teorie prostorového uspořádání - Portál na podporu rozvoje obcí ČR

teorie prostorového uspořádání - Portál na podporu rozvoje obcí ČR

REGIONÁLNÍ A MUNICIPÁLNÍ
EKONOMIKA
Zpracovatel:
Ing. Petr Ponikelský
Ing. Václav Kupka, CSc.
Ing. Zlata Koštejnová
PŘEDSTAVENÍ PREZENTACE












Úvod do regionální ekonomie
Teoretické zdroje regionální ekonomie
Prostorové stránky poptávky a nabídky
Prostorové uspořádání ekonomiky
Lokalizační teorie – lokalizace firem a domácností
Teorie prostorového uspořádání
Ekonomická úroveň regionů
Regionalizace
Regionální politika ČR a EU
Ekonomika měst a obcí
Municipální finance
Spolupráce municipalit se soukromým sektorem
ZÁKLADNÍ LITERATURA A DALŠÍ PODKLADY
Ponikelský, P., Koštejnová, Z., Kupka, V.:
Ekonomika municipalit a regionů (VŠRR Praha
2008)
 Matoušková, Z., a kol.: Regionální a municipální
ekonomika (VŠE Praha 2000)

www.mmr.cz
 www.strukturalni-fondy.cz
 www.czso.cz

1. REGIONÁLNÍ EKONOMIE
= SOUČÁST REGIONALISTIKY

EKONOMIE = věda o ekonomice
(výroba a směna, věda o volbě, věda o penězích, …)
omezené zdroje → výroba komodit → rozdělování
Makroekonomie
Mikroekonomie

REGIONALISTIKA
- prostorové stránky různorodých procesů,
- vzájemné vazby a funkce jevů a procesů
- víceoborový charakter
REGIONÁLNÍ EKONOMIE A JEJÍ PŮSOBNOST

věda zkoumající prostorové jevy obecných ekonomických
teorií
PŮSOBNOST REGIONÁLNÍ EKONOMIE
 ekonomika regionů a lokalit (podniky, trh práce)
 ekonomika vázaná na územní veřejnou správu (obec x
podnikatelé, podpora podnikání)
 vztahy mezi územními celky navzájem (mobilita výrobních
faktorů, toky, komunikace)
 prostorové stránky obecných ekonomických jevů
(nezaměstnanost, inflace, HDP, nabídka-poptávky, apod.)
 regionální ekonomické součásti ekonomiky veřejného
sektoru (lokalizace investic obcí, efektivnost fungování
obecních organizací, apod.)
 environmentální ekonomika (ekonomické dopady
externalit, platby za znečišťování ŢP, apod.)
VÝVOJ REGIONÁLNÍ EKONOMIE






Počátek 20. stol. – hodnota pozemků s ohledem na
jejich lokalizaci
20. léta 20. stol. – vliv ekonomických prvků na
územní plánování – prostorová frikce – ekonomické
dopady prostorových vztahů
30. léta 20. stol. – světová hospodářská krize →
regionální analýza
40. léta 20. stol. – obchodní fungování měst →
prostorové faktory a ekonomické optimum → TCM
50. léta 20. stol. – ekonomické problémy spojené s
urbanizací a prostorovou expanzí měst
60.-80. léta 20. stol. – pokračuje řešení problémů
urbanizovaných území
REGIONÁLNÍ EKONOMIE
- PŘÍKLADY ŘEŠENÝCH PROBLÉMŮ
pracovní příleţitosti a jejich dostupnost
 podmínky pro dojíţdění za prací / do škol
 dojíţďka obecně
 moţnosti bydlení
 ceny pozemků, co je ovlivňuje
 příčiny regionálních rozdílů
 podpora podnikání
 rozdíly v regionální nabídce a poptávce
 lokální / regionální nezaměstnanost, její příčiny,
důsledky
 regionální cenové rozdíly
 rozdíl v ţivotní úrovni

PRAKTICKÉ ČLENĚNÍ REGIONÁLNÍ
EKONOMIKY
Ekonomika soukromého sektoru
 Ekonomika veřejného sektoru

Podobnost / rozdílnost
 činnosti
 financování
 hospodaření
 motivace
 efektivnost
 cíle
SROVNÁNÍ EKONOMIKY VEŘEJNÉHO
A SOUKROMÉHO SEKTORU
2. TEORETICKÉ ZDROJE REGIONÁLNÍ
EKONOMIE


•
Regionální ekonomie – zkoumá ekonomické prvky a
jejich vazby v prostoru
Regionální ekonomie – integruje více relativně
samostatných oblastí ekonomické analýzy
- ekonomika územních celků
- ekonomické vztahy v prostoru
- ekonomika veřejného sektoru
Průřezový charakter regionální ekonomie → není
moţné definovat jedinou ekonomickou teorii →
ekonomické teorie se tvoří s vazbou na konkrétní
řešený problém s vysokou mírou abstrakce,
zjednodušení a rigidity vybraných faktorů →
PREFEROVANÝ PROBLÉM
HLAVNÍ PŘÍČINY






vzájemné (často protichůdné) vlivy všech faktorů –
různá (i regionálně diferencovaná) intenzita těchto
vlivů
multiplikační efekty
externality
synergické efekty
výskyt dalších významných faktorů
(mimoekonomických) s vlivem na ekonomické jevy
PROSTOR jako samostatný problém
- ekonomický faktor
- objekt ekonomické analýzy
- ekonomický subjekt
NEOKLASICKÁ TEORIE (1920-1940)
OBECNÉ URČENÍ
 hledání všeobecné rovnováhy
 rovnováha je tvořena na trhu, trţními silami → zásahy
státu jsou neţádoucí a působí kontraproduktivně
 „neviditelná ruka trhu“
REGIONÁLNÍ ASPEKTY
 regionální rovnováha
 příčiny regionálních nerovností – DISPARIT
(cena půdy, dopravní náklady, rozmístění surovin, ..)
→ lokalizační chování firem a domácností
 regionální rozdíly v tempu a typu regionálního růstu
- vývoj regionálního produktu celkem
- růst produktu na pracovníka
- růst produktu na obyvatele
KEYNESIÁNSKÁ TEORIE (1950-1975)


reakce na světovou hospodářskou krizi 30. let → trţní selhání
příčina ekonomické nerovnováhy = nedostatečná poptávka → řešení státní
zásahy
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

teorie pólů růstu

teorie kumulativních změn
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

prostorový koncept ekonomické báze
(změna určité veličiny způsobí vícenásobné změny závislých
ekonomických proměnných)

regionální multiplikátor = odhad celkové změny vyvolané určitým
impulzem
→ základní sektor (tvorný)
B=basic
→ nezákladní sektor (obsluţný)
S=support
Bohatství regionu/města T (treasure) = S + B

Regionální multiplikátor = T/B, tzn. jak vzroste celkové bohatství regionu
/ municipality, v závislosti na jednotce výkonu základního sektoru
PROSTOROVÉ STRÁNKY POPTÁVKY A
NABÍDKY

Regionální ekonomie → zkoumá prostorové
vztahy obecných ekonomických jevů
MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE
 hospodářský růst
 hospodářské cykly
 zaměstnanost
 inflace
MIKROEKONOMICKÉ UKAZATELE
 nákladovost
 úspory
 chování spotřebitele
 poptávka a nabídka
PROSTOROVÉ STRÁNKY POPTÁVKY A
NABÍDKY
I z papouška můžete udělat učeného ekonoma – stačí, aby se naučil dvě
slova: „nabídka“ a „poptávka“. Neznámý autor
trţní systém → spotřebitelé = voliči s „peněţními“
hlasy → ovlivňují sortiment, mnoţství, cenu
teorie poptávky a nabídky
spotřebitel určující
spotřebitelskou poptávku
nabídka zboţí
náklady firem
REGIONÁLNÍ POPTÁVKA
poptávka vs. efektivní koupěschopná poptávka
 typy poptávky (agregátní, individuální, dílčí trţní)


regionální poptávka
- vnitřní
- neohraničená
- soustředná
- produkční
- souhrnná
vliv na vývoj
regionální ekonomiky
REGIONÁLNÍ POPTÁVKOVÉ FUNKCE
a) P
běžná
b)
P
abs. neelastická
d
d
Q
c)
PP
Q
d)
abs. elastická
P
paradoxní
d
d
Q
Q
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU
cena produktu, sluţby
 důchod obyvatel (reálné příjmy obyvatel a jejich
vývoj, vč. očekávaného)
 počet obyvatel
 ceny příbuzných statků
 vkus
 specifické faktory (mimoekonomické)

REGIONÁLNÍ NABÍDKA
nabídka
 typy nabídky (agregátní, individuální, dílčí trţní)


regionální nabídka
- vnitřní
- soustředná
- produkční - běžná produkce
- regionální speciality
- souhrnná
vliv na vývoj
regionální ekonomiky
REGIONÁLNÍ NABÍDKOVÉ FUNKCE
a) P
běžná
b)
P
abs. neelastická
s
s
Q
c) P
P
Q
d)
abs. elastická
P
paradoxní
s
s
Q
Q
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍDKU
cena produktu, sluţby
 výrobní náklady
- technika
- ceny vstupů
 ceny výrobních substitů
 organizace trhu
 specifické faktory (mimoekonomické)

STANOVENÍ CENY PRODUKTU











dle nákladů (přímé, nepřímé; fixní, variabilní; mzdové,
materiálové, dopravní, apod.)
dle konkurence
dle poptávky
smíšeně
regionální daňový systém
působení veřejné správy
účinky regionální politiky
podmínky pro podnikání
vybavenost infrastrukturou
sociální klima
meteorologické vlivy
PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ EKONOMIKY
Základní hlediska zkoumání prostorové ekonomiky
 vlastnické vztahy
 sektory
 prostorové uspořádání
- základní jednotky prostorového uspořádání
- vztahy základních jednotek
- obyvatelstvo
- ekonomické
aktivity
ZÁKLADNÍ JEDNOTKY PROSTOROVÉHO
USPOŘÁDÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČR

sídla
- bez právní subjektivity
- vznik:
přírodní faktory → socio-ekonomické
faktory → administrativní faktory
- typy sídel: venkovská vs. městská
VENKOV = samota, víska, vesnice

obce
- s právní subjektivitou, samosprávné
- charakter obce: vesnice vs. město
vnější znaky
vnitřní znaky
AGLOMERACE, KONURBACE
Mexico City – 34 mil. obyvatel
VZTAHY MEZI PROSTOROVÝMI JEDNOTKAMI







prostorový pohyb zboţí a sluţeb
pracovní příleţitosti
občanská vybavenost (zdravotnická, sociální,
kulturní, sportovní, obchodní)
sociální kontakty (sociální soudrţnost)
informace (rozvoj ICT, elektronizace veřejné správy)
inovace (difúze inovace)
interakce
mezi
ekonomickými
subjekty
FUNKČNÍ (heterogenní, nodální) regionální struktury →
- střediska vyššího a niţšího řádu
- lokální a regionální významnost
- formování regionálních závislostí
Prostorové uspořádání ekonomiky
= rozmístění ekonomických subjektů a intenzita vztahů mezi nimi
LOKALIZACE EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ

ekonomické subjekty – právnické nebo fyzické osoby či jejich
(i neformální) uskupení, které vytváří, ovlivňují, vstupují či
spolupůsobí na vzájemné ekonomické vztahy
- FIRMY
- DOMÁCNOSTI
- INSTITUCE, ÚŘADY
- NEZISKOVÉ ORGANIZACE
- CÍRKVE
- SAMOSPRÁVY (obce, kraje)
PROCES ROZHODOVÁNÍ O LOKALIZACI

informační fáze
- zjišťování informací dle účelu lokalizace (rozhodovací kriteria)
domácnosti x firmy x veřejná správa
- dostupnost informací
- kvalita informací
- včasnost informací
- důvěryhodnost informačního zdroje

rozhodovací fáze
- ekonomická kritéria (náklady, výnosy, zisk, úspory,
ekonomická efektivnost, rozpočtová omezení, apod.)
- mimoekonomická kritéria (ţivotní prostředí, vztah k lokalitě,
zvýšení ţivotní úrovně, zvýšení prestiţe, sociální aspekty
apod.)
PROCES ROZHODOVÁNÍ O LOKALIZACI
Související pojmy

absolutní výhoda – firma vyrábí určitý druh výrobků s niţšími
náklady neţ firmy jiné

komparativní výhoda – firma vyrábí určitý druh výrobků s
niţšími náklady obětované příleţitosti

náklady obětované příležitosti
→ koncept ekonomických nákladů = explicitní náklady (přímo
související) + implicitní náklady (náklady obětované příleţitosti
PROCES ROZHODOVÁNÍ O LOKALIZACI


vždy individuální – preference, priority, cíle, ţivotní hodnoty
přímé – rozhodující faktor (skupina faktorů) je přímo přítomen
- FIRMY - infrastruktura, pracovní síla, nerostné zdroje,
koupěschopná poptávky, apod.
- DOMÁCNOSTI - dostupnost sluţeb vyššího a niţšího řádu,
infrastruktura, trh práce, ţivotní prostředí, sociální vazby
- VEŘEJNÁ SPRÁVA - princip subsidiarity, smart administration
- NEZISKOVÉ ORGANIZACE - poslání, předmět činnosti,
dobrovolníci

nepřímé (dle prostor.přítomnosti rozhodujícího faktoru)
Lokalizace
subjektu
A
Faktor X
Subjekt
B
Faktor Y
nepřímý vliv
přímý vliv
LOKALIZACE A POLITICKO-EKONOMICKÉ
PROSTŘEDÍ



centrálně plánovaná ekonomika – centrum (vláda)
rozhoduje o všem
tržní ekonomika – individuální rozhodování ekonomických
subjektů – centrum zasahuje nepřímo – vytváří podmínky,
rámec pro individuální rozhodování s cílem hájit zájmy
společnosti
smíšená ekonomika
- přímý vliv centra – vlastní podniky
- nepřímý vliv centra – regulace, veřejné investice, veřejné
statky a sluţby
VLIV ZAHRANIČÍ
 uzavřená ekonomika
 otevřená ekonomika
LOKALIZACE
FIREM
LOKALIZAČNÍ FAKTORY FIREM ???

obecné

truhlář
kadeřnice
autoopravna
daňový poradce
vysoká škola
panelárna





„Daně platím, řiť mám holou, vše mám zatím pod kontrolou.“
VÝCHODISKA LOKALIZACE FIREM





→ neizolovanost sídel, regionů
→ vazby s okolím
→ prostorová mobilita obyvatelstva
→ moderní technologie, inovace, ICT, komunikace
→ tradiční a novodobé pojetí lokalizace firem
PŘÍSTUPY K ROZHODOVÁNÍ O LOKALIZACI


teoretický → formulace lokalizačních teorií
empirický → rozhodování dle skutečných parametrůotevřená
ekonomika
„Na souši i na moři, všude samí magoři.“
VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ
Merkantelisté (16.-18. stol.)
 problematika mezinárodního obchodu
 bohatství se měří mnoţstvím drahých kovů
 bohatství je závislé na aktivní obchodní bilanci
 protekcionismus
------------------Rozhodující faktor lokalizace = VZDÁLENOST prostorově
oddělených ekonomických subjektů
------------------Představitelé
 Jean Baptist Colbert (Francie)
 Thomas Mun (Anglie)
Mercator = obchodnich; mercurius = římský bůh obchodu
VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ
Fyziokraté (18. stol.)
 bohatství je závislé výhradně na zemědělství (ostatní sektory
= neproduktivní)
 teorie kruhového toku, tj. výroba → oběh → rozdělování →
spotřeba
 3 třídy: produktivní (zemědělci); vlastníci; sterilní (obchod,
řemesla)
------------------Lokalizace → vztah mezi městem a venkovem; vztah mezi
produktivním a neproduktivními resorty (prostorový aspekt)
------------------Představitelé
 Francois Quesnay (Francie) – dílo „Ekonomická tabulka“
VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ
Klasická škola politické ekonomie (18.-19. stol.)
 vzniká v reakci na měnící se hospodářské podmínky → vývoj
nových poţadavků ze strany kapitalistů → přímý rozpor s
merkantelismem
 navazuje na fyziokraty
------------------Lokalizační aspekt = cena pozemků → závislost ceny na
úrodnosti a poloze!! → POZEMKOVÁ RENTA
------------------Představitelé

Adam Smith (Skotsko) – dílo „Bohatství národů“

David Ricardo (Anglie) – dílo „Zásady politické ekonomie a zdanění

John Stuart Mill (Anglie)
VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ
Počátky neoklasické ekonomie ( pol. 19. stol.)
 zásadní otázka = rozmístění ZEMĚDĚLSKÉ výroby
------------------Prostorový model hospodářství
 uzavřené hranice
 tvar kruhu
 ideální rovina
 stejná úrodnost půdy
 bodový trh (trţnice)
 stejné ceny jednoho produktu
 různé ceny různých produktů
 ------------------Představitel

Johann Heinrich von Thünen (Německo) – dílo „Izolovaný stát“
VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ
Prostorový model hospodářství
zkoumá vliv dopravy na rozmístění zemědělské výroby
dopravní náklady
- vzdálenost
- hmotnost přepravovaného produktu
Předpoklad: všichni výrobci realizují stejnou míru zisku!!!
„Litr mlíka, kilo višní, to je potom tanec břišní.“
VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ
Lokalizační trojúhelník (19. stol.)
 zásadní otázka = rozmístění PRŮMYSLOVÝCH firem
 vychází z prostorového modelu hospodářství (dopravní náklady
závisí na vzdálenosti a hmotnosti přepravovaného produktu)
Surovina B
Surovina A
Představitel

Wilhelm Laudnhardt
Trh výrobků
VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ
Lokalizace firem (teorie 1. pol. 20. stol.)
Zjednodušující předpoklady:
 izolovaný stát
 dokonalá konkurence na všech trzích
 regionální trhy práce se liší pouze cenou pracovní síly
 suroviny se dělí na: (i) lokalizované, (ii) ubikvitní
----------------------Tři faktory lokalizace:
 náklady na dopravu
 náklady na pracovní sílu
 aglomerační výhody či nevýhody
-----------------------Představitel

Alfred Weber (Německo)
VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ
Lokalizace firem (teorie 1. pol. 20. stol.)
Postup úvah teorie
1. DOPRAVA - Lokalizační trojúhelník (Wilhelm Laundhardt) →
váha (hmotnost) vstupů a výstupů → MATERIÁLOVÝ INDEX (MI)
MI = váha vstupů / váha výstupů
Interpretace výsledků:
MI > 1 (tj. vstupy > výstupy) = firma MATERIÁLOVĚ orientovaná
MI < 1 (tj. vstupy < výstupy) = firma TRŢNĚ orientovaná
2. MZDA
VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ
Lokalizace firem (teorie 1. pol. 20. stol.)
Postup úvah teorie
3. AGLOMERAČNÍ VÝHODY / NEVÝHODY
 na bázi spolupráce
 bez spolupráce
LOKALIZAČNÍ FAKTOR = úspora nákladů v důsledku prostorového
umístěný


regionální - všeobecné x speciální
aglomerační – vztahy mezi firmami
VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ
Lokalizace firem v závislosti na nabídce a poptávce
Předpoklady, teoretická východiska
 poptávková funkce a její poslání
 vymezení trţní zóny
 poptávkový kuţel
--------------------------
Představitel: August Lösch
VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ
Lokalizace firem - REKAPITULACE
Klíčové faktory lokalizace

orientace na suroviny

orientace na pracovní síly

orientace na atraktivnost prostředí (ekologie, VaV, komunikace,
infrastruktura a sluţby
Praxe

nízká úroveň výzkumu lokalizace → firmy volí „uspokojivou“ lokalitu

tradiční lokalizační faktory – potlačování
Reálné rozhodovací faktory

snadný přístup na trh, dosaţitelnost partnerů a zákazníků

vhodné dopravní spojení

dostupnost místní pracovní síly a náklady na ni

telekomunikační systémy

daňová politika

kriminalita
LOKALIZACE
OBYVATELSTVA
LOKALIZAČNÍ FAKTORY OBYVATEL ???





maturant
rodina s malými dětmi
důchodce
bezdomovec
propuštěný vězeň
„Proč se smějou tuleni? Protoţe jsou zhulení.“
VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ
Lokalizace obyvatelstva
MIGRACE
= výsledek rozhodnutí jednotlivce či skupiny lidí o změně svého
prostorového umístění

emigrace vs. imigrace

krátkodobá vs. dlouhodobá migrace
MOTIVY MIGRACE

práce

vzdělání

bydlení

osobní důvody (tchýně)

ţivotní prostředí

dostupnost jiných lokalit
VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ
A. Klasický přístup

teoretický model

migrace = reakce na meziregionální rozdíly v průměrné mzdě
PŘEDPOKLADY TEORIE

dokonalá konkurence na všech trzích

dokonalá informovanost

neexistují ţádné bariéry migrace

neexistují ţádné náklady s migrací
B. Teorie lidského kapitálu

snaha o přiblíţení migračního modelu realitě → existují bariéry migrace

porovnání nákladů a přínosů (časový a prostorový faktor)

PENĚŢNÍ NÁKLADY MIGRACE

NEPENĚŢNÍ NÁKLADY MIGRACE
MIGRAČNÍ TRENDY

výběrový charakter migrace

protisměrné migrační proudy

převaţuje migrace na kratší vzdálenost

větší sklon k migraci mají lidé, kteří jiţ migrovali
kroková migrace
VÝZNAMNÉ MIGRAČNÍ FAKTORY

věk

rodinné faktory

vzdělání

vzdálenost

míra nezaměstnanosti (stav ekonomiky, fáze ekonomického cyklu)

ostatní (vlastnictví bytu, licencovaná zaměstnání, vliv odborů, apod.)
„Psal jsem si se slepýšem, ale uţ si nepíšem...“
TEORIE PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ

základní jednotky prostorového uspořádání → FUNKCE

obsluţné funkce

výrobní funkce

rekreační funkce

funkce bydlení
prvky prostorové struktury
teorie prostorového uspořádání zkoumají rozmístění základních
prvků prostorové struktury
TEORIE CENTRÁLNÍCH MÍST (TCM)
(autor - W. Christaller)

centrální místo ?

TCM → zkoumá vztah mezi centrálním místem a jeho zázemím
TEORIE CENTRÁLNÍCH MÍST
Základní pojmy

trţní zóna

prahový počet obyvatelstva
PŘEDPOKLADY TEORIE

území je charakterizováno jako ideální rovina

přírodní zdroje jsou rozmístěny rovnoměrně

obyvatelstvo je rozmístěno rovnoměrně
„Skáču ze kry na kru, k nejbliţšímu Makru“
TEORIE CENTRÁLNÍCH MÍST
TEORIE CENTRÁLNÍCH MÍST - VYUŽITÍ
Střediskové obce v ČR

obvodní význam

místní význam
Nestřediskové obce v ČR

trvalého významu

ostatní
TEORIE PÓLŮ
ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA

vývoj prostorových jednotek se uskutečňuje nerovnoměrně

rozvoj se projevuje v bodech - pólech - s různou intenzitou
PÓL = hnací jednotka, expandující firma, odvětví, soubor firem
CHARAKTERISTIKY

rychle se rozvíjející sektor (obor)

invence

vysoká produkce (ekonomická síla)

rozvětvené dodavatelsko-odběratelské vztahy
TYPY PÓLŮ

pól růstu (kvantitativní charakteristiky)

pól rozvoje (kvalitativní charakteristiky)

pól excelence (kooperační seskupení subjektů → high-tech obory)
REGIONALIZACE
REGION, REGIONALIZACE
Region

území vznikající regionální diferenciací krajinné sféry (prof. Wokoun)

ohraničené území, jehoţ vymezení závisí na zvolených kritériích
vyplývajících z účelu
TYPOLOGIE REGIONU
A. dle směru vytváření

rozčleňování (decentralizace)

seskupování (centralizace)
B. dle přístupu k vymezování

objektivní (tzv. přírodní regiony – reálně existující jednotka, přírodní
hranice)

subjektivní (region – model pro studium prostorové stránky
socioekonomických jevů)
REGION, REGIONALIZACE
C. dle vnitřního uspořádání

homogenní

heterogenní (funkční, jádrové, nodální)
D. dle zaměření

administrativní regiony

účelové regiony
Příklady účelových regionů

státem vymezené oblasti pro realizaci cílené regionální politiky

ochrana přírody

zvláštní hospodářské zóny (např. bezcelní zóna, VTP, podnikatelský
inkubátor, technopolis
Účelové regiony v ČR (příklady)

ochrana přírody (národní parky, CHKO, ochranná pásma, NATURA 2000)

ekonomické regiony (VTP, podnikatelské inkubátory)
ADMINISTRATIVNÍ REGIONALIZACE
Vývoj administrativní regionalizace ČR

1918 – Československá republika – administrativní členění RakouskaUherska → 1) Čechy = zemské zřízení, Slovensko = ţupy; 2) okresy;
3) obce

1928 – zrušení Slezska jako samostatné země + spojení s Moravou →
Moravskoslezská země

1945 – vznik národních výborů

1949 – zrušeny země → 13 krajů + Praha („Gottwaldovy kraje“), 179
okresů →likvidace samosprávného postavení územních celků

1960 – redukce počtu krajů (7 + Praha) + redukce počtu okresů (75) →
zahájen proces slučování obcí!!

1971 – střediskové obce

1990 – zrušeny KNV – kraje zůstaly statistickou jednotkou, ONV → OkÚ
(73)

1993 – vznik samostatné ČR

1997 – vytvoření 14 vyšších územně samosprávných celků (13+Praha)

11/2000 – první volby do samosprávných krajů

1.1.2003 – zánik okresních úřadů → přechod kompetencí na kraje a ORP
REGIONALIZACE = vymezování regionů
Regiony cestovního ruchu

zaměření cestovního ruchu (lyţování, koupání….)
→ ukazatele ?????
Regiony s výskytem sociální patologie
→ ukazatele ?????
Ekonomicky problémové regiony
→ ukazatele ?????
REGIONALIZACE
= proces vymezování regionů
Parametry pro regionalizaci
- míra nezaměstnanosti
- intenzita podnikatelských aktivit
- daňová výtěţnost
- hustota zalidnění
- podíl zaměstnaných ve sluţbách
- podíl obyvatel bez maturity
REGIONALIZACE = vymezování regionů
Liberecký kraj – hospodářsky slabé oblasti
METODY VYMEZOVÁNÍ REGIONŮ
Základní determinanty

typ vymezeného regionu (účel vymezování)

pouţitá kritéria

dostupnost údajů, dat (často ovlivňuje i výběr metody)
Pozn.: při neexistenci relevantních dat → intuitivní přístup, expertní odhad
VYMEZOVÁNÍ HOMOGENNÍCH REGIONŮ
= seskupování prostorových jednotek se stejnorodými vlastnostmi
Problematičnost vymezování → statická vs. dynamická kritéria
Bodová metoda
o výběr vhodných ukazatelů
o volba počtu ukazatelů
o stanovení vah jednotlivých ukazatelů
METODY VYMEZOVÁNÍ REGIONŮ
VYMEZOVÁNÍ FUNKČNÍCH REGIONŮ
= hledání funkční závislosti mezi základními prostorovými jednotkami,
resp. jádrem a zázemím
Toková analýza
o skutečné, reálné toky zboţí, sluţeb, obyvatelstva mezi prostorovými
jednotkami
o region je vymezen na základě směru a intenzity toků mezi centrem a
zázemím (viz TCM)
o hranice regionu je v místech s nejniţší závislostí území na dominantním
centru
SPÁDOVÉ REGIONY
Gravitační analýza (gravitace = přitažlivost mezi tělesy)
o teoretická metoda – teoretické toky mezi prostorovými jednotkami →
velikost toků (gravitační síla centra):
A) přímo úměrná velikosti centra
B) nepřímo úměrná vzdálenosti
EKONOMICKÁ
ÚROVEŇ
REGIONŮ
EKONOMICKÁ ÚROVEŇ REGIONŮ
ZPŮSOB VYJÁDŘENÍ
o HDP (absolutní, na obyvatele, na pracovníka)
o příjmy na obyvatele (průměrné mzdy)
o daňová výtěţnost
o sektorové zaměření podniků
o .....
EKONOMICKÝ VÝVOJ REGIONU
o růst
o rozvoj
o stagnace
o úpadek
FAKTORY EKONOMICKÉ ÚROVNĚ REGIONU
LOKALIZACE FIREM
o vlastní ekonomická činnost → stabilizace situace v regionu
o pracovní příležitosti, zaměstnanost → příjmy obyvatel
o sektorová struktura (progresivní odvětví, upadající odvětví, jednostranně
zaměřená odvětví vs. diverzifikovaná struktura podnikatelských subjektů,
sezónnost)
o úloha veřejné správy
→ znát lokalizační faktory
→ vytvářet (spoluvytvářet) podmínky
→ informovat
VNITROREGIONÁLNÍ VAZBY
o dodavatelské-odběratelské vztahy → multiplikační efekty (negativní,
pozitivní)
o partnerství veřejného a soukromého sektoru
o partnerství soukromého sektoru a vysokých škol
FAKTORY EKONOMICKÉ ÚROVNĚ REGIONU
ORGANIZAČNÍ FORMA FIREM (velikost firmy)
o OSVČ, MSP
o velké firmy
o pobočky velkých firem
DEMOGRAFICKÁ SITUACE
o demografická struktura (počet obyvatel, věk, pohlaví, vzdělanost…)
o přirozená měna (přirozený přírůstek, úbytek obyvatelstva)
o mechanická měna (migrace) → emigrační vs. imigrační regiony
→ dopady migrace na soc-ekonomickou úroveň – krátkodobé, dlouhodobé
HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA VLÁDY
o regionální
o monetární (mnoţství peněz v oběhu, měnová stabilita)
o fiskální (meziregionální přerozdělování – RUD, regionální daně – ANO/NE?

sektorové (regionální dopady)

protekcionismus (ochrana domácího trhu)
ZMĚNY V EKONOMICKÉ ÚROVNI REGIONŮ
TEORIE EKONOMICKÉ ZÁKLADNY (1)
Základní předpoklad:
rozhodující úloha v ekonomice = subjekty s převaţující tvornou funkcí
ekonomická síla → moţnost pro další firmy (produkce pro vnitřní trh)
Východiska teorie:
 všechny aktivity lze rozdělit na základní a nezákladní (tvorné a obsluţné)
 základní a nezákladní aktivity jsou ve vyváţeném stavu
Vztah mezi základními a nezákladními činnostmi:
MULTIPLIKÁTOR EKONOMICKÉ ZÁKLADNY
MEZ = počet pracujících v regionu celkem / počet pracujících v zákl.činn.
(analogie – multiplikátor počtu obyvatel = počet obyvatel / počet pracovníků)
Problémy metody = rozdělení činností na základní a nezákladní
 empirický přístup (dotazníky, statistiky, místní šetření)
 teoretický přístup
LOKALIZAČNÍ KOEFICIENT
ZMĚNY V EKONOMICKÉ ÚROVNI REGIONŮ
TEORIE EKONOMICKÉ ZÁKLADNY (2)
Koeficient lokalizace = koeficient regionální / koeficient národního hosp.
(KL)
(KR)
(KNH)
KR
= počet pracovníků v odvětví X / počet pracovníků celkem (REGION)
KNH
= počet pracovníků v odvětví X / počet pracovníků celkem (NH)
Příklady:
1) KR = 50/100; KNH = 100/1000 → KR/KNH = 5/1
2) KR = 10/100; KNH = 100/1000 → KR/KNH = 1/1
3) KR = 5/100; KNH = 100/1000 → KR/KNH = 5/10 (tj. ½)
Problémy teorie ekonomické základny (úroveň multiplikačních efektů):
 rozdílná mzdová úroveň v základních a nezákladních činnostech
 dojíţďka do zaměstnání
 zohlednění dovozů do regionu
ZMĚNY V EKONOMICKÉ ÚROVNI REGIONŮ
TEORIE SEKTORŮ
 primární, sekundární, terciární, ….
 změny v regionální ekonomické úrovni jsou spojeny s procesem změn v
mezisektorové alokaci výrobních faktorů (práce, půda, kapitál, doprava,
technologie, hospodářskopolitický systém)
TEORIE KUMULATIVNÍCH ZMĚN
 vliv jádrového regionu na ekonomickou úroveň periferní oblasti
 informace o tom jak a kdy dochází k šíření ekonomického růstu do zázemí
 vztah jádra a zázemí
Vlivy
 pozitivní – aktivní vyuţívání zázemí jádra (ekonomické, dopravně
dostupné)
 negativní – odliv obyvatel, prohlubování regionálních disparit
REGIONÁLNÍ
POLITIKA
REGIONÁLNÍ POLITIKA
REGIONÁLNÍ POLITIKA = soubor cílů nástrojů a opatření k:
 k růstu ekonomických aktivit
(prorůstová RP)
 odstraňování regionálních disparit
(disparitní RP)
PŘEDPOKLADY VZNIKU A EXISTENCE REGIONÁLNÍ POLITIKY
A. existence problému, disparit, rozvojového potenciálu
B. vůle problém či moţnost řešit
C. existence reálných moţností k řešení
Ad A.
Socioekonomická analýza →
 výběr území
(regionalizace ekonomické problémovosti)
 výběr ukazatelů hodnocení
 stanovení hodnotících kritérií
REGIONÁLNÍ POLITIKA
PŘEDPOKLADY VZNIKU A EXISTENCE REGIONÁLNÍ POLITIKY
A. existence problému, disparit, rozvojového potenciálu
B. vůle problém či možnost řešit
C. existence reálných moţností k řešení
Ad B.
2 základní přístupy k řešení regionálních rozdílů →
 neřešit z pozice veřejného sektoru (trţní prostředí, narušování
přirozených toků výrobních faktorů, zasahování do trţních zákonitostí,
narušování reálné konkurenceschopnosti)
 řešit z pozice veřejného sektoru (trţní selhání, reálné odchylky od
lokalizačních teorií, nutnost zajistit prostorovou a sociální soudrţnost
------------------------------------------Vliv ekonomických cyklů:
ekonomický rozvoj → regionální konvergence
ekonomický úpadek → regionální divergence
Důvody prohlubování regionálních problémů v recesi:
 ekonomické (přirozené chování ekonomických subjektů, vč. sníţení investic
 omezení toků z veřejných zdrojů
REGIONÁLNÍ POLITIKA
PŘEDPOKLADY VZNIKU A EXISTENCE REGIONÁLNÍ POLITIKY
A. existence problému, disparit, rozvojového potenciálu
B. vůle problém či moţnost řešit
C. existence reálných možností k řešení
Ad C.
Charakter cílů regionální politiky
 měřitelnost
 hodnotitelnost
 reálnost, efektivnost
Nástroje regionální politiky
FINANČNÍ (přímé a nepřímé)
NEFINANČNÍ
Hlavní subjekty regionální politiky (zacílení nástrojů RP)
 kapitál (úvěrové podmínky, daňová zvýhodnění, investiční dotace)
 pracovní síla, obyvatelstvo (zaměření na stabilizace obyv. a dosídlování)
REGIONÁLNÍ POLITIKA
ÚZEMNÍ ÚROVNĚ REGIONÁLNÍ POLITIKY
 národní (MMR)
 regionální
- regiony soudržnosti
- kraje
 municipální
PRINCIPY REGIONÁLNÍ POLITIKY
 solidarita
 posilování soudržnosti
 hospodářský růst
 posilování konkurenceschopnosti
 udržitelný rozvoj
REGIONÁLNÍ POLITIKA
NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY
 finanční (přímé vs. nepřímé)
 nefinanční
SOUČASNÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA ČR – hlavní rysy
 mladý obor
 značný teoretický potenciál vs. nízká úroveň invence a inovace
 problematická praktická implementace (urbanizace, strategické plánování,
územní plánování, řízení rozvoje, apod.)
 minimální odvětvová prestiţ (vazba na vysokou úroveň resortismu)
 minimální kompetenční vybavení
VLIV REGIONÁLNÍ POLITIKY NA REGIONÁLNÍ EKONOMIKU
 důraz na hospodářský rozvoj (pouţité nástroje RP) → ekonomické
přínosy pro region (↑ zaměstnanosti, ↑ koupěschopné poptávky, ↑dalších
návazných sluţeb, apod.) →MULTIPLIKAČNÍ EFEKTY A SYNERGICKÉ
EFEKTY
MUNICIPÁLNÍ
EKONOMIKA
MUNICIPÁLNÍ EKONOMIKA
A. MUNICIPÁLNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
B. HOSPODAŘENÍ MUNICIPALITY
ad A)
 prostorové uspořádání ekonomických subjektů (lokalizace)
 prostorové uspořádání ekonomiky
 ekonomická úroveň
 zaměstnanost / nezaměstnanost / nezaměstnatelnost
 socio-demografická problémovost
 municipální podpora ekonomických aktivit
 spolupráce veřejného a soukromého sektoru
 regionální politika
 hospodářské cykly
 ţivotní cyklus municipality (fáze)
 regionální vývoj hospodářství v době ekonomické krize
MUNICIPÁLNÍ EKONOMIKA
A. MUNICIPÁLNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
B. HOSPODAŘENÍ MUNICIPALITY
OBEC = právnická osoba, jednající svým jménem, na vlastní účet, podle
rozpočtu, hospodařící s vlastním majetkem
poskytování veřejných statků a veřejných služeb
POPTÁVKA
ROZSAH
EKONOMICKÉ MOŽNOSTI
obce vyššího řádu
obce nižšího řádu
FINANCE
(ROZPOČET)
MUNICIPÁLNÍ
MAJETEK
MUNICIPÁLNÍ ROZPOČET
= součást veřejných rozpočtů
soustava veřejných rozpočtů vzniká na základě, tzv.
FISKÁLNÍHO FEDERALISMU
→ část veřejných financí, která se zaměřuje na problematiku
uspořádání rozpočtových soustav
→ státoprávní uspořádání státu → rozdělení politických pravomocí a
odpovědnosti → rozdělení pravomocí v oblasti hospodaření s
veřejnými prostředky
Fiskální federalismus:
 uspořádání rozpočtových soustav (vertikální, horizontální) – více úrovní →
federální veřejné statky vs. místní veřejné statky → fiskální decentralizace
 rozdělení fiskálních funkcí (alokační, redistribuční, stabilizační)
 přiřazení zdrojů k jednotlivým rozpočtovým úrovním
ZÁKLAD EXISTENCE NIŢŠÍCH ÚROVNÍ
VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ
MUNICIPÁLNÍ ROZPOČET
ROZPOČET
= bilance příjmů a výdajů obce v daném roce → rozpočtový rok = kalendářní
Zásady rozpočtového procesu
 kaţdoroční sestavování a schvalování
 reálnost a pravdivost rozpočtu
 úplnost a jednotnost rozpočtu
 dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu
 publicita rozpočtu
Rozpočtový proces
 návrh rozpočtu
 schválení rozpočtu
VAZBA NA KONCEPČNÍ DOKUMENTY
 plnění rozpočtu
OBCE
 kontrola rozpočtu
KDO? JAK? KDY
Pozn.: rozpočtové provizorium
MUNICIPÁLNÍ ROZPOČET
PŘÍJMY
DAŇOVÉ
NEDAŇOVÉ
KAPITÁLOVÉ
DOTACE
- svěřené
- sdílené DANĚ
- POPLATKY
Daně (cca 55-60 % rozpočt.příjmů)
-
z příjmu fyzických osob (SVČ, ZČ)
z příjmů právnických osob
z přidané hodnoty
z nemovitostí (4 %)
silniční
spotřební
dědická, darovací, převod
cla, mýtné, dálniční poplatek
Poplatky
MÍSTNÍ (povaha místní daně)
(ze psů, lázeňský a rekreační
pobyt, uţívání veř.prostranství,
vstupné, ubytovací kapacity, vjezd
vozidel do vybraných částí měst,
uţívání veřejných prostranství,
odpady, automaty
SPRÁVNÍ
POPLATKY SPOJENÍ S ŢP
MUNICIPÁLNÍ ROZPOČET
PŘÍJMY
DAŇOVÉ
NEDAŇOVÉ
- uživatel. popl.
- podnikání
- pronájem
Příjmy z vlastní činnosti / aktivity obce:
- podnikání obce
- pronájem (bytů, nebytových
prostor)
- částečná úhrada sluţeb
Pozn.: veřejné statky / sluţby
(→ čisté vs. smíšené)
Příjmy od organizací obce
Dary a příspěvky
KAPITÁLOVÉ
DOTACE
- prodej majetku
Příjmy z prodeje dlouhodobého
majetku
- nemovitosti (pozemky, budovy)
- cenné papíry (akcie)
MUNICIPÁLNÍ ROZPOČET
PŘÍJMY
DAŇOVÉ
NEDAŇOVÉ
KAPITÁLOVÉ
DOTACE
- nárokové
- nenárokové
příspěvek na školství
dotace na vybraná
zdravotnická zařízení
dotace na výkon státní správy
dotace na výkon
zřizovatelských funkcí
Dotační zdroje (jiné veřejné rozpočty):
- dotace ze státního rozpočetu
- dotace ze státních fondů (SFRB,
SFDI, SFŢP)
- dotace od krajů
- dotace z fondů EU
Skupiny dotací:
- nárokové
- nenárokové
MUNICIPÁLNÍ ROZPOČET
PŘÍJMY – ZÁPŮJČNÍ PROSTŘEDKY
 úvěry
 kontokorentní úvěr (účet)
 hypotéka
 leasing (finanční, operativní)
 komunální obligace
 směnka
ZADLUŽENOST OBCÍ / DLUHOVÁ SLUŽBA
dluhová sluţba
= podíl splátek úroků a jistin k celkovým příjmům obecního rozpočtu
(únosná velikost dluhové sluţby – do 30%)
 přímý dluh
 nepřímý dluh
MUNICIPÁLNÍ ROZPOČET
VÝDAJE
- široké spektrum, velká rozmanitost → přehlednější = negativní vymezení
Omezení výdajů ÚSC (územních samosprávných celků)
 zákaz poskytování dotací politickým stranám
 zákaz veřejné podpory (kromě veřejné podpory malého rozsahu)
 zákaz ručení za fyzické a právnické osoby
 stanovení odměn zastupitelům (určeno nařízením vlády)
Rozpočtové výdaje

mandatorní – závazné nutné výdaje dané legislativními předpisy, které
veřejný rozpočet musí vţdy realizovat

quasi mandatorní – výdaje, které ÚSC musí realizovat z podstaty své
existence (např. mzdy pracovníků úřadu)

nemandatorní – nepovinné → ROZVOJOVÉ
Pozn.: BĚŽNÉ VÝDAJE VS. KAPITÁLOVÉ VÝDAJE
PODNIKÁNÍ OBCÍ
ANO ?
NE ?
Formy podnikání obcí
 obec podniká sama
→ vztah k rozpočtu (podnikání mimo rozpočet → do rozpočtu jen HV)
→ nutné ţivnostenské oprávnění
→ povinné placení daní (daně zůstávají v obci)
 obec založí obchodní společnost(i)
→ cílem je: (i) dosahování zisku, (ii) zajišťování veřejných sluţeb
→ obec můţe vlastnit 100%, lze i spolupodíl s jinými vlastníky
→ veřejné zakázky
→ vztah k orgánům obce → působnost valné hromady vykonává rada
PODPORA PODNIKÁNÍ ZE STRANY OBCE
Motivace pro podporu podnikání
 zvýšení daňových výnosů obce (DPFO, daň z nemovitostí)
 zvýšení zaměstnanosti – niţší potřeba sociálních výdajů, niţší výskyt
sociálně-patologických jevů
Podpora podnikání – výběr příkladů

nabídka ploch pro podnikání

nabídka obecních objektů pro podnikání

vybudování průmyslové (podnikatelské) zóny / infrastruktura pro podnikání

vytváření podnikatelských inkubátorů

dobrá obecní administrativa (úřad, zastupitelstvo)

ovlivňování místních daní (místních poplatků)

poradenství pro podnikatele

zpracovaný strategický rozvojový dokument

existence územního plánu
MUNICIPÁLNÍ
MAJETEK
MAJETEK OBCE
OBEC
= právnická osoba, rozpočet, samospráva → VLASTNÍ MAJETEK
OBEC = NOSITEL VLASTNICKÉHO PRÁVA (Ústava ČR)
Majetek obcí:
 historický majetek, který obec vlastnila k 31.12.1949 (před znárodněním)
 majetek po národních výborech, který přešel na obec ke dne 23.11.1990
 majetek obce nabytý po 23.11.1990
--------- další majetek (kulturní památky, muzea, galerie, apod. – se souhlasem
příslušného resortu)
Hospodaření s majetkem ÚSC v ČR není speciálně upraveno
→ zcela v kompetenci zastupitelstva
→ majetek = základ samosprávnosti ÚSC
zák.o obcích,
krajích; veřejné
zakázky
→ majetek jako prostředek k zajišťování veřejných statků a sluţeb
→ majetek jako ekonomický nástroj (ovlivňování socioekonomického rozvoje)
→ majetek jako zdroj rozpočtu ÚSC
MAJETEK OBCE
Způsoby hospodaření s majetkem
 využití
(správa, provoz, efektivita – náklady, přínosy → finanční, společenské)
 prodej
(je třeba stanovit pravidla – jaký majetek, za jakých podmínek, nakládání s
prostředky z prodeje majetku, apod.)
 pronájem
(krátkodobý, dlouhodobý, trţní)
Hodnota majetku obce
 byty
 nebytové prostory
 pozemky
•lokalizace
•atraktivita
•význam majetku pro obec
•funkce majetku
Pozn.: majetek obcí se neodepisuje – evidovaná hodnota není reálná
SPOLUPRÁCE
MUNICIPALIT
SE SOUKROMÝM
SEKTOREM
Spolupráce municipalit se soukromým sektorem
Základní nástroje spolupráce
 informace
 komunikace
Formy spolupráce
 podpora stávajících podnikatelů (veřejné zakázky, spolurozhodovací /
konzultační role, informační toky – např. SF)
 podpora nově vznikajících podnikatelských subjektů (vytvoření podmínek –
poradenství, zázemí ve formě např. municipálního majetku – podnikatelský
inkubátor, apod.)
 podpora nových investic (ÚPD, příprava ploch pro podnikání –
infrastruktura, propagace, související sluţby)
 Public private partnership (PPP)
Pozn.: ideální situace = VZÁJEMNÁ spolupráce
INFORMOVÁNÍ V RÁMCI REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
Způsob předávání informací
běžná nebo speciální tiskovina
internet
elektronická pošta
krátké textové zprávy (SMS)
veřejný rozhlas
Pozitiva
vysoká společenská obliba
větší přehlednost
Negativa
relativně vysoké náklady
omezený prostor (počet
stran)
relativně nízké náklady
relativně neomezený
prostor (možnost umístění
velkého množství
informací)
relativně nízké náklady
možnost zaslání velkého
množství informací
možnost cíleného
informování
operativnost vyslání i
příjmu informace
obtížnější orientace
nižší dostupnost než
tiskovina
určitý konzervatismus
je vybudován téměř v každé
obci
operativnost vyslání
informace
minimální rozsah
informace
nejistý příjem informace
obtížnější orientace
nižší dostupnost než
tiskovina
určitý konzervatismus
minimální rozsah
informace
relativně vysoké náklady
(hromadné rozesílání)