5IE405_10_LS_2013_final

5IE405
Behaviorální
právo a ekonomie
Přednášející:
Petr Koblovský
KIE NF VŠE
10. Behaviorální veřejná volba,
behaviorální veřejné finance (fiskální
psychologie) a daňové právo.
Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie, http://kie.vse.cz/studium/ekonomie-a-psychologie/ Prezentace byla
vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.
Berger, J., Meredith, M., Wheeler, S. C. (2008):
Contextual priming: Where people
vote affects how they vote
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
2
Ovlivňuje lidi to, kde volí?
• Na enviromentálních faktorech a kontextu záleží
– Enviromentální faktory aktivují obsah či vybavení si z
paměti
• Volební místa mohou ovlivnit samotnou volbu
– Lidé volící ve škole vyjádřili větší podporu školám
• Experiment ukázal, že i pouhé obrázky spojené se
školou pozitivně ovlivňují volbu
• Hospodářsko-politické implikace?
– Měli bychom brát v potaz i u jiných voleb, kterými lidé
v průběhu života projdou?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
3
místo volby ovlivňuje výsledek
– volby v Arizoně (2000) – návrh zvýšení financování
škol
• hlasování v školách => 56,02% pro návrh
• hlasování jinde => 53,99% pro návrh
– effect size relativně malý, ale signifikantní a
robustní
• kontroly: volba v jiných otázkách, demografie,
bydliště
• alt. vysvětlení: bydlí blíž u školy, jiná volební
účast, zlý stav školy -> vše negativní
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
4
o kolik p.b. hlasovali v
skupině „schools“ spíše
„pro“ než v ref. skupině
standard error odhadu
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
5
experimentální ověření
• stimul: obrázky škol vs. kontrolní obrázky
– měli hodnotit „jasnost“ obrázků
• úkol: hypotetické hlasování o zvýšení
financovaní škol z daní
– zdánlivě bez souvislosti s předchozím úkolem
• kontroly: postoj k daním, rodičovství, postoj k
financování škol
• výsledky: „pro“ 63.6% v exp. vs. 56,3% v
kontrol. skupině (p = 0,05)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
6
vysvětlení
• aktivace postojů?
– rodiče a lidé s kladným postojem k placení daní a
financování škol byli v kontrol. skupině spíš „pro“
– prohloubil stimul projevení existujících postojů?
• ne:
– v exp. skupině je predikční síla těchto proměnných
nižší
• priming vede lidi s různou původní tendencí k
podpore hlasovat „pro“ častěji
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
7
Pro zájemce:
• JOHN A. BARGH (2006) What have we been
priming all these years? On the development,
mechanisms, and ecology of nonconscious social
behavior.
– http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2763379
• ale viz
http://www.sciencenews.org/view/feature/id/34
0408/title/The_Hot_and_Cold_of_Priming
– Doyen, Stéphane; Olivier Klein, Cora-Lise Pichon, Axel
Cleeremans (2012). "Behavioral Priming: It's All in the
Mind, but Whose Mind?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
8
(Behaviorální) Veřejné finance
⇒ VF přicházejí, když trhy selhávají ve snaze maximalizovat
společenský blahobyt.
⇒ BVF přicházejí, když VF i) chybně diagnostikují tržní selhání
coby snížení blahobytu, ii) chybně stanovují snížení
blahobytu či iii) nevyužívají příležitosti ke zlepšení
blahobytu.
• 3 „tváře“ veřejných financí:
1.
2.
3.
Alokace výdajů na tržní selhání (veřejné statky, externality či
informační asymetrie)
Redistribuce při snaze o co nejmenší distorze na trhu s
minimem nákladů na výběr daně
Modifikovat lidské jednání (!): snaha podpořit „goods“ a
odradit od „bads“ - zde existuje potenciál pro Behaviorální
ekonomii
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
9
Ovlivňuje stát preference obyvatel?
• stát jako morální vzor
– statné zadlužování a přijatelnost života „na dluh“ (?)
• Wagner, 2006: jitney operators vs. veřejná doprava
– restrikce konkurence na trhu = zvýšení poptávky po veřejných
statcích
• Jsou kvóty a tarifní opatření opravdu to samé?
– teoretická ekvivalence, odlišná praxe a průvodní instituce
1) Tarif – snadná integrace do běžných obchodních vztahů, ve
kterých již existují
•
2)
problematický až od určité výšky, kdy vede k vzniku černého trhu
Kvóta – omezení obchodu, narušení tržních vztahů. Podporuje
prodejnost, nerovnost a hierarchii a mění charakter chování
lidí. Podporuje nedůvěru a podezření.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
10
Není trh jako trh
• Arbitráž jako mechanismus odstranění chyb a
zkreslení teoreticky funguje na trhu
• Při ne-tržních aktivitách tomu tak však není
• Ve veřejných financích není samozřejmá
arbitráž, tudíž konkurence nemůže odstranit
biasy
= prostor pro BE
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
11
Přehled odchylek
•
(Psychologicky) neefektivní daně --- jiné reálné efekty v ekonomice - Potencionální nebezpečí?
•
Na formě sdělení záleží (Framing)
– Procenta vs. zaplacené dolary | Bonusy vs. pokuty | Daň vs. poplatek (platíme poplatek za
psa nebo daň za psa?) | Skryté vs. přímé daně a jejich popularita?
– Averze ke ztrátě (nižší daně a získat cash x vyšší daně a získat bonus) a z ní plynoucí „path
dependence“ k daním
•
D. Ariely: razantní škrty jsou psychologicky lepší než postupné snižování
– Problémy obyvatel se sčítáním mnoha malých daní a poplatků (jejich součet bývá překvapivě
vysoký)
– Debiasing mechanismy? | Zkušenosti hráčů?
•
Na čase záleží
– Časová nekonzistence a problémy se sebe-kontrolou
– Prokrastinace a odkládání spoření na důchod
•
Obhajoba „sin taxes“, které mohou pomoci dosáhnout cíle „dlouhodobých“ preferencí?
– Postihuje často nejnižší kvartil příjmového rozložení
•
Na dodržování pravidel záleží
– Přílišné dodržování pravidel podle ekonomických modelů, proč?
•
•
•
•
•
Je tomu tak i v České republice?
Přeceňování malých pravděpodobností
Společenské stigma při nedodržení
„Fairness“ a psychické náklady s nedodržováním
Reciproční altruismus – zdvořilost autorit (mírné hodnocení malých prohřešků)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
12
Daně
1) Lidé nejsou schopni integrovat paralelní daňové a
výdajové systémy a formovat tak svá rozhodnutí
správně
•
disaggregation bias
2) Lidé reagují různě na různé „nálepky“ a míry
(framing)
•
vnímají daně jinak, když jsou uvedeny relativně (v %) vs.
absolutně (v $)
3) Lidé preferují skryté daně (averze ke ztrátě, případně
mentální účetnictví)
•
nejméně skrytá daň – daň z příjmu
4) Daňové chyby
•
poplatníci často nevyužívají daňové odpočty a nereagují na
daňová zvýhodnění, atd.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
13
Daně a metrický efekt
• Lidé vnímají daně jinak, když jsou uvedeny relativně (v
%) než když absolutně (v $)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
Zdroj: McCaffery and Baron (2006)
14
Daně a metrický efekt (2)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
Zdroj: McCaffery and Baron (2006)
15
Averze k pokutám a Shellingův efekt
• Lidé nemají rádi pokuty, ale mají rádi bonusy
– (averze ke ztrátě, afektivní heuristika, morální
heuristika?)
• Bonus za dítě nebo pokuta za bezdětnost?
– Averze k pokutám bude zhoršena progresivními
mírami (pokuty by měli být vyšší pro bohaté a bonusy
by měli vyšší pro chudé)
• Lidé preferují neutralitu
– tj. např. manželství má být z pohledu odvodů státu
neutrální – manželé a nemanželé mají platit stejně a
pod.
– v praxi nelze preference sesouladit
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
16
Averze k dani
• Daň nebo poplatek?
– Při zarámování jako poplatek jiná (pozitivnější)
reakce
– mentální účetnictví:
• (dobrovolná) platba za něco vs. (nedobrovolné) obírání
státem
• důležitý je ale současný stav (status quo jako ref. bod)
• Příklady z ČR - sociální a zdravotní pojištění =
sociální a zdravotní daň, poplatek za psa,
poplatek za televizi
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
17
Hidden tax bias
• Nepřímá nebo skrytá daň – je nominálně
placená třetí stranou
– DPH, spotřební daně, část zdravotního a sociálního
placeného zaměstnavatelem
– lidé preferují skrytost – averze ke ztrátě
• Nejméně skrytá daň – daň z příjmu: při jejím
zvyšování lidé velmi hlasitě protestují
– naopak skryté daně tolik nevadí, ačkoliv je
nakonec zaplatí stejní lidé
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
18
Rozdíl mezi “spotřební daní” a “DPH” u alkoholu, která
bude mít větší dopad na snížení poptávaného
množství?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
19
Disaggregation bias
• Ekonomická teorie – nemělo by záležet na tom
jestli je daň rozdělena do dvou (daň placená
zaměstnavatelem a zaměstnancem)
• Realita? Záleží na tom:
– Lidé jsou ochotni přijmout více malých daní než
jednu velkou
– Rozpor s prospektovou teorií?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
20
Proč na těchto věcech záleží?
• Rozhodnutí veřejných financí mají reálné
dopady na ekonomiku
• Vzkvétání skrytých daní, které mohou
vyvolávat vyšší distorze
• Politici – vybírají nejméně bolestné daně, ne
blahobyt-maximalizující
– Nebezpečí (!) – díky kognitivním biasům mohou
lidé akceptovat nevýhodná opatření bez nákladů a
protestů
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
21
Daně na řešení internalit,
vždy empirická otázka – kouření
• Gilleskie, Strumpf (2005) zjistili
značný pokles
pravděpodobnosti, že
potenciální kuřáci (mladí)
začnou kouřit, zvýší-li se daně.
• DeCicca, Kenkel, Mathios
(2002) nenašli žádný vliv daní
na začátek kouření u mladých
a
• Cawley, Markowitz, Tauras
(2004) ukázali, že chlapci, ale
nikoliv dívky, jsou senzitivní na
změnu ceny cigaret vyvolaných
daní.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
22
Co je třeba učinit?
• Vzdělání:
– ekonomické vzdělání
– snaha vysvětlit lidem mechanismus daní za
účelem snížení heuristik a biasů
• Politická omezení: omezit zákonodárce (?)
– zejména proti bujení státu
• Strukturální reformy: konkurence v daňovém
systému
• Jiná řešení?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
23
Proč vůbec lidé platí daně?
• puzzle of compliance
– nízký očekávaný trest a pravděpodobnost kontroly
• Ariely, D. (2012). The (Honest) Truth about
Dishonesty
– užitek vs. self-schéma
– ovlivnění chování
• zvýraznit morálku obecně
• zvýraznit Ja/Self/self-schéma
• informovat o chování ref. soc. skupiny
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
24
Podpis a self-schéma
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
25
Daně a self-schéma
• Studenti si vydělali v
předchozím úkolu až 20
+ 2 USD.
• Museli vyplnit daňové
přiznání.
• Bylo jim umožněno
odečíst si “náklady” na
cestu na experiment.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
26
Lubian, Zarri, 2011: Happiness and tax morale
• otázky:
– rozdíly v postojích k zdanění?
– determinanty daňové morálky (DM)
– jsou osoby s vyšší DM šťastnější?
• osoby s vyšší DM jsou opravdu šťastnější
– při kontrole na socio-demograf. proměnné a jiné
determinanty štěstí
– z analýzy s instrumentálními proměnnými plyne
kauzalita DM -> štěstí
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
27
Použitý dotazník DM
• Kantian: Paying taxes is one of the basic duties of
citizenship
• Community: Not paying taxes is one of the worst
crimes a person can commit as it harms the whole
community
• Redistributive: It is right to pay taxes because it
helps the weak
• Vertical: People try to avoid paying taxes because
they know the Government spends the money badly
• Fairness: It is right not to pay taxes if you think they
are unfair
• Názor na Tax evasion a Tax amnesty
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
28
Výsledky
• dva indexy DM
– všechny položky vs. všechny kromě vertical a fairness
•
•
•
•
efekt vzděláni – každý stupeň sig. zvyšuje DM
self-employment – negativní (i u DM2)
bydlí ve velkém městě – negativní
(log) příjmu – pozitivní vliv
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
29
Wenzel, M. (2004): An Analysis of
Norm Processes in Tax Compliance.
• osobní normy vznikají zvnitřněním sociálních
• normy relevantní soc. skupiny
– Self-Categorization Theory
• „Respondents who identified strongly with
Australians reported being more compliant,
when they perceived a strong social norm that
one should be truthful in one‘s taxes.
– In contrast, for low levels of identification, the effect of
social norm (  = 0,06; ns) was not significant.“
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
30
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
31
Traxler, C. (2010): Social Norms and
Conditional Cooperative Taxpayers.
• soc. normu ovlivňuje info o chování druhých
– chování aspirační skupiny nepřímo ovlivňuje
normy ostatních
• autor rozšiřuje klasický model, aby vysvětlil
– proč lidé vůbec platí?
– proč se placení v regionech se srovnatelnými
pobídkami liší?
– zvýšení daní vede k vyššímu neplacení
– zvýšení kontroly může vést k vyššímu neplacení
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
32
Zdroje
• Ariely, D. (2012). The Honest Truth about Dishonesty: How We Lie to
Everyone---especially Ourselves. Harper.
• Lubian, D., & Zarri, L. (2011). Happiness and tax morale: An
empirical analysis. Journal of Economic Behavior & Organization,
80(1), 223-243.
• McCaffery, E., J., Baron, J. „Thinking about Tax.“ Psychology, Public
Policy, and Law 12(2006): 106-135.
• Traxler, C. (2010). Social norms and conditional cooperative
taxpayers. European Journal of Political Economy, 26(1), 89-103.
• Wenzel, M. (2004). An analysis of norm processes in tax
compliance. Journal of Economic Psychology, 25(2), 213-228.
• Wagner, R. E. (2006): States and the Crafting of Souls: Mind, Society,
and Fiscal Sociology. Journal of Economic Behavior & Organization,
59(4), str. 516-24.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
33