yobaby jogurt

Ústav zemìdìlských a potravináøských infor mací, Praha
agro navigátor
!
Signální informace ze svìta zemìdìlství a potravináøství
Obsah:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Poplach ve Francii ohlednì šíøení BSE
Vládní zákaz spotøeby støev skotu ve Francii
Rekordní úroda cibule v Nizozemsku
„Geneticky pozmìnìná kukuøice“ na 3 000 hektarech
Ceny zemìdìlských výrobcù v Maïarsku se zvýšily o 24,8 %
Roundup Ready – pšenice?
Šarka na postupu ?
Silážní kukuøice s leguminózami a pícninami
Proudìní vzduchu ovlivòuje užitkovost brojlerù
Úmrtnost novorozených selat v závislosti na systému chovu
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
Zemìdìlská a potravinová politika
a ekonomika
1. Poplach ve Francii ohlednì šíøení BSE
Poèet potvrzených nových pøípadù BSE ve Francii od zaèátku
letošního roku do 2. listopadu dosáhl 84 ve srovnání s 30 pøípady za
celý loòský rok. Ohlášený poèet zahrnuje 55 pøípadù vykazujících
klinické symptomy a 29 pøípadù bylo odhaleno prostøednictvím nového programu rychlého testování BSE. Mezi šesti pøípady ohlášenými
v posledním øíjnovém týdnu byl jeden poprvé ze severního departementu Eure.
Prudký rùst zjištìných pøípadù BSE spolu se zprávami, že v øíjnu
byl skot ze stáda postiženého BSE dodán k prodeji v supermarketech,
mìl devastující vliv na dùvìru francouzských spotøebitelù k hovìzímu
masu. Nìkolik školních jídelen v Paøíži zakázalo používat hovìzí maso.
Panika mezi spotøebiteli vyvrcholila oznámením ve sdìlovacích prostøedcích, že se zkoumají tøi pøípady, kdy je podezøení na onemocnìní
lidí Creutzfeldt-Jakobovou nemocí v severozápadní Francii (centru epidemie BSE). Na tuto situaci reagovalo pìt jatek v Bretani tím, že pøipravují zavedení systematického rychlého testování na BSE pøi použití
irského testu, který poskytuje výsledky bìhem tøí hodin. Výrobci plánují testování hovìzího masa v maloobchodních odbytištích, aby získali znovu dùvìru spotøebitelù.
Ministr zemìdìlství Jean Glavany je pøesvìdèen, že Francie musí
zakázat používání masokostních mouèek ke krmení všech hospodáøských zvíøat, i když by to vyvolalo obrovské obtíže. Požaduje na agentuøe pro bezpeèné potraviny AFSSA, aby zhodnotila nutnost takového
zákazu a oèekává, že k rozhodnutí se dospìje bìhem tøí až ètyø mìsícù.
Agra Europe, 2000, è. 1925, s. N/3
(Jav)
2. Vládní zákaz spotøeby støev skotu ve Francii
Francouzská vláda oznámila v polovinì øíjna, že se rozhodla zakázat spotøebu (v podobì potravin pro lidi i krmiv pro zvíøata) støev
skotu jako ochranné opatøení proti BSE. Dosud byla ve Francii zakázána spotøeba pouze èásti støev (kyèelníku). Francouzská agentura pro
bezpeèné potraviny AFSSA doporuèila zákaz spotøeby všech støev
skotu, i když nemá žádné dùkazy o nebezpeèí jiných èástí støev než
kyèelníku. Argumentuje tím, že pøesto existuje riziko infekce. Shledala
také, že èištìní støev mùže být z hlediska ochrany proti BSE nedosta-
Rostlinné esenciální oleje likvidují pachy z hnoje
Výkonné samojízdné sklízecí øezaèky
Neutrální sójový protein
Chipsy a biskvity v tubách
Jogurt pro batolata
Jogurt pro každodenní spotøebu
Mykotoxinové kity
Zmìny spoleèné zemìdìlské politiky EU v odvìtví lnu a konopí
Produkce drùbeže v EU
Výbìr aktuální legislativy EU
teèné. Francouzská federace zpracovatelù masa se domnívá, že zákaz mùže postihnout asi 70 spoleèností, které roènì produkují
15 000 t (v hodnotì 1,5 mld. FRF) produktù s použitím støev skotu.
Pro vìtšinu produktù existují alternativy, jako napø. støeva prasat.
Podle prohlášení federace bude asi pìt spoleèností nuceno zanechat
podnikání v tomto oboru, protože nemají žádnou alternativu pro
výrobu svých speciálních produktù.
Agra Europe, 2000, è. 1922, s. N/4
(Jav)
Zemìdìlská a potravináøská
výroba ve svìtì
3. Rekordní úroda cibule v Nizozemsku
Podle posledních odhadù Ústøedního statistického úøadu Nizozemska se zde v letošním roce sklidí celkem 815 000 t cibule, což je
o 8 % více než v roce 1999, kdy se sklidilo 755 000 t. Cibule se letos
pìstovala na 14 026 ha, v minulém roce byla plocha jen o 23 ha
menší. Prùmìrný výnos se odhaduje na 58 t . ha–1 , loni èinil 54 t . ha–1 .
V oblasti Flevoland, kde se vyrábí pøibližnì polovina celkového
množství nizozemské cibule, se proti roku 1999 zvýšil hektarový
výnos o 12 % na 67 t . ha–1 .
Nizozemsko je jedním z nejvìtších svìtových výrobcù cibule
a ve výrobì pøepoètené na jednoho obyvatele (48 kg) zaujímá bezkonkurenènì první místo ve svìtovém mìøítku. Vìtšina vyrobené
cibule je urèena pro export.
Agra Europe,2000, è. 1923, s. M/5
(Jav)
4. „Geneticky pozmìnìná kukuøice“
na 3 000 hektarech
Již pøi diskusi o geneticky „kontaminované“ øepce vznikla domnìnka, že obdobné problémy by se mohly vyskytnout i u další
plodiny – kukuøice. To se nyní potvrdilo ve Francii, kde byly kukuøicí osety celkem 3 000 ha, a to dvìma v EU povolenými odrùdami.
Jak se však ukázalo, obsahovalo toto osivo (pùvodem z USA) i zrna
geneticky pozmìnìných odrùd. Na základì této skuteènosti došlo
mezi Francií a EU k diskusi o stupni pøípustné kontaminace. Zatímco francouzský ministr zemìdìlství se vyslovil pro 1 %, Komise EU
prosazuje tvrdší limit, a to 0,5 %. Poradci v pøíslušném výboru EU
zatím nedošli k jednoznaènému závìru.
8. prosince 2000
Navzdory tomuto pøístupu Evropy ameriètí farmáøi plochy
oseté geneticky pozmìnìnými odrùdami ani v tomto roce podstatnì
nezmenšili. Tyto plochy dosahují u kukuøice 25 % (1999: 37 %),
u sóji 54 % (1999: 47 %) a u bavlny 61 % (1999: 48 %).
DLG–Mitt., 2000, è. 8, s. 6
(DK)
Trhy a ceny zemìdìlských
komodit
5. Ceny zemìdìlských výrobcù v Maïarsku
se zvýšily o 24,8 %
Podle sdìlení maïarského Ústøedního statistického úøadu (KSH)
se ceny zemìdìlských výrobcù na domácím trhu zvýšily za dvanáct
mìsícù od èervence 1999 do srpna 2000 o 24,8 %. Proti rùstu o 4,8 %
v pøedchozím tržním roce (1998/1999) jde o mimoøádnì vysoký
rùst cen realizovaných zemìdìlskými výrobci. Údaje o zvýšení cen
v roce 1999/2000 svìdèí o øadì faktorù, které zpùsobily takovou
zmìnu ve vývoji cen.
Znaèný vliv mìlo letošní sucho, které ovlivnilo zúžení nabídky
zemìdìlských produktù a dále tu pùsobily vnìjší faktory, jako souèasné vysoké ceny energie ovlivòující vzestup celkové míry inflace
v Maïarsku. Zvláštì nízké ceny placené zemìdìlským výrobcùm
za jejich produkty na zaèátku uplynulého tržního roku 1999/2000
se rovnìž podílely na rùstu cen bìhem roku.
Ceny všech rostlinných produktù se za celý sledovaný tržní
rok zvýšily o 27,5 %, prùmìrná cena obilovin stoupla od 1. února do
srpna 2000 o 44,3 %. Prùmìrná cena hospodáøských zvíøat a živoèišných produktù se za celý rok do konce srpna 2000 zvýšila o 21,6 %.
AgraFood East Europe, 2000, è. 217, s. 22
(Jav)
Rostlinná a živoèišná výroba
6. Roundup Ready – pšenice?
Navzdory k pøístupu Evropy se prosazuje trend využívání
pøedností geneticky pozmìnìných plodin. Jedním ze smìrù je získávání plodin odolných vùèi herbicidùm. Z nich k nejpoužívanìjším
patøí bezesporu pøípravek Roundup. Po získání k Roundupu rezistentních odrùd sóji a cukrovky pøicházejí nyní na øadu další plodiny.
V souèasné dobì vyvíjí firma Monsanto RR-pšenici. Tato geneticky pozmìnìná pšenice by mohla pøijít na trh pravdìpodobnì
ještì v roce 2003. Cílem je dosáhnout nejen vyšších výnosù, ale
i lepší pekaøské a spotøebitelské jakosti.
Právì pšenice pøedstavuje hlavní potravináøskou komoditu,
s níž se nejvíce obchoduje (3,7 mld. USD v loòském roce). Proto se
ameriètí farmáøi obávají pøedevším o své vývozní trhy, které pøedstavují 50 % z celkové produkce pšenice USA. Ameriètí spotøebitelé sice pøipouštìjí, že pìstování geneticky pozmìnìných plodin je
pro pìstitele výhodné, avšak zároveò si kladou otázku, jaký užitek
to pøinese jim.
Bergbauern, 23, 2000, è. 258, s. 6
(DK)
7. Šarka na postupu?
Letošní výsledky kontroly výskytu šarky v nìkterých oblastech SRN jsou opravdu hrozivé. Poèet napadených stromù dosahoval úrovnì z doby zaèátku sledování výskytu této choroby v roce
1984. Zatímco pøi kontrolách v minulých letech dosahoval poèet
novì napadených stromù v prùmìru asi pìti, bylo to v tomto roce
pøes 50 stromù, tedy desetinásobek. V jiných oblastech byl poèet
napadených stromù jen o málo vyšší než v pøedchozích letech.
Novì napadené stromy byly zjištìny nejen v mladých, ale i ve
starších výsadbách. Protože trvá nìkolik let než infikované stromy
vykazují pøíslušné symptomy, muselo dojít k napadení již pøed nìkolika lety.
Vzhledem k tomu, že jediný známý zpùsob pøenosu viru šarky
je prostøednictvím listových mšic, muselo dojít v ochranì proti nim
pøed nìkolika lety ke znaèným nedostatkùm. Rozhodující je pøitom
boj proti mšicím v podzimním období, nebo v té dobì se infikované
mšice vracejí do sadù na stromy švestek a dochází k pøenosu infekce
na nové stromy. Naproti tomu jarní ošetøení proti mšicím nemá již
z hlediska šarky tento význam, nebo viry vyskytující se pøi kladení vajíèek na podzim se již nemohou pøenášet na nová vajíèka. Vajíèka a také na jaøe vylíhnuté samièky jsou proto viruprosté.
Druhá možná pøíèina letošního vysokého poètu napadených
stromù by mohla spoèívat v prùbìhu poèasí v letošním jaru. Letní
charakter poèasí od velikonoc a nízké srážky v dubnu, v kvìtnu
a v èervnu vedly k vláhovému deficitu v pùdì, zatímco v èervenci se
tento deficit opìt vyrovnal. Klimatické vlivy mohly vést ke zvýšené
citlivosti stromù, a proto se mohly symptomy napadení projevit
døíve než je obvyklé.
V souèasné dobì je dùležité dùslednì odstraòovat napadené stromy i s koøeny ze sadù. Žádnou jinou možnost ovocnáøi nemají. Ošetøení proti mšicím spolu s kluèením nemocných stromù má smysl
pouze v oblasti vymezené linií øek Rýn a Mohan a pouze výjimeènì
také v jižním Nìmecku tam, kde jsou možné izolované výsadby.
Monatsschrift, 88, 2000, è. 9, s. 617
(FA)
8. Silážní kukuøice s leguminózami
a pícninami
Kanadští zemìdìlští odborníci v souèasnosti vìnují stále vìtší
pozornost možnostem pìstování silážní kukuøice s leguminózami,
popø. s nìkterými jinými vhodnými plodinami. Ovìøují si, že tato
technologie má oproti pìstování v èisté kultuøe svoje pøednosti. Jsou
to nižší náklady, pøedevším na hnojiva, a v neposlední øadì lepší
kvalita siláže. Pøed krátkým èasem jsme upozoròovali na výsledky
pokusù pøi kombinaci kukuøice se øádky sóje a lupiny, nyní pøichází
informace o další alternativì, a tou je vysévání silážní kukuøice
s tìmito velkozrnnými leguminózami, ale také s nìkterými pícninami, a to s jílkem italským, jílkem anglickým a jetelem luèním jednotlivì èi ve smìsi.
Smíšené porosty dostávaly pouze polovièní dávku dusíku
(90 kg . ha –1) než èisté porosty kukuøice, které spotøebovaly
180 kg . ha–1 dusíku. Výnosy biomasy kukuøice se rùznily v závislosti
na agrotechnice, ale nelišily se výnosy v jednotlivých letech. Výnosy sóje se pøi pìstování v meziøádcích s kukuøicí snížily na 80–90 %
a výnosy lupiny èinily 94–100 % ve srovnání s èistým porostem
dané plodiny. Avšak v pøípadì, že byla kukuøice ve smíšeném porostu v dùsledku nepøíznivých podmínek v jednom pìstitelském roce
hùøe zapojena, sója byla schopna tento nedostatek vyrovnat a poskytla výnos témìø stejný, jako je obvyklé v monokultuøe.
Pøestože výnos silážní hmoty kukuøice na vìtšinì stanoviš
nebyl pøítomností velkozrnných leguminóz ani jetele luèního výraznì ovlivnìn s výjimkou jednoho stanovištì v jednom užitkovém roce,
kdy došlo ke snížení výnosu silážní hmoty, obsah N-látek v silážní
hmotì nebyl na smíšených porostech pøi polovièních dávkách dusíkatých hnojiv nižší, naopak v nìkolika pøípadech u kukuøice se sójou
byl dokonce vyšší.
Tato skuteènost spolu se snížením výrobních nákladù je podle
názoru autorù pro uplatnìní této „trojcestné“ technologie – jak ji
nazvali – rozhodnì postaèujícím doporuèením.
Journal of Agronomy & Crop Science, 185, 2000, è. 3, s. 177–185 (AŽ)
9. Proudìní vzduchu ovlivòuje užitkovost
brojlerù
Odborníci v oboru chovu drùbeže z Central Research Laboratory v Mississippi uvádìjí na základì pokusù, že brojleøi (kohoutci)
dosahují optimálního denního pøírùstku hmotnosti a konverze krmiva ve vìku nad 3 týdny až do hmotnosti 2 kg pøi rychlosti proudìní
vzduchu okolo 120 m . min–1. Pøi hmotnosti v rozmezí od 2,0 do
2,4 kg byly denní pøírùstky brojlerù o 30 g vìtší pøi rychlosti proudìní vzduchu 180 m . min–1 než pøi rychlosti 120 m . min–1. Pøi hmotnosti nad 2,4 kg dosahují brojleøi nejlepší užitkovosti pøi rychlosti
proudìní vzduchu 180 m . min–1. Pøíjem vody brojlery ve vìku do 30
dní nebyl ovlivnìn rychlostí proudìní vzduchu. Ve vìku
34 dní konzumovali brojleøi množství vody, které se rovnalo 17 %
tìlesné hmotnosti pøi klidném vzduchu a 15,7 % pøi rychlosti proudìní vzduchu 120 m . min–1. Prùmìrný denní pøíjem vody ve vìku
35–49 dní byl 14,3 % z tìlesné hmotnosti v klidném vzduchu
a 12,4 % pøi rychlosti proudìní vzduchu 120 m . min–1.
Poultry Digest, 59, 2000, è. 3, s. 22
(Sch)
10. Úmrtnost novorozených selat v závislosti
na systému chovu
Stání, vazná stání pro prasnice a zvláštì ustájení prasnic
v klecích bìhem prasení jsou ve Velké Británii pod pøísným dohledem na základì zásad welfare. Existují ale obavy, že alternativní
systémy prasení mohou mít nevýhody v ekonomickém smyslu nebo
nepøíznivì ovlivnit welfare selat. Britští výzkumní pracovníci studovali úmrtnost selat, její pøíèiny a rozhodující období jejího výskytu v rùzných systémech chovu prasnic. V prvním experimentu bylo
198 vrhù umístìno ve tøech systémech – v konvenèním klecovém
systému s omezením pohybu a ve dvou experimentálních systémech se skupinovým ustájením, které dovolovaly prasnicím se volnì pohybovat. Procento potratù bylo obdobné ve všech tøech systémech, ale úmrtnost živì narozených selat z dùvodù zalehnutí byla
významnì nižší v klecích (pouze 8 %) než v obou dalších systémech
umožòujících volný pohyb prasnic (17 a 14 %). Z konvenèních
klecí bylo tedy odstaveno více selat a ta rostla rychleji. V druhém
experimentu bylo 29 prasnic s vrhy podrobnì studováno v systému
skupinového ustájení v kotcích bìhem prvních sedmi dnù laktace.
Zalehnutí zpùsobilo 75% úmrtnost živì narozených selat. Celkový
poèet uhynulých selat na vrh vèetnì potratù bylo významnou mìrou spojeno s celkovou velikostí vrhu a paritou prasnic. Procento
úmrtnosti živì narozených selat bylo významnì spojeno s paritou
a délkou tìla prasnic a s variabilitou uvnitø vrhu v hmotnosti selat po
narození. Individuální hmotnost selat po narození byla tìsnì spojena s procentem pøeživších selat. Pouze 28 % selat vážících ménì než
1,1 kg po narození pøežilo více než sedm dní. Více než polovina
pøípadù úmrtí živì narozených selat se vyskytovala bìhem prvních
ètyø dnù po porodu. Témìø 60 % úmrtí v chovném kotcovém systému bylo zpùsobeno zalehnutím nebo poranìními, zpùsobenými
ušlápnutím nebo nalehnutím, zvláštì bìhem prvního týdne života.
The Veterinary Record, 147, 2000, è. 8, s. 203, 209
(Vo)
11. Rostlinné esenciální oleje likvidují pachy
z hnoje
Výzkumníci z výzkumné instituce Agricultural Research Service amerického ministerstva zemìdìlství sdìlili, že nepøíjemnì páchnoucí složky, které unikají z výkrmen skotu, mohou být za jeden
den zlikvidovány esenciálními oleji, podobnými tìm, které produkují nìkteré rostliny rodu máta a jí pøíbuzné. Studie o potlaèování
zápachu vypracované v americkém výzkumném centru Meat Animal Research Service v Nebrasce hledají zpùsoby jak zachovat hodnotu hnoje jako hnojiva, snížit emise plynù pøispívajících ke globálnímu oteplování a snížit šíøení patogenù pocházejících z krmiva na
hospodáøská zvíøata urèená na jatka. V laboratorních pokusech byly
použity esenciální oleje carvacrol a thymol (složky oreganového
oleje) v množstvích 1 g . 0,5 l–1 kejdy ze zvíøecích výkalù a moèi,
aby úplnì zablokovaly tvorbu nepøíjemnì páchnoucích tìkavých
mastných kyselin. Použití každé z tìchto dvou chemikálií zabránilo
pachùm v kejdì na nìkolik týdnù a každá byla tak úèinná jako použití tìchto olejù v kombinaci. Studie také ukázaly, že tyto esenciální
oleje mohou snižovat populace fekálních bakterií jako Escherichia
coli v kejdì. Když se hnùj kontaminovaný patogeny dostane na kùži
zvíøat urèených na jatka, zvyšuje se riziko kontaminace masa bìhem
jateèného procesu. Proto nyní vìdci provádìjí výzkum hnoje ve
výkrmnì, aby testovali úèinky esenciálních olejù proti potenciálnì
smrtícím bakteriím E. coli O157 a jiným patogenùm
Feedstuffs, 72, 2000, è. 40, s. 13
(Vo)
Zemìdìlská technika
12. Výkonné samojízdné sklízecí øezaèky
Sklízecí øezaèky Claas Jaguar 900 mají o 25 % vyšší výkon
motoru než Jaguar 880 se svými 354 kW. Mají rovnìž poloautoma-
tickou hydrostatickou pøevodovku usnadòující ovládání a 6metrovou lištu schopnou sklízet osm øádkù kukuøice. Výkonnost modelu
Jaguar 900 je 36 ha kukuøice za den nebo 96 ha zelené píce (4 000 t).
To klade vysoké nároky na uskladnìní. Kontraktoøi používali dva
nakládaèe na plochých silech. Jeden rozrovnával silហa druhý ji
dusal. Jaguar 900 je o málo delší než model 880, ale polomìr otáèení
se nezvìtšil. Motor Mercedes-Benz s vnitøním chlazením a pøeplòováním a s válci ve tvaru písmene V nabízí výkon 445 kW pøi
1 800 ot . min.–1. Je uložen napøíè vzadu a pohání buben øezaèky,
metaè, vkládací válce a pøíslušenství. Hydrostaticky pohánìné pojezdové ústrojí má motor o variabilním výkonu stejnì tak jako èerpadlo. Místo tøístupòové pøevodovky je instalována dvoustupòová,
avšak nové konstrukce umožòující pružnou práci stroje. Do nové
konstrukce stroje patøí i hydraulicky ovládaný reverzaèní mechanismus vkládacích válcù, snadnìjší nastavení žacího stolu a poètu otáèek šnekového dopravníku a možnost nastavení delší øezanky
u kukuøice.
Farmers Weekly, 133, 2000, è. 8, s. 78
(Š)
Výživa a potravináøský prùmysl
13. Neutrální sójový protein
Spoleènost CERESTAR vyvinula nový technologický postup,
kterým se ze sójových bobù extrahují rozpustné sacharidy, které
jsou nositeli typické, vìtšinou nežádoucí, sójové pøíchuti a aromatu,
a získá se koncentrovaný proteinový zdroj neutrální chuti a vùnì.
Tento proteinový koncentrát, nazvaný Actisoy TS, obsahuje v sušinì
70 % proteinu a 20 % potravní vlákniny. Mùže se používat
k obohacování potravin vlákninou a proteinem bez jakéhokoliv ovlivnìní pùvodní chuti výrobku. Preparát byl testován pøi výrobì køupavých snídaòových cereálií a cereálních tyèinek, u nichž došlo pøi
jeho pøídavku mimo zvýšení nutrièní hodnoty i k výraznému zlepšení struktury a køupavosti.
Food Processing, 69, 2000, è. 5, s. 13
(kop)
14. Chipsy a biskvity v tubách
Nejnovìjším trendem v balení nejrùznìjších druhù peèiva a chipsù je používání tub (dózy, plechovky). Tento druh obalu je vhodný
pøedevším pro køehké výrobky náchylné k mechanickému poškození, které chrání pøed nežádoucími údery, pùsobením tlaku a jinými
nepøíznivými vlivy. Na mezinárodní potravináøské výstavì ANUGA (11.–15. 4. 2000) byl pøedstaven automatický plnicí a balicí
systém SigWCC, urèený pro balení kulatých nebo ètvercových sušenek, biskvitù, sendvièù a chipsù, a jiných druhù køehkého peèiva
do tub kruhového nebo ètvercového prùøezu. Prùmìr a délka tuby
závisí na velikosti a poètu výrobkù v jednom balení. Tuby jsou
kovové nebo kartonové, uzavøené odnímatelným víèkem.
Technická data: výkon: až 150 tub za minutu v závislosti na
aplikaci a produktu; poèet øad: až 10 ve vzdálenosti 100 mm; tvar
výrobku: prùmìr 50–80 mm, tlouška 2–9 mm, délka sloupce sušenek 70–280 mm; typ výrobku: chipsy, kulaté biskvity, ètvercové èi
obdélníkové výrobky podle požadavkù výrobce; tvar tuby: délka až
300 mm, prùmìr až 85 mm; elektrický pøívod: 3 fáze 380/480, zemnìní, bez nuláku; plynový pøívod: 0,6 MPa, 0,03 m2 . h-1, hmotnost
zaøízení: caa 2,1 t.
Süsswaren, 5, 2000, è. 5, s. 42
(kop)
15. Jogurt pro batolata
Tyto jogurty pøipravila firma STONYFIELD FARM. Mají
název yo babyTM, jsou to první organické jogurty s certifikátem
urèené pro batolata a malé dìti. Jogurt je vyroben z plnotuèného
mléka, je doporuèený Americkou pediatrickou akademií pro dìti od
2 let. Nový yo baby pøichází ve 3 pøíchutích – banán, broskev
a vanilka. Jedno balení má 460 kJ a 4 g tuku. Vyrábí se z nehomogenizovaného plnotuèného mléka.
Výrobek yo baby je vyroben z mléka krav, kterým nebyla podávána antibiotika ani rùstové hormony. Jogurt neobsahuje umìlá
barviva, konzervaèní látky, zahušovadla nebo sladidla.
Jogurt ze STONYFIELD FARM je jediný jogurt v USA se
6 aktivními kulturami vèetnì Lactobacillus reuteri, který pomáhá
zvyšovat imunitu. Rodièe jsou tomuto jogurtu pøíznivì naklonìni.
PA – Mlékárenský prùmysl, 43, 2000, è. 4, s. 139
(vl)
ty vzájemnì mezi sebou, ale jen pøíležitostnì, a to pøed 30. èervnem
2001. Všechny dovozy konopného vlákna a konopného osiva ze
tøetích zemí budou podléhat systému licencí a budou povoleny jen
pøi dodržení urèitých bezpeènostních pøedpisù.
16. Jogurt pro každodenní spotøebu
Deficit spotøeby vápníku u žen a dìtí je v USA velkým problémem. Firma JOHANNA FOODS pøišla na trh s novým jogurtem La
Yogurt, který je nízkotuèný, fortifikovaný Ca a vitaminy A, C, D
a E v pøíchutích smìs bobulovin, broskev, ananas a jahody. Výrobek
byl vyvíjen více než rok. Jogurt pøichází na trh v kelímkách,
s energetickou hodnotou 712 kJ a 1,5–2,0 g tuku v závislosti na druhu. Obsahuje 35 % denní dávky Ca, 20 % vitaminu A, 100 % vitaminu C, 20 % vitaminu D3 a 20 % vitaminu E. La Yogurt obsahuje
Lactobacillus acidophillus a Bifidus.
PA – Mlékárenský prùmysl, 43, 2000, è. 4, s. 138–139
(vl)
17. Mykotoxinové kity
Britská spoleènost GUILDHAY, tradiènì spojovaná s výrobou
zdravých pøípravkù a krmiva pro zvíøata, uvedla na trh své první
dva výrobky z oblasti mykotoxinových kitù. Jedná se o kity pro
zjišování celkového množství aflatoxinù – Agraquant Total Aflatoxin Kit, resp. ochratoxinu A – Agraquant Ochratoxin A Kit. S jejich
použitím je možno rychle, spolehlivì a bez velkých finanèních nákladù urèit hladinu mykotoxinù v surovinách i zpracovaných komoditách, vèetnì kávy a kakaa.
Coffee & Cocoa Int., 27, 2000, è. 1, s. 8
(kop)
Zemìdìlství zemí EU
18. Zmìny spoleèné zemìdìlské politiky EU
v odvìtví lnu a konopí
Po dlouhodobé diskusi a jednáních v Komisi a Parlamentu
a mnoha pozmìòovacích návrzích dochází na základì Naøízení Rady
ministrù è. 1673/2000 k nìkterým zmìnám spoleèné tržní organizace v odvìtví lnu a konopí, jež vstoupilo v platnost 29. èervence
2000. Len a konopí bude nyní souèástí celkového programu subvencování polních plodin. Pøímé dotace placené výrobcùm lnìného
a konopného vlákna se prudce sníží na èástku 63 EUR/t, která se
vztahuje na ostatní plodiny zaøazené do podpùrného systému EU.
Subvence bude vyplácena na prùmìrné množství lnìného èi konopného vlákna, které se pìstuje pøi dodržování pøísných pøedpisù na
tzv. garantovaných plochách pøímo zemìdìlským výrobcùm. Souèasnì se zvýhodòuje podpora ze spoleèných fondù EU pøi zpracování lnìného a konopného vlákna. Od tohoto zvýhodnìní se oèekává, že bude mít vliv na zvýšení nákupní ceny suroviny od pìstitelù
lnu a konopí. Tyto tzv. zpracovatelské subvence budou poskytovány zpracovatelùm, kteøí uzavøeli pøedem se zemìdìlci smlouvy na
urèitou (garantovanou) plochu lnu a konopí pìstované pro vlákno.
Zpracovatelskou subvenci mohou dostat také jako pøímou platbu ti
pìstitelé lnu a konopí, kteøí sami ve své režii zpracovávají lnìné
nebo konopné stonky, nebo kteøí je zpracovávají ve smlouvì
s odbìrateli. Zpracovatelská subvence na tunu vlákna byla stanovena v následujícím rozsahu: a) na dlouhé lnìné vlákno 100 EUR/t
v tržním roce 2000/01, dále 160 EUR/t v rocích 2002/03 až 2005/06
a 200 EUR/t od roku 2005/06; b) na krátké lnìné vlákno a konopné
vlákno obsahující maximálnì 7,5 % neèistot a úlomkù 90 EUR/t
v tržních rocích 2001/02 až 2005/06. Èlenské státy mohou v rocích
2001/02 až 2003/04 poskytovat subvence na krátké vlákno lnu
a konopí, které sice nesplòuje tyto požadavky, ale odpovídá jiným
specifikovaným vlastnostem.
Naøízení Rady dále stanoví maximální garantovanou hektarovou plochu lnìného dlouhého vlákna a krátkého lnìného a konopného vlákna, které je rozdìleno mezi èlenské státy. Ty mohou podle
svého pøání pøevést urèitou èást pøidìlené národní garantované kvó-
Nové rozdìlení národních garantovaných kvót (NGQ)
pro len a konopí EU (ha)
Krátké lnìné vlákno
a konopné vlákno
Belgie
Nìmecko
Španìlsko
Francie
Nizozemsko
Rakousko
Portugalsko
Finsko
Švédsko
Velká Británie
K dodateènému rozdìlení*)
Celkem EU
*)
Dlouhé lnìné
vlákno
10 350
12 300
20 000
61 350
5 550
2 500
1 750
1 750
1 750
12 100
2 600
132 000
13 800
300
50
55 800
4 800
15
50
200
50
50
75 250
rozdìlí Øídící výbor mezi Nìmecko, Øecko, Irsko, Itálii a Lucembursko
Agra Europe, 2000, è. 1910, s. EP1–2; è. 1908, s. EP/6
CAP Legislation, 2000, è. 687, s. 2
(Jav)
19. Produkce drùbeže v EU
Produkce brojlerù v EU se, podle odhadu, v roce 1999 zvýšila
o 1,8 % (ze 6,12 na 6,23 mil. tun). Hlavním výrobcem byla s produkcí
1,156 mil. tun Francie, pak následovala Velká Británie s 1,139 mil. tunami a Španìlsko s 1,053 mil. tunami. Tyto zemì vyrobily 54 % celkové produkce EU. Výroba v Itálii dosáhla 666 000 tun, v Nizozemí
620 000 tun a v Nìmecku 438 000 tun.
Naopak výroba krùtího masa se podle odhadu snížila témìø
o 4 % (z 1,824 mil. tun na 1,758 mil. tun). Hlavním výrobcem
zùstává, i pøi snížení produkce ze 726 000 na 688 000 tun, Francie,
následuje Itálie s produkcí 345 000 tun (pokles o 15 000 tun oproti
roku 1998), Nìmecko s produkcí 269 000 tun (oproti 246 000 t
v roce 1998) a Velká Británie s 264 000 tun (oproti 301 000 tun
v roce 1998).
Poultry International, 2000, è. 11, s. 6
(Sch)
Výbìr aktuální legislativy EU
L 193 – 29. 7.
1666/2000 Obiloviny: Rada upravuje Naøízení 1766/92 o spoleèné
organizaci trhu obilovin: vstupuje v platnost 1. srpna 2000.
Mìsíèní zvýšení intervenèní ceny obilovin na tržní rok 2000/01
bylo stanoveno od 1. listopadu 2000 na 1 EUR/t a za mìsíce kvìten
a èerven 2001 na 7 EUR/t. Na tržní rok 2001/2002 a následující tržní
roky byly mìsíèní pøírùstky intervenèních cen redukovány následovnì
(EUR/t): listopad 0,93; prosinec 1,86; leden 2,79; únor 3,72; bøezen
4,65; duben 5,58; kvìten a èerven 6,51. Tyto èástky jsou uvedeny
v nové Pøíloze D k Naøízení 1766/92. Èlánky 20 a 22 v øeèeném Naøízení byly zrušeny a èlánek 23 byl pøepsán v souladu s postupy stanovenými v Rozhodnutí Rady 1999/468.
1669/2000 Ovèí a kozí maso: upravuje se Naøízení 2467/98 o spoleèné organizaci trhu ovèího a kozího masa: vstupuje v platnost
1. srpna 2000.
Byla stanovena základní cena poražených jateèných ovcí na rok
2001 a následující tržní roky na úrovni 504,07 EUR/100 kg hmotnosti
jateèného tìla (carcase weight). Jsou také stanoveny sezonnì upravené
základní ceny podle týdnù jak je uvedeno v Pøíloze, která se stává
Pøílohou III k Naøízení 2467/98. Tržní rok zaèíná první pondìlí v lednu
a konèí ve dni pøed zaèátkem následujícího roku.
CAP Legislation, 2000, è. 687
Podávání novinových zásilek povoleno:Èeskou poštou, s.p., Odštìpný závod Støední Èechy, èj. NOV 6590/00-P/1 dne 9.5.2000
(Jav)