Říše FUNGI
Transkript
BOTANIKA BEZCÉVNÝCH ROSTLIN pro odbornou biologii B120P76I, 3/2, Z + Zk, 6 kreditů Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf verze 2010 BOTANIKA BEZCÉVNÝCH ROSTLIN pro odbornou biologii 4. lekce vývojová větev: Opisthokonta říše FUNGI Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf verze 2010 BOTANIKA BEZCÉVNÝCH ROSTLIN pro odbornou biologii 4. lekce Říše Fungi: Chytridiomycota Microsporidiomycota Zygomycota Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf verze 2010 Přehled hlavních probíraných jednotek doména (nadříše): Prokarya říše: Bacteria (oddělení Cyanophyta) doména (nadříše): Eukarya říše: Protozoa (oddělení Acrasiomycota, Myxomycota, Plasmodiophoromycota, Chlorarachniophyta, Euglenophyta, Dinophyta) říše: Chromista (oddělení Cryptophyta, Labyrinthulomycota, Peronosporomycota, Hyphochytriomycota, Heterokontophyta, Haptophyta) říše: Fungi (oddělení Chytridiomycota, Microsporidiomycota, Zygomycota, Ascomycota, Basidiomycota) říše: Plantae (oddělení Glaucophyta, Rhodophyta, Chlorophyta, Charophyta, Anthocerotophyta, Marchantiophyta, Bryophyta) Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Přehled hlavních probíraných jednotek doména (nadříše): Prokarya říše: Bacteria (oddělení Cyanophyta) doména (nadříše): Eukarya říše: Protozoa (oddělení Acrasiomycota, Myxomycota, Plasmodiophoromycota, Chlorarachniophyta, Euglenophyta, Dinophyta) říše: Chromista (oddělení Cryptophyta, Labyrinthulomycota, Peronosporomycota, Hyphochytriomycota, Heterokontophyta, Haptophyta) říše: Fungi (oddělení Chytridiomycota, Microsporidiomycota, Zygomycota, Ascomycota, Basidiomycota) říše: Plantae (oddělení Glaucophyta, Rhodophyta, Chlorophyta, Charophyta, Anthocerotophyta, Marchantiophyta, Bryophyta) Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf říše Fungi v tradičním (klasickém) schematu Cavallier-Smith 1981 CHROMISTA PLANTAE BACTERIA PROKARYOTA Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf PROTOZOA FUNGI EUKARYOTA Fungi Animalia Chromist Plantae a Protozoa EUKARYA Archezoa Archaebacteria PROKARYA Eubacteria Zjednodušené schéma vztahů hlavních říší ţivých organizmů. (Cavalier-Smith 1981, Kalina & Váňa 2005) Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf mykologie Dinoflagellata Plasmodiophorida Chlorarachniophyta Acrasea EUKARYOTA EUKARYOTA EUKARYOTA PROKARYOTA Cyanobacteria Eubacteria Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Archaea Aktuální přehled vývojových skupin („říší“) dle Simpsona & Rogera (2004). FUNGI vývojové větve „primitivní skupiny“ vývojové větve „pokročilé skupiny“ Zygomycota Glomeromycota Chytridiomycota Neocallimastigomycota Ascomycota Taphrinomycotina Saccharo- Pezizomycotina mycotina Ascomycota Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf incertae sedis ? skupiny „incertae sedis“ Blastocladiomycota Microsporidia Kickxellomycotina Entomophtoromycotina Zoopagomycotina Basidiomycota Basidiomycota incertae sedis Ustilagino mycotina AgaricoPuccinio- mycotina mycotina FUNGI vývojové větve „primitivní skupiny“ vývojové větve „pokročilé skupiny“ Zygomycota Glomeromycota Chytridiomycota Neocallimastigomycota Ascomycota Taphrinomycotina Saccharo- Pezizomycotina mycotina Ascomycota Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf incertae sedis ? skupiny „incertae sedis“ Blastocladiomycota Microsporidia Kickxellomycotina Entomophtoromycotina Zoopagomycotina Basidiomycota Basidiomycota incertae sedis Ustilagino mycotina AgaricoPuccinio- mycotina mycotina zjednodušené znázornění vývojových větví říše Fungi FUNGI ztráta bičíků Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf FUNGI Linnaeus 1753 (skupina), FRIES 1821. Jednobuněčné i vícebuněčné, často vláknité (myceliální) organizmy, buněčnou stěnu tvoří chitin a β-polyglukany. Výţiva absorpční/osmotrofní, tedy heterotrofní a to nikoli fagotrofní. Zásobní látkou je (podobně jako u ţivočichů) glykogen. Některé znaky na úrovni ultrastruktury (mitochondrie s plochými přepáţkami) a biosyntézy (syntéza lyzinu cestou AAA) jsou také blíţe ţivočichům neţ rostlinám. Bičíky pouze u oddělení Chytridiomycota, hladké, bez mastigonemat. Ţivotní cyklus převáţně haploidní nebo dikaryotický, vzácně i diploidní. Náplň této skupiny doznala v posledních desetiletích velkých změn, nejdříve převedením některých zástupců které tradičně studuje mykologie, do říší Protozoa a Chromista, nyní do vývojových větví Amoebozoa, Chromalveolata, Rhizaria a Excavata – viz vývojové schema. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf SYSTÉM EUKARYOT: potřebujeme říše? Příklad pracovního (provizorního) schematu vysoké hierarchie eukaryot na základě molekulárních znaků s několika dosud problematickými místy: převzato z „Tree of Life Project“ na adrese Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf http://tolweb.org/tree?group=Eukaryotes&contgroup=Life FUNGI – stručné, ale přece jen další doplnění základních informací z úvodní lekce. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf FUNGI – stručné, ale přece jen další doplnění základních informací z úvodní lekce. Říše zahrnuje i lichenizované houby – lišejníky. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf FUNGI – stručné, ale přece jen další doplnění základních informací z úvodní lekce. Říše zahrnuje i lichenizované houby – lišejníky. Vegetativní stélka: u nejjednodušších typů jednobuněčná (nevláknitá), u pokročilejších typů vláknitá, ale neseptovaná (coenocyt), u většiny pak stélku tvoří septované, vláknité mycelium (výjimky: Pneumocystis a kvasinky). Pseudomycelium. Typy septace. Mycelium a nepravá pletiva (plektenchym, prosenchym, pseudoparenchym). Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf FUNGI – stručné, ale přece jen další doplnění základních informací z úvodní lekce. Říše zahrnuje i lichenizované houby – lišejníky. Vegetativní stélka: u nejjednodušších typů jednobuněčná (nevláknitá), u pokročilejších typů vláknitá, ale neseptovaná (coenocyt), u většiny pak stélku tvoří septované, vláknité mycelium (výjimky: Pneumocystis a kvasinky). Pseudomycelium. Typy septace. Mycelium a nepravá pletiva (plektenchym, prosenchym, pseudoparenchym). A ještě k výţivě: heterotrofní, absorpční. Produkce extracelulárních enzymů: rozklad vysokomolekulárních látek tak, aby je bylo moţno absorbovat přes buněčnou stěnu. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf FUNGI – stručné, ale přece jen další doplnění základních informací z úvodní lekce. Říše zahrnuje i lichenizované houby – lišejníky. Vegetativní stélka: u nejjednodušších typů jednobuněčná (nevláknitá), u pokročilejších typů vláknitá, ale neseptovaná (coenocyt), u většiny pak stélku tvoří septované, vláknité mycelium (výjimky: Pneumocystis a kvasinky). Pseudomycelium. Typy septace. Mycelium a nepravá pletiva (plektenchym, prosenchym, pseudoparenchym). A ještě k výţivě: heterotrofní, absorpční. Produkce extracelulárních enzymů: rozklad vysokomolekulárních látek tak, aby je bylo moţno absorbovat přes buněčnou stěnu. Saprotrofizmus, parazitizmus (biotrofní, nekrotrofní), symbiózy: mykorhiza, lichenismus, endofytizmus. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf FUNGI – stručné, ale přece jen další doplnění základních informací z úvodní lekce. Říše zahrnuje i lichenizované houby – lišejníky. Vegetativní stélka: u nejjednodušších typů jednobuněčná (nevláknitá), u pokročilejších typů vláknitá, ale neseptovaná (coenocyt), u většiny pak stélku tvoří septované, vláknité mycelium (výjimky: Pneumocystis a kvasinky). Pseudomycelium. Typy septace. Mycelium a nepravá pletiva (plektenchym, prosenchym, pseudoparenchym). A ještě k výţivě: heterotrofní, absorpční. Produkce extracelulárních enzymů: rozklad vysokomolekulárních látek tak, aby je bylo moţno absorbovat přes buněčnou stěnu. Saprotrofizmus, parazitizmus (biotrofní, nekrotrofní), symbiózy: mykorhiza, lichenismus, endofytizmus. Nepohlavní rozmnoţování: časté, rozmanité. Nepohlavní část ţivotního cyklu označujeme jako anamorfu (u A + B, vysvětlení později). Zoospory, aplanospory, sporangiospory, konidie. Konidiogeneze, konidiomata. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf FUNGI – stručné, ale přece jen další doplnění základních informací z úvodní lekce ještě pokračuje (sorry). Pohlavní rozmnoţování: samozřejmě spojeno se změnou ploidie (plazmogamie, karyogamie, meióza). U největších skupin hub (Ascomycota, Basidiomycota) časové a lokální oddělení plasmogamie a karyogamie – dikaryofáze a konjugované mitózy (vysvětlení později). Značná rozmanitost typů pohlavního procesu: gametogamie, gametangiogamie, gameto-gametangiogamie (deuterogamie), somato-gametangiogamie, somatogamie (hyfogamie, hologamie), gameto-somatogamie (spermatizace u Uredinales). Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf FUNGI – stručné, ale přece jen další doplnění základních informací z úvodní lekce ještě pokračuje (sorry). Pohlavní rozmnoţování: samozřejmě spojeno se změnou ploidie (plazmogamie, karyogamie, meióza). U největších skupin hub (Ascomycota, Basidiomycota) časové a lokální oddělení plasmogamie a karyogamie – dikaryofáze a konjugované mitózy (vysvětlení později). Značná rozmanitost typů pohlavního procesu: gametogamie, gametangiogamie, gameto-gametangiogamie (deuterogamie), somato-gametangiogamie, somatogamie (hyfogamie, hologamie), gameto-somatogamie (spermatizace u Uredinales). Organizmy jednodomé i dvoudomé, homothalické i heterothalické. Parasexuální hybridizace. Pleomorfická holomorfa. Termíny anamorfa a teleomorfa vysvětlíme později. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf FUNGI – stručné, ale přece jen další doplnění základních informací z úvodní lekce ještě pokračuje (sorry). Pohlavní rozmnoţování: samozřejmě spojeno se změnou ploidie (plazmogamie, karyogamie, meióza). U největších skupin hub (Ascomycota, Basidiomycota) časové a lokální oddělení plasmogamie a karyogamie – dikaryofáze a konjugované mitózy (vysvětlení později). Značná rozmanitost typů pohlavního procesu: gametogamie, gametangiogamie, gameto-gametangiogamie (deuterogamie), somato-gametangiogamie, somatogamie (hyfogamie, hologamie), gameto-somatogamie (spermatizace u Uredinales). Organizmy jednodomé i dvoudomé, homothalické i heterothalické. Parasexuální hybridizace. Pleomorfická holomorfa. Termíny anamorfa a teleomorfa vysvětlíme později. Výskyt, význam a původ: rozšíření globální, počet popsaných druhů kolem 90 000, odhadovaných 300 000/1,5 milionu. Původ: dříve jako polyfyletická skupina (houby s.l.). Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Vydělení z předků protozoí (lépe: z předků dnešních choano- flagelát), vznik stabilní buněčné stěny a s tím spojený přechod od výţivy fagotrofní k výţivě absorpční. Molekulární údaje podporují zřetelnou příbuznost pěti oddělení, dnes kladených do samostatné říše Fungi. Pokročilejší skupiny se vydělili z předků Chytridiomycot před cca 550miliony let a k oddělení hub vřeckovýtrusých a stopkovýtrusých mohlo dojít přibliţně před 450 miliony let. Nejstarší prokazatelné fosilní doklady z území Švédska pocházejí z pozdního siluru (paleozikum cca 420 milionů let), tedy společně s prvním hmyzem a Rhyniophyty). Současné členění na 5 oddělení: Chytridiomycota – bičíkatá stádia ano, dikaryofáze chybí. Microsporidiomycota – obligátní parazité bez bs, dikaryofáze?, otázka zařazení: náleţí mezi Fungi??? Dle molekulárky ano. Zygomycota – coenocytické mycelium, bičíkaté formy a dikaryofáze se nevyskytují. Ascomycota – dikaryofáze přítomna, endogenní meiospory. Basidiomycota – výrazná dikaryofáze, exogenní meiospory. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Říše FUNGI - současné členění na 5 oddělení: Chytridiomycota – bičíkatá stádia ano, dikaryofáze chybí. Microsporidiomycota – obligátní parazité bez bs, dikaryofáze?, otázka zařazení: náleţí mezi Fungi??? Molekulárka ukazuje, ţa ano! Zygomycota – coenocytické mycelium, bičíkaté formy a dikaryofáze se nevyskytují. Ascomycota – dikaryofáze přítomna, endogenní meiospory. Basidiomycota – výrazná dikaryofáze, exogenní meiospory. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Kde se nacházíme v systému: říše: FUNGI oddělení: CHYTRIDIOMYCOTA chytridie (k tomu uţ ţádné „alternativní“ fylogenetické zařazení - jsme v opistokontní vývojové větvi a v říši FUNGI) Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Chytridiomycota – základní charakteristika Zřejmě vývojově nejstarší (nejpůvodnější) skupina říše Fungi, vykazující některé primitivní znaky, se kterými jsme se setkali u předcházejících skupin. Je monofyletická? Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Chytridiomycota – základní charakteristika Zřejmě vývojově nejstarší (nejpůvodnější) skupina říše Fungi, vykazující některé primitivní znaky, se kterými jsme se setkali u předcházejících skupin. Je monofyletická? FUNGI ztráta bičíků Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Chytridiomycota – základní charakteristika Zřejmě vývojově nejstarší (nejpůvodnější) skupina říše Fungi, vykazující některé primitivní znaky, se kterými jsme se setkali u předcházejících skupin. Je monofyletická? Vegetativní stélka jednobuněčná (holokarpická nebo eukarpická) s rhizoidy nebo rhizomyceliem. Pokročilejší typy mají stélku ve formě coenocytického mycelia, septa oddělují pouze rozmnoţovací orgány, pseudosepta. stélka holokarpická endobiotická eukarpická eukarpická monocentrická monocentrická epibiotická endobiotická stélka stélka Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf eukarpická polycentrická stélka eukarpická polycentrická stélka rhizomycelium mycelium sporangium eukarpická monocentrická stélka Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Ještě jednou terminologie základních modelů stélky chytridiomycetů. monocentrická holokarpická endogenní stélka monocentrická eukarpická endogenní stélka monocentrická polycentrická bipolární bipolární stélka stélka papily póry septum hlavní rhizoid monocentrická eukarpická exogenní monocentrická eukarpická stélka s endo-exogenním sporangiem Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf stélka rhizoidy Chytridiomycota – základní charakteristika Zřejmě vývojově nejstarší (původní) skupina říše Fungi, vykazující některé primitivní znaky, se kterými jsme se setkali u předcházejících skupin. Je monofyletická? Vegetativní stélka jednobuněčná (holokarpická nebo eukarpická) s rhizoidy nebo rhizomyceliem. Pokročilejší typy mají stélku ve formě coenocytického mycelia, septa oddělují pouze rozmnoţovací orgány, pseudosepta. Coenocyty mnohojaderné. BS – chitin a polyglukany. Nepohlavní rozmnoţování – zoospory, vznikající v zoosporangiu, zoosporagia operkulátní nebo inoperkulátní. Zoospory jednobičíkaté, opistokontní, bičíky hladké. Ultrastruktura zoospor je důleţitým taxonomickým kritériem. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Chytridiomycota - operkulátní zoosporangia rod Chytrium Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf rod Chytriomyces CHYTRIDIOMYCOTA – ultrastruktura zoospor Chytridiales Spizellomycetales Blastocladiales Monoblefaridales Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf zoospora s jedním bičíkem v optickém mikroskopu Chytridiomycota – základní charakteristika Zřejmě vývojově nejstarší (původní) skupina říše Fungi, vykazující některé primitivní znaky, se kterými jsme se setkali u předcházejících skupin. Je monofyletická? Vegetativní stélka jednobuněčná (holokarpická nebo eukarpická) s hrizoidy nebo rhizomyceliem. Pokročilejší typy mají stélku ve formě coenocytického mycelia, septa oddělují pouze rozmnoţovací orgány, pseudosepta. Coenocyty mnohojaderné. BS – chitin a polyglukany. Nepohlavní rozmnoţování – zoospory, vznikající v zoosporangiu, zoosporagia operkulátní nebo inoperkulátní. Zoospory jednobičíkaté, opistokontní, bičíky hladké. Ultrastruktura zoospor je důleţitým taxonomickým kritériem. Pohlavní rozmnoţování – u jednotlivých skupin dosti rozdílné. Izogamie, anizogamie, oogamie, vzácně i gametangiogamie nebo somatogamie (splývání rhizomycelií). Ţivotní cyklus haplobiontický, haplo-diplobiontický, méně často i diplobiontický. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf zoosporangium s víčkem stélka s rhizomyceliem NEPOHLAVNÍ ČÁST ŢC uvolnění zoospor necystovaná zoospora vegetativní stélka POHLAVNÍ ČÁST ŢC plasmogamie karyogamie Životní cyklus, u něhož je pohlavní rozmnožování typu somatogamie (splývání rhizomycelií). Saprotrofní druh, běžný na zbytcích mrtvého hmyzu ve vodě. zoospory n Chytriomyces hyalinus (řád Chytridiales) vyklíčí zoospo rangiem meióza 2n zralá odpočívající spora Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf zygota se mění v opočívající sporu To je příklad relativně jednoduchého haplo-diplobiontického životního cyklu. Chytriomyces hyalinus somatogamie - splývaní rhizomycelií. zygota Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Allomyces macrogynus (Blastocladiales) životní cyklus haplo-diplobiontický ekologie: půdní i vodní prostředí v tropických a subtropických oblastech ♂ ♀ ♀ ♂ haploidní stélka nesoucí gametangia (gametofyt) haploidní zoospory samčí gametangium meióza samičí gametangium meiosporangia 2n (mito) zoosporangium n ♂ gamety ♀ gamety 2n zoospory kopulace diploidní stélka (sporofyt) klíčící zygota Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf gametofyt karyogamie (n+n) zygota plasmogamie MICROSPORIDIOMYCOTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Malá skupina vysoce specializovaných jednobuněčných intracelulárních parazitů ţivočichů. Morfologicky výrazně odlišné organizmy od ostatních jednobuněčných zástupců říše Fungi. Příslušnost k této říši byla zjištěna jen na základě molekulárních znaků a můţe ještě projít změnami. Spory mikrosporidií obsahují jedno nebo dvě jádra a tři specifické organely, které neznáme u jiných organizmů: pólové vlákno, polaroplast a útvar podobný vakuole. Spora se aktivuje chemickým podráţděním v zaţívacím traktu hostitele a „vystřelí“ pólové vlákno do buňky hostitele. Obsah spory (sporoplazma) tak přejde do hostitele. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf gametangia ♂ ♀ Allomyces macrogynus meiosporangia sporofyt zoosporangium gametofyt Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Ještě si dopřejeme pohled na ţivotní cyklus fytopatologicky důleţitého druhu Synchytrium endobioticum. Český název rakovinec bramborový (rakovina brambor) napovídá, na jaké rostlině tento druh parazituje. Rakovina brambor přísně sledovaná fytokarantenní choroba, projevující se na bramborových hlízách bujením pletiv, nádory a výsledně hnilobou celé hlízy. Pohlavní proces je izogamie, stélka je primitivní, endobiotická a holokarpická. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf napadené hlízy Synchytrium endobioticum (Chytridiales) – životní cyklus plasmogamie reakce hostitele = vznik nádoru vytváří se sorus sporangií karyogamie zygota proniká do buňky hostitele izogamety (izogamie) NEPOHLAVNÍ ČÁST ŢC klíčící prosorus 2n POHLAVNÍ ČÁST ŢC n zoospory zoospora tlustostěnný proniknutí prosorus do kořínku (letní výtrus) hostitele Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf zoospory v hostitelské buňce odpočívající sporanium vyprázdněné zoosporangium zralé odpočívající sporangium tvorba zoospor meióza Synchytrium endobioticum odpočívající sprangia v pletivu hostitele Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Monoblepharis polymorpha – ţivotní cyklus s oogamií. Druh běţný na organickém materiálu (dřevo, bylinné zbytky) ve vodě. proto oogamie encystace samčí gamety se aktivně pohybují k ústí oogonia vegetativní hyfa oplození karyogamie, zygota zoospora klíčení hyfou NEPOHLAVNÍ ČÁST ŢC vyprázdněné zoosporangium mladá oospora oogonium s přisedlým antheridiem n 2n prázdné antheridium POHLAVNÍ ČÁST ŢC meióza klíčící haploidní Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf oospora zralé oospory prázdná oogonia Monoblepharis polymorpha OOGAMIE oogonium antheridium oospora samčí gamety opouštějí antheridium samčí gamety aktivně vstupují do oogonia Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf zralá oospora Schematické znázornění tří nejdůleţitějších typů pohlavního procesu u chytridiomycot. ♀ ♀ ♂ ♂ OOGAMIE ♀ ♂ ♀ ♂ OOGAMETANGIOGAMIE Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf ANISOGAMETOGAMIE Chytidiomycota – další důleţité informace h Původ: pravděpodobně vývojově nejpůvodnější skupina říše Fungi, ostatní (vývojově vyšší skupiny této říše) jsou odvozovány právě od prapředků chytridiomykot. Dnešní zástupci mohou mít společný původ s choanoflagelláty (Protozoa). Nové znaky: oogamie (Monoblepharis), rodozměna (Allomyces a Blastocladiella), operkulátní typy sporangií (Chytridium, Chytriomyces). Odlišnost od ostatních skupin říše Fungi: přítomnost pohyblivých zoospor. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Chytidiomycota – další důleţité informace h Původ: pravděpodobně vývojově nejpůvodnější skupina říše Fungi, ostatní (vývojově vyšší skupiny této říše) jsou odvozovány právě od prapředků chytridiomykot. Dnešní zástupci mohou mít společný původ s choanoflagelláty (Protozoa). Nové znaky: oogamie (Monoblepharis), rodozměna (Allomyces a Blastocladiella), operkulátní typy sporangií (Chytridium, Chytriomyces). Odlišnost od ostatních skupin říše Fungi: přítomnost pohyblivých zoospor. Ekologie: primárně vodní organizmy, hojný výskyt téţ v půdě, druhy saprotrofní i parazitické (na cévnatých rostlinách, řasách, oomycetech i houbách, ale i larvách komárů – rod Coelomomyces). Výjimkou jsou anaerobní zástupci řádu Neocallimastigales v zaţívacím traktu býloţravců. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Chytidiomycota – další důleţité informace h Původ: pravděpodobně vývojově nejpůvodnější skupina říše Fungi, ostatní (vývojově vyšší skupiny této říše) jsou odvozovány právě od prapředků chytridiomykot. Dnešní zástupci mohou mít společný původ s choanoflagelláty (Protozoa). Nové znaky: oogamie (Monoblepharis), rodozměna (Allomyces a Blastocladiella), operkulátní typy sporangií (Chytridium, Chytriomyces). Odlišnost od ostatních skupin říše Fungi: přítomnost pohyblivých zoospor. Ekologie: primárně vodní organizmy, hojný výskyt téţ v půdě, druhy saprotrofní i parazitické (na cévnatých rostlinách, řasách, oomycetech i houbách, ale i larvách komárů – rod Coelomomyces). Výjimkou jsou anaerobní zástupci řádu Neocallimastigales v zaţívacím traktu býloţravců. Hospodářský význam: parazité cévnatých rostlin (Synchytrium endobioticum na bramborách, Physoderma maydis na kukuřici nebo Olpidium brassicae na rostlinách brukvovitých. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Chytidiomycota – dokončení: Velikost skupiny: přes 120 rodů a kolem 900 druhů rozčleněno do 5 řádů. Znaky, významné pro vnitřní systematiku: především ultrastruktura zoospor. Systém, nejdůleţitější rody a druhy: řád Chytridiales: Synchytrium endobioticum, Rhizophydium pollinis-pini, Polyphagus euglenae, Chytridium olla, rody Chytriomyces a Nowakowskiella. řád Spizellomycetales: Olpidium brassicae – lahvičkovka zelná, O. viciae, Rozella allomycis parazituje na jiných zástupcích chytridiomycetů. řád Blastocladiales: Allomyces macrogynus, A. anomalus, Blastocladiella, Physoderma, Coelomomyces. řád Monoblepharidales: Monoblepharis polymorpha. řád Neocallimastigales: druhy rodu Neocallimastix – anaerobní saprobionti v zaţívacím traktu býloţravců (ale rod Callimastix náleţí ale mezi Protozoa). Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Ještě alespoň ukázky zástupců oddělení Chytridiomycota. Běţným druhem, který nacházíme na pylu jehličnanů, napadaném do vody, je Rhizophydium pollinis-pini s monocentrickou, eukarpickou, epibiotickou stélkou. zoosporangium tlustostěnná odpočívající sporangia vyprazdňující se zoosporangium pylová zrna pylová zrna Rhizophydium pollinis-pini (Chytridiales) (znáte z praktika) Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf tlustostěnné tlustostěnné odpočívající odpočívající sporangium sporangium Rod Blastocladia (řád Blastocladiales) má kolem 13 druhů, saprofyté na rostlinném i ţivočišném materiálu ve vodě. Příklad polycentrické bipolární stélky. antheridium oogonium Příklad morfologické podobnosti stélky Chytridiomycetů a Oomycetů: polycentrická, bipolární stélka rodu Rhipidium, ten ovšem patří do oddělení Peronosporomycota (Oomycota) říše Chromista. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Endobiotický druh Rozella allomycis (řád Spizellomycetales, parazitující ve stélce druhu Allomyces javanicus (řád Blastocladiales, Chytridiomycetes) Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf A nyní jak vypadá (nejmenovaný) zástupce řádu Chytridiales, parazitující na ţivé buňce zelené řasy rodu Spirogyra (šroubatka). sporangia chloroplast stélka šroubatky buněčná stěna řasy Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf sporangia Rhizophydium granulosporum (Chytridiales) Sporangia na odumírajícím vlákně řasy rodu Oedogonium (čapkoblanka, Oedogoniales, Chlorophyceae). Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Ţivotní cyklus druhu Coelomomyces psorophorae (řád Blastocladiales) zygota encystuje na povrchu druhého hostitele (larva komárů rodu Culex nebo Anopheles) tvorba gamet a kopulace (v hostiteli nebo ve vodním prostředí 2n n bezblanná diploidní stélka (sporothalus) redukovaný bezbanný gametofyt v prvním hostiteli (buchanka, Cyclops) tvorba odpočívajících sporangií haploidní zoospory uvolněná odpočívající sporangia Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf meioza a tvorba zoospor A nakonec ještě rod Neocallimastix, obligátní anaerobní saprobiont v zaţívacím traktu býloţravců. Neocallimastix frontalis – trvalá sporangia a rhizoidy Zoosporangium oddělené septem od rhizoidální části stélky. Vpravo fluorescenční snímek se světlými jádry tvořících se zoospor. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Kde se nacházíme v systému: říše: FUNGI oddělení: MICROSPORIDIOMYCOTA mikrosporidie Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf 1 μm MICROSPORIDIOMYCOTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Malá skupina vysoce specializovaných jednobuněčných intracelulárních parazitů ţivočichů. Morfologicky výrazně odlišné organizmy od ostatních jednobuněčných zástupců říše Fungi. Příslušnost k této říši byla zjištěna jen na základě molekulárních znaků a můţe ještě projít změnami. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf MICROSPORIDIOMYCOTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Malá skupina vysoce specializovaných jednobuněčných intracelulárních parazitů ţivočichů. Morfologicky výrazně odlišné organizmy od ostatních jednobuněčných zástupců říše Fungi. Příslušnost k této říši byla zjištěna jen na základě molekulárních znaků a můţe ještě projít změnami. Spory mikrosporidií obsahují jedno nebo dvě jádra a tři specifické organely, které neznáme u jiných organizmů: pólové vlákno, polaroplast a útvar podobný vakuole. Spora se aktivuje chemickým podráţděním v zaţívacím traktu hostitele a „vystřelí“ pólové vlákno do buňky hostitele. Obsah spory (sporoplazma) tak přejde do hostitele. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Ultrastruktura spory mikrosporidií. polaroplast sporoplasma jádro 1 μm ukotvení polárního vlákna bazální část polárního vlákna polární vlákno proteinový exospor chitinový endospor plasm.membrána polaroplast bazální disk jádra jádra polaroplast polární trubička ribozomy Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf stočené polární vlákno Zjednodušené schema klíčení spory mikrosporidií. A – iniciální stádium D - kompletní vysunutí p. vlákna B – protrţení stěny v místě vnitřním tlakem polaroplastu ukotvení polárního vlákna E - přechod sporoplasmy a jádra C – vysouvání polárního vlákna F - tvorba merontu v buňce hostitele Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Celá operace trvá asi 2 sekundy. Není znázorněna buňka hostitele. MICROSPORIDIOMYCOTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Malá skupina vysoce specializovaných jednobuněčných intracelulárních parazitů ţivočichů. Morfologicky výrazně odlišné organizmy od ostatních jednobuněčných zástupců říše Fungi. Příslušnost k této říši byla zjištěna jen na základě molekulárních znaků a můţe ještě projít změnami. Spory mikrosporidií obsahují jedno nebo dvě jádra a tři specifické organely, které neznáme u jiných organizmů: pólové vlákno, polaroplast a útvar podobný vakuole. Spora se aktivuje chemickým podráţděním v zaţívacím traktu hostitele a „vystřelí“ pólové vlákno do buňky hostitele. Obsah spory (sporoplazma) tak přejde do hostitele. Ţivotní cyklus začíná vstupem obsahu spory mikrosporidie do hostitelské buňky (injekčním způsobem). Sporoplazma, meront (dělící se plazmodium), merogonie (schizogonie), rozpad plazmodia a splývání jader, sporont, vznik spor ve sporoforním měchýřku. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Mikrosporidie – ţivotní cyklus v buňce hostitele 1.sporoplazma a jádra, dělící se merogonií hostitelská buňka 7. sporoblasty 8. zralé spory 6. zygoty 2. nezralé parazitické plazmodium (meront) (sporonty) ve sporoforním měchýřku 5. rozpad plazmodia a splývání jader (dikaryon?) 3.vývoj parazitického plazmodia měchýřek 4. plazmodium Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf MICROSPORIDIOMYCOTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Výskyt a význam: parazité především hmyzu, ryb, ale i obratlovců včetně člověka. Druh Nosema apis (včelí úplavice) je významným parazitem včel, Nosema bombycis způsobuje hynutí larev bource morušového. Teplokrevné ţivočichy napadají druhy rodů Encephalitozoon a Enterocytozoon, druh Encephalitozoon hellem napadá ptáky i člověka (např. při oslabení virem HIV), druh Encephalitozoon cuniculi napadá myši, králíky, psy a snad i člověka. Druh Nosema heterosporum je parazitem motýlích larev. Druhy rodu Glugea jsou parazité ryb, plazu a obojţivelníků, druh G. stephani napadá ku příkladu platýze. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Svalové buňky HIV pozitivního pacienta se sporami mikrosporidie. Nucleospora salmonis napadené orgány lososa obecného (Salmo salar) a buňky hostitele se sporami mikrosporidie. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Kde se nacházíme v systému: říše: FUNGI oddělení: ZYGOMYCOTA – houby spájivé Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf fotografický atlas zygomycetů na webu katedry botaniky http://botany.natur.cuni.cz/cs/seznam-zygomycetu autorka: dr. A. Kubátová Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf ZYGOMYCOTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Zřejmě polyfyletická skupina, jejíţ jádro tvoří třída Zygomycetes, zatím co zařazení druhé skupiny sem kladené (třída Trichomycetes) je zřejmě provizorní a vývojové spojení obou skupin je zatím spíše spekulativní. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf ZYGOMYCOTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Zřejmě polyfyletická skupina, jejíţ jádro tvoří třída Zygomycetes, zatím co zařazení druhé skupiny sem kladené (třída Trichomycetes) je zřejmě provizorní a vývojové spojení obou skupin je zatím spíše spekulativní. Oddělení jako celek je charakterizováno především dvěma znaky: typem pohlavního rozmnoţování, jehoţ výsledkem tvorba zygosporangia a tvorbou rozsáhlého, převáţně nepřehrádkovaného mycelia; u některých zástupců uţ ale dochází i k tvorbě sept ve vegetativním myceliu. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf ZYGOMYCOTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Zřejmě polyfyletická skupina, jejíţ jádro tvoří třída Zygomycetes, zatím co zařazení druhé skupiny sem kladené (třída Trichomycetes) je zřejmě provizorní a vývojové spojení obou skupin je zatím spíše spekulativní. Oddělení jako celek je charakterizováno především dvěma znaky: typem pohlavního rozmnoţování, jehoţ výsledkem tvorba zygosporangia a tvorbou rozsáhlého, převáţně nepřehrádkovaného mycelia; u některých zástupců uţ ale dochází i k tvorbě sept ve vegetativním myceliu. Vzhledem k uvedené odlišnosti obou tříd v morfologii, velikosti i významu budeme charakterizovat obě skupiny samostatně s důrazem především na třídu Zygomycetes. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf TŘÍDA ZYGOMYCETES – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Vegetativní mycelium je dobře vyvinuté a rozsáhlé, nepřehrádkované (coenocytické), větvené, mnohojaderné, haploidní. Lze rozlišit rhizoidy a stolony a sporangiofory. Septa se tvoří při oddělování rozmnoţovacích orgánů, jen zřídka na vegetativním myceliu a pak s jedním či více jednoduchými póry. Buněčná stěna je tvořena převáţně chitinem. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf TŘÍDA ZYGOMYCETES – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Vegetativní mycelium je dobře vyvinuté a rozsáhlé, nepřehrádkované (coenocytické), větvené, mnohojaderné, haploidní. Lze rozlišit rhizoidy a stolony a sporangiofory. Septa se tvoří při oddělování rozmnoţovacích orgánů, jen zřídka na vegetativním myceliu a pak s jedním či více jednoduchými póry. Buněčná stěna je tvořena převáţně chitinem. Nepohlavní rozmnoţování pomocí endogenních nepohyblivých sporangiospor, které se tvoří ve sporangiích. Ta se tvoří na koncích specializovaných hyf (sporangioforů) a sporangiofor je ve sporangiu zakončen jako tzv. kolumela (střední sloupek) případně s apofýzou. Po rozpadu stěny sporangia (ve zralosti) zůstává její malá část kolem sporangioforu jako tzv. límeček. Vývojový trend, postupující od velkých sporangií s mnoha sporangiosporami k menším sporangiím s malým počtem sporangiospor (merosporangia) aţ k jednosporovým sporangiím (sporangioly). Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Zygomycetes – mycelium a nepohlavní rozmnoţování sporangia sporangiospory původní stěna sporangia kolumela límeček sporangiofor svazečky sporangioforů stolon rhizoidy Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Zygomycetes – sporangium s velkým počtem sporangiospor sporangiospory původní stěna sporangia kolumela límeček sporangiofor kolumela Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf sporangiofor rod Rhizopus kolumela límeček Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf ZYGOMYCETES – REDUKCE SPORANGIÍ merosporangia kolumela límeček sporangioly rod Mucor rod Syncephallastrum sporangium s velkým počtem synchronní vznik merosporangií sporangiospor a kolumela na sporogenních hlavicích, Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf s výběţky na apexu malý počet sporangiospor rod Cunninghamella sporogenní hlavice s jednosporovými sporangiolami rod Syncephallastrum merosporangia Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf rod Cunninghamella jednosporové sporangioly Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf rod Hesseltinella další příklad stopečkatých sporangiol Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Druh Thamnidium elegans Dichotomicky větvené sporangiofory s velkým mnoţstvým sporangiol. Druh půdní, dále hojný na koňském trusu (tedy koprofilní), ale i sladkých potravinách nebo na skladovaném mase v chladírnách. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Druh Cokeromyces recurvatus Další příklad dlouze stopkatých sporangiol, obsahujících kolumelu a malý počet sporangiospor. Poměrně vzácný druh, známý především z klinického materiálu (mukormykózy). Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Mucor plumbeus Nepohlavní rozmnoţování (tvorba mnohasporových sporangií). sporangium Růst kolonií na agarové půdě. sporangiofor Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Běţný druh v půdě, skladovaném osivu a potravinách, spory často ve vzdušném spadu. Rhizopus stolonifer Jeden z nejběţnějších druhů zygomycetů. Sladké ovoce, půda, potraviny, známý i z klinického materiálu. sporangiofory, sporangia a sporangiospory kolumela a límeček Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf TŘÍDA ZYGOMYCETES – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Pohlavní rozmnoţování je izo- nebo anizogametangiogamie. tvorba gametangií Homothalické a heterothalické druhy. Mnohojaderná gametangia nesena suspensorem a oddělena septem. jádra suspensory Po konjugaci se vytvoří zygosporangium, obsahující jedinou dipoidní zygosporu. Kolem zygosporangia se můţe vytvářet hyfový obal (ochanná vlákna, vyrůstající ze suspenzorů), snad jako vývojový základ plodnic (nejpokročilejší u Endogonaceae). V zygospoře dochází redukčnímu dělení a zygospora po klidovém období vytvoří klíční hyfu, nesoucí sporangium. Ţivotní cyklus je tedy haplontní. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf zygospora ZYGOMYCETES – pohlavní proces a zygosporangia zygosporangium suspensory Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Zygomycetes - zygosporangium Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf ZYGOMYCETES ţivotní cyklus rodu Rhizopus n nepohlavní část ţivotního cyklu nepohlavní část ţivotního cyklu 2n plazmogamie Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf pohlavní část životního cyklu TŘÍDA ZYGOMYCETES – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Ekologie: široké spektrum výskytu. Převáţně půdní saprotrofní organizmy, některé druhy parazitují na rostlinách a plodech, jiné na ţivočiších (hmyzu, vířnících, hlísticích apod.), jiné na kloboukatých houbách (Spinellus, Syzygites), ale i na obratlovcích včetně člověka (zygomykózy). Některé druhy ektomykorhizní (zástupci ř. Endogonales) nebo endomykorhizní (zástupci ř. Glomales), další koprofilní (Pilobolus), jeden rod dokonce parazituje na řasách řádu Desmidiales (krásivky). Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf TŘÍDA ZYGOMYCETES – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Ekologie: široké spektrum výskytu. Převáţně půdní saprotrofní organizmy, některé druhy parazitují na rostlinách a plodech, jiné na ţivočiších (hmyzu, vířnících, hlísticích apod.), jiné na kloboukatých houbách (Spinellus, Syzygites), ale i na obratlovcích včetně člověka (zygomykózy). Některé druhy ektomykorhizní (zástupci ř. Endogonales) nebo endomykorhizní (zástupci ř. Glomales), další koprofilní (Pilobolus), jeden rod dokonce parazituje na řasách řádu Desmidiales (krásivky). Význam: produkce významných metabolitů (výroba kyseliny mléčné, fumarové, citronové a dalších), výroba některých orientálních potravin, ale i metabolity toxické. Znehodnocování především sladkých potravin (ovoce, dţemy, sladké pečivo apod.) Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf TŘÍDA ZYGOMYCETES – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Ekologie: široké spektrum výskytu. Převáţně půdní saprotrofní organizmy, některé druhy parazitují na rostlinách a plodech, jiné na ţivočiších (hmyzu, vířnících, hlísticích apod.), jiné na kloboukatých houbách (Spinellus, Syzygites), ale i na obratlovcích včetně člověka (zygomykózy). Některé druhy ektomykorhizní (zástupci ř. Endogonales) nebo endomykorhizní (zástupci ř. Glomales), další koprofilní (Pilobolus), jeden rod dokonce parazituje na řasách řádu Desmidiales (krásivky). Význam: produkce významných metabolitů (výroba kyseliny mléčné, fumarové, citronové a dalších), výroba některých orientálních potravin. Znehodnocování především sladkých potravin (ovoce, dţemy, sladké pečivo apod.) Velikost skupiny a systém: kolem 120 rodů, téměř 900 druhů, dělení do 10 řádů, nejdůleţitější řády jsou Mucorales, Endogonales, Entomophtorales a Glomerales. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf TŘÍDA ZYGOMYCETES – řády a nejdůleţitější zástupci řád Mucorales – rody Mucor, Rhizopus, Zygorhynchus Cunninghamella, Syncephalastrum, Spinellus, Pilobolus; řád Endogonales – rod Endogone (tvorba sporokarpu); řád Glomales – rody Glomus, Acaulospora, Gigaspora (vesikulo-arbuskulární endomykorhiza); (GLOMEROMYCOTA) řád Geosiphonales - uvnitř stélky ţije endosymbioticky sinice Nostoc: endocyanóza (GLOMEROMYCOTA) řád Entomophtorales – rody Entomohptora, Basidiobolus, Ancylistes, Conidiobolus (parazité rostlin a hmyzu); řád Zoopagales – rody Piptocephalis, Syncephalis, Zoopage (parazité prvoků, hub i ţivočichů); řád Dimargaritales – rody Dimargaris, Dispira (parazité na jiných houbách včetně zygomycetů); řád Kickxellales – rody Kickxella, Coemansia mají druhy koprofilní a parazitické na jiných houbách. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf TŘÍDA ZYGOMYCETES – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Velikost skupiny a systém: kolem 120 rodů, téměř 900 druhů, dělení do 10 řádů, nejdůleţitější řády jsou Mucorales, Endogonales, Entomophtorales a Glomerales. Pro informaci přehled řádů: Mucorales Mortierellales Endogonales Glomerales (nyní Glomeromycota) Geosiphonales (nyní Glomeromycota) Entomophtorales (nyní i.s.) Basidiobolales Zoopagales (nyní i.s.) Dimargitales Kickxellales (nyní i.s.) Řády Glomerales a Geosiphonales jsou nyní na základě molekulárních znaků kladeny do monofyletické skupiny Glomeromycota (viz fylogenetické schema v úvodu). Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Uvedené dva řády ( Glomerales a Geosiphonales) jsou dnes na základě především fylogenetických studií na molekulární úrovni kladeny do nové hierarchické jednotky na vysoké úrovni - Glomeromycota (2001). Glomus Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Uvedené dva řády ( Glomerales a Geosiphonales) jsou dnes na základě předevsím fylogenetických studií na molekulární úrovni kladeny do nové hierarchickéjednotky na vysoké úrovni Glomeromycota. Jedná se především o arbuskulární endomykorhizní houby (viz charakteristika řádu Glomerales) Schüßler, A. D. Schwarzott, and C. Walker. 2001. A new fungal phylum, the Glomeromycota Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf phylogeny and evolution. Mycological Research. 105(12): 1413-1421. Uvedené dva řády ( Glomerales a Geosiphonales) jsou dnes na základě předevsím fylogenetických studií na molekulární úrovni kladeny do nové hierarchickéjednotky na vysoké úrovni Glomeromycota. Vnitřní uspořádání skupiny je zatím nejednotné, nejčastěji 4 řády (Archaeosporales, Diversisporales, Glomerales a Paraglomerales). Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Zygomycetes – Glomales (Glomeromycota?) endomykorhizní rod Glomus - spora Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Zygomycetes (Glomeromycota?) Geosiphon pyriforme Jediný známý příklad endocyanózy u hub: symbióza houby a sinice, zde sinice r. Nostoc ţije ve vesikulech houbové stélky. Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Zygomycetes: rod Spinellus – sporangiofory na plodnici helmovky (rod Mycena, Basidiomycetes) Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Zygomycetes koprofilní rod Pilobolus (měchomršť) vytváří pod sporangiem subsporangiální vak, ve kterém se hromadí tekutina - aktivní odmrštění celého sporangia. sporangium Subsporangiální vak Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf TŘÍDA TRICHOMYCETES – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Polyfyletická skupina, vymezená spíše ekologicky neţ morfologicky, ultrastrukturálně nebo molekulárně. Vegetativní mycelium redukované, přehrádkované nebo bez septhyfy větvené i nevětvené, bazální částí přichyceno k hostiteli. BS: chitin, glukosamin, snad i celulóza? Nepohlavní rozmnoţování dosti různorodé (arthrospory, trichospory i sporangiospory). Pohlavní rozmnoţování: konjugace s výslednou zygosporou (Harpellales), ale u mnoha zástupců redukováno a není příliš prozkoumáno. Velikost skupiny a ekologie: asi 50 rodů a 200 druhů, vazba na členovce, zvláště na hmyz, mnohonoţky, korýše a podobně, vyskytují se v zaţívacím traktu hostitelů, ale zřejmě neparazitují, ţiví se nepotřebovanou stravou hostitele. Komenzalizmus? Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Smittium culisetae – vláknitá stélka a trichospory Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf Rhizopus stolonifer a spol. se svámi loučí – nashledanou příště u dalších houbiček! Pdf downloaded from http://www.thepdfportal.com/4.20lekce20odb202010_228890.pdf
Podobné dokumenty
Chytridiomycota
Řád Chytridiales
1/ zoospóry (více mitochondrií, MLC, ribozómy jsou ve středu buňky
membránovitě uspořádané, jádro není spojeno s kinetozómy)
2/stélka endobiotická, holokarpická
Houboví parazité řas Čech a Slovenska
K.Cejpa, A.Scherffela, B.Fotta aj. doplněná o vlastní obrázky. Obrazová dokumentace je při studiu této skupiny prakticky jediným dokladovým materiálem, trvalé preparáty se dají pořizovat
jen z někt...
Základní charakteristika hub
Konidie bývají spojeny ve slizovitou hmotu a ve zralosti jsou
vytlačovány ústím ven.
Biodegradace - isb
Bílá hniloba je vláknitá, protože určitá část celulózy zůstává netknutá do
posledních stadií rozkladu. Obvykle má bělavou barvu, protože část se
vybělí oxidací a také díky ztrátě ligninu, který j...
Říše: Stramenopila Phylum: Oomycota Ph: Hypochytriomycota Ph
•V půdě a ve vodě, parazituje ryby a jejich vajíčka
•Nepohlavní rozmnožování – v podlouhlých hyalinních sporangiích se tvoří (primární ledvinkovité a sekundární - hruškovité) zoospóry, které se pap...
mykologie-úvod
být, podle fylogenetické příslušnosti – septovaná
(septa oddělují jedno nebo vícejaderné úseky) nebo
neseptovaná a mnohojaderná (coenocytická).
Hyfa je charakteristická apikálním růstem, větví se a...