Otevřít - Zprávy památkové péče

Skvosty hodovních tabulí 19. století.
Stfiíbrné dekorativní nástolce
Anna GROSSOVÁ
PfiedloÏen˘ text je popisem historie a stylov˘ch inspirací dekoraãních dominant slavnostních hodovních tabulí vyroben˘ch ze stfiíbra, které b˘valy jejími centrálními instalacemi (odtud téÏ francouzsk˘ název „surtout de table“) a jejichÏ obliba
vrcholila právû v 19. století. Cílem ãlánku je upozornit na ojedinûlé pfiíklady (ukázky), které se dochovaly v mobiliárních
fondech zámku Le‰ná u Zlína a státního zámku Námû‰È nad Oslavou.
A N O TA C E :
1
Kolekce uÏitkov˘ch pfiedmûtÛ v mobiliárních fon-
Pfiedev‰ím to byly tzv. „stolní ‰perky“ vyrábûné ze
Obr. 1. Firma Vinzenz Mayer’s Söhne, nástolec, VídeÀ,
dech státních hradÛ a zámkÛ ve správû Národního
stfiíbra, slouÏící k v˘zdobû slavnostní tabule, na-
po 1873, stfiíbro – detail bakchantky boãnû sedící na lvu.
památkového ústavu jsou ãasto v˘jimeãné nejen
venek demonstrující hmotné a sociální postavení
Zámek Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA 01519. (Foto Anna
2
hostitele. Nejhonosnûj‰í k tomuto úãelu byly ur-
Grossová, 2012).
ale pfiedev‰ím poskytováním jedineãn˘ch poznat-
ãeny stolní nástavce (z nûmeckého Tafelaufsatz),
kÛ pro studium historie Ïivotního stylu a vkusu
ãesky zvané nástolce, jejichÏ produkce dosáhla
Zprávy památkové péãe. 2011, roã. 71, ã. 2, s. 111 aÏ
sv˘ch majitelÛ. Na rozdíl od muzejních institucí,
vrcholu právû v 19. století. Pfiíspûvek se vûnuje
115. ISSN 1210–5538.
kde v souborech stfiíbra a alpaky pfievládají ukázky
tfiem exempláfiÛm tûchto prací dochovan˘ch
2 Pfiíkladnû pfiedmûty vyrobené z mûdi potaÏené stfiíbrem
pfiedev‰ím vídeÀské provenience z první poloviny
v mobiliárních fondech zámku Le‰ná u Zlína
1
sv˘m pfiedmûtn˘m a materiálov˘m obsahem,
3
(tzv. sheffieldské plátování). I kdyÏ jde o technologii, která
19. století, zde pfievaÏuje vût‰í rozmanitost ve
sehrála v˘znamnou roli v historii stfiíbrnictví, vyskytují se
skladbû, pÛvodu i ãase v˘roby, pohybující se pfii-
její hmotné doklady v muzejních sbírkách spí‰e ojedinûle.
bliÏnû mezi léty 1850–1940. PfiestoÏe se stfiíbrnic-
■ Poznámky
K technologii sheffieldského plátování více viz GROSSO-
ké produkce tû‰ily nejvût‰ímu roz‰ífiení v 19. sto-
1 V mobiliárních fondech ãasto nalézáme pfiedmûty, kte-
VÁ, Anna. Mûì stfiíbrem odûná. Pfiíklady rakouské produk-
letí, kdy je jiÏ mechanizovanûj‰í technologické
ré v muzejních sbírkách chybí a zároveÀ jsou pro nû nejen
ce sheffieldského plátování v mobiliáfii zámku Námû‰È
postupy a zavádûní levnûj‰í tovární v˘roby uãinily
svou prodejní cenou, ale i absencí na ãeském trhu
nad Oslavou. Památky Vysoãiny : Sborník NPÚ – ÚOP
dostupnûj‰ími i neprivilegovanému obyvatelstvu,
s umûním a staroÏitnostmi nedostupné. Viz GROSSOVÁ,
v Telãi. 2010, s. 185–199. ISBN 978-80-904240-5-0.
vlastnictví urãit˘ch pfiedmûtÛ zÛstávalo stále v˘-
Anna. Pojem Dresser. Stopy trvalé anglické inspirace ev-
3 Mobiliární fond zámku Le‰ná u Zlína zapsan˘ v ÚSKP
sadou spoleãensky vy‰‰ích majetn˘ch vrstev.
ropského uÏitého umûní v mobiliáfii zámku Le‰ná u Zlína.
âR pod rej. ã. 51843/37-120434.
Zprávy památkové péãe / roãník 72 / 2012 / ãíslo 5 /
I N M E D I A S R E S | A n n a G R O S S O VÁ / S k v o s t y h o d o v n í c h t a b u l í 1 9 . s t o l e t í . S t fi í b r n é d e k o r a t i v n í n á s t o l c e
315
3
2
4
a státního zámku Námû‰È nad Oslavou, souãas-
maci kávy, ãokolády a jin˘ch pochutin, které si
Obr. 2. Ukázka stolování na zpÛsob „a la française“. Pfie-
nû s pohledem na jisté koncepãní odli‰nosti v˘-
r ychle získávaly ‰irokou oblibu, ale také díky
vzato z GLANVILLE, Pilippa; YOUNG, Hilary (eds.).
robkÛ anglick˘ch od vídeÀsk˘ch.
zmûnám v Ïivotním stylu ‰lechty, inspirované
Elegant Eating. Four hundred years of dining in style,
koncem 17. století francouzsk˘m královsk˘m
V&A Publications 2002.
Struãnû o poãátcích a promûnách stolních de-
dvorem. Historik stfiíbra Joseph P. Brady tento v˘-
Obr. 3. Pfiíklad barokního nástolce z první tfietiny 18. sto-
korací ze stfiíbra
voj nazval „revolucí“, která v˘znamnû pfietvofiila
letí s polévkovou mísou a svícny. Pfievzato z GLANVILLE,
stfiíbrnickou v˘robu a vedla i ke vzniku mnoha
Pilippa; YOUNG, Hilary (eds.). Elegant Eating. Four
Dávnou oblibu slavnostního strojení hodovních
tabulí si mÛÏeme ovûfiovat na dobov˘ch vyobraze-
pfiedmûtÛ bûÏnû uÏívan˘ch dodnes.
9
hundred years of dining in style, V&A Publications 2002.
ních hostin i malovan˘ch záti‰í, dokumentujících
Francouzsk˘ zpÛsob pfiedkládání jídla, naz˘va-
uÏívání ozdobn˘ch pohárÛ, mís, dÏbánÛ, nádob
n˘ service à la française, spoãívající v podávání
na chlazení vína, terin, rÛzn˘ch pfiíborÛ, váz
rÛzn˘ch druhÛ jídel najednou (polévek, ragú, ryb
■ Poznámky
s kvûtinami, svícnÛ a dal‰ích pfiedmûtÛ, slouÏí-
a mas), pfiiãemÏ si stolovníci berou pokrmy dle
4 Mobiliární fond SZ Námû‰È nad Oslavou zapsan˘
cích k servírování rozmanit˘ch druhÛ jídel a po-
vlastní chuti, byl bûhem první poloviny 18. století
v ÚSKP âR pod rej. ã. 51835/37-18111.
chutin, ãi jen ke zkrá‰lení stolu. Kofieny uÏívání
napodobován i na ostatních evropsk˘ch králov-
5 Viz FALKE, Jakob von. Die Kunst im Hause: Geschicht-
zcela samoúãeln˘ch stolních dekorací (ve smyslu
sk˘ch a záhy i ‰lechtick˘ch dvorech (v habsburské
liche und kritisch-ästhetische Studie über die Decoration
nûmeckého slova Schaugericht) lze nalézt jiÏ
monarchii od ãtyfiicát˘ch let 18. století). Talífie
und Austatung der Wohnung. Wien : Gerold & Comp.,
v pozdním stfiedovûku, kdy se na slavnostní tabu-
s nádobím se rozkládaly po obvodu stolu a jídla
1871, s. 334.
le stavûly, k na‰emu údivu, i hrady s pohybujícími
byla kladena soustfiednû za nimi, takÏe stfied sto-
6 SEIPEL, Wilfried. Die Saliera des Benvenuto Cellini:
se lidmi, spícími princeznami stfieÏen˘mi divok˘mi
lu zÛstal jako jedin˘ voln˘ prostor pro umístûní v˘-
Ein goldenes Tafelgerät für König Franz I. von Frankreich.
muÏi ãi stromy s pûjícími ptáky. V renesanci pak
zdoby tabule. Poptávka po stfiedov˘ch dekoracích
Wien : Kunsthistorisches Museum, 2m 006. ISBN
hodovní stoly nesly i lodû z pozlaceného stfiíbra
tak záhy vedla k vytváfiení rozmûrn˘ch objektÛ
3-85497-101-X.
nebo mûdi, figury v‰elik˘ch zvífiat ãi lidí, a dokon-
(stojanÛ) ze stfiíbra, souhrnnû oznaãovan˘ch jako
7 Viz AHRENS, Annette. Porcelán jako projev kultury sto-
ce i jezdecké sochy. Mnohé z tûchto renesanãních
sur tout nebo centrepiece, ale levnûji také z po-
lování. In: SOJKA, Jaroslav (ed.). Porcelán na PraÏském
objektÛ v‰ak vedle v˘znamu dekoraãního mûly jiÏ
zlaceného dfieva, fajánse nebo porcelánu, které
hradû: Krása a uÏitek. Praha : Správa PraÏského hradu,
ãasto i funkci stolních nádob. Názorn˘m pfiíkla-
kromû dekorativní funkce b˘valy i prakticky úãel-
2011, s. 47. ISBN 978-80-86161-71-6.
dem je slavná slánka Benvenuta Celliniho
né.
Nejãastûji mûly podobu zdobnû tvarovan˘ch
8 Pfiíkladnû roku 1761 pfiikázala císafiovna Marie Terezie
(1500–1571) vyrobená poãátkem ãtyfiicát˘ch let
tácÛ nesoucích teriny (polévková mísa s poklicí),
odstranit drahé pracné stolní dekorace z cukru a nadále
16. století pro francouzského krále Franti‰ka I.
nebo rozmanit˘ch mís, nûkdy souãasnû uzpÛso-
pouÏívat jen figurky a kvûty z porcelánu. Viz tamtéÏ, s 48.
(1494–1547), dnes uloÏená ve sbírkách Umûlec-
ben˘ch i jako svícny, kolem nichÏ byly rozmísÈová-
9 Viz BRADY, Joseph P. A History of the Epergne. March
ny nádobky na olej, ocet, sÛl, nebo kofiení.
28, 2009. [cit. 21. 5. 2012] Dostupné na www: http://
5
6
kohistorického muzea ve Vídni. V poãátcích obli-
10
by uÏívání tfi tinového cukru v 16. století byly na
Nástolec, tento francouzsk˘ „vynález“ poãátku
stfiedoevropsk˘ch slavnostních tabulích dekorativ-
18. století, se v Anglii za vlády Jifiího I. (1714–1727)
ry-of-the-epergne/.
ní pfiedmûty z drah˘ch kovÛ a zlacené mûdi dopl-
promûnil do podob mohutn˘ch dekorativních
10 Viz FORREST, Tim; ATTERBURY, Paul. Poznáváme sta-
Àovány, a stále více i nahrazovány, figurální v˘zdo-
pfiedmûtÛ, slouÏících k servírování ovoce a cuk-
roÏitnosti: Porcelán a stfiíbro. 1. vydání. Bratislava : Per-
bou modelovanou z cukrové ãi mandlové hmoty
beverlybremersilver.wordpress.com/2009/03/28/histo-
rovinek. Anglick˘ stfiíbrn˘ nástolec zvan˘ eper-
fekt, 1998, s. 46. ISBN 80-8046-096-5.
zvané tragant, kterou pak bûhem 18. století ãas-
gne získal své charakteristické vzezfiení záhy po-
11 Charakteristickou ukázkou anglického epergne z po-
to stfiídaly tematicky nejroztodivnûj‰í, finanãnû do-
té, co se objevil na tamní tabuli (pfiibliÏnû ve
ãátku viktoriánské doby je stfiíbrn˘ nástolec stojící na zr-
20. letech 18. století) a udrÏel si jej aÏ do období
cadlovém podstavci, dnes vystaven˘ ve stálé expozici
7
8
stupnûj‰í figurky z keramiky a porcelánu.
Dobou nejvût‰ího roz‰ífiení stolního náãiní ze
Je tvofien
Moravské galerie v Brnû. Vznikl v Birminghamu mezi léty
stfiíbra bylo 18. století. DÛvodem byla v˘roba
základnou na ãtyfiech noÏkách, nesoucí centrální
1836–1837 ve stylu tehdy oblíbeného anglického natura-
mnoÏství nov˘ch pfiedmûtÛ urãen˘ch ke konzu-
stfiíbrnou, jindy téÏ sklenûnou mísu, obklopenou
lismu. Základ nástolce tvofií masivní ãtyfibok˘ podstavec
316
vlády královny Viktorie (1837–1901).
11
Zprávy památkové péãe / roãník 72 / 2012 / ãíslo 5 /
I N M E D I A S R E S | A n n a G R O S S O VÁ / S k v o s t y h o d o v n í c h t a b u l í 1 9 . s t o l e t í . S t fi í b r n é d e k o r a t i v n í n á s t o l c e
Obr. 4. Anglick˘ nástolec zvan˘ epergne z 60. let 18. století. Pfievzato z GLANVILLE, Pilippa, YOUNG; Hilary
(eds.). Elegant Eating. Four hundred years of dining in
style, V&A Publications 2002.
men‰ími miskami i tácy, spoãívajícími na postranních ramenech. B˘val doplÀován dvûma víceramenn˘mi svícny zvan˘mi girandoly. Anglick˘
název epergne pochází z francouzského épargne,
znamenající úspornost nebo hospodárnost, zfiejmû proto, Ïe ‰etfiil místo na hodovní tabuli uspofiádané po zpÛsobu service à la française tím, Ïe
mimo funkci stfiedové dekorace souãasnû umoÏ4
Àoval pfiedkládání rÛzn˘ch druhÛ ofiechÛ, ovoce,
ochucovadel a jin˘ch luxusních pochutin z tropÛ
a v˘chodu.
12
v druhé tfietinû 19. století, kdy jiÏ bylo uÏité umûní
mísy upevnûna hadovitá drÏadla, nesená nah˘mi
Centrální stfiíbrné nástolce byly nezbytnou sou-
(zejména stolní náãiní a nádobí) podunajské mo-
Ïensk˘mi tûly vyrÛstajícími z perlovce na obvodu
ãástí jídelních tabulí i v následujícím 19. století.
narchie pod vládou druhého rokoka a naturalismu,
mísy.
Klasicismus, prosazující se v architektufie po-
oÏivujících barokní tradice „v˘stavních“ pokrmÛ
plastick˘ Haugwitzovsk˘ erb (beraní hlava) ve va-
slední tfietiny 18. století a formující i umûní uÏité,
(tzv. Schaugerichte), vytváfien˘ch z tragantu ãi cuk-
vfiínovém vûnci s hrabûcí korunkou, doplnûn˘ dvû-
dal nástolcÛm podobu kvûtinov˘ch zahrad s an-
rové hmoty. V období biedermeieru se siln˘ vliv na-
ma sedícími chlapci.
tick˘mi chrámky a sochami zobrazujícími mytolo-
turalismu projevoval téÏ oblibou stolního nádobí vy-
gické pfiíbûhy. VzrÛstající oblibu tûchto dekorativ-
robeného ve stylu „trompe l’oeil“, napodobujícího
ních objektÛ v první tfietinû 19. století, ovládané
skuteãné pochutiny (napfi. porcelánové ãi keramic15
18
Na del‰ích stranách byl pÛvodnû upevnûn
19
Kvûtiny (nebo i ovoce) byly
■ Poznámky
empírem, následuje i vzestup produkce dospívají-
ké dózy v podobû Ïemlí apod.).
Ve stfiíbrnictví to
z litého stfiíbra, zdoben˘ tepan˘m dekorem a stojící na ãty-
cí k nov˘m variantním fie‰ením konstrukcí, umoÏ-
pfii fie‰ení formy i dekoru uÏitkov˘ch pfiedmûtÛ ved-
fiech noÏkách komponovan˘ch z volut a listoví. Na nûm je
Àujícím jejich pfiestavování souãasnû s prodluÏo-
lo aÏ k prosazování pravidla uÏití znakÛ, symboli-
posazen ko‰ík, z nûhoÏ vyrÛstá centrální, ze dvou lodyh
váním slavnostní tabule, které ãasto dosahovaly
zujících (ozfiejmujících) jejich urãení pfii stolování
splétan˘ stvol a ãtyfii ramena, opakující florální motivy de-
(napfi. servírovací lopatky k podávání ryb tvarované
korující podstavec. Do nich jsou voÏeny brou‰ené sklenû-
délky i 10 metrÛ.
13
Velkou zmûnu v kultufie pfiedkládání pokrmÛ zna-
16
jako ryby ãi zdobené rybími motivy).
né misky slouÏící k podávání pochutin. Kruhov˘ zrcadlov˘
menal styl servise à la russe, pfii nûmÏ jsou jedno-
Pojem nástolec (Tafelaufsatz) mûl v‰ak na kon-
podstavec, zdoben˘ florálním dekorem, mûl pak zv˘‰it
tlivé chody pfiiná‰eny postupnû, takÏe zÛstává do-
tinentu obecnûj‰í v˘znam neÏ v Anglii. Oznaãovaly
lesk stfiíbra. Viz AK [K¤ÍÎOVÁ, Alena]. Nástolec s podstav-
statek prostou pro dekorace po celé plo‰e tabule.
se jím v‰echny pfiedmûty stojící na jídelním stole
cem. In: Doteky minulosti: Mistrovská díla umûleckého
Traduje se, Ïe byl poprvé uveden rusk˘m velvy-
k potû‰ení oka – vedle kvûtinov˘ch Ïardiniér
fiemesla od antiky po secesi: V˘stava ke 125. v˘roãí zalo-
slancem v PafiíÏi, av‰ak jeho skuteãn˘m tvÛrcem
a mís na ovoce téÏ vázy, nádoby na chlazení vína,
Ïení Moravské galerie v Brnû. Brno : Moravská galerie,
byl zfiejmû Antonin Carême (1784–1833), fran-
víceramenné svícny, sochy, ka‰ny, chrámky a dal-
1998, s. 192–193, ã. k. 91. ISBN 80-7027-087-X.
17
couzsk˘ kuchafisk˘ mistr, kter˘ po pádu císafiství
‰í.
pob˘val jist˘ ãas v Rusku u carského dvora, kde
‰ím producentem tûchto pfiedmûtÛ vídeÀská firma
V habsburské monarchii byla zfiejmû nejvût-
13 Viz FORREST, Tim; ATTERBURY, Paul, cit. v pozn. 10,
tento zpÛsob servírování, v prÛbûhu první poloviny
Mayerhofer & Klinkosch, od roku 1869 nesoucí
s. 82.
19. století postupnû roz‰ífien˘ po celé Evropû
název J. C. Klinkosch, jejímÏ majitelÛm byl nûkoli-
14 Viz HASLINGER, Ingrid. Augenschmaus und Tafelfreu-
(v habsburské monarchii se prosazuje aÏ od tfiicá-
12 Viz BRADY, Joseph P., cit. v pozn. 9.
krát propÛjãen titul dvorního dodavatele stfiíbra ra-
den : Die Geschichte des gedeckten Tisches. losterneu-
Nebyl sice tak vizuálnû efekt-
kouskému císafiskému dvoru. ¤emeslnou i for-
burg : Norka, Buch- u. Zeitungs-Verl. [ca 2001], s. 75.
ní jako jednorázová nabídka v˘bûru jídel u service
mální kvalitu jejich v˘robkÛ reprezentuje mimo
15 Viz AHRENS, Annette, cit. v pozn. 7, s. 53.
à la frainçaise, jeho velkou pfiedností v‰ak bylo
jiné rozmûrná oválná mísa a dvojice stolních dva-
16 CULME, John; STRANG, John G. Antique Silver and Sil-
pfiedev‰ím zlep‰ení kvality pfiedkládan˘ch pokrmÛ
náctiramenn˘ch svícnÛ, zdobících hodovní tabule
ver Collecting. London – New York – Sydney – Toronto
(co do ãerstvosti a teploty). V polovinû století tak
‰lechtické rodiny HaugwitzÛ, dnes souãásti mobi-
1973, s. 63.
nástolce ztrácejí svÛj pÛvodní v˘znam a aÏ do po-
liárního fondu státního zámku Námû‰È nad Osla-
17 Viz FALKE, Jakob von, cit. v pozn. 5, s. 335.
ãátku století dvacátého slouÏí jen jako dekorativní
vou. ·iroká stfiíbrná mísa, dlouhá 75 cm a 40 cm
18 Podnos – Ïardiniéra; stfiíbro, v. 21,3 cm, d. 74,8 cm,
stojany pro instalaci ovoce a kvûtin.
‰iroká, která zfiejmû slouÏila jako Ïardiniéra
h. cca 40 cm; znaãeno: rakousk˘ dvouhlav˘ orel, J. C.
k aranÏování kvûtin, usazená na hladké rotaãní,
KLINKOSCH v obdélníku, vídeÀsk˘ punc pro 800/1000
Centrální nástolce (surtout de table) v mobiliá-
odstupÀované podstavû, je zdobená v duchu
z let 1872–1922; inv. ã. NO02413a.
fiích zámku Le‰ná u Zlína a státního zámku Ná-
módní neorenesance (palmetami, rozvilinami
19 Erby s plastikami chlapcÛ byly v minulosti z mísy se-
mû‰È nad Oslavou
14
t˘ch let), prosadil.
a perlovcem). Tento smûr ovládal architekturu
jmuty, a proto jsou v mobiliáfii uloÏeny zvlá‰È: Dekorace;
V produkcích vídeÀsk˘ch stfiíbrníkÛ lze sledo-
a uÏité umûní rakouské monarchie od ‰edesát˘ch
stfiíbro, v. 9 cm, d. 25,5 cm; neznaãeno; inv. ã. NO03717,
vat roz‰ífiení v˘roby dekorativních nástolcÛ aÏ
let 19. století. Na krat‰ích stranách jsou k okraji
NO03718.
Zprávy památkové péãe / roãník 72 / 2012 / ãíslo 5 /
I N M E D I A S R E S | A n n a G R O S S O VÁ / S k v o s t y h o d o v n í c h t a b u l í 1 9 . s t o l e t í . S t fi í b r n é d e k o r a t i v n í n á s t o l c e
317
5
aranÏovány v alpakové vloÏce mísy.
20
Plastick˘
Obr. 5 Firma Josef Karl Klinkosch, podnos – Ïardiniéra,
vavfiínov˘ vûnec s erbem rodu HaugwitzÛ, hrabûcí
VídeÀ, po 1872, stfiíbro, v. 21,3 cm, d. 74,8 cm, h. cca
korunkou a stejn˘m ornamentem, doplnûn˘m gir-
40 cm. Státní zámek Námû‰È nad Oslavou, inv. ã.
landami a lvími maskarony, zdobí téÏ odstupÀova-
NO02413a, NO03717. (Foto Ladislav Bezdûk, 2012)
né vysoké sokly obou dvanáctiramenn˘ch kande-
Obr. 6. Firma Josef Karl Klinkosch, dvanácti ramenn˘
lábrov˘ch stolních svícnÛ s plastikami antick˘ch
svícen, VídeÀ, po 1872, stfiíbro, v. 86,5 cm, Ø podstavy
bohÛ (Neptuna a snad jeho Ïeny Amfitríty).
21
Îardiniéra s obûma svícny z Námû‰tû nad
cca 19 cm, Ø koruny ze svícnÛ cca 39 cm. Námû‰È nad
Oslavou, inv. ã. NO02353. (Foto Ladislav Bezdûk, 2012)
Oslavou byla zhotovena mezi léty 1872–1918
pravdûpodobnû jako souãást poãetnûj‰ího jídelního souboru, nabízeného firmou J. C. Klinkosch
fie Maxmiliána (1832–1867), popraveného v Me-
v poslední tfietinû 19. století majetn˘m zákazní-
xiku roku 1867. V roce 1868 byl servis vefiejnû
kÛm. Tyto servisy, tû‰ící se u ‰lechty i pfiíslu‰níkÛ
vystaven ve Vídni a následnû za mofie odvezen
císafiského dvora znaãné oblibû, obsahovaly ved-
Dr. Franti‰kem Kaskou (1834–1907), od nûjÏ,
le standardního stolního nádobí a náãiní téÏ roz-
coby sbûratele památek na mexického císafie
mûrné nástolce, Ïardiniéry a víceramenné svícny
Maxmiliána Habsburského, jej praÏské Národní
zdobené plastikami antick˘ch boÏstev. Pfiíkladem
muzeum získalo darem v roce 1907. Reprezenta-
zÛstávají dva rozsáhlé, kompletnû dochované
tivní v˘bûr z obou souborÛ byl vystaven nejprve
soubor y, dnes ve vlastnictví Národního muzea
od 10. ãervence do 6. záfií 2002 v hlavní pokladní
v Praze. První z nich je „Velk˘ ser vis“ Franti‰ka
hale Wagnerovy secesní budovy Österreichische
Josefa Salm-Reifferscheida (1819–1891), objed-
Postsparkase (Rakouská po‰tovní spofiitelna)
nan˘ roku 1867 je‰tû u firmy s pÛvodním názvem
Mayerhofer & Klinkosch, jehoÏ pfiedmûty jsou ze
6
318
dvou tfietin znaãeny puncem M&K, z jedné pak jiÏ
■ Poznámky
znaãkou J. C. Klinkosch, z ãehoÏ je zfiejmé, Ïe byl
20 VloÏka; alpaka, v. 7,2 cm, d. 55 cm, h. 33,3 cm; zna-
vyroben v dobû zmûny názvu spoleãnosti. Proka-
ãeno: monogram J.C.K. v obdélníku, monogram APL ve
zují to i firemní ‰títky na transportních bednách,
ãtverci; inv. ã. NO02413b.
nesoucí buì nápis „Mayerhofer & Klinkosch“
21 Dvojice dvanáctiramenn˘ch svícnÛ; stfiíbro, v. 86,5 cm,
nebo „J. C. Klinkosch vorm. Mayerhofer & Klin-
ø podstavy cca 19 cm, ø koruny ze svícnÛ cca 39 cm;
kosch“. Druh˘, tzv. Císafisk˘ ser vis, obsahující
znaãeno: rakousk˘ dvouhlav˘ orel, J. C. KLINKOSCH v ob-
celkem 465 kusÛ nádobí pro 24 osob, objednal
délníku, vídeÀsk˘ punc pro 800/1000 z let 1872–1922;
císafi Franti‰ek Josef I. (1848–1916) jako dar pro
inv. ã. NO02353 (se sochou Neptuna), NO02354 (s po-
Dona Mariu Riva Palaciu, advokáta neúspû‰nû
stavou Ïenského boÏstva). Oba svícny jsou po‰kozeny.
obhajujícího Franti‰kova bratra, mexického císa-
Na soklech ryté ãíslice 105 3/16 a 104 3/16.
Zprávy památkové péãe / roãník 72 / 2012 / ãíslo 5 /
I N M E D I A S R E S | A n n a G R O S S O VÁ / S k v o s t y h o d o v n í c h t a b u l í 1 9 . s t o l e t í . S t fi í b r n é d e k o r a t i v n í n á s t o l c e
8
7
Obr. 7. Firma Vinzenz Mayer’s Söhne, nástolec, VídeÀ,
po 1873, stfiíbro – detail Siléna s chlapcem. Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA 01519, (Foto Anna Grossová, 2012).
Obr. 8. Firma Vinzenz Mayer’s Söhne, nástolec, VídeÀ,
po 1873, stfiíbro, sklo, onyx, v. 81 cm, d. 108,5 cm,
h. 45,5 cm. Zámek Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA 01519,
(Foto Anna Grossová, 2012).
Obr. 9. Valentin Teirich (?), kresebná reprodukce nástolce
firmy Vinzenz Mayer’s Söhne, repro z publikace ke svûtové
v˘stavû ve Vídni v roce 1873.
9
miskami, z nichÏ prostfiední je doplnûn nástav-
Nationalmuseums Prag. Wien : Österreichische Postpar-
Zde byly k vidûní
cem nesoucím vysokou ‰tíhlou sklenûnou vázu,
kasse, 2002 – GROSSOVÁ, Anna. Stolní stfiíbro firmy
i dva víceramenné svícny z Císafiského servisu,
a bohatou figurální dekorací, inspirovanou m˘tem
Mayerhofer & Klinkosch: K v˘stavû vídeÀského stolního
odli‰ující se od námû‰Èsk˘ch pouze v˘bûrem
boha Dion˘sa. Po stranách stfiedového stojanu je
stfiíbra v Moravské galerii v Brnû. Prostor Zlín: v˘tvarné
jin˘ch antick˘ch boÏstev. Souãástí Velkého servi-
ztvárnûna dvojice nah˘ch bakchantek boãnû sedí-
umûní – architektura – urbanismus – film – vûda. 2002.
su Franti‰ka Josefa Salm-Reifferscheida je pak
cích na lvech, z nichÏ kaÏdá nese v jedné ruce
roã. IX. ã. 4–6. s. 49–51. ISSN 1212-1398.
i velk˘ kruhov˘ podnos, kter ˘ je variantou hag-
misku na hrozny, v druhé pak drÏí hÛl zvanou thyr-
23 Jedná se o pfiedmût, kter ˘ byl v letech 1952–1953
witzovské Ïardiniéry.
sos, jiÏ tfiímají i dva Silénové doprovázení dvojicí
pfiidán spolu s ostatními umûleck˘mi sbírkami národního
Dal‰í charakteristickou ukázkou neorenesanã-
chlapcÛ. Stfiíbrné ãásti nástolce jsou zdobeny
podniku SVIT Gottwaldov do správy KNV Gottwaldov, cha-
ního stylu tvorby vídeÀsk˘ch stfiíbrníkÛ, která se
plastick˘m neorenesanãním dekorem (girlandy,
rakterizovan˘ v seznamu „sbírka salus I. kategorie“ jako
dnes nachází v jídelnû zámku Le‰ná u Zlína,
beraní hlavy, akantové listy, festony, atd.), sklenû-
„speciální dfievûná skfiínka se stojanem z ryzího stfiíbra
a následnû od 10. fiíjna 2002 do 5. ledna 2003
v Moravské galerii v Brnû.
je nástolec
23
22
instalován˘ na dlouhém tûÏkém
24
né ãásti pak jemn˘mi arabeskov˘mi motivy.
a mísami na ovoce (zdobená umûleck˘mi figurami)“. Viz
obdélníkovém profilovaném soklu, po stranách
Moravsk˘ zemsk˘ archiv v Brnû, fond Obuvnick˘ prÛmysl
s vybíhajícími pÛlkruhov˘mi podstavami, opatfie-
– SVIT s. p. Zlín, sign. I/3, inv. ã. 24, kart. 553.
ném deskou le‰tûného ãerného onyxu. Na ní pak
■ Poznámky
24 Nástolec; stfiíbro, sklo, onyx, v. 81 cm, d. 108,5 cm,
spoãívá trojice, tvarováním i dekorem pfiekypují-
22 Viz STEHLÍKOVÁ, Dana. Wiener Tafelsilber Mayerhofer
h. 45,5 cm; znaãeno: vídeÀsk˘ punc pro stfiíbro
cích pilífiov˘ch stojanÛ s ploch˘mi sklenûn˘mi
& Klinkosch und J. C. Klinkosch aus der Sammlung des
800/1000 z 1872–1922, v˘robní znaãka V. MAYER’S
Zprávy památkové péãe / roãník 72 / 2012 / ãíslo 5 /
I N M E D I A S R E S | A n n a G R O S S O VÁ / S k v o s t y h o d o v n í c h t a b u l í 1 9 . s t o l e t í . S t fi í b r n é d e k o r a t i v n í n á s t o l c e
319
delní tabuli, kde jsou vrcholem celkové v˘zdoby
(dekorace), ov‰em nesmí bránit hostÛm v komunikaci a rozhledu.
30
V 19. století zdobily rozmûrné stfiíbrné nástolce hodovní tabule jiÏ jen pfii v˘jimeãn˘ch, zejména
reprezentaãních pfiíleÏitostech hostitele. Dnes je
vnímáme pfiedev‰ím jako svûdky zaniklého Ïivotního stylu a názorné ukázky v˘tvarné a fiemeslné
kvality v˘robkÛ jiÏ vût‰inou neexistujících stfiíbrnick˘ch firem.
Studie vznikla v rámci v˘zkumného úkolu Národního památkového ústavu, fie‰eného v roce
2012: V˘zkum, dokumentace a prezentace movitého kulturního dûdictví, VaV 130.
■ Poznámky
SÖHNE; inv. ã. LA 01519. Po‰kozeno, sklenûné podnosy
krajních kandelábrÛ jsou nepÛvodní, ãásti plastik jsou
olámané.
25 Architekt a spisovatel, absolvent vídeÀské akademie
10
v˘tvarn˘ch umûní, 1867 se stal kresliãem Rakouského
muzea pro umûní a prÛmysl, uãil na vídeÀské umûlecko-
Obr. 10. Nástolec, Lond˘n, 1907, stfiíbro, postfiíbfiená
MfiíÏka sv˘m provedením naznaãuje spí‰e funkci,
prÛmyslové ‰kole (od 1868 jako docent a od 1871 jako
mosaz, mísa – v. 10,5 cm, d. 31,7 cm, ‰. 27 cm, podstavec
která vyhovuje více instalaci ovoce neÏli kvûtin.
profesor). Zemfiel ve vûku 32 let.
– v. 8,9 cm, d. 37,7 cm, ‰. 30,5 cm, vloÏka – d. 30 cm,
‰. 24,7 cm. Zámek Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA01531abc.
26 C. k. továrna na v˘robu zlatého a stfiíbrného zboÏí, za-
Závûr
loÏená roku 1810 zlatníkem a galanterníkem Vinzenzem
PfiestoÏe nástolec jako surtout (stfiedová deko-
Mayerem (26. 3. 1789 Gmünd – po 1856). V roce 1842
race stolu) slavnostních jídelních tabulí je my‰-
vstoupil do firmy jeho syn Josef Mayer sen. (1820 VídeÀ
lenkou francouzskou a brzy jeho uÏití nabylo obli-
– po 1900). Roku 1856 byl zaprotokolován název „Vin-
Tento „le‰ensk˘“ nástolec, jehoÏ autorem návr-
by i v ostatních ãástech Evropy, jedinou zemí,
zenz Mayer’s Söhne“. V roce 1872 vstoupili do firmy Jo-
hu byl uãitel vídeÀské UmûleckoprÛmyslové ‰koly
jejíÏ stfiíbrníci mu dali charakteristickou a neza-
sefovi synové Josef Mayer jun. (1851–1913?) a Franz
(Foto Anna Grossová, 2012).
25
zhotovil
mûnitelnou podobu, byla Anglie. Ve stfiední Evro-
Mayer sen. (1852 – 29. 12. 1920). Od roku 1921 podnik
v poslední ãtvr tinû 19. století jin˘ v˘znamn˘ ví-
architekt Valentin Teirich (1844–1876),
pû v‰ak byly jiÏ od poãátku jako nástolce vnímány
vedl Franz Mayer jun. Firma se zúãastÀovala pfiehlídek
deÀsk˘ producent stfiíbrného zboÏí, firma Vinzenz
v‰echny dekorativnû vyhlíÏející, na jídelní stÛl sta-
rakouského prÛmyslu v Rakouském muzeu umûní a prÛ-
sklenûné ãásti dodal proslul˘
vûné pfiedmûty (od podstavcÛ na karafy na olej
myslu ve Vídni i svûtov˘ch v˘stav a spolupracovala s ra-
vídeÀsk˘ v˘robce skla J. & L. Lobmayer. V˘robek
a ocet, nádobek na hofiãici a cukr, kofienek, ko‰í-
kousk˘mi návrháfii, napfiíklad Valentinem Teirichem (1844
byl zfiejmû poprvé pfiedveden na svûtové v˘stavû
kÛ na ovoce ãi polévkov˘ch terin, pfies stojany na
aÏ 1876).
ovoce a cukroviny aÏ po figurální dekorativní in-
27 LÜTZOV, Carl von (ed.). Kunst und Kunstgewerbe auf
Poslední, nejmlad‰í ukázka, z mobiliáfie zámku
stalace, pfiedstavující nejãastûji lovecké, galant-
der Wiener Weltausstellung 1873. Leipzig : E. A. See-
Le‰ná u Zlína (z majetku ‰lechtické rodiny Seiler-
ní, námofiní ãi mytologické scény). V dobû, kdy
mann, 1875, s. 120; US, Tafelaufsatz. In: FRODL, Ger-
nÛ-AspangÛ), stfiíbrn˘ nástolec vyroben˘ v Lond˘-
byly vídeÀsk˘mi stfiíbrníky zhotoveny i pfiedstavo-
bert (ed.). Geschichte der bildenden Kunst in Österreich
nû v roce 1907, názornû pfiedstavuje promûnu
vané pfiedmûty z Námû‰tû nad Oslavou a Le‰né
: 19. Jahrhundert. München [u.a.] : Prestel, 2002, kat.
anglického epergne v dekorativní stojan slouÏící
u Zlína, napsal kustod Rakouského muzea pro
ã. 331, s. 600. ISBN 3-7913-2524-8 (nástolec z majetku
pouze k instalaci ovoce a kvûtin. Dle vídeÀského
umûní a prÛmysl ve Vídni (dne‰ní MAK – Muse-
Hillwood Musea ve Washingtonu v USA).
dovozového puncu z let 1902–1922 byl zakou-
um für angewandte Kunst) Jakob Falke ve své
28 Nástolec; stfiíbro, postfiíbfiená mosaz, mísa –
pen na území Rakouska-Uherska. Na tradiãním
publikaci „Die Kunst im Hause“ následující: „Pod
v. 10,5 cm, d. 31,7 cm, ‰. 27 cm, podstavec – v. 8,9 cm,
vy‰‰ím oválném podstavci spoãívá mísa, obsahu-
názvem nebo urãením nástolce dnes nalezneme
d. 37,7 cm, ‰. 30,5 cm, vloÏka – d. 30 cm, ‰. 24,7 cm;
Mayer’s Söhne,
26
ve Vídni roku 1873.
27
28
Podstavec s mísou
na jídelních stolech mísy na kvûtiny a ovoce, vázy
znaãeno: WC v tvarovaném orámování, lev, hlava leopar-
nesou ãtyfii dekorativní noÏky komponované z pal-
a chladiãe, ka‰ny, chrámy, sochy, ramenné svíc-
da, písmeno letopoãtu m = Lond˘n 1907, vídeÀsk˘ do-
met a akantov˘ch listÛ. Hladk˘ plá‰È obou je ryt-
ny a mnoÏství vûcí, které vlastnû nejsou niãím
vozov˘ punc z 1902–1922; na spodní stranû mísy r ytá
micky ãlenûn ploch˘mi vertikálními Ïebry, ozube-
a nemají Ïádné jiné urãení, neÏ stát na stole
jména: JRMA DEGENFELD / JSTVÁN DÉNES, STEPHANIE
n˘ okraj mísy lemuje decentní plastick˘ rokokov˘
k potû‰ení oka a které by mohly stát na kaÏdém
WENCKHEIM; inv. ã. LA01531abc.
ornament (mu‰le, akant, závûs), ve v˘raznûj‰í for-
jiném místû.“
mû se opakující i pfii spodním okraji podstavce.
primárnû pfiihlédnuto k pfiíslu‰nosti (vztahu) k jí-
jící vloÏku v podobû mfiíÏky.
320
29
Pfii jejich vzniku v‰ak mûlo b˘t
29 Viz FALKE, Jakob von, cit. v pozn. 5, s. 335.
30 TamtéÏ, s. 336–338.
Zprávy památkové péãe / roãník 72 / 2012 / ãíslo 5 /
I N M E D I A S R E S | A n n a G R O S S O VÁ / S k v o s t y h o d o v n í c h t a b u l í 1 9 . s t o l e t í . S t fi í b r n é d e k o r a t i v n í n á s t o l c e