III. výročí otevření

propagační materiál
Ročník: III., číslo 10., vyšlo 29. 8. 2013
Neprodejné!
www. pivovarnarychte.cz
III. Výročí otevření
Pivovaru Hotelu Na Rychtě
Dne 6.10.2013 v 18,00 hodin
Vstup pouze na pozvánku. Připravena pro vás bude hudební produkce a dobrá
zábava, studený a teplý raut a žeton na pivo zdarma. Těšíme se na naše partnery
a věrné štamgasty :-).
Pivovar Hotel Na Rychtě Team
Připravujeme pro vás na rok 2014
Cyklokemp Loděnice Brná
- přímo
na Labské cyklostezce, ubytování v chatičkách, plocha pro
stany a obytné vozy, antukové hřiště, dětské hřiště, ohniště,
gril, rychlé občerstvení, dvě letní terasy, možnost pořádání
firemních akcí, narozeninových a svatebních oslav, kapacita
až 250 osob. Catering zajišťuje Pivovar Hotel Na Rychtě!
Chlumecké náměstí
9:00 – 21:00 Tradiční (historická) tržnice
stánky minipivovarů, občerstvení
řemesla/workshopy
KOLY
JTE
EJTE
KA
teckého kraje.
nově vás čeká
NA!
10:00 - 21:00 Doprovodný kulturní program:
Muzikus
David Deyl
Pošumavská dudácká muzika
Péro za kloboukem
Hailander
Kozáci Vltavy
Rosénka
Junosť
Chlumec (za Horkou)
9:15 – 11:30
rakce pro deti
Ukázka vojenského ležení
a vojenské manévry
Přestanov
Náš partner na cestách
16:00 – 17:00 Moderovaná rekonstrukce bitvy
Chlumecký Nový rybník
11:00 – 16:00 Docela velké divadlo Litvínov
WC
parkovište
rakouská
jízda
17:00 – 24:00 „folk & country festival“
Domino
Petr Rímský + spol
Passage
Slávek Janoušek a Luboš Vondrák
Stráníci 30 + 60 = 10
Nezmaři
COP
Rangers band
napoleonske-bitvy-1813.cz
www.
Volný přístup
na WI-FI
heslo: 475205018
www.branadocech.cz
Adresa: Pivovar Hotel Na Rychtě, Klášterní 75/9, Ústí nad Labem, 400 01
e-mail: [email protected], vedení společnosti: telefon: 475 213 047, fax: 475 212 945
Rezervace: Restaurace – e-mail: [email protected], telefon: 475 205 018
Hotel – e-mail: [email protected], telefon: 475 213 138
Exkurze: Po–Čt e-mail: [email protected]
Napište nám – Pokud máte přání, nápady či připomínky: [email protected]
Nezapomeňte nás
navštívit na: webu
pivovarnarychte.cz
Provozní doba
Pondělí – sobota
10.30–24.00 hodin
Neděle
11.00–22.00
2013/01 Ročník: hodin
III., č. 8.
1
S Mazlem se
to lépe táhne :-)
Mazel na cestách
Pochlubte se i vy, kam až s vámi cestoval váš oblíbený Mazel. Příspěvky zasílejte na adresu redakce [email protected]
inzertní podmínky – Rozměry:
Sloupek Čtvrtka Třetinka Půlka Půlka výška
Celostrana 1/8
1/4
1/3
1/2
1/2
1/1
44 x 132 mm
92 x 132 mm
210 x 99 mm (čistý rozměr)
210 x 148 mm (čistý rozměr)
104 x 210 mm (čistý rozměr)
210 x 297 mm (čistý rozměr)
Uvedené ceny jsou bez DPH.
Cena: 750 Kč
Cena: 1500 Kč
Cena: 2000 Kč
Cena: 3000 Kč
Cena: 3000 Kč
Cena: 6000 Kč
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
jedno vydání
Předem děkujeme za případný zájem a těšíme se na spolupráci.
2
2013/01
Ročník: III., č.V případě
8.
Kontakt:
zájmu volejte: 608 34 00 22 nebo e-mailujte: [email protected]
Mattoni 1/2Maraton Ústí nad Labem
startuje již 15. září
Světoví elitní atleti i tisíce nadšených vytrvalců budou 15.
září mířit do Ústí nad Labem, aby si užili severočeskou metropoli z běžecké perspektivy. Mattoni 1/2Maraton Ústí nad Labem odstartuje již potřetí a do ústeckých ulic vypustí na 4200
běžců. Letos navíc poprvé s puncem stříbrné známky kvality
udělené Mezinárodní asociací atletických federací.
M
attoni 1/2Maraton Ústí
nad Labem je posledním
závodem RunCzech běžecké
ligy na české půdě, a tak láká
všechny, kteří se na start zatím
neohodlali nebo chtějí nasbírat
ještě nějaké body a vylepšit si
tak celkové pořadí v RunCzech
běžecké lize. Běžci se navíc mohou těšit na pestrou trať vedoucí centrem města i po Labské
stezce, po které doběhnou až
na úroveň hradu Střekov. Perličkou bude i proběhnutí chemičkou, což dodá závodu ten
správný industriální nádech.
“Mattoni 1/2Maraton Ústí
nad Labem pořádáme letos již
potřetí a velmi nás těší, když
vidíme, kolik lidí začalo běhat.
Zájem o účast neustále roste,
a tak jsme letos jsme kapacitu navýšili na 3000 účastníků.
I přesto je kapacita více než
měsíc před startem takřka naplněna,” prozradil Zoran Bartek z organizačního týmu.
Běžecký víkend startuje již
v sobotu odpoledne přezávodním proběhnutím. V 17
hodin vyrazí skupina běžců od 1/2Maratonského Expa
od Domu kultury, aby se před
závodem společně proběhla
a vyměnila si tipy na závod.
Nedělní program zahájí Spolchemie Rodinný běh. V 10:15
se 1200 dětí, rodičů, prarodičů
a dalších běžců vydá na 3km
trasu centrem města. Okusí atmosféru mezinárodních běžeckých závodů a odměnou v cíli
bude malým i velkým účastníkům medaile, která je připravena pro každého. Běh je nesoutěžní a je určen pro všechny, kdo mají tento sport
rádi a chtějí si ho užít.
Ve 13 hodin vyšle startovní
výstřel 3000 vytrvalců na trasu
dlouhou 21,0975 km. V čele běžeckého pelotonu budou elitní
atleti z Afriky, Japonska i z dalších zemí, následovat je bude
dav běžců, jejichž cílem je dokázat si, že na to mají, chtějí překonat vlastní osobní rekord nebo
běží jen tak pro radost. Doprovázet je budou kapely rozmístěné podél celé trati a hlavně diváci, kteří je svým povzbuzováním
budou hnát do cíle. Amosféra
závodu je neopakovatelná, přijďte se podívat i vy!
Novinkou letošního ročníku je Spolchemie Handbike
1/2Maraton. Na pořad dne přijde mezi Spolchemie Rodinným
během a Mattoni 1/2Maratonem v 11:30. Na handbikery
čeká trasa o délce 18,6 km, přičemž ti nejrychleší ji zvládnou
kolem 35 minut. “Handbike
jsme do programu zařadili letos
poprvé. Ústí nad Labem je zároveň jediným městem v rámci
RunCzech běžecké ligy, kde se
závod koná. Trasa je speciálně
upravena tak, aby vyhovovala
potřebám hanbikerů a splňovala podmínky Czech Handbike Cupu,” říká Ondřej Brouček,
technický manažer závodu.
Neděle 15. září bude město
patřit výhradně běžcům. A to
nejen na trati. Přijďte do pivovaru Na rychtě ochutnat 1/2Maratonský gulášek! Na Rychtě se
vaří guláš i pro všechny běžci,
aby na Zlatopramen Běžecké
party doplnili síly po náročném
výkonu.
2013/01 Ročník: III., č. 8.
3
Jak šlo české pivo do světa
„Ferdinand z Boží Milosti Římský, Uherský, Český etc. král, infant
v Hispanii, arcikníže Rakouské a markrabě Moravské ect…
Opatrní, věrní Naši milí!
Věděti vám dáváme, že k truňku císaře Římského…piva potřebovati ráčíme. I majíc My vědomost, že Vy piva dobrá tu v Domažlicích
vystavujete a Nás s tím fedrovati můžete…
T
ak Léta Páně roku 1550
Habsburk na českém trůně
Ferdinand I., přikazuje domažlickým měšťanům „…fedrovati
pivo…“ do Augšpurku v obavách
před následky z neznámého bavorského truňku. I takový může
být doklad o vývozu. Česká piva
byla vždy za hranicemi vlasti žádána –ve středověku především
rakovnická a žatecká, která svou
skvělou chutí šířila slávu českých
sládků. Na výjimečnost rakovnického piva skládá oslavné verše středověký poeta: „Unus papa
Romae, unus portus Anconae,
una turris Cremonae, una Ceres
Roconae.“ (Jeden papež v Římě,
jeden přístav v Anconě, jediná věž v Cremoně, jediné pivo
v Rakovníce!)
4
2013/01 Ročník: III., č. 8.
Vývoz českých piv rychle stoupal od poloviny devatenáctého
století především díky obchodnímu úspěchu výrobku Měšťanského pivovaru v Plzni /založen 1842 /, světlému ležáku
plzeňského typu – spodně kvašenému to pivu „po bavorském
způsobu“, nesoucímu od roku
1898 slavnou ochrannou známku PILSNER URQUELL – PLZEŇSKÝ PRAZDROJ. Ostatně
piva „na spodní kvasnice“ mají
podstatně kratší historii od roku
1500. Poprvé je popsal bavorský mnich a sládek Beno Scharl
(1812). Zatímco roku 1841 vařilo v Čechách 1035 pivovarů
na „svrchní kvasnice“, o čtyřicet let později v roce 1884 končí s touto technologií poslední
a to pivovar v Krupce u Teplic.
Ostatní závody, a bylo jich koncem století na 950, vystavují pivo
spodně kvašené.
Druhá polovina 19. století je
nazývána Zlatým věkem českého pivovarnictví, který začíná
rokem 1869 – zrušením propinačního práva v monarchii (výsada výroby alkoholických nápojů) a končí mobilizační vyhláškou 25. července 1914, vyzývající
pány rekruty do krvavého divadla zvaného I. světová válka.
Za první dvacetiletí tohoto pro
naše pivovarnictví vrcholného
období, bylo v českých zemích
postaveno 34 nejmodernějších
pivovarů (př. Smíchov, Nusle, Vinohrady, Starobrno, Gambrinus,
Prior). Za celé dvacáté století vyrostly pak už jen pivovary čtyři,
z čehož po II. světové válce pouhé dva (Radegast v Nošovicích
a Sedlec u Mostu).
V onom „Zlatém věku“ celý
svět žíznil po českém pivu a to
především po světlém ležáku plzeňského typu. Závidíce obrovský obchodní úspěch, stovky pivovarů napodobovaly či přímo
kopírovaly nejen sám produkt,
ale rovněž jméno.
Světlý ležák byl a dosud je prodáván pod jménem pils, pilsen,
pilsner, pilsener ale také Bohemian, Czech, Böhmisches…
Poptávka stoupala nejen po
pivu, ale také po sladu a žateckém chmelu – největší však
po českých sládcích. Mít v pivovaru českého sládka bylo zárukou obchodního úspěchu. Odborné časopisy té doby se hemžily inzeráty poptávajících sládka
z Čech pro pivovary v Německu, Rusku, Polsku, Itálii, Francii,
USA, Brasilii.
Aby byl utišen hlas žíznivého
volajícího na pouštích tohoto
světa, muselo pivo na své pouti
překonávat všeliké nástrahy. Copak o to, kolem komína to bylo
jednoduché. Téměř tisícovka pivovarů v naší zemičce před pouhou stovkou let, měla „své věrné“ téměř na dostřel, ke kterým
volský či koňský potah s drahocenným nákladem vždy dorazil.
S rozvojem železnice se stával
snazším rovněž export po Evropě. Podstatně tvrdším ořechem
byl vývoz piva do zámořských
destinací. Přísnou technologickou kázní při výrobě, dobrým chlazením piva při dopravě a skvělou organizací práce
toho však pivovary dosahovaly.
Měšťanský pivovar v Plzni vyvážel pivo do USA od roku 1873.
O pivovarech Prazdroj, Gambrinus, Budvar či Staropramen bylo
řečeno možné i nemožné. Jiní
významní vývozci českého piva,
na které historie poněkud zapomněla, sídlili na severu Čech.
Severočeské pivovary, a bylo
jich před sto lety na území dnešního Ústeckého kraje na osmdesát z nichž dodnes přežily pouhé čtyři, užívaly výhod přirozené
vodní cesty – řeky Labe, v druhé
polovině století devatenáctého
pak železnici, jako tehdy nejrychlejšího způsobu dopravy. Královské město Ústí nad Labem bylo
před I. světovou válkou největším přístavem Rakousko - Uherské monarchie, měřeno tunami přepraveného zboží. Větším nákladním přístavem než
Terst, Rijeka, Pula či Dubrovník. Pivo bylo vyváženo především do blízkého Saska ale
také přes Hamburk prostřednictvím obchodních zástupců, do mnoha zemí světa. Dokonce i tam, kam si ani největší české pivovary netroufly.
Měšťanský pivovar
v Ústí nad Labem
(dnes Zlatopramen)
Počátkem 20. století vařil
kolem 80 000 hl piva, z čehož
třetinu vyvážel nejen do Evropy , ale i do USA, Kanárské
ostrovy, Jižní a Střední Afriky, Jižní Ameriky, vždy pod obchodním označením „Best Bohemian Pilsner Beer from Aussig“.
Nebo také pod značkou „Aussig
Pilsener – Ústecké Plzeňské“.
Na rozdíl od mnohých jiných
světových výrobců neparazitoval ilegálně na úspěšné plzeňské značce, ale rozhodnutím
Vrchního soudu v Hamburku,
podpořeným stanoviskem Obchodní komory tamtéž, používal
označení v souladu se zákonem.
Výsledkem bylo, že pivovar směl
na trzích Velkoněmecké říše prodávat svůj výrobek pod značkou
Ústecké Plzeňské ale také jako
Plzeňské Měšťanského pivovaru v Ústí n. L.
Významné pomoci při exportních aktivitách se pivovaru dostalo v roce 1903 kdy získal titul
„Dvorní dodavatel“ s právem
užití císařské orlice.
Kolem roku 1910 vaří 16 druhů piv, které prodává pod obchodními značkami 10°Ústecké měšťanské, Zlatoslad, 11° Ležák, 12° Exportní, 10° Bock,
12° Doppelbock, 14° Regenerator, 22° Ústecký Porter, Císařské
pivo, Victoria, Albis atd.
Smutný dovětek: Jak známo všem příznivcům a přátelům piva, výše zmíněný pivovar
odolal v minulosti dávné i méně
vzdálené útrapám válek valícím se labským údolím. Podlehl
však bezuzdným a neotesaným
choutkám po zisku novodobých
mocipánů.
Budiž mu důstojným nositelem tradic piva vaření pivovárek
Na Rychtě !
Doppelbock, Urbräu, Pivo svatého Jiří a dalších.
Obchodní zástupci pivovaru před I. světovou válkou sídlili v Berlíně, Drážďanech, Vídni,
Hamburku, Londýně, v Africe
pak Kapském městě, Daressalamu, Freetownu, Swakopmundu
a několika jihoamerických přístavech – tam všude znali Velkobřezenské pivo.
Velkobřezenský pivovar se
stal dodavatelem piva pro britskou Sněmovnu lordů r.1910.
Za II. světové války během
válečných pouštních operací
na Sahaře, pivo s roční garancí
odebírá Afrika – korps maršála
Rommela.
Díky kapitálovému a příbuzenskému propojení kooperují
oba pivovary, Krásnobřezenský
a Velkobřezenský, velmi úzce.
V historii českých pivovarů jde
o spolupráci naprosto ojedinělou – logo a symbol pivovaru
Velké Březno – portrét spokojeného usměvavého c. a k. zdejšího přednosty stanice Victora Cibicha – „Muže, který dal pivu
tvář“ byl propůjčen na exportní aktivity a etikety pivovaru
druhého.
O genialitě pojetí ochranné
známky ve spojení s portrétem
skutečné historické osobnosti
svědčí nejen to, že úspěšně prodává pivo nepřetržitě od roku
1906, ale že ji na svých etiketách
používají pivovary v Itálii, Francii, Rumunsku, Uruguay, Kostarice , USA a Vietnamu.
Dej Bůh štěstí
Petr Žižkovský
Pivovar Velké Březno,
a.s. (dnes Březňák)
Na počátku století dvacátého vaří pivovar necelých
80 000 hl v 18 druzích – Senátor, Priessner Urquell (porovnej Pilsner Urquell), Bavaria,
Korunní, Výčepní, Březňák,
2013/01 Ročník: III., č. 8.
5
Jak to chodívalo v českých pivovarech před sto léty? „Kdyby nebylo pana starého, tak by nebylo piva dobrého: ale náš
pan sládek drží na pořádek, za to chvalme ho.“
ivovarské řemeslo bylo v období Zlatého věku českého pivovarnictví (1869-1914) povoláním veskrze prestižním. Zajišťovalo
velmi slušnou existenci a lidé v pivovaře pracovali obvykle po několik generací. Obzvláště období míru a konjunktury přinášelo nadprůměrnou životní úroveň a jistotu.
Pivovar se o pracovníky na svou dobu dobře staral a poskytoval
nejen slušnou mzdu a deputátní odměnu, ale také celodenní stravu
a svobodným zaměstnancům ubytování na „šalandě“.
Správný chod závodu byl však možný jen za pomoci přísných pravidel a domácího řádu, jehož vážné porušení mělo za následek okamžité
propuštění, neboť za vraty stála řada „připravených“.
Všichni techničtí úředníci a dělníci v pivovaru a sladovně podléhali
vrchnímu sládkovi, kterému v řízení pomáhal náměstek (podsládek),
dozorce nad spilkami (spilečný) a nadsklepní. Dělnictvo sladovny pak
řídil sladmistr.
P
Jednotlivé profese
V pivovarně – vařič, vystírač, spilkař, verklař, chasník u chladičů, topič u varních kotlů, sklepák a pomocník.
Ve sladovně – podsladovní, slaďák, mlynář, hvozdař, topič u hvozdů.
Při obsluze strojů – dozorce, topič, zřízenec k mazání strojů.
V bednárně – vrchní bednář, dílovedoucí, přední chasník, bednářský.
V tesařské a truhlářské dílně – mistr, tesař, truhlář, soustružník
V kovárně – mistr, kovář,
zámečník.
U stavitelské party – zedník,
kameník.
Vedle odborného dělnictva pivovar
zaměstnával kočí a nádeníky pod
dohledem šafáře.
Mzda
Mzda u většiny profesí byla měsíční, u bednářů úkolová (kol. roku
1890). V některých pivovarech
se vyplácela mzda v týdenních
lhůtách a to zpravidla v sobotu
po srážce příspěvku na nemocenskou a úrazovou pokladnu.
Vařič.................................................................. 40–70 zlatých měsíčně
Slaďák............................................................... 35–60 zl.
Bednář.............................................................. 30–50 zl.
Topič................................................................. 35–40 zl.
Tesař a truhlář................................................. 1.0–1.40 zl. denně
Zedník a kameník.......................................... 1.10 zl. denně
Kovář................................................................ 1.50 zl. denně
Dozorce strojů................................................. 55 zl. měsíčně
Nádeník............................................................ 70–90 krejcarů denně
Kočí................................................................... 1 zl. denně
Po skončené kampani se personálu na varnách vyplácela zvláštní
odměna za „noční vary“ ve výši měsíční mzdy.
6
2013/01 Ročník: III., č. 8.
Deputátní pivo
1–6 lt denně podle profese. Na deputát nebyl zákonný nárok, ale byl
přilepšením závislým na rozhodnutí „pána živnosti“. „Tekutý chléb“
se vydával několikrát za den a nesměl se nikomu přenechávat a vynášet ven. Pouze někde bylo dovoleno ženatým bednářům, kteří bydleli
mimo závod, vzít určité množství piva domů.Takže co zbývalo chudáku pivovarskému jiného, než deputát denně vypít, nebo z něj máma
vykouzlila pravou pivní lahůdku.
Tak se z piva vařily pivní polévky, maso se peklo na pivě a omáčky
byly samozřejmě pivní a štrůdly jakbysmet.
Prostě v Čechách se pivo hodilo a hodí ke všemu!
Porovnejme s uvedenými platy dělnických pivovarských profesí rovněž ceny základních potravin na konci 19. století v českých zemích.
Ceník nejdůležitějších
potravin kolem roku 1890
Hovězí maso......................................................60 krejcarů/kg
Vepřové maso....................................................56 krejcarů/kg
Telecí maso........................................................48 krejcarů/kg
Uzené maso.......................................................80 krejcarů/kg
Skopové maso...................................................48 krejcarů/kg
Vepřové sádlo....................................................80 krejcarů/kg
Máslo..................................................................1 zlatý/kg
Mléko..................................................................8 krejcarů/lt
Hrách..................................................................12 krejcarů/kg
Brambory...........................................................2 zlaté/hektolitr
Pšeničná mouka č.0.........................................17 krejcarů/kg
Ječná mouka......................................................11 krejcarů/kg
Rýže.....................................................................14 krejcarů/kg
Chléb...................................................................8 krejcarů/kg
Sušené švestky...................................................20 krejcarů/kg
Káva pražená.....................................................kol 2 zlatých /kg
Káva surová.......................................................kol 1.90 zlatých /kg
Cukr....................................................................38 krejcarů/kg
Ceník ostatní
Kamenné uhlí....................................................52 krejcarů/q
Hnědé uhlí.........................................................38 krejcarů/q
Nájem pokoje....................................................40–60 zlatých/rok
Nájem pokoje a kuchyně.................................60–100 zlatých/rok
aneb Poměry dělnictva a zařízení blahobytná.
Ubytování
Vycházelo se z prastarého zvyku, že sládek poskytuje své chase noclehy v pivovaře. Šalandy byly vytápěné ložnice, spojené s větší jídelnou, popřípadě hovornou. Sloužily za příbytek především svobodnému dělnictvu.
Ložnice byly vybaveny železnými postelemi se slamníky, 2 polštáři
a 3 vlněnými přikrývkami, lavicemi, šatníky a věšáky na šaty. Hovorny byly opatřeny stoly, židlemi a lavicemi. V předsíních měl potravní
spižírnu každý muž zvlášť.
O pořádek, čistotu, větrání a desinfekci se staral velitel šalandy, jemuž…také přísluší dozor na mravné chování dělníků a jich smírné
vzájemné obcování!
Večer, po dokončené práci, panuje v místnostech těch společenská zábava, která není bez blahodárného vlivu na náladu dělnictva, zvyšuje
jeho lásku a ochotu ku práci, tak že každý z chasníků vždy s náležitou
svěžestí a čiperností do práce se pouští.
Jeť práce za veselé nálady konaná dvojnásobně cennou
V hodinách k jídlu určených se kouření v jídelně zapovídá.
Každá nepřístojnost neb výtržnost musí kuchařem ihned v kanceláři
oznámena býti
Kuchaři není dovoleno nalévati nebo prodávati lihoviny a jest jeho
povinností, přihlížeti k tomu, aby v době, kdy personálu bydlícímu
mimo závod, bývá přinesena snídaně nebo oběd, nebyly lihoviny
do pivovaru donášeny.
Jednotlivé profese (bednáři, slaďáci) měly určenu dobu pro oběd a to
vždy po půl hodině.
Ceník jídel v kuchyni českého pivovaru kolem roku 1890
Stravování v pivovaře
Zaměstnanci se stravovali „...při krmi chutné a cenách mírných...“
v režijní kuchyni řízené kuchařem a kontrolované vrchním sládkem
nebo jiným členem vedení pivovaru. Kuchař neplatil nájemné, měl byt
v pivovaře a potřebné palivo dostával bezplatně. Ceník jídel byl veřejně vyvěšen a přísně kontrolován.
Každý ze zřízenců závodu měl stanovenu dávku deputátního piva
(1–6 litrů dle profese), které nesměl nikomu přenechávat a za kterou
se peněžitá neb jiná náhrada neposkytovala. Zároveň bylo přísně zakázáno donášení a požívání lihovin.
Povinnosti a práva kuchaře
Zodpovídá za stav pronajatého zařízení kuchyně a jídelny.
Čištění oken, podlah, záchodů a dvora provádí na „vlastní groš“,stejně
tak si pořizuje nářadí a prostředky k tomu určené.
Palivo dostává od pivovaru bezplatně a sice „…dodává dříví podpalné
nádenník, zvláště k tomu účelu určený; pro uhlí musí kuchař posílat své
zřízence do uhelného skladiště závodového…“
Jest povinností kuchaře prodávati jen záživné a dobře upravené pokrmy a jídlo musí být na 12. hodinu v poledne připraveno.
Do jídelny nesmí být donášeno pivo a dělnictvo musí ihned po jídle
opustit jídelnu.
Snídaně
Polévka
5 krejcarů
Káva
8 krejcarů
Oběd
Polévka, hovězí maso, příkrm 25 krejcarů
Večeře – byla hlavním jídlem
Guláš (dle porce)
10, 15, 20 krejcarů
Plíčky zadělávané
10,15 kr.
Vepřová pečeně, brambory, zelí 20 kr.
Sele s brambory, zelí
45 kr.
Vídeňské řízky s brambory a citronem 27 kr.
Smažené kuře s brambory
30 kr.
½ kachny (dle porce)
40,45,50 kr.
párek
5 kr.
bachořice /tlačenka
5 kr.
jaternice
5 kr.
šunka
10 kr.
úhoř (dle porce)
15, 18, 20, 22, 25 kr.
slaneček
6, 7, 8 kr.
syrečky
2 kr.
Zdravotnická zařízení
Lékařskou pomoc a radu poskytoval zvláštní lékař s ročním
honorářem, který do pivovaru denně docházel a byl se závodem v celodenním telefonickém spojení. Předepsané léky pak
vydávala na účet závodu stanovená lékárna. Lékař poskytoval
pomoc nejen zaměstnancům, ale také jejich rodinám. Léky však
jen těm, kteří bydleli v pivovaře. Pokud byl zaměstnanec předán
do nemocničního ošetření, stalo se tak na účet pivovaru. Rov2013/01 Ročník: III., č. 8.
7
něž mzda po dobu nemoci nebyla krácena. Při dlouhotrvající
nemoci, případně neschopnosti ku práci, dostalo se jim od závodu podpory.
Ti, kteří si nemoc sami přivodili, nebo kteří povolali jiného lékaře
či léky odebrali z jiné než určené lékárny, sami náklady s tím spojené
hradili.
V některých českých pivovarech se již tehdy zřizovaly parní lázně
k bezplatnému použití dělnictva.
„....připomenouti se sluší, že záchody dělnické jsou opatřeny soustavou
soudkovou, čímž jeví se výhodnějšími nad jiné, ježto rychlé a nejjistější
odklízení výkalů umožňují...“
Domácí řád českého pivovaru
kol 1890 (výběr)
Pivovar přijímá jen dělníky mužského pohlaví, kteří přečkali aspoň
šestnáctý rok věku svého.
Pracovní doba pro: Sladovníky od páté
hodiny ranní do sedmé večerní. Bednáře
pracující v akordu – od páté ranní do sedmé večerní. Pomocné dělnictvo – od šesté
ranní do sedmé večerní s odpočinkem 2
hodiny. Všem se nařizuje, aby v době pracovní byli střízliví a nekouřili tabák.
Vstup do místností pivovarních není cizím dovolen. Výminkou může do šalandy přijíti, kdož s chasou má něco jednat
v příčině její potřeb, tedy na příklad: krejčí,
obuvník, pradlena, avšak toliko od 12 do 1
hodiny s poledne a v neděli od 2 do 6 hodin odpoledne. Večerní návštěvy se zapovídají. Hra v karty se zapovídá.
Po práci dovoluje se chase a čeledi mimo
pivovar do 9 hodin večer, v neděli a ve svátek do 10 hodin. Přes čas žádej každý
za dovolení u sládka neb správce. Dělníci,
kteří mají lože svá upravena v pivovaru, nesmějí za doby noční bez
zvláštního dovolení z pivovaru se vzdáliti.
Když se v pivovaru jezdí po železné dráze, zapovídá se co nejpřísněji choditi
po kolejích.
Deputátní pivo se vydává: – v 8 hodin ráno
– 12 hodin v poledne – 4 hodiny odpoledne – 7 hodin večer. Vynášení piva se
zapovídá.
Opilství, surové a nemravné chování,
krádež, zpronevěření a zúmyslné poškození majetku, hrubé a neslušné chování
k odběratelům piva a k představeným,
vynášení piva tresce se okamžitým propuštěním!
Dej Bůh štěstí
Použitá literatura: Všeobecné poměry dělnictva – Měšťanský pivovar v Plzni r. 1888.
Pravidelný řád pracovní pro společenstvo
sládků v Praze r. 1892. Domácí řád Městského pivovaru v Nové Pace r. 1890.
SEVEROČESKÁ BEZPEČNOSTNÍ AGENTURA
 PULTY CENTRALIZOVANÉ OCHRANY
 STŘEDISKA ÚSTÍ NAD LABEM, LITOMĚŘICE, DĚČÍN
 ELEKTRONICKÉ ZABEZPEČENÍ OBJEKTU
 FYZICKÁ OSTRAHA
 VLASTNÍ TECHNICKÁ DIVIZE
 SPECIÁLNÍ SLUŽBY
 KAMEROVÝ DOHLED
MONITORUJE a STŘEŽÍ
tel.: 475 220 886
605 261 607
 VÍCE JAK 1000 OBJEKTŮ
 OBJEKTY v RÁMCI CELÉ ČR
 i TUTO RESTAURACI NA RYCHTÉ
www.sba-security.cz
Naše společnost hledá pracovníky se znalostí německého jazyka pro práci v zahraničí.
8
2013/01 Ročník: III., č. 8.
Rychtářský
Na začátku druhého dne bitvy u Chlumce se zdálo, že
k porážce spojenců už příliš nechybí. Pak však ruským
obráncům přišly na pomoc pruské a rakouské posily.
Porážka
slavnější vítězství
Když se řekne Napoleon a Čechy, tak si většina vybaví Slavkov. Přitom je zvláštní, že se slavnou stala událost, kdy nás, rozumějme Rakušany, francouzský císař porazil na hlavu.
P
o vítězství francouzského císaře u Slavkova
ztratil český král a císař římský František II. tzv. Bratislavským mírem Tyrolsko,
italská území včetně Benátska, Istrie a Dalmácie. Dokonce se vzdal roku 1806 koruny Svaté říše římské a prohlásil římskou císařskou
hodnost za zrušenou. Od té
doby užíval jako nejvyšší
pouze titul císař rakouský.
Musel si kvůli tomu změnit
pořadí jména. Z Františka
II. se stal přes noc František
I., což dodnes při výuce dě-
jepisu zamotává hlavu nejednomu školákovi. Roku 1809,
po dalším a opět neúspěšném
pokusu porazit Napoleona,
se Rakousko rozhodlo zvolit
méně bolestné řešení sporu.
Stalo se francouzským spojencem a císař František II. přijal
roli Napoleonova tchána, když
za něj provdal svou dceru Marii Luisu.
Z této potupné pozice se Rakousko vymanilo až roku 1813.
Těsně před bit­vou u Chlumce
vypovědělo Francii spojenectví
a vyhlásilo jí válku. Tentokrát
její tíhu nenesla jižní Morava,
ale východní a především pak
severozápadní Čechy. Přes
Náchod přišly ruské jednotky, na Lounsku se pak zformovaly společně s rakouskými a pruskými do tzv. České
armády, která slavně vytáhla do první bit­v y s Napoleonem u Drážďan. Tam sice
26. a 27. srpna prohrála, ovšem při následujícím ústupu
zpět do Čech se válečné štěstí přiklonilo na stranu spojenců a při neplánované bitvě u Chlumce 29. a 30. srpna
zvítězili.
České
Thermopyly
Chlumecká bitva sice nepatří mezi největší střety napo-
leonských válek, velikostí ji
záhy zastínila obrovská „bitva národů“ u Lipska z října 1813, ale své čestné místo
v českých válečných dějinách
si coby největší vítězná bitva
19. století svedená na českém území plně zaslouží. Velebení se těší i za hranicemi
Čech, kde je známa jako bitva
u Kulmu, dle německé verze
názvu obce Chlumec. Možná
více než doma zažívá adoraci
v Rusku, kde se Chlumci přezdívá „České Thermopyly“. To
proto, že rozhodující úlohu
sehrálo hrdinství 14 tisíc ruských gardových vojáků, kteří se postavili v Chlumci více
než dvojnásobné přesile Francouzů, podobně jako Řekové
2013/01 Ročník: III., č. 8.
9
roku 480 před Kristem Peršanům, ani přes obrovské ztráty neustoupili ze svých pozic
a odráželi jeden útok za druhým po celý den a noc. Jejich
osud se podobal tomu řeckému i blížícím se tragickým
koncem. Zkázu však druhý
den odvrátil příjezd posil.
Také v pruské vojenské historii má Chlumec zvláštní postavení. Posily, které nakonec
zvrátily výsledek celé válečné
operace, tvořily totiž především pruské jednotky. Nejslavnější německé vyznamenání, legendární Železný kříž,
jenž vznikl právě roku 1813,
získal záhy svou chlumeckou
variantu, tzv. Kulmer Kreutz,
tedy Chlumecký kříž. Pruský
král Friedrich Wilhelm III.
jím hromadně vyznamenal
všechny přeživší ruské gardisty od Chlumce. Rakouská propaganda pak Chlumec
prezentovala jako „První vítězství na cestě za osvobozením Evropy“. Samotní rakouští vojáci se do bitvy
u Chlumce zapojili s nejmenším podílem vojáků v rámci
spojeneckého vojska. Ovšem
vynahradili to v následujících
zářijových dnech, kdy se Napoleon pokoušel stejnou cestou znovu prorazit do Čech.
Série ataků, jimž osobně velel
francouzský císař, vyvrcholila 17. září střetem asi 10 tisíc
vojáků u Varvažova kousek
od Chlumce, kde Rakušané
definitivně zahnali Francouze do Saska. Na místě zůstalo okolo 3000
mrtvých a zraněných.
Ja k m i m o ř á d n é
úctě se těšila bitva
u Chlumce, dokázala
dvaadvacet let po jejím konání návštěva
tří monarchů někdejší
protinapoleonské koalice
10
2013/01 Ročník: III., č. 8.
Malovaný terč ústeckých ostrostřelců
zachycuje akt položení základního
kamene ruského pomníku v Přestanově
za účasti monarchů tří zemí.
na bojišti. Ruský car Mikuláš
I., rakouský císař Ferdinand
V. a pruský král Friedrich
Wilhelm III. společně u Přestanova položili základní kámen pomníku ruským gardistům. Byl to třetí ze čtveřice monumentů, jež měly
připomínat válečnou slávu
a hrdinství vítězů. Šlo o prestižní projekty od nejslavnějRakouské
militárie z dob
napoleonských
válek.
ších architektů a umělců své
doby. Chlumecké bojiště je
díky tomu jediné místo v Čechách, kde stojí dílo nejuctívanějšího německého architekta 19. století Karla Schinkela. Je jím pomník padlým
pruským vojákům u Varvažova z roku 1817. Po něm
ještě roku 1825 vyrostl rakouský pomník s plastikami
od slavného sochaře
Václava Prachnera a zmíněný ruský
pomník od význačného vídeňského architekta švýcarského původu Petra Nobileho. Při stoletém výročí události pak kolekci korunoval
Jubilejní památník rakouským padlým. Oproti tomu
na slavkovském bojišti v 19.
století přirozeně žádné pomníky nerostly. Uctívání slavkovského bojiště jako hlavní
památky napoleonských válek
v českých zemích odstartoval
až tuzemský fanoušek císaře Napoleona, kněz profesor
Alois Slovák sto let po bit­vě.
Pod jeho vedením vyrostla
v letech 1910–1912 slavná Mohyla míru.
Zapomenutá
bitva
Zatímco věhlas Slavkova ve 20. století rostl, lesk
Chlumce upadal. Jeho uctívání uvnitř Čech nepřidal fakt,
Kolekci monumentálních pomníků
uzavřela roku 1913 přes 25 metrů
vysoká kamenná věž Jubilejního
památníku od Kotěrova žáka,
architekta Julia Schmiedla.
o 700 let dříve
• V dubnu 1125 zemřel český kníže Vladislav I. Nástupcem
určil svého mladšího bratra Soběslava. Nejstarším žijícím
členem rodu byl v té době Soběslavův bratranec Ota II.,
který měl dle tehdejších zvyků na trůn nárok.
• Ota se obrátil se žádostí o spojenectví na německého
krále Lothara III. Ten pod příslibem snadného vítězství
souhlasil a v zimě zahájil tažení do Čech. Lotharovy oddíly
postupovaly na české území Nakléřovským průsmykem
přes Krušné hory. Tající sníh však znesnadňoval německým
těžkooděncům pohyb.
• K rozhodující bitvě došlo 18. února 1126. Pochodem znavené saské oddíly neměly dostatek
času, aby mohly zaujmout bojovou formaci,
a nestačily vzdorovat připraveným českým
bojovníkům. Ota II. v nelítostném boji zahynul.
Kníže Soběslav si uvědomoval, že úplná porážka
Lothara III. by vedla k vyvolání vleklé války s celou
Římskou říší, proto prozíravě uzavřel mír a nechal
si od římského krále udělit Č­ echy v léno.
že se bojiště nacházelo v převážně německy mluvící oblasti země. Stoleté oslavy roku
1913 ještě proběhly ve velkolepém stylu. Zúčastnil se
jich i budoucí poslední císař
habsburského rodu Karel I.
Ovšem už byly výrazně podbarvené nacionalismem části
českých Němců, kteří spojenecké vítězství nad Napoleonem prezentovali v duchu
velkoněmeckých myšlenek
především jako vítězství německé. Po vzniku Českoslo-
Předplaťte si i vy a ušetřte. Magazín Koktejl vychází 11x do roka.
Běžná cena velké verze je 59 Kč, střední verze 39 Kč.
Roční předplatné velké verze za cenu 499 Kč.
Roční předplatné střední verze za cenu 329 Kč.
Předplatné lze objednat několika způsoby:
1) v yplnit on-line formulář na našich webových ­
stránkách www.koktejl.cz záložka předplatné.
2) p oslat SMS zprávu na číslo 900 11 06 ve tvaru:
velká verze A4 (29,7 x 21 cm) - OBJ KOK JMENO
PRIJMENI ULICE CISLO DOMU MESTO PSC
malá verze A5 (21 x 14,8 cm) - OBJ KOM JMENO
PRIJMENI ULICE CISLO DOMU MESTO PSC
3) z avolat operátora předplatného na 475 211 088
venska se Chlumec stal problematickým pojmem. Jednak
šlo o monarchistickou tradici,
a navíc němečtí nacionálové si
v rámci připomínkových aktů
nenechali ujít příležitost provokativně oslavovat porážku
Francie, která v té době byla
hlavním spojencem republiky. Po druhé světové válce
pak hrozilo, že se odstup ještě prohloubí. Zřejmě by většina skvostných pomníků zmizela, protože je pokrývají ná(dokončení na str. 12)
Časopisy vydavatelství Czech Press Group (Koktejl,
Koktejl Speciál, Oceán a Everest) jsou nyní dostupné také
v plnohodnotné elektronické verzi!
Časopis si můžete zakoupit na internetu a mít jej stále s sebou
– ve svém mobilním telefonu, tabletu, počítači, či notebooku:
www.floowie.com
nebo
www.publero.com
Více se dozvíte na:
www.koktejl.cz
– záložka elektronické verze
2013/01 Ročník: III., č. 8.
11
pisy v němčině. Provokovat
české na­c ionály zvlášť musel
pruský pomník s obří plastikou nenáviděného Železného
kříže, zprofanovaného nacisty za druhé světové války. Záchrana přišla z nečekané strany. Krátce po osvobození se
totiž začala u pomníků zjevovat procesí příslušníků Rudé
armády, přijíždějících uctít
památku svých předků, kteří na těchto místech hrdinně
bojovali. Tradice chlumecké
bitvy tak dostala novou náplň
coby historický příklad vojen-
ské pomoci ruského lidu českým zemím. Ani to ale v souboji o popularitu mezi Slavkovem a Chlumcem nesehrálo
výraznější roli. Většině lidí
tak dnes při vyslovení pojmu
bitva u Chlumce v mysli nejdříve vytane souvislost s kru-
tě potlačenou selskou rebelií
v Chlumci nad Cidlinou. Text: Martin Krsek,
foto: ­Muzeum
­města Ústí n. L.
Převzato
Koktejl
č. 2013/9
www.koktejl.cz
SAUNA CLUB
Ústí nad Labem – Všebořice, Slunná 812/1
http://saunaclubusti.sweb.cz
☎ 777 090 800
 společná klubová sauna  ochlazovací bazén  teplá a studená kuchyň, nápoje  masáže dle provozní doby sauny
 odpočívárna
 parkoviště
Provozní doba: út, st, čt, pá, ne 15.00–21.00 h
50 % SLEVA na vstup do sauny pro studenty v úterý a středu
12
2013/01 Ročník: III., č. 8.