkou. Konstrukční uspořádání vozidla a vnitřní využitelný objem téměř
13 m³ umožňují další rozvojový potenciál, takže
by mohly postupně vzniknout specializované
protitankové, minometné a další verze. Ty však
francouzská armáda zatím nepožaduje.
Nejistý BOXER
Základní bojová verze nového francouzského
vozidla bude vyzbrojena jednomístnou otočnou
věží s 25mm automatickým kanonem a 7,62mm
kulometem.
Porovnání základních
takticko-technických parametrů:
Typ
VBCI
BOXER
Posádka:
Bojová hmotnost:
Výkon motoru
Měrný výkon:
Max. rychlost:
Délka:
Šířka:
Výška:
Dojezd:
3+8
28 t
405 kW
14,5 kW/t
100 km/h
7,6 m
2,98 m
2,2 m
750 km
3+8
33 t
530 kW
16,1 kW/t
103 km/h
7,93 m
2,99 m
2,37 m
1050 km
velitelské verzi VPC. Posledně zmíněné provedení má kromě řidiče a velitele pojmout celkem
5 důstojníků/operátorů, kteří budou mít k dispozici plukovní informační systém SIR (vyvíjí jej
společnost EADS) a vozidlový informační systém
SIT. Pro vlastní obranu bude k dispozici dálkově
ovládaný 12,7mm kulomet. Bojová verze VCI,
která bude operovat společně s tanky LECLERC,
má tříčlennou posádku (řidič, střelec a velitel)
a pojme osmičlenný výsadek s výstrojí a výzbrojí
vyvíjenou v rámci programu vojáka budoucnosti
FELIN. Hlavní výzbroj bude tvořit jednomístná
otočná věž TCM25 s 25mm stabilizovaným automatickým kanonem 25M811 a kulometem
ráže 7,62 mm. Stejně jako verze VPC bude i bojové provedení VCI vybaveno systémem SIT pro
zobrazování a sdílení taktických informací na
pozadí počítačové mapy v reálném čase.
Určitou zvláštností konstrukce vozidla VBCI
je korba z hliníkové slitiny, na kterou jsou
„evropského“ projektu stala klasická bilaterální záležitost. Program se označoval zkratkou
MRAV/GTK (Multi-Role Armoured Vehicle/
Gepanzertes Transport Kraftfahrzeug). Za britskou stranu se na něm podílela společnost Alvis
Vickers, za Německo firma KMW. Když se do
již plně probíhajícího vývoje v únoru 2002 zapojilo Nizozemsko (zastoupené firmou Stork),
zdálo se, že program začíná opět dostávat jiný
charakter. Realita je však nakonec jiná. Británie
v polovině roku 2003 oficiálně oznámila svůj
úmysl tato vozidla nezavést do výzbroje především vzhledem k jejich vysoké hmotnosti
Jak již bylo zmíněno, měl tento program zpočátku velké ambice. V dubnu 1998 bylo vybráno
průmyslové konsorcium ARTEC (ARmoured
TEChnology), aby začalo vyvíjet obrněný kolový transportér nové generace pro ozbrojené
síly Francie, Německa a Velké Británie. V této
době se o něm hovořilo jako o společném evropském vozidle a v této souvislosti se objevovaly silně optimistické úvahy o možné výrobě až
dvou tisíc vozidel. Francie se však zanedlouho
rozhodla pro vlastní cestu, a tak se z původně
Kresba znázorňující vnitřní uspořádání francouzského typu VBCI. Z něj má působit výsadek s kompletním
vybavením vyvíjeným v rámci programu vojáka budoucnosti FELIN.
61
Na tomto snímku prototypu zdravotnické verze
BOXERu je velmi dobře patrná mohutnost vozidla.
Na snímku v titulku článku je německá verze pro
přepravu osmičlenného výsadku vyzbrojená 40mm
automatickým granátometem. Na přídi korby nad
dvěma předními nápravami je vidět mezera mezi
korbou a moduly přídavného pasivního pancéřování.
14 m³, uveze až 8 t užitečného zatížení a ke standardnímu vybavení patří protiblokovací systém
brzd, klimatizace, kolektivní ochrana proti ZHN,
přijímač GPS, atd. Na letošní výstavě Eurosatory
byl vystaven jeden z prototypů s velmi zajímavým přístrojem nočního vidění pro řidiče.
Pasivní systém, vyvinutý firmami Zeiss a Barco,
dokáže díky speciálnímu algoritmu sloučit obraz
z násobiče zbytkového osvětlení (noktovizoru)
a infračervené kamery do jednoho podstatně ostřejšího a jasnějšího obrazu. Ten řidič sleduje na
displeji s úhlopříčkou 255 mm a díky kombinovanému obrazu z viditelné a infračervené části
spektra má mnohem lepší šanci identifikovat
(na vývoji se bude zatím nadále podílet), takže
plán na výrobu 600 kusů rovnoměrně rozdělených mezi tři země se rázem zmenšil na 400
kusů. Rovněž nizozemské ministerstvo obrany
stále váhá se závaznou objednávkou. Podle posledních informací dokonce zvažuje pořízení jiného typu, který by byl lehčí a levnější. Vše má
záležet na tom, jakou kalkulaci nové ceny předloží výrobní konsorcium. Má na to termín do září
roku 2005, poté by mělo Nizozemsko přijmout
definitivní řešení. Takže zatím jediným „pevnějším“ bodem programu zůstávají německé ozbrojené síly, i když i zde existuje určitá opozice.
Důvodem je především opět zmiňovaná vysoká
bojová hmotnost až 33 t, která bude komplikovat vzdušnou přepravu.
To, že BOXER (takto bylo vozidlo oficiálně
pojmenováno při příležitosti slavnostního předvedení 1. prototypu v prosinci 2002) představuje nejtěžší obrněné vozidlo ve své kategorii na
světě, je důsledkem snahy konstruktérů o maximální stupeň balistické ochrany posádky.
Korba vozidla je zhotovena z několika tenčích
vrstev ohýbaných ocelových plátů a nejvíce exponované partie jsou ještě zesíleny panely pasivního přídavného pancéřování. Výsledkem
je, že BOXER nepochybně nemá z hlediska balistické obrany (včetně odolnosti proti minám
s náplní až do 8 kg TNT) ve své kategorii konkurenci. To však není jeho jediná přednost.
Ojedinělá je rovněž koncepce rychle zaměnitelných rozměrných modulů, které z tohoto vozidla dokážou vytvořit příslušné specializované
verze. To znamená, že na základní tzv. pohonný
modul (tvoří jej podvozek a příď vozidla s pohonnou jednotkou zasahující zhruba na úroveň
62
Vnitřní prostor ambulantní verze BOXERu, kterým by mohla být vybavena nizozemská armáda.
druhé nápravy) lze údajně za pouhou hodinu instalovat kompletní střední a zadní část korby!
V současné době se počítá s moduly, které vytvoří následující verze: Obrněný transportér
pěchoty a velitelské vozidlo pro německou armádu; ambulanci, velitelské, nákladní a opravárenské vozidlo pro nizozemské ozbrojené síly.
Na přání zákazníka by mohly vzniknout i další
verze.
BOXER se díky výkonné pohonné jednotce
má vyznačovat výbornými jízdními vlastnostmi
v terénu, nabízí vnitřní využitelnou plochu
překážky a vůbec vozidlo řídit v noci při zhasnutých světlech.
V současné době jsou k dispozici nejméně
4 z celkem 12 plánovaných prototypů. Původně
uvažovaný termín na ukončení zkoušek vozidla
v roce 2005 je nereálný. Proto datum zavedení
do výzbroje stejně jako množství vyráběných vozidel zůstávají stále otevřené.
Foto: autor, Giat, KMW