Stará chorvatská literatura Literatura ke kursu (hlavně Záhřeb
Transkript
Stará chorvatská literatura Literatura ke kursu (hlavně Záhřeb- knihkupectví PROFIL): o Slovník balkánských spisovatelů o Slovník spisovatelů Jugoslávie o Charvátská literatura, slovník spisovateľov – Choma o Dějiny chorvatské literatury – Slobodan Prosperov Novak o Povijest hrvatske književnosti – vycházelo to k novinám (4.díly) o Povijest hrvatske književnosti – Dubravka Jelčić o Povijest hrvatske književnosti – Ivo Frangeš o Povijest hrvatske književnosti do preporodu – Mihovil Kombol o Povijest hrvatske književnosti – Slavko Ježić (1945) o Povijest hrvatske književnosti – Antun Barac o Dubrovnická renesanční poezie – Nedvědová, Hiršal Počátky slovanské písemnosti Počátky s příchodem věrozvěstů – Cyrila a Metoděje » bratři ze Soluně » v té době bylo okolí Soluně slovanské. Jejich otec byl Řek, matka se předpokládá, že byla Slovanka, neboť uměli slovanský jazyk. Oba studovali na nejlepších školách » Konstantin v Istanbulu na Magnaurské universitě studoval filosofii a teologii, později sloužil v kostele Hagia Sofia. 862 – na Velké Moravě vládne kníže Rastislav » oslovil byzantského císaře Michaela III., aby na Velkou Moravu poslal osoby, které by šířily křesťanství ve slovanském jazyku. 863 – Cyril a Metoděj přicházejí na Velkou Moravu. Konstantin vytvořil 1. slovanské písmo – HLAHOLICE. Přeložil do slovanského jazyka např. evangeliář (soubor evangelií), bohoslužebné knihy, biblické texty » s tím vyšli na Moravu a díky těmto překladům vznikl 1. kodifikovaný slovanský jazyk – STAROSLOVĚNŠTINA » založena na makedonských dialektech » jazyk umělý. Konstantin a Metoděj začali misionářskou, literární a překladatelskou činnost » přeložili skoro celou bibli, kázání = homilie, liturgické texty, modlitby, hagiografie – o životě svatých, panegyriky – pochvalná slova. Vznikala i originální díla » Moravskopanonské legendy » Život sv. Konstantina a život Metodějův, na Velké Moravě i 1. velká básnická skladba » Proglas » předzpěv k evangeliu » autor asi Konstantin (nebo Konstantin Preslavský » žák věrozvěstů). Nejstarší památky v překladu » kniha: Literární památky epochy Velkomoravské – Josef Vašica, Zlatý věk bulharského písemnictví, Magne Moraviae Fontes Historici – nakladatelství. Velká Morava » Morava + západní Slovensko a dole sahala až k Dunaji » hranice s Bulharskem, včetně panonských oblastí. Mise věrozvěstů byla úspěšná » ale nevole u franckých biskupů » očernili Konstantina a Metoděje a také jejich dílo » musí k papeži, aby se očistili. Na cestě do Říma prošli Maďarskem kolem Balatonu, setkali se s knížetem Kocelem » chtěl poslat nějaké jejich žáky. Dále pokračují přes Benátky do Říma. Konstantin onemocněl a v Římě v klášteře jako Cyril umírá. V Římě byla všechna nařčení proti nim vyvrácena. Papež Hadrián II. schválil slovanskou bohoslužbu. Metoděj je jmenován panonským arcibiskupem v Sirmiu » dnešní Sremská Mitrovica. Metoděj při návratu na Velkou Moravu uvězněn na 3 roky, díky papeži pak propuštěn. Na Velké Moravě dochází ke změně politické situace » na trůnu Svatopluk, který nebyl nadšen pro slovanskou liturgii. 885 » Metoděj umírá » zakázána slovanská liturgie, jeho žáci vyhnáni z Velké Moravy. Jeho žáci odešli do Bulharské říše, kde vládne kníže Boris, který je přijal. přelom 9. a 10.st. » vznikají zde (v Bulharsku) nová centra slovanského písemnictví a liturgie: Preslav » bývalé Bulharské hlavní město a Ochrid » u Ochridského jezera » každé z těchto center bylo na druhém konci Bulharska. Do této oblasti byl vyslán Kliment Ochridský (žák Konstantina a Metoděje) a založil klášter u Ochridského jezera. Za několik let přichází mnich Naum » na protilehlé straně jezera založil klášter » je zde i jeho hrob. Kliment prý vychoval 3500 žáků » Ochridská literární škola » zde se zachovalo používání hlaholice do 12.st. » její místo pak zaujala cyrilice » vznik v 10.st. na základě řecké alfabety v Preslavi » vláda cara Simeona. Car Simeon obdivoval řeckou a byzantskou kulturu » učil se v Konstantinovských školách » hlaholice byla pro něj složitá, zvláštní. Na řeckých základech pak byla vytvořena cyrilice + fonémy. Vytvořil ji Konstantin Preslavský nebo Kliment Ochridský. Kliment ale spíše uznával hlaholici a proto odešel do ústranní k Ochridskému jezeru. Díla z Preslavi a Ochridu se šířila po celém Balkánu, k východním Slovanům a do Rumunska. V jednotlivých prostředích se vytvořili tzv. redakce (ruská, česká, chorvatská, srbská) církevně slovanského jazyka, který přijal mnoho rysů z nového slovanského jazyka. Hlaholice se zachovala v Makedonii, ale nejdéle se udržela v Chorvatsku » až do 19.st. Charakteristika literatury chorvatského středověku Přelom 6.st. » příchod Slovanů » když přišli k jadranskému pobřeží, setkali se zde s byzantskou a latinskou – římskou kulturou » středisky kultury byla pobřežní města, která byla byzantská » románské etnikum » mluvilo se vulgární latinou – dalmatština. Před Římem tu byly Ilyrové » uchýlili se do hor. Slované postupně pronikali do pobřežních měst » poslovanšťování. Literatura V 8.st. vznikala literární tvorba ve slovanském jazyce » byla zapisována řecky nebo latinsky » nález tzv. Frizinských památek » slovanský text napsaný latinkou » vznikl v 10.st. 1094 » v Záhřebu biskupství » založil ho uherský král Ladislav, 1. záhřebský biskup » Duch (českého původu, asi z Břevnovského kláštera) a s ním i 1. bohoslužebné texty, a on nebo někdo z jeho doprovodu je autorem glos v Radonově bibli, jsou napsané lidovou slovanštinou » obsahuje velmi moc bohemik , glosy jsou napsané slovansky a latinkou. Tyto památky před kontaktem Slovanů s cyrilometodějský učením » setkání mezi 60. a 80. léty 9.st., nejpozději po r. 885, kdy jsou vyhnáni Metodějovi žáci z VM. 1. památky (hlaholské) chorvatského původu jsou velmi mladé. 1. dochované hlaholské památky chorvatského původu z 2.pol. 11.st. 1. zprávy o slovanské bohoslužbě v Chorvatsku jsou z r. 925 » centrem oblast Istrie, Ch. přímoří s ostrovy Cres, Krk a později i S Dalmácie » sem totiž přišlí někteří z žáku C+M, kteří byli vyhnání z VM. Hlaholice jako spisovné písmo v CH » nejdéle ze všech se udrželo až do 19.st. » hlavně v Benediktýnských klášterech » mnohdy se zde pěstovala slovanská literatura atd. Hlaholáši (glagolaši) » mniši, co sloužily slovanskou bohoslužbu. V Ch se vestředověku uplatňuje i trojjazyčnost » existovala vedle sebe a ovlivňovala se vzájemně: 1) staroslověnština » od 9-11.st. » staroslověnština – kanomické období, od 12.st.a dál» církevní slovanština » existovala v mnoha mutacích = redakce (chorvatská, srbská, ruská, atd.) 2) latina 3) starochorvatština 3 hlavní nářečí: štokavské, kajkavské, čakavské čakavština – nejrozšířenější » v něm nejvíce vznikaly stará díly, často však nářecí byla mixována mezi sebou. Jednotlivé texty kolují v celem Ch. prostoru. Písma: Hlaholice – 10 a 11.st. v CH, k zaznamenávání slovanského jazyka, který postupně se stává staroslověnštinou » dochází k úpravám hlaholice » dříve cyrilová – oblá, v Ch se vytváří hranatá – ostrohranatá hlaholice Cyrilice – 12. a 13.st.- bosančíca, bosanice – odlišnosti od normální cyrilice, oblast BiH, Chorvatska Latinka: 14. a 15.st. – 1. Ch texty zaznamenané latinkou Tyto 3 písma se navzájem ovlivňovaly a doplňovaly. V jednom písmu se objevují i grafémy z druhého písma. 2.pol.11.st. nebo 8.st. » počátky literární tvorby » první předpokládané nedochované památky konce středověku přelom 14. a 15.st. » v Chorvatsku humanismus a renesance 1508 » zaniká Senjská hlaholská tiskárna pol.13.st.» rozhodnutí papeže Inocence IV. » povolena slovanská bohoslužba a hlaholské písmo v Senjském biskupství (1248). Slovanská bohoslužba a hlaholice se tak díky tomu mohla zachovat a zároveň byl z toho sejmut heretismus 1252 » povolení slovanské bohoslužby získali Benediktýni na Krku ve městě Omišalj » oni totiž řekli, že autorem hlaholice je sv. Jeroným (pocházel z Dalmácie) » přeložil bibli do latiny » papež s tím souhlasil. Toto povolení umožnilo vznik literatury v hlaholici i v budoucnu. 14. a 15.st. » vrchol chorvatského hlaholášství 1483 » 1. tištěná kniha » misál » psaný v hlaholici od 16.st. » úpadek hlaholského písemnictví » nastupuje latinka v BiH – bosančica Hlaholská literatura (hlaholaši) Hlaholská literatura » otevírání chorvatským ideomům » chorvatský hovorový jazyk se dostává do literatury. Hlaholáši o různé druhy vyprávění, veršů » renesanční autoři jim projevovali velkou úctu o autoři nejstaršího slovanského zákoníku, 1.chorvatské tištěné knihy a nejstaršího chorvatského slabikáře o v jejich tvorbě převládají biblické texty, ale i legendy, básně, apokryfy, hagiografie, právní listy, překlady, romány, atd. Rysy středověké literatury není jen liturgická chorvatské hlaholské překlady ze 3 pramenů » z řečtiny, latiny nebo italštiny, z češtiny hlaholáši píší také původní díla chorvatské hlaholské prostředí jen nepřekládá, ale jsou i jakýmsi prostředníkem » východ byl díky ním seznámen se západními díly a tvorbou Karel IV. zve hlaholáše do Čech a obnovují slovanskou liturgii a písemnictví u nás Kocel » slovanský kníže vládnoucí v Panonii, sídlil u Balatonu Chorvatští + bulharští + čeští kněží mezi sebou udržovaly kontakty Češi + Chorvati » u nich legenda o sv. Václavovi Bulharsko + Chorvatsko » Preslavské a Ochridské centrum » udržování kontaktů mezi sebou Splitské synody 925 » na tomto synodu důkaz o slovanské liturgii 1065 » 2. synod » důkaz, že existuje slovanská liturgie a že existovala už v průběhu 1. synodu Inocenc XIV. » povolil slovanskou bohoslužbu na Kninu a Senji, protože hlaholici měl vytvořit sv. Jeroným (žil na přelomu 4. a 5.st.) » v Chorvatsku se tato myšlenka objevovala ještě i v 19.st. na záhřebské universitě Středověká chorvatská literatura Nejstarší hlaholské památky v Chorvatsku: o Glagolita clozianus - opis staršího textu z počátku 11. st. - obsahuje zlomky homílií - psaná staroslověnsky o Vídeňské lity (Bećki listići) - přelom 11. a 12.st. - psány církevní slovanštinou chorvatské redakce - dochovány ve zlomcích » fragmenty modliteb Dochovaly se i iluminované misály » kniha obsahující modlitby pronášené při mši svaté, které jsou shrnuty v této knize, a breviáře » denní modlitby pro duchovní. Misály: o Misál knížete Novaka - rukopisný misál z roku 1368 o Hrvojův misál - sepsán pro bosenského a splitského vévodu - z roku 1404 o misál Hrvoje Vukčiće Hrvatiniće - na iluminacích vlivy západní i východní Další: o Hvalův sborník - sepsal Hval pro Hrvoje Vukčiće Hrvatiniće - je psán cyrilicí = bosančicí (hlaholice a cyrilice = písma rovnocenná) ve 12. a 13.st. » do Chorvatska proniká cyrilice z Bosny v 16.st. » v Zadru byla cyrilská tiskárna, cyrilice byla rozšířena i v Dubrovníku o Povaljská listina - pochází z Braće - jedno z nejstarších děl psaných cyrilicí - napsána roku 1184, ale dochována až z přepisu z roku 1250 - soupis benediktinského majetku o Misal po zakonu rimskoga dvora - 1. chorvatsky tištěná kniha v hlaholici - misál z 22.2.1483 - první evropský misál, který není psán v latince - je napsán chorvatskou redakcí církevní slovanštiny V hlaholici vznikaly i neliturgické texty » většinou v nich převažovaly hovorové výrazy chorvatštiny než staroslověnštiny. Zpočátku to byly epigrafy » nápisy na kamenech » Istrie, Kvarner, ostrovy Krk, Cres, Lošinj. o Humačka ploća - Hum » tehdy Hercegovina » františkánské muzeum - psána cyrilicí, ale jsou tam i grafémy z hlaholice o Bašćanska ploća (Baška je na Krku) - jeden z nejstarších celistvých textů » církevní slovanština ale i prvky z hovorového jazyka - vznik kolem roku 1100 - v kostele sv. Lucie v Jurandvoru u Bašky - darovací nápis » chorvatský král Zvonimir daruje tomuto klášteru louku » poprvé zaznamenáno pojmenování CHORVATSKÝ KRÁL Zvonimir » důkaz toho, že i kvarnerské ostrovy byly součástí chorvatského království » výraz úcty chorvatského krále vůči benediktýnům Hlaholicí v Chorvatsku byly přepisovány i apokryfy, středověké romány, legendy, morálně naučná próza, vznikající originální polemiky, satirické básně. o Petrinův sborník - hlaholské neliturgické texty - z roku 1468 - více jak 700 stran PRÓZA Psali víceméně anonymní autoři, kteří chtěli svými vyprávěními ilustrovat písmo svaté (Bibli) » apokryfy o Apokryfy (+ slovník) - pojí se k bibli nebo se jedná o životy svatých, věštecké knihy, díla eschatologická » týkají se poslední otázky člověka (posmrtný život atd.) a světa - vyznačují se i tím, že předstírají dokumentárnost, psány dramatickým stylem - oblíbený druh středověké literatruy - pomáhaly formulovat světonázor u prostých lidí - vliv na pozdějí literaturu - např. Chození bohorodičky po mukách Nikodemovo evangelium » o Kristově sestupu do podsvětí - spisy kacířské o Mirákuly - prozaické texty » ústřední postavou je panna Marie a její zázraky o Středověké romány - většinou texty na pomezí několika žánrů: kronika, historiografické spisy, cestopisy, memoáry, fantastická próza, dobrodružný román » docházelo i k mísení žánrů - např: Trojanská kronika » o Tróji = Rumanac trojski Alexandreida = Alexandrida - zrcadlí se v nich názor středověké společnosti román o Barlaanu a Jozafatu - pokřešťanštělá legenda o Buddhovi, ale nahlíženo křesťanskou optikou - hl.p. Josafat = Buddha a jeho učitel Barlaan - na západ pronikl z Persie (dnešní Írán) Reflexivní próza - chybí některé typické prozaické prvky - úvahy, popisy, komentáře » nemá pořádný děj o Lucidář - encyklopedie tehdejšího vědění » napsaná formou dialogu - do Chorvatska přišel v 1.pol. 15.st. z českého prostředí » překlad hlaholáš + sem dodal i své poznatky o Chorvatsku okolních zemích o Fiziolog = Bestiář - legendární popisy zvířat » a charakterizace jejich vlastností - psává se alegorie, legendy, díla dějepisná o Letopis popa Dukljanina = Dukljanská kronika - historiografické dílo - vznik ve 12.st. na území Dukly/Letu (Černá Hora) ve městě Baru - dílo známe z latinského rukopisu z 15.st., ale asi bylo původně psáno slovanštinou - autor asi barský biskup Grgur » text do latiny přeložil asi sám autor - rodokmen dukljanské panovnické dynastie - 1. originální dílo na slovanském jihu - přeložen do chorvatštiny asi ve 14.st. a dodány části týkající se chorvatské historie Krbavská bitka - chorvatské + osmanské vojsko - 9.9.1493 - tragédie pro Chorvaty » okupování Osmany o Zapis popa Martinca - pop Martinac a jeho záznam o této bitvě - pop Martinac pracoval na breviáři, když zjistil informace o této bitvě a do textu, na němž pracoval zapsal svoje pocity a popsal tíživou situaci, ve které se Chorvatsko nacházelo - směsice chorvatské a církevní slovanštiny o Spisy právní povahy - psány většinou lidovým jazykem - lidový jazyk + hlaholice Vinodolský zákoník - nejstarší - z roku 1288 z Novi Vinodolski - ustanovuje právní vztahy mezi oblastí Novi Vinodolski a jeho vlastníky z ostrovu Krk Poljički status - z Omiše - soubor právním norem » 1444 - hlaholice používaná i v administrativě Poezie ve středověku - lidový charakter - témata jsou různorodá - kromě náboženských i milostná témata » nejprve láska k bohu, pozdějí i muže k ženě a naopak - Díla: o Pařížský kodex (hlaholský) - nejvíce lidových písní - písně vánoční, velikonoční, pohřební o Satirická píseň - nemorální život kléru Svit se konča = konec světa (?) o Šibenická modlitba - nejstarší latinkou psaný text - 1.pol.14.st. - opěvuje bohorodičku i samotnou církev o Ret(d) i zákon - vzor přísahy, kterou skládaly řeholnice dominikánského řádu - z roku 1345 DRAMA - většinou náboženská tematika, mystéria, morality, mirákuly - 15. a 16.st. » zdramatizované světecké legendy, o životě a skutcích Ježíše Krista, eschatologické motivy, hry při příležitosti svátků (tříkrálové, velikonoční) - vyvinula se z liturgie o Muka svete Margarite (Utrpení svaté Markéty) - z 15.st. Tvorba v latině - latina = 2. spisovný jazyk (už na přelomu 8. a 9.st.) - latina se udržela až do 19.st. (v Chorvatsku) - SABOR do roku 1847 použival také latinu - nejstarší latinské texty z přelomu 8. a 9.st. » latinské epigrafy tesané do kamene » bohatě zdobeny » úlomky textů » jména prvních chorvatských knížat o Višeslavova křtitelnice - kolem roku 800 - vytesaná do kamene » Chorvati přijali křesťanství i před Metodějovými žáky » zdobena (křtitelnice) chorvatskou krajkou o Darovací listiny knížete Trpimira - z roku 882 - dochován z pozdějších opisů o Korespondence chorvatských knížat s papežem z 9.st. - také latinská literární památka - podpisy chorvatských knížat také v evangeliáři v Akvilei » tento evangeliář je považován za dílo sv. Marka Z 11., 12., 13.st. » spisy právní povahy. V latině se psala i literatura bohoslužebného rázu: o Splitský evangeliář - z 8.st. V latině také hagiografické kodexy, teologické a církevněprávní rozpravy, kroniky: o Historia Salonitana - významná chorvatská latinsky psaná kronika - Salona » antické město nedaleko od Splitu » dnes tvoří předměstí Splitu » Solin (Salona) bylo zničeno a uprchlíci se uchýlili do Diokleciánova paláce » vznik Splitu - z poloviny 13.st. - autor: Toma Arhiđakon » odpůrce slovanské liturgie, proti vysvěcování hlaholášů, účastnil se splitského synodu, proti byzantsko-církevním zvyklostem » což bylo hlaholice nebo ženění mnichů - o církevních dějinách Salony a Splitu - informace o raných obdobích chorvatského státu, což Tomáš doplňuje vlastními zážitky Renesance v Chorvatsku - v průběhu 15.st. » poprvé sem pronikají humanistické ideje a obliba antiky, římské literatury z Itálie na východní pobřeží Jadranu » Chorvaté napodobují antické vzory, snaha o napodobení latiny » hodně se píšou díla v latině (formálně dokonalá, jazykově vytříbená, myšlenkově kosmopolitní) - 2. pol.15.st. – přelom 15.a 16.st. » z přímořských měst se stávají střediska renesančního myšlení - renesanční myšlenky pronikají do severních oblastí - na jihu pobřeží jsou humanisté většinou měšťané, na severu spíše feudálové » církevní hodnostáři a velmoži v pozdějším období se píše i v Chorvatsku literární renesance u Chorvatů je jediná svou mírou a intenzitou u Slovanů Charakteristické rysy renesanční literatury - lidovost - autoři vedou dialog s lidovou slovesností - inspirace lidovou slovesností » příležitostně také projevy lidové slovesnosti » písně, přísloví atd. - většina děl z této doby byla pouze v rukopisech - zpočátku někteří autoři pohrdají lidovým jazykem » později je to již jakási forma - rozkvět chorvatského humanistického písemnictví je ovlivněn expanzí Turků, kdy po Krbavské bitvě Osmani získávají velkou část chorvatského území - témata: osmanské nebezpečí, válek, pustošení » texty jsou svědectvím situace v níž se Chorvatsko nachází » ústřední témata protitureckých motivů od pol. 15.st. až do 17.st., kdy dochází ke zlomu - nejoblíbenější žár té doby byla kronika a spisy dějepisné povahy - další žánry: epos, elegie, óda, epigram, milostná píseň - 1. chorvatší humanisté = chorvatští latinisté: o Juraj Šižgović - rodák ze Šibeniku - 1477 vydal 1. tištěnou sbírku poezie » 3 knihy elegií a básní » humanismus, jsou zde i básně, které odrážejí zkázu způsobenou Turky - Dílo: O poloze Ilyrie a o městu Šibeniku - dílo zeměpisné - poprvé vydáno 1889 (předtím rukopis) - Ilyrie » velká část západního Balkánu, obývaná jižními Slovany » hovořili ilyrsky - autor přibližuje některé lidové obyčeje svého kraje » toto dědictví přirovnává k tvorbě antických autorů o Janus Panonius (= Ivan Česmički) - pocházel z Panonie - 1. známý básník ze severochorvatských oblastí, humanista - v 25 letech se stal v Pécsi biskupem, později slavonským místodržícím a také chorvatským bánem - zapletl se do osnovaní spiknutí proti Matyáši Korvínovi » uprchl » zemřel nad Záhřebem - působil na Korvínově dvoře v rámci skupiny humanistických myslitelů - Dílo: panegiriky » pochvalné básně, satirické epigramy, elegie » motivy z antické mytologie o Ilija Crijević - dubrovnický šlechtic, studoval v Římě - začal skládat milostné – idylicko erotické básně v latině » inspirované jeho nedosažitelnou láskou Flavií - opěvoval také krásu dubrovnického pobřeží pohrdá slovanským jazykem 1485 » v Římě dekorován vavřincovým věncem jako poeta laureatus Dílo: nedokončení epos o svém rodném městě o Antun Vrančić - z Dalmácie, ale působil v Uhrách - biskup ostřihomský, byl i královským tajemníkem Jana Zápolského, později diplomat - dopisoval si s mnoha humanisty » ty dopisy se dochovaly (asi 400) - psal i básně, elegie, historiografické, zeměpisné a životopisné práce o Faust Vrančić - synovec Antuna - 1. chorvatský lexikograf, filosof, vynálezce - sepsal i 1. tištěný chorvatský slovník » 5-ti jazyčný » vyšel v Benátkách 1595 » jazyky, které obsahoval: latina, dalmátština, NJ, maďarština, italština - 10 let po vydání tohoto slovníku » český benediktýn – Petr Lederecker » rozšířil ho o 2 jazyky » čeština a polština o Vinko Pribojević - latinsky píšící - humanista, řeholník - 3 roky byl v Polsku - pocházel z Hvaru - v 17. a 18.st. na něj navazují další autoři » chtěli vytvoři jednotnou frontu proti Turkům - Dílo: Traktát: O původu a dějinách Slovanů 1532 vydáno v Benátkách 1525 předneseno v tomto traktátu propagoval sounáležitost Slovanů o dějinách Slovanů, ale přehání » za Slovana považuje i Alexandra Velikého nebo Aristotela, za pravlast Slovanů považuje území Ilyrie » stejně jako česká teorie v Dalimilově kronice » poprvé byly tyto myšlenky v 16.st. na slovanském jihu důvodem, proč se slovanští myslitelé přikláněli k Ilyrii jako pravlasti Slovanů, bylo, že to byla oblast středomoří » kdysi součást římské říše » kvetla zde antická vzdělanost » atraktivita pro Slovany objevují se zde četná jména soudobých literátů » důkaz vyspělosti tehdejšího literárního života a komunikace mezi literáty v 15. a 16.st. » Dalmácie patřila Benátkám, vnitrozemí bylo osmanské o Marko Marulić - 1. chorvatský spisovatel světového významu - latinsky psaná díla » nábožensko-moralistický charakter » vydávaná po celé Evropě - psal v lidovém jazyce (ze Splitu) » ikavská čakavština s přídechem dalších nářečí - napsal latinský dopis papeži » nebezpečí Osmanů pro celý křesťanský svět - to, že psal i chorvatsky » projev jeho vlastenectví - - autor protitureckých básní sjednocuje v sobě 3 rozdílné tradice (ve všech svých dílech, i v Juditě) 1) lidová poezie, lidová slovesnost 2) umělá poezie Marulićových předchůdců 3) poezie latinská v úvodu se odvolává na své anonymní předchůdce » začinjanvci » jejichž díla se nám třeba nedochovala, ale Marulić k nim asi přístup měl (autoři hlaholsky psaných textů) dále se odvolává i na italské klasické autory » Petrarca, Dante, antické autory » Vergilius, atd. v jeho dílech » syntéza antické a středověké tradice » ukotvení v křesťanské tématice nazýván také křesťanským humanistou nebo otcem chorvatské literatury jeho dílo tvoří most mezi středověkým písemnictvím a nastupující renesancí rehabilituje vulgární jazyk a vytváří v něm dílo - Díla: - - spis: O dobrém uspořádání života podle příkladů svatých latinsky psané dílo přes 40 vydání po celé Evropě poprvé vyšel v Benátkách v roce 1506 části z něj přeloženy do češtiny epos: Davidiae vrcholné dílo latinsky psané poezie vzniklo mezi lety 1510-1515 vydáno až ve 20.st. (po 2.sv.v.) postava Davida » interpretována jako alegorické zobrazení Krista epos napsán na motivy legendy o Davidovi a Goliášovi Ivo Frangeš (historik) » pokud by vyšla, dnes by byla vrcholným dílem Molitva suprotiva Turkom = Modlitba proti Turkům nejznámější protiturecká báseň tvoří počátek chorvatské povstalecké poezie o pustošení, zabíjení, zapalování kostelů Judita jeho nejdůležitější dílo psáno lidovým jazykem chorvatský epos starozákonní příběh o vdově Juditě, která zachránila rodné město a jeho obyvatele před Asyřany (asyrskými dobyvateli) Judita je velmi pobožná biblická předloha zpracována dle humanistických norem město se rozhodlo vzdát, ale Judita si vyžádala poslední šanci na pokus o změnu » šla za vojenským vojevůdcem » Holofernes a lstí jej zabila ve spánku (uřízla mu hlavu) » Asyřané se dali na útěk, protože usoudili, že jejich Bůh se nedá porazit vznikla 1501 počátek chorvatské moderní literatury 1. chorvatský (celkové slovanský) epos podobenství, kterým autor pojednává o současnosti » Asyřané = Turci, Juditin lid = Chorvaté chtěl povzbudit k odporu proti Turkům, oslovit co nejvíce čtenářů (proto také píše v chorvatštině) Judita poprvé vyšla roku 1521 » velmi oblíbená dočkala se několika vydání První chorvatská básnická škola Petrarcisté - básníci v celé tehdejší Evropě, kteří napodobovali milostnou lyriku Francesca Petrarcy - ústředním tématem je láska a kombinování daných motivů pojících se k lásce » touha, utrpení, obdiv… - pro vyjádření pocitů používají jednotvárnou schematizovanou frazeologii » pomocí těchto ustálených frází popisuje svou paní (odmítá lásku) a své pocity - básník je v pozici sloužícího této paní, chce získat její přízeň - poprvé autoři, kteří píšou milosntou poezii v Chorvatsku » většinou pro své potěšení - uchované v rukopisech - přelom 15.a 16.st. » intimní deník básníků, četné autobiografické prvky - autoři » jednalo se o šlechtice, měšťany » znaly antickou poezii, mytologii, obliba v trubadúrské poezii - často se shlíželi v lidové slovesnosti - 1. poslové renesance » přinášejí požitkářskou koncepci umění, užívají si pozemského života, tělesné lásky, krásy ženy - většina básní v rukopisném sborníku od Nikša Ranjina, který si už od 13 let zapisoval milostné písně, často zde však nejsou uvedená jména autorů » některé písně » zpochybněno autorství » možná písně lidové - rým » 12-ti slabičný verš s dvojitým rýmem uprostřed a na konci, později verš 8-mi slabičný s rýmem na konci » struktura verše charakteristická pro lidovou tvorbu - Dubrovník » 1. centrum petrarcistické školy - nejvíce básní v tomto sborníku od: o Šiško Menčetić - z Dubrovníku - tvořil už v 15.st. - v rukopisech se dochovalo několik set jeho básní (hlavně milostných) - z jeho básní kypí agresivita - několikrát souzen - nějvětší manýrista - jeho tvorba zahlcena petrarcistickými motivy - obměňuje a přeskupuje dané obrazy k chvále lásky a krásny, motiv k ženě božské krásy, milostná touha a bolest z neopětované lásky, obdiv k ženě, zlost z důvodu neopětované lásky - jheo lásky byly pokaždé jiné a pokaždé fatální » objevuje se na 25 v jeho díle o Džore Držić - petrarcistický básník - pocházel také z Dubrovníku veškerá jeho tvorba pochází z 15.st. intimnější poezie než u Menčetiće autentičtější, citlivější, subtilnější než Menčetić měl svou fame fatale » fatalizována až na božské, nadpřirozené obrací se k ní řadou konvencionálních spojení, popisuje její vzhled různými přívlastky, ustálená metaforika (jako slunce) velmi populární nakonec vstoupil do kláštera často využívá lidové slovesnosti autor 1 chorvatského drama světského charakteru - pastorála Díla: báseň Odiljam se = Odcházím spory o to, zda to není náhdou původní dílo lidové slovesnosti pastorála » pojednává o pastýřích Radmio i Ljubmir » 2 pastýři, kteří vedou dialog o Marko Vetranović - člen benediktinského řádu - působil na ostrovech patřících Dubrovnické republice - dochovala se až jeho pozdější tvorba » nábožensko-reflexivní, metafyzické básně - psal i ostrou politickou satiru - psal i básně příležitostné » kritzuje benátskou správu Dalmácie, varoval před tureckým nebezpečím - považován za zakladatele žánru pastorály v chorvatské literatuře - napsal i drama: středověké-bohoslužebné-příležitostné hry - bohatá korespondence se svými současníky - Díla: poéma v 8-mi slabičných verších o svém poustevnickém životě na ostrově sv. Ondřeje nedokončený epos Piligrin alegorický epos inspirovaný Dantem Chorvatská renesanční literatura » 2. generace autorů - autoři navazují na tvorbu předchozích spisovatelů » milostná lyrika petrarcistické školy (Menčetić, Držić) a Marulić » vlastenecké vyznění, Mavro Vetranović - Dubrovničtí autoři: o Nikola Nalješković - psal básně, drama, korespondence se současníky, matematickoastronomická práce - navazuje na petrarcistickou milostnou poezii - v tvorbě » zaznamenává detaily z každodenního života Dubrovničanů » běžná konverzace - detaily z každodenního života Dubrovničanů i v dramatu » veršované » 12-ti slabičný verš (jako u Petrarcistů) » hry » pastorále » pastýřsko- - mytologické náměty, frašky » morální nedostatky spoluobčanů » živé obrazy z dubrovnického života ve svých dramatech předznamenává další vývoj chorvatského dramatu » viz dílo Marin Držíć, také básník o Dinko Ranjina - studie v Itálii, započal zde obchodnickou kariéru - v díle vyzdvihuje své učitele » Držić, Menčetić » kterému píše i epitaf - Dílo: Pjesni razlike (Rozličné písně = básně) kniha básní vyšla roku 1563 ve Florencii převažují písně milostné, ale i satirické, náboženské, poučné jakýsi deník jeho milostných zklamání a duševních útrap » kvůli ženě Livii » „zlá latinská“ (Italka) v úvodu » význam tvorby v lidovém jazyce » znamení originality píše tzv. po dubrovnicku » „na dubrovačku“ » jeho díla nejsou příliš originální 3. generace autorů - vliv manýrismu - navazují na své vzory, nejsou příliš původní o Sabo Bobaljenić (Savko Bobaljević) - psal chorvatsky i italsky - 1. chorvatský velký básník bolesti, pocity zmaru, 1. manýrista v chorvatské literatuře - psal intimní lyriku » hledal v nich své osobní štěstí » které je již nenávratně ztraceno, vyznával kult krásy » který je věčný - ztratil sluch, potom i zrak (syfilitik) o Antun Sasin o Dominko Zlatarić - také známý překladatel, jeho verše ale nic moc Literatura na Hvaru - centra: Hvar, Stari Grad - v tomto obdboí patří Hvar Benátkám - autoři: o Hanibal Lucić - šlechtic - dal nejzajímavější příspěvek chorvatské renesance » nejněžnější lyrik a nejaktuálnější dramatik své doby - korespondence s dubrovnickými autory - Dubrovník obdivoval, Dubrovčani = „část našega jezika“ - Díla: Opus 20. léta 16.st. navazuje na předchůdce » jejich odkaz zjemnil » nejdetailněji opisoval ženské tělo » fyzickou krásu báseň: Jur nijedna na svit vila báseň U pohval grada Dubrovniku vyjádření obdivu k Dubrovníku Robinja = zajatkyně drama, lyricko-epická (romantická) skladba nejvýznamnější dílo považováno za 1. chorvatské drama se světskou tématikou a plně obsahující domácí chorvatské prostředí děj se odehrává na hlavním náměstí v Dubrovníku » vyrovnává se zde s tím, že Osmané mnoho lidí odvedli do otroctví o rytíři Derenčinovi (potomek chorvatského bána) » na náměstí v Dubrovníku vykupuje svoji někdejší snoubenku, dceru bána Vaska » Derenčin ji v převleku vyslýchá, zda ho stále miluje a zda mu zůstala věrná » končí v posteli, kde zjistí, že je pořád panna, o čemž informují jejich služky navazuje na tradici rytířksých her » MOREŠKA » šermířský tanec, vznikl ve středozemní oblasti ve 12-13.st. (vrcholný středověk) » měšťané ji inscenovali » název z názvu etnika Maurů » proti sobě stojí bílí a černí (Maurové) rytíři a bojují o zajatkyně (Korčula, Pag) o Mikša Pelegrinović - Lucićův vrstevník - Dílo: Jeđupka (cikánka) poéma dochovaná v několika odlišných opisech » společný rys » napsáno ve stylu florentských karnevalových maškarád » CINGA RESKY » stará cikánka věští budoucnost (za jejího autora považován i Čubranović » dnes víme, že asi ale neexistoval otevřeně se hovoří o lásce a jejích fyzických projevech 8-mi slabičný verš o Petar Hektorović - šlechtic z města Stari Grad, kde si vystavě letní sídlo (palác) » stojí tam dodnes - překlady z autentické poezie - kontakt s druhými autory - ztotožnění s prostým lidem a obdiv k jejich tradicím atd. - věnováno příteli…kterému místo ryb dovezl toto dílo Ribanje i ribarsko prigovaranje veršovaný cestopis vznik 1555, vydáno roku 1568 3 dílná rybářská ekloga » báseň s pastýřskou tématikou a podžánrem je rybářská ekloga reportáž ve verších z 3 denního výletu z Hvaru kolem pobřeží Brače na ostrov Šoutu na výpravu se vydává se 2 rybáři: Nikla a Paskoj popis jejich cesty, přírody, způsobu rybolovu, zaznamenán hovorový jazyk rybářů, názvy ryb, zaznamenáno vyprávění rybířů a projevy lidové slovesnosti » hádanky, lidová přísloví, pisně záznam také 2 lidových písní » BUGARŠTICA » nejstarší dochovaný typ lidových epických písní u jižních Slovanů, nazývány také jako písně dlouhého verše » verš o 15 až 16 slabikách Název Bugarštica odvozen: 1) písně z východnějších oblastí Balkánu » Makedonie » neboť hrdinové z doby odporu proti Turkům - asi z pravoslavného prostředí - přinesli je sem asi uprchlíci - rybáři ji zpívají srbským jazykem 2) od slova volgáro = hovorový, vulgární hlavní postava jedné z písní je kralevic Marko » předlohou se stal šlechtic Prilepu z Makedonie (ale bojoval na straně Turků) Marko je junák obdařený nadpřirozenými schopnostmi » v jedné z písní zabíjí bratra Andriáše, neboť se nemohli dohodnout na rozdělení lupu, Andriáš umírá Bugarštice byly v 17.st. zatlačeny guslarskými písněmi » gusle » jednostrunný hudební nástroj » doprovází se jím vyprávění (drží se mezi nohama) bugarštice byly zpívány v 10-ti slabičném verši (desaterec) » nerýmovaný verš, byly inspirací k lidové poezii, nejvíce se objevují v srbském prostředí 2.pol. 16.st. » v Dubrovníku ženy, které psaly poezii » díky tomu byly také předmětem posměchu. o Nada Bunić - vydala italsky psanou sbírku poezie » 1569 o Cvijeta Zuzorić - opěvovaná múza současníků - verše jí věnoval Dominko Zlatarić, Torquato Tasso - pod tlakem se stěhuje do Itálie o Mara Gundulić - kritizuje situaci žen v Dubrovníku
Podobné dokumenty
OBRAZ VELKOMORAVSKÉHO VLÁDCE SVATOPLUKA V ČESKÉ A
historiků. Svatopluk tak byl na jedné straně „lstivý, krvežíznivý a pánovitý nepřítel Němcův, pochva vší nevěry, který vzal konec nešťastný“,38 na druhé straně „byl král moravských Slovanův
mužem ...
527 Čarodějnictví
křížových výprav do Palestiny. Vždyť i u nás
je také dodnes obraz černokněžníka spojený
s jeho černými vlasy, uhrančivými černýma
očima, případně s černou bradkou, zahaleného
do dlouhého temného...
TEORIE LITERATURY PRO UČITELE
protoţe jeho jedinou konstantou je na syntaxi nezávislé (tedy „volné“) členění
jazykového projevu, má volný verš nekonečně mnoho různotvarů
má- li mít estetickou účinnost, „volné“ členění se ne...
Číslo 5 - Notářská komora České republiky
mět a jehož prostřednictvím notář zjistí, zda účastník zápis za opatrovníka a kdo veřejnou listinu sepsal, do speciálníschvaluje. Pro odvolání prohlášení vyžaduje zákon stejnou ho neveřejného sezn...