Charakteristika výzkumné činnosti Odboru vědy a techniky TMB

KONCEPCE VÝZKUMNÉ ČINNOSTI
OBSAH
I. Charakteristika VaVaI
I.1) Popis současného stavu VaVaI
I.2) Vybavenost pracoviště pro VaVaI
Předmět a prameny výzkumu
Materiální a technické vybavení
Personální obsazení
I.3) Shrnutí silných a slabých stránek
II. Určení hlavních směru VaVaI
II.1) Pramenný výzkum k dějinám techniky, průmyslu a věd
II.2) Metalurgie
II.3) Muzeologie a muzeopedagogika
II.4) Zhodnocení stávajících postupů ochrany předmětů kulturní hodnoty a jejich zavádění
do praxe včetně systematického a efektivního využívání nových a moderních technologií
III. Metody a způsoby dosažení stanovených cílů VaVaI
III.1) Personální rozvaha
III.2) Ekonomická rozvaha
III.3) Metody a nástroje výzkumné činnosti
1
I. Charakteristika VaVaI
I.1) Popis současného stavu VaVaI
Technické muzeum v Brně (dále „TMB“) bylo dne 30. 9. 2011 na 267. zasedání Rady pro výzkum,
vývoj a inovace přijato mezi výzkumné organizace – příjemce účelové podpory výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací (dále „VaVaI“). V návaznosti na zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění zákona č. 110/2009 Sb., a v souladu s předpisy
Evropských společenství a Zřizovací listinou TMB organizace provádí základní výzkum, aplikovaný
výzkum nebo experimentální vývoj a šíří jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo
převodu technologií. Plněním úkolů vědy, vývoje a inovací bylo pověřeno Oddělení dokumentace vědy
a techniky (dále „DOVAT“) a Metodické centrum konzervace (dále „MCK“).
Dle Zřizovací listiny TMB je předmětem hlavní činnosti organizace shromažďování sbírky hmotných
dokladů vývoje techniky, průmyslu, dopravy, architektury a vědy české i zahraniční provenience,
zejména však z území Moravy a Slezska, přičemž sbírka je tvořena na základě vědeckého poznání
a koncepce sbírkotvorné činnosti. Tato činnost je zajišťována především oddělením DOVAT, které
tvoří tým odborných pracovníků – dokumentátorů a kurátorů, kteří se dlouhodobě věnují především
výzkumu a dokumentaci jednotlivých oborů vědy a techniky, tvorbě oborových sbírek dle
sbírkotvorného plánu a prezentaci svých výsledků pro veřejnost nejrůznějšími formami. Jejich odborná
práce je v souladu se zákonem č. 122/200 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a zákonem
č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.
V současné době je sbírkový fond členěn na více než třicet oborových podsbírek, přičemž některé
z nich spravuje TMB jako jediné muzeum u nás. Vzhledem k povaze sbírkového fondu nejsou všechny
sbírkové obory personálně zajišťovány pouze pracovníky DOVAT, ale též pracovníky z ostatních
oddělení muzea – jedná se například o sbírku slévárenství, jež je zajišťována v rámci Oddělení
konzervování-restaurování MCK, sbírku výpočetní techniky Oddělení správy sbírek a informací či
sbírku slepeckých pomůcek a zařízení Oddělení tyflopedických informací. Kromě akvizic pro
paměťové instituce běžných, tedy akvizic získaných z terénu na základě předcházejícího výzkumu
a sbírkotvorného plánu, nákupů, převodů a darů, rozšiřuje TMB své sbírky také o akvizice vzešlé
z původního vědeckého výzkumu a experimentů, které TMB organizuje a provádí. Jedná se např.
o slévárenské produkty z Experimentální kovolitecké dílny, jež je součástí expozičních prostor,
nožířské výrobky z mezinárodních workshopů zabývajících se komplexním výzkumem historického
vývoje výroby damascenské oceli, výrobky vzniklé z workshopů věnovaných výzkumu starých
kovářských technik organizovaných ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR nebo produkty
z experimentálních taveb v replikách raně středověkých kusových železářských pecí, jež TMB
realizuje především v areálu Staré huti u Adamova několikrát do roka a to ve spolupráci také se
zahraničními odborníky (např. katedra experimentální archeologie Vídeňské univerzity aj.) již přes
dvacet let.
K odborné správě – tezauraci – sbírek přísluší i jejich katalogizace, kdy jsou jednotlivé předměty na
základě výzkumu odborně popisovány za pomoci klasifikace příslušných vědních oborů a následně
vyhodnoceny. Informace o sbírkových předmětech jsou trvale fixovány v papírové i elektronické formě
jednak prostřednictvím inventarizačních karet a katalogů, jež jsou součástí odborné evidence sbírek
dle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy, jednak v tiskovinách, které TMB
vydává pro laickou i odbornou veřejnost. K těmto tiskovinám lze řadit nejnověji např. publikaci
Urbánková, Naďa: Evropa ve stereodiapozitivech (ISBN 978-80-86413-65-5), výběrový katalog
stereodiapozitivů ze sbírky TMB doplněný stereoprohlížečkou, či obsáhlý katalog Kosman, Tomáš:
Historická vozidla MHD ve sbírce TMB (ISBN 978-80-86413-60-0).
Výsledky VaVaI jednotlivých pracovníků DOVAT a MCK jsou dle postupu stanoveného Vnitřní
směrnicí č. 9/2011 Vlastnictví majetku a práv k výsledkům výzkumu a vývoje zveřejňovány standardní
prezentací formou výstav a expozic, publikační činností v tiskovinách vydávaných TMB i jinými
institucemi, výukou, příspěvky na konferencích a workshopech. Z konferencí, které se konají
periodicky a za dobu své existence se staly významným a nenahraditelným prvkem oborových
diskursů v České republice lze jmenovat například Konferenci konzervátorů-restaurátorů, konference
Textil v muzeu nebo Archeologia technica. Z odborných seminářů vzniklých v nedávné době, které
dosud nemají svoji tradici, ale přesto byly přijaty odbornou veřejností pozitivně, lze jmenovat seminář
Po stopách zdraví a nemoci člověka a zvířat nebo seminář Ochrana hranic. V posledních letech bylo
postupně vydáno pět svazků ediční řady Studie z historie techniky a průmyslu, v nichž byly
zpracovány a zpřístupněny např. výsledky výzkumné činnosti v oboru archeometalurgie v publikacích
Souchopová, Věra – Stránský, Karel: Tajemství dávného železa I – Archeometalurgie objektivem
2
mikroskopu (ISBN 978-80-86413-54-9) a Tajemství dávného železa II – K počátkům přímé výroby
železa z rud (ISBN 978-80-86413-83-9); nebo historie průmyslové hodinářské výroby v České
republice Martínek, Zdeněk: Dějiny československého hodinářského průmyslu I a II (ISBN 978-8086413-63-1). Kromě toho jsou pod odborným vedením pracovníků DOVAT nebo za jejich asistence
připravována recenzovaná periodika Fórum pro konzervátory-restaurátory (ISSN 1805-0050), Textil
v muzeu (ISSN 1804-1752), Archeologia technica (ISBN 978-80-86413-78-5) a Historická fotografie
(ve spolupráci s Národním archivem, ISSN 1213-399X).
Prezentace výsledků VaVaI muzejními prostředky v současné době není dle platné Metodiky
hodnocení výsledků bodovaným výsledkem, přesto však zůstává jednou z hlavních činností
organizace. Nejběžnější formou prezentace sbírek je tvorba expozic a výstav, v nichž jsou výsledky
historického a technologického výzkumu sdělnou formou předkládány veřejnosti, případně formou
workshopů a odborných seminářů konzultovány s odborníky z jiných institucí a vysokých škol. Kromě
patnácti stálých expozic v hlavní muzejní budově a expozic v technických objektech a kulturních
památkách in situ TMB pořádá desítky výstav a prezentací na rozličná témata, ve snaze zpřístupnit
i tu část fondu, která zůstává v depozitářích. Možnosti setkání s hmotnými doklady vývoje vědy
a techniky čím dál více využívají pedagogové středních a vysokých škol, kteří mohou svou výuku
realizovat v prostorách expozice nebo se účastnit specializovaných přednášek, kolokvií a seminářů
pořádaných muzeem. Kromě toho vznikají výstavy participující na výzkumu a činnosti spolupracujících
institucí, např. již tradiční výstavy diplomových prací studentů průmyslového designu Ústavu
konstruování Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, výstava Labyrint poznání představující
současné vědecké bádání na pěti státních vysokých školách sídlících v Brně nebo tematicky ojedinělá
výstava Nanotechnologie, jež poukazuje na souvislosti tohoto nového vědního oboru i na možnosti
jeho univerzitního studia a výzkumu. Podobně ojedinělý je v našem i evropském prostředí také další
z nejnovějších projektů TMB – Kabinet elektronových mikroskopů, expozice, ve které je prezentováno
devět unikátních přístrojů (shodou okolností vyráběných od 50. let v brněnské Tesle pro Ustav
přístrojové techniky ČSAV v prostorách dnešního sídla TMB) včetně příslušenství pro přípravu
ultratenkých řezů pozorovaných vzorků. Touto expozicí je dokumentován významný vědeckotechnický obor, v němž česká věda dosahuje špičkové světové úrovně. Výjimečného postavení
dosahuje TMB v rámci českého muzejnictví i svým zaměřením na novodobé materiály objevující se
v muzejních sbírkách, ať už se jedná o jejich dokumentaci a akvizice, nebo o metodický průzkum
zaměřený na preventivní konzervaci a objasnění technologických souvislostí jejich vývoje a výroby
(jedná se např. o polymerní materiály, moderní slitiny kovů apod.) K oblasti science communication
odkazuje jedna s nejnavštěvovanějších expozic v TMB – tzv. Experimentárium neboli Technická herna
pro malé i velké. V této první expozici svého druhu v ČR je návštěvník zábavnou formou seznamován
s principy fyziky a technickými aplikacemi. Řada prototypů pomůcek a funkčních exponátů, pokusů a
experimentálních pracovišť byla pro hernu vyvinuta na základě výzkumu a technologického návrhu
pracovníků TMB, kteří tímto přispívají k popularizaci vědy a výzkumu a rozvoji didaktiky technických
předmětů a přírodních věd. Muzeopedagogické a edukativní využívání potenciálu sbírky a expozic
TMB je jedním z možných významných úkolů VaVaI řešených a evaluovaných přímo v praxi TMB.
Vedle movitých památek ve formě sbírkových předmětů TMB pečuje o sedm nemovitých kulturních
památek, z nichž dvě mají pro svoji výjimečnost status národní kulturní památky, a téměř všechny jsou
zpřístupněny veřejnosti: Vodní mlýn ve Slupi, Větrný mlýn v Kuželově, Areál technických staveb Stará
huť u Adamova, Kovárna v Těšanech, Hamr ve Šlakhamru nad Sázavou, Areál čs. opevnění Šatov,
Depozitář městské hromadné dopravy v Brně-Líšni. TMB je tímto vedle Národního památkového
ústavu jedinou institucí na Moravě a ve Slezsku, která se systematicky zabývá dokumentací
a záchranou nemovitých technických objektů, zaniklých výroben a továren, technických a dopravních
staveb apod. Kromě rekognoskačních průzkumů terénu se odborníci z TMB v souvislosti s industriální
problematikou orientují také na výzkum historický a archivní, který je zaměřen na rekonstrukci
původního stavu objektu, a výzkum experimentální, kdy jsou objasňovány postupy zaniklých
technologií a výrob.
Vedle oddělení DOVaT vykonává výzkumnou a vývojovou činnost také úsek Metodického centra
konzervace (MCK), které působí již od roku 2003 jako hlavní muzejní metodické centrum v oblasti
konzervování-restaurování. Vzniklo na základě Usnesení vlády ČR č. 216 ze dne 3. března 2003
k řešení situace povodněmi z r. 2002 zasažených dokumentů státních organizací a organizací
spravujících kulturní dědictví, jehož prioritním úkolem bylo zajistit rozmrazení, vysušení a sterilizaci
části fondů MK ČR v letech 2004–2008. Tento úkol byl úspěšně zrealizován i na základě spolupráce
se organizací DEZA (Direction für Etwicklung und Zusamennarbeit) Ministerstva zahraničí Švýcarské
konfederace, která poskytla pro tento účel speciální vysoušecí zařízení – lyofilizační komoru. TMB je
organizací určenou dle Vyhlášky č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně
3
sbírek muzejní povahy a některých dalších zákonů, k odborné pomoci a službám pro vlastníky
a správce sbírek muzejní povahy. Vlastníky a správci těchto sbírek nejsou jen muzea a galerie, ale
i Národní památkový ústav, Národní knihovna ČR a soukromé subjekty. Rozhodnutím ministra kultury
č. 16/2009 se stalo MCK „…národním metodickým pracovištěm pro oblast konzervování-restaurování
sbírkových předmětů ze sbírek muzeí v České republice“.
MCK je organizační složkou TMB a skládá se z několika částí. Jedná se o oddělení vědy
a výzkumu, oddělení konzervování-restaurování, oddělení metodiky, výuky, služby a pracoviště pro
krizové a mimořádné události. Vědecko-výzkumná činnost vytváří systematický a dlouhodobý základ
pro rozvoj metod a materiálů ochrany předmětů movitého kulturního dědictví a promítající se do všech
úrovní poskytovaných služeb (metodiky, konzultace, školení, semináře ap.). Díky úzké spolupráci
s vysokými školami a dalšími výzkumnými organizacemi (zejména PřF MU, FF MU, FCH VUT v Brně,
VŠCHT ap.) se daří MCK zapojovat do řady výzkumných projektů, využívat přístrojový i lidský
potenciál etablovaných pracovišť pro řešení konkrétních témat z oblasti ochrany sbírkových předmětů
včetně zadávání studentských prací. Základním cílem metodického centra konzervace je podpora a
rozvíjení správné praxe při ochraně movitého kulturního dědictví v ČR a to především při péči o sbírky
muzejní povahy. MCK tak zajišťuje komplexní servis zahrnující identifikaci podstaty konzervátorskéhorestaurátorského zásahu pomocí vědecké analýzy s využitím metod humanitních i přírodních věd,
aplikaci ochranných opatření (preventivní konzervace, sanační konzervace, restaurování)
a v neposlední řadě i průběžnou edukační činnost v oboru muzejní konzervace a muzeologie.
Edukační činnost MCK se v souladu se současnými trendy obrací nejen k profesionálním muzejním
konzervátorům-restaurátorům, ale i studentům i k ostatním odborníkům participujícím při správě
a využívání kulturního dědictví. Vedle zmíněného je MCK rovněž schopno poskytnout efektivní pomoc
při záchraně a následném ošetření a uložení sbírkových předmětů zasažených účinky mimořádných
událostí.
I.2) Vybavenost pracoviště pro VaVaI
Předmět a prameny výzkumu
TMB bylo zřízeno za účelem výzkumu a dokumentace vývoje důležitých oblastí vědy, techniky
a výroby minulosti i současnosti, se zaměřením na území Moravy a Slezska, u některých oborů je
působnost celostátní. Základním pramenem a zdrojem VaVaI v TMB je sbírkový fond členěný do
oborových podsbírek:
archeologické nálezy
celnictví
didaktické pomůcky a technické hračky
fond oddělení dokumentace tyflopedických informací
fonografy a gramofony
geodézie
historická vozidla MHD
historická vozidla; spalovací motory
hodiny a věžní hodinové stroje
chemie
industriální dědictví
kancelářská a reprografická technika
kovolitectví
letectví a kosmonautika
matematické stroje
mechanické hrací stroje
měřicí technika
militária
nožířství
obráběcí stroje, nástroje a měřidla
optika
panorama a sbírka stereodiapozitivů
parní motory
písemné pozůstalosti
potravinářské stroje - vodní mlýny
4
prací stroje a žehlící technika
pracovní a ochranné pomůcky
řemesla
silnoproudá elektrotechnika
slaboproudá elektrotechnika
šicí stroje
technika domácnosti
textil
varia
větrné mlýny
vodní stroje a motory
zbraně
zdravotnická technika
Dále TMB spravuje odbornou veřejnosti přístupnou knihovnu, historický knižní fond a sbírku
písemností archivní povahy tvořenou z většiny pozůstalostními fondy významných vědců a techniků.
Formou interních výzkumných projektů nebo v rámci přípravy muzejně-prezentačních výstupů je také
výzkumný potenciál těchto fondů postupně zpracováván.
Materiální a technické vybavení
Zázemí pro odbornou činnost pracovníků DOVAT je na dostatečné úrovni. Pracoviště jsou vybavena
PC sestavami včetně zařízení pro scanování, tisk a dlouhodobé uložení dat, pracovníci mají
k dispozici telekomunikační zařízení a přístup k internetu a intranetu, jakož i služební vozy pro práci
v terénu. Materiální vybavení je nutné průběžně obměňovat a modernizovat. Pro specifické úkoly
pracovníků DOVAT je k dispozici také vybavení knihovny TMB (kopírovací studio, tiskárna, scaner)
a služby fotografky. Rezervy je možné spatřovat ve vybavení nutném pro kvalitní digitalizaci fondu
TMB.
Metodické centrum konzervace má pro aktivity VaVaI k dispozici zázemí technologické laboratoře,
které splňují běžné požadavky chemické laboratoře. Navíc je zde nadstandardní vybavení –
klimatizační komora, optické mikroskopy, zařízení pro nízkoteplotní vysokofrekvenční vodíkové
plazma včetně sterilizační ethylenoxidové komory a lyofilizační komory náležící pracovišti pro krizové
a mimořádné události. Pro zajištění důkladnějších materiálových průzkumů je nutné laboratoř
dovybavit instrumentálními diagnostickými a analytickými metodami (rentgenem RTG a rentgenově
fluorescenční spektroskopií - XRF). Vybavení dalších konzervátorsko-restaurátorských pracovišť
odpovídá standardu v porovnání s českým prostředím, prostorové zázemí je však nevyhovující –
zejména konzervátorské dílny nesplňují podmínky pro oddělené technologické operace jako je
pískování, kovářské práce, povrchová úprava, práce na obráběcích strojích ap., rovněž
konzervátorská laboratoř je přímo propojená s výzkumnou a výukovou laboratoří a dochází
k nežádoucímu ovlivňování jednotlivých procesů (optické přístroje & chemické moření ap.).
Personální obsazení
Činnost pracoviště DOVAT je zajišťována 14 pracovníky ve stálém pracovním poměru. Z toho
8 pracovníků se věnuje řešení úkolů z oblasti VaVaI, nikoli však na pozicích výzkumných pracovníků,
nýbrž jako odborní pracovníci – kurátoři. Další 2 odborné pracovnice – kurátorky čerpají mateřskou
(rodičovskou) dovolenou a 4 pracovníci ve starobním důchodu se příležitostně podílejí na řešení
vybraných projektů na základě dohody o provedení práce.
MCK je personálně obsazeno pěti VŠ pracovníky (z toho 2 jsou v manažerské pozici), kteří však
zároveň zaštiťují veškeré metodické a vzdělávací aktivity. Konzervátorsko-restaurátorská činnost MCK
je zajišťována 5 konzervátory-restaurátory. V rámci specializace dominují kovové materiály
a předměty ze dřeva, nově byl otevřen ateliér pro konzervování-restaurování uměleckořemeslných
předmětů a textilu.
5
I.3) Shrnutí silných a slabých stránek
 TMB je v souladu s platnou legislativou zařazeno mezi výzkumné organizace – příjemce účelové
podpory, řešení úkolů VaVaI je Zřizovací listinou TMB jmenováno mezi hlavními činnostmi organizace
 TMB je státní příspěvkovou organizací s vyrovnaným rozpočtem hospodaření, poskytuje tedy
dostatečně stabilní zázemí pro realizaci vytýčených úkolů VaVaI
 TMB si v průběhu více než padesátileté existence samostatné instituce vytvořilo dobrý základ pro
dlouhodobou koncepční činnost v oblasti VaVaI včetně rozsáhlého sbírkového fondu jako pramene
a zdroje výzkumu, materiálně-technického zabezpečení VaVaI, metod a způsobů zveřejňování
výsledků VaVaI a týmu spolupracujících osobností i institucí (především vysokých škol, vybraných
paměťových institucí, Akademie věd a Národního památkového ústavu)
 výhodná poloha TMB v městě Brně, v blízkosti Technologického parku soustřeďujícího vědeckovýzkumný potenciál brněnských vysokých škol a firem podnikajících v oblasti vývoje vyspělých
technologií

MCK naplňuje systémové řešení péče o movité kulturní statky v České republice v návaznosti
na Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2003–2008, následně
na léta 2010–2014

TMB má dlouhodobou tradici v oblasti konzervování-restaurování a muzeologie
(konzervátorské pracoviště
působí od 70. let 20. stol.; projekt MCK je realizován již od
r. 2003), vlastní zkušenosti a vytvořené reference

připravené podmínky pro další rozvoj a rozšiřování činnosti MCK v bývalém vojenském areálu
v Brně-Řečkovicích (v dosahu TMB), zpracovaná studie proveditelnosti
 provozní a organizační zajištění aktivit VaVaI klade značné nároky na rozpočet TMB, proto je
nutné posílit jejich financování z dalších zdrojů
 nedostatečné personální pokrytí aktivit VaVaI a nízké personální obsazení pracoviště DOVAT –
souběžně s VaV musejí pracovníci DOVAT zajišťovat aktivity plynoucí s pozice kurátora (např. správa
sbírky, dohled nad památkami, organizování prezentačních akcí apod.); na pracovišti DOVAT nejsou
obsazeny pozice výzkumných pracovníků a rovněž není pověřen samostatný pracovník jako referent
VaVaI
 dosud navázaná spolupráce s osobnostmi a institucemi VaVaI má povětšinou charakter
neformální aktivity, tedy děje se tak až na ojedinělé případy mimo rámec standardního řešení úkolů
VaVaI (formou spoluřešitelství společných projektů a grantových úkolů)
 nesoulad mezi nařízeními a metodickými pokyny platnými pro TMB jako příspěvkovou organizaci
Ministerstva kultury ČR a zároveň jako organizaci s výzkumným statusem, projevující se např.
nemožností splnit některé z podmínek získání dotací pro VaVaI nebo účasti ve veřejných soutěží ve
výzkumu. S tím souvisí také to, že prezentace výsledků VaVaI muzejními prostředky v současné době
není dle platné Metodiky hodnocení výsledků bodovaným výsledkem a i přesto zůstává jednou
z hlavních činností organizace.
6
II. Určení hlavních směrů VaVaI
II.1) Pramenný výzkum k dějinám techniky, průmyslu a věd
Objektem zájmu tohoto výzkumu jsou autentické doklady stavu a vývoje technických a průmyslových
oborů sledovaných a dokumentovaných sbírkotvornou činností TMB, dále doklady řemeslné
a průmyslové výroby ”in situ” a personálie významných osob spojených s technikou a průmyslem na
Moravě v pozicích pedagogů, konstruktérů, desinatérů apod. Předmětem výzkumu jsou hmotné
i nehmotné doklady umístěné in situ, sbírkové předměty, zejména z fondu TMB ale i jiných
paměťových institucí, a související pramenná základna s vazbami na uvedené obory a zkoumanou
oblast ve smyslu primární i sekundární muzejní dokumentace (např. dochované prameny archivní
povahy včetně podnikových archivů, fondy fotografií a existující odborná literatura).
Vzhledem k personální obsazenosti oborů sledovaných v TMB se rozvíjí především výzkum oborů
industriální archeologie, potravinářství – obilnářství (potravinářské stroje – vodní a větrné mlýny),
dopravní prostředky, jemná mechanika a textil a to včetně specifického aplikovaného výzkumu jako
předmětu zájmu humanitních oborů a muzejnictví. Každoročně je pořádána konference Textil v muzeu
a TMB vydává odborné recenzované periodikum prezentující výzkum textilu a oděvu v historickomuzejních souvislostech nesoucí stejný. V počátcích, a to především ve formě informační výměny
v oblasti vědeckého výzkumu a dokumentace, je výzkum v oblasti historie vědních disciplin, dále dějin
medicíny, farmacie a veterinárního lékařství. Snahou je, aby výzkum přinesl komplexní obraz o historii
techniky a industriální společnosti včetně takových sociokulturních souvislostí, jako jsou národnostní
a politické poměry, sociální otázky průmyslové společnosti (životní úroveň, kariérní růst, organizace
společnosti a výroby), témata z historie všedního dne, problematika městského folkloru a kulturního
života průmyslové společnosti, vliv průmyslu na urbanismus a architektonickou „tvář“ města a krajiny
apod.
V období 2012–2017 bude pozornost soustředěna především na heuristický výzkum pramenů z fondů
TMB, dalších muzeí, archivů a paměťových institucí s vazbou na průmysl v Brně v 18.–20. století
(ikonografický, listinný a hmotný materiál). Vzniknou soupisy pramenů (soupisy fotografií, starších
tisků, reklamních tiskovin firem a dokladů činnosti firem a továren) a jejich identifikace formou
evidenčních nebo digitalizovaných záznamů s metadaty. Významným dílčím výsledkem výzkumu
bude podrobná evidence přinášející zkvalitnění stávajícího sbírkového fondu TMB. Standardními
výstupy z této oblasti VaVAI pak budou odborné články, přednášky a příspěvky na konferencích,
publikace, výstava, využití ve speciálních programech pro školy a veřejnost. V roce 2012 je např.
navrženo realizovat odborného seminář „Dějiny průmyslu, techniky a vědeckých disciplín na Moravě a
ve Slezsku“. Do výzkumu je možné zapojovat studenty, zejména z kateder historie a geografie PedF
MU, Ústavu archeologie a muzeologie a Ústavu evropské etnologie FF MU. Studenti mohou pod
metodickým vedením ze strany muzea zpracovávat komparativní výzkum historické a sociálně kulturní
kontinuity tématu včetně metod její dokumentace. Výsledky aplikovaného výzkumu mohou být
průběžně využívány při prezentační činnosti muzea (např. web, výstavy a expozice, publikace nebo
odborné veřejnosti určený workshop Technické dědictví muzeím, technické dědictví školám), přičemž
mohou být sekundárně využívány pro povzbuzení veřejného zájmu o historické průmyslové zóny Brna
prostřednictvím muzeí a cestovního ruchu.
Návrh interních výzkumných projektů:
Dějiny vybraných významných brněnských strojírenských podniků
Brno jako středisko automobilismu
Pramenný výzkum a dokumentace řemesel v jihomoravském regionu, zvláště pak mlynářství
(prameny k historii mlýnů na Krhovicko-jaroslavickém vodním náhonu)
Dějiny vědeckých disciplin, zvláště pak medicíny, farmacie a veterinárního lékařství
Ochrana státních hranic
Industriální společnost
Industriální archeologie
Katalogy a digitalizace sbírkových, archivních a fotografických fondů TMB
Industriální dědictví Moravy a Slezska – výzkumný projekt přijatý do programu NAKI 2012–2015
7
II.2) Metalurgie
TMB v minulých letech provádělo výzkumy a experimenty, které přispívají k objasnění zanikajících
nebo zcela vymizelých výrobních, především pak metalurgickcýh postupů a technologií užívaných
v minulosti. Příkladem mohou být experimentální tavby v rekonstrukcích raně středověkých kusových
železářských pecích (a na ně navazující aktivity milířování) či experimentální workshopy, na kterých
byly nožířskými mistry z ČR a Slovenska kovářsky zpracovány a poté vyrobeny polotovary či hotové
výrobky z damascenské oceli. TMB se podílí na aktivizaci některých oborů nebo subdisciplín nejen
přímým základním výzkumem, ale také formou jejich informační podpory, na tomto místě je nutné
zdůraznit například pořádání konferencí a seminářů z oblasti industriální archeologie – kromě
základního výzkumu tohoto oboru probíhají několikrát ročně tematické workshopy a konference
Archeologia technica, v rámci kterých je připravováno i odborné recenzované stejnojmenné
periodikum. S metalurgií jsou v neposlední řadě propojeny také aktivity související se správou tří
kulturních památek in situ – Stará huť u Adamova, Kovárna v Těšanech a Šlakhamr v Hamrech nad
Sázavou, které – momo jiné – nabízejí autentické zázemí pro experimentální metalurgické aktivity
(experimentální a ukázkové tavby pro veřejnost jsou realizovány pravidelně od roku 1994), od
objasnění zaniklých postupů výroby železa po kovářské zpracování železářských polotovarů. Na
odkryv a popis metalurgických zařízení prováděných pracovníky Archeologického ústavu AV,
Vlastivědného muzea v Blansku i TMB tak navázaly četné experimenty, které prokázaly správnost
interpretace archeologických nálezů a objasnily základní metalurgické vlastnosti nalezených zařízení.
Přesun experimentální činnosti z podmínek metalurgických laboratoří a provozů do areálu open–air
expozice přinesl možnost zabývat se detailněji řemeslnou stránkou práce v rekonstruované huti,
zpracováním materiálu na stavbu pecí, vedení a řízení procesu odhadem, řešení obtíží a havárií
specifických pro konstrukci pece a použitými materiály.
Za dobu, po kterou jsou experimenty prováděny, získávají experimentátoři zručnost a jisté zkušenosti,
které se odrážejí v rostoucí úspěšnosti experimentů. Poslední sezóny, během nichž je realizováno
více pokusných taveb, je možné označit za úspěšné. Současně s experimentálními tavbami bude
pokračovat terénní průzkum staré železářské oblasti ve střední části Moravského krasu; mapování
reliktů hutnických dílen, milířišť, stop po dolování železných rud a pozůstatků dalších řemesel
provozovaných ve zdejší krajině (selské vápenictví) i snaha po nalezení stanovišť vrcholně
středověkých hutí, které ve zdejší železnorudné oblasti dosud nebyly zachyceny. Doklady starého
železářství jsou sledovány a dokumentovány i na území Českomoravské vrchoviny, zde zejména
v souvislosti s objektem Šlakhamr. Hmatatelné výsledky – produkty experimentů slouží k dalšímu
výzkumu a následně obohacují sbírkový fond TMB a expozice. Experimenty jsou podkladem pro
odborné články a studie zveřejňované v odborném tisku nebo prostřednictvím publikační činnosti
TMB.
V intencích rámcové smlouvy o spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně probíhá také
zkoumání archeologických nálezů z výzkumů TMB metodami exaktních věd a výsledky tohoto
výzkumu rovněž významně přispívají k poznání nejstarší výroby a zpracování kovů. Výsledky
výzkumu byly autory z TMB a VUT již popsány v publikacích Tajemství dávného železa I a II, přičemž
třetí pokračování je ve stavu záměru připravováno pro následující období. Budou zpracovány vybrané
kapitoly z historie výroby polymetalických slitin se zvláštním zřetelem na zpracování mědi, zinku,
bronzu a cínu (případně také mosazi a stříbra k publikačnímu zpracování. Jejich počátky u nás, přes
archeologické nálezy až k nejnovějším rozborům prováděným v rámci rekognoskační činnosti na
Českomoravské a Drahanské vrchovině budou základem samostatné výzkumné studie. Výsledky
vzešlé z tohoto výzkumu budou prezentovány rovněž na konferencích a zahrnuty jako jedno z témat
přednáškové činnosti pracovníků DOVAT na vysokoškolských pracovištích.
Výsledky výzkumu v oboru metalurgie se uplatňují též v rámci projektu Cesta železa Moravským
krasem, součásti Středoevropské cesty železa, od roku 2007 zařazené do Evropských kulturních cest
– mezinárodního projektu, jehož cílem je chránit, propagovat a zpřístupňovat důležité části
evropského kulturního dědictví spojené se železářstvím. Síť naučných stezek s názvem Cesta železa
Moravským krasem o délce 30 km osazená 27 informačními tabulemi vznikla v roce 2003 z iniciativy
Spolku pro rozvoj venkova Moravský kras, Správy CHKO Moravský kras a TMB. Seznamuje
návštěvníky s historií těžby železné rudy a jejího zpracování ve střední části Moravského krasu. TMB
se podílí na identifikaci železářských a hornických lokalit a zejména pak spravuje Starou huť
u Adamova, jež je klíčovou součástí projektu.
8
Všechny informace a výsledky tohoto směru výzkumu jsou rovněž uplatňovány v přednáškové
a pedagogické činnosti pracovníků DOVAT, zveřejňovány standardní cestou (publikační činnost,
výstavy, konference a především workshopy).
V rámci spolupráce DOVAT a MCK jsou z experimentálních taveb a rekonstrukcí starých kovářských
postupů metalograficky analyzovány finální výrobky a odpad (strusky). Pro experimentální tavby
železa byly nalezeny i nové zdroje rud, které byly využívány ve starší a mladší době železné. Rovněž
byly chemicky a mineralogicky testovány rudy objevené ve výrobních objektech při novějších
archeologických výzkumech výrobních objektů z doby římské (např. Pasohlávky, Znojmo –
U nemocnice). Provenience těchto rud byla určována chemickými metodami. Rudy z archeologických
nálezů byly použity i v rámci experimentálních taveb. Strusky a finální výrobky z experimentů jsou
laboratoří MCK ve spolupráci s dalšími institucemi analyzovány pomocí metalografie, radiografie,
rentgen – fluorescenční analýzy, počítačové tomografie a dalších analytických metod. Tyto výsledky
jsou srovnávány s rozbory autentických archeologických želez a strusek. Výsledky vedou k lepšímu
pochopení pravěkých a středověkých technologií zpracování železa a ostatních kovů.
Návrh interních výzkumných projektů:
Staré železářství ve střední části Moravského krasu
Experimentální výzkum k historickým kovářským technikám
Damascenská ocel
3. Muzeologický výzkum a muzeopedagogika
Ve spolupráci s Mezinárodní radou muzeí ICOM při UNESCO a jejími organizačními složkami
působícími v ČR, a dále ve spolupráci s Katedrou UNESCO pro muzeologii a světové dědictví při
Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, se TMB angažuje též nepřehlédnutelnou měrou ve věci
muzeologického výzkumu a muzeologické terminologie. Záměrem muzeologického výzkumu v TMB je
rozpracovat metodiku muzejního popisu technického předmětu a výrobní technologie včetně jejich
identifikace a interpretace, rozvoj muzejní terminologie technických oborů a teorie dokumentace
současnosti technických oborů. V oblasti muzejní komunikace je pak výzkumným cílem koncept
mediální výchovy výuky dějepisu a rozvíjení témat zaměřených na propojení technického dědictví
a jeho využívání při vzdělávání. Muzeopedagogický výzkum bude v oblasti své aplikace orientován na
možnosti využití technického dědictví a jeho dokumentace pro muzejně edukační praxi i pro
vzdělávání na všech typech škol včetně celoživotního vzdělávání. V tomto směru bude důraz kladen
na potenciál muzea jako nositele informací o výjimečnosti a jedinečnosti dochovaného kulturního
dědictví s vazbou na výrobní technologie. Důraz bude kladen na potenciál muzea pro rozvoj
vzdělanostní společnosti a posilování kompetencí při efektivním využívání a uchovávání
průmyslového dědictví. Bude navázáno na vývoj a tvorbu pomůcek a prezentací využívaných v rámci
expozice Technická herna a na aktivity z oblasti science communication, s nimž má TMB již
dlouholetou zkušenost a v současné době jsou stále vyhledávanějšími formami prezentace výsledků
výzkumu i v jiných partnerských institucích (např. Aktivity spojené s Nocí vědců nebo Týdnem vědy
a techniky). Výsledkem tohoto výzkumu mohou být také postupy a metodiky pro přípravu a vzdělávání
učitelů jako zprostředkovatelů hodnot kulturního a technického dědictví a materiály pro jejich výukovou
podporu (edukativní aplikaci) jako jsou digitální a webové prezentace, specializované mapy,
publikace, pomůcky pro objektové učení, vzorové hodiny apod.
Inovací uplatněnou v muzeologickém i muzeopedagogickém výzkumu v rámci TMB v naznačeném
kontextu může být zapojení studentů vysokých škol do základního i aplikovaného výzkumu, zejména
studentů z kateder historie a geografie Pedagogické fakulty nebo z Ústavu archeologie a muzeologie
Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Studenti mohou pod metodickým vedením pracovníků TMB
zpracovávat komparativní výzkum historické a sociálně-kulturní kontinuity tématu včetně metod její
dokumentace a prezentace. Dílčím cílem projektu mohou být nástroje pro podporu implementace
nabytých poznatků do projektového vzdělávání a edukace jako součásti vytváření kulturní identity, i do
širšího povědomí o historii místa. Za výsledek výzkumu v oblastech muzejního popisu technického
předmětu a výrobní technologie a dokumentace současnosti může být považován popis zvolených
metod, jejich evaluace a vytvoření metodiky muzejního popisu a metodiky dokumentace současnosti
technických oborů.
Nedílnou součástí „informační infastruktury“ pro výzkum je publikační činnost – především pak
vydávání periodik a odborných knih, které lze podle platné Metodiky hodnocení výsledků VaVaI
považovat za hodnotitelný výsledek. TMB v této souvislosti koncepčně buduje publikační oborové
9
platformy. Periodicky vycházejí odborné recenzované časopisy Fórum pro konzervátory-restaurátory
(ISSN 1805-0050), Textil v muzeu (ISSN 1804-1752), Archeologia technica (ISBN 978-80-86413-78-5)
a Historická fotografie (ve spolupráci s Národním archivem, ISSN 1213-399X). Z neperiodických
publikací lze jmenovat sborníky, které mohou být přijaty např. do databáze Web of Science, odborné
publikace zařazené do ediční řad Studie z historie techniky a průmyslu nebo nejnověji obsáhlé
kompendium Konzervování a restaurování kovů. Za součást této informační infastruktury je možné
považovat i rozvoj spolupráce na tématech výzkumu, dokumentace a prezentace technického dědictví
v rámci stávajících výzkumných organizací v ČR (muzea, Akademie věd, Národní památkový ústav a
vysoké školy) a mezinárodních institucí sdružujících technická muzea a science centra (výměna
zkušeností, analýzy, společné projekty typu Central European Science Adventure apod.).
Návrh interních výzkumných projektů:
Možnosti edukativního využívání sbírkového fondu TMB
Využití moderních muzeopedagogickcých metod pro inovativní prezentaci technického dědictví
Technické muzejnictví v České republice a střední Evropě
Organizace a instituce podporující rozvoj technického muzejnictví u nás i ve světě (MUT, CIMUSET
apod.)
Dokumentace současnosti – technika a průmysl
Muzejní terminologie pro techniku a průmysl
Zpřístupňování technického dědictví hendikepovaným zvláště pak nevidomým a slabozrakým
Dokumentace tyflopedických informací
Science communication a popularizace vědy a techniky ve vztahu k muzeím
4.
Zhodnocení stávajících postupů ochrany předmětů kulturní hodnoty a jejich zavádění
do praxe včetně systematického a efektivního využívání nových a moderních technologií.
Základním cílem Metodického centra konzervace je podpora a rozvíjení správné praxe při ochraně
movitého kulturního dědictví v ČR a to především při péči o sbírky muzejní povahy. MCK tak zajišťuje
komplexní servis zahrnující identifikaci podstaty konzervátorského-restaurátorského zásahu pomocí
vědecké analýzy s využitím metod humanitních i přírodních věd, aplikaci ochranných opatření
(preventivní konzervace, sanační konzervace, restaurování) a v neposlední řadě i průběžnou
edukační činnost v oboru muzejní konzervace a muzeologie. Edukační činnost MCK se v souladu se
současnými trendy obrací nejen k profesionálním muzejním konzervátorům-restaurátorům, ale
i studentům i k ostatním odborníkům participujícím při správě a využívání kulturního dědictví. Vedle
zmíněného je MCK rovněž schopno poskytnout efektivní pomoc při záchraně a následném ošetření
a uložení sbírkových předmětů zasažených účinky mimořádných událostí.
Výzkumné a vývojové aktivity jsou směřovány zejména do roviny aplikovaného výzkumu, se zřetelem
na zhodnocení stávajících postupů ochrany předmětů kulturní hodnoty a jejich zavedení do praxe
a systematické a efektivní využívání nových a moderních technologií. Za účelem vybudování
respektovaného metodického centra s vysokým odborným kreditem je nutné se v následujícím období
zaměřit na tyto cíle, kterém jsou zároveň i tématy pro interní výzkumné projekty:

diagnostika a materiálový průzkum předmětů s důrazem na nedestruktivní metody, aplikace
archeometrie pro hodnocení nejstarších dochovaných artefaktů, tvorba srovnávacích databank
a metodik:
o
pokračovat v rozvíjení sítě spolupracujících pracovišť s potřebným přístrojovým potenciálem
využitelným
pro
sofistikované
materiálové
průzkumy;
soustřeďovat
a zveřejňovat výsledky formou databanky analýz historických materiálů; posílit vlastní vybavení
technologické
laboratoře
o
základní
diagnostické
(rentgenologie
RTG)
a instrumentální metody (rentgenová fluorescenční spektrometrie - XRF)
o
zaměřit se též na jednoduché analytické metody v konzervátorsko-restaurátorské praxi –
prověření základních ekonomicky efektivních postupů pro aplikaci v oboru péče o kulturní dědictví

ověřování a vývoj metod, materiálů a postupů - strategickými cíly jsou ochrana
archeologických a historických kovových předmětů, technických sbírek a moderních materiálů
(novodobé slitiny kovů, plasty), plazmochemické a vakuové metody, dezinsekce a dezinfekce
materiálů:
10
o
kovy a jejich slitiny patří k dominantním materiálům v muzejních sbírkách a jsou primární
specializací v MCK – revidovány budou stávající postupy jejich stabilizace a povrchových úprav;
pozornost musí být věnována též ochraně kovových předmětů v nekontrolované atmosféře a
konzervaci moderních slitin
o
plasty se řadí sice mezi moderní materiály, jejich historie však spadá až do 2. pol. 19. stol. V
muzejních sbírkách mají velmi hojné zastoupení, přesto doposud neexistují u nás propracované
konzervátorsko-restaurátorské postupy - v rámci průzkumu budou ověřeny základní metody jejich
identifikace; ve spolupráci se specializovanými pracovišti budou řešeny metodiky jejich ochrany
o
plazmochemické metody - v rámci spolupráce s FCH VUT v Brně pokračovat v rozvíjení
aparatury nízkotlakého vysokofrekvenčního vodíkového plazmatu a jejího využívání
v konzervátorské praxi (redukce korozních vrstev, povrchové úpravy a desinfekce materiálů).
o
vakuové metody - testování metod impregnace za sníženého tlaku, vysoušení mokrých
organických nálezů vymrazováním za sníženého tlaku, způsoby ukládání předmětů v PE obalech, v
inertní atmosféře ap.
o
dezinsekce a dezinfekce materiálů - širší využití stávajícího vybavení (ETO-ethylenoxidová
komora, mrazící box) pro sanaci sbírkových předmětů, testování účinku ETO na různé materiály vč.
potencionálního nebezpečí práce s ošetřenými předměty pro lidský organismus, hodnocení dalších
účinných látek a jejich směsí používaných pro plynování depozitářů ap.

preventivní konzervace sbírek - kontrola a regulace parametrů vnitřního prostředí muzejních
institucí, hodnocení klimatických a světelných podmínek, chemických vlivů - polutantů; stanovení
správného režimu zacházení se sbírkami:
o
monitoring, vyhodnocování a eliminace škodlivých polutantů v muzejním prostředí – prověření
dalších možností a postupů při definování kvality vnějšího i vnitřního prostředí. Etapa vyhodnocování
získaných dat z pasivních i aktivních měření koncentrací plynných polutantů, kvality a znečištění
vnitřního prostředí muzea aerosolovými částicemi (online měření vytipovaných expozičních prostor
TMB); spolupráce s AV ČR, PřF MU.
o
zpracovávání metodik uchovávání a vystavování předmětů kulturní hodnoty z hlediska
klimatických a světelných parametrů včetně způsobu manipulace a transportu.
o
v návaznosti na kurzy Preventivní konzervace vzdělávání muzejních pracovníků
a zkvalitňování studijních materiálů a praktických návodů
11
III. Metody a způsoby dosažení stanovených cílů VaVaI
III. 1) Personální rozvaha
Na identifikaci a průzkumu sbírkového fondu jako základního pramene výzkumu TMB a na interních
výzkumných projektech TMB se budou podílet všichni odborní pracovníci DOVAT s příslušnou
kvalifikací a profesním zařazením. Dále lze do interních výzkumných projektů zapojit studenty
Filozofické fakulty (především oborů historie a muzeologie) a Pedagogické fakulty (především katedry
dějepisu) Masarykovy univerzity formou studentské praxe nebo zadáním a vedením bakalářské práce
nebo magisterské práce. Základem výzkumu bude exploatace informací z vlastních muzejních
sbírkových a fotografických fondů, dále pak výzkum v dalších paměťových institucích a in situ.
Vzhledem k tomu, že základ fotografického fondu TMB je dosud nezpracován, bude tato činnost
jedním z prioritních úkolů, tento fond bude převeden z knihovny TMB do správy oddělení DOVAT jako
samostatný obor. Archivní a knihovní fondy, sbírkový fond a dokumentace in situ budou zpracovávány
dle kompetencí odborných pracovníků zodpovědných za jednotlivé oborové sbírky. Odbornými garanty
výzkumu nadále zůstanou také specialisté, kteří daná témata zpracovávali v TMB v rámci
zaměstnaneckého poměru v minulosti (v současné době je vzhledem k jejich důchodovému věku
možné s nimi nadále spolupracovat formou uzavření dohody o provedení práce), či ze
spolupracujících výzkumných institucí.
Personální požadavky pro zajištění aktivit MCK byly zpracovány v rámci samostatné koncepce
činnosti MCK 2012–2016. Počítá se postupným nárůstem výzkumných a vývojových pracovníků
včetně doplňování specializovaných profesí konzervátorů-restaurátorů. Zároveň je nutné měnit
struktura zaměstnanců tak, aby odpovídala navrženému modelu tzn. odlehčit odborným pracovníkům
administrativu a plnění doprovodných aktivit, dále se zaměřit na vyváženost pracovních výkonů všech
zaměstnanců a jejich účinnou spolupráci, podporovat personální propojení s externími specialisty v
oblasti ochrany kulturního dědictví v rámci řešení konkrétních projektů a vzdělávacích aktivit a posílit
mzdové prostředky z různých účelových programů (NAKI MK ČR, Grantová a Technologická agentura
ČR, programy EU).
III. 2) Ekonomická rozvaha
Lze konstatovat, že výzkumná a vývojová činnost, jako jedna z hlavních činností muzea, se prolíná
téměř všemi muzejními aktivitami. Přímé náklady na ni tvoří minimálně 18 % celkových výdajů na
činnost TMB zahrnující odpovídající činnosti Odboru vědy a techniky TMB a Metodického centra
konzervace (v roce 2010 byly výdaje TMB v celkové výši 78 922 tis. Kč). Navíc dalších min. 13 %
zaujímají výdaje na činnosti výzkumného charakteru. Přičemž je nutné zdůraznit, že dominantní podíl
z celkového rozpočtu organizace tvoří provozní a osobní náklady spojené s provozem a údržbou
stálých expozic, technických památek a depozitářů.
III.3 Metody a nástroje výzkumné činnosti
Základní metodou historického bádání bude heuristický výzkum a exploatace informací z vlastních
muzejních sbírkových a fotografických fondů, dále pak výzkum v dalších paměťových institucích a
terénní výzkum a dokumentace recentních technických, industriálních a řemeslných památek in situ. Z
pramenů archivní povahy lze jmenovat ikonografický, listinný a hmotný materiál, jehož zpracování
bude obnášet soupisy vybraných pramenů (soupisy fotografií, starších tisků, reklamních tiskovin firem
a listinných dokladů o činnosti firem a podniků, jejich spolupráci s dalšími podniky, státní správou a
samosprávou, technologických postupech, vlastní výrobě a životu zaměstnanců v rámci průzkumu
sociálně kulturní kontinuity jednotlivých zkoumaných témat), jejich identifikaci fixovanou ve formě
evidenčních nebo digitalizovaných záznamů s metadaty a jejich standardní ediční zpracování. Pro
doplnění celkového obrazu zkoumaných témat mohou být dílčím způsobem využívány postupy a
metody sociologických a etnologických zkoumání (pamětnický výzkum metodou oral history, groups
focus nebo dotazníkových šetření, kvalitativní interdisciplinární rekognoskační průzkum, interpretace a
komparativní analýza dat s využitím kartografických metod a geografických informačních systémů
apod.).
12
Experimentální výzkum je představován povětšinou prováděním workshopů zabývajících se starými
kovářských technikami v kovárně v Těšanech a dalších objektech TMB rekonstrukcemi technologií
taveb a metalurgických výrob, jež jsou prováděny v rekonstrukcích raně středověkých kusových
železářských pecí, jež byly v okolní krajině odkryty při archeologických výzkumech. Pece jsou
budovány z místních autentických materiálů, jako palivo je používáno dřevěné uhlí získané
milířováním, prováděným v areálu Staré huti u Adamova, a vsazována je zejména místní železná
ruda, tak aby bylo dosaženo co největší autenticity procesu. Výsledky taveb jsou na místě
zpracovávány kováři a následně podrobovány relevantním rozborům. Terénní průzkum v této oblasti
výzkumu má za cíl především zaměření známých lokalit spojených s hutnictvím železa, dolováním
železných rud a milířováním dřevěného uhlí v zájmové oblasti pomocí GPS a jejich zanesení do map,
jakož i nalezení lokalit dosud neznámých. V případě aktivit MCK se jedná převáženě o aplikovaný
výzkum popsaný v bodě ad II.4). Podmínky pro další rozvoj MCK jsou připraveny v rámci projektu
přestavby budov vojenského charakteru v Brně - Řečkovicích. Tyto budovy, které jsou v majetku státu
a hospodaření s nimi bylo převedeno z Armády ČR na TMB, by měly být přestavěny pro potřeby
laboratorních a dílenských provozů včetně depozitářů Metodického centra konzervace. Následně
budou vybaveny potřebnými technologiemi a technickými prostředky pro aplikaci nejmodernějších
metod a vývoj metod nových v oblasti konzervování-restaurování movitého kulturního dědictví.
Výsledky výzkumu, vývoje a inovací pracovníků DOVAT budou předávány do Informačního systému
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (RIV) na základě platné Metodiky hodnocení výsledků
výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů. Dle platné směrnice TMB o
nakládání s výsledky výzkumu a vývoje č. 9/2011 lze za výsledky výzkumu a vývoje považovat
publikační činnost, účast nebo organizování konferencí a workshopů, prezentace výsledků výzkumu
formou výstav. Všechny tyto výsledky budou řešeny v rámci schválených interní výzkumných úkolů.
Pro další financování výzkumu a vývoje TMB budou využívány externí zdroje na podporu projektů a
granty, především pak veřejná soutěž ve výzkumu NAKI vyhlašovaná Ministerstvem kultury ČR,
Technologická agentura ČR, Grantová agentura ČR, případně další zdroje jako jsou například Norské
granty nebo Fond Partnerství Česko-Švýcarské spolupráce. Prostředky ze Strukturálních fondů nebo
Rámcových projektů EU jsou vzhledem k náročnosti jejich administrace a nutnosti prokázání
prostředků na spolufinancování, jež je v rozporu s platnou metodikou Ministerstva kultury ČR, pro
TMB nedostupné, TMB se jich může účastnit pouze jako partner jiných výzkumných institucí za
dodržení všech nařízení platné směrnice TMB č. 9/2011.
Pro podporu výzkumné, vývojové a inovační činnosti v TMB bude zřízena vědecká rada jako poradní
orgán řiditele muzea. Jejím hlavním posláním bude koordinace krátkodobé i dlouhodobé vědecké
činnosti muzea, podpora a hodnocení probíhajících i plánovaných projektů z oblasti výzkumu, vývoje a
inovací (VaVaI) pracovníků muzea.
Zpracovali:
ing. Vlastimil Vykydal, ing. Ivo Štěpánek, ing. Alena Selucká, Mgr. Petr Nekuža, Mgr. Pavla Stöhrová
© Technické muzeum v Brně, 2012
13