stara lesna_BJW_CPIC - Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny

stara lesna_BJW_CPIC - Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny

Vliv konfliktů mezi rodiči na formování víry ve
spravedlnost u patnáctiletých
Jiří Dalajka
Lenka Lacinová
Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně
ČESKÁ REPUBLIKA
Abstrakt:
Koncepce víry ve spravedlnost je založena na předpokladu, že
lidé mají potřebu vnímat svět jako spravedlivý, kde dostanou to,
co si zaslouží. K základním funkcím tohoto konceptu Víry ve
spravedlivý svět patří pozitivní vztah k duševnímu zdraví,
zvládání zátěžových situací, či podpora výkonového chování a
orientace na budoucnost. Tato empirická studie mapuje podobu
konceptu víry ve spravedlnost ve vývojové fázi adolescence a to
v souvislosti s percepcí manželského konfliktu patnáctiletými
respondenty.
Ke zjišťování konfliktů mezi rodiči je použit český překlad CPIC
(The Children's Perception of Interparental Conflict Scale). Pro
měření víry ve spravedlivý svět bylo použito českého překladu
baterie tří škál GBJW (The General Belief in a Just World Scale),
PBJW (The Personal Belief in a Just World Scale) a UJWB
(General Belief in an Unjust World Scale). Výsledky potvrdily vliv
konfliktů mezi rodiči především v dimenzích Četnost, Intenzita a
Řešení na osobní víru ve spravedlivý svět (PBJW) a víru v
nespravedlivý svět (UJWB) u patnáctiletých dívek.
Vliv rodiny na BJW
Rodina je primárním prostředím pro socializaci dítěte. Vztah ke světu, hodnoty a normy
obecně, které mají vliv na chování člověka, přebírá dítě právě z rodinného prostředí. V naší
studii sledujeme, zda existuje souvislost mezi vnímáním konfliktů mezi rodiči adolescentem
a jeho vírou v spravedlivý svět. Socializační proces je v nižších vývojových stádiích vázán
především na rodinné prostředí, tudíž čím je dítě mladší, tím je vliv rodiny významnější. Dá
se tedy předpokládat, že i formování víry ve spravedlnost a celkově postoje ke světu je v
mladším věku silně svázáno se zkušenostmi z rodiny, které zahrnuje např. výchovné působení
rodičů, typ citové vazby a také vnímání kvality manželství rodičů. Zkrátka, čím mladší
jedinec, tím důležitější jsou pro něho zkušenosti v rodině pro formování jeho postoje ke
světu a i víry v jeho spravedlnost. Vycházíme z toho, že byla prokázána souvislost mezi
hodnocením rodinného prostředí jako harmonického a adaptivními projevy chování u dítěte,
kdežto problematické a konfliktní rodinné zázemí prokazuje souvislost spíše s maladaptací a
problémovým chováním dítěte a to jak externalizujícího či internalizujícího typu (např.
Fincham, F.D. 1998).
Víra ve spravedlivý svět (BJW - Belief in a Just World) se ukazuje
jako důležitý koncept vztahu člověka ke světu. K počátkům
tohoto konceptu lze připojit Lernerovu koncepci (the belief in a
just world – BJW), kterou publikoval v roce 1965. V jejím
základě je potřeba člověka vnímat svět jako spravedlivý, svět ve
kterém člověk dostane to, co si zaslouží. V naší studii byly
použity tři škály zaměřené na zjišťování tohoto konceptu.
General Belief in a Just World Scale (GBJW; Dalbert, 2001):
Měří důvěru v to, že svět je v základě spravedlivé místo kde
každý dostane to, co si zaslouží.
„Myslím si, že svět je v podstatě spravedlivý.“
Výzkumný problém
- vliv rodinného prostředí (konfliktů mezi rodiči vnímaných dítětem) na aktuální víru ve
spravedlivý svět (BJW)
Hypotézu jsme formulovali na základě předchozích studií (Dalbert a Radant (2004):
Uvádí-li adolescent větší míru konfliktů mezi rodiči, jeho víra v osobní spravedlnost bude
nižší.
Sběr dat proběhl v rámci pilotáže metod longitudinální studie ELSPAC vyšetření 15letých.
Výzkumný vzorek čítal 256 osob, z toho 112 chlapců a 144 dívek. Průměrný věk osob ve
vzorku bylo 14,8 let. Sběr dat se uskutečnil před koncem roku 2005 na 4 základních školách
a 4 gymnáziích v oblasti Jižní Moravy.
Všichni
Muži
Personal Belief
in a Just World
Spearman's
rho
CPIC
General Belief in an Unjust World Scale (UJWB); Dalbert,
Lipkus, Katona-Sallay, & Goch, 1998): Měří víru v to, že svět je
obecně nespravedlivý.
„Mám pocit, že důležitá rozhodnutí jsou většinou
nespravedlivá.“
General Belief
in a Just World
Dimenze CPIC jsou následující:
1) Frekvence – vyjadřuje vnímanou četnost konfliktů mezi rodiči
2) Intenzita – vnímaná úroveň agresivních projevů při hádce mezi
rodiči (křik, rozbíjení věcí, fyzické napadání…)
3) Řešení – způsob obvyklého řešení konfliktu mezi rodiči
4) Obsah – zachycuje, zda dítě vnímá konflikt mezi rodiči obsahově
spojený se svou osobou či svými činy
5) Ohrožení – zaměřeno na hrozbu, kterou dítě vnímá jako
vyplývající z konfliktní situace mezi rodiči
6) Účinnost zvládání – zaměřeno na vlastní zvládání situace
expozice rodičovskému konfliktu a na možnost zasáhnout a event.
ovlivnit průběh rodičovského konfliktu
7) Sebeobviňování – vnímání konfliktu mezi rodiči jako způsobeného
vlastní vinou
8) Triangulace – vnímání sebe sama jako „vtaženého“ do konfliktu
mezi rodiči
9) Stabilita – vnímání stability příčin vzniku konfliktu
Vzorek:
Personal Belief in a Just World Scale (PBJW; Dalbert, 1999):
měří víru, že obecně jsou události v životě dotazovaného
spravedlivé.
„V mém životě je nespravedlnost spíše výjimkou než
pravidlem.“
CPIC
V řadě studií byla prokázána souvislost mezi manželským konfliktem a
různými aspekty adaptace a projevů na straně dítěte (adolescenta).
Chápeme-li manželský konflikt vnímaný dítětem jako jednu z
charakteristik rodinného prostředí, která se v součinnosti s typem
citové vazby, s podobou výchovného působení aj. spolupodílí na
emoční, ale i kognitivní stránce vývoje osobnosti adolescenta,
můžeme se pokusit hledat souvislosti i s utvářením víry ve spravedlivý
svět. K uchopení podoby manželského konfliktu byla použita metoda
CPIC (The Children's Perception of Interparental Conflict Scale,
Grych, Seid, Fincham, 1992), která umožňuje sledovat odlišné
charakteristiky vnímaného konfliktu. Původně byl nástroj ověřen na
populaci dětí ve věku 9 – 12 let, byl však úspěšně použit i u starších
adolescentů ve věku 17 – 21 let (Bickham, Fiese, 1997), i když se
ukazuje, že relevance některých dimenzí se spolu s emocionálním a
kognitivním vývojem mění (např. subškála sebeobviňování).
V jedné ze studií na toto téma, Dalbert a Radant (2004) hodnotili charakteristiky rodinného
prostředí ve třech odlišných dimenzích: péče, zákazy a výchova zaměřená na autonomii
(nurture, restriction and parenting with the aim of autonomy). Ve své studii dospěli k
závěru, že péče (nurture) je rozhodující faktor ve vývoji osobní víry ve spravedlivý svět
(PBJW). Rodinné prostředí péče charakterizovali jako prostředí s malým množstvím konfliktů
v rodině, konkrétně jako harmonické rodinné klima s nízkou úrovní konfliktů a malou
manipulací v rodině.
BJW
(belief in a Just World)
Spearman's
rho
CPIC
(The Children's Perception of Interparental Conflict Scale)
Belief in an
Unjust World
Frekvence
Korelace
-,101
,001
,098
Intenzita
Korelace
-,193(*)
-,085
,160
Řešení
Korelace
-,300(**)
-,091
,223(*)
Obsah
Korelace
,105
-,051
,070
Vnímání hrozby
Korelace
-,007
-,022
,072
Účinnost zvládání
Korelace
-,145
-,143
,084
Sebeobviňování
Korelace
,066
,090
,017
Triangulace
Korelace
,046
,075
,081
Stabilita
Korelace
-,092
-,147
,115
General Belief Personal Belief
in a Just World in a Just World
Belief in an
Unjust World
Frekvence
Korelace
-,072
-,172(**)
,175(**)
Intenzita
Korelace
-,120
-,158(*)
,244(**)
Řešení
Korelace
-,138(*)
-,206(**)
,235(**)
Obsah
Korelace
,090
-,015
135(*)
Vnímání hrozby
Korelace
-,044
-,141(*)
,141(*)
Účinnost zvládání
Korelace
-,016
-,120
,080
Sebeobviňování
Korelace
,010
,049
,062
Triangulace
Korelace
,050
-,017
,143(*)
Stabilita
Korelace
-,040
-,128(*)
,132(*)
** Korelace je signifikantní na úrovni p< 0.01
* Korelace je signifikantní na úrovni p< 0.05
** Korelace je signifikantní na úrovni p< 0.01
* Korelace je signifikantní na úrovni p< 0.05
Ženy
CPIC
Spearman's
rho
General Belief Personal Belief
in a Just World in a Just World
Belief in an
Unjust World
Frekvence
Korelace
-,055
-,295(**)
,235(**)
Intenzita
Korelace
-,071
-,210(*)
,317(**)
Řešení
Korelace
-,017
-,293(**)
,248(**)
Obsah
Korelace
,078
,025
,182(*)
Vnímání hrozby
Korelace
-,085
-,229(**)
,192(*)
Účinnost zvládání
Korelace
,080
-,096
,085
Sebeobviňování
Korelace
-,025
,026
,085
Triangulace
Korelace
,036
-,091
,188(*)
Stabilita
Korelace
-,010
-,119
,166
** Korelace je signifikantní na úrovni p< 0.01
* Korelace je signifikantní na úrovni p< 0.05
Výsledky:
Literatura:
Fincham, F.D. (1998). Child Development and Marital Relations. Child Development,
Volume 69, Numbers 2, p. 543-574.
Dalber, C., Radant, M. (2004). Parenting and young adolescent's belief in a just world.
In Dalbert C., Sallay H. The Justice Motive in Adolescence and Young AdulthoodOrigins and consequences. Routlege. ISBN 0-415-31677-4
Sallay, H., Dalbert, C. (2004). The Justice Motive in Adolescence and Young
Adulthood- Origins and consequences. Routlege. ISBN 0-415-31677-4
Dalbert, C. (1999). The world is more just for me than generally: About the Personal
belief in a Just World Scale’s validity. Social Justice Research, 12, 79-98.
Dalbert, C. (2001). The Justice Motive as a Personal Resource – Dealing with
Challenges and Critical Life Events. Kluwer Academic/ Plenum Publishers. ISBN 0306-46555-8
Dalbert, C., Lipkus, I.M., Sallay, H., & Goch, I. (2001). A just and an unjust world:
Structure and validity of different world beliefs. Personality and Individual
Differences, 30, 561-577.
Grych, J.H., Seid, M., Fincham, F.D. (1992). Assessing Marital Conflict from the Child's
Perspective: The Children's Perception of Interparental Conflict Scale. Child
Development, Vol. 63, 558-572
Bickham, N.L, Fiese, B.H. (1997). Extension of the Children's Perceptions of
Interparental Conflict Scale for Use With Late Adolescents. Journal of Family
Psychology, Vol. 11, No 2, 246-250
Shelton, K.H., Harold, G.T., Goeke-Morey, M.C., Cummings, E.M. (2006). Children’s
Coping with Marital Conflict: The Role of Conflict Expression and Gender. Social
Development, 15, 2, 232-247
Při porovnání vztahů v celém vzorku vidíme souvislosti, které naznačují existenci vztahu mezi vírou ve spravedlivý svět a konflikty mezi rodiči vnímané
dítětem. Na straně víry ve spravedlivý svět lze tyto vztahy vysledovat především v dimenzi PBJW a UJBW. Na straně konfliktů mezi rodiči se jedná o dimenze
četnost konfliktů, intenzita konfliktů a způsob řešení konfliktů. Čím větší frekvence konfliktů (CPIC) tím menší PBJW a větší UJWB. Další dimenze CPIC –
intenzita a řešení jsou na tom podobně. Dimenze vnímání hrozby a stabilita (CPIC) vykazují jistou souvislost, ale hodnoty vztahu jsou poměrně slabé. Na
základě těchto zjištěních se dá usuzovat na to, že v těchto dimenzích CPIC se projevuje vliv na utváření osobní víry ve spravedlnost a negativní dimenze víry
v to, že svět není spravedlivý.
Při bližším prozkoumání a rozdělení vzorku podle pohlaví zjišťujeme, že dříve naznačené vztahy lze přičíst především dívkám, u kterých jsou výraznější
vztahy, narozdíl od chlapců, kde se tyto vztahy neprokázaly. U chlapců se ukazuje jako významná pouze dimenze řešení (CPIC – Když se rodiče hádají, obvykle
se nakonec usmíří).
Závěr:
Z uvedených výsledků vyplývá, že dívky v 15-ti letech jsou citlivější ke konfliktům mezi rodiči, což může ovlivňovat jejich víru ve spravedlivý svět na osobní
úrovni. Druhá možnost interpretace směru tohoto vztahu by se mohla ubírat směrem, že dívky, které na osobní úrovni mají menší víru ve spravedlivý svět,
jsou náchylnější k tomu, vnímat konflikty mezi rodiči jako zásadnější (mají pocit, že jsou spíše častější a intenzivnější). Bohužel z těchto dat není možné
směr zjištěného vztahu blíže specifikovat. Tudíž můžeme konstatovat pouze souvislost konfliktů v rodině s osobní vírou ve spravedlivý svět, a souvislost s
negativní dimenzí tohoto konstruktu - vírou v to, že svět není spravedlivý u patnáctiletých dívek.
Rozdílným copingovým strategiím, u dívek a chlapců, ve vztahu s konflikty mezi rodiči, se zabývali Shelton, Harold, Goeke-Morey, Cummings (2006) a zjistili
významné rozdíly v interakcích vázané na pohlaví dětí. Z jejich poznatků vyplývá, že dívky jsou obecně více vtahovány do konfliktů než chlapci, z čehož se dá
usuzovat i na větší vliv těchto konfliktů na jejich vývoj a tedy se dá uvažovat i o vlivu na vývoj víry ve spravedlivý svět.
Jak se zdá, v patnácti letech se adolescenti postupně odpoutávají od rodičů a jejich problémů. Vzhledem k vyvíjejícím se kognitivním a sociálním
schopnostem v tomto období se adolescenti již dokáží na rozdíl od mladších dětí více distancovat od konfliktu mezi rodiči a nevztahovat si příčinu konfliktu
ke své osobě. Zdá se, že děvčata vzhledem k genderově rozdílnému způsobu socializace a výchově k naplnění tradičních rolí přikládají i nadále v adolescenci
harmonickým vztahům v rodině větší význam než chlapci, což by mohl být jeden z dalších směrů výzkumu v této oblasti.
Neprokázané vztahy mezi všeobecnou vírou ve spravedlivý svět (GBJW) interpretovali Dalbert a Radant (2004) obecnější povahou GBJW, které je provázáno s
jinými oblastmi života než je bezprostřední kontakt v rodině. Jedná se především o pozorování toho, co se stává jiným lidem v okolí a ve světě vůbec.
Víra ve spravedlivý svět je konstrukt plnící několik důležitých funkcí, Claudia Dalbert a Hedvig Sallay (2004) rozdělily tyto funkce do třech oblastí: a)
poskytuje jednotlivcům důvěru, že s nimi budou ostatní jednat spravedlivě; b) poskytuje konceptuální rámec, který umožňuje jednotlivcům smysluplně
interpretovat události v jejich osobním životě; c) indikuje osobní závazek jednat správně (spravedlivě). Tyto skutečnosti jsou důležité pro člověka a jeho
spokojený život.
Vzniklo v rámci výzkumného záměru MSM 0021622406
Kontakt: Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny - FSS MU
Joštova 10, 602 00 Brno, Česká republika
email: [email protected]; [email protected];
tel. +42 05 49 49 3553
www: http://fss.muni.cz/ivdmr