2.03. 2011 Výroční soutěž disertačních prací pořádaná
Transkript
2.03. 2011 Výroční soutěž disertačních prací pořádaná Výborem regionů, ročník 2011 Téma: „Místní a regionální samosprávy v Evropské unii“ Výbor regionů vyhlašuje každoročně soutěž, jejímž cílem je ocenit disertační práce s tématy regionálních nebo místních aspektů (článek I nařízení č. 2/2010), obhájené na univerzitě v některé ze zemí EU. Účastnit se mohou kandidáti, kteří získali doktorát v průběhu 12 měsíců předcházejících lhůtě pro podání přihlášek. I. cena: 6 000 EUR max 4 ceny za zásluhy: 2 000 EUR Práci je nutno poslat nejpozději do 16. května 2011 na adresu uvedenou v článku II nařízení č. 2/2010. Plné znění nařízení je též na http://www.cor.europa.eu (stanoviska dokumenty/studie/soutěže disertačních prací). Plakát k soutěži zde. http://www.upce.cz/spoluprace/absolventi/sdp.html a natur.cuni.cz Výroční soutěž disertačních prací pořádaná Výborem regionů Výbor regionů vyhlašuje každým rokem soutěž, jejímž cílem je ocenit disertační práce, jejichž hlavním tématem jsou regionální nebo místní aspekty obhájené na univerzitě v některé ze zemí Evropské unie. K účasti v letošním ročníku soutěže se mohou přihlásit kandidáti, kteří získali doktorát v průběhu dvanácti měsíců předcházejících lhůtě pro podání přihlášek pro daný rok. Porota složená z nezávislých osob (univerzitních profesorů či učitelů působících na univerzitě) vybere nejlepší práci. První cena je dotována částkou 6000 EUR. Porota může rovněž udělit vyznamenání za vynikající práci. Žádáme uchazeče, aby nejpozději do 16.května 2011 zaslali svou práci jako jedinou zásilku na adresu uvedenou v článku II nařízení č. 2/2010. Plné znění nařízení naleznete na internetových stránkách Výboru a regionů http://www.cor.europa.eu (stanoviska dokumenty/studie/soutěžedisertačních prací). http://www.natur.cuni.cz/faculty/studium/aktuality/vyrocni-soutez-disertacnich-praciporadana-vyborem-regionu Týden v evropských institucích 21. – 27. března 2011 21.03.2011 Tento týden se koná mini plenární zasedání Evropského parlamentu, hlasovat se bude o právech spotřebitelů a mechanismu stability, diskutovat o situaci v Japonsku, příštím zasedání Evropské rady 24. - 25. března 2011 a rozpočtu na rok 2012. V rámci jednání výborů Evropského parlamentu jsou na programu: pojištění vkladů, vnitřní trh, rozpočet, smluvní právo pro spotřebitele a podniky, systém řešení patentových sporů, fondy a ochranou známku EU. Koncem týdne zasedne Evropská rada. Schází se Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy, koná se výjimečné zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku k energetickým záležitostem a neformální setkání ministrů pro životní prostředí a ministrů pro vzdělávání. Komise připravila konferenci pro překladatele, fórum k Eco-inovacím a Výbor regionů konferenci k subsidiaritě, konkurenceschopnosti a kulturnímu dědictví a vodním zdrojům. Evropský hospodářský a sociální výbor se věnuje demografii a roli rodiny, revizi rozpočtu, zelenější Evropě, dobrovolnictví a participativní demokracii. Koná se summit Evropské lidové strany (EPP). V pondělí 21. března 2011 zasedá Výbor pro rozpočtovou kontrolu EP k projednání finančních pravidel pro roční rozpočet Evropské unie, zprávy Evropského účetního dvora nazvané „Rozvojová pomoc ES pro základní vzdělávání v subsaharské Africe a jižní Asii“, výroční zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), politiky soudržnosti po roce 2013 a také udělí absolutoria za rok 2009. Hospodářský a měnový výbor EP má na programu postoj Evropského parlamentu k rozpočtu pro rok 2012, měnové záležitosti Evropské centrální banky, systémy pojištění vkladů, smluvní právo pro spotřebitele a podniky, systémy odškodnění investorů, makroekonomickou nerovnováhu a rozpočtové rámce členských zemí. Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů EP projedná investice v digitální růst, novou obchodní politiku v rámci strategie Evropa 2020, ochranu spotřebitele, smluvní právo pro spotřebitele a podniky, pojištění záruk, regulaci fosfátových a fosforových sloučenin v pracích prostředcích. Výbor pro regionální rozvoj EP se bude věnovat strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, ročnímu rozpočtu EU, digitálnímu růstu, energetickým infrastrukturám s výhledem do roku 2020, společné zemědělské politice vstříc roku 2020, postoji Evropského parlamentu k rozpočtu na rok 2012 a systém národních a regionálních účtů v EU. Výbor pro právní záležitosti EP bude jednat o jednotném systému pro řešení patentových sporů, posouzení dopadu, dědictví, auditech, smluvním právu pro spotřebitele a podniky, boji proti terorismu, derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů a soudních sporech týkajících se Evropského parlamentu.Rada pro obecné záležitosti a vnější vztahy se schází ve formaci ministrů pro vnější záležitosti k projednání situace v Lýbii, mírového procesu na Středním východě a strategii Evropské unie pro region Sahel a Africký roh. V tento den zasedá také formace ministrů pro obecné záležitosti, aby se zabývala finálními přípravami zasedání Evropské rady , konaného ve dnech 24.-25.03. 2011. Koná se výjimečné zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetikuk mezinárodnímu vývoji a dopadu na světové energetické trhy a energetický sektor Evropské unie. Komise upozorňuje na významnou třídenní návštěvu komisaře Barniera v Číně. Výbor regionů pořádá v pořadí již Pátou konferenci k subsidiaritě. Evropský hospodářský a sociální výbor má na pořadu dne veřejné slyšení na téma: „Role rodiny v demografických změnách“ a bude diskutovat tzv.“best practices“ v této oblasti s členskými státy a dále uskuteční veřejné slyšení nazvané „Revize rozpočtu EU a návrhy pro příští víceletý finanční rámec“. Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL) pořádá konferenci k výročí 50 let člověka ve vesmíru za účasti europoslance Vladimíra Remka. V úterý 22. března 2011 zasedá Výbor pro zahraniční věci EP k jednání o vztazích EU s latinskoamerickými zeměmi a Kanadou, pokroku Islandu za rok 2010, EU jako celosvětovém činiteli, valném shromáždění OSN, diskusi ke společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP), rozpočtu pro rok 2012 a delegaci EP ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko. Výbor pro rozvoj EP řeší rozpočtovou podporu rozvojovým zemím, třístranné rozhovory o rozpočtu na rok 2012, sociální odpovědnost podniků, nestátní subjekty a místní orgány, rybolov EU a Seychel, valné shromáždění OSN, dopad rozvojové politiky a společnou zemědělskou politiku pro rok 2020. Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů EP diskutuje zemědělské a lesnické stroje, ochranu osobních údajů, pojištění vkladů, označování textílií, rádiové spektrum, smluvní právo, Unie inovací, budoucnost služeb obecného zájmu (SCGI) a pořádá výměnu názorů s komisařem Tajanim. Výbor pro regionální rozvoj EP má na programu efektivnost Fondu pro regionální rozvoj a strukturálních fondů, politiku soudržnosti na období 2007-2013, územní spolupráci, absolutoria 2009, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), námořní politiku, Unie inovací a politiku soudržnosti. Výbor pro právní záležitosti EP pořádá diskusï s komisařkou Redingovou a jedná o posouzení dopadu, třetích stranách a nálezech Evropského soudního dvora, pojištění vkladů, Unii inovací, odškodnění investorů, Směrnice ke geneticky modifikovaným organismům (GMO),pojištění vkladů, zdanění, šarže, jednotkách měření a ochranné známce EU. Výbor pro ústavní záležitosti EP bude řešit mechanismus stability eurozóny, jednací řád řízení před Evropským soudním dvorem. Jednání uskuteční COREPER I. (Comité des Représentants Permanents). Komise pořádá tiskovou konferenci k návštěvě komisaře Barniera v Číně a Fórum k eko-inovacím v rámci Programu podpory enviromentálních technologií (ETAP). Evropský hospodářský a sociální výbor připravil seminář: „Jaké jsou výhledy participativní demokracie v Evropě?“. Výbor regionů pořádá konferenci nazvanou: „Evropská města pro vodu - jak mohou města přispět k záchraně evropských vodních zdrojů“. Ve středu 23. března 2011 pořádá Komise týdenní zasedání kolegia, třetím dnem uzavírá návštěvu komisař Barnier v Číně a pokračuje ETAP Fórum k ekoinovacím. Evropský parlament zahajuje dvoudenní plenární zasedání v Bruselu o mechanismu stability eurozóny, zasedání Evropské rady, politice sousedství, programu přesídlení, ochraně dat, právech spotřebitelů, informačních bezpečnostních agenturách a rozpočtu pro rok 2012. V Senátu ČR se koná schůze Výboru pro evropské záležitosti k tématům přezkum rozpočtu EU, budoucnost společné zemědělské politiky do roku 2020, Akt o jednotném trhu (5O návrhů), bezbariérová Evropa, boj proti chudobě, biopaliva a biokapaliny, dohled nad obchodováním s emisemi. Evropský hospodářský a sociální výbor připravil veřejné slyšení na téma „Zelenější Evropa - zelenější svět?“ a „Dobrovolnictví - motivace, hodnota a uznání“. Evropská lidová strana (ELS) připravila workshop: „Jak se mění politika? Elektronická demokracie jako naléhavá potřeba.“ Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) pořádá slyšení o bezpečnosti nukleární energie v Evropě ve světle incidentu v Japonsku a seminář na téma: Ilegální rybolov v EU. Ve čtvrtek 24. března 2011 pořádá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví EP společně AFET, DROI, SEDE a DEVE EP výměnu názorů s Michelle Bachelet. Koná se zasedání Evropské rady, kde proběhne diskuse o obecných záležitostech, hospodářských a měnových záležitostech a evropské politice sousedství. Evropský parlament má na programu plenárního zasedání v Bruselu leteckou dopravu, letecké služby, turismus, obchodní preference Moldávie, celní preference a žádosti k pobytu a práci. Koná se neformální setkání ministrů pro životní prostředí a konference nazvaná: „Budoucnost evropských vod“.Komise připravila konferenci pro překladatele z kandidátských zemí a Výbor regionů konferenci na téma: Zvyšování konkurenceschopnosti Evropy prostřednictvím výzkumu v oblasti kulturního dědictví - iniciativa EU projektu NET HERITAGE. V pátek 25. března 2011 pokračuje druhým dnem zasedání Evropské rady k obecným, hospodářským a měnovým záležitostem a evropské politice sousedství. Pokračuje neformální setkání ministrů pro životní prostředí a konferenci o budoucnosti evropských vod. Evropská lidová strana zahajuje třídenní summit v Bruselu. Evropská komise tento týden bude schvalovat tyto dokumenty (bude rozhodnuto až ve středu): • Sdělení k reformě pravidel státní podpory týkající se služeb obecného ekonomického zájmu (Almunia) • Bílá kniha k budoucnosti dopravy (Kallas) • Zelená kniha ke službám poskytujícím on-line hazardní hry v rámci vnitřního trhu (Barnier) Dokument ke stažení zde http://www.cebre.cz/cz/novinky/novinka-430/ Týden v evropských institucích 28. března – 3. dubna 2011 28.03.2011 Tento týden se schází pouze některé výbory Evropského parlamentu nad tématy jako rozpočet pro rok 2012, podpora rozvojových zemí, krize, společná zemědělská politika, Unie inovací, nerostné suroviny a Evropský institut pro inovace a technologie. V rámci Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport se uskuteční neformální setkání ministrů pro kulturu a vzdělávání, ve formaci pro dopravu se sejde Rada pro dopravu, telekomunikaci a energetiku a neformálně zasedne také Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele. Komise připravila Bruselské daňové fórum a konference Innovact 2011, Aerodays 2011 a Inovace ve zdravotnictví. Proběhne dvoudenní plenární zasedání Výboru regionů a konference k alternativní energii, decentralizované spolupráci a dopravní politice. Evropské politické strany věnují pozornost extremismu, arabské revoluci, maďarskému předsednictví a sociální Evropě. Ve středu se uskuteční trialog o rozpočtu na rok 2012. V pondělí 28. března 2011 zasedá Výbor pro rozpočtovou kontrolu EP k jednání o rozpočtové podpoře pro rozvojové země, zvláštní zprávě Evropského účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rok 2009 a udělí absolutoria za rok 2009. Výbor pro rozvoj zemědělství a venkova EP má na programu víceletý finanční rámec, statistiku trvalých kultur, směrnici o ovocných šťávách, modulaci přímých plateb ve společné zemědělské politice, financování Evropského zemědělského záručního fondu z hlediska kontroly opatření. Zvláštní výbor pro finanční, hospodářské a sociální krize EP se bude věnovat finanční, hospodářské a sociální krizi v oblasti doporučení týkajících se opatření a iniciativ, které mají být učiněny (závěrečná zpráva). V rámci Rady EU pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport se uskuteční neformální setkání ministrů pro kulturu. Evropská komise připravila Bruselské daňové fórum. Výbor regionů organizuje konferenci ESHA (European Small Hydropower Association). Předseda a místopředsedové Výboru pro záležitosti Evropské unie (VEU)Senátu ČR se zúčastní jednání s partnerskými výbory obou komor Parlamentu Velké Británie. V úterý 29. března 2011 se v rámci Rady EU pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport uskuteční neformální setkání ministrů pro vzdělávání. V Evropské komisi pokračuje druhým dnem Bruselské daňové fórum, začíná konference CARINNA (Research and Innovation in Champagne- Ardenne), PERIA (Partnership on European Regional Innovation Agencies), výroční workshop k nanotechnologii s podtitulem „Bezpečností k úspěšnému dialogu“ a konference Innovact 2011. Předseda a místopředsedové Výboru pro záležitosti Evropské unie (VEU) Senátu ČR se druhým dnem účastní jednání s partnerskými výbory obou komor Parlamentu Velké Británie. Výbor regionů pořádá konferenci k decentralizované spolupráci. Evropská lidová strana (EPP) připravila tiskovou konferenci na téma financování rozpočtu Unie: návrhy na radikální reformy. Evropští konzervativci a reformisté (ECR) pořádají veřejné slyšení a názvem „Jaký zvolit přístup pro bezpečnost vrtů ropy a zemního plynu v EU“. Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL) uskuteční veřejné slyšení na téma Arabská revoluce a tiskovou konferenci k Novele o potravinách. V tento den se také uskuteční trialog o rozpočtu pro rok 2012. Ve středu 30. března se uskuteční jednání COREPER I. (Comité des Représentants Permanents) i COREPER II. V Evropské komisi pokračuje 4. výroční workshop k nanotechnologii: Bezpečností k úspěšnému dialogu, konference Innovact 2011, začne konference Aerodays 2011 a konference Inovace ve zdravotnictví s podtitulem „Od výzkumu na trh“ a koná se týdenní zasedáni kolegia. Předseda a místopředsedové Výboru pro záležitosti Evropské unie (VEU)Senátu ČR se druhým dnem účastní jednání s partnerskými výbory obou komor Parlamentu Velké Británie. Evropský hospodářský a sociální výborpřipravil konferenci o Integraci imigrantů do regionů a měst. Výbor regionů pokračuje v konferenci Assises o decentralizované spolupráci, pořádá Fórum Evropské regiony a města v pohybu: Perspektiva dopravní politiky EU a trans-evropských sítí a proběhne zasedání předsedů. Evropská lidová strana (EPP) připravila veřejná slyšení na témata Budoucnost inteligence EU a vnitřní bezpečnost a Skladování a nakládání s nebezpečným odpadem v EU. Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) pořádá seminář o kultivaci geneticky modifikovaných organismů (GMO). Evropská svobodná aliance (EFA) pořádá konferenci s názvem „Nová podoba populismu v Evropě“, Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL) veřejné slyšení o genderové rovnosti 100 let bojů a EFD má na programu jednání skupiny pro Turecko s podtitulem "Být jiný v Turecku". Ve čtvrtek 31. března zasedá Rozpočtový výbor EP k jednání o rozpočtu na rok 2012, finančních pravidlech pro roční rozpočet EU, rybolovu mezi Evropským společenstvím a Svatým Tomášem, Princovým ostrovem, Seychelami, EBRD (European Bank for Reconstruction and Development), rozpočtu za leden 2011, Fondu solidarity EU ohledně záplav v roce 2010, rozpočtové podpoře pro rozvojové země, přezkum 7. rámcového programu pro výzkum. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku EP má na programu bezpečnost při těžbě ropy a zemního plynu na širém moři, účinnou strategii pro suroviny, Unii inovací, a debatu s komisařkou Androullou Vassiliouovou na téma Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). V Evropské komisi pokračují konference Aerodays 2011 a Inovace ve zdravotnictví: Od výzkumu na trh. Ve Výboru regionů začíná dvoudenní plenární zasedání, kde bude diskutovat o občanství EU v roce 2010, sezónním zaměstnání, přezkumu rozpočtu EU, jarním zasedání Evropské rady, platformě proti chudobě a sociálnímu vyloučení, Podunají a bezpečnosti silničního provozu. V rámci Rady EU pro dopravu, telekomunikaci a energetiku se uskuteční jednání ministrů pro dopravu k záležitostem regulace EMSA (European Maritime Safety Agency), přístupu k PRS (Public Regulated Service), navigačním programům EGNOS a Galileo, spolupráci EU a ICAO (International Civil Aviation Organisation) a letecké přepravě mezi EU a Švýcarskem. V rámci Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele proběhne neformální setkání ministrů pro rodinu a sociální politiku. Koná se EFSA (European Food Safety Authority).Evropská lidová strana (EPP) připravila veřejné slyšení s názvem „Kdo platí za ochranu dat?“. Evropská svobodná aliance (EFA) uskuteční veřejnou debatu a konferenci: Maďarsko na rozcestí: přijetí výzev. Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL) má na programu konferenci: Sociální Evropa - krize a řízení EU z pohledu levice. V pátek 4. března 2011 pokračuje v Evropské komisi již třetím dnem konference Aerodays 2011, koná se informační seminář k programu LIFE+ v Řecku a bude prezentována v pořadí již třetí zpráva k demografii. Pokračuje neformální setkání ministrů pro rodinu a sociální politiku. K Jednání COREPER I. (Comité des Représentants Permanents). Výbor regionů projedná v rámci plenárního zasedání příjmy a výdaje za rok 2012, zprávu o soudržnosti, Evropský sociální fond po roce 2013, Akt o jednotném trhu a zvolí členy předsednictva. Evropská svobodná aliance (EFA) pořádá druhým dnem veřejnou debatu a konferenci: Maďarsko na rozcestí: přijetí výzev. Evropská komise tento týden bude schvalovat tyto dokumenty: • Evropská vesmírná strategie k službám občanům (Tajani) • Bílá kniha o dopravě (Kallas) Dokument ke stažení zde http://www.cebre.cz/cz/novinky/novinka-433/ Budoucnost kohezní politiky EU po roce 2013 Regionální politika EU (také kohezní politika) vytváří rámec pro financování širokého spektra projektů. Jejím cílem je podpořit hospodářský růst ve členských státech Unie a zároveň vyrovnat hospodářské i sociální rozdíly mezi 271 evropskými regiony. Strategický rámec politiky se obměňuje jednou za sedm let. Důležité mezníky: • 30. května 2007: Evropská komise přijala Čtvrtou zprávu o hospodářské a sociální soudržnosti a zahájila veřejnou konzultaci k budoucnosti regionální politiky EU. • 18. června 2008: Evropská komise zveřejnila Pátou zprávu o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, do níž zapracovala výsledky veřejné diskuse, který začala v roce 2007. • 6. října 2008: Evropská komise zveřejnila Zelenou knihu o územní soudržnosti – Udělejme z územní rozmanitosti přednosta odstartovala další veřejnou konzultaci. • 9. prosince 2008: Evropská komise zveřejnila zprávuRegiony 2020: Zhodnocení budoucích výzev pro regiony EU. • 26. – 27. března 2009: Konference o budoucnosti kohezní politiky a územní soudržnosti, kterou organizovalo české předsednictví. • 22. – 24. dubna 2009: Neformální setkání ministrů pro místní rozvoj v Mariánských Lázních, které uspořádalo české předsednictví. Eurokomisařka pro regionální politiku Danuta Hübner zde představila svou Reflexní zprávu o budoucnosti kohezní politiky a vytvořila skupinu na vysoké politické úrovni (HLG). • 27. dubna 2009: Zveřejnění tzv. Barcovy zprávy, kterou pro Evropskou komisi vypracoval italský expert Fabrizio Barca (rozhovor s Fabriziem Barcou, který vedl český EurActiv, si můžete přečíst zde). • 22. června 2009: V Bruselu se konal expertní seminář o reformě kohezní politiky EU, který organizovala Evropská komise ve spolupráci s českým předsednictvím. • 25. června 2009: Evropská komise zveřejnila Šestou zprávu o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, do níž zapracovala výsledky veřejné konzultace o územní soudržnosti, která odstartovala v říjnu roku 2008. • listopad 2009: Think-tank Notre Europe zahájil diskusi o budoucí úloze a cílech kohezní politiky EU. • prosinec 2009: Prozatímní eurokomisař pro regionální politiku Paweł Samecki představil orientační dokument o budoucnosti kohezní politiky EU. • 15. dubna 2010: Výbor regionů přijal stanovisko k budoucnosti kohezní politiky po roce 2013, které připravil Michael Schneider, europoslanec z Evropské lidové strany (EPP). 4. -7. října 2010: V Bruselu proběhl Osmý evropský týden regionů a měst (Open Days). Jeho hlavním tématem byla „Evropa 2020: Konkurenceschopnost, spolupráce a soudržnost pro všechny regiony“. • 7. října 2010: Evropský parlament přijal usnesení o kohezní a regionální politice po roce 2013, kterou navrhla Danuta Hübner, bývalá eurokomisařka pro regionální politiku a stávající předsedkyně Výboru EP pro regionální rozvoj. • 10. listopadu 2010: Evropská komise zveřejnila Pátou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zahájila veřejnou konzultaci. • 22. – 23. listopadu 2010: Neformální setkání ministrů zodpovědných za kohezní politiku, které uspořádalo belgické předsednictví v Lutychu. • 7. prosince 2010: Konference „Soudržnost v Evropě: Regiony se chopí výzev“, kterou zorganizovalo Sdružení evropských regionů (AER) v Bruselu. • 31. ledna 2011: Evropská komise uspořádala v Bruselu Páté kohezní fórum s podtitulem „Investice do evropské budoucnosti: Příspěvek kohezní politiky k Evropě 2020“. • duben 2011: Evropská komise představí výsledky veřejné konzultace k závěrům Páté kohezní zprávy. • květen 2011: Neformální setkání ministrů zodpovědných za regionální rozvoj, které organizuje maďarské předsednictví. • červen 2011: Evropská komise představí návrhy k celkové výši a podobě rozpočtu EU po roce 2013 (víceletý finanční rámec). • 10. – 13. října 2011: Devátý evropský týden regionů a měst (Open Days), který se uskuteční v Bruselu. Souvislosti: Obecným cílem unijní regionální politiky, která je známá také pod názvem politika soudržnosti (případně kohezní politika), je podporovat hospodářskou a sociální soudržnost snižováním rozdílů ve stupni rozvoje jednotlivých regionů, kterých ve 27 členských státech EU napočítáme celkem 271. Politika je financována prostřednictvím trojice fondů: Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF), Evropským sociálním fondem (ESF) a Fondem soudržnosti (také Kohezní fond). Současné programovací období (2007–2013): V letech 2007-2013 vyhradila EU na evropskou regionální politiku více než třetinu svého rozpočtu (35,7 %). Mezi hlavní cíle unijní kohezní politiky pro toto období patří: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. • Konvergence Více jak 80 % rozpočtu kohezní politiky putuje do nejchudších regionů, jejichž HDP na osobu je nižší než 75 % unijního průměru (nebo lehce nad ním). Tyto regiony se označují jako „konvergenční“. Smyslem tohoto cíle je stimulovat hospodářský růst, a to včetně projektů, které se týkají dopravy nebo rozvoje infrastruktury. Cíl se týká celkem 84 regionů v 18 členských státech o počtu 154 milionů obyvatel a dalších 16 regionů s 16,4 miliony obyvatel, které vykazují HDP pouze mírně převyšující 75 % unijního průměru (tzv. „phasing-out“ regiony). • Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Přibližně 170 regionů, které nedosáhnou na finanční podporu skrz Cíl Konvergence, si mezi sebou ročně rozdělí částku ve výši 8 miliard eur. Prostředky putují na podporu posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti těchto regionů, konkrétně pak na • projekty, které podporují hospodářskou soudržnost pomocí inovací a podnikání, ochrany životního prostředí, zlepšení dopravního spojení, přeškolení pracovní síly a investic do lidských zdrojů. Do tohoto cíle spadají i tzv. „phasing-in“ regiony, tedy regiony, které dříve spadaly do Cíle Konvergence. V současné době jich je 13 a žije v nich 19 milionů obyvatel. • Evropská územní spolupráce Tento cíl posiluje přeshraniční spolupráci regionů, a to prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ, nadnárodní a meziregionální spolupráce a výměnou zkušeností. Rozpočet kohezní politiky na tento cíl vyčleňuje 2,5 % prostředků. Budoucí programovací období (2014-2020): Vloni v listopadu zveřejnila Evropská komise 264stránkovou zprávu (Pátá zpráva o ekonomické, sociální a územní soudržnosti), která oficiálně odstartovala diskusi k budoucnosti evropských fondů v příštím programovacím období po roce 2013 (EurActiv 12.11.2010). Mezi nejdůležitější myšlenky, které Komise do dokumentu vložila, patří: • Propojení kohezní politiky s cíli hospodářské strategie Evropa 2020 Hospodářská strategie Evropské komise s názvem Evropa 2020 byla přijata vloni v červnu (více o strategii viz Links Dossiers) a její cíle se týkají oblasti zaměstnanosti, vědy a výzkumu, chudoby, vzdělání a energetické účinnosti. Regionální politika v novém programovacím období by se vedle obecného cíle, tj. snižování rozdílů ve stupni rozvoje regionů v EU, měla soustředit i na naplňování cílů této strategie, od níž si EU slibuje, že Evropu přivede na dráhu udržitelného růstu založeném na vyspělých (a nízkoemisních) technologiích – růstu, který bude zároveň zaručovat vysokou míru sociální soudržnosti. Evropská komise by ráda, aby se cílům strategie podřídily i investiční priority kohezní politiky. • „Smlouvy“ o partnerství pro rozvoj a investice Tyto smlouvy, které uzavřou členské státy s Evropskou komisí, by vycházely z jejich národních reformních programů a určovaly by investiční priority, přidělování vnitrostátních prostředků a prostředků z rozpočtu EU na prioritní oblasti a programy a také by obsahovaly dohodnuté podmínky a cíle, jichž mají členské země dosáhnout. • Koncentrace zdrojů na menší počet priorit Evropská komise navrhla, aby členské země soustředily unijní a vnitrostátní prostředky na menší počet tématických priorit, které by pokrývaly nejen oblasti, v nichž má ten který členský stát specifické potíže, ale i ty, v nichž by rozvoj dopomohl k plnění cílů již zmiňované hospodářské strategie Evropa 2020. Zároveň by platilo, že čím vyspělejší země, tím menší počet priorit (minimálně 2-3). • Podmíněné vyplácení prostředků (kondicionalita) Evropská komise by ráda, aby v následujícím programovacím období byla unijní kohezní politika efektivnější. Z tohoto důvodu navrhla, aby se uvolnění finančních prostředků z fondů podmínilo provedením určitých reforem v oblastech, které s kohezní politikou souvisí - například v oblasti ochrany životního prostředí nebo vzdělávání. • Odměny pro ty nejlepší Další návrh evropské exekutivy se týká vyhrazení relativně malé části z rozpočtu pro kohezní politiku (pravděpodobně kolem 3 %), která by sloužila jako rezerva pro vyplácení odměn těm členským státům a regionům, jimž se podaří naplnit či dokonce překonat předem stanovené cíle. • Větší důraz na monitoring a hodnocení Evropská komise je přesvědčena o tom, že kvalitnější a důraznější systém monitoringu a hodnocení povede k politice, která se bude více orientovat na výsledky. Za tímto účelem bude potřeba dopředu stanovit jasné a měřitelné indikátory, na jejichž základě bude možné porovnávat dosažené výsledky v jednotlivých členských státech. • Kombinace grantů s půjčkami Využívání finančních prostředků z eurofondů k poskytování půjček je v Evropské komisi vnímáno jako cesta k maximalizaci efektivity veřejných peněz a také jako povzbuzení pro větší počet finančně udržitelných investic. Komise může čerpat ze zkušeností se zavedením „nástrojů pro finanční inženýrství“ v současném programovacím období (2007-2013). Jedná se o nástroje: JASPERS - (Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech - pomáhá při přípravě velkých projektů), JEREMIE - (Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky), JESSICA - (Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí) a JASMINE - (Společná akce na podporu mikrofinančních institucí v Evropě - poskytuje technickou pomoc s cílem zvýšit dostupnost mikroúvěrů). • Důraz na územní soudržnost Lisabonská smlouva uvádí, že Evropská unie by se kromě podpory hospodářské a sociální soudržnosti měla soustředit i na posilování soudržnosti územní. Znamená to, že Unie by se měla zaměřovat na to, aby byl rozvoj ekonomické aktivity napříč všemi regiony (včetně městských, venkovských, přímořských a okrajových částí,) vyvážený. Komise v tomto ohledu také plánuje soustředit svou pozornost obzvlášť na města a jejich okolí a na větší zapojení místních a regionálních úřadů do operačních programů. • Posilování partnerství Evropská komise hodlá v dalším programovacím období usilovat o větší zapojení místních a regionálních hráčů, sociálních partnerů a občanských organizací do implementace operačních programů. Diskutované body (a postoj České republiky): Mezi otázky, které jsou v souvislosti s budoucí podobou unijní kohezní politiky (2014-2020) nejvíce diskutovány, patří: • Rozpočet Objem finančních prostředků určených na kohezní politiku bude záviset na objemu celkového rozpočtu EU pro období 2014 až 2020. Návrhy na jeho výši představí Evropská komise v červnu 2011. Eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn se v minulosti nechal opakovaně slyšet, že na kohezní politiku by mělo i v budoucím programovacím období proudit stále stejné množství prostředků (EurActiv 4.10.2011). Zejména poté, co Evropská komise navrhuje provázání politiky se strategií Evropa 2020. Opačný názor sdílí některé bohatší členské země, které jsou tzv. čistými přispěvateli do rozpočtu EU. Nové členské země EU (které patří k největším příjemcům peněz z fondů EU) ale nesouhlasí a v poslední době dávají své názory hlasitě na srozuměnou. Například český premiér Petr Nečas a polský ministerský předseda Donald Tusk na společné tiskové konferenci v listopadu loňského roku uvedli, že se postaví proti jakémukoliv pokusu o seškrtání rozpočtu na unijní kohezní politiku. „Chápeme, že je nutné, abychom šetřili a utáhli si opasky, na druhé straně však nesouhlasíme s tím, aby se stejným způsobem zacházelo s evropskými fondy,“ prohlásil před novináři ve Varšavě Tusk (více EurActiv 5.11.2011). • Koncentrace V návrhu Evropské komise se uvádí, že každý členský stát nebo region by měl své prostředky (včetně dotací z evropských fondů) vynakládat na menší počet priorit, které by byly navíc úzce propojeny s hospodářskou strategií Evropa 2020. Některé členské státy upozorňují na to, že se od nich očekává, aby se ve svých národních reformních programech zaměřovaly na všechny cíle strategie, a proto výběr jen několika málo z nich může být obtížný. Jak podotkl Daniel Braun, náměstek českého ministra pro místní rozvoj, Česká republika bude v souvislosti s reformou unijní kohezní politiky upozorňovat na riziko příliš svazujícího propojení se strategií Evropa 2020, které by mohlo vést k tomu, že evropské dotace budou nasměrovány do jiných oblastí, než by ten který členský stát potřeboval. Na druhou stranu je nutné zmínit, že Česká republika s „koncentrací“ priorit jako takovou souhlasí, ale v budoucnu bude usilovat o větší flexibilitu a také o to, aby si mohla sama určit, do jakých oblastí finanční prostředky z eurofondů nasměruje (více EurActiv 15.2.2011). • Kondicionalita Dalším tématem, o němž se na evropské úrovni intenzivně jedná, je tzv. kondicionalita, neboli podmíněné vyplácení evropských dotací například splněním reformy v určité oblasti. Členské státy se principu obecně nevzpírají, ale jak v rozhovoru pro EurActiv uvedl Daniel Braun z českého ministerstva pro místní rozvoj, „problém je v tom, že jde o nový koncept a není vůbec jasné, co čím bude podmíněno.“ Podle Brauna bude tedy záležet na tom, kdo nebo jaká instituce bude určovat podmínky, cíle a vůbec jakým způsobem se zajistí porovnatelnost těchto cílů. • Sankce za nedodržení Paktu stability a růstu a výkonnostní rezerva (performance reserve) Další velmi diskutovanou otázkou je udělování sankcí v podobě zastavení či úplného zmrazení vyplácení dotací z evropských fondů státům, které trvale porušují pravidla Paktu stability a růstu. Regiony se obecně shodují v tom, že by neměly být trestány za rozhodnutí, která učiní národní vlády. Česká republika se v diskusi staví na stranu států, které nesouhlasí s tzv. výkonnostní rezervou. Její princip spočívá v to, že státy, které s pomocí fondů EU úspěšně a rychle plní stanovené cíle, získají určitý objem dotací navíc. „Nedovedeme si představit, že mezi sebou budou soutěžit státy v tom, jak naplňují národní programy reforem. Každý stát bude potřebovat úplně jiný druh reforem, bude mít odlišnou startovací pozici a bude plnit jiné cíle,“ vysvětlil EurActivu postoj České republiky Daniel Braun z ministerstva pro místní rozvoj. • Tři kategorie regionů Evropská komise by také ráda změnila systém přerozdělování peněz z evropských fondů. Uvažuje proto, že regiony rozdělí do tří kategorií v závislosti na HDP na obyvatele. Ve stávajícím programovacím období existují kategorie pouze dvě. První z nich tvoří tzv. „konvergenční regiony“, jejichž HDP na hlavu nepřevyšuje 75 % průměru EU. Všechny ostatní regiony spadají do druhé skupiny. Komise chce nyní ale vytvořit třetí kategorii regionů, které jsou sice z hlediska vyspělosti pod průměrem EU, ale ne natolik, aby se vešly do skupiny konvergenčních regionů. Do této kategorie by spadaly všechny regiony, jejichž HDP na hlavu se pohybuje v rozmezí 75-90 % průměru EU. Celý systém by tak byl podle eurokomisaře pro regionální politiku Hahna „spravedlivější, vyváženější a transparentnější“ (EurActiv 14.2.2011). Jelikož ještě není známa výše unijního rozpočtu pro další finanční období, členské státy s podporou návrhu Komise váhají. K opatrnosti při zavádění další kategorie regionů například vyzvalo Německo a proti návrhu se již stihlo postavit třeba Švédsko. • Příliš byrokracie a neprůhlednost Členské státy budou po Komisi požadovat, aby udělala maximum pro to, aby se pravidla pro čerpání peněz z unijních fondů v budoucnosti více zjednodušila a zprůhlednila. To samé by mělo platit pro kontrolní mechanismy. Stanoviska: Instituce EU Eurokomisař Johannes Hahn je přesvědčen, že na unijní kohezní politiku by mělo i v dalším rozpočtovém období proudit stejné množství finančních prostředků jako je tomu nyní. Upozorňuje ale na riziko, že v případě, že se evropským regionům nepodaří vyčerpat všechny finanční prostředky, na které mají v současném programovacím období (2007-2013) nárok, v příštích letech hrozí, že finanční obnos určený na unijní kohezní politiku bude výrazně zeštíhlen. „Objem celkového rozpočtu, který je určen na kohezní politiku, se bude ve velké míře odvíjet od současného programovacího období,“ řekl komisař. Evropský parlament se domnívá, že k dosažení sociální, hospodářské a územní soudržnosti, které spadají pod hlavní cíle Evropské unie řídící se Lisabonskou smlouvou, je potřeba „silná a odpovídajícím způsobem financovaná regionální politika EU (více EurActiv 8.10.2010). Europoslanci proto opakovaně vyzývají k tomu, aby „se výše rozpočtu na tuto politiku zachovala i v období po roce 2013 a odmítají jakýkoliv pokus o renacionalizaci finančních zdrojů“. Členové europarlamentu zároveň věří, že současný rámec kohezní politiky EU by měl být zachován a měl by se zaměřovat na tři již existující cíle: konvergenci, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a územní soudržnost. Evropský sociální fond by měl i nadále zůstat jeho součástí. Europoslanci také apelovali na Evropskou komisi, aby zajistila efektivnější monitoring a dohled nad způsobem alokace a výdajů finančních prostředků z unijních fondů v jednotlivých členských státech EU. Podle Evropského parlamentu by mělo docházet k „posilování regionální a místní úrovně“ a k většímu zaměření na specifické potřeby městských a předměstských oblastí. Výbor regionů je přesvědčen o tom, že budoucí kohezní politika by měla být „úzce provázána“ s hospodářskou strategií Evropa 2020, ale zároveň by měla zůstat samostatnou kapitolou. Strategie Evropa 2020 by také neměla v žádném případě způsobovat regionálním a místním úřadům komplikace, například zavedením nových podmínek podávání zpráv apod. Tento poradní orgán, který se skládá ze zástupců evropských regionálních a místních úřadů, se v minulosti opakovaně vyslovil pro zachování současného rámce strukturálních fondů a dal najevo, že se postaví proti jakémukoliv pokusu o změnu přístupu. Vyzval také Evropskou komisi, aby přijala opatření, jež by v budoucnosti ještě více usnadnila přeshraniční spolupráci mezi sousedícími regiony a městy, které se nacházejí v jiném členském státě EU (EurActiv 28.1.2011). „Místní a regionální orgány potřebují účinné nástroje, které by občanům přinesly výsledky. Hranice by již neměly hrát roli, pokud budou dva sousedící regiony chtít společně provozovat nemocnici či pracovní agenturu,“ prohlásila předsedkyně Výboru regionů Mercedes Bresso. Asociace a sdružení Sdružení evropských regionů (AER; z angl. Assembly of European Regions) trvá na tom, aby podpora, která je v současném programovacím období vyčleněna na nejchudší regiony EU, byla ve stejné míře zachována i po roce 2013. Podle AER cíl Konvergence představuje „symbol evropské solidarity“, a proto je důležité, aby se mu vyhnuly jakékoliv škrty v rozpočtu. AER v minulosti vyjádřil lítost nad tím, že se nepodařilo „zahrnout regiony mezi plnohodnotné partnery Evropské unie a členských států“. Sdružení se také ostře postavilo proti podmiňování vyplácení finančních prostředků regionům za to, že národní vlády implementují do svých právních řádů reformy, které nebudou s regionální politikou EU nijak souviset. Konference evropských vnějších přímořských regionů (CEMR; z angl. Council of European Municipalities and Regions) souhlasí s názorem Komise, že regionální politika EU by se měla v budoucnosti zaměřovat na všechny regiony, ale zároveň tvrdí, že větší pozornost si zaslouží ty chudší. Politika by měla být spíše decentralizovaná – soustředěná na místní a regionální úroveň. CEMR je ostře proti tomu, aby se poskytování evropských dotací odvíjelo od plnění/neplnění pravidel, které zavádí Pakt stability a růstu. Veškeré podmínky, které by čerpání dotací měly provázet, by měly být dojednány na všech úrovních vlády. Podle Konference předsedů regionů s legislativní pravomocí (CPMR; z angl. Conference of Peripheral Maritime Regions of Europe) by se kohezní politika EU měla týkat všech regionů EU. Zároveň souhlasí s tím, aby se cíle regionální politiky omezily a politika se tak stala mnohem efektivnější. Ostře nesouhlasí s návrhem propojit vyplácení evropských financí s dodržováním Paktu stability a růstu. EUROCITIES - síť velkých evropských měst nad 250.000 obyvatel (z ČR je členem Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) – prosazuje takovou regionální politiku, která klade co největší důraz na městské oblasti. Je přesvědčena o tom, že koordinaci a implementaci politik v městských oblastí nejlépe zvládají úřady místní a regionální samosprávy. Členské státy by proto měly s nimi v maximální míře spolupracovat a přibírat je k jednání o cílech a prioritách a podobě programů, na nichž se podílejí strukturální fondy. Stejně jako dvě předchozí organizace ani EUROCITIES nesouhlasí s podmíněným vyplácením evropských dotací. Asociace krajů ČR (AK) představila na začátku února svou představu o tom, jak by mělo probíhat čerpání evropských dotací v České republice. Návrh kalkuluje s tím, že po roce 2020 dojde k výraznému utlumení přílivu evropských peněz, a Česká republika se na to musí připravit. Měla by se proto již v průběhu programovacího období 2014-2020 začít „zbavovat závislosti na evropských finančních zdrojích a postupně přecházet k financování (projektů) prostřednictvím národních principů a financí,“ řekl pardubický hejtman Radko Martínek, který byl AK nominován hlavním vyjednavačem s Evropskou komisí v otázkách financování projektů od roku 2014. AK ČR je přesvědčena o tom, že rozdělování peněz mezi regiony (a zároveň i jejich oblasti) by mělo probíhat v závislosti na jejich prosperitě. „V zásadě pak bude platit následující: čím méně rozvinutý region, tím více peněz na rozvoj infrastruktury a čím více rozvinutý region, tím větší investice do moderních technologií, inovací apod.,“ uvedl (více podrobností viz EurActiv 3.3.2011). Členské státy Francie podporuje návrh Komise vytvořit třetí kategorii regionů, do níž by patřily ty regiony, které sice nepatří k nejchudším (aby se mohly zařadit k tzv. konvergenčním regionům), ale jejich HDP na hlavu se stále nachází pod unijním průměrem. Francouzská vláda již v minulosti také dala najevo, že bude plně podporovat úzké propojení kohezní politiky EU s hospodářskou strategií Evropa 2020 a co největší zjednodušení administrativní procesů. Německo prosazuje využívání evropských fondů k poskytování úvěrů a záruk z tzv. revolvingových fondů. Německá vláda je přesvědčená, že tento mechanismus je v přerozdělování veřejných peněz, které by mělo být dlouhodobě udržitelné, jedním z nejefektivnějších. Německo také podporuje návrh Komise na snížení počtu priorit, ale jejich výběr by měl náležet členským státům. Německá vláda se také nechala slyšet, že bude usilovat o zjednodušení procesů žádání o dotace z eurofondů a snížení byrokratické zátěže. Velká Británie dlouhodobě a hlasitě volá po seškrtání celkového rozpočtu EU, což by se zcela určitě podepsalo i na velikosti rozpočtu, který je určen na unijní kohezní politiku. Země tzv. Visegrádské čtyřky (V4; Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) v diskusi o budoucnosti regionální politiky EU po roce 2014 své postoje koordinují a vzájemně spolupracují. Společně zastávají názor, že výše rozpočtu politiky by měla být zachována a finance by měly proudit do chudých regionů. Prosazují, aby si každý členský stát mohl vybrat své vlastní priority, do nichž bude investovat peníze, které získá z evropských fondů. Zároveň jsou velmi skeptické ohledně návrhu na vytvoření tzv. výkonnostní rezervy, z níž by členské státy, které s pomocí fondů EU rychleji přispívají k plnění svých národních cílů, mohly získat určitý objem dotací navíc. Domnívají se totiž, že místo toho, aby tento koncept vedl ke spolupráci mezi členskými státy, bude naopak podněcovat jejich vzájemnou rivalitu. „Zachování kohezní politiky jako klíčové výdajové položky rozpočtu EU, zachování flexibility při volbě priorit, důraz na to, abychom měli možnost financovat alespoň zčásti konvergenční cíle, stejné výhrady ke kondicionalitě. To všechno jsou věci, o kterých diskutujeme, a kde jsou naše pozice velmi blízké,“ shrnul hlavní body spolupráce mezi V4 v rozhovoru pro EurActiv náměstek českého ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. http://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/link-dossier/budoucnost-kohezni-politikyeu-po-roce-2013-000078 regionalinirozvoj.blog.cz reg.politika 2 30.03.2011 Reg. politiku je možní koordinovat na nadnárodní úrovni (koordinuje ji orgán evropských společenství = evropská komise prostřednictvím tzv. DG regio), na národní úrovni ji koordinuje (vláda - ministr pro místní rozvoj), regionální úroveň podléhá národní úrovni a koordinuje ji zde regionální rada regionu soudržnosti NUTS II, na reg. úrovni může rozvoj koordinovat město, na úrovni kraje rada kraje. Socioekonomické rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi rostou, to může přinést větší kriminalitu, což přináší náklady, když jsou dva státy moc odlišné hrozí rozpad celého společenství. V roce 2005 rostly regiony bývalé 15 v průměru o 4% ročně, nyní po vstupu nových členských zemí je zde růst pouze 1%. Římskou smlouvou byla založena EIB ta měla svými půjčkami vyrovnat disparity mezi regiony. Na dalším obrázku je růst HDP na hlavu (modrá barva rychle rostoucí regiony..) Tento obrázek je z období 2004-2009 V eu vzniká pětice městských regionů, které vytváří většinu HDP EU (Hamburg, Mnichov, Paříž, Londýn, Miláno nebo Lucemburk a Praha). Tabulka: Praha je mezi hodnotou 100 a 150 , horní hranici tvoří města, spodní hranici regiony (ve VB jsou velmi rozlehlé disparity, které nedokáže reg. politika regulovat velmi rozvinutý Londýn a určité části zaostalé), další schéma je z roku 2004 FARE - nástroje předvstupní pomoci V Itálii je růstový sever je tam průmysl, na jihu nic moc není je to spíše zemědělský region a proto je trvale kohezní (to stejné Španělsko, Řecko, Korsika, Portugalsko). Čr je mezi 50-70% kde jediné výsadní postavení má Praha, tzv. čr spadá do stejné roviny jako řecko. Skotsko, Wales severní Irsko divergují. Tabulka: regiony které jsou nad 100% jsou výrazně růstové (nejvíc růstová je bývalá evropská 15ka), pod 70% jsou regiony upadající (El řecko,SI slovinsko….) Vývoj RP/SP EU 1951-1974 1951 - na úrovni evropských společenství vznik různých organizací Evropa se začala integrovat a vzniklo evropské společenství uhlí a oceli (to přišlo s námětem jak dělat integraci). Šestice zakládajících států Němci, Francouzi, Italové a Benelux. Něco jako regionální politika ještě nebylo ale začaly se formovat nástroje. Evropská investiční banka vznikla v roce 1957 a měla poskytovat pomoc slabším regionům. Nejstarším strukturálním fondem je evropský sociální fond, který vznikl v roce 1960, byl to nástroj určený především na boj s nezaměstnaností. Článek dva v římských smlouvách umožnil vznik regionální politiky. První konference o reg. politice již v roce 1961 v Bruselu. ESF, EIB a CAP nástroje které spolu nebyly nijak provázány a fungovaly autonomně. V této době pokud reg. politika tak to byla čistě národní autonomní politika. EAGGF, v této době pouze EAGF - fond, který byl vytvořen v roce 1962 a měl podpořit ESF. EAGF evropský zemědělský záruční fond, vznikl v roce 1962 DG Regio- ředitelství pro národní politiku ESF a EAGGF - první dva strukturální fondy vůbec. 60 léta byla pro evropskou politiku spíše Od 50 do 70 let nebyla reg. politika potřeba, státy se vyvíjely příznivě a rozvíjely, prohlubovala se integrace ale v roce 1973 proběhl bleskový válečný konflikt mezi Izraelem a arabskými státy, šestidenní válka skončila vítězstvím Izraele, Izrael byl podporován Evropou, arabské státy přestaly dodávat ropu do Evropy. V roce 1973 přistoupily také nové státy VB, Dánsko a Irsko - tyto státy byly ekonomicky slabší a měly své vnitřní problémy, tyto tři státy měly eminentní zájem na zavedení regionální politiky V roce 1972 návrh na vytvoření reg. politiky, byla přijata směrnice, tato reg. politika má být komunitární (na koordinaci se rovnou měrou podílí evropská společenství a členský stát) 1975 - vytvořen první autonomní finanční nástroj pro regionální politiku ERDF evropský fond pro regionální rozvoj, tento fond existuje až dodnes. Tento fond podporovalo Dánsko, Irsko a VB, Itálie a proti byly SRN, Belgie (nechtěly do tohoto fondu odvádět peníze, protože oni byli rozvinutí a ty státy které byly pro fond byly zaostalejší). Výsledkem byl kompromis, byl stanoven objem fondu v ECC (nebylo ještě euro, proto tato imaginární jednotka), objem tohoto fondu byl 1,3 mld., tento fond byl tvrdý, financovaly se z něj výhradně investiční výdaje. Vznikly první projekty na podporu průmyslu a infrastruktury. Pokud chtěl někdo čerpat dotace v této době musel si podat žádost přímo do Bruselu, ten byl po čase přetížen a byla zde horší možnost kontroly. První projekty zde byly spíše nadnárodního charakteru. V roce 1975 se poznal zaostalý region, že měl méně než 50% průměru HDP na hlavu. V 80.letech přistoupilo Řecko 1981, v roce 1986 přistoupilo Španělsko a Portugalsko - byl to politický krok, tyto regiony byly zaostalé, zvětšily se disparity a byla potřebná regionální politika. Bylo potřeba politiku reformovat a hlavně finančně zesílit. 1986 dochází k první významné reformě politiky soudržnosti, současný mechanismus fungování byl neudržitelný po vstupu nových států. Byly zavedeny první ideové koncepce. První ideový program byl integrovaný výdejový program - ověřoval fungování výdejové koncepce u středomořských států. Bylo možné přistoupit ke komplexní reformě celé výdejové politiky. JEA (čl.130) -jednotný evropský akt dle kterého bylo potřeba vytvořit politiku……. ERDF byl posílen ESF a evropským zemědělským orientačním fondem ERDF.ESF,ERGF - přejmenovaly se na strukturální fondy Vývoj RP/SP EU 1988-1993 Delorse zavedl operační programy a alokaci prostředků na programy. Princip adicionality (evropská pomoc doplňuje národní finance), partnerství (zapojit do intervencí širší spektrum subjektů), koncentrace (zaměřit prostředky na nejslabší regiony, tzv. neposkytovat je plošně) a programování. Finanční alokace se začala navyšovat. V roce 1978 byl fond 1,3mld. Na konci 80. let to byly 3mld. Postupem času se zvyšuje objem prostředků na reg. politiku. Maastrichstskou smlouvou byl založen výbor regionů, byl zaveden také fond soudržnosti (není to SF), liší se od strukturálních fondů tím, že financuje velmi rozsáhlé projekty z oblasti životního prostředí, má budovat technickou infrastrukturu členského státu, kritériem jeho pomoci je, zda je členský stát pod průměrem nebo nadprůměrem HDP. Nezaměřuje se na regiony. Pokud je stát pod 90%HDP má nárok na pomoc. Financují se z něj projekty, které mají rozpočet nad 50mil euro. FIFG - finanční nástroj pro podporu rybolovu, byl to strukturální fond, byl zrušen, používal se do roku 2007 a jeho nástupcem je evropský rybářský fond EFF. Objem prostředků narůstá. Do roku 1999 150mld. Vývoj RP/SP EU 1994-2006 V roce 2005 přistoupilo Rakousko, Finsko, Švédsko. Konec 90 let se nesl v duchu reformy celé politiky, klade se velký důraz na monitoring pomoci, na nové období bylo alokováno 276milird, na období 2007-2013 je 375 miliard http://regionalinirozvoj.blog.cz/
Podobné dokumenty
Untitled
významných ocenění. Získali jsme 1. místo v kategorii Inovace v soutěži Podnikatelský projekt roku České republiky
za inovaci výroby leteckého turbovrtulového motoru TP100. Byli jsme vyhodnoceni ja...
Zpravodaj Venkova 02-2011 - SPOV
projekt Partner, do kterého se jako první zapojil Boží Dar a postupně se přihlásily i další
obce. Počítá s výdejními místy jinde než na kamenné obci, například na obecním úřadě. Pilotní projekt má ...
zde - Fórum ochrany přírody
Studie bude vypracována jako podklad pro upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a
rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje v Zásadách územního rozvoje
Karlovarského...
S hlavou vztyčenou ke kořenům tradic Rotary
přehled toho, co vaši rotariánští přátelé dělají – a bude to motivovat váš vlastní klub k tomu, čím můžete přispět ke snížení dětské úmrtnosti. Když jsem si
vybíral jako RI téma heslo „Uskutečňujme...
Czech - Družstevní Asociace České republiky
podpory podnikání malých a středních podniků a podniků výrobních
družstev tak, aby se české hospodářství do budoucna více opíralo
o střední a malé podniky, jak je tomu
v rozvinutých zemích (Německo...
Priorita 05/2013
EK podpořila včely
Evropská komise potvrdila dočasné omezení užívání tří druhů
pesticidů, které podle ní škodí již
tak ubývajícím včelám v Evropě.
Podle oznámení unie vstoupí
dvouleté omezení tří p...