1.7 Moravská Třebová: dosavadní zkušenosti s metodou
Transkript
1.7 Moravská Třebová: dosavadní zkušenosti s metodou benchmarking Stručné představení obce a úřadu Město Moravská Třebová je součástí okresu Svitavy a Pardubického kraje a je obcí s rozšířenou působností. Počet obyvatel města k 1. 1. 2007 dosahoval 11 186, správní obvod obce s rozšířenou působností zahrnuje 33 obcí s 27 293 obyvateli. Město slaví v letošním roce 750 let od svého založení, centrum města je městskou památkovou rezervací. Město se potýkalo s vysokou nezaměstnaností (v roce 2003 činila 16 %), na jejíž snížení byl zaměřen především strategický plán rozvoje města; výsledkem je současná nezaměstnanost na úrovni 10,5 %. Městský úřad sídlí ve dvou budovách a je členěn na 11 odborů s 86 pracovníky. Jeho činnost je stabilizovaná, významným prvkem jejího zlepšování je mj. dlouholetá spolupráce s kolegy z partnerského holandského města Vlaardingen. Pochlubit se můžeme špičkovým informačním centrem, kvalitním informačním systémem a vysokou počítačovou gramotností všech úředníků. Náš zájem o benchmarking a jeho využití v praxi O benchmarking jako jednu z moderních metod řízení kvality na úřadě jsme se s kolegou, vedoucím odboru vnitřních věcí, začali zajímat už při prvních iniciativách využívání těchto nástrojů v rámci městských úřadů. V této souvislosti je třeba zdůraznit nutnost podpory vedení města, neboť každé tyto projekty s sebou přinášejí v první fázi pracovní i finanční náklady, efekt je následný a postupný. Při zvažování postupu a využití jednotlivých metod v rámci úřadu jsme nejprve v roce 2005 zvolili metodu CAF, tedy hodnocení sami sebe a odstraňování námi zjištěných nedostatků. V CAFu pokračujeme dál, v rámci zpracovaného a průběžně aktualizovaného akčního plánu jsme si uložili takřka 20 úkolů, z nichž k dnešnímu dni máme více než polovinu splněných. Jako dalším, pro nás logickým krokem bylo začít se porovnávat s jinými, hledat lepší praxe – a tímto krokem bylo v polovině roku 2006 zapojení se do benchmarkingu. Očekáváním od této iniciativy bylo, jak jsme na tom v porovnání s jinými srovnatelnými úřady, v čem jsme lepší, v čem naopak zaostáváme a co a jak lze zlepšit. Obecně řečeno – benchmarking nám vzal čas na práci, dal nám ale informaci, že ji děláme dobře. Stejně tak, jako je tomu u každého sběru dat, i v tomto případě to bylo pracovně a časově náročné, protože jedině komplexní a objektivní data mají smysl a lze z nich dále vycházet. Mnohdy bylo třeba upřesnit a sjednotit význam jednotlivých ukazatelů, což se ve většině případů podařilo. Sběr dat probíhal v gesci příslušných vedoucích odborů úřadu, jejich vkládání centrálně zajišťovala jedna osoba. Schůzek benchmarkingu se stabilně zúčastňovali Součást publikace Dobré praxe z benchmarkingu. MEPCO, Praha, 2007. Celou publikaci naleznete na www.mepco.cz. tajemník a vedoucí odboru vnitřních věcí, dále pak příslušní vedoucí odboru podle druhu projednávaných agend. Do databázové aplikace má přístup vedení města (starosta, místostarostové, tajemník), do jednotlivých agend potom příslušní vedoucí odborů. Ti absolvovali školení, jak využívat software a jak pracovat s daty. Následně dostali termínovaný úkol provést rozbor jednotlivých ukazatelů v rámci svých příslušných agend a porovnat je se srovnatelnými úřady s tím, že vytipují ukazatele, u kterých dosahujeme podprůměrné úrovně, a navrhnou opatření ke zlepšení. Následně budou probíhat dvoustranná jednání u tajemníka, na kterých se zhodnotí úroveň jednotlivých ukazatelů a budou uložena opatření ke zlepšení. Přínosy benchmarkingu Informací, získaných z databáze benchmarkingu, si velmi cením, a jsou pro mě přínosem ve dvou rovinách. Za prvé je to porovnání tříletého vývoje ukazatelů vlastního úřadu v téměř 60 agendách (asi bych si je sám pro sebe v tomto rozsahu nezpracovával), které je velmi důležité ve vztahu k narůstání povinností a počtu úředníků. Za druhé to důležitější a podstatné, tedy porovnání s ostatními, ze kterého jsme se dozvěděli, v čem jsme lepší, průměrní a podprůměrní. Dosavadní přínosy benchmarkingu vidím následující: • já sám osobně i vedení města jsme se přesvědčili, že úroveň práce našeho úřadu je minimálně na stejné úrovni se srovnatelnými úřady; • některá srovnání byla vodítkem a podporou při navrhování změn v počtu zaměstnanců; • velmi inspirativní jsou uveřejňované dobré praxe; • mimo oficiální rámec byla nenahraditelná setkání s kolegy a související neformální výměna zkušeností a názorů. Před zapojením úřadu do každého nového projektu zvažujeme, zda vynaložená práce a čas budou minimálně vyrovnány jeho přínosem pro zlepšení služeb občanům. V případě benchmarkingu vynaložená práce určitě nebyla marná, přinesla, přináší a přinese další důležité informace a podněty pro zlepšení řízení úřadu. Samozřejmě, že čím více se úřadů do srovnávání zapojí, tím bude toto srovnávání objektivnější, bude mít vyšší vypovídací schopnost. Z předchozího vyplývá, že rozhodně doporučuji v tomto projektu pokračovat, a současně doporučuji i ostatním kolegům tajemníkům se v případě pokračování do projektu zapojit. Autor příspěvku: Ing. Stanislav Zemánek, tajemník, Městský úřad Moravská Třebová, tel.: 461 353 127, e-mail: [email protected] Součást publikace Dobré praxe z benchmarkingu. MEPCO, Praha, 2007. Celou publikaci naleznete na www.mepco.cz.
Podobné dokumenty
Laboratorní deskové lisy Série LabEcon
Laboratorní deskové lisy Fontijne se používají při
zpracování polymerů, pryže a kompozitů. Lisy jsou
využívány jako zařízení pro přípravu vzorků na
pracovištích: kontroly kvality, výzkumu a vývoje
...
Soucast publikace Dobre praxe z benchmarkingu
zpravidla úřady obcí III. typu, ale i menší (II. typu), stejně jako kraje.
Do projektu se zapojily jak úřady, které již měly předchozí zkušenost s některým
z moderních nástrojů, tak i úřady bez pře...
Základní logika modelu CAF - Společný hodnotící rámec
- zavést motivační systém peněžního i nepeněžního odměňování
zaměstnanců,
- zavést systém porad na odborech a ŠPV
- aplikovat bonus věrnosti úřadu do pravidel čerpání sociálního fondu
Historie Mezinárodního sčítání vodního ptactva (IWC)
B. Urbánek nadále rozšiřoval síť sčitatelů, bohužel výsledky nezpracovával a po odchodu do
Prahy v roce 1970 zůstaly materiály nevyužité. Organizaci sčítání od zimy 1970/71 převzal jako
externí pra...
Projektový cyklus
většinou dané procentem (5 – 7 %), z kterých organizace může financovat i aktivity,
které sice souvisí s projektem, ale nepatří mezi přímé oprávněné náklady (např.
reprezentace).
23.3.2013 - Klub bretaňských ohařů
všech zkouškách, které tento pes ve svém životě absolvoval, a nebylo jich málo, obdržel z nosu
známku 4. Na zmíněném MKP ovšem 2. Kdosi prý na toto zjištění reagoval konstatováním, že pes se
už asi...