1 Místní akční skupiny a metoda Leader - MAS
Transkript
Analýza moţností vyuţití metody LEADER a struktur Místních akčních skupin (MAS) pro implementaci programů SFŢP Zpracovatel Národní observatoř venkova o. p. s. Rostěnice – Zvonovice, 682 01 Rostěnice 109 Konečná verze – duben 2010 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Obsah 1 Místní akční skupiny a metoda Leader - přehled 1.1 Co je to Místní akční skupina (MAS)? 1.2 Jaké jsou hlavní charakteristiky metody Leader? 1.3 Jaké jsou krátkodobé účinky práce MAS? 1.4 Jaké jsou dlouhodobé důsledky uplatnění metody Leader? 2 Princip mezisektorového partnerství a jeho formy uplatněné v ČR 2.1 Princip partnerství 2.2 Mezisektorové partnerství jako klíčová inovace v rozvoji regionů 2.3 Formy partnerství a spolupráce v ČR 3 Historie programu a metody LEADER v EU 3.1 Vývoj v letech 1988-2006 3.2 Od iniciativy k metodě (LEADER po r. 2006) 4 Stručná historie iniciativy LEADER v ČR 5 Vnitřní organizace a činnost MAS 5.1 Právní typy a orgány místních akčních skupin 5.2 Činnosti a funkce vykonávané místními akčními skupinami 6 Místní akční skupiny v ČR 6.1 Základní přehled o MAS 6.2 MAS se Strategickým plánem Leader podpořeným v Programu rozvoje venkova 6.3 Další místní akční skupiny 6.4 Spolupráce místních akčních skupin 6.5 Národní síť MAS 7 Vzdělávání aktérů v MAS 7.1 Východiska 7.2 Vzdělávání pro organizační strukturu MAS 7.3 Vzdělávací aktivity MAS vůči jiným subjektům a osobám 8 Posouzení moţného vztahu a synergií sítě EVVO a MAS 8.1 Národní síť EVVO 8.2 Poradenská činnost Národní sítě MAS 8.3 Synergický potenciál 9 Uplatnění MAS a metody Leader v programech SFŢP 9.1 Schválené fiše SPL s environmentální tématikou 9.2 MAS a současné programy SFŢP 9.3 Uplatnění metody Leader mimo MAS 9.4 Uplatnění MAS a metody Leader po roce 2010 a 2013 10 Tuzemská literatura a další prameny k tématice studie 10.1 Místní akční skupiny a LEADER 10.2 Další současná literatura k problematice venkova (vybrané tituly) Příloha 1 – Fiše opatření SPL s environmentální tématikou Příloha 2 – Informace o MAS, které nezískaly podporu z PRV na realizaci strategického plánu Leader Příloha 3 – Prezentace vybraných MAS 2 / 76 strana 4 4 4 5 5 6 6 6 8 10 10 12 17 20 20 23 30 30 34 38 39 46 50 50 50 55 59 59 62 63 65 65 66 69 70 75 75 76 - Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Na zpracování se podíleli: Oldřich Čepelka, Štěpánka Bergerová, Michal Jarolímek, Michaela Putíková, Stanislav Jäger Kontakt: [email protected] Zkratky: MAS místní akční skupina SPL strategický plán Leader NS MAS Národní síť místních akčních skupin PRV Program rozvoje venkova MZe Ministerstvo zemědělství NOV Národní observatoř venkova, o. p. s. SZP Společná zemědělská politika EU NNO nestátní nezisková organizace Zdroje faktografických údajů o MAS: - Národní síť MAS - CpKP západní Čechy - MAS Vladař - SZIF - ČSÚ - Tima Liberec - vlastní zjišťování a výpočty 3 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP 1 NOV, o. p. s. Místní akční skupiny a metoda Leader - přehled Jednou větou: Metodu Leader, která se opírá o spolupráci místních subjektů a o iniciativu zdola, uplatňuje na svém území místní mezisektorové partnerství (v podobě místní akční skupiny), a to pomocí vlastní strategie rozvoje regionu financované především, ale nejenom z Programu rozvoje venkova ČR v gesci Ministerstva zemědělství. 1.1 Co je to Místní akční skupina (MAS)? v EU stabilizovaný a v ČR nadále rostoucí subjekt na podporu venkovských regionů s podporou z ČR a EU (v ČR evidováno 160 MAS na většině území, z nich 112 je příjemcem grantu z Programu rozvoje venkova), sdruţuje zástupce malých a středních podniků, obcí, neziskových organizací a dalších místních subjektů z různých sektorů, kteří se dohodnou na společném postupu v zájmu rozvoje svého regionu, vytvoří právnickou osobu, většinou občanské sdruţení nebo obecně prospěšnou společnost, schválí stanovy a cíle činnosti; zajistí, aby pro nové zájemce bylo snadné do MAS vstupovat, na základě schválené strategie rozvoje regionu zveřejňují výzvy místním ţadatelům o granty, zajišťují konzultace, administrativu, hodnocení a výběr projektů k financování, mimo to realizují ještě další informační, vzdělávací, poradenské činnosti a přímé akce, účast zástupců veřejné správy v řídících orgánech MAS smí být max. 50 % (tj. včetně starostů nejvýše polovina řídícího orgánu), většina aktivit MAS je financována z Programu rozvoje venkova ČR. 1.2 Jaké jsou hlavní charakteristiky metody Leader? místní partnerství a z něj vytvořená skupina pro místní akce (MAS), společná strategie rozvoje (územně integrovaná, mezisektorová, někdy tématicky jednotná, vycházející ze specifických potřeb a příleţitostí regionu), přístup „zdola nahoru“, v němţ iniciativa vychází přímo z regionu s průkazným zapojením partnerů a veřejnosti účast různých sektorů a jejich integrovaný postup (plánování a vyuţívání veřejných a soukromých zdrojů, společné projekty), decentralizované rozhodování o financování projektů jednotlivých místních ţadatelů a jejich řízení „vlastními silami“, inovativnost v řešení, tj. důraz na aktivity a akce, které jsou v daném území nové a mají rozvojový efekt (nikoliv běţné činnosti, opakované z minulosti) spolupráce, a to uvnitř MAS, mezi MAS v rámci jedné země a mezi MAS z různých zemí Evropy (nejen EU), účast a práce v sítích, tj. volné sdruţování MAS do asociací a sítí, v nichţ si MAS plně ponechávají svoji samostatnost, avšak mají uţitek ze společného postupu a ze sdílení zkušeností, informací a kontaktů (v ČR zejména Národní síť MAS). 4 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. 1.3 Jaké jsou krátkodobé účinky práce MAS? Leader unikátním způsobem propojuje území, strategii jeho rozvoje a subjekt tohoto rozvoje, tj. MAS. MAS vyhledává a podporuje (v ČR zprostředkovává podporu) místní subjekty všech právních forem, kteří se jako ţadatelé ucházejí o financování vlastních projektů v souladu se strategií MAS. Výsledky dosaţené podpořenými místními ţadateli se projevují v pozitivních změnách v regionu, např. ve sníţení nezaměstnanosti, v záchraně kulturního a přírodního dědictví venkova, ve zlepšení vzhledu obcí a krajiny, v nových nebo obnovených sluţbách pro obyvatele a návštěvníky, v šetrném cestovním ruchu, v růstu vyuţití obnovitelných zdrojů energie, v budování naučných stezek atd. 1.4 Jaké jsou dlouhodobé důsledky uplatnění metody Leader? zlepšení spolupráce aktivních subjektů v obcích a regionu, překonání izolovanosti, integrovaný rozvoj venkova, posílení místní demokracie, větší zapojení soukromého kapitálu do rozvoje obcí a regionu efekt společného postupu subjektů soukromé a veřejné sféry, lepší vyuţití specifik konkrétního venkovského regionu, oslabení centralizovaného financování a administrativního a paušálního přístupu k regionům. Uvedené charakteristiky (zatím) neplatí v úplnosti pro ČR, nýbrţ pro podstatu metody, která se z původních EU 15 rozšířila do všech členských zemí. Na druhé straně lze principy metody Leader snadno implementovat i do městských komunit a skutečně se tak dělo především v iniciativě ES URBAN pro oţivení upadajících měst a městských aglomerací. Celkový účel byl uveden v Rozhodnutí Rady (ES) ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova jako „zlepšování řízení venkovských oblastí a mobilizace jejich vnitřního rozvojového potenciálu“. 5 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP 2 NOV, o. p. s. Princip mezisektorového uplatněné v ČR partnerství a jeho formy 2.1 Princip partnerství Partnerství je velmi frekventovaným slovem, které se v ČR prosadilo především díky programům a principům EU. Často se jím v praxi označuje i prostá spolupráce, dlouhodobý smluvní vztah, dlouhodobá konzultace či vzájemné poskytování sluţeb. V uţším významu slova partnerství však spolupráce, která je krátkodobá, pro jednu ze stran nápadně nevýhodná, nové podněty nepřinášející, málo uţitečná, neujasněná nebo neúčinná, není partnerstvím. Partnerství v uţším smyslu přináší hodnotu, kterou se odlišuje od ostatních forem spolupráce. Jejími charakteristickými znaky jsou: vzájemná výhodnost spolupráce, společné cíle partnerů (často se vyjadřují ve společném programu nebo plánu aktivit, např. ve společné strategii rozvoje venkovského regionu), společné rozhodování dlouhodobost vztahu, plné akceptování obsahu a forem spolupráce všemi partnery, potřebnost a vyváţenost (kaţdý partner přispívá něčím, co by jinak chybělo, bez čeho by se výsledek nedosáhl), rovnoprávnost postavení v rámci partnerství a společné rozhodování, synergický efekt čili hodnota přidaná spoluprací: celkové pozitivní dopady pro dané území jsou větší neţ součet efektů, které svou aktivitou dokáţou vyvolat jednotliví účastníci. K odlišení od partnerství typu mafií, klik a sebeprospěšných reciprocit je třeba přidat ještě veřejný prospěch partnerství. Partneři v různém stupni rozvinutosti vzájemného vztahu postupně sdílejí informace, kontakty, ideje a nápady, projekty (společná práce), příp. i společný rozpočet. Naproti tomu tzv. projektová partnerství, vyţadovaná či akceptovaná poskytovateli grantů (zejména v OP), obvykle musí splňovat jen určité minimální formální znaky. Např. se mají podílet na přípravě a realizaci projektu, nesmí si vzájemně poskytovat sluţby apod. Avšak z těchto projektových partnerství se nezřídka vyvíjejí partnerství v uţším, hodnotovém smyslu. 2.2 Mezisektorové partnerství jako klíčová inovace v rozvoji regionů Místní mezisektorové partnerství je vyuţitím partnerství ve spolupráci subjektů z různých sektorů. Pro zjednodušení se běţně přijímá model tří sektorů: podnikatelského (podniky a podnikatelé), neziskového či občanského (nestátní neziskové organizace občanského typu) a veřejné správy (zejména, ale nejenom místní samosprávy). Někdy se odlišuje komunitní sektor (výrobci, řemeslníci, poskytovatelé sluţeb a obchodníci místního významu), jindy státní agentury (úřady práce a poradenské a vzdělávací agentury financované státem), zemědělský sektor a další. 6 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Při zjednodušeném pohledu na sektory lze říci, ţe podnikatelský a veřejný sektor spojují finance (první vytváří zisk, druhý jeho část přerozděluje), veřejný a občanský spojují zájmy a potřeby lidí (občanský sektor uplatňuje a z velké části také uspokojuje potřeby lidí, kdeţto stát, kraje a obce je reflektují a financují). Společným znakem občanského a podnikatelského sektoru je pruţnost, iniciativa a efektivnost (podnikatelský jde za efektivností z hlediska rentability, občanský sektor za efektivností v uspokojování potřeb). Občanský sektor však většinou postrádá to, co mají ostatní dva – tedy finance a zdroje vůbec. Také podnikatelský sektor většinou postrádá to, co mají ostatní dva – totiţ veřejný zájem. A rovněţ veřejný sektor většinou postrádá to, co mají ostatní dva – tedy podnikavost, rychlost, odvahu začít a jednat, pruţnost, efektivnost. Mezisektorové partnerství tedy dává moţnost, aby se všechny sektory něčím „obohatily“ a aby společně dosáhli cíle tak, jak by to ţádný jeden nebo ani dva z nich nedokázaly (tzv. synergický efekt). Partnerstvím uspokojí své vlastní zájmy a přitom uplatní své přednosti ve prospěch celého regionu. Proměnit uvedené odlišnosti sektorových partnerů ve strategickou výhodu je příleţitost, kterou některé MAS zatím nenaplňují nebo naplňují jen zčásti. Členy místních partnerství jsou rozmanité subjekty - záleţí na účelu jejich spojení. Mohou to být: A/ Instituce veřejné správy (státní a samosprávné), které se nejčastěji zajímají o ekonomiku, kulturu, infrastrukturu, ţivotní prostředí a další ţivotní podmínky v obcích: místní a regionální státní úřady a agentury (např. úřady práce a územní pobočky ministerstev), samosprávné instituce (např. komise kraje, obecní zastupitelstva, starostové, svazky obcí), veřejné podniky sluţeb (ústavy sociálních sluţeb, nemocnice, školy a jiná zařízení zřizovaná státem, krajem nebo obcí). B/ Soukromé komerční subjekty a společnosti, které se zajímají především o co nejlepší pozici na trhu zboţí a sluţeb a o ziskovost svých aktivit: místní podniky sluţeb (např. regionální televize, rádio, noviny, kulturní a jiná zařízení, poskytovatelé různých sluţeb od vzdělávání po cestovní ruch), místní výrobci (zemědělská druţstva a podniky, další výrobní a odbytová druţstva, jednotlivě hospodařící farmáři, místní průmyslové, zejména malé a střední podniky, řemeslníci a další ţivnostníci, jejich hospodářské komory, asociace a cechy), finanční sektor (banky, leasingové společnosti, úvěrová druţstva). C/ Občané, občanské organizace a iniciativy, které se zajímají především o spokojenost lidí, o jejich záliby, o rozmanité podmínky pro ţivot jednotlivců a rodin, tedy o způsob ţivota komunity a v komunitě: regionální a místní sdruţení, koalice či fóra neziskových organizací a občanů, kulturní, sportovní a jiná zájmová občanská sdruţení, odborové organizace, místní skupiny a další neformální skupiny občanů, aktivní jednotlivci, nezřídka uznávaní spoluobčany pro své neformální postavení v komunitě, např. důchodce - bývalý starosta. V MAS jsou však z veřejné správy zastoupené povětšinou jen obce (obvykle osobou starosty, neboť MAS mají většinou formu občanského sdruţení a obce podle zákona nesmějí být členy o. s.). Většinou naopak chybí instituce jako pobočky úřadu práce, nemocnice apod. Z komerčních subjektů obvykle nejsou přítomna média, banky, střední a velké podniky. Z organizací občanského typu v MAS nebývají odborové organizace, občanské iniciativy a neformální skupiny občanů (to ovšem 7 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. souvisí s faktem, ţe v ČR se pro účely podpory z veřejných zdrojů a vůbec jako komunikační partneři uznávají ponejvíce jen právnické osoby). Všeobecně vzato, v ČR vznikají místní a zvláště mezisektorová partnerství většinou pomalu a s obtíţemi. Ty jsou dány: tradičně velmi silným postavením veřejné správy (jak státu, tak úřadů samospráv) v ţivotě komunit, nízkou sebedůvěrou a připraveností spolupracovat u příslušníků tzv. místních elit, tedy vynikajících podnikatelů, zastupitelů, duševních pracovníků apod., nevyvinutostí středních tříd a zejména drobného podnikání (ţivnostníci, malé podniky), mediálně ţivenou podezřívavostí obyvatel k iniciativám akceschopných lidí (z nichţ někteří skutečně působí nezákonně, dopouštějí se podvodů nebo mají prostě špatné výsledky), niţší vzdělaností části městského, ale především venkovského obyvatelstva a jejich profesní nepřipraveností na dynamické změny posledních desetiletí, dosud nepřekonanou atomizací místních komunit, které byly vesměs poškozeny či zcela rozvráceny poválečným přesídlováním, socialistickým reţimem, spotřebitelskou závistí a dalšími vlivy. 2.3 Formy partnerství a spolupráce v ČR V ČR se za partnerství označují především tyto formy (připojujeme vlastní komentář z hlediska naplňování principů partnerství): a) Partnerství poţadované nebo zvýhodňované v projektech spolufinancovaných fondy EU – V současném období bohuţel poţadavek na vytváření partnerství oslabil a partnerství bylo v řadě případů pouze technickým či formálním nástrojem pro získání grantu a realizaci projektu. b) Komunitní plánování sociálních sluţeb – Zahrnuje spolupráci zadavatelů, poskytovatelů a klientů sociálních sluţeb a v některých případech lze hovořit o plnohodnotném partnerství. c) Místní agenda 21, resp. komunitní plánování (všech) veřejných sluţeb – Je postaveno na spolupráci místní samosprávy a občanů, kteří často prostřednictvím místních neziskových organizací uplatňují svůj zájem na fungování komunity. Není ryzím partnerstvím, avšak můţe se tak vyvinout především díky aktivitám místního neziskového sektoru. d) Strategické plánování rozvoje na úrovni krajů, obvodů obcí s rozšířenou působností a měst – Většinou nemá charakter partnerství, ačkoliv metodiky tento princip zdůrazňují (např. u IPRM – Integrovaných plánů rozvoje měst, financovaných nyní z ROP a IOP). Často se řeší dodavatelsky s obligátním „připomínkováním“ ze strany dotčených obyvatel a neziskových organizací. e) Strategické plánování rozvoje venkovských regionů – Je-li jeho iniciátorem, příp. zpracovatelem svazek obcí, bývá průběh podobný jako v předchozím případě. Je-li nositelem místní akční skupina (nyní jde o tvorbu tzv. strategických plánů Leader - SPL), lze téměř vţdy hovořit o mezisektorovém partnerství, ovšem s různou intenzitou a rozsahem. f) Mezisektorová spolupráce při přípravě a realizaci investic – jde především o metodu public-private partnership (PPP), ale také o sdruţení investorů, společný postup obce a firmy, obce a NNO apod. – Nejde o mezisektorové partnerství, nýbrţ o racionální spolupráci subjektů, z nichţ kaţdý přináší něco, co potřebuje druhý z partnerů. g) Územní plánování v obcích – Opět nelze hovořit o partnerství, různá je také míra zapojení místních podniků, NNO a obyvatelstva do přípravy plánu. h) Participace občanů při řešení místních problémů jako např. konzultace záměru přestavby náměstí s veřejností nebo místní referendum. – Nemá podobu partnerství. 8 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. i) Spolupráce subjektů uvnitř sektoru, např. 1. obce ve svazku obcí, 2. místní síť hippostezek, 3. propagace produktů místních výrobců pomocí společné značky původu. – Můţe mít charakter partnerství, není zde ovšem mezisektorové. Z přehledu je zřejmé, ţe mezisektorové partnerství se objevuje nejspíše v komunitním plánování sociálních sluţeb, v Místní agendě 21 a především v činnosti místních akčních skupin. Z předchozího programovacího období lze jmenovat ještě krajská partnerství vzniklá v rámci opatření 3.3 SROP (zaměřeného na zvýšení absorpční a administrativní kapacity regionů pro nové období). Krajská partnerství měla charakter mezisektorových partnerství subjektů veřejné správy z krajské a místní úrovně, podnikatelského sektoru a neziskového sektoru, příp. regionálního a místního státního sektoru (úřady práce, státní agentury apod.). Tato partnerství měla slibný potenciál, neboť partneři (např. asociace neziskového a podnikatelského sektoru, univerzity apod.) formálně vzato sdíleli nejen informace a kontakty, ale také celý projekt a jeho rozpočet. Ve skutečnosti se však v masivní míře objevila nevyváţenost přínosu jednotlivých partnerů, nerovnoprávnost jejich postavení a ve velké míře i absence společného rozhodování. Hlavní slovo měl (a rozpočet „drţel“) vţdy kraj, resp. pracovníci krajských úřadů. Ostatní byli nezřídka zatlačeni do rolí „připomínkovačů“ a dodavatelů. 9 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP 3 NOV, o. p. s. Historie programu a metody LEADER v EU 3.1 Vývoj v letech 1988-2006 LEADER (nyní jako metoda jiţ psáno s malým L) se vţdy nepovaţoval za univerzálně uplatnitelnou metodu; aţ do začátku tohoto programovacího období byl jednou z tzv. iniciativ Evropských společenství (Community Initiative Programme – CIP). Program LEADER 1 má počátky ve sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě v r. 1988. Jeho hlavním motivem bylo udrţení či nasměrování evropských regionů k udrţitelnému rozvoji. Leader měl podpořit a také podpořil environmentální, ekonomické, sociální a kulturní rozměry venkova – při zachování rozmanitosti venkovských oblastí. Nositelem podporovaných strategií místního rozvoje (Local Action Plans) se staly skupiny pro místní akce (Local Action Groups), pro něţ se v ČR vţil název místní akční skupiny (MAS). Na období 1991-4 tak byla vyhlášena iniciativa Společenství LEADER jakoţto celoevropský experiment, jehoţ se zúčastnilo prvních 217 MAS. V dalších dvou programovacích obdobích se uskutečnily iniciativy LEADER II a LEADER+ ve všech členských zemích. Počet místních akčních skupin, které se iniciativy LEADER účastnily, kulminoval na počtu 1063 v období LEADER II. Například ve Francii v té době pracovalo 140 MAS. V posledním období (LEADER+) bylo k 3. 12. 2004 podpořeno 892 MAS. Geografické rozloţení MAS, jejichţ rozvojové strategie byly financovány z CIP LEADER, ukazuje mapka na další straně (podle stavu v r. 2006). Zahrnoval území o celkové rozloze 1568 km2 s 51,7 mil. obyvateli. LEADER byl postaven na některých principech, které byly v dobách jeho počátku v jednání většiny členských zemí nezvyklé. Šlo zejména o princip „bottom-up“: místo intervenční logiky „shora dolů“ (programy podpor stanovuje ústřední orgán a aplikuje je do regionů pomocí výzev k podávání ţádostí) se uplatnil postup „zdola nahoru“, coţ v praxi znamenalo, ţe byla stanovena jen základní pravidla (např. výběr ze čtyř tématických okruhů pro místní strategie) a bylo na místních akčních skupinách, aby si vybraly, co ve svém území chtějí podporovat. Ale přítomny byly ještě další principy: integrovanost, tématická zaměřenost, decentralizace financování místních projektů, respektování specifik regionu, spolupráce venkovských oblastí, inovativnost a především partnerství místních subjektů. Na podobných principech, především partnerství, vznikly ještě tři další iniciativy: URBAN pro městské oblasti, INTERREG pro přeshraniční a meziregionální spolupráci a EQUAL pro partnerství v oblasti sociální integrace, boje proti všem typům diskriminace, nerovnostem na trhu práce a dalšího profesního vzdělávání. 1 Zkratka znamená „propojení akcí pro rozvoj ekonomiky venkova“. Ovšem tento význam byl jiţ od prvního období uplatnění překonán. 10 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. LEADER byl od svého počátku velmi úspěšný, zřejmě především proto, ţe vytvářel prostor pro místní subjekty, aby se sdruţovaly a samy identifikovaly potřeby regionu. Na rozdíl od operačních programů, které byly plně v kompetenci členských zemích, byla také celá implementace LEADER jednodušší a především, byla téměř nezávislá na jednání veřejné správy dané země. Pro řadu zemí a tím spíše jednotlivých venkovských regionů znamenal program LEADER doslova převrat v dosavadním chápání podmínek rozvoje venkovských oblastí a hlavně převrat v rozvoji či překonání stagnace venkovských oblastí 2. Přinesl výsledky v podobě aţ 100 tisíc pracovních míst, záchrany kulturních památek a přírodních hodnot, většího stmelení místních komunit, zamezení odlivu obyvatelstva do měst atd. Jeho vliv na rozvoj venkova se proto hodnotí jako mimořádný a samotná iniciativa LEADER jako nejzdařilejší inovace vytvořená Evropskou komisí. Některé členské země reagovaly na první výsledky iniciativy LEADER tím, ţe na svém území uskutečnily vlastní, národní programy typu LEADER. Tak tomu bylo například ve Španělsku 2 Pro Španělsko, Portugalsko, ale i Velkou Británii bylo vytváření těchto partnerství jednou z hlavních inovací. V zemích, kde byly tyto praktiky jiţ rozšířeny, znamenal LEADER způsob, jak obohatit dosavadní metody (Rakousko, Belgie, Švédsko, Finsko a Dánsko). V Německu byl LEADER II úspěšně zaveden i v nových spolkových zemích, avšak po celkem pomalém začátku. Nyní přetrvávají problémy například na Slovensku (zpoţdění celého programu). 11 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. (PRODER) nebo ve Finsku (POMO), kde je celá země (kromě městských oblastí) plně pokryta působností místních akčních skupin. Také v Irsku principy LEADER ovlivnily vládní programy velmi výrazně a je nepochybné, ţe stály spolu s dalšími faktory za pověstným „irským zázrakem“ 3. Některé prvky iniciativy LEADER obsahovaly i další národní programy, např. ve Skotsku (Scottish Rural Challenge Fund). Postupně došlo ke koncepční konfrontaci programů zaměřených na regionální rozvoj se Společnou zemědělskou politikou (SZP) Unie. Argumentace pro změny vycházely například z faktu, ţe téměř 60 % obyvatel 27 členských států EU ţije ve venkovských oblastech, které pokrývají 90 % území Unie, a ţe přímé platby za produkci musí být nahrazeny jiným schématem. SZP se u spotřebitelů postupně stala nepopulární a v r. 1992 (v souvislosti se Summitem Země v Rio de Janeiro) se prokázala téţ její environmentální neudrţitelnost. Reformou SZP vznikl tzv. Druhý pilíř (nezemědělského) rozvoje venkova, na nějţ mají členské státy vynakládat stále více prostředků (tzv. modulace). V únoru 2006 pak byly přijaty Strategické směry Společenství pro rozvoj venkova. Jejich smyslem bylo posílit politiku rozvoje venkova tak, aby venkovské oblasti mohly lépe reagovat na hospodářské, sociální a ekologické problémy 21. století. Tento dokument byl aktualizován rozhodnutím Rady ES z 19. ledna 2009 (za Radu podepsáno tehdejším ministrem zemědělství ČR P. Gandalovičem), které zdůraznilo význam boje proti změnám klimatu a zejména v této souvislosti uvedlo místní akční skupiny jako příjemce finančních prostředků pro opatření místního významu: „Jelikoţ otázkám změn klimatu a obnovitelných zdrojů energie čelí všechny venkovské oblasti, členské státy mohou podporovat místní akční skupiny v rámci osy 4 (Leader) při zařazování těchto otázek do jejich strategií pro místní rozvoj, jakoţto průřezového tématu. Skupiny mají dobré předpoklady přispět k přizpůsobení se změnám klimatu a k řešením v oblasti obnovitelných zdrojů energie, která jsou uzpůsobena místní situaci.“ (Úřední věstník EU z 30. 1. 2009 – viz např. http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:030:0112:0115:CS:PDF). ČR však dosud na výzvu v tomto smyslu nereagovala. 3.2 Od iniciativy k metodě (LEADER po r. 2006) Do roku 2006 měl LEADER, přestoţe měl být uplatňován jednotně na celém území EU, různé celkové dopady, neboť členské státy měly pro úspěch principů LEADER historicky různou výchozí situaci. Velmi obecně je moţné rozdělit je do tří skupin: a) země z EU15, které podstoupily hlavní změny (nejen na venkově) na začátku 20. století nebo hned po 2. světové válce, v 50. letech. V těchto zemích měl LEADER snadnější úlohu, protoţe ekonomická, demografická a sociální situace v regionech byla relativně stabilní, ať uţ šlo o malé zhoršování či úpadek (Francie, Dánsko, Itálie) nebo o mírný rozvoj (Švédsko, jiţní Anglie). V těchto oblastech či zemích se LEADER na národní úrovni setkal jen s mírným nadšením, avšak na místní úrovni, pokud byl správně uchopen, nastartoval skutečnou dynamiku rozvoje; b) země z EU15, jejichţ venkovské oblasti čelily celé řadě krizí (vylidňování venkova a odchod lidí do měst, rychlý růst nezaměstnanosti, nutná restrukturalizace produkční základny). V těchto zemích 3 Do venkovských oblastí byli v r. 1988 vysláni tzv. animátoři, kteří zmapovali potřeby a moţnosti regionu, sdruţovali místní subjekty, vytvářeli společnou strategii, mobilizovali aktivní část obyvatelstva pro podíl na utváření budoucnosti regionu a především získávali tzv. místní aktéry k tomu, aby začali společně vytvářet plány místního rozvoje. Později byl hlavním nástrojem Program místního rozvoje (LDP), který jiţ do venkovských oblastí přinesl potřebné prostředky a nastartoval dynamický rozvoj irského venkova. 12 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. přijaly LEADER především oblasti, které byly sice nestabilní, ale otevřené inovačním aktivitám (Španělsko, Irsko, Portugalsko, Finsko, Řecko, ale také Skotsko a nové německé spolkové země); c) nové členské země, jejichţ venkov většinou prodělal zásadní poválečné změny (přesídlování obyvatelstva v zemích jako Polsko, Německo, ČR, Rumunsko, Slovensko aj., zemědělská velkovýroba na bázi nuceného zdruţstevňování, všeobecná preference měst před venkovem atd.), mohly na LEADER pohlíţet s velkými nadějemi. Často však tuto příleţitost podcenily (Slovensko, Polsko), připustily zbytečně sloţité procedury a neefektivní implementaci (ČR), neměly dostatečnou důvěru aktivních venkovských subjektů, které dávaly přednost izolovaným akcím před společným, partnerským postupem (pobaltské země aj.). Ve většině těchto zemí se přesto LEADER ujal jako pomocná, vedlejší metoda anebo jen jako pomocný, doplňkový finanční zdroj. V Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 byla pro období 2007-13 popsána nová politika rozvoje venkova EU. Opět nabízí opatření, z něhoţ mohou členské státy vybírat a na něţ dostanou finanční podporu v rámci integrovaných programů rozvoje venkova. 4 V důsledku „rozdělení“ SZP na první a druhý pilíř se osamostatnil fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Podpora se více zaměřuje na udrţitelný rozvoj venkovských oblastí. Pro tento účel se politika rozvoje venkova soustřeďuje na tři hlavní priority, tzv. osy: I. zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví; II. podpora hospodaření s půdou a zlepšování ţivotního prostředí III. zlepšování kvality ţivota a podpora diverzifikace hospodářských činností na venkově K nim přistupuje průřezová, „metodologická“, IV. osa Leader, která se jiţ nechápe jako samostatný „balíček“ opatření nebo peněz, nýbrţ jako metoda, kterou lze implementovat jednotlivá opatření všech tří tématických os. Leader se tak v novém období stal výsledkem procesu známého jako mainstreaming – začlenění původní iniciativy EU do národních programů členských zemí a jejich politik rozvoje venkova. Osa IV je horizontální prioritou celého programu, která měla prolínat zbývajícími třemi osami a upřednostňovat vstup soukromého kapitálu a mezisektorových partnerství do rozvoje venkova a jeho financování. Leader se měl stát „nosičem inovací“ a partnerství v osách I, II a III. Odstavec 50 preambule Nařízení č. 1698/2005 říká: „Iniciativa Leader po třech programových obdobích dospěla na úroveň, která venkovským oblastem umoţňuje uplatňovat přístup Leader v širším měřítku v rámci hlavního programování rozvoje venkova. Je tedy třeba stanovit pouţití základních zásad přístupu Leader i pro programy, kterými se tvoří zvláštní osa, a vymezit místní akční skupiny a opatření, která mají být podporována, včetně schopnosti partnerství, provádění místních strategií, spolupráce, vytváření sítí a získávání dovedností.“ A v článku 51 dokonce pokračuje: „Vzhledem k významu přístupu Leader by na tuto osu měla být vyčleněna podstatná část příspěvku z EAFRD.“ Členské země tuto novou koncepci vyuţily různě: některé se rozhodly celou tématickou osu nebo několik opatření plně implementovat pomocí metody Leader 5, jiné (mezi nimi ČR) metodu 4 Mohlo jít jak o národní, tak o regionální PRV. Celkem jich mělo být v EU schváleno 94. V ČR a řadě dalších menších zemí existuje jediný PRV. 5 Např. v samotné Anglii se jiţ v prvním odstavci, kterým tamní vládní orgán odpovědný za PRV (DEFRA) uvádí ve známost osu IV, praví: „přístup Leader není opatření, fond ani sada cílů…“, je to nástroj k distribuci prostředků v PRV. Metodou Leader se tam implementuje část os I a III. V Irsku byla metodou Leader implementována celá III. osa. Portugalsko dává na metodu Leader 10 % celkového rozpočtu PRV (v ČR je to 13 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. „degradovaly“ na niţší vývojový stupeň předchozího období, neboť z ní učinili věcně a finančně vymezenou část PRV, stojící vedle ostatních os. Osa IV tak v ČR zasahuje do tří tématických os pouze tak, ţe má stanoveno, která z opatření přijatých jiţ v rámci tématických os lze financovat, a to za plného respektování pravidel pro opatření těchto os. Tím se vytratil inovativní charakter Leaderu a plný respekt k místním specifikům, zmizela preference partnerských projektů a skutečná decentralizace financování (MAS začaly fungovat jako „místní pobočky“ SZIF). Například ţadatel, který působí na území s přijatou strategií MAS, se můţe rozhodnout, zda bude ţádat o podporu přímo (výzvy v rámci tématických osob), anebo prostřednictvím MAS. Kdyby však ţadatel, např. zemědělec v rámci I. osy, musel (tak jako tomu je zčásti v Portugalsku, Irsku, V. Británii a jinde) o příspěvek ţádat prostřednictvím MAS, radikálně by se změnilo postavení MAS v regionu: zemědělci by se ve větší míře staly členy MAS, ovlivňovali by její „politiku“ (obsah rozvojové strategie) a začali by více spolupracovat s ostatními, nezemědělskými subjekty v regionu. Právě v tom je (a v ČR mohla být) největší přidaná hodnota metody Leader. EU si od aplikace metody Leader slibovala, ţe dojde a) k lepšímu řízení (governance) na místní úrovni, b) k mobilizaci vnitřního potenciálu regionu, který se vyuţije pro růst a nová pracovní místa. Tomu mají slouţit prostředky: vytváření místních kapacit, partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), tvorba sítí a spolupráce, vzájemné působení mezi segmenty zemědělství, ţivotního prostředí, venkovské ekonomiky a obyvatelstva. To vše na bázi udrţitelnosti 6. Zčásti se to týká i objemu finančních prostředků alokovaných pro osu IV v rámci jednotlivých PRV. Tabulka uvádí % z celkového rozpočtu PRV dané země nebo oblasti, které se věnuje na metodu Leader (IV. osa): země, oblast ČR Maďarsko Rakousko Litva Dolní Sasko a Brémy (Německo) Tuscany (Itálie) Veneto (Itálie) Sársko (Německo) % pro Leader 5,0 5,3 5,4 6,1 6,8 10,0 11,0 14,7 Zdá se, ţe Evropská komise při schvalování jednotlivých PRV akceptovala v nejvyšší moţné míře návrhy řídících orgánů a tolerovala různá chápání Strategických směrů Společenství pro rozvoj venkova, Nařízení č. 1698/2005 a navazujících dokumentů. V ČR se ukazuje, ţe metoda Leader nebyla uplatněna jako metoda a nebyl vyuţit její ohromující potenciál. Členské státy jsou v Rozhodnutí Rady EU ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007–2013) vybízeny k tomu, aby zaměřily podporu na klíčové akce, které by měly zahrnovat: 5 %). Orgány EU předpokládaly, ţe poţadovaných 2,5%, resp. 5% z celkového rozpočtu PRV půjde jen na podporu samotných MAS (u nás tedy do opatření IV.1.2), kdeţto většina rozpočtu PRV sice do jiných os, avšak metodou Leader (!). V ČR byla tato směrnice „pochopena“ tak, ţe poţadovaných 2,5 % (u nás zvýšeno na 5%) má být vynaloţeno metodou Leader na všechny osy. Tzv. ekonomická hodnota ušlé příleţitosti pro MAS, resp. metodu Leader v ČR tedy činí aţ 48 miliard Kč (za max. předpokladu uţití metody MAS na polovině uznatelných výdajů a při současném kurzu 26 Kč/euro) – tolik mohlo být profinancováno pomocí metody Leader ve všech osách PRV (skutečně plánováno je pouze 5,2 mld Kč). 6 Čerpáme zde z překladu dokumentu, který vznikl na generálním ředitelství AGRI Evropské komise v říjnu 2005. Srov. téţ The Leader Approach. A Basic Guide, Office for Official Publications of the European Communities, Luxembourg 2006. 14 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP I. II. III. IV. NOV, o. p. s. budování kapacit pro místní partnerství, oţivování a podporu získávání dovedností, které mohou pomoci uvolnit místní potenciál, podporu partnerství soukromého a veřejného sektoru. Zejména iniciativa Leader bude nadále hrát důleţitou úlohu při podpoře inovačních přístupů k rozvoji venkova a sbliţování soukromého a veřejného sektoru, podporu spolupráce a inovací. Místní iniciativy, jako je iniciativa Leader a podpora diverzifikace, mohou hrát podstatnou úlohu při spojování lidí s novými myšlenkami a přístupy, podněcování inovací a podnikání, a mohou podpořit začlenění a poskytování místních sluţeb … zlepšování místního řízení. Iniciativa Leader můţe pomoci podpořit inovační přístupy k propojení zemědělství, lesnictví a místního hospodářství, a pomoci tak diverzifikovat hospodářskou základnu a posílit sociálně ekonomické podloţí venkovských oblastí 7. Avšak toto jsou současně explicitní principy metody Leader. Například diverzifikací se nemíní pouze zvýšení rozmanitosti příjmů zemědělských subjektů (jak se to někdy interpretuje v ČR), ale i ostatních obyvatel na venkově, a kapacitami se nemíní jen materiální zdroje. Mluví se také o oţivování venkovských oblastí (to bylo jako samostatné opatření z českého PRV dodatečně vyškrtnuto, resp. minimalizovalo se), o vyuţití místního či endogenního potenciálu a především o významu partnerství (které však v současném období aţ na výjimky není v ČR v operačních programech a PRV preferováno). České MAS se od průměru MAS v EU neliší jen délkou zkušeností a prostorem pro samostatné provádění vlastních rozvojových strategií, ale také velikostí. Průzkum společnosti Tima Liberec v září 2007 ukázal, ţe české MAS jsou v průměru výrazně menší jak rozlohou, tak počtem obyvatel, přičemţ průměrná hustota obyvatel na km2 je naopak výrazně vyšší. Je to mimojiné způsobeno tím, ţe některé MAS působí v málo zalidněných oblastech (Finsko, Švédsko, Španělsko). průměr 132 MAS v EU průměr 136 MAS v ČR počet obyvatel 62 672 27 842 rozloha km2 1 877 352 hustota ob./km2 33 76 I kdyţ v některých ohledech bylo dosavadní uplatnění metody Leader problematické, je třeba zdůraznit celkově pozitivní přínosy (zmíněné jiţ v oddílech 1.4 a 3.1). Místní akční skupiny se v řadě případů stávají akcelerátorem pozitivních změn. Mohou hrát (a v řadě zemí, např. v Irsku, také hrají) roli regionálních nadací, které přímo a podle potřeb regionu rozdělují veřejné prostředky místních subjektům. Kromě toho dokáţou sdruţit občany a aktivní subjekty ke spolupráci. MAS tak vytvářejí doplněk či alternativu k činnostem místní samosprávy. To samozřejmě není potlačováním zastupitelské demokracie na místní úrovni, nýbrţ vyuţitím alternativních metod práce s veřejností. Vpodstatě se tak potvrzuje jeden z hlavních důvodů, proč vůbec LEADER po r. 1988 vznikl: bylo to v období všeobecné krize zastupitelské demokracie, úpadku důvěry v instituce EU a potřeby osvěţit koncept „Evropy regionů“, do nichţ se decentralizují některé funkce národních států. Stát by podle toho měl regionům poskytovat potřebné sluţby - zejména koncepční, informační a finanční - a nikoli uplatňovat rozhodovací pravomoci. V mnoha zemích EU zůstává vytvoření a práce místních akčních skupin tou hlavní inovací, které LEADER přinesl. Podle názoru některých odborníků by se tyto skupiny nakonec mohly stát činitelem posilování samostatnosti venkovských regionů. Měly by se stát následovníky nebo partnery dosavadních tvůrců centrálně organizovaných sektorových a oborových politik. Ve střednědobém horizontu se ukazuje nutnost transformace, která bude klást větší důraz na regionální 7 Viz např. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32006D0144:EN:NOT, v češtině viz Úřední věstník EU, L 55/27 z 25. 2. 2006, článek 3.4. 15 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. a místní iniciativy. V ČR bylo v posledních 20 letech faktorem rostoucí důleţitosti také občanské sebeuvědomování a rozvoj nevládního neziskového sektoru včetně občanských iniciativ a dobrovolných zájmových uskupení – tedy občanské společnosti. Místní samosprávy by v tomto procesu měly hrát roli katalyzátoru, který přijme a zprostředkuje zájmy místních komunit (ať budou vyjádřeny jakýmkoli legitimním způsobem, tedy i prostřednictvím MAS), dokáţe je konsensuálně prezentovat a vyuţít je k obohacení vlastní politické funkce v území. Prakticky by to mohlo vést k volnému, účelovému sdruţování silných a důvěryhodných subjektů samosprávy, podnikatelského a neziskového sektoru v daném území po vzoru MAS. Uskupení typu MAS by mohla postupně soustředit rozhodující místní politické, finanční, informační a lidské zdroje pro všestranný rozvoj regionu a jednotlivých komunit, při maximálním vyloučení nadregionálních, zejména politicko-stranických a státně byrokratických tlaků. 16 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP 4 NOV, o. p. s. Stručná historie iniciativy LEADER v ČR 1999 - první setkání českých zástupců (B. Blaţek, M. Pospíšil, O. Čepelka) s partnery z jiných zemí na téma Leader, - účast na zaloţení mezinárodní sítě PREPARE (na podporu rozvoje venkova v nových členských zemích) 2000 - realizace předvstupního programu SAPARD (do r. 2004 vytvořeno 210 rozvojových strategií venkovských regionů jako součást projektových ţádostí) 2001 - 1. publikace o iniciativě EU LEADER (O. Čepelka, vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj) - počátek „hnutí Leader“ – informační a propagační kampaň, jednání s představiteli Spolku pro obnovu venkova, MMR, v dalších letech MZe aj. 2002 - příprava prvních MAS (většinou na platformě svazků obcí) - díky „iniciativě zdola“ LEADER zařazen jako podopatření do připravovaného OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství - MMR v těchto letech (aţ do r. 2006) podporuje v rámci svého Programu obnovy venkova tvorbu integrovaných strategií rozvoje venkovských mikroregionů (realizátory jsou svazky obcí), coţ se ukázalo jako významný předstupeň dalšího rozvoje metody Leader, a také projekty leaderovského typu (v POV mohly být ţadateli svazky obcí z tehdejších 492 venkovských regionů anebo samotné obce, nikoliv však subjekty jako NNO) 2003 - formální vznik prvních MAS v podobě tzv. řídících výborů, které začínají připravovat tzv. místní rozvojové strategie 8 - setkání venkovských subjektů v regionech a celostátní konference v Praze – potřeba podpory MAS z mimovládních pozic (tato iniciativa a další nedosáhly svých cílů pro odpor nebo nečinnost jiţ zavedených institucí, avšak pomohly informovat a propagovat hnutí MAS) - Evropská konference k programu SAPARD v Pardubicích (neřekla o Leaderu téměř nic) 2004 - zahájen národní program LEADER ČR (2004-8) - začátek schůzek MZe se zástupci MAS - k srpnu jsou informace o 26 MAS 8 V prvních regionech vznikaly MAS pomalu, uváţlivě, s plným zapojením všech potenciálních zájemců (informační kampaně, otevřená jednání, semináře). Bylo tomu tak například v Podralsku (příprava na program LEADER začala 20. 8. 2002), Podještědí (27. 8. 2002), Frýdlantsku a na Jilemnicku (Přiďte pobejt!) v LBK, v Regionu Haná v OLK (zahájeno 9. 10. 2002), v regionu Společná Cidlina v KHK (místní partnerství bylo ustaveno 28. 5. 2003), v Pobeskydí v MSK, ve Sdruţení Růţe a Vltavotýnsko v JČK, v regionu Nový Dvůr (Kyjovské Slovácko v pohybu) v JMK, Konstantinolázeňsko (Český Západ) v PLK, sdruţení CHOPOS (později Posázaví) v SČK, Buchlov v ZLK aj. 17 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. 2005 - v únoru působí v ČR 41 MAS - LEADER+ jako součást OP "Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství": podpořena realizace rozvojových plánů 10 MAS a příprava plánů rozvoje dalších MAS - mimovládní projekt s názvem Rural Voice (Hlas venkova), financovaný Evropskou komisí a Asociací švédských farmářů - první krok k profesionalizaci manaţerů pro venkov - 1. celostátní kurz (Omega Liberec, o.s. a Centrum pro komunitní práci, o.s.) - zaloţení názorové platformy a výzva Duha pro venkov, - zaloţení Národní observatoře venkova, o.p.s. (NOV) - zaloţení webových stránek www.leaderplus.cz, - vyjednává se o budoucí podobě PRV pro období 2007-13, - v listopadu Evropská konference k venkovu, Teplá u M. Lázní (MAS Vladař) - vzniká Národní síť pro venkov s 23 MAS jako hlavními činiteli, - v prosinci je evidováno 79 MAS - MZe uznává pouze existenci MAS podpořených v opatření LEADER+ nebo LEADER ČR (viz obrázek), celkem tedy 29 2006 - v březnu se veřejně prezentuje 123 MAS, počátkem května 137 atd. - pokračuje rozvoj NOV (kurzy pro manaţery a členy MAS) - rozvoj Národní sítě MAS, - rozvíjí se spolupráce mezi Spolkem pro obnovu venkova ČR (SPOV) a iniciativami MAS - ustavení Monitorovacího výboru EAFRD (R. Večerka z Národní observatoře venkova členem za SPOV) 18 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. 2007 - „inventura“ aktivních MAS: v září zjištěno 148 MAS, které jsou nebo byly aktivní anebo jejich zakladatelé právě dokončovali jejich právní vznik (nejvíce MAS je v Jihočeském a Olomouckém kraji) - aktivní účast NOV v přípravě pravidel pro IV. osu PRV - většina krajů podporuje činnost MAS - Národní síť MAS (NS MAS) má 99 členů a zvolila své orgány, - první větší průzkum podmínek pro činnost MAS, jejich potřeb a očekávání (Tima Liberec, 168 dotazovaných ze 66 MAS) - dokončily se přípravy prováděcích dokumentů pro PRV a byla vyhlášena opatření ze IV. osy (aţ na opatření 4.2.1 Spolupráce MAS) - 102 MAS podalo ţádost o financování strategického plánu Leader z PRV, opatření 4.1.1 - NOV zpracovala Registr lektorů a poradců pro rozvoj venkova 2008 - v některých krajích vznikají krajské asociace MAS v březnu jiţ 108 členů v Národní síti MAS a rozvoj její činnosti (připomínkování dokumentů MZe, konference, mezinárodní kontakty) prvních 48 MAS bylo vybráno k realizaci strategického plánu Leader (SPL) z PRV zástupci NOV se stali hodnotiteli některých SPL NOV a jeho zakladatelé dokončili v 6 krajích ucelené vzdělávací programy (později akreditované MŠMT) pro venkovské manaţery a funkcionáře MAS v listopadu ustavující zasedání Celostátní sítě pro venkov jako nástroj MZe k lepším výsledkům PRV (jiţ dříve ustavená Národní síť MAS se stala samostatnou součástí) září a prosinec - připomínky a náměty MAS k realizaci Osy IV. LEADER, které zaslala Pracovní skupina pro realizaci programu LEADER (součást Národní sítě MAS) Centrálnímu pracovišti SZIF a ŘO EAFRD (MZe) a dále také členům Monitorovacího výboru EAFRD s poţadavky na úpravy nebo upřesnění pravidel) 2009 - březen – výzva 1. náměstkovi ministra zemědělství k součinnosti při řešení praktických problémů MAS v ČR (zaslala Pracovní skupina pro realizaci programu LEADER NS MAS) administrativní náročnost pro MAS realizující své SPL zůstává téměř nezměněna vybráno dalších 64 MAS k realizaci SPL v dubnu je známo 160 MAS, z nichţ cca 10 je neaktivních v srpnu 116 členů NS MAS říjen - na objednávku MZe vznikla Metodika hodnocení monitorovacích indikátorů SPL vč. návrhu minimálního standardu hodnocení a monitoringu MAS (zpracovalo CpKP západní Čechy) v listopadu kaţdoroční celostátní konference Venkov 2009 s vysokou kredibilitou ve veřejné správě (účast ministra pro místní rozvoj, náměstků ministrů, hejtmana aj.) v prosinci zahájeny práce na střednědobém hodnocení Programu rozvoje venkova (do roku 2013), realizují DHV CR, spol. s r. o. a Tima Liberec, s. r. o. 19 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP 5 NOV, o. p. s. Vnitřní organizace a činnost MAS 5.1 Právní typy a orgány místních akčních skupin Místní akční skupiny mají v ČR vţdy status právnické osoby (v řadě zemí EU tomu tak být nemusí 9). Konkrétně se pouţívají tři typy, mezi nimiţ převaţují občanská sdruţení (podle údajů ze 155 MAS): 102 50 3 občanských sdruţení obecně prospěšných společností zájmová sdruţení právnických osob Za minimální prvky organizace MAS se povaţují (resp. jsou poţadovány v rámci PRV): - programový výbor - monitorovací výbor - výběrová komise - manaţer MAS, příp. účetní a další personál V závislosti na tom, zda je MAS občanským sdruţením, obecně prospěšnou společností anebo zájmovým sdruţením právnických osob, je nejvyšším orgánem valná hromada nebo správní rada, funkci monitorovacího výboru můţe vykonávat kontrolní komise nebo dozorčí rada, funkci programového výboru můţe vykonávat správní rada apod. Konkrétní řešení v jednotlivých MAS se odlišují. Pro názornost vybíráme typické řešení, které pouţila MAS POHODA venkova: VALNÁ HROMADA - Je nejvyšším orgánem sdruţení a je tvořena všemi členy MAS. Valnou hromadu svolává Programový výbor podle potřeby, minimálně však 1x ročně. Programový výbor svolá Valnou hromadu pokaţdé, kdy o to poţádá nejméně 30 % členů MAS. Valná hromada zejména: schvaluje stanovy MAS, jejich změny a doplňky, schvaluje úkoly MAS pro příslušné období, schvaluje roční zprávu, rozpočet a roční uzávěrku hospodaření MAS, volí a odvolává členy Programového výboru, Výběrové komise i Revizní komise, schvaluje jednací řád Valné hromady, rozhoduje o přijetí za člena sdruţení MAS i o zrušení členství, schvaluje výběr partnerů MAS, schvaluje strategii rozvoje regionu, schvaluje záměry MAS a výběr projektu. 9 V zemích EU15 jde často o (zpočátku neformální) sdruţení aktivních občanů – představitelů různých, především však soukromých subjektů, kteří si pro účely implementace a administrace finanční pomoci zřídili potřebnou organizační formu, například společnost s ručením omezeným neziskového charakteru, která působí jako místní rozvojová agentura. V ČR je tento model rovněţ přípustný (legitimní), avšak neuplatnil se. 20 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Valná hromada je usnášení schopná v případě přítomnosti nadpoloviční většiny členů. PŘEDSEDA je statutárním zástupcem MAS a jedná jejím jménem navenek, za svoji činnost je odpovědný Programovému výboru, jehoţ práci předseda řídí, muţe delegovat pravomoc ke konkrétním jednáním kteréhokoli člena Programového výboru, ve své nepřítomnosti je zastupován místopředsedou. PROGRAMOVÝ VÝBOR - Má 5 členů, je tvořen předsedou, místopředsedou a dalšími členy a je volen na dobu 3 let. Schází se dle potřeby, nejméně však jednou za dva měsíce. Za svoji činnost odpovídá Valné hromadě. Do působnosti Programového výboru patří jednat a rozhodovat ve všech věcech MAS, které nepatří do působnosti Valné hromady, tj. zejména: volba i odvolání předsedy a místopředsedy MAS, koordinace činností MAS, svolávání valné hromady, jmenování Projektového manaţera, zajištění odborného vedení účetnictví sdruţení MAS a jmenováni účetní, přiznávání podpory projektům strategie, vytváření dalších pracovních orgánů MAS a při odpovídajícím sloţení struktury MAS, schvalování výběrových kritérií a výběru projektu provedených Výběrovou komisí, zpracovávání záměrů MAS a strategie rozvoje regionu, vedení evidence projektů a záznamů o postupech jejich realizace, vedení evidence záznamů o kontrolách a evidence čerpání dotace a financování z vlastních zdrojů, zajištěni vypracování čtvrtletního hlášení o průběhu realizace projektů, zajištění vypracování monitorovacích tabulek. VÝBĚROVÁ KOMISE - Má 5 členů, provádí výběr projektů podle výběrových kriterií, sestavuje seznam projektů podle bodové hodnoty a vyznačuje projekty navrţené ke schválení v rámci limitu a projekty náhradní. MONITOROVACÍ VÝBOR - Má 3 členy, je kontrolním orgánem sdruţení a za svou činnost odpovídá Valné hromadě. Komise vykonává dohled nad hospodařením sdruţení a upozorňuje Programový výbor na zjištěné nedostatky, podává návrhy na jejich odstranění. Kontrolu provádí nejméně l x ročně. Pro zasedání Valné hromady připravuje komise zprávu o výsledcích revizí a kontrolní činnosti. Revizní výbor zároveň bude plnit funkci monitorovacího výboru realizace strategie. Valná hromada na svém ustavujícím shromáţdění pověřila Revizní komisi, aby plnila v programu LEADER funkci monitorovacího výboru. Monitorovací výbor koná svou práci: a) na úrovni celé MAS jako dozorčí orgán činnosti MAS a monitorovací a kontrolní orgán pro realizaci celé SPL, b) na úrovni projektů místních ţadatelů jako monitorovací a kontrolní orgán. 21 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Valná hromada Programový výbor Předseda - statutární zástupce Výběrová komise Revizní komise Monitorovací výbor Projektový manaţer PROJEKTOVÝ MANAŢER - Zpracovává jednotlivé projekty a řídí jejich realizaci. Projektový manaţer je osoba odpovědná za operativní řízení prací na realizaci SPL od jeho počátku aţ do konce. Odpovídá za: vedení koordinačních schůzek podávání informací o stavu plnění strategie kontrolu plnění smlouvy vedení změnových řízení (konfigurační management) rizikový management prezentaci projektu Z textu je patrné, ţe hlavním orgánem pro přípravu SPL je programový výbor - odpovídá za přípravu, projednání a schválení SPL. Členové programového výboru jsou v této MAS voleni na tři roky, podobně jako členové výběrové komise . Projektový manaţer spolu s předsedou MAS a programovým výborem vydává výzvy k podávání projektů, organizuje jejich sběr a vyhodnocování, zveřejňuje výsledky, komunikuje s potenciálními ţadateli/příjemci a zajišťuje konzultace před podáním projektů i během jejich realizace. Jednotliví ţadatelé o podporu jsou odpovědní za podané a později realizované projekty. Aby MAS předešla případným pozdějším komplikacím, provádí monitorovací výbor předběţné, průběţné a následné kontroly u realizovaných projektů, pomocí nichţ bude MAS naplňovat cíle své strategie. V MAS, které mají právní formu o. p. s., funguje především Správní rada a Dozorčí rada, jak tomu je např. v MAS Podlipansko: 22 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. 5.2 Činnosti a funkce vykonávané místními akčními skupinami Činnosti vykonávané místní akční skupinou a jejími orgány nemusí být jen ty, které předepisuje nebo předpokládá Program rozvoje venkova. Chce-li MAS plnit v území roli aktivního subjektu, který „mobilizuje vnitřní zdroje regionu“ (jazyk EU) a který se stává hnací silou jeho rozvoje, iniciátorem společné práce, startérem nových aktivit, animátorem regionu (výrazy pouţívané v různých zemích), pak své aktivity v souladu se svými cíli a pouţitelnými kapacitami postupně obohacuje. V ČR podobně jako jinde v zemích EU jsou mezi místními akčními skupinami veliké rozdíly, které však nelze jednoduše popsat nebo kvantifikovat. Dokonce nelze jednoznačně utřídit činnosti na hlavní (meritorní, odpovídající podstatě MAS), vedlejší („nadstavbové“, rozvojové) a doplňkové (nutné pro zajištění výsledků). Je tomu tak právě proto, ţe činnosti MAS (jak vnitřní, tak zaměřené do okolí, především, k místním ţadatelům, partnerům, k obcím a regionům) jsou svou podstatnou rozvojové a inovační. Co by se např. z hlediska konkrétního poskytovatele dotací (např. SZIF) mohlo jevit jako „nadstavbové“ a nikoliv hlavní, je z hlediska poslání MAS zrovna tak věcí zásadní a koncepčně orientovanou. Podobně podíváme-li se na práci MAS očima konkrétní MAS, která s řádnou aplikací metody Leader teprve začíná, můţe se jí jevit princip propojování aktérů a záměrů z různých odvětví a sektorů jako věc doplňková či nedůleţitá, avšak z hlediska poslání MAS ji musíme povaţovat naopak za principiální součást práce MAS. 23 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Místní akční skupiny v ČR realizují především tyto činnosti 10: I – základní, „animační“: sdruţuje místní subjekty z různých sektorů, příp. jednotlivé občany, a organizuje jejich spolupráci v regionu propaguje vlastní činnost a metodu Leader je členem, resp. účastní se práce v asociacích a sítích (krajské sdruţení MAS, Národní síť MAS, příp. další) realizuje vzdělávací činnosti a akce (např. k venkovskému cestovnímu ruchu MAS Moravský kras, Kurzy obsluhy PC - MAS Nad Orlicí aj.) uskutečňuje další vlastní aktivity a akce (podrobněji níţe) II – redistribuční, „nadační“: zveřejňuje výzvy zájemcům o granty (realizace SPL) a zajišťuje pro ně konzultace zajišťuje administrativu, hodnocení a výběr předloţených projektů k financování provádí monitoring realizace SPL 11 komunikuje s příslušným regionálním pracovištěm SZIF, kterému odpovídá za správnost vlastních postupů III – podpůrné, rozvojové vytváří, zpracovává a aktualizuje strategii místního rozvoje, resp. její specifickou variantu, která odpovídá poţadavků PRV (tzv. Strategický plán Leader) vyhodnocuje realizaci SPL, příp. dalších programů činnosti 12 připravuje a realizuje spolupráci s jinými MAS v ČR a zahraničí (jak na úrovni celé MAS, tak místních subjektů) realizuje další informační a poradenské činnosti (pro místní zájemce vyhledává finanční zdroje k realizaci jejich záměrů, napomáhá jim zpracovávat projektové ţádosti aj.) pro místní příjemce a další subjekty zajišťuje i jiné, servisní a doplňkové sluţby jako účetnictví, stavební dozor, výběrová řízení, rozvojové studie a studie proveditelnosti aj. (např. Serviso, Valašsko – Horní Vsacko nebo Pobeskydí) Z pohledu veřejné správy (MZe, krajů), příp. mnoha samotných MAS to vypadá, jako by se všechny aktivity a vůbec smysl existence MAS měl „točit“ jen kolem realizace strategického plánu Leader a financování z PRV. Samozřejmě, ţe odtud jde daleko největší část finanční pomoci místním akčním skupinám a ţe PRV je zcela rozhodujícím podnětem pro vnitřní rozvoj MAS. Avšak neznamená to, ţe PRV je nebo by měl zůstat jediným zdrojem financování a jediným podnětem pro další činnosti a rozvoje MAS. Právě naopak, MAS by měly (a většina z nich to také činí) vyhledávat další finanční zdroje (dnes především, ale nejenom krajské rozpočty a některé operační programy) a další podněty jak uvnitř vlastního regionu, tak v sítích MAS a v rámci tuzemské i zahraniční spolupráce. 10 Činnosti jsou volně řazeny podle funkcí popsaných dále. Příklady mají skutečně jen ilustrovat danou aktivitu, rozhodně nejsou míněny jako doporučení zvlášť vybraných případů. 11 Monitorovací indikátory jakoţto významné ukazatele věcného pokroku realizace SPL sice musely být místní akční skupinou v SPL navrţeny, bohuţel však neexistuje jejich jednoznačná vazba na všechna podporovaná opatření SPL (nazývaná fišemi) ani plně nepopisují rozmanitost výstupů a výsledků činnosti. Analýza všech 112 podpořených SPL ukázala, ţe MAS si v průměru stanovily 10 indikátorů (min. 0, max. 35) se značnou obsahovou a interpretační volností. 12 Některé MAS mají vlastní, výborně zpracované a dostatečně komplexní programy rozvoje regionu. Většina strategií tohoto druhu vzešla z předchozích strategií zpracovávaných místními svazky obcí s podporou MMR. Dnes však mnohé tzv. integrované strategie území (ISÚ) zůstaly jen určitou „potěmkinovou vesnicí“ a měly uspokojit formální poţadavek MZe při předkládání vlastních SPL. 24 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. ♠♠♠ Ve dnech 13. března – 6. dubna 2010 jsme uskutečnili dotazníkové šetření oslovením 145 aktivně pracujících MAS v ČR. Kaţdá fungující MAS se proto mohla dotazování účastnit. Celkem jsme získali a do zpracování zařadili odpovědi 83 MAS, výsledná návratnost činí 57% (s připočtením těch, které došly po uzávěrce, je to 61 %). Výsledky jsou zobecnitelné na celek místních akčních skupin v ČR s výběrovou chybou max. ±7 procentních bodů 13. Sběr dat probíhal v jedné vlně se třemi kroky: v prvním jsme zaslali e-mail s ţádostí o účast v průzkumu všem MAS, v druhém (cca po týdnu) jsme rozeslali hromadnou ţádost o odpověď těch, které tak dosud neučinily a ve třetím kroku jsme všechny zbývající MAS kontaktovali telefonicky. V tomto oddíle a dále v odd. 6.4, 9.2 a 9.4 se budeme na tento průzkum odkazovat. Dotazování podpořilo i výše uváděný souhrn o aktivitách MAS. MAS označily ty aktivity, kterým se věnují alespoň posledních šest měsíců, výsledky jsou v grafu: Činnosti MAS g) jiná aktivita f) další sluţby % e) zástupce MAS pracuje v NS MAS d) projekty mimo PRV c) aktivní poradenská činnost b) vzdělávací akce a) spolupráce s MAS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % ano ne Nejčastěji se MAS přihlásily ke spolupráci s jinými MAS (mimo projekty financované z PRV! – viz odd. 6.4), k aktivní poradenské činnosti a k různým dalším projektům mimo PRV. ♠♠♠ Jen jako příklady z obrovsky bohatého a věcně rozmanitého sortimentu „ostatních“ aktivit MAS uveďme (a všimněme si, kolik aktivit je „environmentálně orientovaných“): 13 Například v posledním řádku grafu je skutečný podíl MAS, které se zabývají spoluprací s jinými MAS mimo PRV, pravděpodobně 68-82 %. 25 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. MAS Posázaví, o.p.s. - čištění řeky Sázavy, projekt Vlídná nádraţí – Posázavský Pacifik, Bezdruţická lokálka, Muzejní ţeleznice Kolešovka, provoz internetové televize MAS Frýdlantsko – pracovní víkend mladých lidí z partnerských MAS, slavnosti sýra SERVISO, o.p.s. - překladatelská a tlumočnická činnost, ubytovací sluţby, reklamní činnost a marketing, hostinská činnost, pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti, sluţby v oblasti administrativní správy a sluţby organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob MAS Vladař – pomoc při přípravě plánů aktivit jednotlivých obcí (Ţivý venkov) MAS Nad Orlicí – cestovní semináře po MAS na Slovenku, Tyrolsku, Slovinsku a Polsku, semináře obsluhy k PC, značení naučných stezek MAS Český západ - projekt Vlídná nádraţí, projekt Podejme si ruce s kulturním dědictvím, Českobavorský geopark, sázení ovocných stromů v rámci projektu Zasaďte si své kořeny, obnova chátrajících kostelů (projekt Práce jako na kostele) Region Haná, o.s. – Rok na Hané (produkt cestovního ruchu) MAS Pošembeří – den sázení ovocných stromů MAS Podlipansko, Sdruţení Růţe aj. – letáky a publikace k podpoře místního cestovního ruchu MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko – zmapování a marketing nevyuţitých prostor MAS Poodří – Otevírání Poodří Jesenická MAS a MAS Údolí Desné – Venkov je náš domov (návrat vystudovaných mladých lidí) MAS Partnerství Moštěnka – projekt Venkov pro mladé – mladí pro venkov MAS Krkonoše, POHODA venkova, Český západ a další - podpora místních výrobců certifikací regionálních značek původu a kvality Ucelené prezentace vybraných MAS jsou v příloze č. 3. Některé aktivity realizují MAS společně s dobrovolnými svazky obcí, vydávají cyklomapy (např. MAS Podlipansko a Partnerství Moštěnka), pomáhají s přípravou strategických plánů svazků obcí (MAS Pobeskydí) a pořádají společné akce. Realizují společně i dlouhodobější projekty - např. MAS Sdruţení Růţe se v rámci spolupráce s mikroregiony zabývá komunitními školami, mateřskými centry, venkovskou trţnicí aj. Na druhé straně, české MAS do praxe dosud nezavedly aktivity, které předpokládala Rada Evropských společenství a Evropská komise (srov. odd. 3.2 této studie) – zejména se Leader nestal „nosičem inovací do ostatních tří os PRV“, MAS nedosáhly výrazného propojení soukromých a veřejných zdrojů financování (mimo obligátní podíl vlastních prostředků příjemců grantu z PRV). Nestalo se tak jednak pro strategická opomenutí MZe (nedostatečná implementace rozhodnutí a doporučení orgánů EU), jednak pro dominanci rozsáhlých, komplikovaných a rigidních pravidel ze strany SZIF, která podvazují inovační aktivity MAS 14. Přesto právě při rozboru těchto „ostatních“, mimo SPL jdoucích aktivit MAS je vidět, jaké bohatství rozmanitých finančních zdrojů se místním akčním skupinám nabízí. Jmenovitě – jen jako příklady – to byly nebo jsou SROP 2004-6 (např. Region Haná, Jesenická MAS), Visegrádský fond (MAS Partnerství Moštěnka), Regionální OP, OP LZZ 5.1 (Mezinárodní spolupráce), nepřímo i komunitární programy, programy nadací, krajské programy obnovy venkova a další. Celkově můţeme hlavní finanční zdroje pro činnost MAS shrnout takto: Program rozvoje venkova ČR operační programy ČR (zejména OP ŢP, LZZ, VK, ROP a Přeshraniční spolupráce) finanční pomoc Švýcarska (pro Olomoucký a Moravskoslezský kraj) 14 S nadsázkou řečeno, dochází k paradoxu: Místo aby MAS přišla s inovačním záměrem a SZIF pro něj hledal finanční zajištění v rámci PRV, musí si MAS naopak kontrolovat, aby nepřišla se záměrem, který by vybočil z pravidel SZIF. 26 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. krajské programy obnovy venkova (např. v Karlovarském a Olomouckém kraji, ale i jinde) příspěvky z rozpočtu měst a obcí, většinou účelově vázané na konkrétní záměr granty nadací (zejména pro malé nebo neinvestiční projekty – např. Strom ţivota) členské příspěvky příjmy z vlastní činnosti (zpracovávání projektových ţádostí, studie rozvoje, kurzy aj.) ♠♠♠ Reálné aktivity MAS lze tak popsat jednoduše ve třech skupinách: 1. co dělají MAS v rámci podpory z PRV 2. co dělají MAS mimo PRV 3. co dosud nedělají, ale mohly by První dvě skupiny jsou zřejmé a lze je vyčíst z přehledu výše utříděných aktivit, avšak perspektivně významná je třetí oblast: MAS dosud málo podporují místní subjekty placenými a neplacenými sluţbami v oblasti poradenství, účetnických, reklamních, inţenýrských a dalších sluţeb. Nejblíţe k těmto aktivitám měly od počátku MAS, které byly zaloţeny jako obecně prospěšné společnosti nebo zájmová sdruţení právnických osob – ovšemţe ne všechny, avšak u řady z nich to platí (z.s.p.o. Pobeskydí a Posázaví, o.p.s. Serviso, Nad Orlicí, Podlipansko, Vladař aj.). Bylo by proto vhodné popsat činnosti MAS nejen prostým výčtem různých druhů aktivit, ale také výčtem rolí či funkcí, které MAS můţe v regionu zastávat. Metodologická poznámka: Určité utřídění funkcí MAS můţe poskytnout tzv. metoda ideálního typu: aktivity MAS je třeba vyhodnotit z pozice MAS (třeba fiktivní), která by a) maximálně naplňovala všechny principy metody Leader a která by byla b) optimálně vnitřně rozvinutá a c) pro svůj region maximálně prospěšná. Takovéto MAS se ovšem reálně existující MAS podobají pouze z větší či menší míry a uvaţovaný typ naplňují jen v tom či onom aspektu. Povaţovali jsme za potřebné tuto teoreticko-metodologickou úvahu uvést, neboť při hodnocení potenciálu MAS a metody Leader nemůţeme zůstat na čistě pragmatické úrovni toho, „co právě je“ a čeho MAS v ČR dosáhly, nýbrţ musíme porovnat skutečnost s tím, co by mělo nebo mohlo nastat – jak by skutečnost mohla vypadat, kdyby se realizoval potenciál MAS a metody Leader a kdyby MAS naplnily ambice, které EU naznačila. Vycházíme z předpokladu, ţe poslání MAS nespočívá jen v asistenci při přerozdělování prostředků: MAS je nástrojem jak pro administraci (vyuţití veřejných prostředků), tak pro aktivaci (oţivení a endogenní rozvoj) venkovského regionu. Lze říci, ţe MAS bez spojení obou skupin funkcí nepracuje plně metodou Leader. Zdá se, ţe ve vývoji MAS (v českém i evropském měřítku) lze vytipovat 3-4 skupiny charakteristických aktivit, resp. funkcí. Tyto funkce jsme na přelomu března a dubna učinili předmětem sebehodnocení 83 MAS, které statisticky dobře reprezentují všech 145 aktivních MAS v ČR. Zástupci MAS odpovídali, ţe o nich daná charakteristika platí „téměř plně, na 80-100%“ v tom procentu případů, které je uvedeno v lomené závorce. Z výsledků usuzujeme, ţe se MAS jako celek hodnotí přiměřeně ke skutečnosti. I. – MAS je zaloţena, prochází počátečním, přípravným, zkušebním obdobím a plní tomu odpovídající základní funkce. Přijímá členy, organizuje se, vyhledává informace, pořádá jednotlivé akce, propaguje myšlenku Leader. Odhadujeme, ţe převáţně v tomto stadiu je v ČR stále ještě 15-25 MAS, nepočítáme-li fakticky zaniklé, ovšem s připočtením těch, které plní jiţ 27 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. rozvinutější poslání, se podle našeho odhadu jedná aţ o 130 MAS 15. /65%/ II. - MAS působí ve funkci místní nadace – rozděluje prostředky svěřené MZe ţadatelům v souladu se strategickým plánem Leader a s PRV a v této souvislosti vykonává předepsané administrativní, programové, finanční, kontrolní a další činnosti. Zřejmě jen okrajově fungují MAS jako nadace s pomocí jiných finančních zdrojů (v případech jejich získání uskutečňují zpravidla vlastní projekty a akce). Jde o 112-115 MAS. /48%/ III. – MAS působí jako rozvojová agentura: poskytuje místním subjektům (tedy nejen svým ţadatelům) poradenské, vzdělávací, informační a podobné sluţby. Vyhledává perspektivní záměry, koordinuje vznik společných projektů různých subjektů, je iniciátorem nových aktivit a akcí v regionu včetně těch, na které jednotlivé subjekty nemají síly, avšak je to v zájmu jejich nebo celého regionu (např. společná propagace regionu pro účely cestovního ruchu nebo vyuţití objektů k podnikání). Podle našeho odhadu takto pracuje 50-90 MAS. /15%/ IV. – MAS je motorem pozitivních změn v regionu, tvůrcem přeměny místního společenství, které je díky činnosti MAS prokazatelně aktivnější a soběstačnější neţ tomu bylo dříve. Její aktivizační a iniciační role je tak intenzivní a rozsáhlá, ţe se stává jedním z klíčových aktérů místního rozvoje. O tom svědčí to, ţe je mezi obyvatelstvem a místními organizacemi a institucemi dobře známá, ţe získává a přerozděluje prostředky z různých finančních zdrojů, ţe má široké spektrum aktivit, ţe posiluje identitu regionu, ţe pomáhá k růstu schopností a motivace lidí, ţe svými akcemi napomáhá k vyšší zaměstnanosti a k vyššímu hrubému produktu, resp. přidané hodnotě v regionu. /7%/ V ČR v této skupině dosud nepůsobí patrně ţádná, resp. její efekty jsou zákonitě překryty aktivitami samospráv a soukromého sektoru. S odkazem na zahraniční zdroje lze potvrdit, ţe v řadě odlehlých či zanedbaných oblastí Švédska, Španělska i dalších zemí tuto roli MAS sehrály. V ČR, s venkovem značně industrializovaným, infrastrukturně vybaveným, komunikačně dostupným a ekonomicky i zaměstnanecky propojeným s městy, nebude plné rozvinutí těchto efektů a této skupiny funkcí patrné jako u předchozích. Otázka by si však zasluhovala podrobnější výzkum. Lze také (zjednodušeně!) říci, ţe MAS v I. skupině především rozvíjí vstupy, ve II. a III. skupině přináší výstupy a výsledky a ve IV. skupině způsobuje pozitivní dopady. Spektrum aktivit jednotlivých MAS má ovšem svoji dynamiku, která odpovídá zákonitostem vnitřního rozvoje MAS (růst zkušeností a personálních, hmotných, organizačních, finančních a dalších kapacit) a také nabídce financování z veřejných zdrojů místních, krajských, celostátních a unijních. Místní akční skupiny se prostě pohybují v prostředí, které a) přináší pro venkov a jeho subjekty řadu podnětů i finančních prostředků z různých zdrojů, b) je propojeno nesčetnými vazbami politické, ekonomické, sociologické a environmentální povahy, c) je formováno předchozími vlivy (viz např. nedůvěra místního obyvatelstva ke sdruţování a druţstvům). Z hlediska takto popsaných funkcí a především s odkazem na principy metody Leader pak lze poukázat na omyly, které jsou v souvislosti s metodou Leader v ČR šířeny a znesnadňují tak její plné vyuţití. Například nejnovější publikace Ministerstva zemědělství („LEADER - budoucnost venkova 2009“ ze srpna 2009) uvádí na str. 17-30, ţe ve městech nad 25 tisíc obyvatel „nelze 15 Součet odhadovaných hodnot nedává celkový počet MAS, neboť mnohé MAS plní funkce II. a III. skupiny a naopak některé evidované MAS fakticky nepracují vůbec. Účelem této klasifikace není statisticky MAS rozdělit, nýbrţ načrtnout moţnou funkční typologii, tzn. „vypreparovat“ pojmy, které se dají pouţít k hodnocení skutečných MAS. 28 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. aplikovat metodu Leader“. To jistě není pravda, lze ji aplikovat třeba v praţských Vršovicích (viz univerzální principy metody v odd. 1.2). Metoda Leader nepotřebuje nutně (!), aby do území působnosti byly zahrnuty pouze obce určité velikosti, nepotřebuje ani určitý podíl účastníků z toho či onoho sektoru v rozhodovacích orgánech MAS, ani ty či ony druhy výdajů jako uznatelné. Metoda není totéţ, co její praktická aplikace v konkrétních podmínkách (např. v ČR od r. 2007) a nemusí být omezena technickými limity, které byly v určitém kontextu nastaveny místním akčním skupinám jako příjemcům pomoci z EAFRD. ♠♠♠ Mimo samotnou činnost MAS jsme se v průzkumu dotazovali, zda se na území působnosti MAS někdo zabývá také Místní agendou 21. Výsledky ukazují, ţe takových regionů je stále málo – pouze 16% – a jen výjimečně se na zavedení MA21 připravují. Ovšem právě zde by MAS mohly sehrát velmi významnou úlohu, neboť metoda Leader a samotná příprava Integrované strategie rozvoje území (ISÚ), resp. strategického plánu Leader je velmi podobná MA 21. Odpovědi MAS jsou v grafu: 16% 27% 5% 52% ano, u nás se jiţ uplatňuje ano, příprava na zavedení 29 / 76 dosud ne nevím Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP 6 NOV, o. p. s. Místní akční skupiny v ČR 6.1 Základní přehled o MAS Počet MAS se dynamicky vyvíjí – některé vznikají, jiné se slučují nebo „trvale odmlčují“. Dostatečně spolehlivé údaje máme o 160 MAS. Z nich minimálně 145 lze povaţovat za aktivní („ţijící“), ostatní za „latentně přítomné“ (formálně existují, avšak nyní nevykazují ţádnou činnost). MAS celkově zahrnují 4600 obcí se 4,55mil. obyvatel a působí na území o rozloze 58,3 tis. km2 s průměrnou hustotou 78 obyvatel na km2. Ponecháme-li stranou zanikající nebo zaniklé MAS, mají v ČR největší rozlohu – přes 1000 km2 – MAS Český les, Pošumaví, Vladař a Posázaví a nejmenší MAS Cínovecko (39 km2). Podle počtu obyvatel je to MAS Posázaví, Sokolovsko a Pobeskydí (všechny nad 80 tisíc obyvatel), zatímco nejmenšími – pod 11 tisíc obyv. – jsou MAS Brána Písecka v Jihočeském, Loucko v kraji Vysočina, SPOKO (Konicko) a Uničovsko, oba v Olomouckém kraji. Seznam 160 evidovaných MAS: Název MAS Buchlov Bystřička o.p.s. České Středohoří Český ráj a Střední Pojizeří Český Západ - Místní partnerství Ekoregion Úhlava Haná pod Jedovou, o.p.s. Havlíčkův kraj o.p.s. CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP International Education and Consultation Centre, o. p. s. Jesenická místní akční skupina Královská stezka Kyjovské Slovácko v pohybu LAG Podralsko o.s. LEADER- Loucko Lípa pro venkov o.s. MAS - Partnerství Moštěnka MAS "Přiďte pobejt!"o.s. MAS 21, o.p.s. MAS Blanský les-Netolicko o.p.s. MAS Bojkovska MAS Boskovicko PLUS,o.s. MAS Brána do Českého ráje, o.s. MAS Brána Písecka MAS Brdy-Vltava o.p.s. MAS Broumovsko+ Kraj Zlínský Olomoucký Ústecký Liberecký Plzeňský Plzeňský Olomoucký Vysočina Počet Výměra Hustota obyv. (ha) (obyv./ km2) 12806 154,1 83 17144 424,0 40 42100 320,3 131 22727 264,0 86 28396 740,0 38 11894 317,1 38 12593 117,5 107 14078 196,7 72 Jihočeský 27338 446,2 61 Vysočina Olomoucký Vysočina Jihomoravský Liberecký Vysočina Středočeský Olomoucký Liberecký Karlovarský Jihočeský Zlínský Jihomoravský Královéhradecký Jihočeský Středočeský Královéhradecký 15609 41667 11215 60475 50774 11025 31351 35654 24064 51871 22360 13377 34713 33482 9107 25690 17238 233,8 719,0 271,3 482,9 877,6 162,6 685,7 293,0 303,7 723,1 387,4 204,1 336,9 296,8 319,2 368,2 259,4 67 58 41 125 58 68 46 122 79 72 58 66 103 113 29 70 66 30 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Název MAS Kraj MAS Cínovecko MAS Českokrumlovsko o.p.s. MAS Český les MAS Dolní Morava, o.s. MAS Dolní Poolšaví, o. s. MAS Hlinecko o.s. MAS Hlučínsko o.s. MAS Holicko, o.p.s. MAS Horňácko a Ostroţsko, o.s. MAS Horní Pomoraví o.p.s. MAS Hradecký venkov MAS Hrubý Jeseník MAS Hříběcí hory, o.s. MAS Jemnicko o.p.s. MAS KAREL MAS Karlštejnsko, o.s. MAS Kelečsko - Lešensko - Starojicko MAS Košumbersko a Vysokomýtsko, o.p.s. MAS Kozákov MAS Království - Jestřebí hory MAS Krušné hory západ, o.s. (KHZ) MAS Labské skály MAS LAG Centrální Šumava MAS Litomyšlsko, o.p.s. MAS Luhačovské Zálesí. o.p.s. MAS Luţnice, o.s. MAS Mezilesí MAS Mikroregionu Frýdlantsko (MASiF) MAS Mikroregionu Telčsko MAS Mikulovsko o.p.s. MAS Mníšecko MAS Mohelnicko o.s. MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko, o.p.s. MAS Moravský kras o.s. MAS NAD ORLICÍ (o.p.s.) MAS Náš region MAS Nízký Jeseník MAS Novoborska MAS Opavsko MAS Partnerství venkova MAS Ploština MAS Podhostýnska, o.s. MAS Podlipansko, o.p.s. MAS POHODA venkova MAS Polabí MAS Pomalší, o.p.s MAS pro rozvoj regionu Horácko a Hrotovicko MAS Prostějov - venkov MAS Region Kunětické hory, o.s. Ústecký Jihočeský Plzeňský Jihomoravský Zlínský Pardubický Moravskoslezský Pardubický Zlínský Olomoucký Královéhradecký Moravskoslezský Zlínský Vysočina Pardubický Středočeský Zlínský Pardubický Liberecký Královéhradecký Karlovarský Ústecký Plzeňský Pardubický Zlínský Jihočeský Středočeský Liberecký Vysočina Jihomoravský Středočeský Olomoucký Pardubický Jihomoravský Královéhradecký Karlovarský Moravskoslezský Liberecký Moravskoslezský Jihomoravský Zlínský Zlínský Středočeský Královéhradecký Středočeský Jihočeský Vysočina Olomoucký Pardubický 31 / 76 Počet Výměra Hustota obyv. (ha) (obyv./ km2) 13434 39,0 344 30175 514,4 59 60632 1 469,4 41 44198 341,9 129 13953 123,1 113 22134 258,4 86 66426 307,5 216 16769 207,1 81 26221 264,7 99 50914 672,1 76 24978 374,3 67 29324 290,0 101 16500 249,6 66 14373 375,5 38 52512 492,4 107 53377 413,3 129 11617 145,0 80 27877 282,8 99 19875 177,5 112 24455 339,2 72 36112 326,2 111 13757 191,9 72 17157 586,4 29 30100 394,0 76 22212 207,8 107 11322 239,9 47 52202 284,5 183 25451 349,0 73 15272 331,0 46 20557 271,5 76 11546 119,1 97 18894 188,4 100 27209 417,3 65 43296 516,6 84 43726 372,9 117 11699 569,8 21 11803 286,2 41 26659 244,4 109 44546 451,6 99 17690 188,1 94 16357 164,4 99 18940 168,1 113 42655 457,5 93 30593 280,9 109 22534 129,8 174 20384 209,3 97 14671 348,3 42 18152 129,5 140 21341 192,3 111 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Název MAS Kraj MAS Regionu Poodří, o.s. MAS Rozvoj Tanvaldska MAS Roţnovsko MAS Říčansko, o.p.s. MAS Sdruţení pro rozvoj Poličska MAS Sdruţení Růţe MAS Sedlčansko, o.p.s. MAS Sokolovsko o.p.s. MAS Společnost pro rozvoj Humpolecka MAS Srdce Čech MAS Strakonicko MAS Střední Haná MAS sv. Jana z Nepomuku MAS Svatojiřský les MAS Světovina, o.p.s. MAS Svitava MAS Šipka, o. s. MAS Šluknovsko MAS Šumperský venkov MAS Třeboňsko o.p.s. MAS Třešťsko MAS Turnovsko MAS Údolí Desné, o.s. MAS Vizovicko a Slušovicko MAS Vladař o.p.s. MAS Vltava, o.s. MAS Východní Slovácko MAS Záhoří-Bečva, o.s. MAS Znojemské vinařství MAS Zubří země MAS Ţeleznohorský region, o.s. Místní akční sklupina Valašsko - Horní Vsacko, o.s. Místní akční skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s Místní akční skupina Hornolidečska, o.s. Místní akční skupina Hustopečsko Místní akční skupina Krkonoše, o.s. Místní akční skupina Mezi Úpou a Metují Místní akční skupina ORLICKO Místní akční skupina Pobeskydí – z.s.p.o. Místní akční skupina Podještědí, o.s. Místní akční skupina Společná cesta Místní akční skupina Střední Povltaví Místní akční skupina Svazku obcí Blatenska Místní akční skupina Vyhlídka o.s. Moravská cesta (Litovelsko-Pomoraví), o.s. MOST Vysočiny Na cestě k prosperitě, o.s. Naděje pro Mostecko Moravskoslezský Liberecký Zlínský Středočeský Pardubický Jihočeský Středočeský Karlovarský Vysočina Středočeský Jihočeský Olomoucký Plzeňský Středočeský Plzeňský Pardubický Vysočina Ústecký Olomoucký Jihočeský Vysočina Liberecký Olomoucký Zlínský Karlovarský Jihočeský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Zlínský Jihočeský Zlínský Jihomoravský Královéhradecký Královéhradecký Pardubický Moravskoslezský Liberecký Jihomoravský Jihočeský Jihočeský Královéhradecký Olomoucký Vysočina Olomoucký Ústecký 32 / 76 Počet Výměra Hustota obyv. (ha) (obyv./ km2) 35393 312,0 113 23030 212,7 108 20949 229,6 91 49690 258,6 192 20374 284,4 72 27300 785,4 35 22084 403,9 55 94639 682,7 139 16909 215,5 78 27374 300,5 91 41961 457,8 92 16182 141,1 115 13031 332,3 39 14772 274,3 54 30504 808,0 38 31437 339,8 93 23629 295,7 80 55475 354,9 156 23413 215,8 109 41762 650,1 64 12577 152,2 83 13356 134,8 99 10535 206,7 51 18378 157,0 117 68329 1 426,9 48 14106 262,4 54 32552 198,1 164 12700 146,3 87 33698 497,5 68 40429 611,0 66 40583 435,5 93 16432 20868 12410 36652 40516 28022 37827 88933 37024 25642 18880 16427 13670 27271 37246 15541 21321 288,1 320,9 165,5 371,0 485,3 269,6 434,4 853,3 425,0 288,6 385,1 336,5 251,7 250,6 519,7 134,3 248,9 57 65 75 99 83 104 87 104 87 89 49 49 54 109 72 116 86 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP Název MAS Občané pro rozvoj venkova, o.s. Občanské sdruţení Aktivios Občanské sdruţení MAS Krajina srdce Občanské sdruţení Rozkvět zahrady jiţních Čech - MAS OS MAS Za humnama OSLAVKA o.p.s. Otevřené zahrady Jičínska o.s. Podbrdsko, občanské sdruţení Podhorácko Podhůří Ţelezných hor Podchlumí o.s. Posázaví Pošumaví Přemyslovské střední Čechy Rakovnicko o.p.s. Region HANÁ, o.s. Region Pošembeří o.p.s. Rozvoj Krnovska Rozvojové centrum Českokamenicka, o.p.s. Rozvojové partnerství Regionu Hranicko RÝMAŘOVSKO, o.p.s. Sdruţení obcí Jablunkovska Sdruţení Splav, o.s. Sdruţení Západní Krušnohoří Serviso o.p.s. Severní Chřiby a Pomoraví SPOKO, o.s. (MAS mikroregionu Konicko) Společná Cidlina Stráţnicko MAS Střední Vsetínsko Uničovsko, o.p.s. Via rustica o.s. Vodňanská ryba Vyhlídky, o.s. Zálabí Zlatá cesta, o.p.s. Ţivé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko NOV, o. p. s. Kraj Olomoucký Plzeňský Jihočeský Jihočeský Jihomoravský Vysočina Královéhradecký Středočeský Vysočina Vysočina Královéhradecký Středočeský Plzeňský Středočeský Středočeský Olomoucký Středočeský Moravskoslezský Ústecký Olomoucký Moravskoslezský Moravskoslezský Královéhradecký Ústecký Ústecký Zlínský Olomoucký Královéhradecký Jihomoravský Zlínský Olomoucký Vysočina Jihočeský Středočeský Středočeský Plzeňský Jihomoravský Počet Výměra Hustota obyv. (ha) (obyv./ km2) 12830 109,8 117 51397 537,5 96 19497 623,5 31 12886 46013 13491 29574 25092 14496 12845 21613 94324 75360 71748 53711 25296 34085 17469 19215 35003 18366 34544 36757 53630 64611 12268 10671 26736 16905 13187 10799 31919 22082 32273 14526 14770 22952 266,3 309,7 203,0 275,6 354,8 233,0 128,8 252,0 1 278,3 1 442,2 496,1 822,7 203,8 252,7 530,0 320,9 325,4 413,6 258,6 261,2 650,3 680,4 100,5 163,0 313,4 147,6 176,7 150,6 734,1 524,6 323,8 189,1 168,8 431,1 48 149 66 107 71 62 100 86 74 52 145 65 124 135 33 60 108 44 134 141 82 95 122 65 85 115 75 72 43 42 100 77 87 53 * počet obyvatel k 1.1.2010 v obcích působnosti MAS Místní akční skupiny tak pokrývají 78 % venkovského území ČR se 73 % jeho obyvatelstva a téměř 75 % malých měst a obcí 16. Toto je územní a demografický potenciál místních akčních skupin v ČR – největší v nových členských zemích EU. 6.2 MAS se Strategickým plánem Leader podpořeným v Programu rozvoje venkova 16 Z počtu všech obyvatel ČR včetně měst je to cca 43 %. Údaje MMR z dubna 2009, kdy se růst počtu MAS 33 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Nejlepší předpoklady k dalšímu rozvoji má 112 MAS vybraných k podpoře SPL ve třech vlnách v letech 2008-9. 1. vlna - vybráno 48 MAS (5. 6. 2008) 2. vlna - vybráno 32 MAS (8. 4. 2009) 3. vlna - vybráno 32 MAS (27. 4. 2009) Název MAS MAS Sdruţení Růţe MAS Třeboňsko o.p.s. Místní akční skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s MAS Vltava, o.s. MAS Luţnice, o.s. Občanské sdruţení MAS Krajina srdce CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP MAS Blanský les-Netolicko o.p.s. MAS Znojemské vinařství MAS Mikulovsko o.p.s. Ţivé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko Stráţnicko MAS MAS Boskovicko PLUS,o.s. Kyjovské Slovácko v pohybu MAS Vladař o.p.s. MAS POHODA venkova Sdruţení Splav, o.s. Společná Cidlina MAS Mikroregionu Frýdlantsko (MASiF) Místní akční skupina Podještědí, o.s. MAS "Přiďte pobejt!"o.s. LAG Podralsko o.s. MAS Nízký Jeseník MAS Regionu Poodří, o.s. RÝMAŘOVSKO, o.p.s. Místní akční skupina Pobeskydí – z.s.p.o. Region HANÁ, o.s. Rozvojové partnerství Regionu Hranicko Uničovsko, o.p.s. Moravská cesta (Litovelsko-Pomoraví), o.s. Bystřička o.p.s. MAS sv. Jana z Nepomuku Občanské sdruţení Aktivios Pošumaví MAS Český les Český Západ - Místní partnerství MAS Říčansko, o.p.s. Vyhlídky, o.s. Přemyslovské střední Čechy Posázaví Lípa pro venkov o.s. Kraj Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Moravskoslezský Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký Plzeňský Plzeňský Plzeňský Plzeňský Plzeňský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský jiţ zastavil. 34 / 76 Vlna 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Název MAS MAS Třešťsko MAS Jemnicko o.p.s. Podhůří Ţelezných hor Havlíčkův kraj o.p.s. Místní akční skupina Hornolidečska, o.s. MAS Podhostýnska, o.s. MAS Horňácko a Ostroţsko, o.s. MAS Strakonicko Občanské sdruţení Rozkvět zahrady jiţních Čech - MAS MAS Pomalší, o.p.s Místní akční skupina Společná cesta MAS Moravský kras o.s. MAS Partnerství venkova MAS Sokolovsko o.p.s. MAS Broumovsko+ MAS Království - Jestřebí hory Český ráj a Střední Pojizeří MAS Opavsko MAS Záhoří-Bečva, o.s. MAS Prostějov - venkov Na cestě k prosperitě, o.s. MAS - Partnerství Moštěnka MAS Horní Pomoraví o.p.s. MAS Sdruţení pro rozvoj Poličska Místní akční skupina ORLICKO MAS Svatojiřský les Region Pošembeří o.p.s. MAS Podlipansko, o.p.s. Sdruţení Západní Krušnohoří České Středohoří MAS Labské skály Via rustica o.s. Královská stezka Podhorácko Místní akční sklupina Valašsko - Horní Vsacko, o.s. MAS Východní Slovácko Buchlov MAS Luhačovské Zálesí. o.p.s. MAS Kelečsko - Lešensko - Starojicko Místní akční skupina Svazku obcí Blatenska MAS 21, o.p.s. Místní akční skupina Mezi Úpou a Metují MAS Brána do Českého ráje, o.s. MAS NAD ORLICÍ (o.p.s.) Místní akční skupina Krkonoše, o.s. Otevřené zahrady Jičínska o.s. Podchlumí o.s. MAS Hradecký venkov Rozvoj Krnovska Kraj Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Zlínský Zlínský Zlínský Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihomoravský Jihomoravský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Moravskoslezský Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký Olomoucký Pardubický Pardubický Středočeský Středočeský Středočeský Ústecký Ústecký Ústecký Vysočina Vysočina Vysočina Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský Jihočeský Karlovarský Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Královéhradecký Moravskoslezský 35 / 76 Vlna 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Název MAS MAS Hlučínsko o.s. MAS Hrubý Jeseník MAS Střední Haná MAS Šumperský venkov MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko, o.p.s. MAS Ţeleznohorský region, o.s. MAS Litomyšlsko, o.p.s. MAS Holicko, o.p.s. MAS Svitava Ekoregion Úhlava MAS Světovina, o.p.s. Zlatá cesta, o.p.s. Rakovnicko o.p.s. MAS Sedlčansko, o.p.s. MAS Karlštejnsko, o.s. MAS Šluknovsko International Education and Consultation Centre, o. p. s. MAS Mikroregionu Telčsko MAS Ploština MAS Roţnovsko MAS Dolní Poolšaví, o. s. MAS Vizovicko a Slušovicko Kraj Moravskoslezský Moravskoslezský Olomoucký Olomoucký Pardubický Pardubický Pardubický Pardubický Pardubický Plzeňský Plzeňský Plzeňský Středočeský Středočeský Středočeský Ústecký Vysočina Vysočina Zlínský Zlínský Zlínský Zlínský Vlna 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 Přehled MAS, které ţádaly o podporu svých SPL podává kartogram na další straně. Realizace SPL ovšem přináší i řadu problémů jak na straně řídícího orgánu (MZe) a platební agentury (SZIF), tak na straně samotné MAS a místních subjektů, které mají strategický plán realizovat. Jsou to například: mimořádná rozsáhlost, sloţitost a tvrdost podmínek a pravidel jednotlivých opatření PRV, neexistence zálohového, průběţného nebo ex-ante financování a zpoţďování plateb ze strany SZIF, chybně zvolené cíle SPL a fiše opatření, nepřipravenost místních subjektů a jejich projektů. 36 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. 37 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. 6.3 Další místní akční skupiny V předchozím programovém období uznávalo MZe jen těch 10 MAS, kterým poskytlo finanční prostředky na pilotní realizaci jejich strategie. V té době ovšem plně fungovaly desítky dalších MAS (srov. kap. 4). Také v současné době existují kromě 112 MAS s podpořenými SPL ještě další, nyní však velmi znevýhodněné MAS. Některé z nich – celkem 14 - mají v PRV podpořené projekty spolupráce (viz dále odd. 6.4 a Příloha 2). Dalších 19 MAS nezískalo podporu ani pro realizaci svého SPL, ani pro projekt spolupráce (některé ani neţádaly), avšak jsou aktivní, fungující, „ţivé“. Kromě všech těchto 145 aktivních MAS je ještě 15, které jsou neaktivní, spící, zanikající nebo jiţ zaniklé, avšak veřejnou správou nadále registrované. Název MAS Brána Písecka Místní akční skupina Střední Povltaví Vodňanská ryba MAS Dolní Morava, o.s. MAS Krušné hory západ, o.s. (KHZ) MAS Náš region MAS Turnovsko Jesenická místní akční skupina MAS Mohelnicko o.s. MAS Brdy-Vltava o.p.s. MAS Cínovecko Serviso o.p.s. LEADER- Loucko MAS Bojkovska OS MAS Za humnama Haná pod Jedovou, o.p.s. Občané pro rozvoj venkova, o.s. SPOKO, o.s. (MAS mikroregionu Konicko) MAS Košumbersko a Vysokomýtsko, o.p.s. MAS Region Kunětické hory, o.s. MAS Mezilesí MAS Mníšecko MAS Polabí Podbrdsko, občanské sdruţení Zálabí Naděje pro Mostecko MAS pro rozvoj regionu Horácko a Hrotovicko MAS Společnost pro rozvoj Humpolecka MAS Šipka, o. s. MAS Zubří země MAS Hříběcí hory, o.s. Severní Chřiby a Pomoraví Střední Vsetínsko MAS Českokrumlovsko o.p.s. Místní akční skupina Hustopečsko skupiny B - D* B B B B B B B B B B B B B B C C C C C C C C C C C C C C C C C C C D D 38 / 76 Kraj Jihočeský Jihočeský Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Karlovarský Liberecký Olomoucký Olomoucký Středočeský Ústecký Ústecký Vysočina Zlínský Jihomoravský Olomoucký Olomoucký Olomoucký Pardubický Pardubický Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Středočeský Ústecký Vysočina Vysočina Vysočina Vysočina Zlínský Zlínský Zlínský Jihočeský Jihomoravský Počet obyvatel** 9 107 18 880 22 082 44 198 36 112 11 699 13 356 41 667 18 894 25 690 13 434 64 611 11 025 13 377 46 013 12 593 12 830 10 671 27 877 21 341 52 202 11 546 22 534 25 092 14 526 21 321 14 671 16 909 23 629 40 429 16 500 12 268 13 187 30 175 36 652 Výměra (km2) 319,2 385,1 524,6 341,9 326,2 569,8 134,8 719,0 188,4 368,2 39,0 680,4 162,6 204,1 309,7 117,5 109,8 163,0 282,8 192,3 284,5 119,1 129,8 354,8 189,1 248,9 348,3 215,5 295,7 611,0 249,6 100,5 176,7 514,4 371,0 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Místní akční skupina Vyhlídka o.s. MAS Kozákov MAS Novoborska MAS Rozvoj Tanvaldska Sdruţení obcí Jablunkovska MAS Údolí Desné, o.s. MAS Hlinecko o.s. MAS KAREL MAS LAG Centrální Šumava MAS Srdce Čech Rozvojové centrum Českokamenicka, o.p.s. MOST Vysočiny OSLAVKA o.p.s. CELKEM D D D D D D D D D D D D D Královéhradecký Liberecký Liberecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Vysočina 13 670 19 875 26 659 23 030 34 544 10 535 22 134 52 512 17 157 27 374 19 215 37 246 13 491 1 144 540 251,7 177,5 244,4 212,7 258,6 206,7 258,4 492,4 586,4 300,5 320,9 519,7 203,0 14 380,2 * B - MAS se účastní projektů spolupráce podpořených v PRV, C – další aktivní, fungující MAS (bez podpory v PRV), D – neaktivní, zanikající, nebo jiţ zaniklé MAS ** počet obyvatel k 1.1.2010 v obcích působnosti MAS Ze skupiny D některé MAS – např. Rozvoj Tanvaldska – jsou „zmrazené“ (avšak mohou se oţivit, neboť právně existují), jiné se nemohly přihlásit z administrativních důvodů (Turnovsko, Brána Písecka, Zlatý pruh Polabí) a další podaly ţádost, avšak neuspěly. Všechny však dohromady představují značný potenciál (operují na území s 2,2 mil. obyvateli!), který lze zaktivizovat a vyuţít s vědomím, ţe jde o subjekty samostatného rozhodování. Znovuoţivení dosud „zmrazených“ MAS si lze představit tak, ţe noví nebo i původní iniciátoři obnoví činnost, převolí nefunkční orgány a budou postupně uznány místními obcemi, kraji a řídícími orgány operačních programů. Dalšími moţnostmi udrţení těchto MAS v činnosti jsou a) nabídky na vzdělávací, poradenské a podobné aktivity (příklady viz odd. 9.2), b) účast v projektech spolupráce (PRV, opatření IV.2.1), c) získání grantů v operačních programech nebo nadacích (tzn. mimo PRV), Podrobný přehled 48 MAS, které nerealizují své strategické plány Leader, je v Příloze 2. 6.4 Spolupráce místních akčních skupin Iniciativa Leader kladla od počátku důraz na výměnu zkušeností, informací, osob a zboţí mezi místními akčními skupinami uvnitř členské země i mimo. Tato spolupráce se stala jedním ze základních principů metody Leader a byla převzata i do současného období, kdy tuzemskou i mezinárodní spolupráci spolufinancuje Program rozvoje venkova ČR. Spolupráci je moţné realizovat v tématicky vymezených opatřeních PRV: I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích. III.3.1 Vzdělávání a informace III.1.3 Podpora cestovního ruchu III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic III.2.1.2 Občanské vybavení a sluţby III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova 39 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. V praxi je bohuţel častý případ, kdy spolupracující MAS realizují hlavně kaţdá svou vlastní investici. Protoţe však PRV přišel aţ v době, kdy mnoho MAS jiţ překonalo „dětské nemoci“ a hledalo partnery pro své aktivity a protoţe také pravidla a podmínky pro projekty spolupráce (financované z opatření IV.2.1) v mnoha ohledech příjemcům nevyhovují, je velké mnoţství kontaktů a aktivit spolupráce, které jsou nezávislé na PRV. Je proto také obtíţné zmapovat dostatečně úplně rozsah a obsah těchto aktivit. Mimo PRV jiţ dříve mnoho MAS spolupracovalo, zejména se sousedními MAS. Souhrnný kontakt se zahraničními MAS zajišťuje institucionálně Národní síť MAS, která je členem evropského sdruţení MAS ELARD 17. Základem spolupráce jsou však bilaterální (zřídka i multilaterální) kontakty. V prvních letech mezinárodní spolupráce směřovalo nejvíce kontaktů z Irska (díky aktivnímu partnerství Duhallow), Finska (jednotlivé MAS) a Slovenska (zejména od mikroregionů a venkovských komunitních organizací). EU zveřejňuje adresář nabídek na zahraniční spolupráci MAS 18. Činnost ministerstvem zaloţené Celostátní sítě pro venkov je přes svou programovou proklamaci zatím málo uţitečná jak z hlediska mezinárodních kontaktů, tak přenosu zkušeností a osvědčených projektů. S implementací opatření PRV IV.2.1 se projekty mezinárodní spolupráce také rozšířily jen o málo: z 54 projektů, uvedených v tomto oddíle dále, se pouze čtyři týkají přeshraničních aktivit. Mnoho dalších kontaktů je zaloţeno pouze na návštěvách jednotlivých akcí. Příkladem je tzv. „mezinárodní výměna mládeţe“ (Polsko, Česko, Litva, Francie) pod názvem Gross National Happiness, s účastí 10 osob s MAS Krajina srdce. Podobně návštěvy studentů do Finska pořádala organizace z regionu Podblanicko, přeshraniční projekt (Interreg IIIa) se slovenskou Púchovskou dolinou má MAS Hornolidečska, MAS Region Poodří má kontakty na slovenskou MAS Podpoĺanie. MAS Strakonicko spolupracuje s rakouským LAG Hausruck, MAS Krajina srdce se dvěma finskými MAS atd. Uveďme tu několik podrobnějších příkladů: MAS NAD ORLICÍ - Společná péče o kulturní dědictví - Projekt mezinárodní spolupráce MAS Sdruţení SPLAV, MAS NAD ORLICÍ, MAS OKO (Slovensko) a MAS JAD (Estonsko). Hlavním předmětem spolupráce je výměna zkušeností v aktivním vyuţívání historického a kulturního potenciálu zúčastněných regionů. MAS NAD ORLICÍ - Rozvoj zázemí venkovského vzdělávání a spolupráce ¨Projekt mezinárodní spolupráce MAS NAD ORLICÍ a LAG Regional Entwicklung Pillerseetal-Leogang - hlavním předmětem je vybavení a dobudování dostatečných prostor pro vzdělávací a školicí aktivity v celém spojitém území partnerských MAS a prostor pro prezentaci tradic, venkovských hodnot, aktivizaci venkovských komunit, environmentální vzdělávání a dlouhodobě udrţitelné plánování rozvoje. MAS Boskovicko PLUS - partnerství s MAS ze Slovenska Kopaničiarsky región Velká Javorina – Bradlo se sídlem v Myjavě. Region Haná, o.s. - partnerské smlouvy se slovenskými MAS Termál, Poţitavie-Širočina, společný projekt s polským regionem Szczytna a MAS OPRV. 17 Evropská asociace LEADER pro rozvoj venkova (ELARD) byla zaloţena v r. 1999 pěti národními sítěmi pro rozvoj venkova. Má sídlo v Bruselu. Česká NS MAS je jedním ze 12 členů, avšak se statutem pozorovatele. Podrobněji viz www.elard.eu. 18 Viz například http://eagri.cz/public/eagri/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/opatreni-osyiv/realizace-projektu-spoluprace/nabidky-spoluprace/. 40 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Jak bylo zmíněno, v současném období byl princip spolupráce a přenos „dobré praxe“ zdůrazněn zařazením samostatného opatření IV.2.1 do PRV. Opatření PRV IV.2.1 zaměřené na meziregionální a mezinárodní spolupráci MAS umoţňuje místním akčním skupinám financovat záměry mimo samotný SPL. Dosud bylo ve třech vlnách vybráno 54 projektů spolupráce. Projekty spolupráce schválené v březnu 2009: č. Název subjektu ţadatel/partner 1. Rakovnicko, o. p. s. Posázaví o.p.s. 2. Sdruţení SPLAV, o.s. NAD ORLICÍ, o.p.s. 3. Český Západ – Místní partnerství NUTS 3 kraj/stát 2 260 000 Středočeský 2 320 000 Středočeský Kyjovské Slovácko v pohybu, o.s. 566 600 Jihomoravský Občanské sdruţení Rozkvět 5. zahrady jiţních Čech – místní akční skupina Občanské sdruţení CHANCE IN NATURE – LOCAL ACTION GROUP 6. Posázaví o.p.s. Český Západ – Místní partnerství 728 485 Jihočeský 1 468 394 Jihočeský Podejme si ruce s kulturním dědictvím Rozvoj lidských zdrojů – ŠANCE pro další ROZKVĚT regionu 2 803 250 Jihočeský „DĚDICTVÍ REGIONU: po stopách předků „ 801 250 Jihočeský 2 030 000 Středočeský 1 572 000 Plzeňský Rakovnicko, o. p. s. 994 000 Středočeský Občanské sdruţení MAS Krajina srdce 782 946 Jihočeský Místní akční skupina Sdruţení Růţe, občanské sdruţení 706 116 Jihočeský Místní akční skupina Jemnicko, o.p.s. 498 166 Vysočina Lípa pro venkov o.s. 666 830 Středočeský MAS Podlipansko, o.p.s. 541 908 Středočeský Místní akční skupina LAG STRAKONICKO, o.s. 558 066 Jihočeský 8. NAD ORLICÍ, o.p.s. Kulturní dědictví Posázaví a Rakovnicka 2 152 500 Plzeňský 373 000 Liberecký Občanské sdruţení Rozkvět zahrady jiţních Čech – místní akční skupina Název projektu 1 507 000 Královehradecký Spolupráce při vyuţívání 709 000 Královehradecký kulturního dědictví Místní akční skupina Mikroregionu Frýdlantsko Občanské sdruţení CHANCE IN 4. NATURE – LOCAL ACTION GROUP 7. Kč Vlídná nádraţí – Posázavský Pacifik, Bezdruţická lokálka, Muzejní ţeleznice Kolešovka Venkovská trţnice II 1 253 000 Královehradecký "Stráţnicko" Místní Akční Skupina 1 356 000 Jihomoravský Podchlumí o.s. 1 295 200 Královehradecký 41 / 76 Venkovské tradice v krajině Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP č. Název subjektu ţadatel/partner Občanské sdruţení Místní akční skupina České Středohoří NOV, o. p. s. NUTS 3 kraj/stát Kč 584 000 Ústecký 9. LAG Podralsko 2 360 100 Liberecký MAS Turnovsko 2 161 100 Liberecký 10. MAS Sokolovsko, o. p. s. 2 530 149 Karlovarský MAS Český les, o. s. 373 839 Plzeňský 11. MAS Vltava, o.s. Název projektu "U nás je taky hezky!" Pilotní projekt obnovy vzhledu vybraných obcí partnerských MAS 588 000 Jihočeský MAS Luţnice, o.s. 556 250 Jihočeský MAS Střední Povltaví, o.s. 730 250 Jihočeský Stezka Z Týna na Onen Svět Projekty spolupráce schválené v listopadu 2009: č. Název subjektu ţadatel/partner 1. Společná CIDLINA, o.s. Hradecký venkov o.p.s. 2. SERVISO, o.p.s. NUTS 3 kraj/stát Kč 2 231 915 Královéhradecký 2 300 584 Královéhradecký MAS Vladař o.p.s. 1 250 000 Karlovarský MAS CÍNOVECKO o.p.s. 1 043 000 Ústecký LAG Aktiivinen Pohjois Satakuntary Finsko LAG - Vorerzbirgsregion, Augustusburger Land Německo 2 390 250 Středočeský Posázaví o.p.s. 2 133 000 Středočeský 4. Hradecký venkov o.p.s. 3 042 000 Královéhradecký Společná Cidlina, o.s. 1 204 500 Královéhradecký Místní akční skupina Pošumaví z.s.p.o. 1 901 000 Plzeňský kraj MAS Brána do Českého ráje 1 817 000 Královéhradecký Místní akční skupina Regionu Poodří o.s. 1 126 000 Moravskoslezský 6. Moravská cesta (LitovelskoPomoraví) o.s. 7. Dětem pro radost 2 643 700 Ústecký 3. Rakovnicko o.p.s. 5. Název projektu 848 000 Olomoucký MAS Moravský kras o.s. 1 028 000 Jihomoravský Moravská cesta (LitovelskoPomoraví) o.s. 1 829 500 Olomoucký Hovořme s venkovskými lidmi , podporujme jejich vzdělávání, ale především jim naslouchejme Rakovnicko v Posázaví, Posázaví na Rakovnicku Partnerství pro venkov Místní dědictví - bohatství, na které zapomínáme Moravská brána do Evropy mapování a studie obnovy technicko-historických památek na venkově Místní akční skupina Regionu Poodří, o.s. Moravská brána do Evropy – nové venkovské expozice a 1 324 000 Moravskoslezský muzea MAS Moravský kras, o.s. 1 329 000 Jihomoravský 8. Místní akční skupina Sdruţení 1 831 757 Jihočeský 42 / 76 Venkovské komunitní školy – Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP č. NOV, o. p. s. Název subjektu ţadatel/partner Růţe, občanské sdruţení NAD ORLICÍ, o.p.s. Podhorácko, o.p.s. 9. MAS Náš region NUTS 3 kraj/stát Kč rozvoj celoţivotního vzdělávání v mikroregionech 1 420 616 Královéhradecký České republiky 1 398 878 Vysočina 2 341 800 Karlovarský MAS Vladař o.p.s. 1 071 900 Karlovarský Občanské sdruţení Místní akční skupiny Krušné hory západ 1 080 000 Karlovarský Rozvojové partnerství Regionu Hranicko 188 500 Olomoucký MAS Mohelnicko, o.s. 200 500 Olomoucký Ekoregion Úhlava, o.s. 314 040 Jihočeský MAS LUŢNICE, o.s. 500 300 Plzeňský 2 984 430 Liberecký MAS Turnovsko 1 549 098 Liberecký Místní akční skupina Hornolidečska o.s. 2 263 900 Zlínský Místní akční skupina Mikroregionu Buchlov 2 262 000 Zlínský Rozvojové partnerství Regionu Hranicko 1 569 000 Olomoucký MAS Český Západ - Místní partnerství, o.s. 1 659 000 Plzeňský 14. Kyjovské Slovácko v pohybu 15. NAD ORLICÍ, o.p.s. 3 546 000 Královéhradecký Rakousko U nás je taky hezky! II. etapa Zachování tradic a kulturního dědictví MAS Hornolidečska a MAS mikroregionu Buchlov Mobilní vybavení pro kulturní a sportovní akce Rozvoj zázemí venkovského vzdělávání a spolupráce 392 000 Královéhradecký 16. NAD ORLICÍ, o.p.s. Občanské sdruţení MAS Krajina srdce 133 000 Jihočeský LEADER - Loucko 113 000 Vysočina Region Pošembeří o.p.s. Regionální značka 642 000 Jihomoravský LAG Regional Entwicklung Pillerseetal- Leogang 17. MAS Říčansko Zmapování a marketing nevyuţitých prostor 1 082 500 Jihočeský 12. LAG Podralsko o.s. 13. Obnova obcí v pohraničí 197 000 Olomoucký 10. MAS Na cestě k prosperitě, o.s. 11. MAS VLTAVA, o.s. Název projektu 3 476 190 Středočeský Péče o krajinu Cesty, které nás spojují 1 133 560 Středočeský Projekty spolupráce schválené v únoru 2010: č. Název subjektu ţadatel/partner 1. Vyhlídky, občanské sdruţení LAG Podralsko, o.s. Kč NUTS 3 kraj/stát 1 391 000 Středočeský 579 000 Liberecký 43 / 76 Název projektu Z Kokořínska do Podralska Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP č. Název subjektu ţadatel/partner 2. Rakovnicko o.p.s Posázaví o.p.s. 3. MAS Horní Pomoraví o.p.s NOV, o. p. s. NUTS 3 kraj/stát Kč 1 280 000 Středočeský 1 386 000 Středočeský 463 000 Liberecký MAS Šluknovsko 526 100 Ústecký Království - Jestřebí hory 5. Brdy - Vltava, o.p.s. MAS Sedlčansko, o.p.s. 6. Společná CIDLINA, o.s. Hradecký venkov, o.p.s. 7. MAS Podhostýnska, o. s. MAS - Partnerství Moštěnka, o.s. 8. MAS - Partnerství Moštěnka, o.s. 2 430 000 Středočeský 2 150 000 Středočeský 2 201 000 Královéhradecký 2 095 000 Královéhradecký 1 534 700 Olomoucký 2 040 600 Olomoucký MAS Společná cesta 574 000 Jihomoravský 9. MAS Moravský kras o.s 857 000 Jihomoravský MAS na venkově Moravská cesta (Litovelsko- Pomoraví) o.s. 632 000 Olomoucký MAS Regionu Poodří, o.s. 632 000 Moravskoslezský 11. MAS VLTAVA, o.s. MAS Střední Povltaví, o.s. 106 960 Jihočeský 13. MAS Opavsko MAS Rozvoj Krnovska o.p.s. 14. Posázaví o.p.s. 895 500 Vysočina 2 598 800 Středočeský 15. MAS Mohelnicko, o.s. 2 437 790 Olomoucký MAS Náš region Moravské brána do Evropy – nové zázemí pro činnost spolků a propagaci MAS na venkově Stezka z Onoho Světa do Týna Cesty k tradicím 2 037 924 Moravskoslezský Ovoce k lidem, lidé do sadů 176 000 Moravskoslezský 2 024 000 Středočeský 16. MAS 21, o.p.s Společně a kaţdý zvlášť po stezkách 1 535 380 Zlínský Rakovnicko o.p.s. Rozvojové partnerství Regionu Hranicko Kraj pod Hostýnem oţívá – Včasné informace, zázemí a propagace pro společenské a kulturní akce 421 630 Jihočeský 350 680 Jihočeský MAS Bojkovska Dětem pro radost II. 929 700 Moravskoslezský Muzeum Wide Web 374 200 Moravskoslezský MAS Luţnice, o.s. 12. Královská stezka o.p.s. Památky kolem středního toku Vltavy aneb vraťme ţivot našim památkám 711 000 Olomoucký 886 241 Moravskoslezský Rýmařovsko, o.p.s. Vyrobeno na venkově 2 502 250 Královéhradecký Vybudování dětských a sportovních hřišť na území 2 052 150 Královéhradecký MAS KJH a MAS Mezi Úpou a Metují MAS Nízký Jeseník, o.s. 10. MAS Hrubý Jeseník Posázaví a Rakovnicko – podpora venkovské aktivní turistiky 659 000 Olomoucký MAS Mikroregionu Frýdlantsko 4. MAS Mezi Úpou a Metují Název projektu Společné osudy 2 028 203 Olomoucký Za poznáním předků 3 166 584 Karlovarský Kraj ţivých vod 1 122 000 Karlovarský 44 / 76 a odkazem Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP č. Název subjektu ţadatel/partner 17. Rýmařovsko, o.p.s. MAS Hrubý Jeseník NOV, o. p. s. NUTS 3 kraj/stát Kč 1 890 500 Moravskoslezský MAS Nízký Jeseník 1 002 500 Moravskoslezský RegTIM 1 077 000 Moravskoslezský Sdruţení pro Jesenicko 1 030 000 Olomoucký 18. MAS Sdruţení Růţe 2 490 260 Jihočeský MAS Pomalší o.p.s 529 380 Jihočeský MAS Blanský les - Netolicko o.p.s. 412 180 Jihočeský 19. MAS Třeboňsko o.p.s. 1 056 000 Jihočeský MAS Mikulovsko o.p.s. 738 260 Jihomoravský 20. Ekoregion Úhlava, o.s. Cham 21. MAS Dolní Morava „Stráţnicko“ MAS MAS Společná cesta 22. Ekoregion Úhlava, o.s. Cham 23. MAS LAG Strakonicko, o.s. 1 649 120 Jihočeský Německo 3 033 306 Jihomoravský 1 116 000 Jihomoravský 2 490 850 Jihočeský Německo MAS Střední Povltaví, o.s. 524 250 Jihočeský MAS Vodňanská ryba, o.s. 519 150 Jihočeský MAS Brána Písecka, o.s 517 050 Jihočeský 25. Luhačovské Zálesí, o.p.s. Mikulovsko a Třeboňsko společně pro zvýšení kvality sluţeb v cestovním ruchu Zlepšení vzhledu obcí v Ekoregionu Úhlava Společné putování za dědictvím regionů Zlepšení dopravní infrastruktury v Ekoregionu Úhlava 2 010 100 Jihočeský 518 350 Jihočeský Posázaví o.p.s. Rehabilitace drobných sakrálních staveb v jihočeském pohraničí 439 000 Jihomoravský MAS Svazku obcí Blatenska o.p.s. 24. MAS Říčansko o.p.s. 26. Název projektu 3 311 222 Středočeský 1 289 335 Středočeský Zavedení regionální značky Prácheňsko Vycházky po staronových cestách 377 000 Zlínský MAS Ploština 267 000 Zlínský MAS Vizovicko a Slušovicko, o.s. 267 000 Zlínský Občanské sdruţení MAS Krušné hory západ 2 390 000 Karlovarský MAS Náš region 1 080 000 Karlovarský MAS Vladař o.p.s. 1 080 000 Karlovarský Trnková stezka Oţivení obcí v pohraničí Přehled ukazuje, ţe MAS dosud jen výjimečně dohodly mezinárodní spolupráci (přestoţe různých zahraničních kontaktů a akcí se vykytuje více). Můţe to být zčásti způsobeno i tím, ţe podmínky nastavené pro toto opatření PRV příliš spolupráci nezvýhodňuje. Např. zahraniční partner nemůţe čerpat uznatelné výdaje z rozpočtu PRV (a naopak český partner ze zahraničního) a ne vţdy se daří oběma MAS, aby mohly souběţně podat „zrcadlové“ projekty, které by také oba byly v tomtéţ období šťastně schváleny. 45 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. ♠♠♠ Je samozřejmé, ţe MAS musí v prvé řadě spolupracovat uvnitř regionu a kraje. Zmiňujeme to proto, ţe pro řádné plnění poslání a cílů MAS v území jde o podstatnou součást aktivit. Sem spadá jedna s otázek nedávného dotazování v 83 MAS: „Jaké jsou zkušenosti vaší MAS se spoluprací s různými institucemi?“ Dotazovaný měl vybrat jednu z pěti moţností, uvedených dále společně s grafickým vyjádřením výsledků: 1 = spolupráce ţádná nebo minimální 2 = malá a alespoň pro jednu stranu neuspokojivá 3 = malá a oboustranně uspokojivá 4 = velká, avšak alespoň pro jednu stranu neuspokojivá 5 = velká a oboustranně uspokojivá Zkušenosti se spoluprací s institucemi c) s úřady práce a dalšími institucemi veř. správy 1 2 b) s univerzitami a školami vůbec 3 4 5 a) s krajem a krajským úřadem 0% 20% 40% 60% 80% 100% Jak je vidět, s univerzitami a školami vůbec, jakoţ i s úřady práce a dalšími institucemi veřejné správy (mimo samotný kraj) je dosavadní spolupráce často nedostatečná, avšak významná menšina (kolem 40%) však uvádí spolupráci „malou a oboustranně uspokojivou“ nebo dokonce „velkou a oboustranně uspokojivou“. Jiná je situace vůči krajům a krajským úřadům, kde oboustranně uspokojivá spolupráce dosahuje 63 % (zatímco jednostranně neuspokojivá 31 % a pouze v 6 % ţádná nebo minimální). To vše má význam pro další rozvoj aktivit MAS v programech mimo PRV. 6.5 Národní síť MAS Nejvýznamnější střešní organizací MAS je Národní síť MAS. Vznikla po několikaletých pokusech a debatách v r. 2005 iniciativou zástupců několika MAS a s aktivní pomocí NOV. V současné podobě existuje od dubna 2007 a nyní má 119 členů (aktuální stav dle NS MAS z 15.3.2010) 46 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Ekoregion Úhlava, o.s. Internet.Education and cons. Centre, o.p.s. Jesenická místní akční skupina, o. s. Královská stezka, o.p.s. LAG Podralsko, o. s. MAS "Chance in Naturale - LAG", o. s. MAS "Znojemské vinařství", o. s. MAS Blanský les - Netolicko, o. p. s. MAS Bojkovska, o. s. MAS Boskovicko PLUS, o. s. MAS Brdy - Vltava MAS Broumovsko + MAS Buchlov, o. s. MAS České středohoří, o. s. MAS Český západ - místní partnerství, o. s. MAS Dolní Morava, o.s. MAS Dolní Poolšaví,o.s. MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. MAS Hlubocko - Lišovsko, o. p. s. MAS Hlučínsko, o. s. MAS Holicko, o. p. s. MAS Horňácko a Ostroţsko, o. s. MAS Horní Pomoraví, o. p. s. MAS Hornolidečska, o. s. MAS Hradecký venkov, o. p. s. MAS Hrubý Jeseník, o. s. MAS Hříběcí hory, o. s. MAS Jemnicko, o. p. s. MAS Karlštejnsko, o.s. MAS Kozákov, o. s. MAS Krajina srdce, o. s. MAS Království - Jestřebí hory, o. p. s. MAS Krkonoše, o. s. MAS Kyjovské Slovácko v pohybu, o. s. MAS Labské skály, o. s. MAS Lípa pro venkov, o. s. MAS Litomyšlsko, o. p. s. MAS Luhačovské Zálesí, o. p. s. MAS Mezi Úpou a Metují, o. s. MAS Mikroregionu Frýdlantsko, o. s. MAS Moravská cesta (Litovelsko-Pomoraví), o. s. MAS Moravský kras, o. s. MAS Nad Orlicí, o. p. s. MAS Náš region, o. s. MAS Nízký Jeseník, o. s. MAS Opavsko, o. s. MAS Partnerství Moštěnka, o. s. MAS Partnerství venkova, o. s. MAS Pobeskydí, z. s. p. o. MAS Podbrdsko, o. s. MAS Podhostýnska, o. s. MAS Podchlumí, o. s. MAS Podještědí, o. s. 47 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP MAS Podlipansko, o. p. s. MAS Pohoda venkova, o. s. MAS Polabí o.s. MAS Pomalší, o. p. s. MAS Přijďte pobejt, o. s. MAS Rakovnicko, o. p. s. MAS Region Kunětické hory, o. s. MAS Region Poodří, o. s. MAS Region Pošembeří, o. p. s. MAS Rozv.partnerství regionu Hranicko, o. s. MAS Rozvoj Krnovska, o. p. s. MAS Rýmařovsko, o. p. s. MAS Říčansko, o. p. s. MAS Sdruţení pro rozvoj Poličska, o. s. MAS Sdruţení Růţe, o. s. MAS Sdruţení Západní Krušnohoří MAS Sedlčansko, o. p. s. MAS Serviso, o. p. s. MAS Sokolovsko, o. p. s. MAS Společná cesta, o. s. MAS Srdce Čech, o. p. s. MAS Střední Povltaví, o. s. MAS Sv. Jana z Nepomuku, o. s. MAS Svatojiřský les, o. s. MAS Svazku obcí Blatenska, o. p. s. MAS Svitava, o. s. MAS Šipka Pelhřimov, o. s. MAS Šluknovsko, o. s. MAS Šumperský venkov, o. s. MAS Třeboňsko, o. p. s. MAS Třešťsko, o.p.s. MAS Turnovsko, o. s. MAS Údolí Desné, o. s. MAS Vladař, o. p. s. MAS Záhoří - Bečva, o. s. MAS Zálabí, o. s. MAS Zlatá cesta, o. p. s. MAS Zlatý pruh Polabí, o.p.s. MAS Ţeleznohorský region, o. s. MAS Ţivé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko, o. s. Místní akční skupina LAG Strakonicko, o. s. Místní akční skupina Pošumaví, z.s.p.o. Na cestě k prosperitě o.s. Naděje pro Mostecko, o. s. Občané pro rozvoj venkova, o. s. Občanské sdruţení Aktivios Občanské sdruţení MAS Brána do Českého ráje Občanské sdruţení MAS Střední Vsetínsko Občanské sdruţení Rozkvět zahrady Jiţních Čech Obecně prospěšná společnost pro Český ráj OS MAS Za humnama Oslavka o.p.s. Otevřené zahrady Jičínska, o. s. Podhorácko, o.p.s. 48 / 76 NOV, o. p. s. Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Posázaví, o. p. s. Prostějov venkov, o.p.s. Přemyslovské Střední Čechy, z. s. p. o. Region Haná, o. s. Sdruţení Splav, o.s. Společná Cidlina, o. s. Společnost pro rozvoj Humpolecka, o. s. Stráţnicko místní akční skupina, o. s. Uničovsko o.p.s. Via rustica, o.s. Vodňanská ryba, o. s. Vyhlídky, o. s. Krajská struktura NS dosud není rozvinutá. Nejaktivnější jsou krajské asociace MAS v krajích Olomouckém, Královéhradeckém a Středočeském. NS MAS je členem evropské asociace ELARD. 49 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. 7 Vzdělávání aktérů v MAS 7.1 Východiska Jak vyplývá z předchozích kapitol (především kap. 1, 5 a 6), jsou MAS specifické organizace, které se sice vzájemně liší územím své působnosti, ale které v ostatních podstatných rysech vykazují významné podobnosti. To umoţňuje snadněji charakterizovat vzdělávací potřeby a vzdělávací kapacity, které jsou víceméně společné pro všechny či alespoň pro podstatnou většinu. Mezi společné rysy, které ovlivňují vzdělávací potřeby a vzdělávací kapacitu MAS, lze počítat tyto: a) MAS jsou relativně mladé organizace (4-5letá historie), které vznikaly podle předepsané organizační struktury. b) byly zakládány lidmi, které charakterizuje aktivita, pracovní nasazení, kreativita, zájem o věci veřejné a snaha pomáhat v rozvoji daného území. Tito lidé také vykazují vysokou míru motivace získávat nové informace a přenášet je do své praxe. c) činnost MAS je do značné míry určena společnou metodikou vytvořenou zvnějšku, tj. pracovníky Ministerstva zemědělství, které místním akčním skupinám poskytuje rozhodující finanční zdroje. Cíle a metody práce MAS jsou proto ve své podstatě stejné. Obecně lze říci, ţe posláním většiny MAS je uspokojování potřeb obcí, neziskových organizací a podnikatelských subjektů v předem vymezeném území. Pouze některé jakoby vznikly pro uspokojení potřeb uţší skupiny zájemců (příjemců dotací), bez přesahu do sféry veřejného prospěchu regionu. d) významnou odlišností je, ţe činnost MAS probíhá v různých a nepřekrývajících se územích. V těchto územích však MAS vykazují vysokou míru orientace. Typická je velmi dobrá znalost nejen problémů regionu, ale rovněţ jeho rozvojového potenciálu. e) díky předepsané struktuře „členské základny“ v sobě MAS koncentrují znalosti a zkušenosti ze všech tří sektorů, tj. veřejnoprávního, neziskového a podnikatelského. Toto však platí i o problémech, překáţkách a hendikepech, se kterými se tyto sektory potýkají. Z výše uvedeného vyplývá, ţe k otázce vzdělávání musí kaţdá MAS přistupovat podle toho, jestli se jedná o vzdělávání osob, které jsou součástí její vnitřní organizační struktury (tj. členů, zaměstnanců, funkcionářů) nebo o vzdělávání osob, které jsou mimo tuto strukturu (potenciální zájemci o dotace prostřednictvím MAS i další podnikatelské a nepodnikatelské subjekty v regionu). Kaţdá z obou těchto skupin má jiné vzdělávací potřeby, coţ se ve výsledku projeví nejen v odlišnosti vzdělávacího obsahu, ale rovněţ v rozdílné organizaci a metodice vzdělávání. 7.2 Vzdělávání pro organizační strukturu MAS Cílové skupiny vzdělávání a vzdělávací obsah Vzdělávání osob, které jsou součástí vnitřní organizační struktury místní akční skupiny je pro kaţdou MAS zcela klíčovou činností. Místní akční skupiny, které byly vybrány pro realizaci svých Strategických plánů LEADER (celkem 112) musí opakovaně provádět řadu specifických činností, které by měly zajistit bezchybný a transparentní příjem projektů, jejich hodnocení a výběr, realizaci a průběţné i 50 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. následné kontroly zrealizovaných projektů. Navíc se k těmto činnostem přidávají i takové, které souvisí s oblastí public relation, propagačními aktivitami a s komunikací směrem k veřejnosti. Organizační struktura místní akční skupiny je sestavena tak, ţe jednotlivé výše uvedené činnosti jsou diverzifikovány a jejich výkon je svěřen různým sloţkám organizační struktury. Výkonný management MAS (často označovaný jako „sekretariát“) zajišťuje všechny administrativní úkony související s příjmem projektů, kontrolou jejich formální správnosti, zajišťuje podklady pro práci výběrové komise, provádí kontroly realizace projektů a zajišťuje propagaci. Kromě těchto činností zajišťuje většinou i finanční řízení dotace na činnost MAS a vedení účetnictví. Výkonný management MAS je tvořen převáţně zaměstnanci a průměrný počet přepočtených pracovních míst se u 112 vybraných MAS blíţí k hodnotě 2,00. V praxi to znamená, ţe nejčastěji je výkonný management zajišťován 3 zaměstnanci. Programový výbor MAS je zásadním rozhodovacím orgánem MAS. Řídí činnost místní akční skupiny, rozhoduje o vyhlašování jednotlivých výzev k podávání projektů, nese odpovědnost za realizaci Strategického plánu LEADER, provádí monitoring a evaluaci SPL a následně navrhuje změny v SPL, v jednotlivých ficích a v implementačních postupech. Programový výbor MAS je voleným orgánem. Členové výboru u převáţné většiny MAS nejsou zaměstnanci. Počet členů Programového výboru u jednotlivých MAS kolísá nejčastěji mezi 3 aţ 5 osobami. Vícečlenné obsazení programového výboru je výjimkou. Výběrová komise MAS provádí věcné hodnocení projektů dle předem připravených výběrových kritérií. Často je úkolem této komise i hodnocení kritérií přijatelnosti. Výběrová kritéria se v různých místních akčních skupinách liší a stejně tak se liší i metody hodnocení. Vţdy jsou však kladeny nároky na transparentnost, objektivitu a přesnost hodnocení. Výběrová komise je voleným orgánem, kdy voleni jsou osoby z „členské základny“ MAS. V převáţné většině MAS tedy nejde o zaměstnance. Na druhé straně však členové výběrové komise bývají honorováni na základě dohod o provedení práce. Počet členů výběrové komise se u jednotlivých MAS liší. Průměrný počet je pět členů. Kontrolní orgán MAS je u různých místních akčních skupin pojat různě. Nejčastějším úkolem kontrolního orgánu je kontrola hospodaření, kontrola dodrţování stanov, jednacích řádů a dalších norem vytvořených pro práci MAS. Některé místní akční skupiny (přibliţně jedna třetina z podpořených 112 MAS však kontrolní orgán MAS pověřují i kontrolami realizace projektů, řešením námitek ţadatelů či příjemců k průběhu administrativního procesu a k provádění tzv. vnitřního auditu. Kontrolní orgán MAS je voleným orgánem. Nejčastěji je tvořen třemi osobami. Na základě výše uvedeného je zřejmé, ţe vyjmenované sloţky organizační struktury MAS vykonávají vysoce odborné činnosti, které jsou srovnatelné s činnostmi, které provádí široký úřednický aparát např. v řídících orgánech a zprostředkujících subjektech operačních programů, stejně tak jako v odborech úřadů státní správy a krajské samosprávy, v jejichţ agendě se nachází administrativní zajištění poskytování státních či krajských dotací. O rozsahu a intenzitě provádění většiny výše uvedených činností svědčí údaje v níţe uvedené tabulce. Jsou zde uvedeny počty a objemy schválených projektů v jednotlivých kolech příjmu projektů, které organizovalo a zajišťovalo 112 vybraných MAS. Kolo příjmu v rámci PRV 5.kolo (9.2.2009) 6.kolo (17.6.2009) 7.kolo (30.10.2009) Počet zúčastněných MAS 48 23 45 51 / 76 Počet projektů Objem v Kč 476 178 396 267 539 740,91 891 162,221 047 690,- Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP 8.kolo (5.3.2010) Celkem NOV, o. p. s. 87 760 1 810 404 645 809,985 124 401,- Poznámka: V tabulce nejsou započteny projekty, které byly podávány v rámci 9. kola příjmu projektů. Tyto projekty, poté co proběhl výběrový proces v místních akčních skupinách, byly předány na Státní zemědělský intervenční fond. Ten v době vzniku této studie dosud neukončil kontrolu těchto projektů a proto o nich nelze hovořit jako o schválených. Přesto lze tvrdit, ţe s největší pravděpodobností minimálně 95% z nich bude nakonec schváleno. Počet projektů podaných v rámci 9. kola příjmu projektů byl 538. Objem finanční prostředků ţádaných v rámci 9. kola příjmu projektů činil 312 911 066 Kč. Kaţdá místní akční skupina můţe během jednoho roku vyhlásit maximálně tři výzvy k podávání projektů. K tomu má kaţdá MAS k dispozici roční finanční alokaci, která se u kaţdé MAS liší dle velikosti území, respektive počtu obyvatel v území. Většina MAS tak volí dvě výzvy ročně. Počet projektů přijatých na základě jednotlivých výzev se nejčastěji pohybuje kolem 15, ale pochopitelně zde existují výjimky. Průměrný počet schválených projektů na jednu MAS a jedno kolo příjmu činí 8,9. Z toho vyplývá, ţe administrativní nároky na MAS při příjmu a hodnocení projektů jsou vyšší. Do výše uvedených čtyř kol se jednotlivé vybrané MAS zapojily různě. Ty co byly vybrány jako první (48) se od roku 2008 stihly zapojit jiţ 4x aţ 5x. Zbylé vybrané MAS (a to ještě ne všechny) oproti tomu stihly pouze 8.kolo (s příjmem v říjnu 2009 a výběrem v březnu 2010). Z výše uvedeno vyplývá na jednu stranu vysoká náročnost na kvalitu i intenzitu práce MAS při administraci příjmu, výběru a následné realizaci projektů a na straně druhé vysoká míra zkušeností a dovedností, kterou kaţdá MAS díky tomuto procesu získává. Moţno tedy říci, ţe vzdělávání ve vybraných MAS je zaloţeno na praktických činnostech, které se v průběhu roku dvakrát i třikrát opakují, takţe lze do nich zahrnout zkušenosti z jiţ proběhlých předchozích administrativních procesů. Dokladem tohoto faktu je i to, ţe významným procesem, který v současnosti u většiny z prvních 48 MAS probíhá je aktualizace Strategického plánu LEADER a pravidel pro jeho implementaci. Počátky vzdělávání manaţerů rozvoje venkova a MAS V roce 2005 uskutečnilo obč. sdruţení Omega Liberec ve spolupráci s Centrem pro komunitní práce střední Morava rozsáhlý projekt s názvem Rural Voice (Hlas venkova). Přinesl tyto výsledky: ve třech venkovských oblastech ČR se uskutečnil workshop místních aktérů s mezinárodní účastí, v dlouhodobém kursu absolvovalo 15 manaţerů či „animátorů“ rozvoje venkova (z různých krajů), kteří dále šířili metodu Leader a pomohli k rozvoji hnutí MAS v ČR, v létě 2005 byla účastníky projektu zaloţena Národní observatoř venkova, o.p.s. (téţ jako reakce na nečinnost ústředních orgánů), začaly být vydávány Venkovské noviny, byly zaloţeny webové stránky www.leaderplus.cz, v červnu 2005 se v Praze uskutečnilo národní setkání MAS a dalších subjektů a na setkání mezinárodní iniciativy PREPARE byla do Bulharska vyslána skupina zástupců. Na výsledky projektu pak navázaly další aktivity jiných subjektů, zejména vznikla názorová platforma Duha pro venkov, v listopadu se za pořadatelství MAS Vladař uskutečnilo velké celoevropské setkání k rozvoji venkova a ÚZEI převzal původní kurz a nechal jej akreditovat u MŠMT. 52 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Organizace vzdělávání členů a zaměstnanců MAS Přístup SZIF a MZE Zatímco pro práci místních akčních skupin při implementaci jejich strategických plánů LEADER byla ze strany SZIF a MZE vypracována jednotná pravidla a metodika, v případě dalšího vzdělávání členů a zaměstnanců MAS ţádný jednotný přístup neexistuje. SZIF ani MZE nemá vypracován ţádný jednotný systém vzdělávání a zvyšování kvalifikace. SZIF či MZE pořádá pouze jednotlivé informační semináře k aktuálním otázkám. Ty v roce 2008 a 2009 probíhaly pouze za účasti zástupců místních akčních skupin, kdy kaţdá MAS měla moţnost na tyto semináře vyslat pouze jednoho aţ dva zástupce. Od roku 2010 došlo k pozitivní změně, kdy byla uskutečněna série informačních seminářů po jednotlivých NUTS II a tyto semináře byly upořádány společně pro zástupce MAS (opět pouze jeden aţ dva zástupci) a zaměstnance příslušného regionálního odboru SZIF. Místní akční skupiny tak dostaly příleţitost sdílet spolu s pracovníky SZIF informace, na základě kterých pak postupují při administrativních procesech. Počty účastníků z MAS a SZIF ilustruje následující tabulka. Téměř na všech školeních byla účast vyšší neţ původně plánovaná, nejvíce posluchačů se sešlo v Kostelci nad Orlicí (Severovýchod). V Ústí nad Labem (Severozápad) převaţovali mezi zúčastněnými pracovníci z RO SZIF, naopak v Brně (Jihovýchod) tvořili největší podíl zástupci MAS. Přestoţe nelze v případě těchto seminářů hovořit o systému dalšího vzdělávání, je třeba tento přístup hodnotit jako začátek cesty správným směrem. Přístup dalších subjektů Skutečnost, ţe neexistuje (a v minulosti ani neexistoval) ucelený systém dalšího vzdělávání členů a zaměstnanců MAS, vyprovokovala aktivitu několika organizací, které připravily vzdělávací programy určené ponejvíce pro manaţery MAS. Většina těchto programů byla připravena v období let 2006 – 2008. Tento fakt pochopitelně ovlivnil zaměření těchto programů a tak jejich vzdělávací obsah byl věnován především „rozjezdu“ místních akčních skupin, zpracování Integrovaných strategií území 53 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. a navazujících Strategických plánů LEADER a vytvoření implementačních pravidel. Všechny tyto vzdělávací programy odpovídaly potřebám cílových skupin v daném čase. Tyto potřeby jsou však dnes jiţ jiné a proto by většina z těchto programů musela být výrazně upravena a aktualizována. Základ byl tehdy poloţen, ale faktem je, ţe ţádná z níţe uvedených organizací na tento základ dosud nenavázala. a) Národní observatoř venkova o.p.s., TIMA Liberec s.r.o., E-consulting s.r.o., Novohradská občanská společnost o.s. Tyto čtyři organizace připravily společně v letech 2006–8 v šesti projektech podpořených z ESF vzdělávací programy určené pro manaţery a další členy MAS. Vzdělávací program byl s drobnými modifikacemi realizován v šesti krajích České republiky (Moravskoslezský, Liberecký, Královéhradecký, Středočeský, Jihočeský a kraj Vysočina) a následně akreditován v systému Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Program, jehoţ rozsah činil 120 hodin, obsahoval tyto vzdělávací bloky: rozvoj venkova a rozvojové politiky EU a ČR principy Leader, programy 2007-13 management MAS strategické plánování finanční management a fundraising MAS rozvoj lidských zdrojů administrace projektů práce s veřejností, médii a publicita mezinárodní síťová spolupráce Ke vzdělávacímu programu vznikly e-learningové kurzy a návrh na benchmarking (vzájemné porovnávání) MAS. Po ukončení pilotního běhu v roce 2008 však nebyl program v dalších letech ani v jednom z krajů opakován. Národní observatoř venkova dále byla v r. 2008 pořadatelem série seminářů pro MAS, a to jak pro příjemce dotace z PRV, tak pro ţadatele. Semináře na 4 místech ČR pomohly dalším MAS připravit kvalitní strategický plán Leader a ucházet se s ním o financování z PRV. b) Ústav zemědělských a ekonomických informací (ÚZEI) Jedním z cílů této instituce je příprava a organizace vzdělávacích akcí pro různé cílové skupiny spojené s problematikou, která je v kompetenci Ministerstva zemědělství. MAS tedy patří mezi cílové skupiny ÚZEI a nutno říci, ţe tato instituce je vůči nim velmi aktivní. Po roce 2005 převzala tato organizace vzdělávací program vzniklý v rámci Rural Voice, který byl následně nabízen manaţerům mikroregionů a nově vznikajícím místním akčním skupinám. Program o rozsahu 90 hodin probíhal v Benešově u Prahy a v průběhu čtyř let byl zopakován celkem 6 krát. V druhé polovině roku 2008 byl reakreditován a následně proběhl pod novým názvem Manaţer rozvoje venkovského prostoru v celkové hodinové alokaci 170 hodin. V rámci výše zmíněného programu a jeho reakreditované verze bylo vyškoleno více neţ 150 osob, z nichţ 70% se aktivně zapojuje do činnosti místních akčních skupin. ÚZEI pořádá pro absolventy těchto kurzů navazující, většinou jednodenní vzdělávací a informační semináře. Mezi programy uvedenými v bodu a) a b) je moţné konstatovat značnou podobnost. Ani v jednom případě však programy nejdou do takové věcné hloubky, která by odpovídala současným poţadavkům praxe v místních akčních skupinách. 54 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Velmi důleţitým počinem ÚZEI je správa a pravidelná aktualizace stránek www.agrovzdelavani.cz, kde lze pod odkazem Místní akční skupiny, popřípadě Vzdělávání v ČR nalézt aktuální informace o pořádaných vzdělávacích a informačních akcích, jejichţ organizátorem je nejen ÚZEI, ale i další subjekty. c) Místní akční skupiny Téměř polovina místních akčních skupin (viz oddíl 5.2) cítí potřebu dalšího vzdělávání. Jejich současná praxe je totiţ staví před úkoly, s kterými nemají zkušenosti, které dosud nedělaly nebo na které si dříve najímaly externí dodavatele. Vzhledem k absenci nabídky ze strany SZIF, MZE a dalších výše zmíněných organizací, se řada místních akčních skupin snaţí řešit tuto situaci individuální poptávkou směrovanou odborníkům pracujícím v jiných místních akčních skupinách nebo ve výše zmíněných organizacích. V roce 2009 tak bylo moţné zaznamenat velmi silnou poptávku po kurzech určených pro výběrové komise MAS. Tato poptávka časově odpovídala tehdy aktuálnímu vývoji potřeb jednotlivých místních akčních skupin. Stejně tak lze v současné době identifikovat poptávku po kurzech se zaměřením na monitoring a provádění kontrol při realizaci projektů. Při porovnání stavu kapacit lidských zdrojů místních akčních skupin v roce 2008 a 2010 lze odpovědně předpokládat, ţe v samotných místních akčních skupinách se rodí velký odborný potenciál, který by mohl být do budoucna zdrojem kvalifikovaných lektorů, expertů pro různé specializované činnosti MAS a odborných poradců a konzultantů v problematice rozvoje venkova. 7.3 Vzdělávací aktivity MAS vůči jiným subjektům a osobám Místní akční skupiny, tedy především ty vybrané k realizaci svých SPL, je nutné vnímat nejen jako organizace, které poptávají vzdělávací aktivity, jako organizace, které mají silnou potřebu vzdělávat své členy a zaměstnance, ale rovněţ jako organizace, které přicházejí s vzdělávací nabídkou pro nejrůznější cílové skupiny uvnitř území, ve kterém pracují. Tato nabídka můţe mít v zásadě dvě formy. Nabídka prostřednictvím SPL a fiší Jak jiţ bylo zmíněno v předchozích kapitolách kaţdá místní akční skupina měla před vstupem do programu LEADER (v rámci IV. osy PRV) moţnost vytvořit na základě důkladné analýzy potřeb území svoji vlastní nabídku rozvojových témat a tato témata rozpracovat do podoby tzv. fiší. Omezením pro kaţdou MAS přitom byly tématické okruhy zakotvené v Programu rozvoje venkova 2007 – 2013. Tato moţnost společně s danými omezeními způsobily poměrně značnou podobnost Strategických plánů LEADER a fiší, které si připravily jednotlivé místní akční skupiny. Jedním z tematických okruhů formulovaných v Programu rozvoje venkova je i vzdělávání aktérů rozvoje venkova, tedy především zemědělců, starostů, členů neziskových organizací, podnikatelů a jejich zaměstnanců. Faktem je, ţe zatímco jiné tématické okruhy formulované například v opatření III.2.1., III.2.2., III.1.3. nebo III.1.2. byly takřka masově místními akčními skupinami vyuţívány, vzdělávací témata (formulovaná v opatření I.3.1. a III.3.1.) si vybralo jen několik místních akčních skupin. Pro upřesnění je nutné dodat, ţe MAS měly moţnost zvolit si do svých fiší jedno z opatření I.3.1. nebo III.3.1. jako hlavní a tím tuto fiši zasvětit především vzdělávacím aktivitám nebo zvolit jedno či obě zmíněná opatření jako doplňková (tzv. vedlejší) k opatřením jiným (nejčastěji k III.2.1. nebo III.2.2.) a tak podmínit vzdělávací aktivitu jinou, většinou investiční akcí. 55 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Níţe uvedený přehled ukazuje, jak k této moţnosti místní akční skupiny přistoupily a jak aktivně tyto příleţitosti vyuţívali ţadatelé. Místní akční skupina Název fiše Hlavní opatření PRV Vedlejší opatření PRV Počet podpoře ných p-tů Objem dotace Názvy podpořených projektů Ţivé tradice Podblanicka Rok na Fauně Za poznáním drobných řemesel Společně za kvalitnější ţivot Poprvé vyhlášeno v 5.výzvě (květen 2010) Letní archeologická škola Netolice 2009 Vzděláním k vyšší efektivitě cestovního ruchu v regionu Třeboňsko Ţivá vesnice MAS Posázaví o.p.s. 5. Myslíme na budoucnost 6. Stavíme na dětech, mládeţi a rod. III.3.1. 4 1 055 764 MAS Říčansko 6. Vzdělávání a informace III.3.1. 0 0 MAS Blanský lesNetolicko o.p.s. 7.Vzdělávání III.3.1. 1 170 000 MAS o.p.s. Třeboňsko 7. Vzdělávání a informace III.3.1. 1 705 000 Pošumaví 6. Vzdělávání a rozšiřování znalostí místních obyvatel 6. Vzdělávání a rozšiřování znalostí místních obyvatel III.3.1. 1 706 359 III.3.1. 1 693 350 Západ – partnerství, 9. Podpora vzdělávání a informovanosti v regionu Český Západ III.3.1. III.3.1. 2+1 689 306 Sdruţení Splav o.p.s. 4. Rozvoj vzdělávání v obcích – zemědělské subjekty 5. Vzdělávání a informace 2. Rozvoj lidských zdrojů – další odborné vzdělávání a informační činnost 6. Rozvoj lidských zdrojů - další odborné vzdělávání a informační činnost v oblasti diverzifikace činností a CR 4. Vzdělávání a informace III.3.1. I.3.1. 2 502 220 1 253 160 Vzdělávání vinařů v ekologickém vinohradnictví 2 250 000 Podpora zaměstnanosti v rekreační zóně kolem vodní MAS z.s.p.o. MAS Český les, o.s. Český Místní o.s. MAS o.p.s. Mikulovsko, MAS Jeseník,o.s. Nízký I.3.1. III.3.1. III.3.1. 56 / 76 Jak dál po rodičovské dovolené aneb Praktické rady pro úspěšný návrat do pracovního ţivota Mýdlárna – výrobna přírodních mýdel Chytré (z)matky Vzdělávací semináře pro Český Západ Jak na to Paměť Orlických hor Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Kyjovské Slovácko v pohybu 7. Kyjovské Slovácko vzdělané III.3.1. 4 862 960 Společná o.s. 4. Podpora výchovy a vzdělávání obyvatel III.3.1. 2 260 750 MAS Šluknovsko 8. Vzdělávání a informace III.3.1. 2 557 700 MAS Sdruţení Západní Krušnohoří MAS Podlipansko, o.p.s. Vzdělávání a informace III.3.1. Celoţivotní vzdělávání III.3.1. 0 0 Cidlina, nádrţe Slezská Harta Sniţování nákladů na energie vyuţitím místních zdrojů lidské práce a biomasy Vzdělávání k šetrné interpretaci přírodního a kulturního dědictví Vzdělávání k vyuţití přírodních produktů Nestačí vědětvědění se musí pouţít Vzděláváním ke kvalitnějšímu ţivotu na vesnici Regionální vzdělávací kurzy I Regionální vzdělávací kurzy II Rozvoj venkova prostřednictvím vzdělávání v regionu Tolštějnské panství Vzdělávání v oblasti jezdectví a hipoturistiky Počet místních akčních skupin, které mají ve svých fiších vzdělávání jako vedlejší opatření, je podstatně více. Objem prostředků, které v rámci těchto fiší mají přijít do vzdělávání však nelze na základě dostupných údajů zjistit. Ţadatelé totiţ nemají povinnost do svých projektů vedlejší opatření zařadit, takţe i kdyţ fiše obsahuje vedlejší opatření téma vzdělávání můţe být v projektech nevyuţito. Při posouzení zájmu ţadatelů o jednotlivé fiše je nutné konstatovat, ţe zájem o fiše věnované pouze vzdělávacím aktivitám není příliš vysoký. Většina aţ dosud vyhlášených výzev v dotčených „vzdělávacích“ fiších zůstaly bez ţadatelů nebo pouze s jedním ţadatelem. V ţádném případě se nedá hovořit o převisu poptávky nad nabídkou. Ze zkušenosti z jiných dotačních či operačních programů lze však předpokládat, ţe se tento stav bude postupně měnit a poptávka bude růst. Stav uvedený v tabulce je ovlivněn i skutečností, ţe 64 ze 112 MAS měly moţnost zapojit se do příjmu projektů dosud pouze dvakrát a oficiálně jsou známy pouze výsledky 8. kola příjmu ţádostí. 57 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Další aktivity MAS Projekty spolupráce v rámci PRV IV.2.1. Zatímco v rámci fiší není vzdělávání příliš obsazeno, situace je zcela jiná pokud se soustředíme na tzv. projekty spolupráce, které jsou realizovány v rámci opatření IV.2.1. Místní akční skupiny zde mohou vstupovat od spolupráce s jinými skupinami v ČR i v zahraničí. Při pohledu na výčet 54 schválených projektů spolupráce (viz. kapitola 6.4.) je moţné říci, ţe minimálně 2/3 z nich obsahuje v menší či větší míře vzdělávací aktivity. Program Zelená úsporám V roce 2009 připravili a zpracovali zástupci NS MAS ČR, o. s., projekt s názvem „Poradenství v programu Zelená úsporám v malých obcích s vyuţitím zkušeností s metodou LEADER“. Po absolvování všech nezbytných administrativních procedur bylo vyhlašovatelem konstatováno, ţe předloţený projekt byl zpracován v souladu se všemi poţadavky a byla na něj schválena finanční alokace ve výši cca 10 900 00,- Kč. Tím se pro zájemce z řad místních akčních skupin otevírá nová příleţitost. Ve všech MAS, které jsou členy NS MAS, by měla vzniknout a během dubna začít fungovat pro potencionální ţadatele i laickou veřejnost Poradenská centra k programu Zelená úsporám. Pracovníci, kteří budou zabezpečovat sluţby občanům v tomto centru, by se měli během března zúčastnit školení, které pro ně připraví odborníci ze SFŢP. V rámci projektu bude nutno připravit a absolvovat s váţnými zájemci o program 8 100 individuálních typových konzultací, a to do poloviny roku 2011. V průběhu konzultace (pro ţadatele zdarma) by měla být potencionálním klientům doporučována, na základě jejich konkrétních potřeb, vhodná oblast podpory. V prostorách Poradenského centra bude zájemcům o dotaci k dispozici celá škála odborných materiálů a tiskovin; Poradenská centra, která by měla v blízké době vzniknout a začít fungovat ve všech regionech ČR, mají za cíl přispět k lepšímu vyuţití toho, co program Zelená úsporám nabízí. Obyvatelům venkovského prostoru se nabízí příleţitost výrazně sníţit spotřebu energie a paliv ve svých domácnostech. Tento krok by se měl projevit nejenom v úsporách jejich soukromých finančních prostředků, ale měl by přispět i k redukci emisí skleníkových plynů a zlepšení ţivotního prostředí naší země. 58 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. 8. Posouzení moţného vztahu a synergií sítě EVVO a MAS 8.1 Národní síť EVVO Národní síť EVVO je společným programem Ministerstva ţivotního prostředí a Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy administrovaný Sdruţením středisek ekologické výchovy Pavučina v úzké spolupráci s Českým svazem ochránců přírody. Program vznikl v roce 1999 s cílem stabilizovat rozvoj současných a iniciovat vznik nových středisek ekologické výchovy v České republice. Program je podpořen Ministerstvem ţivotního prostředí České republiky a od roku 2008 také Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy prostřednictvím veřejné zakázky. Od roku 2001, kdy byl schválen Státní program EVVO vládou České republiky, zaměřuje MŢP a nově i MŠMT zadání této zakázky na vybrané úkoly aktuálního Akčního plánu Státního programu EVVO. Program je otevřen pro členská střediska SSEV Pavučiny, základní organizace ČSOP a další nevládní neziskové organizace působící v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Aktuální přehled organizací zapojených do programu v roce 2009 vyplývá z níţe uvedené mapy. V ní jsou očíslováni jednotliví členové sítě a pod mapkou je pak jejich úplný seznam. Ke kaţdému v mapě uvedenému účastníku sítě je rovněţ přiřazena barva, která naznačuje zaměření příslušného střediska. 59 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Jihočeský kraj 9 Calla 11 Český nadační fond pro vydru 25 ČSOP ZO 15/06 Šípek 67 Sdruţení pro ochranu botanické zahrady v táboře 71 Stanice "Pomoc přírodě" 79 ZČ HB Forest CEGV Cassiopeia 81 ZŠ Vodňanská Prachatice, CEV Dřípatka Královéhradecký kraj 10 Centrum rozvoje Česká Skalice 53 INEX-SDA, SEV Modrý dům 59 Muzeum přírody Český ráj 69 SEVER Jihomoravský kraj 14 ČSOP 54/RS Brno 36 ČSOP ZO 54/44 Veronica 37 ČSOP ZO 55/07 Pozořice 38 ČSOP ZO 56/15 CEV Pálava 45 EkoCentrum Brno 57 Lipka 61 NESEHNUTÍ 76 VIS Bílé Karpaty Liberecký kraj 12 Čmelák - Společnost přátel přírody 31 ČSOP ZO 36/02 při SCHKO Jizerské hory 32 ČSOP ZO 36/08 Armillaria 63 Ochrana Klokočských skal 72 STŘEVLIK 80 ZOO Liberec, SEV DIVIZNA Moravskoslezský kraj 42 ČSOP ZO 70/02 Nový Jičín 50 Hájenka 77 Vita Pardubický kraj 34 ČSOP ZO 44/16 Klub ochránců přírody SPP Habrov 35 ČSOP ZO 52/15 Zlatá studánka 46 Ekocentrum PALETA 48 Ekocentrum Skřítek Olomoucký kraj 15 ČSOP 61/RS Iris 41 ČSOP ZO 61/06 Haná 51 Hnutí Duha Olomouc 64 PermaLot 70 Sluňákov, o.p.s. Plzeňský kraj 2 Ametyst 27 ČSOP ZO 22/07 Libosváry 28 ČSOP ZO 27/04 Spálené Poříčí 29 ČSOP ZO 29/01 Rokycany 44 Děti Země Plzeň 60 Nepomucký ornitologický spolek 66 Sdruţení Iris Hlavní město Praha 3 Arnika 4 Arnika - Centrum pro podporu občanů 5 Arnika - program Ochrana přírody 6 Arnika - program Toxické látky a odpady 7 Brontosaurus Praha 7 8 Brontosauří ekocentrum Zelený klub 16 ČSOP Sdruţení mladých ochránců přírody 17 ČSOP ZO 01/14 Natura, quo vadis? Středočeský kraj 20 ČSOP ZO 02/09 Vlašim, Podblanické ekocentrum 21 ČSOP ZO 02/10 Votice 22 ČSOP ZO 08/01 Klenice 23 ČSOP ZO 09/07 Polabí 24 ČSOP ZO 11/11 Zvoneček 56 Křivoklátsko, o.p.s. 62 NSEV Kladno-Čabárna, o.p.s. 74 TOM 19071 Javory Černuc 18 ČSOP ZO 01/71 Koniklec 19 ČSOP ZO 01/90 Společnost pro zvířata 47 Ekocentrum Podhoubí 49 EKODOMOV 54 IREAS, o.p.s. 65 PRO-BIO LIGA 68 Sdruţení SRAZ 75 ÚESS Spodek 78 ZČ HB Botič Ústecký kraj 30 ČSOP ZO 33/04 Tilia 33 ČSOP ZO 37/01 Ciconia 73 Šťovík Teplice a Zlínský kraj 1 Alcedo SVČ 13 ČSOP 100/RS Severomoravské 39 ČSOP ZO 57/03 Čyřlístek 40 ČSOP ZO 60/03 Planorbis 43 ČSOP ZO 76/17 Javorníček 55 Informační středisko pro rozvoj Moravských Kopanic 58 Líska 60 / 76 Kraj Vysočina 26 ČSOP ZO 17/01 SEV Mravenec 52 Chaloupky, o.p.s. Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Implementace programu probíhá kaţdoročně tak, ţe v první fázi je mezi SSEV Pavučina a oběma objednateli, tj. MŠMT a MŢP podepsán dodatek smlouvy, ve kterém je mimo jiné stanovena roční alokace pro realizaci programu. Následně SSEV ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody upřesní podmínky pro dodávky vzdělávacích akcí do programu Národní síť EVVO a vypíšou výzvu na výběrové řízení na dodávky vzdělávacích a osvětových akcí v rámci programu, který je členěn na následujících 6 modulů M1 Ekologické výukové programy M2 Vzdělávání studentů VOŠ a VŠ M3a Vzdělávání pedagogických pracovníků M3b Vzdělávání odborné veřejnosti M4 Vzdělávání a osvěta široké veřejnosti M5 Výměnné pobyty a stáţe do zahraničí Kaţdý uchazeč se můţe přihlásit do jednoho či více modulů, do kaţdého modulu však můţe podat pouze jedinou nabídku. Do výběrového řízení se mohou přihlásit občanská sdruţení zaloţená podle zákona č. 83/90 Sb., o sdruţování občanů, jejich sloţky s právní subjektivitou, obecně prospěšné společnosti zaloţené dle zákona č. 248/95 Sb., členské organizace SSEV Pavučina, řádně registrované organizační sloţky ČSOP (ZO, zájmová nebo regionální sdruţení). Účastníci musí mít ve stanovách uvedené environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu jako jednu z hlavních činností organizace. Jak vyplývá z názvů jednotlivých modulů, jedná se ve všech případech o vzdělávací, osvětovou či informační činnost. Stručný popis jednotlivých modulů: Ekologické výukové programy Součástí projektu mohou být jednohodinové, vícehodinové aţ vícedenní ekologické výukové programy pro děti mateřských škol, ţáky prvního a druhého stupně základních škol, studenty středních škol. Ekologické výukové programy (EVP) obsahově rozvíjejí a doplňují školní výuku o ekologický a environmentální rozměr. Probíhají zejména v terénu a ve střediscích ekologické výchovy, popřípadě přímo ve školách. Mezi pouţívanými výukovými metodami převaţují aktivní metody nad prostým výkladem: řešení problémových situací, terénní práce, simulace a simulační hry, řízené diskuze, tvořivé činnosti apod. Vzdělávání studentů VOŠ a VŠ Modul zahrnuje přednášky, semináře, cvičení, exkurze, praxe, stáţe studentů a individuální konzultace s environmentálním obsahem. Významnou charakteristikou je bezprostřední kontakt a obousměrná komunikace mezi lektorem a účastníky a dále výběr uţívaných metod – převaţují aktivní metody nad prostým výkladem: řešení problémových situací, terénní práce, simulace a simulační hry, řízené diskuze, tvořivé činnosti apod. Dále bakalářské, magisterské, disertační, absolventské, ročníkové a jim podobné práce s environmentálním obsahem. V rámci tohoto dodavatelé realizují vzdělávací akce a stáţe pro studenty a spolupracují na vedení a oponentuře studentských prací. Vzdělávání pedagogických pracovníků Do projektu mohou být zařazeny vzdělávací akce pro pedagogické pracovníky s environmentálním obsahem akreditované Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy. Vzdělávání odborné veřejnosti Do projektu mohou být zařazeny vzdělávací akce s environmentálním obsahem pro pracovníky veřejné správy, podnikatelského sektoru, pracovníky a členy neziskového sektoru a podobně (vyjma pedagogických pracovníků), kteří mohou zkušenosti získané na akcích předávat dále na 61 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. další cílové skupiny. Vzdělávací akce mohou proběhnout jako semináře, exkurze, workshopy, školení. Vzdělávání a osvěta široké veřejnosti Součástí předloţeného projektu mohou být jednorázové osvětové a vzdělávací akce pro širokou veřejnost s environmentálním obsahem, nikoli však akce pořádané pro členy vlastní organizace. Výměnné pobyty a stáţe do zahraničí Součástí projektů mohou být výměnné pobyty a stáţe zástupců středisek ekologické výchovy a ekocenter z ČR v obdobných organizacích v zahraničí a naopak. Reciproční výměna je podmínkou, návštěva pouze jedné strany není moţná. 8.2 Poradenská činnost Národní sítě MAS Základní údaje o NS MAS jsou uvedeny v oddíle 6.5. Činnost sítě je řízena třináctičlenným Výborem, který tvoří volení zástupci MAS z jednotlivých krajů (viz www.nsmascr.cz.) NS MAS ČR byla zaloţena na podporu činnosti MAS při realizaci programu obnovy a všestranného rozvoje venkova s cílem: zlepšit kvalitu ţivota na venkově prostřednictvím setrvalého a integrovaného místního rozvoje, zajistit reciproční přenos poznatků a zkušeností mezi členy sítě, zajistit reciproční přenos poznatků a zkušeností na úrovni spolupráce mezi členskými zeměmi Evropské unie a jejich MAS, podporovat spolupráci s dalšími zeměmi, které ve venkovském prostoru chtějí pouţívat metodu LEADER. Mezi hlavní úkoly NS MAS ČR patří především: zastupovat a prosazovat oprávněné zájmy MAS na úrovni Řídícího orgánu EAFRD, MZe ČR a vůči dalším subjektům, které jsou aktéry v rozvoji venkova nebo na něj mají návaznost. zastupovat venkovské hnutí v Evropské asociaci LEADER pro rozvoj venkova - ELARD a v dalších podobných uskupeních, kaţdoročně pořádat národní konferenci MAS, spolupracovat na organizaci Národní konference o venkovu spolu s MZe ČR, SPOV ČR a AK ČR za účelem dosaţení setrvalého a integrovaného rozvoje venkova v ČR, vytvářet prostředí pro spolupráci a vzájemnou pomoc, sdílení zkušeností MAS a příkladů dobré praxe, podporovat a rozvíjet spolupráci a partnerství obyvatel venkova a zemědělců, vytvářet podmínky pro veřejnou správu ke vzdělávání úředníků veřejné správy pro aplikaci rozvoje zdola na principech integrovaného mezisektorového partnerství (metoda LEADER) a vytvářet podmínky pro rozvoj občanské společnosti, dávat podněty svým partnerům pro zaměření odborné činnosti a dalších činností pro rozvoj venkova, spolupracovat s dalšími aktéry působícími ve venkovském prostoru, propagovat činnost MAS. Národní síť MAS ČR nemá přímý vliv na činnost jednotlivých místních akčních skupin, nemůţe ovlivňovat podobu jejich Strategických plánů LEADER, ani pravidel pro jejich implementaci. Můţe však být důleţitým subjektem zastupujícím jednotlivé MAS při jednání s MZE a SZIF. Aktivní v tomto směru je zejména Pracovní skupina pro realizaci programu LEADER. 62 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Aktivity NS MAS ČR jsou financovány z ročních příspěvků členských MAS. Kromě toho se Národní síť získávat i finanční prostředky z jiných zdrojů, například tím, ţe vstupuje do výběrových řízení vyhlašovaných veřejnými subjekty. Příkladem můţe být jiţ dříve zmíněná zakázka související s programem Zelená úsporám. 8.3 Synergický potenciál Na základě výše uvedených charakteristik obou sítí, lze vymezit jejich shodné a oproti tomu rozdílné rysy. Ty pak do značné míry budou určovat potenciál pro moţnou spolupráci s dosaţením synergického efektu. Současně je však třeba při tomto výčtu uvaţovat nejen o sítích, tedy zastřešujících organizacích, ale rovněţ o jednotlivých článcích v regionech. Prostor pro spolupráci je totiţ třeba hledat nejen na národní úrovni, ale rovněţ na úrovni regionální a lokální. Společná charakteristika Obě dvě sítě jsou tvořeny členskou základnou, která je v zásadě rovnoměrně rozprostřena v rámci území České republiky Obě dvě sítě a jejich „členská základna“ je financována především z veřejných zdrojů. Tím mezi společné rysy patří dovednosti při nakládání s veřejnými prostředky, dovednosti spojené s dotačním a projektovým managementem. Jednotlivé články obou sítí jsou samostatnými právnickými subjekty a z převáţné většiny se jedná o nestátní neziskové organizace. Výjimku tvoří několik místních akčních skupin, které mají statut zájmových sdruţení právnických osob Obě dvě organizace, které reprezentují sítě navenek (NS MAS ČR a NS EVVO) mají vybudovanou pozici ve vztahu k příslušným orgánům státní správy (MZE a SZIF resp. MŢP a MŠMT) a obě se těší u těchto úřadů patřičné důvěře. Lze říci, ţe jsou pro tyto úřady relevantním partnerem pro jednání ve jménu své „členské základny“. Tzv. členská základna obou zastřešujících organizací má zkušenosti z realizace vzdělávací činnosti pro různé cílové skupiny. Zatímco však pro základnu SSEV Pavučina je environmentální téma stěţejním vzdělávacím tématem, pro jednotlivé MAS se jedná pouze o jedno z více témat. V několika případech jsou obě sítě organizačně propojeny. Jedná se o situace, kdy především základní články Národní sítě EVVO jsou současně členy MAS a mohou se tak přímo podílet na jejich činnosti. Rozdíly Zatímco zastřešující organizace sítě, tedy SSEV Pavučina spravuje po administrativní stránce dotační program, tj. jinými slovy řídí přerozdělování veřejných prostředků na Program NS EVVO, Národní síť MAS ČR ţádnou podobnou kompetenci nemá. Kompetenci k přerozdělování však mají na rozdíl od článků sítě EVVO jednotlivé místní akční skupiny (vybrané v rámci PRV). Jednotlivé místní akční skupiny vyvíjejí činnost v širokém tématu rozvoje venkova, kde EVVO a ochrana ţivotního prostředí jsou jedním z horizontálních témat prostupující ostatní. Zatímco zkušenosti článků sítě EVVO jsou zaloţeny na realizaci výchovně vzdělávacích programů, tedy neinvestičních, zkušenosti místních akčních skupin jsou širší. Kromě neinvestičních projektů mají zkušenosti i s projekty investičními. Náměty pro případnou spolupráci 63 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. Na základě všech výše uvedených charakteristik, vymezení shodných a rozdílných rysů je moţné konstatovat, ţe obě sítě nemusí být vzájemně konkurenční, nýbrţ doplňkové. To je základní předpoklad pro moţnou spolupráci. Z důvodu úzkého tematického zaměření Národní sítě EVVO je zřejmé, ţe spolupráce se bude odvíjet od tématu ochrany přírody a environmentální výchovy. Na místní úrovni, tj. na úrovni jednotlivých MAS a základních článků Národní sítě EVVO se jeví jako nejefektivnější způsob spolupráce přímá účast organizací EVVO v místních akčních skupinách. Tím můţe být vytvořen prostor pro intenzivnější zapojení témat EVVO a ochrany přírody do SPL a do dalších aktivit místní akční skupiny. Zvlášť významné to je v období, kdy dochází k aktualizacím SPL a jejich případným úpravám. O vybudovanou síť EVVO je rovněţ moţné opřít nové projekty spolupráce mezi MAS. Spojovacím prvkem v těchto projektech spolupráce můţe být ochrana přírody a EVVO a nositeli této tématiky právě základní články sítě EVVO. Kontakty základních článků sítě EVVO v zahraničí (budované díky modulu M5) mohou znamenat pro místní akční skupiny vznik nových projektů mezinárodní spolupráce. Vzhledem k tomu, ţe místní akční skupiny mají kompetenci udělovat ve svém území dotace jak neinvestičního charakteru (na vzdělávací akce) tak charakteru investičního, mohou se jednotlivé základní články sítě EVVO stát ţadateli a následně i příjemci. Zvlášť důleţité to můţe být u dotací na investiční projekty, pomocí kterých mohou vznikat materiální a prostorové podmínky pro činnost těchto základních článků. Jak je patrné ze seznamů příjemců v opatření IV1.2., je moţné jiţ nyní nalézt v těchto seznamech několik organizací z řad základních článků Národní sítě EVVO. Námětem pro spolupráci na národní úrovni mezi SSEV Pavučina a NS MAS ČR je především příprava na další plánovací období po roce 2013. Tvorba koncepčních rozvojových dokumentů na národní úrovni a koordinované zapojení se do této tvorby je pro obě organizace výzvou a v mnohém i zásadní otázkou budoucí činnosti (viz téţ odd. 9.4). 64 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP 9 NOV, o. p. s. Uplatnění MAS a metody Leader v programech SFŢP 9.1 Schválené fiše SPL s environmentální tématikou Pro tuto studii jsme analyzovali strategické plány Leader všech 112 MAS. Ty obsahují dohromady 759 fiší opatření, z nichţ mohou čerpat prostředky místní ţadatelé. Nejméně obsahoval SPL 3 fiše, nejvíce 12, v průměru 6,8. Provedli jsme rešerši všech fiší a určili ty, které věcně inklinují k environmentální problematice, a to buď přímo (např. fiše zaměřená na EVVO nebo na výrobu biopaliv) nebo nepřímo (budování hippostezek, technická infrastruktura v obcích apod.). Takto zaměřených fiší je celkem 198. U těchto fiší jsme zjistili, kterého opatření PRV se týkají (jako tzv. hlavního opatření) a kolik % alokovala MAS pro tuto fiši ze všech plánovaných prostředků. Je pochopitelné, ţe nebylo moţné ani smysluplné zjišťovat absolutní částky plánované pro tyto fiše – jednak pravidla PRV neumoţnila plánovat předem absolutní částky, jednak to MAS ani dost dobře nemohla stanovit (jde v regionech o průkopnickou práci) a navíc tak jako tak mohou MAS korigovat své cíle ze SPL minimálně ve smyslu realokace prostředků mezi fišemi. Tak jako tak je však informace o finančním podílu kaţdé „environmentální fiše“ zajímavá… Přehled vybraných fiší podle hlavních opatření PRV je v tabulce: opatření PRV I.1.1.1 I.1.2.1 I.1.2.3 II.2.4 II.2.4.1 II.2.4.2 III. 1.1 III. 1.2 III.1.3 III.2.1.1. III.2.1.2 III.2.2 III.3.1 stručný název Modernizace zemědělských podniků Lesnická technika Lesnická infrastruktura Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesa (bez rozlišení) Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření Neproduktivní investice v lesích Diverzifikace činností nezemědělské povahy Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Podpora cestovního ruchu Obnova a rozvoj vesnic Občanské vybavení a sluţby Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Vzdělávání a informace celkem % z počtu počet fiší SPL 17 15 5 4 13 12 2 2 1 1 8 7 10 37 78 13 4 3 7 6 9 33 70 12 4 3 198 88 Protoţe v SPL bývá jen jedna fiše zaměřena na určité opatření PRV (jako hlavní), můţeme v pravém sloupci sledovat, kolik % ze 112 SPL má fiši daného zaměření. V mnoha případech se ukázalo, ţe SPL sice obsahovaly fiše se zaměřením na obnovu a rozvoj vesnice nebo na občanské vybavení, ale nešlo ani zčásti o environmentální problematiku. Tyto případy jsme proto do přehledu nezařadili. Údaje tedy musíme číst například tak, ţe 70 % schválených SPL obsahuje fiše zaměřené na obnovu a rozvoj vesnice, které mají jasné environmentální zaměření. 65 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. V 11 ze 112 SPL jsme fiše s danou problematikou nezjistili, proto je v posledním poli údaj jen o 88 % SPL, které obsahují alespoň jednu vhodnou fiši. Úplný přehled fiší SPL s environmentální tématikou najdete v Příloze č. 1. K opatřením MAS volily podle své úvahy indikátory výstupů, které na podzim 2009 analyzovalo centrum pro komunitní práce západní Čechy ve spolupráci s Timou Liberec. Vznikl seznam 324 indikátorů, z nichţ mnoho má environmentální relevanci. Příklady indikátorů (ve sloupci POČET je orientační počet MAS, které daný indikátory zvolily, ve sloupci PRV je číslo opatření PRV, které dané fiši odpovídá): POČET 23 6 6 5 3 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 NÁZEV indikátoru Počet km pěších cest, hipostezek, lyţařských stezek, naučných stezek Počet projektů obcí realizovaných metodami komunitního plánování Počet nových strojů, technologií a zařízení (počet) pro lesnictví Počet kilometrů lesních cest, do kterých je investováno Obnovená plocha prostranství v okolí památek Počet aplikací ekologických principů Počet projektů s pozitivním dopadem na ŢP Počet naučných stezek Obnova přírodních lokalit, stezek Počet (řešených) ekologických zátěţí Počet nově zřízených výrobců ekoenergie, efektivita jejich vyuţití v rámci regionu Počet nových či zmodernizovaných zařízení zaměřených na vyuţívání (OZE) Počet podpořených agroenvironmentálních opatření v chráněných územích a jejich ochranných pásmech Počet technologií podporujících ekologii Počet projektů příznivě působících na ţivotní prostředí Počet projektů s vyuţitím sníţení energetické náročnosti Počet vysazených stromů Rozloha produkčních ploch v integrované produkci nebo kvalitě BIO Uspořádané vzdělávací akce zaměřené na zemědělce Volné ustájení hospodářských zvířat PRV 313 412 112 224 321 111 412 313 313 224 224 131 111 Existence indikátorů znamená, ţe MAS by měly podávat zprávy o tom, jak se jim daří plánované výstupy naplňovat. 9.2 MAS a současné programy SFŢP SFŢP administruje řadu programů financovaných z národních a evropských zdrojů. Některé programy jsou relevantní rovněţ pro činnost MAS, které tu mohou být vyuţity v různých úlohách či rolích: jako ţadatelé, příjemci a realizátoři projektů nebo jejich projektoví partneři, jako poradci, jako zprostředkovatelé a poskytovatelé vzdělávacích a poradenských akcí, jako subjekty provádějící monitoring, kontrolu či dohled, aj. Souhrnný přehled je v tabulce: program Evropské programy: OP ŢP OP Infrastruktura moţná role MAS příjemce; partner 66 / 76 poznámka podrobněji níţe nerelevantní pro MAS Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP Fond soudrţnosti Švýcarské fondy Cíl 1: Posílit sluţby spojené s infrastrukturou na úrovni obcí s cílem zvýšit ţivotní úroveň a podporovat hospodářský rozvoj. Národní programy MŢP: Zelená úsporám I – dotace na projekty v oblasti ochrany ozónové vrstvy Země III - EVVO IV - program podpory obcí na územích NP V - monitoring vod VI - podpora systému nakládání s vybranými autovraky VII – podpora předkladatelů návrhů mezinár. projektů Krajinné integrované plány rozvoje NOV, o. p. s. ţadatel, partner nerelevantní pro MAS pro kraje MSK, OLK, příp. ZLK poskytování zákl. informací zájemcům a poradenství pro ţadatele příjemce probíhá výběr vhodných MAS a poradců příjemce v programech 2 a 3 poskytování poradenství, účast na vzdělávacích aktivitách příjemce, partner, informační a poradenské centrum partner obcí - ţadatel, partner, poradenství obcím, koordinace místních záměrů nerelevantní vzhledem k činnostem MAS (i kdyţ můţe být ţadatelem) nerelevantní pro MAS v přípravě; nerelevantní pro MAS zatím ověřovací SOB Šumava Role MAS v OP ŢP by mohla být jednak poradenská (poradenství při zpracování projektů, vyhledávání partnerů), jednak by mohly vystupovat jako partneři, případně ţadatelé, neboť většina z nich má formu občanských sdruţení nebo obecně prospěšných společností. osa OP ŢP 3 – Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie vybrané podporované aktivity (podoblasti) oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a vyuţití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry 4 – Zkvalitnění na- 4.1. – Zkvalitnění kládání s odpady a nakládaní s odpady odstraňování starých ekologických zátěţí ţadatel Realizace úspor energie, Vyuţívání odpadního tepla obce a města svazky obcí o. s. církve o. p. s. nadace Systémy odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady Rekultivace starých skládek a odstranění nepovolených skládek obce a města svazky obcí o. s. církve o. p. s. podnikatelé 6 – Zlepšování stavu 6.2 – Podpora přírody a krajiny biodiverzity obce a města svazky obcí o. s. o. p. s. 67 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP 7 – Dotace pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu NOV, o. p. s. obce a města svazky obcí o. s. o. p. s. 7.1 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Z těchto přehledů se pro MAS jako zvlášť vhodné jeví: některé oblasti podpory OP ŢP (6.2, 7.1) Zelená úsporám program podpory obcí na územích národních parků Krajinné integrované plány rozvoje Lze si však představit řadu dalších veřejně prospěšných záměrů, v nichţ by místní akční skupiny mohly figurovat v roli poradců, koordinátorů, koučů, monitorovat věcný pokrok místních subjektů apod. Například kdyby se měl obnovit záměr „českých jablek do škol“, jsou MAS nejvhodnějším subjektem v regionu, který dokáţe „ohlídat“, aby se distribuovaly skutečně jablka z místních sadů, nikoliv od silnic nebo z jiných zemí EU, a mohly by zajistit průběţnou realizaci celého programu. uvádíme to jen jako názorný příklad moţné úlohy MAS, neboť záleţí na plánech krajů, MMR, MŢP, MZe a dalších, do kterých aktivit by se MAS mohly zapojit. Podobně by tomu mohlo být v aktivitách v památkové péči, v péči o krajinu, v sociálních sluţbách a dalších. Vyuţil by se tu potenciál, který představuje princip místního mezisektorového partnerství, včetně vyvolaného efektu sousedské „společenské kontroly“ a přirozeného zájmu místních subjektů (členů MAS i MAS jako celku) o viditelné výsledky. Moţnosti uvedené v přehledu národních programů MŢP jsme doplnili o další moţnosti a jako celek představily dotazovaným MAS s tím, aby označily ty moţnosti (programy a roli MAS v nich), o které by měly největší zájem. MAS projevily největší zájem o účast v poradenství programu Zelená úsporám, v EVVO a v poradenství obcím a dalším subjektů v programech typu KIPR a podpory na území NP . Přehled o odpovědích MAS udává tabulka s barevně vyznačenými prioritami MAS (údaje v % z počtu 83 zúčastněných MAS). program na zateplování bytových domů a dalších budov (Zelená úsporám) environmentální výchova, vzdělávání a osvěta poskytování zákl. informací zájemcům a poradenství pro ţadatele příjemce grantu na projekt poskytování poradenství, účast na vzdělávacích aktivitách podpora obcí na území národních parků, příp. příjemce nebo jeho partner, CHKO informační a poradenské centrum plánování udrţitelného regionálního rozvoje (v příjemce nebo jeho partner oblastech ochrany přírody a krajiny, potřeb poradenství obcím místních obyvatel a turismu) koordinace místních záměrů metodou Leader úspory energie a vyuţití odpadního tepla u příjemce grantu na projekt nepodnikatelské sféry nakládaní s odpady: třídění odpadu (nejen vlastního, ale pro celou obec, region), příjemce grantu na projekt nakládaní s odpady: odstraňování nepovolených příjemce grantu na projekt skládek 68 / 76 66 42 53 30 28 61 68 75 23 34 23 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. ochrana biologické rozmanitosti jak na úrovni stanovišť, tak na úrovni ochrany ohroţených druhů rostlin a ţivočichů příjemce grantu na projekt infrastruktura (budovy a zařízení) pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu příjemce grantu na projekt a provoz poradenských středisek poradenství zájemcům o zaloţení a rozvoj MAS, resp. místních partnerství ve městech a městských čtvrtích poradenství a vzdělávání 18 43 49 O některé role, resp. programy tak mají zájem 2/3 aţ 3/4 MAS v ČR. Zřetelně niţší je zájem o roli realizátora projektu (příjemce dotace), větší o poradenskou a vzdělávací roli. Ve všech případech, kdy by MAS měly poradenskou či koordinační roli, by však bylo vhodné, aby se pro tyto úkoly vhodným způsobem kvalifikovaly. Zadavatel prací by od nich měl vyţadovat jednak splnění určitých nutných předpokladů (v odůvodněných případech např. prokazatelné zkušenosti s předmětem prací, doloţení personálního a materiálního krytí zakázky, účast zadavatele na jednáních řídících orgánů MAS apod.), jednak průběţné a průkazné plnění povinností, aby se předešlo pochybnostem, nesrovnalostem, chybám nebo podvodům, které nikdy nelze plně vyloučit 19. 9.3 Uplatnění metody Leader mimo MAS Uplatnění metody Leader je moţné a ţádoucí i mimo dnes typické místní akční skupiny (které se skutečně utvářely převáţně podle poţadavků Ministerstva zemědělství jakoţto klíčového poskytovatele finančních prostředků). Bude-li určitá společenská objednávka v podobě nabídky finančního příspěvku a formulace problémů, lze očekávat, ţe metoda Leader se uplatní především v těchto oblastech: ve městech a čtvrtích velkých měst v podobě, která je blízká bývalé iniciativě EU URBAN (postavené na podobných principech jako LEADER na venkově) a která se zčásti očekávala před konkrétním vyhlášením tzv. integrovaných plánů rozvoje měst v rámci ROP a IOP, ve všeobecné podpoře synergie soukromého kapitálu a veřejných prostředků z obcí a krajů, kdy příslušná MAS nebo jiný subjekt zprostředkuje podíl soukromých firem (včetně zem. druţstev nebo „firem z města“) na veřejně prospěšných investicích v obcích a malých městech, v komunitním plánování veřejných (nejen sociálních) sluţeb, resp. v Místní agendě 21 (zmiňovaných jiţ v oddíle 2.3 této studie). Podobně však můţeme uvaţovat i o budoucím uplatnění MAS mimo současný Program rozvoje venkova. Jiţ dnes vyvíjejí MAS řadu aktivit, které jsou na PRV nezávislé (přehled těchto aktivit s příklady jsme uvedli v odd. 5.2, zčásti i 6.4). 19 Tzv. certifikaci MAS pro podobné účely popsal O. Čepelka v publikaci „PORVLK 2007+, zpráva o realizaci projektu“ vydané v Liberci Národní observatoří venkova v r. 2008. 69 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. 9.4 Uplatnění MAS a metody Leader po roce 2010 a 2013 Význam potenciálu MAS byl ohodnocen uţ v kap. 3 a další doklady o ţivotaschopnosti MAS v ČR jsme přinesli v kap. 5 a 6. Praktickou otázkou proto je, jak tento potenciál nadále podporovat, rozvíjet a vyuţívat. Nebudeme zde citovat jiţ existující programy a pravidla, např. PRV, nýbrţ zformulujeme náměty na klíčové inovace, které jsou sice realizovatelné aţ po splnění předběţných podmínek anebo se dokonce ukáţou jako neschůdné, ale přinesly by kvalitativní změny do celého hnutí Leader v ČR a do rozvoje MAS, a tedy i do rozvoje venkova a dokonce i měst. 1. Podpora aktivit fungujících MAS: Základní cestou – kromě sniţování administrativní zátěţe MAS podporovaných v PRV - je podpora MAS i v jiných programech, které vypisují kraje a jednotlivé resorty. Z nich především MŢP a MMR by mohly významně přispět k dalšímu rozvoji MAS, budou-li na ně zaměřovat některé, současné i budoucí programy a vyhnou-li se zbytečné byrokratické zátěţi. Mohlo by jít například o některá opatření OP ŢP s dosud niţším čerpáním. Je vhodné tu vyuţít fakt, ţe stálými členy rozhodovacích orgánů MAS jsou zástupci obcí, tedy s výjimkou vlády ČR svrchované subjekty pro dané území, vybavené zvláštní legislativou (zákon o obcích atd.), přímým mandátem vzešlým z demokratických voleb, s kontrolními orgány, se samostatným rozpočtem, s jasnou procedurou přijímání rozhodnutí atd. Povaţujeme účast obcí v MAS za záruku věcně a legislativně správných rozhodnutí 20. 2. Oţivení dalších MAS: V odd. 6.3 a Příloze 2 byly popsány případy „zmrazených MAS“, které však mohou být oţiveny, bude-li vhodný impuls. Zapotřebí jsou především lidské zdroje a peníze pro činnost MAS. Potřebným impulsem by mohla být nabídka MŢP, MMR nebo MZe na výkon poradenských, vzdělávacích a informačních sluţeb a na drobné projekty v intencích Programu obnovy venkova (POV je dnes vyhlašován jednotlivými kraji, příp. MMR). Mohou to být především: a) nabídky na vzdělávací, poradenské a podobné aktivity (viz moţnosti uvedené v odd. 9.2 + MAS jako iniciátor Místních agend 21 zmíněný v odd. 5.2), b) účast v projektech spolupráce (PRV, opatření IV.2.1), c) získání grantů v operačních programech nebo nadacích (tzn. mimo PRV). V případech sub a) a b) by mohla být vhodná taktika v tzv. párování: ke kaţdé nedostatečně rozvinuté nebo spící MAS se dobrovolným výběrem přiřadí jedna vyspělejší MAS s funkcí patrona nebo kouče. 3. Provázanost MAS s krajem: Přestoţe dnes kraje většinou chápou smysl a úlohu MAS (a dokonce uţ i fakt, ţe MAS přinášejí do kraje desítky miliónů Kč, které by sem jinak „nepřišly“), chybí systematická spolupráce a vyuţití 20 Obce sice nemohou být přímým členem občanských sdruţení, avšak v rozhodovacích orgánech MAS mají své zástupce buď přímo (většinou starosty) anebo prostřednictvím tzv. dobrovolných svazků obcí (institucí zavedených zákonem o obcích). V obecně prospěšných společnostech patří obce nebo DSO mezi zakladatele a mají své zastoupení ve správních a dozorčích radách MAS . 70 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. potenciálu MAS. V době příprav krajských koncepcí a komplexních plánů rozvoje v letech 2007-8 většina krajů nevyzvala MAS, aby se aktivně účastnily, a to ani na tvorbě oborových či tématických koncepcí (např. rozvoje cestovního ruchu, coţ je jiţ tradiční zájem venkovských regionů). Kraj mohl koordinovat provázanost svých vizí na strategie MAS, tj. čerpat z nich, nikoliv jen „strpět“, aby se na něj MAS pasivně navazovaly či aby osvědčovaly spojitost s plánem „shora z kraje“, jak se od ţadatelů obecně vyţaduje. Z velkého mnoţství moţností, které kraje vůči MAS mají, vybíráme 21: - přizvání MAS k aktualizaci a připomínkování krajských rozvojových dokumentů ve všech tématických oblastech - vyuţití Integrovaných rozvojových strategií území (ISÚ) jednotlivých MAS jako podkladů pro přípravu vlastní krajské dotační politiky - vyuţití struktury MAS pro sběr projektových námětů a vstupní konzultace záměrů (MAS jako decentralizovaná informační místa kraje) v ROP i v krajských programech - příspěvek na činnost těch MAS, které nebyly úspěšné v ţádostech do PRV – ovšem s tím, ţe za příspěvek musí MAS přinést konkrétní výsledky (nikoliv, jak tomu bývalo dříve) - finanční pomoc při realizaci SPL (půjčka na předfinancování, úhrada úroků, úhrada neuznatelných nákladů apod.) Navíc by bylo ţádoucí: - uvádět MAS jako výslovné příjemce v příslušných opatřeních ROP (budou-li ještě vyhlašovány výzvy), krajského Programu obnovy venkova, příp. dalších „dotačních titulů“ krajského grantového programu, - pomoci provázat aktivity MAS s aktivitami v agrárním sektoru kraje (např. zprostředkovat lepší spolupráci s Agrární komorou) a usnadnit – tam, kde dosud neexistují - vznik krajských asociací MAS jako přirozených zájmových sdruţení významných subjektů rozvoje území kraje. 4. Rozšiřování metody Leader (po r. 2013): Rozšíření metody Leader se nabízí nejen ve zbývajících venkovských regionech ČR, ale výslovně také ve městech, a to i ve velkoměstech (Praha a krajská města). Všude tam mohou MAS působit v jednotlivých čtvrtích a podílet se na oţivení a hlavně provázání aktivit místních podniků, neziskových organizací a obyvatel. Podobně jako ve venkovském prostoru, bude třeba i ve městech překonávat historicky získanou nechuť ke sdruţování a společnému postupu (s výmluvami odpůrců o jakési hrozbě „národní fronty“). Právě naopak, metoda Leader a) je ryzím projevem občanského, antitotalitního přístupu k řešení problémů území, b) zapojováním aktivních občanů posiluje demokracii na místní úrovni, c) „oslabuje“ působnost státu a kraje tam, kde lze aspoň dílčí pravomoci přenést směrem dolů, v souladu s evropským principem subsidiarity. Dnes existující MAS na venkově tuto moţnost spíše zamítají, jistě i proto, ţe se obávají, ţe by se musely s městskými MAS dělit o stejné zdroje… Jde však o metodu a určitě ne o program rozvoje venkova. Na principu Leader by mohly fungovat například některé projekty v rámci současných Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM) financovaných v ROP a IOP, avšak zpřístupnit této metodě by se daly i další „evropské“ i národní programy. Ostatně, bylo by to v souladu s úvahami o proměnách evropské politiky soudrţnosti v dalším programovacím období. Tak například P. Zahradník uvádí mezi pěti pilíři územní soudrţnosti 21 Další náměty viz např. O. Čepelka, Místní akční skupiny v ČR v roce Pět, odd. C5. 71 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. „podporu místního rozvoje, ať uţ ve městě nebo na venkově. Existuje řada pozitivních zkušeností s iniciativami Společenství URBAN a LEADER. Ty se teď vlastně dostaly do hlavního proudu politiky soudrţnosti. Tím ovšem došlo k tomu, ţe vymizely některé činnosti, na které jsme byli dříve zvyklí. Třetím pilířem územní soudrţnosti je právě důraz na místní úroveň, ať uţ ve městech nebo na venkově a podpora iniciativ na místní úrovni.“ 22 Kritickými faktory dalšího rozvoje MAS jsou lidé a peníze. Bude třeba získávat další lidi do vedení MAS, další poradce pro venkovské regiony, další lektory. To se neobejde bez finanční podpory vzdělávání těchto skupin, jakoţ i místních aktérů ze všech sektorů. Efektivně nastavená podpora by mohla mít pákový efekt (nabalování dalších odborníků, dobrovolných spolupracovníků a místních subjektů, kteří budou do společných akcí přinášet nové myšlenky a nové peníze). ♠♠♠ V dotazníkové akci, v níţ jsme na přelomu března a dubna získali odpovědí reprezentativního vzorku 83 MAS 23, jsme se zajímali o názory MAS na nové programovací období EU po roce 2013. Dali jsme jim ke zváţení rovněţ tyto náměty: b) MAS by měly být stále podporovány, avšak mimo resort zemědělství (např. z MMR, MŢP, krajů). d) MAS by měly být výslovnými (ne však výhradními) příjemci v dalších operačních programech, které budou aspoň zčásti zaměřeny na obnovu a rozvoj venkovských měst a obcí (tzn. i mimo PRV). e) Na metodu Leader by se měla v programech vyčlenit určitá částka (nebo %), aby byly preferovány principy Leader. f) I po roce 2013 by mělo zůstat totéţ, co dosud: podpora MAS z Programu rozvoje venkova pod vedením Ministerstva zemědělství a SZIF Zástupci dotazovaných MAS se na čtyřstupňové škále vyjadřovali, do jaké míry s těmito náměty souhlasí. Jestliţe ponecháme stranou 1-15 % těch, kteří se nedokázali rozhodnout, jaký postoj zaujmout a jestliţe sloučíme obě kladné (určitě ano, spíše ano) a obě záporné (spíše ne, určitě ne) moţné odpovědi, získáme tzv. referendový tvar výsledků: b) MAS by měly být stále podporovány, avšak mimo resort zemědělství (např. z MMR, MŢP, krajů). d) MAS by měly být výslovnými (ne však výhradními) příjemci v dalších operačních programech, které budou aspoň zčásti zaměřeny na obnovu a rozvoj venkovských měst a obcí (tzn. i mimo PRV). e) Na metodu Leader by se měla v programech vyčlenit určitá částka (nebo %), aby byly preferovány principy Leader. f) I po roce 2013 by mělo zůstat totéţ, co dosud: podpora MAS z Programu rozvoje venkova pod vedením Ministerstva zemědělství a SZIF % ANO 69 % NE 31 93 7 95 5 63 37 Z přehledu vyplývá: 1. Dvoutřetinová většina MAS doporučuje podporu MAS mimo resort zemědělství, současně jsou však dvě třetiny pro zachování podpory v rámci budoucího PRV. Je to tím, ţe dotazovaní 22 P. Zahradník, Česká republika a budoucnost kohezní politiky Evropské unie, 1. pracovní verze, MMR ČR, březen 2010. 23 Reprezentativita souboru všech 145 aktivních MAS tímto vzorkem je dostatečně dobrá z hlediska krajského působení dotazovaných MAS, jejich právní formy a účasti v opatřeních PRV IV.1.1 (realizace SPL) a IV.2.1 (spolupráce MAS). Jinými slovy, dosaţená zjištění odpovídají skutečnému mínění všech MAS. 72 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. nevnímali tyto dvě moţnosti jako vylučovací (buď jen MZe, nebo jen jiná ministerstva), nýbrţ slučovací (podpora jak z MZe, tak odjinud). 2. Téměř všechny MAS zdůrazňují potřebu rozšířit MAS jako příjemce do dalších OP, tedy i mimo PRV. 3. Téměř všechny MAS soudí, ţe by se na metodu Leader měla v programech vyčlenit určitá částka a tím metodu preferovat před ţádostmi izolovaných zájemců. Tyto číselné výsledky jsou ještě podpořeny výpovědí některých dotazovaných MAS, z nichţ v originálním znění vyjímáme jako příklady 24: Vytvoření jednotného programu rozvoje venkova (na rozdíl od nynějších mnoha ROPů, PRV apod.), ve kterém by se metodou Leader řešilo minimálně 50% aktivit. Zastřešujícím orgánem by bylo jedno ministerstvo venkova - sloučení dosavadních venkovských agend MZe, MMR, MŢP, MV apod. Na činnosti platební agentury by se podílely větší měrou MAS, např. veškerý příjem ţádostí, administrace i proplácení např. menších projektů. Teprve kontrolní roli by převzaly jiné orgány nezávislé na MAS, resp. proplácení velkých projektů by zajišťoval jiný orgán. MAS budou mít vytvořen dostatečný a kvalitní administrativní systém v regionu a byla by škoda, kdyby musel zaniknout. Tyto MAS jako rozvojové agentury území by měly kooperovat nejen v rámci jednotného národního programu rozvoje venkova, ale být i administrátorem krajských dotací na svém území. MAS by mohly převzít i některé funkce veřejné správy ve svém regionu. Stanovení jasného rámce podpory a činnosti MAS po roce 2013 dříve neţ v roce 2013, analýzu činností MAS v Západní Evropě a její aplikaci do českého prostředí - moţnosti aktivit a činností do budoucna, transfer kompetencí z jiných orgánů apod., větší provázanost kraje a krajských MAS Současný stav popírá principy Leader neboť podporuje pouze omezené spektrum aktivit přesně vymezených pravidly. Naprosto znemoţňuje jakoukoliv tvořivost a jakékoliv inovace. Domnívám se, ţe je nutné podporovat a prosazovat metodu Leader postavenou zejména na principu bottom up - řešení místních cílů na místní úrovni, na maximální spolupráci a síťování subjektů na venkově a venkovských oblastí. Je celkem jedno, jestli to bude za podpory ministerstva zemědělství, místního rozvoje nebo ţivotního prostředí …, nejlepší by samozřejmě bylo, aby metodu Leader podporovala v rámci svých kompetencí všechna ministerstva… Rozšířit aktivity MAS na všechny oblasti týkající se rozvoje venkova a neomezovat je pravidly. MAS by si měla sama určovat, co bude v rámci území své působnosti podporovat (tak jak to bylo v programech LEADER ČR a zhruba i v LEADER+. Ze všech těchto zjištění usuzujeme, ţe pro období po r. 2013 by MAS uvítaly a vyuţily a) podstatné rozšíření finančních zdrojů (z PRV na další programy), b) zvýšení kompetencí a odpovědnosti (proti současnému stavu – SZIF) a c) rozvoj tématické působnosti MAS na další otázky, které se týkají rozvoje venkovských regionů. Na základě našich zjištění v odd. 6.2 a 6.3 odhadujeme, ţe tyto změny by mohlo realizovat aţ 145 současných MAS a s přihlédnutím ke znovuoţiveným a nově vzniklým MAS (pod vlivem vyhlídky na svou podporu po r. 2013) celkem 150-180 MAS s pokrytím 85-100 % území ČR. 5. Úloha metody Leader při realizaci kohezní politiky EU po r. 2013 Příprava reformy kohezní politiky EU pro období 2013-20 naznačuje, ţe metoda Leader má v budoucnu důleţité místo. Ukazuje to jak Sdělení Evropské komise z 3. března 2010 „EVROPA 2020. Strategie pro inteligentní a udrţitelný růst podporující začlenění“, tak zpráva F. Barcy o budoucnosti evropské politiky soudrţnosti nazvaná „Agenda pro reformovanou politiku soudrţnosti“ 25. Klíčovým pojmem Barcovy zprávy je „place-based development model“ čili místně orientovaný 24 Autory těchto návrhů a komentářů známe, avšak v souladu s praxí anonymních průzkumů je bez jejich souhlasu neuvádíme. 25 Viz např. http://ec.europa.eu/regional_policy/policy/future/barca_en.htm. 73 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. model rozvoje, který má zdůraznit integrovaný územní, resp. regionální přístup k řešení problémů. Strategie „zaloţená na místě“ (place-based policy) má za cíl sníţit přetrvávající nevyuţívání potenciálu. To je ovšem v plném souladu s podstatou a účelem metody Leader: přístup bottom-up zaloţený na specifičnosti místních problémů, řešený spojením sil místních aktérů, kteří společně lépe vyuţijí vnitřní potenciál regionu. Reforma má být postavena na deseti pilířích, z nichţ šestý zní: „Podpora experimentování a mobilizace místních subjektů“. Zde je opět přímá souvislost s metodou Leader. Zpráva zde zdůrazňuje pozitivní efekt toho, ţe se řešení soustředí na úroveň místních potřeb. Kdyţ však hovoří o přímé mobilizaci místních aktérů, zmiňuje „více prostoru pro Evropskou komisi“ (jako by svěření do „mainstreamingu“ členských států nebylo dostatečně účinné). Je třeba se soustředit na konzervativní přidělování prostředků na územním základě (řešení místních specifik). Inovace musí být zaloţeny na „metodách orientovaných na výsledky“ (nikoliv na mnoţství vynaloţených prostředků apod.). V diskusích se často připomíná fakt, ţe Lisabonská smlouva přinesla nové pojetí subsidiarity spojené s posílením úlohy regionálních a místních subjektů. Citované Sdělení EK na řadě míst podporuje uplatnění metody Leader např. důrazem na partnerství na všech úrovních, výměnu osvědčených postupů, zapojování občanů atd. (viz např. oddíl 5.2 Sdělení). Územní přístup by měl lépe vyuţít místní zdroje, např. znalosti. V rámci tzv. stěţejní iniciativy „Evropa méně náročná na zdroje“ se zmiňuje úmysl mobilizovat finanční nástroje EU včetně podpory rozvoje venkova. Evropská komise zatím počítá s tím, ţe se problematika dosavadních os 3 a 4 PRV odejme zemědělské politice EU a začlení se do kohezní politiky. Pawel Samecki (evropský komisař pro regionální politiku) v prosinci 2009 píše: „Přesunutí osy 3 a 4 EAFRD (které podporují kvalitu ţivota ve venkovských oblastech a rozmanitost ekonomiky venkova, resp. Leader) do kohezní politiky by umoţnilo komplexní přístup k rozvoji a efektivnější intervence, pokud jde o integrovaný udrţitelný rozvoj venkovských oblastí. Umoţnilo by také zlepšit vztahy a vzájemné působení mezi městem a venkovem.“ 26 Předpokládáme, ţe Česká republika se na takto pojaté změny evropské politiky soudrţnosti aktivně připraví. 26 „Shifting axis 3 and 4 of EAFRD (supporting 'quality of life in rural areas and diversification of the rural economy' and 'Leader' respectively) to cohesion policy would allow for comprehensive development approaches and more effective interventions in terms of integrated sustainable development of rural areas. It would also allow for enhanced urban-rural linkages and interactions.“ Viz http://ec.europa.eu/regional_policy/newsroom/pdf/pawel_samecki_orientation_paper.pdf (str. 10). 74 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP 10 NOV, o. p. s. Tuzemská literatura a další prameny k tématice studie 10.1 Místní akční skupiny a LEADER Animace místních partnerství na venkova – praktický průvodce, Centrum pro komunitní práci střední Morava, 2008. Čepelka, O. Iniciativa Evropské unie LEADER pro rozvoj venkova, Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2001. Čepelka, O. a kol. Místní partnerství a rozvoj venkova (příprava na iniciativu LEADER), Liberec: Omega, 2004. Čepelka, O. Místní akční skupiny v ČR v roce pět, Liberec: Tima Liberec, 2008. Jeţdíková, L., Pavlíková, G.: Místní partnerství, Iniciativa LEADER. In: Majerová, V. a kol.: Český venkov 2005, Rozvoj venkovské společnosti, Česká zemědělská univerzita, PEF. LEADER - budoucnost venkova 2009, Praha : Ministerstvo zemědělství ČR, 2009. Matoušková, K. a kol. MAS krok za krokem. Praktické rady z jednotlivých etap zakládání a činnosti místních akčních skupin, Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2006. Pavlíková, G.: Místní akční skupiny (MAS) a jejich činnost na venkově. In: Majerová, V. a kol.: Český venkov 2008, Proměny venkova, Česká zemědělská univerzita, PEF. Pavlíková, G.: Program LEADER ČR - nástroj pro rozvoj venkova, Sborník prací z mezinárodní vědecké konference, Agrární perspektivy XVIII., Strategie pro budoucnost, Díl II., ČZU Praha, PEF, 2009. Svobodová, P., Čepelka, O. PORVLK 2007+, zpráva o realizaci projektu, Liberec: Národní observatoř venkova, 2008. Škrabal, I., Nunvářová, S. Přehled výsledků dotazníkového šetření a analýzy současného zajištění managementu rozvoje v mikroregionech a MAS, Centrum pro komunitní práci střední Morava, 2008. Tvrdoňová, J. Hodnocení strategií místního rozvoje venkova a strategií/záměrů v rámci přístupu Leader a jejich institucionální zabezpečení. Manuál vzdělávacího kursu, Praha: ÚZEI 2009. www stránky a zdroje stránky o iniciativě Leader v ČR - http://www.leaderplus.cz www stránky MAS - http://leader.isu.cz/ (automatické přesměrování na http://www.leaderplus.cz) Národní síť MAS - http://www.leadercz.cz/ Státní zemědělský intervenční fond - http://www.szif.cz Stránky MZe s odkazy na Celostátní síť pro venkov - http://eagri.cz/public/eagri/venkov/ Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha - www.infovenkov.cz další dokumentace: Metodika k hodnocení monitorovacích indikátorů místních akčních skupin v Programu rozvoje venkova 2007 – 2013, Centrum pro komunitní práci, říjen 2009, nepubl. Spoluprací pro rozvoj venkova. Sborník ze seminářů v Krásné Lípě a Březně u Chomutova v říjnu 2005, vydavatel neuveden, k dispozici v elektronické verzi. 75 / 76 Vyuţití metody Leader a MAS pro programy SFŢP NOV, o. p. s. 10.2 Další současná literatura k problematice venkova (vybrané tituly) Binek, J., Svobodová, H., Holeček, J., Gavlasová, I., Chabičovská, K. Synergie ve venkovském prostoru, Aktéři a nástroje rozvoje venkova, GaREP, spol. s r.o., 2009. Binek, J. a kol. Venkovský prostor a jeho oţivení, GaREP, spol. s r.o., 2007. Gavlasová, I. a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje, GaREP, spol. s r.o., 2007. Kolektiv autorů. Příprava a realizace územních plánů – partnerství jako důleţitý nástroj managementu, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2009. Kolektiv autorů. Venkov a jeho rozvoj. Sborník příspěvků z konference, Centrum pro komunitní práci, 2008. Majerová, V. a kol. Český venkov 2000, Základní údaje, Česká zemědělská univerzita, PEF. Majerová, V. a kol. Český venkov 2005, Rozvoj venkovské společnosti, Česká zemědělská univerzita, PEF. Majerová, V. a kol. Český venkov 2006, Sociální mobilita a kvalita ţivota venkovské populace, Česká zemědělská univerzita, PEF. Majerová, V. a kol. Český venkov 2008, Proměny venkova, Česká zemědělská univerzita, PEF. Moravec, I., Novotný R., Folbergerová, R. Venkovská turistika. Teoretická východiska a moţnosti, Centrum pro komunitní práci, 2006. Novák, J., Šafářová, B. Hodnocení managementu a rozvoje mikroregionů, Ústav pro ekopolitiku, 2007. Pápol, T., Pavlas, M. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. 1. vyd. Hradec Králové: Civitas per populi, 2006. Pavlíková, G., Maříková, P., Herová, I. Součinnost obyvatel venkova jako faktor rozvoje, Regionální politika v České republice. Efekty a nové výzvy, sborník z konference, GaREP, spol. s r.o., 2009. Pelcl, P., Svoboda, T., Prošek, J., Heger, L. Mikropůjčky. Nový nástroj financování projektů na venkově, Plzeň: Centrum pro komunitní práci západní Čechy, 2008. Pelcl, P. a kol. Financování rozvoje venkova. 1. vyd. Plzeň: Centrum pro ko-munitní práci, 2008. Pělucha, M. a kol. Rozvoj venkova v programovacím období 2007 – 2013 v kontextu reforem SZP EU, Praha: Ireas, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2006. Rozvoj venkova 2007 - 2013, Sborník materiálů. Rozvoj venkova 2006 - 2013, Sborník materiálů. Svoboda, T. Hodnocení výzkumu stavu malého, drobného a středního podnikání na venkově, Plzeň: Centrum pro komunitní práci západní Čechy, 2008. Škrabal, I. Základní dovednosti manaţera rozvoje venkova. Učebnice projektu Venkov je můj domov, Centrum pro komunitní práci střední Morava. Škrabal, I., Nunvářová S., Novák, J., Třebícký, V. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů, Přerov: Centrum pro komunitní práci střední Morava, 2006. Škrabal, I., Nunvářová S. Studie zvyšování absorpční kapacity a realizace úspor ve vybraných mikroregionech Olomouckého a Zlínského kraje. 1. vyd. Přerov: Centrum pro komunitní práci, 2006. Švagerka, M. Podnikání na venkově. Podnikatelský vzdělávací kurz, Plzeň: Centrum pro komunitní práci západní Čechy, 2008. CD: Kolektiv autorů. Sborník příspěvků z konference: Aktuální otázky rozvoje venkova; Management, partnerství a další faktory rozvoje venkova, Centrum pro komunitní práci, Praha 2008. Pelcl, P., Havránek, T., Lehmannová, A., Martínek, J. Metodika dobré praxe místních akčních skupin v České republice. Zpráva z výzkumného projektu 2007 – 2008, Centrum pro komunitní práci, 2008. Program rozvoje venkova České republiky 2007 – 2013, Ministerstvo zemědělství ČR, květen 2007 Víšek, P. Postavení mladých lidí na trhu práce na venkově ČR, Nadace rozvoje občanské společnosti, listopad 2007. 76 / 76
Podobné dokumenty
Zpravodaj Venkova 02-2011 - SPOV
jsou věnovány odborné veřejnosti. Stánek Spolku navštívili zástupci ministerstev, krajů,
starostové obcí i manažeři mikroregionů a místních akčních skupin. Pátek odpoledne, sobota a neděle byly urč...
2.03. 2011 Výroční soutěž disertačních prací pořádaná
rozpočtové podpoře pro rozvojové země, zvláštní zprávě Evropského účetního dvora
v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rok 2009 a udělí absolutoria za rok
2009. Výbor pro rozvoj zemědělstv...
Sborník abstraktů
v Olomouci, Ústav geoniky AV ČR a nevládní organizace NaZemi. Finančně je pak
podpořen z rozpočtu Evropské unie a Ministerstva školství České republiky
prostřednictvím Operačního programu Vzděláván...
Strategický plán Leader
ekologickou produkci biopotravin přináší nejen menší zátěž životního prostředí, ale
i poptávku po místních pracovních silách. Je to další z případů synergického
působení aktivit na venkově, které h...