ke stažení v *pdf

mastr_05g.qxd
14.10.2009
14:35
Stránka 344
Îidovsk˘ náhrobek
Motivy zármutku a skonu
Iva STEINOVÁ
1
2
hebrejsk˘m souslovím: Pod dubem pláãe… „ta-
Není-li uvedeno jinak, je autorkou fotografií I. Steinová.
pravidly, na jejichÏ dodrÏování dohlíÏí spolek
Îidovské hfibitovy jsou definovány talmudsk˘mi
chat alon bachut“. Stéla je v horní ãásti zdobena
Obr. 1. Mikulov (okres Bfieclav), Ïidovsk˘ hfibitov, náhro-
Chevra kadi‰a gmilut chasadim. Pohfiebi‰tû jsou
dvûma stoãen˘mi volutami, vyrÛstajícími z rozlo-
bek Her‰la, syna Her‰la Loschitze, 1866, detail.
1
2
povaÏována za rituálnû neãistá místa, která musí
Ïité základny trojúhelníkového tvaru. Na základû
Obr. 2. Ivanãice (okres Brno-venkov), Ïidovsk˘ hfibitov,
b˘t pfiesnû vymezena i z dÛvodu nutnosti oãisty
textu náhrobku lze tento rostlinn˘ motiv interpre-
náhrobek Zimla, syna Ger‰ona Gerstmanna, 1870, detail.
pfii odchodu. Jedním z hebrejsk˘ch názvÛ Ïidov-
tovat jako Dub pláãe.
ského hfibitova je dÛm hrobÛ – bejt kevarot. Hro-
Dal‰í pfiíklady uÏití motivu alon bachut doplnû-
by a zpÛsob jejich oznaãení pomocí náhrobkÛ
ného nápisem nacházíme aÏ kolem poloviny
■ Poznámky
mají zÛstat na místû navÏdy. Pfied existencí hro-
19. století. V této dobû stromy mívají podobu
1 Ernst ROTH: Zur Halachah des jüdischen Friedhofs, in:
madn˘ch pohfiebi‰È bylo zvykem jednotlivé hroby
smuteãní vrby. Nejvíce dochovan˘ch pfiíkladÛ se
Udim, Zeitschrift der Rabbinerkonferenz in der Bundesre-
nebo hrobky viditelnû oznaãit pro kolemjdoucí.
nachází na hfibitovû v Mikulovû (·imon, syn Wol-
publik Deutschland, IV, 1974, s. 97–120.
Jedním z obvykl˘ch zpÛsobÛ bylo umístûní hrobu
fa Deutsche, 1853, viz zadní stranu obálky, Riv-
2 Otto MUNELES, Milada VILÍMKOVÁ: Star˘ Ïidovsk˘ hfibi-
pod stromem, jak je popsáno v biblickém textu
ka Mirjam Sara, Ïena Isaka Weinbergera,
tov v Praze, Praha 1955, s. 463–464.
(1 Sam 31:13). Debora, kojná Rebeky, byla po-
1855,
Her‰l, syn Her‰la Loschitze, 1866,
3 Smuteãní motiv na tomto mikulovském náhrobku zmi-
hfibena pod stromem, kter˘ Jákob nazval Dubem
obr. 1). V druhé polovinû 19. století byl motiv
Àuje Bedfiich NOSEK: The Old Jewish Cemetery at Miku-
pláãe – alon bachut (Gn 35:8).
oblíben také v dal‰ích oblastech. Ve 20. století
lov, in: Judaica Bohemiae, XV, 1, Praha 1979, s. 49. Foto
byl stylizovan˘ symbol Dubu pláãe vãetnû nápisu
téhoÏ náhrobku viz Jan HE¤MAN: Îidovské hfibitovy v âe-
Alon bachut – Dub pláãe
pouÏit haliãsk˘mi uprchlíky na hfibitovû v Pohofie-
chách a na Moravû, Praha 1980, obr. 58, kde je uveden
Dub pláãe se stal symbolem pro projevy smut-
licích (Miezi, dcera Reuvena Gecla Berkowits-
jako náhrobek z Ivanãic.
ku a zobrazení smuteãního stromu bylo pro v˘-
3
che, 1915).
4
Vût‰ina dochovan˘ch náhrobkÛ patfií Ïenám. (Polná: Hin-
zdobu náhrobkÛ pfiíhodné. Skuteãnost, Ïe toto
Smuteãní strom alon bachut je kromû levitské-
dl, Ïena Avrahama Hellera, 1864, Rezl Bodanská, 1866,
zobrazení vychází z Ïidovské biblické tradice, do-
ho a kohenského znamení a Davidovy hvûzdy nej-
a Simon Hofmann, 1873; StráÏ nad NeÏárkou: Rivka Freund,
kládá hebrejsk˘ nápis alon bachut, kter ˘m je
déle doloÏen˘m v˘tvarn˘m motivem v˘zdoby Ïidov-
1868; Bzenec: Bila, Ïena Jicchaka Reicha, 1869).
v nûkter˘ch pfiípadech motiv oznaãen. Za nejstar-
sk˘ch náhrobkÛ na na‰em území. Je totiÏ jedním
4 Archiv Îidovského muzea v Praze, sloÏka Pohofielice,
‰í zobrazení na na‰em území je moÏné povaÏovat
z mála symbolÛ pouÏívan˘ch ve v˘zdobû Ïidov-
Kniha hrobÛ haliãsk˘ch uprchlíkÛ, s. 8, zápis ã. 103:
stylizovan˘ vegetativní motiv na náhrobku Liby,
sk˘ch sepulkrálií po druhé svûtové válce. Vãetnû
zemfiela v Pohofielicích 6. 9. 1915, pohfieb 8. 9. 1915,
Ïeny Avrahama Perelese, na Starém Ïidovském
nápisu, kter˘ jej urãuje, se objevuje na nûkolika
pÛvod Dolina, Galizie, fiada IV, hrob 16.
hfibitovû v Praze (1587). Text náhrobku zaãíná
náhrobcích v Liberci (1946).
344
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 /
M AT E R I Á L I E , S T U D I E | I v a S T E I N O VÁ / Î i d o v s k ˘ n á h r o b e k . M o t i v y z á r m u t k u a s k o n u
mastr_05g.qxd
14.10.2009
14:35
Stránka 345
4
5
Symbol stromu mûl ve svém znaku praÏsk˘
5
dem je dvojice náhrobkÛ mohela Meira Goldman-
spolek Chevra kadi‰a gmilut chasadim (obr. 3).
na a jeho Ïeny Ley Ludmily v Hefimanovû Mûstci
Zobrazení je dochováno na holbách z poslední
(1853 a 1869).
ãtvr tiny 18. století a povaÏuje se za cechovní
Motiv stromu typu alon bachut se v˘jimeãnû vy-
znamení spolku. Bratrstvo je pouÏívalo pfii kaÏdo-
skytuje také na synagogálních textiliích. Oponu
roãních slavnostech. V dekorativní kartu‰i umís-
s tímto námûtem vûnoval roku 1889 Meir Stein
tûné na holbû je zobrazen strom pfiipomínající
na památku své Ïeny, dcery a syna. Upomínka na
dub, kter ˘ je obklopen náhrobky. Cechovní zna-
zesnulé pfiíbuzné byla zfiejmû dÛvodem pro pouÏi-
mení spolku jakoÏto symbol zármutku a truchlení
tí smuteãního stromu pfii neobvyklé pfiíleÏitosti.
8
se stalo pfiíhodnou inspirací pro roz‰ífiení motivu
Podoba smuteãního stromu vycházela ze spe-
v reliéfní v˘zdobû náhrobkÛ. O necelé století poz-
cifik Ïidovské tradice; strom se stal i oblíben˘m
dûji byl smuteãní strom zobrazen ve ‰títu budovy
tématem v˘zdoby kfiesÈansk˘ch náhrobkÛ. Na Ïi-
spolku Chevra kadi‰a ve StráÏnici. Budova ‰pitá-
dovsk˘ch náhrobcích b˘vá reliéf stromu kombino-
lu, kterou se vstupovalo na hfibitov, nese ve
ván s dal‰ími motivy: s hrobem (Uhersk˘ Ostroh,
svém ‰títu zobrazení smuteãního stromu typu
fragment, 1862, obr. 4), s náhrobkem (Lukavec,
6
alon bachut. Pfiipojen˘ nápis, datující budovu
Ger‰on Frank, 1862, obr. 5) nebo s vázou (âerno-
k roku 1873, je uvozen souslovím: „stín na‰ich
vice, Mirl, Ïena Wolfa Arensteina, 1862). Unikátní
dní na zemi“.
je vyobrazení stromu typu alon bachut, stojícího
Podoba smuteãního stromu byla obvykle jasnû
uprostfied hfibitova ohrazeného zdí a opatfieného
rozpoznatelná, proto se ãasto vyskytuje i bez ná-
budovou tahary, místa pro rituální oãistu mrtvé-
pisu (Ivanãice: Ziml, syn Ger‰ona Gerstmanna,
3
1870, obr. 2). Aãkoliv je znám jiÏ z náhrobkÛ
z první poloviny 19. století (Bfieclav: náhrobek
■ Poznámky
Mirjam, Ïeny Henocha Hoffmanna, dcery Manise
5 Ve sbírkách Îidovského muzea v Praze, inv. ã. 63619,
Obr. 3. Holba spolku Chevra kadi‰a gmilut chasadim,
Bitnera, 1835), nejãastûj‰í v˘skyt spadá aÏ do
viz téÏ David ALTSCHUL (ed.): The Precious Legacy, Judaic
Îidovské muzeum v Praze, konec 18. století. (Foto Îidov-
období po polovinû 19. století. Velmi poãetnû je
Treasures from the Czechoslovak State Collections, New
ské muzeum)
dochován na Chrudimsku, kde se stal oblíben˘m
York 1983, ã. kat. 157, fig. 156.
Obr. 4. Uhersk˘ Ostroh (okres Uherské Hradi‰tû), Ïidov-
v˘tvarn˘m tématem kamenické dílny v LuÏi, která
6 Jaroslav KLENOVSK¯: Îidovské památky Moravy a Slez-
sk˘ hfibitov, fragment náhrobku, 1862, detail.
zásobovala i hfibitovy z ‰irokého okolí z v˘chod-
ska, Brno 2001, obr. na s. 169.
7
Obr. 5. Lukavec (okres Pelhfiimov), Ïidovsk˘ hfibitov,
ních âech. Vût‰ina luÏsk˘ch náhrobkÛ s reliéfem
7 Vlastimila HAMÁâKOVÁ: Cimetières juifs de la région de
náhrobek Ger‰ona Franka, 1862, detail.
smuteãního stromu pochází z 60. let 19. století
Podorlicko, in: Judaica Bohemiae, XIX, 2, Praha 1983,
a jejich nositeli b˘vají muÏi. Zajímavostí je zobra-
s. 116, fig. 7; Vlastimila HAMÁâKOVÁ: Le cimetière juif à
zení smuteãního stromu na náhrobku Marka
Dfievíkov, in: Judaica Bohemiae XXIV, 2, Praha 1988,
Schönbauma v Myslkovicích (1872), které sym-
s. 118, fig. 9.
bolizuje pfiíjmení zesnulého. Pokud se hledala
8 Ludmila KYBALOVÁ, Eva KOSÁKOVÁ a Alexandr PUTÍK
vhodná v˘tvarná znamení pro náhrobky manÏelÛ,
(ed.): Textiles from Bohemian and Moravian Synagogues
pouÏíval se ãasto smuteãní strom pro Ïeny a tvo-
from the Collections of the Jewish Museum in Prague,
fiil protûj‰ek pro typicky muÏské symboly. Pfiíkla-
Praha 2003, s. 167, ã. 53.
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 /
M AT E R I Á L I E , S T U D I E | I v a S T E I N O VÁ / Î i d o v s k ˘ n á h r o b e k . M o t i v y z á r m u t k u a s k o n u
345
mastr_05g.qxd
14.10.2009
14:35
Stránka 346
ní v˘zdobû velmi oblíben˘, odráÏí i romantické cítûní doby vzniku. Jeden z ran˘ch dokladÛ tohoto
v˘tvarného zobrazení na náhrobcích na na‰em
území pochází z Lo‰tic (Fejgele, dcera ·emuela,
1824, obr. 8).
15
Na stromû s usekan˘mi vûtvemi
je rozpoznateln˘ ptáãek, symbol jména zemfielé
ãi symbol odcházející du‰e.
16
Ve druhé polovinû
19. století se motiv zlomeného stromu ãasto objevuje na hfibitovech jihozápadních âech, napfiíklad v HoraÏìovicích, Rabí, Slatinû a VodÀanech.
Zlomen˘ strom nebo zlomená kvûtina vût‰inou
vyjadfiují pfiedãasnû ukonãen˘ Ïivot dítûte nebo
mladého ãlovûka.
17
■ Poznámky
9 Iva STEINOVÁ: Bejt olam – Pohfibívání v Ïidovské tradici, in: Zprávy památkové péãe, 64, 2004, ã. 6, s. 521,
obr. 1.
6
10 Przemys∏aw NOWOGÓRSKI, Joanna KOWALSKA: Mau-
7
zoleum Bera Sonnenberga na cmentarzu zydowskim
w Warszawie, Studia Judaica 3, 2000, 2(6), s. 287.
12
Na zobrazen˘ch náhrobních kamenech
11 Identifikace osoby zemfielého není jednoznaãná, proto-
hfibitov, náhrobek Josepha Picka, 1827.
se nacházejí dvû písmena zkracující úvodní slova
Ïe nápis uvádí pouze osobní jméno Ajzik. Koncem 18. sto-
Obr. 7. Domousnice, katastrální území Veselice (okres
nápisu: zde leÏí (Hroubovice: Brejndl, Ïena Danie-
letí se na uhfiínûveském panství nacházely tfii osoby s tím-
Mladá Boleslav), Ïidovsk˘ hfibitov, náhrobek Gely, Ïeny
la Her‰e Wantocha, 1855),
celé jméno zemfie-
to osobním jménem: Isak Ternovsk˘, Isak Lederer a Isak
Mo‰eho Freunda, 1848.
lého (zmiÀované náhrobky z Kamenice nad Lipou
Katz, viz Mar tin JI¤INEC, Michal ¤EZNÍâEK, Zdenûk
a Babãic) nebo jeho iniciály (Îamberk: Jicchak
VÄCHA a Jana BO≈KOVÁ (ed.): Soupis Ïidovsk˘ch rodin
Saxl, 1850). Ve v˘chodních âechách najdeme na
v âechách z roku 1793 II, Praha 2003, s. 144 a 146.
ho tûla, na náhrobku Theresie Epsteinové v LuÏi
náhrobcích zobrazené velmi honosné a monu-
V úvahu pfiicházejí první dva jmenovaní, neboÈ náhrobní
(1866). Na reliéfu jsou detailnû vyznaãeny jednot-
mentální reliéfy náhrobkÛ (zmiÀované náhrobky
nápis nezmiÀuje pfiíslu‰nost zemfielého Jicchaka Ajzika
Obr. 6. Kamenice nad Lipou (okres Pelhfiimov), Ïidovsk˘
9
1856).
13
livé náhrobky hfibitova. Takováto vyobrazení na
z Vamberku a Hroubovic). Stylizované a jednodu-
k rodu kohenÛ, ãímÏ vyluãuje Isaka Katze.
sepulkráliích jsou jedineãná i v evropském mûfiít-
‰e provedené náznaky náhrobkÛ jsou zobrazeny
12 Iva STEINOVÁ, cit. v pozn. 9, s. 528 a 529, obr. 13.
ku. Podoba var‰avského Ïidovského hfibitova je
na starém hfibitovû v Kolínû (Gunpl, syn Azriela,
13 Blanka ROZKO·NÁ, Pavel JAKUBEC: Îidovské památ-
zachycena na reliéfu honosného monumentální-
1838)
ho památníku ve Var‰avû.
10
14
a na hfibitovû Radobyl u Kam˘ku nad Vl-
tavou (Hir‰, syn Meira, 1840).
Unikátní stélu na hfibitovû v Domousnici (Gela,
ky âech, Brno 2003, obr. na s. 158.
14 Gunpla lze identifikovat jako Wilhelma Freunda z Cerhenic, viz NA Praha, HBMa 833, pag. 61. Zemfiel ve vûku
Náhrobní kámen
Ïena Mo‰eho Freunda, 1848) tvofií na celé její
20 let.
Tradice vztyãovat náhrobní kameny nad hro-
plo‰e zobrazené prÛãelí v podobû domu se stfie-
15 Fejgele, dceru ·emuela, lze identifikovat jako Fegele
bem vychází z biblického textu, kter ˘ zmiÀuje
chou, opatfienou ta‰kami (obr. 7). Vyjadfiuje pfied-
Miller, viz NA Praha, HBMa 1086, pag. 41. Zemfiela ve vû-
vztyãen˘ kámen (maceva) nad hrobem Jákobovy
stavu náhrobku jako pfiíbytku du‰e. V nûkter˘ch
ku 54 let.
Ïeny Ráchel (Gn 35:20). Náhrobní kámen jako té-
z uveden˘ch pfiíkladÛ dokonce náhrobní nápisy
16 Symbol ptáãka v nûkter ˘ch pfiípadech vyjadfiuje od-
ma pro v˘zdobu náhrobkÛ se na na‰em území vy-
sdûlují: „s jásotem spoãine‰ ve svém hrobû v za-
cházející du‰i zemfielého, viz Arthur LEVY: Jüdische Grab-
skytuje od poãátku 19. století a za jeho roz‰ífie-
hradû ráje – gan eden“ (Hroubovice). Hrob proto
malkunst in Osteuropa, Berlin 1935, s. 36.
ním shledáváme jiÏ zmiÀovan˘ emblém praÏského
neznamená jenom místo pohfibu, ale obsahuje
17 Michael STUDEMUND-HALÉVY, Gaby ZÜRN: Zerstört
spolku Chevra kadi‰a. Na plo‰e stély od této do-
také my‰lenku zmrtv˘chvstání. Náhrobek je v nû-
die Erinnerung nicht. Der jüdische Friedhof Königstrasse
by nacházíme samostatná zobrazení hrobu nebo
kter ˘ch náhrobních nápisech pfiipodobÀován
in Hamburg, Hamburg 2002, s. 120–121, obr. 34 a 35.
náhrobního kamene v rÛzn˘ch obmûnách. Náznak
k chupû, svatebnímu baldach˘nu, kter˘ pfiikr˘vá
Pfiedãasná smr t dûtí nebo mlad˘ch lidí symbolizovaná
hrobu v podobû vyv˘‰eného terénu je zobrazen na
du‰i – nefe‰ (Kolín).
zlomenou kvûtinou nebo stromem je v Hamburku doplnû-
náhrobku v Uhfiínûvsi, pod nímÏ je pohfiben pfiedstaven˘ spolku Chevra kadi‰a (1800).
11
na motivem srpu, kter˘ usekává a Ïne rostliny.
Zlomen˘ strom
Zobrazení náhrobního kamene ãi ãelní strany
Vyobrazení zlomeného stromu nebo stromu
tumby se v náhrobní v˘zdobû objevuje od první
s uÈat˘mi vûtvemi odpovídá biblickému textu: „vy-
poloviny 19. století (Joseph Pick, Kamenice nad
vrátil jako strom nadûji mou“ (Job 19:10). Ve v˘-
Lipou, 1827, obr. 6; Kopl Epstein, Babãice,
chodní a stfiední Evropû byl tento motiv v náhrob-
346
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 /
M AT E R I Á L I E , S T U D I E | I v a S T E I N O VÁ / Î i d o v s k ˘ n á h r o b e k . M o t i v y z á r m u t k u a s k o n u
mastr_05g.qxd
14.10.2009
14:35
Stránka 347
9
8
Obr. 8. Lo‰tice (okres ·umperk), Ïidovsk˘ hfibitov, náhro-
Listy, vûtve, kvûtiny a vázy
Loì
Souãástí v˘zdoby Ïidovsk˘ch náhrobkÛ jsou relié-
Velmi neobvykl˘m znamením je motiv lodi, kte-
Obr. 9. Libochovice (okres Litomûfiice), Ïidovsk˘ hfibitov,
fy kvûtin, smuteãní charakter mají zejména reliéfy
r˘ byl dosud na na‰em území na náhrobcích zdo-
náhrobek ·ejndl, Ïeny Jakoba Neuschula, 1851, detail.
vegetace, která visí smûrem dolÛ. Jejich podoba je
kumentován ve tfiech pfiípadech. Nejstar‰ím je
rÛznorodá. V˘zdobu z jednoduché stylizované ve-
náhrobek Chaji Sary, Ïeny Davida Borgese, v LuÏi
bek Fejgele, dcery ·emuela, 1824, detail.
getace najdeme na náhrobních kamenech ve dru-
(1850, obr. 10). Nápis zámûrnû parafrázuje bib-
hé polovinû 18. století (Velké Mezifiíãí, Bzenec).
lick˘ text o smrti Abrahamovy Ïeny Sáry. Nevypo-
ní ãtvr tinû 19. století. Nemá obvyklou podobu
B˘vá symetricky umístûna ve vrcholu náhrobku.
vídá v‰ak nic o dÛvodu pouÏití motivu lodû. Druh˘
stély, ale tvofií jej tvar kmene stromu s usekan˘mi
Reliéfy bohaté kvûtinové dekorace, visící v nároã-
luÏsk˘ náhrobek se stejn˘m motivem (1856,
vûtvemi. Nûkolik dokladÛ se nachází v severních
né a okázalé v˘zdobû na boãních pilífiích náhrobkÛ,
obr. 11) stojí nad hrobem mladíka Eliezera Sin-
âechách na hfibitovech v Teplicích (Moses Bauer,
jsou charakteristické pro produkci kamenick˘ch dí-
gera, jehoÏ nápis oznaãuje jako „jednoho z ÏákÛ
1877; Carolina, dcera Davida Lejba Schwarze,
len ve v˘chodních âechách v poslední tfietinû
Aharona Kohena“.
Pozoruhodn˘ typ náhrobku se vyvinul v posled-
19
20
Tfietím doloÏen˘m náhrob-
1880; Olga, dcera Marka Fischla, 1897) a v Libo-
18. století (Hofiice, Dobru‰ka,
Vamberk). Zastou-
kem s motivem lodi je jednoduchá a pÛsobivá
chovicích (Richard Koch, 1891 a Elinka, dcera
peny jsou náhrobky Ïen i muÏÛ. Zcela jiné pojetí
stéla Ignáce Hostovského na hfibitovû v Jiãínû
Avrahama Rohra, 1895). Náhrobky pocházejí ze
najdeme v polovinû 19. století v Libochovicích.
(1922), která kromû jména a letopoãtÛ neobsa-
stejné kamenické dílny a jsou provedeny tak, aby
Zobrazení padajících listÛ na náhrobku ·ejndl, Ïeny
huje Ïádn˘ nápis.
i v detailech kÛry a sukÛ vûrnû napodobovaly sto-
Jakoba Neuschula (1851), v˘stiÏnû vyjadfiuje pocit
jící kmen a konvenovaly soudobému v˘tvarnému
pozÛstal˘ch z odchodu blízkého ãlovûka (obr. 9).
21
K v˘kladu motivu lodi na náh-
■ Poznámky
cítûní. Z porovnání písemn˘ch údajÛ o zemfiel˘ch
Pod vlivem v‰eobecného vkusu majoritní spo-
vypl˘vá, Ïe tento typ náhrobku byl pouÏíván pouze
leãnosti se v 19. století staly námûtem pro zobra-
18 NA Praha, HBMa 2098, fol. 160 a 190, HBMa 2099,
zení na náhrobcích i smuteãní vázy s draperií. Po
fol. 30, HBMa 1018, fol. 124 a fol. 127.
18
pro mladého ãlovûka do 25 let Ïivota.
Motiv stromu byl i oblíbenou souãástí v˘zdoby
roce 1919 jsou v˘jimeãnû na Ïidovsk˘ch hfibito-
19 Náhrobek Lejba, syna Cviho, 1773, viz Vlastimila
stél, které vznikaly pod vlivem nastupujícího stylu
vech doloÏeny pfiíklady zpopelnûní zesnul˘ch. Ná-
HAMÁâKOVÁ: Der jüdische Friedhof in Dobru‰ka, in: Ju-
secese. Strom tvofií pfiirozen˘ rámec náhrobku,
pis na jednoduché a pÛsobivé skulptufie smuteãní
daica Bohemiae XX, 1, Praha 1984, s. 48, pfiíloha ã. 5.
pod jehoÏ vût‰inou asymetricky poloÏenou koru-
vázy sdûluje místo uloÏení popelu Ing. Fleischnera
20 NA Praha, HBMa 1146, fol. 36 a 50: Johana, Ïena ob-
nou je uveden nápis (Divi‰ov, katastrální území
v Jiãínû (nedatováno).
chodníka Davida Borgese, 40 let, Alois Singer, obchod-
Mûchnov, Hana Luftschitzová, 1895). Secesní vliv
ník, 26 let.
pokraãuje i v prvních desetiletích 20. století, ná-
Srdce
21 Ignác Hostovsk˘ byl obchodníkem a majitelem pohos-
hrobky v‰ak ztrácejí specifickou Ïidovskou podobu
Podobnû jako kvûtiny a vegetace, které visí na
tinství, viz SOA Jiãín, fond Okresní úfiad Jiãín, Sãítací ope-
a neodli‰ují se od bûÏné v˘zdoby kfiesÈansk˘ch
znamení smutku, je moÏnou variantou motiv ob-
ráty 1900 (P‰eves ãp. 13, inv. ã. 1378, ã. k. 437). Za po-
hfibitovÛ. Pfiíkladem mÛÏe b˘t náhrobek ãlenky
ráceného srdce, mífiícího hrotem vzhÛru. Charak-
skytnutí této informace dûkuji Markétû âesákové ze SOA
oper y Národního divadla Bedfii‰ky Reichnerové
teristick˘m pfiíkladem je náhrobek Samuela Hum-
Jiãín.
(1916) na novém Ïidovském hfibitovû v Kolínû.
burga na hfibitovû v Hefimanovû Mûstci (1821).
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 /
M AT E R I Á L I E , S T U D I E | I v a S T E I N O VÁ / Î i d o v s k ˘ n á h r o b e k . M o t i v y z á r m u t k u a s k o n u
347
mastr_05g.qxd
14.10.2009
14:35
Stránka 348
dlo dodrÏováno. Zejména ve v˘chodních âechách
nacházíme náhrobky jako pozÛstatky válek, nejãastûji bitvy u Hradce Králové z roku 1866. Náhrobky jsou oznaãeny reliéfy zbraní a zbrojí, které
mají charakterizovat zpÛsob úmrtí padl˘ch. V Jiãínû jsou pohfibeni Eduard Grimm z Doudleb a Leopold Goldberger z Bratislavy (1866),
28
ve Velké
Bukovinû Avraham Lewy z rumunského Teme‰váru (1866, obr. 12). Na starém hfibitovû v Hofiicích
se z této doby nachází náhrobek s obdobnou v˘zdobou, upomínající na pohfibené vojáky z napoleonsk˘ch válek z let 1813–1814. Novodob˘ náhrobek na Ïidovském hfibitovû v Rakovníku nese
kolorovanou fotografii zemfielého vojáka z první
svûtové války Viléma Strausse, dÛstojníka vozatajské divize, kter˘ zemfiel v Olomouci na následky zranûní z ruské fronty a k pohfibu byl pfievezen
do rodného Rakovníka (1914, obr. 13). Tragickou
skuteãností první svûtové války byli i haliãtí ute10
ãenci, prchající pfied postupující frontou. Jejich
11
náhrobky byly na Ïidovsk˘ch hfibitovech umístûny
vût‰inou oddûlenû. Stély b˘vají bez v˘zdoby, jen
Obr. 10. LuÏe (okres Chrudim), Ïidovsk˘ hfibitov, náhro-
chodní ãinnost, nebo pomocí shodné grafické po-
ojedinûle jsou opatfieny jednoduch˘m stylizova-
bek Chaji Sary, Ïeny Davida Borgese, 1850.
doby slov onija a anija vyjadfiuje zármutek.
n˘m v˘tvarn˘m motivem (Pohofielice) nebo medailonem s fotografií (Kladno).
Obr. 11. LuÏe (okres Chrudim), Ïidovsk˘ hfibitov, náhroStfiely, zbroj a meãe
bek Eliezera Singera, 1856.
Stfiela ‰ípem protínajícím kruhov˘ terã znamená ukonãen˘ Ïivot. V obdobném provedení se na22
Stejnû
chází na nûkolika náhrobcích ze 60. let 19. sto-
■ Poznámky
mÛÏe také loì vyznaãovat obchodní
letí na jihomoravsk˘ch hfibitovech ve StráÏnici,
22 Freema GOTLIEB: Symboly Ïidovského Ïivota. Mystic-
ãinnost zesnulého. Dal‰í interpretace je zaloÏená
Bzenci a Podivínû. Nápisy na dvou náhrobcích
k˘ v˘klad náhrobních reliéfÛ, Praha s.d. [s.p.] Nabízí se
na biblickém textu (Pfi 30:19), kter˘ zmiÀuje ces-
jsou zachovány natolik, Ïe je moÏné pfieãíst vûk
i pfiirovnání Ïeny stateãné k plující lodi: „Îenu stateãnou
tu lodi uprostfied mofie jako jednu ze skryt˘ch vû-
zemfiel˘ch. (Podivín: Frumet Rosenberger, 1866,
kdo nalezne… podobna obchodní lodi zdaleka pfiiná‰í
cí. Motiv lodi na náhrobku by poeticky vyznaãoval
21 let; StráÏnice: Ciperl Schlesinger, 1866, 24
svÛj chléb“, Pfi 31:10–14. Tuto interpretaci v‰ak vyvrací
pfiedstavu o odchodu z tohoto svûta jako o cestû
let.) Jiná varianta stfiely, smûfiující obûma smûry,
zji‰tûní, Ïe dal‰í dva náhrobky se stejn˘m motivem stojí
po mofii.
robku bylo vysloveno nûkolik hypotéz.
23
jako kotva
je umístûna na náhrobku haliãského uprchlíka
nad hroby muÏÛ.
Porovnání stejného slova v rÛzn˘ch kontextech
z poãátku 20. století v Pohofielicích (Michael Sza-
23 Iva STEINOVÁ: Îidovsk˘ náhrobek. Symboly ãinností
nebo obdobn˘ch slov na rÛzn˘ch místech Tana-
hak, 1914). Meãem proÈaté srdce na nároãnû
a povolání, in: Zprávy památkové péãe 67, 2007, ã. 3,
chu je obvyklá metoda studia judaismu a na této
zpracovaném náhrobku v Kojetínû vyjadfiuje bo-
s. 224–225.
metodû je postavena také dal‰í hypotéza. Heb-
lest pozÛstal˘ch nad ztrátou pfiedãasnû zesnulé-
24 A. LEVY, cit. v pozn. 16, s. 29, obr. 39.
rejské slovo anija znamená zármutek (Pl 2:5,
ho dítûte (Mirjam, dcera Ajzika Lejba Pollaka,
25 P. NOWOGÓRSKI, J. KOWALSKA, cit. v pozn. 10,
Iz 29:2), pfiiãemÏ písemná podoba tohoto slova
1870).
26
s. 286.
je identická se slovem onija, které znamená loì
Na Ïidovsk˘ch hfibitovech je pohfiben znaãn˘
26 NA Praha, HBMa 807, fol. 47, zápis 350. Datum uve-
(Pfi 30:19). UÏití motivu lodi ve smyslu zármutku
poãet zemfiel˘ch v dÛsledku protiÏidovsk˘ch po-
dené v zápisu (26. 12. 1870) neodpovídá datu na ná-
dokazuje náhrobek v Slonimu v dne‰ním Bûlorus-
gromÛ nebo násilnou smr tí pro svoji víru – „ke-
hrobku, kter˘ je oznaãen letopoãtem odpovídajícím roku
ku (1892), kter˘ zobrazuje loì se zlomen˘m stûÏ-
do‰im“. Ha-kado‰ – muãedník – b˘vá v tom pfií-
1869. Foto náhrobku viz J. KLENOVSK¯, cit. v pozn. 6,
nûm a v nápisu loì komentuje v˘razem zármutek
padû zmínûn v hebrejském náhrobním nápisu.
obr. na s. 111.
Ojedinûle upozorÀuje kolemjdoucí i dodateãn˘
27 David FEUCHTWANG: Märtyrergräber in Nikolsburg, in:
– anija.
24
Zobrazení náfiku v podobû potápûjících
se lodí je rozpoznatelné na reliéfu mauzolea Bera
27
jak
Monatschrift für Geschichte und Wissenschaft des Juden-
V˘jev zobra-
je tomu na náhrobku Eljakuma, syna Jicchaka
tums, 1903, ã. 4, s. 356–360; Jan RICHTER: Náhrobky
zuje vûtu Ïalmu 137:1: „U fiek babylonsk˘ch, tam
Schalla v Mikulovû (1718). V˘tvarné znamení se
muãedníkÛ na Ïidovském hfibitovû v Mikulovû, in: RegioM,
jsme sedávali s pláãem ve vzpomínkách na
v‰ak pro náhrobky muãedníkÛ nepouÏívalo.
Sborník regionálního muzea v Mikulovû, 2006, s. 82–89,
Sonnenberga ve Var‰avû (1822).
25
Sijón.“
nápis v nûmãinû „Märtyrer der Gemeinde“,
Îidov‰tí vojáci, ktefií se zúãastnili váleãného ta-
Interpretace náhrobkÛ s vyobrazením lodi na
Ïení a zemfieli na následky zranûní, byli vût‰inou
na‰em území v‰ak není zcela jednoznaãná. MÛ-
pochováni na nejbliωím Ïidovském hfibitovû. Je
Ïeme usuzovat, Ïe motiv lodi symbolizuje buì ob-
podivuhodné, Ïe i v dobách válek bylo toto pravi-
348
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 /
M AT E R I Á L I E , S T U D I E | I v a S T E I N O VÁ / Î i d o v s k ˘ n á h r o b e k . M o t i v y z á r m u t k u a s k o n u
vãetnû vyobrazení náhrobku.
mastr_05g.qxd
14.10.2009
14:35
Stránka 349
12
13
14
15
Obr. 12. Velká Bukovina (okres Náchod), Ïidovsk˘ hfibi-
ra Breindl Singerovi (Ivanãice, 1851), dûti pfied-
■ Poznámky
tov, náhrobek Avrahama Lewyho, 1866, detail.
sedy Ïidovské obce Jonase Cviho Brauna (Uher-
28 Identifikace náhrobku Leopolda Goldbergera je pouze
Obr. 13. Rakovník (okres Rakovník), Ïidovsk˘ hfibitov,
sk˘ Ostroh, 1863–1866), sourozenci Wolf a Jis-
hypotetická na základû písemn˘ch pramenÛ, neboÈ ná-
náhrobek Viléma Strausse, 1914, detail.
rael Ignatz Königové (star ˘ Ïidovsk˘ hfibitov
hrobní nápis se na náhrobku nedochoval. NA Praha,
Obr. 14. Roudnice (okres Litomûfiice), star˘ Ïidovsk˘ hfibi-
v Roudnici nad Labem, 1869–1870, obr. 14).
tov, náhrobek Wolfa a Jisraela Königov˘ch, 1869/1870,
Na náhrobku v Kojetínû jsou podané ruce zobra-
29 Na Praha, HBM 237, matrika zemfiel˘ch farního úfiadu
detail.
zeny pod smuteãním stromem a symbolizují set-
Chvalkovice, pag. 44–45, zápis 122; viz téÏ Karel MARTÍ-
Obr. 15. HostouÀ (okres Kladno), nov˘ Ïidovsk˘ hfibitov,
kání manÏelÛ ve smr ti po dlouhém, více neÏ tfii-
NEK: Rok 1866 a Ïidovsk˘ hfibitov ve Velké Bukovinû, in:
náhrobek Zeeva Wolfganga Roubitschka, 1855, detail.
cetiletém období (Cvi Hir‰ Steiner, 1832, jeho
DvÛr Králové nad Labem. Vlastivûdné ãtení o na‰em
Ïena Chaje, 1867). Smuteãní strom jakoÏto mís-
mûstû a jeho okolí, IV, ã. 1, prosinec 2006.
to vzájemného setkání umocÀuje celkov˘ v˘raz.
30 Arthur HENKEL, Albert SCHÖNE (eds.), Emblemata,
Podané ruce
33
HBMa 686, pag. 87/88; 89/90.
Dvû vzájemnû podané ruce na Ïidovsk˘ch ná-
Pouze ojedinûle jsou podané ruce vyobrazeny
hrobcích vyznaãují ve vût‰inû pfiípadÛ hrob dvoji-
na náhrobku, kter˘ není urãen pro dvojici, ale pro
derts, Stuttgart 1967, s. 1018.
ce blízk˘ch lidí, manÏelÛ nebo sourozencÛ, spo-
jednotlivce (Blevice: ·emuel Jílovsk˘, 1849; Mi-
31 Nolam MENACHEMSON: A Practical Guide to Jewish
jen˘ch úzk˘m pfiíbuzenstvím v Ïivotû a znovuna-
kulov: Leopold Teltscher, 1928). Motiv rukou je
Cemeteries, Bergenfield, NJ 2007, obr. na s. 35.
lezen˘ch ve smr ti. PÛvodnû antick˘ motiv
v posledním jmenovaném pfiípadû umístûn ve
32 V hebrejském textu nesou jména ·imeon a Benedikt.
pfiátelství a vûrnosti, znovu pouÏívan˘ od rene-
stfiedu Davidovy hvûzdy. Podané ruce nejsou spe-
Byli syny Philippa a zemfieli v jedin˘ den na choleru, viz
cificky smuteãním motivem. Nacházíme je na ke-
Heinrich FLESCH: Geschichte der Juden in Kanitz, in: Hu-
sance,
30
pronikl do v˘zdoby Ïidovsk˘ch náhrob-
kÛ aÏ v 19. století.
31
Handbuch zur Sinnbildkunst des XVI. und XVII. Jahrhun-
Nejstar‰í pfiíklady pocháze-
tubách, svatebních smlouvách, a na chupách,
go GOLD, Die Juden und Judengemeinden Mährens in
jí z doby kolem poloviny 19. století: bratfii Karl
svatebních baldach˘nech, kde ilustrují stejnou
Vergangenheit und Gegenwart, Brno 1929, s. 274.
a Rudolf Gomper tzovi, zesnulí ve stejn˘ den
my‰lenku spojení dvou blízk˘ch.
(Dolní Kounice, 1851),
32
34
manÏelé Juda a Barba-
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 /
M AT E R I Á L I E , S T U D I E | I v a S T E I N O VÁ / Î i d o v s k ˘ n á h r o b e k . M o t i v y z á r m u t k u a s k o n u
33 NA Praha, HBMa 1803, zápisy 613 a 644; HBF 134,
fol. 147.
349
mastr_05g.qxd
14.10.2009
14:35
Stránka 350
16
17
Obr. 16. Lo‰tice (okres ·umperk), Ïidovsk˘ hfibitov, ná-
Roku 1692 bylo ve Frankfurtu nad Mohanem vy-
Na Ïidovsk˘ch náhrobcích b˘vá v reliéfu knihy
hrobek Ester, Ïeny Mo‰eho Bermanna, 1855/1858, detail.
ti‰tûno dílo Davida Ganse Cemach David, jehoÏ ti-
vyryto kromû jména a pfiíjmení také datum úmrtí,
Obr. 17. Osoblaha (okres Bruntál), Ïidovsk˘ hfibitov,
tulní strana zobrazuje okfiídleného boha ãasu, kte-
pfiípadnû i narození. Ran˘m pfiíkladem z poloviny
náhrobek Alexandra Bergmanna, 1853.
r˘ drÏí v jedné ruce pfies˘pací hodiny, v druhé ruce
19. století je náhrobek v Úsovû (Moses Löbl Jaho-
otevfienou knihu a pfies rameno má poloÏenou ko-
da, 1855).
37
Ve spojení s pfies˘pacími hodinami
su. Postava nese rysy antického boha Chrona a je
a zlomenou svící je kniha zachycena v Osoblaze
Andûl
oznaãena hebrejsk˘m nápisem Ha-zman kacar –
(Alexander Bergmann, 1853, obr. 17). Samostat-
Velmi neobvykle pÛsobí v˘zdoba náhrobku Zee-
ãas je krátk˘.
36
n˘ motiv knihy s údaji o zemfielé je hlavním v˘tvar-
va Wolfganga Roubitschka na novém Ïidovském
Motiv pfies˘pacích hodin se dochoval na sever-
n˘m prvkem kubistického náhrobku Rosy, Ïeny
hfibitovû v Hostouni (1855, obr. 15). Ústfiední té-
ní Moravû v Lo‰ticích (Ester, Ïena Mo‰eho Ber-
Jaakova Beera, v âesk˘ch Budûjovicích (1921,
ma náhrobku pfiedstavuje postavu modlícího se
manna, 1855–1858, obr. 16), v Úsovû (Je‰ajahu
obr. 18).
andûla, zobrazeného z profilu. Andûlé neboli po-
Lejb Katz, 1862) a v západních âechách v Jano-
Originální my‰lenku pfiedstavuje tvar náhrobku
slové jsou souãástí tradiãního judaismu a jejich
vicích nad Úhlavou (Barbara, Ïena Isaka Steine-
v podobû knihy. Vyskytuje se od poslední tfietiny
postavy se obãas na Ïidovsk˘ch náhrobcích obje-
ra, 1873). Ústfiední motiv pfies˘pacích hodin je
19. století na hfibitovech v Tachovû, Strakonicích
vují, kdyÏ nesou korunu nebo pfiidrÏují nápis (Do-
obvykle doplnûn kfiídly a charakterizuje „krátk˘
a v obmûnách také v HoraÏìovicích a âesk˘ch Bu-
mousnice, Uhersk˘ Brod, Píseãné nad Dyjí, ·afov).
a ukonãen˘ ãas“. Nûkdy jsou pfiipojena dal‰í zna-
dûjovicích. Poslední zmiÀovan˘ pochází aÏ z roku
Modlící se andûl je v‰ak zcela neobvykl˘ a v dosa-
mení, zlomená svíce (Janovice nad Úhlavou) ãi
1933 a vyznaãuje hrob ãtyfileté Vûry Neviklufové.
vadní Ïidovské funerální skulptufie nemá obdoby.
hofiící smuteãní louãe (Lo‰tice). Pfies˘pací hodiny
Navozuje dojem pfiímluvce pro zemfielého a zfiejmû
jako symbol ãasu se ve zjednodu‰eném provede-
byl ovlivnûn kfiesÈansk˘m pojetím. Ústfiední pole
ní nacházejí také na novodobém náhrobku v Li-
■ Poznámky
náhrobku se sv˘m námûtem zcela vymyká dosa-
berci (1917). Tento motiv je dal‰ím z fiady pfie-
34 Iris FISHOF: Jewish Art Masterpieces from the Israel
vadním zvyklostem. S tím kontrastuje skuteã-
vzat˘ch námûtÛ, které se staly bûÏnou souãástí
Museum, Jerusalem 1994, s. 92–93; Iveta CERMANOVÁ,
nost, Ïe vedlej‰í pole jsou zaplnûna tradiãními Ïi-
Ïidovské sepulkrální v˘zdoby.
Michaela SCHEIBOVÁ: Hebrejské zkratky, v˘sledky epigra-
dovsk˘mi motivy, korunou a levitskou konvicí,
a Ïe cel˘ text náhrobku je vytesán v hebrej‰tinû.
fického v˘zkumu textilní sbírky Îidovského muzea v Praze,
Kniha
Praha 2005, s. 15, obr. 8.
Motiv knihy na Ïidovsk˘ch náhrobcích má nûko-
35 Náhrobek básníka Josepha Francese (1681), vydava-
Pfies˘pací hodiny
lik v˘znamÛ. Jedním z nich je kniha jako symbol
tele sonetÛ, s. 138, obr. 52 a náhrobek Debor y Hany
Motiv pfies˘pacích hodin jakoÏto alegorie ukon-
lidského Ïivota, spojená s pojmem ukonãeného
Mussaphia (1699), viz Michael STUDEMUND-HALÉVY,
ãeného lidského Ïivota je na ãesk˘ch a morav-
ãasu. Otevfiená kniha v tomto pfiípadû obsahuje
Gaby ZÜRN: Zerstört die Erinnerung nicht. Der jüdische
sk˘ch hfibitovech pouÏíván aÏ v 19. století. Pfied-
údaje o pohfibené osobû vãetnû dat narození
Friedhof Königstrasse in Hamburg, Hamburg 2002,
pokládané pfiedlohy pocházejí nejpozdûji z konce
a úmrtí. V tomto pojetí zobrazená otevfiená kniha
s. 106–107, obr. 19.
17. století, kdy byly tématem soudob˘ch tiskÛ.
navozuje pfiedstavu knihy Ïivota, sefer chajim.
36 Vivian B. MANN, Richard I. COHEN (eds.): From Court
Ve stejné dobû se objevují i na sepulkráliích se-
KaÏdoroãnû pfii pfiíleÏitosti Ïidovského nového ro-
Jews to the Rothschilds, Art, Patronage and Power 1600
fardského hfibitova v nûmeckém Hamburku. Na
ku a následn˘ch deseti dní do Dne smífiení (Jom
– 1800, Munich, New York 1996, ã. kat. 180, s. 203.
tamních náhrobcích jsou doplnûny je‰tû motivem
kipur) se rozhoduje o osudu ãlovûka. Neb˘t vy-
37 Foto náhrobku viz Jifií FIEDLER: Îidovské památky
lebky se zkfiíÏen˘mi kostmi, kter˘ dokresluje cel-
mazán z knihy Ïivota (Î 69:29) znamená b˘t za-
v âechách a na Moravû, Praha 1992, obr. na s. 169.
35
kov˘ v˘raz zmaru.
350
psán mezi spravedlivé.
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 /
M AT E R I Á L I E , S T U D I E | I v a S T E I N O VÁ / Î i d o v s k ˘ n á h r o b e k . M o t i v y z á r m u t k u a s k o n u
mastr_05g.qxd
14.10.2009
14:36
Stránka 351
18
19
20
■ Poznámky
Obr. 18. âeské Budûjovice (okres âeské Budûjovice), Ïi-
Zlomená svíce podobnû jako zlomen˘ strom vy-
dovsk˘ hfibitov, náhrobek Rosy, Ïeny Jaakova Beera, 1921.
jadfiuje neãekanû náhle (Osoblaha, obr. 17) nebo
38 Andrzej TRZCI¡SKI: TreÊci symboliczne przedstawieƒ
Obr. 19. Osoblaha (okres Bruntál), Ïidovsk˘ hfibitov,
pfiedãasnû (Janovice nad Úhlavou) ukonãen˘ Ïivot.
na nagrobkach ˝ydowskich w Polsce, Lublin 1997, s. 102.
náhrobek Bely, Ïeny Mo‰eho Wechslera, 1838.
Kombinace zlomené svíce s pfies˘pacími hodina-
39 NA Praha, HBMa 1444, pag. 1–2.
Obr. 20. Nov˘ BydÏov (okres Hradec Králové), star˘ Ïi-
mi a knihou vyjadfiuje tfiemi zpÛsoby skuteãnost
40 Ellen FRANKEL, Betsy PLATKIN TEUTSCH: The Ency-
dovsk˘ hfibitov, náhrobek Josefa Hellera, 1849.
ukonãeného Ïivota. Zobrazuje smr t jako milník
clopedia of Jewish Symbols, Northvale, New Persey, Lon-
v Ïivotû ãlovûka, kter˘ vymezuje a zavr‰uje lidské
don 1992, s. 29.
43
snaÏení.
Svíce a louãe
41 Jana DOLEÎALOVÁ, Alexandr PUTÍK: Bûh Ïivota a Ïi-
Sedmiramenn˘ svícen – menora – osvûtloval
Louãe visící hofiícím plamenem smûrem dolÛ
dovství (Narození, svatba, rodina a úmrtí v památkách Îi-
posvátné prostory ÎidÛ a pozdûji se stal jedním
pfiedstavují dal‰í alternativu vyjádfiení smutku. To-
dovského muzea v Praze), in: Îidovské tradice a zvyky,
z hlavních symbolÛ judaismu. Záfiící svûtlo pfied-
to pÛvodnû antické znamení se na náhrobcích Ïi-
Praha 1995, s. 96.
stavuje Ïivot a jeho stín smrt, jak bylo vnímáno
dovsk˘ch hfibitovÛ vyskytuje od poloviny 19. sto-
42 Na náhrobku Igly z roku 1605, viz Vlastimila HAMÁâ-
Pomûrnû sporadicky zname-
letí v hojném poãtu (napfiíklad v Novém BydÏovû,
KOVÁ, Jifiina ·EDINOVÁ: Ancien cimetière juif à Kolín,
ní menory nacházíme v reliéfní v˘zdobû náhrobkÛ
Jiãínû, âeské Lípû, Mikulovû, Hofiicích, Úsovû)
in: Judaica Bohemiae XX, 2, s. 113–114, fig. 5. Dvû sví-
na na‰em území (napfiíklad na hfibitovû Radobyl
a roz‰ífieno je i v symbolice pouÏívané majoritní
ce na náhrobku Igly pravdûpodobnû symbolizují modlitbu,
u DraÏkova: Libla, dcera Jisraela, 1706; N˘rsko:
spoleãností.
kterou podle nápisu zemfielá za svého Ïivota pravidelnû
38
v Ïidovské kabale.
Ester, dcera Wolfa Janowitzera, 1810).
39
Pro zobrazení zármutku ze smr ti existuje v Ïi-
vykonávala.
Základní v˘znam symbolu svíce je zapsán v kni-
dovsk˘ch sepulkrálních památkách ‰iroká ‰kála
43 Zlomená svíce mÛÏe b˘t kombinována i s dal‰ími sym-
ze Pfiísloví: „Du‰e ãlovûka je svíce Hospodinova“
motivÛ vycházejících z Ïidovské tradice i pfievza-
boly obdobného v˘znamu, kter˘ vychází z textu: napfiíklad
(Pfi 20:27) a toto sdûlení je pfiedmûtem vyobraze-
t˘ch námûtÛ, jejichÏ tûÏi‰tû je aÏ ve v˘zdobû
koruna spadlá z hlavy, viz A. LEVY, cit. v pozn. 15, s. 31,
ní na nûkolika náhrobcích (Osoblaha: Bela, Ïena
19. století. Pfies váÏnost tématu konce Ïivota
obr. 40.
Mo‰eho Wechslera, 1838, obr. 19; ·vihov: Es-
a následného truchlení je z náhrobních nápisÛ cí-
44 KdyÏ stvofiil BÛh ãlovûka ke svému obrazu (Gn 1:27),
terl, Ïena Mo‰eho Sabata, 1849). V Ïidovství
tit nadûje, Ïe smrtí v‰e nekonãí. Jeden z nápisÛ
vdechl mu du‰i, ne‰ama, podílející se na BoÏí pfiirozenos-
provázejí svíce lidsk˘ Ïivot od narození po smrt.
je uvozen souslovím: „Znamení pro Ïivou du‰i –
ti, viz Ja’akov NEUMANN, Gavri’el SIVAN: Judaismus od
Jejich symbolika b˘vá spojena s odchodem du‰e,
Cijun le – nefe‰ chaja“ (Nov˘ BydÏov: Josef Heller,
A do Z, Praha 1998, s. 127. Víra v nesmr telnost du‰e
neboÈ svûtlo, které z nich vyzafiuje, brání v pfiístu-
1849, obr. 20). Nápisy i zpracování v˘zdoby Ïi-
a zmrtv˘chvstání je posledním z Tfiinácti ãlánkÛ víry, které
dovsk˘ch náhrobkÛ vyzafiují jistotu o vûãnosti
formuloval Ïidovsk˘ filozof Maimonides (1135–1204).
pu zla.
40
Tento aspekt je pfiítomen v nûkter ˘ch
zobrazeních na náhrobcích, která pfiipomínají
smuteãní svíce, zapalované u hlavy zemfielého.
42
Reliéf dvou svící,
44
41
rámujících náhrobek nebo jeho
spodní ãást, se nachází na náhrobcích Reuvena
Kahna, 1873, v Kolínû a Hir‰e Weigla, 1893, ve
Velharticích.
a nesmrtelnosti du‰e.
Za pomoc dûkuji Andree Jelínkové a Danielu
Polakoviãovi.
Pfiíspûvek vznikl za podpory v˘zkumného zámûru MK âR ã. 07503233302.
Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 /
M AT E R I Á L I E , S T U D I E | I v a S T E I N O VÁ / Î i d o v s k ˘ n á h r o b e k . M o t i v y z á r m u t k u a s k o n u
351