TEXT - Fakulta tělesné výchovy a sportu UK

DIAGNOSTIKA DIDAKTICKÝCH KOMPETENCÍ STUDENTŮ
UK FTVS
Kristýna Hubená
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Katedra sportovních her
Úvod
V současné době probíhá příprava budoucích učitelů tělesné výchovy na několika vysokých
školách a to buď přímo na sportovních fakultách nebo jako součástí fakult pedagogických.
Fakulta tělesné výchovy a sportu UK nabízí ke studiu celkem sedm oborů v bakalářském
studijním programu a šest v navazujícím magisterském. Během studia se studenti seznamují
se základy sportovních disciplín jako je atletika, gymnastika, plavání, sportovní hry, bruslení,
lyžování nebo turistika. Nedílnou součástí je pak i výuka didaktik těchto jednotlivých
předmětů, kde prostřednictvím vlastních výstupů získávají první zkušenosti s vedením žáků.
Teoretických znalostí o tělesné výchově a sportu se studentům dostává v předmětech
Pedagogika, Psychologie, Sportovní trénink nebo Didaktika školní tělesné výchovy, které se
zaměřují na problematiku výchovně-vzdělávacího procesu v tělesné výchově. Všechny tyto
vědomosti a praktické dovednosti pak využijí na průběžných a souvislých pedagogických
praxích na základních a středních školách, kde si vyzkouší učitelskou profesi v reálných
podmínkách, i když ještě pod dohledem jejich vedoucích učitelů. (URL1)
Výuka studentů tělesné výchovy probíhá ve většině případů stejně. Přesto se při jejich
pedagogických výstupech často setkáváme s případy, kdy i přes relativní stálost didaktických
postupů, mají u mnoha z nich odlišnou úspěšnost. Z hlediska výuky se můžeme setkat
s řadou proměnných, jakými jsou například strategie vyučování a učení v teoretické
i praktické rovině včetně hlubokých znalostí jejich psychologických, sociálních a kauzálních
aspektů, dále užití správných metodických postupů, které je učitel schopen přizpůsobit
individuálním potřebám žáků dané věkové skupiny a v neposlední řadě také nespočet typů
osobností učitele. Spojení všech těchto atributů tvoří didaktickou kompetenci, která je
nezbytná pro správné naplnění pedagogického cíle.
Efektivita výuky jednotlivých učitelů je těžko objektivně měřitelná veličina. Je ovšem možné
docela dobře pozorovat interakci mezi žákem a učitelem, např. z hlediska výskytu četnosti
určitého chování učitele nebo reakcí žáků. Didaktickou interakci chápeme jako komunikaci.
11
Stejné je to i při jejich zjišťování. Oba tyto jevy dokáže postihnout Modifikovaná analýza
didaktické interakce. Zároveň díky ní můžeme poměrně dobře určit, jaký styl vyučování ve
výuce studentů převažuje. Zkušenosti ukazují, že vzhledem k nedostatku zkušeností
s pedagogickou činností, je to styl příkazový. Zda i v tomto případě tomu tak bude, umožní
zjistit subkategorie této výzkumné metody, která zjišťuje dominanci a integritu postojové
aktivity učitele.
Pod didaktickou interakcí rozumíme všechno to, co se děje mezi účastníky didaktického
procesu a co je podstatné z hlediska jejich vzájemného působení a žádoucího efektu (Dobrý et
al., 1997). Výzkumy zabývající se sledováním a následnou analýzou chování učitele ve
vztahu k žákovi mají poměrně dlouhou historii. První zmínky pochází již ze začátku minulého
století. Jedním z těch, kteří ovlivnili autory české Analýzy didaktické interakce (ADI) byl
bezesporu Flanders (1970) a jeho FIAS (Flanders Interaction Analysis System). Jde o
pozorovací a kategoriální systém vytvořený pro naukové předměty. Jak uvádí Janíková (2011)
jeho nejčastější použití je ve sledování stylu vedení učební skupiny a v pozorování a
vyhodnocování komunikace ve třídě. První, kdo tento Flandersův systém přivedl do praxe, byl
Galloway (in Mužík et al., 2013), který zanechal stávající kategorie a k nim přidal
nonverbální komunikaci. Původní FIAS byl ještě dále rozvíjen Cheffersem (URL2). Systém
dostal název Cheffer Adaptation of Flanders Interaction Analysis Systém – CAFIAS. Dalšími
velmi významnými jmény ve výzkumu didaktické interakce jsou pak i R.F. Balese a Bellack
(Dobrý et al., 1997).
V České republice, kromě již výše zmíněné ADI, vznikla technika posuzování interakce SPIN
– Systematické pozorování interakce autorů Svobody a Kocourka (1987), dále technika KSPV
– Kategoriální posuzovací systém videozáznamu (Jansa, 1987), která je určena pro potřeby
zkoumání činnosti učitelů a žáků na prvním stupni základní školy.
Další, kdo se v českých zemích zabýval pedagogickou interakcí, i když již ne v tělesné
výchově, byli například Šeďová (2005) nebo Miková (2006) a na Slovensku Gavora (1988).
Cíl
Prostřednictvím průběhu didaktické interakce u studentů FTVS UK identifikovat proměnné,
které tuto interakci ovlivňují. Na základě těchto definovaných proměnných popsat a vysvětlit
její strukturu.
12
Metodika
Pro sledování interakce a její kvality nelze využít pouze jednu výzkumnou metodu. Z tohoto
důvodu bude použit smíšený design výzkumu. Půjde o triangulaci kvantitativního
a kvalitativního výzkumu. V první části budou na základě kategoriálního systému
modifikované analýzy didaktické interakce (MADI) zkoumány kvantitativní znaky interakce
učitel – student. Současně s tím bude probíhat druhá část a to kvalitativní – vysvětlování
„kvality“ vzájemných vazeb akce a reakce v průběhu sledované interakce. K tomu budou
použity řízené rozhovory a dotazníky, které budou standardizovány po vyhodnocení pilotní
studie v září 2014.
Výzkumný soubor
Výzkumný soubor budou tvořit studenti Fakulty tělesné výchovy a sportu UK navštěvující
v akademickém roce 2014/2015 2. ročník bakalářského studijního programu Tělesná výchova
a sport, studijního oboru Tělesná výchova a sport. Modifikovaná analýza didaktické interakce
bude provedena na pedagogických výstupech těchto studentů v předmětu Teorie a základy
didaktiky plavání.
Metody
Analýza didaktické interakce (ADI) je výzkumná metoda, která využívá observační, záznamní
a výpočetní techniky. Ty umožňují získat empirická data o činnostech účastníků didaktického
procesu – učitele a žáků – např. ve vyučovací jednotce tělesné výchovy. Velkou výhodou ADI
je možnost uskutečnit reprodukci didaktického procesu na základě získaných empirických dat.
Pomocí této metody je možné zaznamenávat děj ve vyučovací jednotce a relativní souvislosti
na časové ose a formulovat nejrůznější výzkumné úkoly, které by odpovídaly na otázku jaký
je, jaký byl a jaký by měl být didaktický proces. Základ metody tvoří kategoriální systém, ve
kterém jsou všechny deskriptory pozorované didaktické skutečnosti vymezeny a utříděny
(Dobrý et al., 1997).
Základem ADI je dle výše citovaných autorů 9 kategorií, které vymezují:

formy chování učitele

formy chování žáka nebo skupiny žáků ve funkci

formy projevu učitele

postojovou aktivitu učitele a míru vyjádření věcného obsahu

druh činnosti, která je předmětem didaktické interakce
13

činnost žáka, skupiny a celé třídy, determinující současně vztah učitele k ostatním
účastníkům didaktického procesu
Jak již bylo zmíněno v úvodu, redukcí původních kategorií vznikla její modifikovaná podoba
(MADI), která má sloužit pro hodnocení pedagogických výstupů v Didaktice sportovních her.
Její výhodou je možnost pořízení záznamu vyučovací jednotky na video a poměrně snadný
zácvik s jejím používáním. Z ADI zůstaly zachovány kategorie zaměřené na formy učitelova
chování a jeho projevu a byly odstraněny ty, které nesledujeme, tedy formy chování žáků
a skupiny ve funkci. (URL3).
Postup pozorování
Samotný sběr dat bude probíhat v zimním semestru akademického roku 2014/2015 v již
zmíněném předmětu. Natáčení pedagogických výstupů se uskuteční v plaveckém bazénu
v Tyršově domě v Praze 1 s parametry 25 x 10 m. Délka jednotlivých vyučovacích jednotek je
45 min a kapacita je zpravidla 16 – 17 studentů. Kromě praktických hodin obsahuje tento
předmět i teoretické přednášky konané na FTVS UK v délce 90 min. V úvodních hodinách
jsou studenti poučeni o organizaci předmětu a jsou jim předložena témata pedagogických
výstupů, která následně sami vypracují a v průběhu semestru odprezentují. Délka jednotlivých
výstupů je přibližně 15 min a v jedné vyučovací jednotce se vystřídají z pravidla tři studenti –
jeden má funkci „učitele“ a zbylí dva mohou být využiti jako dohled nad správností provedení
cvičení a případnou korekci chyb u jednotlivců. V závěru každé hodiny probíhá slovní
hodnocení jednotlivých výstupů od pedagogů, kteří jsou garanti tohoto předmětu.
Jednotlivé výstupy studentů budou zaznamenávány na dvě až tři digitální kamery: 1 – 2
statické a jedna mobilní. Výhodou těchto digitálních kamer je možnost záznamu
na paměťovou kartu, ze které je možné pořízená videa jednoduše přehrát do počítače.
Pro hodnocení získaného materiálu modifikovanou analýzou didaktické interakce je také
nutný zvukový záznam hodiny. Vzhledem k hlučnosti bazénového prostředí bude
videonahrávka doplněna ještě o záznam zvuku, který zajistí mikrofon připevněný na těle
vystupujícího studenta. Natáčení bude prováděno bez přerušení záznamu.
Vyhodnocení videozáznamů bude provedeno za pomocí upraveného záznamového archu
v programu MS Excel a pomocí analýzy digitalizovaného záznamu v PC. Další fází výzkumu
bude sběr dat pomocí dotazníků a řízených rozhovorů se studenty – „žáky“, ve kterém bude
retrospektivně provedena analýza pedagogických výstupů jejich spolužáků. Přesný postup
sběru těchto dat bude stanoven po vyhodnocení pilotní studie v září 2014.
14
Sledované proměnné:
1. Sledovanými proměnnými jsou kategorie MADI a jejich analýza bude pomocí
relativních četností a vztahů podle doporučeného postupu ADI. ADI jako
standardizovaná metoda (standardizaci provedli doc. Šafaříková, konzultací s prof.
Blahušem) hodnotí jednotlivé kategorie relativní četností jedné kategorie vzhledem
k celku a vyjadřuje je pomocí procent nebo lze využít hodnocení pomocí jednotek
interakce, tj. z principu vyhodnocování ADI počet 5 s intervalů, ve kterých je
zkoumaná kategorie nebo subkategorie realizována. Tedy ADI operuje s časovými
hodnotami vyjádřenými přirozeným číslem (celé kladné) a proto k porovnání lze
využít popisných statistik, ať již v přepočtu na intervalovou stupnici (časová osa)
nebo pomocí intervalů přirozených čísel.
2. Nové proměnné definované na základě kvalitativního výzkumu – řízené rozhovory,
případně pozorování budou upřesněny na základě pilotní studie
Závěr
Dosavadní zkušenosti s využitím metody modifikované analýzy didaktické interakce pro
účely hodnocení didaktických výstupů studentů a následný výklad získaných výsledků
ukazují, že se jeví jako vhodná ke zjišťování didaktické interakce. Díky tomu může tato práce
sloužit k obohacení teorie didaktiky plavání z pohledu interakce učitel – žák. Pro lepší
hodnocení získaných dat dojde ke zdokonalení vyhodnocovacího programu Modifikované
analýzy didaktické interakce. Ovšem pro důkladnější výzkum v této oblasti nelze pracovat
pouze s jednou výzkumnou metodou. Aby bylo dosaženo co nejpřesnějších výsledků, které
budou následně zobecněny, je třeba provádět výzkum kombinací kvantitativních
a kvalitativních metod. Získané výsledky pak mohou pomoci zlepšit didaktické dovednosti
studentů tělesné výchovy a sportu, které následně využijí při dalších pedagogických praxích
nebo v samostatném výchovně-vzdělávacím procesu. Nápomocny budou i učitelům, kterým
poslouží jako hodnocení jejich práce a případný návod, co v ní zlepšit neFbo změnit.
Triangulace metod a identifikace dalších proměnných pak může přinést jisté obohacení
do teorie zkoumání didaktické interakce a tím i do didaktiky TV obecně.
Výzkum bude realizován s podporou PRVOUK P – 39.
15
Literatura
1. Dobrý, K., Svatoň, V., Šafaříková, J., & Marvanová, Z. (1997). Analýza didaktické
interakce v tělesné výchově. Praha: Karolinum.
2. Flanders, N. A. (1970). Analyzing teaching behavior. Reading: Addison-Wesley.
3. Gavora, P. (1988). Pravidla komunikácii učitel-žiaci na základnej škole. Bratislava:
SAV.
4. Janíková, M. (2011). Interakce a komunikace učitelů tělesné výchovy. Brno: Paido.
5. Jansa, P. (1987). Deskripce a analýza činnosti učitelů a žáků 1. stupně základní školy.
Tělovýchovný sborník, pp. 175 – 198.
6. Miková, M. (2006). Typologie budoucích učitelů v závislosti na jejich interakci a
komunikaci. Disertační práce. Brno: PdF MU.
7. Mužík, V., Šafaříková, J., Süss, V., & Marvanová, Z. (2013). Cesty ke zkoumání
výuky tělesné výchovy: význam Analýzy didaktické interakce (ADI) a její modifikace
(MADI). Pedagogická orientace, vol. 23, no. 2, pp 195-223.
8. Svoboda, B., & Kocourek, J. (1987). Výzkum osobnosti a vyučovací činnosti učitele
tělesné výchovy. Tělovýchovný sborník, pp 48 – 74.
9. Šeďová, K. (2005). Podoby pedagogické komunikace v české škole. Pedagogika, č. 4,
s. 368-381.
10. URL1: http://www.ftvs.cuni.cz/fakulta.html [citováno 2014-02-23].
11. URL2: http://www.ftvs.cuni.cz/katedry/ksh/doc/modifikovana_ADI.pdf [citováno
2014-02-23].
12. URL3: http://www.ftvs.cuni.cz/hendl/metodologie/schempp2.htm [citováno 2014-0224].
Kontaktní adresa:
Mgr. Kristýna Hubená
FTVS UK Praha, Katedra sportovních her
José Martího 31
162 52 Praha 6
E-mail: [email protected]
16