16.8.2015, Střešovice Michael Pfann Pozdrav: Milost vám a pokoj od

16.8.2015, Střešovice Michael Pfann Pozdrav: Milost vám a pokoj od

16.8.2015, Střešovice
Michael Pfann
Pozdrav: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána
Ježíše Krista. Amen
Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, vítejte na dnešních
bohoslužbách.
Introit: Žalm 105,1-3 1Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte
jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky,
2
zpívejte mu, pějte žalmy, přemýšlejte o všech jeho divech,
3
honoste se jeho svatým jménem, ať se zaraduje srdce těch,
kteří hledají Hospodina!
1. Píseň: 105,1-4,9-10
Modlitba: Hospodine, Otče náš! Máme radost z tvého díla!;
ze světa do kterého si nás postavil; z přírody, kterou si nás
obklopil; z lidí, které jsi nás pozval milovat! Děkujeme!
Nemáme radost z mnoha věcí, které děláme my sami. Často se
nám nedaří. Ale díváme se na tvého Syna a získáváme naději,
že naše budoucnost je světlá. Tvůj Duch do nás vlévá sílu,
s jeho pomocí se nám kráčí snáze! Prosíme, ať v nás zůstává!
Amen
1. Čtení: Mt 17,1-13
2. Píseň: 604 Buď sláva Bohu, chvála Otci
2. Čtení (text kázání): 1 Kr 19,8-18
Milé sestry, milí bratři, milí přátelé, Hospodin proměňuje.
Prorok Elijáš vstává. Vstává a jí. Má za sebou krvavé
spory s těmi, kteří se od Hospodina obrátili k pohanským
modlám. V těchto sporech král Achab a královna Jezábel
nechali povraždit všechny proroky a pronásledují i jeho,
posledního z nich. Elijáš je zoufalý, že nesplnil svůj úkol,
když se mu nepodařilo přivést lid od bezmocného, ale
pompézního božstva Baala zpět k milujícímu, ale náročnému
Hospodinu. Je zoufalý ze smrtelného ohrožení královniným
pronásledováním. Zoufalý, že to zlé vítězí. V zoufalství uléhá
na poušť pod trnitý keř a chce zemřít. Ze spánku ho probouzí
Hospodinův anděl. Posilňuje ho vydatným pokrmem a s novou
nadějí ho posílá na dlouhou cestu. A Elijáš vstává proměněn.
Vstává a zázračně sytý vyráží na čtyřicetidenní pochod pouští.
Před několika týdny jsme s manželkou strávili den
v Dubaji, městě postaveném na poušti. Vydržet v pouštním
horku pár desítek minut pod žhnoucím sluncem je ubíjející.
Bez vody člověk začne velmi brzy omdlévat, bez jídla ztrácí
sílu, v horkých nocích se špatně spí. Všechno se nám rychle
dělo. Musel to tedy být opravdu zázračný spánek a zázračný
pokrm, kterými Hospodin posílil Elijáše, když se mu vrátila
chuť do života a naděje, a nad to dokázal ujít 40 dní pod
vražedně rozpáleným sluncem. Na jídle, pití a spánku záleží,
jsou to Boží dary, které nám dávají život, a k tomu působí
uklidnění i potěšení.
Tak jako kdysi Mojžíš, doputoval nyní Elijáš k Chorébu,
aby hovořil s Hospodinem. Putoval čtyřicet dní a čtyřicet nocí,
dobu dost dlouhou, aby k setkání s Hospodinem dozrál.
Hospodinova blízkost mu přináší pokoj a usíná. Než se my
sami připravíme na pokojnou blízkost Hospodinovu, také
šlapeme tak, jako šlapal Elijáš pouští.
Milé sestry, milé bratři! Hospodin Elijáše dvakrát stejně
oslovuje: „Co tu chceš?“. „Co tě sem přivádí, co tě trápí, s čím
se na mě obracíš?“ Hospodin se ptá a poslouchá. Nezačíná
s útrpným monologem o sobě, jak se to občas stává některým
lidem, ale zajímá se o Elijášova trápení a naslouchá mu. Chce
vědět, co ho trápí a teprve pak reaguje.
Elijáš dvakrát zopakuje, co ho tíží: Snažil se sloužit Bohu
tím, že sloužil lidem. Zvěstoval jim dobrá Boží zaslíbení, když
od nich utíkali k prefabrikovaným návodům na snazší život.
Namísto obrácení se jemu i ostatním prorokům dostalo
vražedného pronásledování. Jediný Elijáš zbyl a i on se bojí o
život a je zoufalý, že nikdo v to dobré, o čem svědčí, nechce
věřit. Možná sami často pociťujeme zoufalství z té
nerovnováhy, kdy na jedné straně stojí naše víra v Boží
Království se vším dobrým, co od něj očekáváme a na druhé
straně vidíme nezájem druhých lidí, jimž je taková víra cizí.
Jak rádi bychom jim předali alespoň kousek té naděje, která
nám pomáhá.
V podobném, či ještě větším zoufalství se nachází i
Elijáš. Nedělá ovšem tu chybu, že by Boží dílo vzal do svých
rukou a vydal se ho lidem otloukat o hlavu, dokud ho
nepřijmou, nebo spíš dokud si ho nezoškliví. Naopak, předává
své trápení do rukou Hospodinu. Elijáš totiž ví, že sám zmůže
jen málo.
Milé sestry, milí bratři, řešení, s kterým tentokrát přichází
Hospodin, je pro nás těžko stravitelné. Elijáš má za úkol
pomazat dva nové krále, Chazaela a Jehúa, namísto těch
krutých a bezbožných a má pomazat nového proroka, Elíšu,
namísto sebe. Noví králové a prorok Elíša mají přinést změnu,
nastolit pořádek, přivést lid zpět k Hospodinu. Což jinými
slovy znamená: přivést je zpět k důvěře v dobrou naději
Božího vedení. To zní dobře. Hospodinova vláda neupadla, jak
se bál Elijáš. Potíž se skrývá v prostředcích, jakými k tomu má
dojít. Koho z odpadlíků nezabije Chazael, toho zabije Jehú.
Kdo nepadne Jehúovým mečem, toho zavraždí sám prorok
Elíša. To jsou jatka. Zbude jen 7000 věrných.
Je to symbolický příběh. Jeho symbolice můžeme
rozumět. Můžeme chápat, že biblické líčení nám chce ukázat,
že Boží moc přemáhá všechnu nepravost. V tomto případě
vraždění Hospodinových proroků, kterého se dopouštěli
Achab a Jezábel. Přesto se jen těžko vyrovnáváme s tou
krvavou řežbou, kterou Hospodin odpadlíkům připravuje.
Byla by ale chyba kvůli tomu zavrhovat taková vyprávění. Je
dobré se snažit pochopit sdělení pod povrchem jejich morbidní
symboliky. Ta většinou pramení ze zoufalé zkušenosti jejich
autorů, která bývá přesně opačná popisovaným dějům. To, co
mají zakusit literární protivníci, často naopak zakoušeli právě
sami spisovatelé – židé v zajetí. Ti se takto snažili vyjádřit
naději na změnu tíživých poměrů. Naději skládali v Bohu,
který potírá nespravedlnost a přináší pokoj těm, kdo trpí.
Když čteme Starý Zákon s takovýmito krvavými
pasážemi, čteme ho očima Nového Zákona. Čteme ho očima,
které nám otvírá Kristus. Myslíme na jeho lásku k nepřátelům.
Na jeho proměňující odpuštění, které se nevztahuje pouze na
lidi spravedlivé a pravověrné, ale které je určené všem lidem,
jakkoli pobloudilým, kriminálním a zavrženým. Pak nás
takovéto krvavé líčení nutně musí pohoršovat. Rozumějme
ukrytému sdělení takových příběhů, ale podržme si zároveň
ono pohoršení. Bůh, kterého jsme poznali v Ježíši, je totiž Bůh
odpouštějící. Ježíš přináší zásadní proměnu, protože s ním
přichází odpuštění a vykoupení pro všechny, včetně těch, kdo
padli mečem za časů Elijáše. Snažme se koukat na svět očima
Kristovy milosti a nepřestaňme se pohoršovat nad bolestí,
bezprávím i násilím, ať už mají svůj původ kdekoli.
Milé sestry, milé bratři, podobně jako k Elijášovi,
promlouvá Hospodin na hoře i k Mojžíšovi a Ježíšovi. Ti tři
symbolizují jednu - Ježíšem završenou - prorockou a
vykupitelskou linii. Ke každému z nich promlouvá Hospodin
v čase nesnází a proměňuje jej. Pozoruhodný je způsob, jakým
promlouvá. Ačkoli se podle starozákonního líčení před
Hospodinem třese země, pukají hory a planou ohně, Hospodin
nepotřebuje takovéto přírodní úkazy k manifestaci své síly.
Nepromlouvá skrze hromy a blesky jako Baal, nebo jako Zeus.
Jeho hlas je jemný a tichý. Je to hlas, který se nevnucuje.
Uslyšíme ho, pouze pokud mu projevíme důvěru a vydáme se
na trpělivou cestu k jeho slyšení. Uslyšíme ho, když se
ztišíme. Zároveň je to hlas, který nás na cestu k sobě zve. Na
cestě nás posiluje. A sám nás k sobě přivádí. Ten hlas je jemný
jako vánek, ale proměna poměrů, kterou přináší, je mocná.
Přináší Boží spravedlnost do všeho bezpráví.
Před pár dny jsme byli s bratrem navštívit našeho starého
prastrýčka v léčebně dlouhodobě nemocných, kde už třetí
měsíc leží. Po dlouhém životě, v němž mnoho lidí čerpalo z
jeho vzdělanosti a pronikavého myšlení, leží osamělý na
posteli a sám toho zmůže jen málo. Vyvezli jsme strýčka na
zahradu pod velkou vrbu a povídali si s ním. Zajímal se o
rodinné a církevní dění, ale viděli jsme, že na ramenou se mu
za celý život nashromáždilo mnoho těžkého trápení, pod
kterými se choulil do kolečkového křesla. V jednu chvíli se ale
se strýčkem udála proměna. Narovnal se, zavřel oči a koupal
se v jemném vánku, který krátce unikl parnému dni, zavál pod
vrbu a čechral mu bílé vlasy. Trvalo to jen chviličku, ale pokoj
a úleva, které jsme na ten krátký čas mohli na strýčkovi
pozorovat, byly pozoruhodné.
Boží hlas jemný jako vánek můžeme zakoušet. Bývá to
vzácné a jen na okamžik, ale ta jemná síla proměňuje. Proráží
krunýř všech bolestí a přináší pokoj. Pokoj, skrze nějž
nakukujeme do přicházejícího Božího Království. K němu
nás hlas jemný jako vánek trpělivě vede.
3. Píseň: S 398 Zní, zní, zní
Ohlášky
Sbírka
4. Píseň: 621 Za ty, kdo hladem trpí a bídou
Přímluvná modlitba:
Pane Ježíši, věříme, že nám nasloucháš, a proto tě oslovujeme
s našimi prosbami. Myslíme na své blízké. Pomáhej jim nést
jejich radosti i strasti. Pomáhej nám být jim v nich nablízku.
Myslíme na rodiče, kteří čekají děti. Dopřávej jim všem
zdraví. Posiluj je v přípravách na rodičovství.
Myslíme na ty, kteří ztratili někoho blízkého. Prosíme, buď
jim oporou.
Myslíme na to, že prorok Elijáš byl přistěhovalcem bez
občanského práva v Izraeli, a přitom byl věrným služebníkem
Božím. Prosíme, připomínej nám to, v našich úvahách o
přistěhovalcích, či spíše uprchlících.
Myslíme, na ty, kdo jsou na cestách. Prosíme, dávej bezpečí
jejich krokům.
Modleme se společně slovy modlitby Páně: Otče náš,…
Poslání: Jan 13,34-35 Nové přikázání vám dávám, abyste se
navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte
navzájem. 35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci,
budete-li mít lásku jedni k druhým."
Požehnání: Sám Pán pokoje ať vám uděluje pokoj vždycky a
se všemi. Pán se všemi Vámi. (2 Tes 3,16)
5. Píseň: 489 Tvé požehnání, dobrý Otče