HL06-2014 - Hornické listy

HORNICKÉ listy
ČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD
PROSINEC 2014
PF 2015
Z obsahu
HORNICKÉ listy 6/2014
Vážení čtenáři Hornických listů, vážení zaměstnanci spo‑
lečností ze skupiny SD,
s blížícími se vánočními svátky a s koncem roku bych se
chtěl s Vámi podělit o svůj pohled na právě uplynulý rok 2014.
K tomu je ovšem užitečné shrnout tři roky restrukturalizace
společností skupiny SD, které pro nás všechny znamena‑
ly hodně náročné práce. Nové vedení Severočeských dolů
nastoupilo počátkem roku 2012 po rekordním roce 2011, ve
kterém se vytěžilo dnes již nedosažitelných 25 milionů tun
hnědého uhlí na obou našich dolech – v dole Tušimice přes
15 milionů tun a v dole Bílina 10 milionů tun. Všichni si na tu
fotografii z Hornických listů, na které jsou vagony s rekordními
těžbami, pamatujeme.
Roky 2012 a 2013 byly obdobím restrukturalizace, která
znamenala ve stále obtížnějších podmínkách evropského
a domácího podnikatelského prostředí v našem oboru v první
řadě snižování nákladů a koncentraci aktivit do našich vlast‑
ních dceřiných společností. Z většího počtu dcer, které Seve‑
ročeské doly dříve měly, se podařilo vytvořit 3 silné a velmi
schopné společnosti – PRODECO, Revitrans a SD – Kolejová
doprava. Prioritou bylo a je vše, co jsme schopni zajistit
vlastní činností našich společností, zabezpečit si sami doma.
Tento záměr se podařil a vytvořil reálné finanční přínosy. Další
významnou prioritou bylo získání maxima výnosů z naší ob‑
chodní činnosti, která je samozřejmě klíčová pro náš obrat.
Změnili jsme na jednáních s našimi obchodními partnery
množství obchodních smluv, nově jsme nastavili pravidla tak,
že se podařilo zvýšit tržby pro Severočeské doly. Zavedli jsme
novou obchodní značku Bílinské nízkosirnaté uhlí a usilujeme
o růst tržeb. Díky úspěšně provedené restrukturalizaci jsme
dosáhli za rok 2013 historicky nejlepšího parametru EBITDA,
kterým je v rámci Skupiny ČEZ měřena výkonnost jednotlivých
účetních jednotek.
Rok 2014 byl ve znamení dalšího snižování nákladů a vzhle‑
dem k tomu, že je dnes již jisté, že se rekordní rok 2011 už
nikdy nebude opakovat, tak jsme museli, bohužel, přistoupit
k snížení naší výrobní základny tak, aby nadbytečná a nevyu‑
žívaná kapacita nezatěžovala naše hospodářství. Organizační
změna je nezbytným opatřením proto, aby skupina SD nejen
v letošním roce, ale i v dalším období byla schopna plnit vše,
co se od nás očekává. Letošní rok byl rokem zápasu proti
kombinaci výrazného skokového zvýšení odvodů za vydobytý
nerost a anti­‑uhelné politiky EU, která by byla pro celý obor
hnědouhelného hornictví zcela jistě likvidační. Podařilo se nám
po dlouhých a náročných jednáních získat příslib ministra prů‑
myslu a ochodu i slovo ministra financí, že navýšení bude jen
dvojnásobné. To je velký úspěch, ale musí být ještě dotažen,
protože zatím se jedná jen o ústní příslib.
Bohužel, situace v evropském energetickém podnikatel‑
ském prostředí je velmi nepříznivá. Vinou dotací obnovitelným
zdrojům a neracionální energetické politiky EU, zejména však
z důvodu pomalého oživení po vleklé hospodářské krizi v eu‑
rozóně a z toho vyplývající nízké poptávky po elektřině klesá
cena silové elektrické energie, která je základnou pro výpočet
ceny 75–80 % našich vyprodukovaných tun uhlí. Vinou toho, že
v zimě 2013–2014 nebyla zima a letos to zatím nevypadá lépe,
nám navíc klesly tržby z prodeje našeho produktu s nejvyšší
přidanou hodnotou – tříděného uhlí. Výhled do budoucna
příznivý není. Evropská strategie snižování emisí CO2 o 40 %,
aktuality 6
aktuality 8
2/3
slovo ředitele
50 let úpravny uhlí Ledvice
Hlavním jubilantem prosince
je ledvická úpravna, kde
právě před padesáti lety
zahájili zkušební provoz.
Přesvědčte se, že ani
po půlstoletí služby jí
nedochází dech.
svět dolů 18
Nejvyšší báňské ocenění 2014
Dvě osobnosti ze Severočeských dolů
převzaly spolu s ostatními kolegy z těžebních
organizací z celé republiky v sídle Českého
báňského úřadu v Praze nejvyšší resortní
ocenění – medaili Georgia Agricoly.
Postřehy z Belchatówa
Návštěva největšího
polského hnědouhelného
dolu Belchatów pohledem
Davida Grünbauma z DNT.
pracovní den 20
zvyšování podílu OZE na produkci elektřiny o 27 % a snížení
spotřeby energií o 27 % je namířena prvořadě proti uhlí. V nej‑
bližších dnech bude vláda ČR schvalovat ASEK – aktualizaci
státní energetické koncepce na roky 2014–2040. Počítá se
v ní, že do roku 2040 klesne podíl produkce elektřiny z uhlí na
jednu třetinu stávajícího podílu. Zásadní je, že nová energetická
koncepce počítá s uhlím ze Severočeských dolů a počítá s ko‑
rekcí limitu těžby na dole Bílina, což je také jedním z největších
našich úspěchů roku 2014. Velkým úspěchem je podepsaná
kolektivní smlouva na roky 2015–2017, která zajišťuje sociální
smír a jistoty práce pro naše zaměstnance.
Jsem přesvědčen, že skupina SD a jednotlivé její společnosti
– Severočeské doly, PRODECO, Revitrans i SD – Kolejová do‑
prava v příštích letech obstojí se ctí a že v těžkých podmínkách
v EU i na domácím trhu udrží své respektované postavení. Je
nepochybné, že strategie Efektivní a bezpečná těžba bude
v naší společnosti úspěšně realizována i v dalších letech.
Chtěl bych Vám závěrem oznámit, že jsem se rozhodl z osob‑
ních důvodů ke konci letošního roku podat rezignaci na členství
v představenstvu SD a představenstvo tuto moji rezignaci
přijalo. Můj nástupce je respektovaný a velmi zkušený odborník
na oblast těžby s praktickými zkušenostmi z řídících pozic
v hornictví. Jsem si jist, že pod jeho vedením bude úspěšná
budoucnost skupiny SD zabezpečena. Bylo mi velikou ctí
v Severočeských dolech pracovat a v mém životě patří skupině
SD významné místo. Dovolte mi Vám všem, zejména zaměst‑
nancům skupiny SD, poděkovat za více než tři roky plodné
a efektivní spolupráce. Přeji Vám a Vašim blízkým hezké Vánoce,
hodně zdraví a osobních i pracovních úspěchů do dalších let.
S pozdravem Zdař Bůh!
Ivan Lapin
předseda představenstva SD a generální ředitel
z historie těžby uhlí na Bílinsku 26
Důl Mír
Zdeněk Dvořák pro Vás připravil
pokračování zajímavé historie jednoho
z kdysi největších hlubinných dolů v
našem revíru – dolu Mír u Břežánek.
Stříbrná adventní neděle posádky rýpadla
KU 300.9/K 64 na DNT
To, že se kolesa našich rýpadel nezastaví ani
během víkendů a svátků, je známá věc.
HORNICKÉ listy 6/2014 časopis zaměstnanců skupiny SD
VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA
REDAKCE: Hornické listy, Budovatelů 2830, 434 01 Most, e­‑mail: [email protected] REDAKČNÍ RADA: předseda: Vladimír Budinský;
místopředsedkyně: Jaroslava Šťovíčková; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Viktor Hrdina,
Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: E 3126 TISK:
Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. Pro SD, a. s. zajistil INFO­‑PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 6/2014: 19. 12. 2014
UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2015: 12. 3. 2015. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.hornicke-listy.cz
Úpravna má nový 200metrový most
HORNICKÉ listy 6/2014
Ani na letošním už 19. ročníku
soutěže pan­‑evropské společnosti
Comenius o nejlepší firmu v České
republice nechyběly Severočeské
doly. Na slavnostním vyhlášení ve
Španělském sále Pražského hra‑
du převzal 28. listopadu generální
ředitel SD Ivan Lapin ocenění za
vynikající 9. místo od předsedy po‑
slanecké sněmovny Jana Hamáčka.
V prestižní soutěži hodnotící pro‑
fesionalitu činností nominovaných
firem Severočeské doly uhájily loň‑
ské umístění. Absolutním vítězem
letošního ročníku byla automobilka
Škoda Auto, následovaná společ‑
nostmi Agrofert a ČEZ.
V rámci výstavby nového objektu na‑
kládky tříděného uhlí – autoprodeje byly
v polovině listopadu usazovány čtyři
50metrová mostní pole technologického
mostu mezi třídírnou druhů a právě bu‑
dovaným autoprodejem. Protože každé
pole dosahovalo hmotnosti téměř 100 t,
bylo nutné pro uložení mostních polí na
pilíře použít nejvýkonnější v tuzemsku
provozovaný příhradový jeřáb Demag
CC – 2 800 s maximální nosností při
vyložení 600 t. Jeřáb se pohyboval po
vlastním pásovém podvozku a s ohle‑
dem na náročné přípravné práce, vý‑
kyvy počasí (rychlost větru nesměla
překročit 5 m/s) a relativně omezený
obestavěný prostor usazoval mostní
pole několik dnů.
SD opět mezi nejlepšími
Výstavba ochranného valu
u obce Březno
Také v prosinci pokračovaly bez pře‑
rušení zemní práce na stavbě ochran‑
ného valu oddělujícího obec Březno od
dobývacího prostoru DNT. S výstavbou
se začalo v červnu letošního roku. Na‑
vzdory robustním rozměrům valu s dél‑
kou 560 m, šířkou 87 m, nejvyšší výškou
14 m a objemu se zhruba 300 tis. m3 ze‑
min, bylo na konci roku 2014 kolem 40 %
tělesa valu už nasypáno, což odpovídá
stanovenému harmonogramu prací, kte‑
rý počítá s dokončením v dubnu 2015
a následným ozeleněním. Tvar valu byl
navržen speciální studií tak, aby účinně
bránil pronikání hluku a prachu z těžeb‑
ních operací DNT do sousedního Března.
Budovaný val bude součástí komplexu
ochranných opatření, který už zahrnuje
ochranné lesní pásy a dva menší valy.
Kolektivní smlouva na období 2015 až 2017 podepsána
Vyjednávání nové kolektivní smlouvy
na roky 2015 až 2017 bylo po korektních a náročných jednáních uzavřeno
dohodou zástupců odborových organizací a zaměstnavatele. Jednání
bylo zahájeno 15. 7. 2014 a úspěšně skončilo po celkem 7 kolech
26. 11. 2014. Slavnostní podpis nové
kolektivní smlouvy se pak uskutečnil
15. 12. 2014 v Chomutově za účasti
předsedů odborových organizací
a vedení Severočeských dolů.
Shrnutí základních změn a úprav nové
kolektivní smlouvy
 Tarifní nárůst: v roce 2015 nulový,
v roce 2016 se o tarifním nárůstu bude
jednat a k 1. 1. 2017 se zvýší měsíční
osobní tarifní mzdy minimálně o výši
inflace v roce 2017.
 V roce 2017 bude zajištěn takový ob‑
jem mzdových prostředků, aby byl
umožněn růst mezd zaměstnanců
s individuální smlouvou minimálně
o výši inflace v roce 2017.
 Výplata mimořádné odměny ve výši
8 500 Kč/zaměstnance v měsíci lednu
2015.
 V roce 2015 se zvýší příplatek za práci
v noci o 1 Kč/h (18 Kč/h) a v roce 2017
o 1 Kč/h (19 Kč/h).
 Od roku 2015 se zvýší příplatek za
řízení a údržbu referentských vozidel.
 Od roku 2015 se zvýší příplatek za
vedení čety o 100 %.
 Od roku 2015 se zvýší příplatek za
střídání na pracovišti z 35 Kč/sm na
40 Kč/sm.
 V roce 2016 se zvýší jubilejní odmě‑
na při prvním ukončení pracovního
poměru po vzniku nároku na důchod
o 100 % při zachování stávajících pod‑
mínek pro výplatu.
 V případě, že v měsíci listopadu bude
očekáváno zlepšení tvorby provozní‑
ho výsledku hospodaření bez vlivu
odpisů, proti schválenému ročnímu
plánu, zvýší se průměrná výše 2. části
dodatkové mzdy za každé 1 % pře‑
kročení ukazatele minimálně o 8 % ze
stanovené základny, maximálně však
do výše 110 % splnění stanoveného
ukazatele, a to s přihlédnutím k cel‑
kovému mzdovému vývoji.
 V roce 2015 budou poskytnuty ne‑
peněžní poukázky ve výši 2 500 Kč/
zaměstnance.
 Zaměstnavatel nepředloží statutárním
orgánům při přípravě plánu pro rok 2015
žádný návrh organizační změny, jejímž
důsledkem by bylo hromadné propouš‑
tění zaměstnanců. Zaměstnavatel však
upozorňuje, že v návaznosti na prove‑
dené organizační změny k 1. 1. 2015
může v zájmu stabilizace dojít k dílčím
změnám a korekcím v počtu a profesní
struktuře zaměstnanců společnosti.
Celý text kolektivní smlouvy je zve‑
řejněn na intranetu a bude vydán také
v tištěné podobě.
Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2014:
leden
až
listopad
Počet evidovaných úrazů
2014
2013
DB
47
33
DNT
7
Správa, a. s.
SD celkem
Rozdíl
Počet úrazů se záznamem
Rozdíl
2014
2013
14
11
14
-3
17
-10
1
8
-7
1
2
-1
0
2
-2
55
52
3
12
24
-12
Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.
4/5
aktuality
aktuality
6/7
Nejvyšší báňské ocenění
– medaili Georgia Agricoly
za rok 2014 získaly dvě osobnosti
ze Severočeských dolů
Antonín Vincenc, vedoucí odboru investic a technického rozvoje a Jaroslav Tourek, ředitel kanceláře
generálního ředitele, byli ve čtvrtek 11. prosince v sídle Českého báňského úřadu vyznamenáni
za zásluhy o rozvoj hornictví. Nejvyšší resortní ocenění převzali z rukou předsedy ČBÚ Ivo Pěgřímka.
Letos se elitní skupina odborníků, kteří přispívají ku prospěchu českého hornictví, rozšířila celkem
o dalších 19 držitelů nominovaných z organizací podléhajících dozoru státní báňské správy.
Na slavnostním předání medailí všem osobně pogratuloval ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
HORNICKÉ listy 6/2014
Nejvyšší báňské vyznamenání pro Antonína Vincence a Jaroslava Tourka
V případě Antonína Vincence a Jaro‑
slava Tourka byla po zásluze oceněna
jejich dlouholetá a obětavá práce – podíl
na týmovém úsilí, díky němuž jsou obě
těžební lokality Severočeských dolů ve
výborné kondici. Navíc oba vnímají u své
profese společenský přesah a vytrva‑
le se snaží o pozitivní vnímání hornictví
jako tradičního a nezastupitelného oboru
s tisíciletou tradicí, který zůstává součástí
naší vyspělé společnosti a přináší jí užitek.
Antonín Vincenc, absolvent ČVUT
Praha, začal svoji hornickou cestu v roce
1980 na Dolech Bílina. Postupně prošel
řadou pozic – od vedoucího referenta
péče o základní fondy, výrobního inspek‑
tora, vedoucího provozu autodopravy, ře‑
ditele závodu dílen a energetiky – až po
technického náměstka a ředitele Dolů
Bílina, následně i ředitele DNT. Hluboké
zkušenosti má tedy z obou těžebních
lokalit. Od roku 2008 zastává pozici ve‑
doucího odboru investic a technického
rozvoje. Svojí technickou a řídicí činností
se výrazně podílel na zavádění a rozvoji
moderních metod v provozu zařízení po‑
vrchové těžby uhlí a uplatnění koncepční
investiční strategie při výstavbě nových
technologických zařízení, rekonstrukcích
Prestižní
medaili
uděluje ČBÚ
od roku 2003
osobnostem,
které svou
dlouhodobou
a obětavou
prací přispěly
a přispívají
k rozvoji
českého
hornictví.
a modernizacích těžební i úpravárenské techniky, výstavbě vo‑
dohospodářských děl, stavebních objektů i dodávkách nových
strojů a zařízení.
Jaroslav Tourek, ředitel kanceláře generálního ředitele,
nastoupil na DNT po absolvování ČVUT Praha v roce 1977.
Provozní zkušenosti získával jako mechanik směny, vedoucí
referent útvaru rozvoje systému řízení, elektromechanik úseku
a zástupce vedoucího úseku. Ve všech těchto pozicích se snažil
v maximální možné míře uplatňovat nejnovější poznatky, zejména
z oblasti elektro. Od počátku 90. let zastával pozice vedoucího
odborného referenta, specialisty, vedoucího sekretariátu ge‑
nerálního ředitele a ředitele kanceláře generálního ředitele SD.
Dobré jméno Severočeských dolů šíří nejen z titulu své náročné
funkce, ale také jako spolehlivý koordinátor akcí k udržování
hornických tradic. Ve světě je uznávaným odborníkem aktivně
vystupujícím na prestižních mezinárodních hornických konfe‑
rencích a seminářích.
Ministr Jan Mládek podporuje využívání domácího nerostného bohatství
Význam udělení nejvyšších resortních ocenění umocnila pří‑
tomnost ministra průmyslu a obchodu ČR Jana Mládka. Ve
svém projevu připomněl historickou tradici hornictví v českých
zemích a zmínil i ryze současnou situaci – připravovanou aktu‑
alizaci státní energetické koncepce. Dotkl se také problematiky
možného prolomení limitů, které v případě Dolů Bílina vnímá
jako „prolomení s malým p“, jelikož drobné úpravě linie těžby
nebrání v tomto případě žádné lidské sídlo. Ministr Mládek
neopomenul ani v současnosti hodně diskutované téma těžby
uranu. V závěru svého projevu popřál českému hornictví, aby ho
v návaznosti na bohatou historii čekala stále dobrá budoucnost.
Praha, 11. prosince 2014: předseda ČBÚ Ivo Pěgřímek (uprostřed) s našimi čerstvými nositeli medaile G. Agricoly.
Medaile Georgia Agricoly
Cenu pojmenovanou po renesančním
hornickém odborníkovi Georgiu Agricolovi
uděluje od roku 2003 Český báňský úřad
ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu
a obchodu ČR, Zaměstnavatelským sva‑
zem důlního a naftového průmyslu a Od‑
borovým svazem pracovníků hornictví,
geologie a naftového průmyslu. Georgius
Agricola proslul jako autor spisu Dvanáct
knih o hornictví a hutnictví, kterou dokončil
v roce 1550. Ač pocházel ze Saska, dů‑
ležitou část života působil v Jáchymově,
kde byl městským lékařem a správcem
lékárny. Kromě hornické literatury (Dialog
o hornictví, O povaze nerostů) proslul jako
mineralog.
Během jedenáctileté tradice získalo nej‑
vyšší české báňské ocenění zhruba 460
osobností, které svou dlouhodobou a obě‑
tavou prací přispěly a přispívají k rozvoji
českého hornictví. Pravidelně se mezi nimi
objevují také představitelé Severočeských
dolů. V posledních letech to byl například
Jiří Neruda, Martin Vrubel nebo Ivan Lapin,
jenž coby loňský laureát přišel letos popřát
k získání medaile kolegům z SD. Od pro‑
since tedy zdobí hornické uniformy Anto‑
nína Vincence a Jaroslava Tourka nejvyšší
vyznamenání – medaile Georgia Agricoly.
Oběma upřímně gratulujeme.
text a foto: Tomáš Vrba
Jaroslav Tourek přijímá gratulaci od ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka.
Předseda ČBÚ Ivo Pěgřímek při slavnostním předání medaile Antonínu Vincencovi.
50 LET ÚPRAVNY UHLÍ LEDVICE
Od minulosti k dnešku
Rozvoj intenzivní kontinuální povrchové těžby v duchcovsko­‑bílinské
oblasti poznamenané historickým hlubinným dobýváním, které ovlivňovalo
kvalitu těženého uhlí v povrchových lomech, plánované razantní navýšení
těžeb a centralizace provozů na třídění a úpravu vytěženého uhlí vedly
k záměru vybudovat v sousedství města Ledvice moderní, efektivní
úpravárenský komplex vyhovující požadovaným vyšším těžbám. Výstavba
úpravny začala v roce 1960 a do konce desetiletí byly dokončeny veškeré
technologické objekty pro zušlechťování a úpravu uhlí – drcení, třídění
a praní. Inovace a zdokonalování úpravárenského provozu pokračovalo
také v dalších desetiletích a ledvický úpravárenský provoz byl schopen
reagovat na zvýšené objemy těžby při dodržení kvalit produkovaného uhlí.
Od 90. let navíc s větším apelem na zlepšení životního prostředí nejen vůči
zaměstnancům, ale také směrem k sousedním obcím. Během padesátého
výročí panuje v úpravně čilý stavební ruch, kde kromě plánovaných
rekonstrukcí technologických celků finišují práce na přemístění drobného
prodeje. Díky systematickým modernizacím, rekonstrukcím a zavádění
nových technologií je ledvická úpravna navzdory padesátiletému
nepřetržitému provozu spolehlivým výkonným úpravárenským zařízením
odpovídajícím náročným podmínkám třetího tisíciletí. V návaznosti
na dokončení nového zdroje o výkonu 660 MW sousední elektrárny
a vytěžitelné zásoby Dolů Bílina ji určitě čeká ještě dlouhá budoucnost.
PĚT DESETILETÍ LEDVICKÉ ÚPRAVNY
 1960 – 1967
výstavba a postupné uvádění jednotlivých úseků do provozu
 1968 – 1979
plynulé provozování všech úseků a postupné zvyšování množství zpracované uhelné
vsázky na zhruba 8,5 mil.
 1980 – 1989
průběžné modernizace, postupné nahrazování kolejové přepravy těženého uhlí
z lomu dálkovou pásovou dopravou, výkonné třídiče usnadňují třídění prachového
a ořechového uhlí, vybudování velkokapacitního depa­‑skládky vytěženého uhlí
s kapacitou 100 t, která vykrývá případné výpadky v těžbě, nebo naopak nedodání
vagonů k odběru upraveného uhlí a zastavení odbytu sousední elektrárnou
HORNICKÉ listy 6/2014
 1990 – 2000
implementace zařízení a technologií pro zlepšení životního prostředí – mokré hladi‑
nové odlučovače, odsávání prachu, bezodpadní provoz prádla, rekonstrukce skládky
mouru s ohledem na minimalizaci prašnosti vůči sousedním obcím
 2001 – 2014
pokračují rozsáhlé modernizace a inovace týkající se celého provozu – díky nimž je
úpravna schopná podávat historicky nejvyšší výkony (10,1 mil. t v roce 2011), jsou
dokončeny důležité ekologické stavby k omezení pronikání prachu a hluku vůči
sousedním obcím – protiprašná stěna, opláštění hlubinných zásobníků, přemístění
skládky mouru. Pokračují stavební práce na přeložení nakládky tříděného uhlí – au‑
toprodeje (dokončení v roce 2015).
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, archiv DB
8/9
aktuality
výložníku se pak vyznačuje zvýšenou tu‑
hostí v krutu. Rovnoměrné rozložení sil
a zamezení kroucení konstrukce vzpěry
vykládacího výložníku zajišťuje dvoula‑
nový kladkostroj zdvihu (původní PVZ
mají jednolanový kladkostroj). Změnami
prošel také podvozek, kde projektanti
z PRODECA využili zkušeností z realizací
podvozků dobývacích strojů dodaných
během posledních let na lokality SD –
unifikace jednotlivých dílů s podvozky
KK 1 300/K 111 či ZPDH 6 300/Z 102. Spo‑
lehlivou přepravu těženého materiálu po
dopravních linkách budou zajišťovat širší
pásy (1 400 mm oproti běžným 1 200 mm),
vyšší korýtkovost a delší násypka. Místo
pevných stolic byly použity girlandové
válečky. Samozřejmostí je řízení pohonů
frekvenčními měniči. Myslelo se také na
posádku. Kromě klimatizované kabiny
jde například o pochůzné lávky na obou
stranách vykládacího výložníku.
Nový PVZ 2 500 P. 1/7
pro Doly Bílina
HORNICKÉ listy 6/2014
Zbrusu nový PVZ (pásový vůz zakládací) s řadou inovativních řešení vyprojektovali a vyrobili v dceřiné
společnosti PRODECO. Kompletace téměř tří set tunového stroje probíhala během druhého pololetí letošního
roku na montážním místě v Bílině. Na začátku prosince pak PVZ 2 500 P. 1/7 úspěšně absolvoval transport
do místa nasazení, tedy na až na 7. skrývkový řez, kde funguje jako doplňující propojení mezi rýpadlem
KU 300.13/K 71 a dálkovou pásovou dopravou. Tým zkušených odborníků z PRODECA odvedl výbornou
práci – od projektu až po montáž, pracovníci z lomu zase zvládli na jedničku několikakilometrový transport,
kterému navíc přálo i počasí. To vše umožnilo, že už 15. prosince se nový PVZ zapojil do těžby nadloží.
Pásové vozy
Bez pásových vozů by se kontinuální
těžba uhlí neobešla. Jsou nezbytným do‑
plňkem technologických celků tvořených
rýpadly, dálkovou pásovou dopravou
a zakladači. Mají několik možností vyu‑
žití. Mohou fungovat jako malý zakladač,
nebo zkracovat či prodlužovat DPD či
jako v případě PVZ 2 500 P. 1/7 propo‑
jovat rýpadlo s porubním dopravníkem.
Většina používaných PVZ na DB pochází
ještě od dnes již zaniklého výrobce Trans‑
porty Chrudim. I když nový PVZ ze svých
předchůdců vychází, jde o kompletně
modernizované a inovované zařízení. Pro
lepší ovládání byla například změněna
geometrie boční siluety, která eliminuje
potencionální statickou nestabilitu vy‑
kládacího výložníku. Vlastní konstrukce
PVZ 2 500 P. 1/7
Projekt nového PVZ zpracovával tým
z vývojového oddělení konstrukcí PRO‑
DECO na jaře 2013, poté byla vypra‑
cována výrobní dokumentace. Montáž
byla zahájena 1. července 2014. Po jejím
dokončení začal 3. prosince transport
z montážního místa až na 7. skrývkový řez,
kde je PVZ nasazený jako první. Trans‑
portní trasa dosahovala zhruba 6 kilo‑
metrů a křižovala například všechny tři
uhelné odtahy, nebo uzel PVZ v lomu. Po
čtyřech dnech byl nový PVZ 2 500 P. 1/7
na místě a od 15. prosince se pak aktivně
zapojil do těžby skrývky.
text a foto: Tomáš Vrba
Slavnostní okamžik ze zahájení transportu –
Pavel Komrska, ředitel Provozu lom, symbolicky
uvítal nový přírůstek do lomu lahví sektu.
Pro lepší ovládání byla
upravena geometrie boční
siluety, která eliminuje
statickou nestabilitu
vykládacího výložníku.
NEBE I PEKLO NA ZAHRADĚ SD
Martin Ulrich s šikovnou
partou lidí z ředitelství SD
v Chomutově připravil i letos
dětem nevšední a nápaditou
mikulášskou nadílku v zahradě
chomutovské administrativní
budovy. Dobrý úmysl
a radost ještě znásobili, když
v kostýmech navštívili také malé
obyvatele dětského domova.
Letošní mikulášská nadílka se v ad‑
ventně vyzdobené zahradě pořádala už
potřetí. Také tentokrát přinesl program
řadu novinek a překvapení. Letošní
Vítání Vánoc s Mikulášem a čertem se
událo v pátek 5. prosince a přilákalo
víc než 200 předškoláků a školáků.
Cesta za čerty a Mikulášem vedla přes
originální atrakce – skutečnou kovárnu,
lukostřelbu na draka a pohádkovou
hádanku – a děti si tak nejen zasoutěži‑
ly, ale také předvedly, jaké znají koledy
a vánoční básničky. Na
děti nepochybně zapůsobil i krásně
nasvícený betlém a živá zvířata. Vy‑
užily možnost připravit si vlastníma
rukama vánoční svícen nebo získat
vánoční razítko na dopis Ježíškovi. Po‑
zoruhodné je, že do detailů propraco‑
vanou adventní akci připravila a reali‑
zovala ve svém volném čase kreativní
pětice – Martin Ulrich, Viktor Hrdina,
Lukáš Kopecký, Pavla Kuzbachová
a Marek Votruba z SD. Podařilo se
jim to nejcennější – v předvánočním
shonu zklidnit děti i jejich rodiče a dát
jim možnost společně užívat pravou
atmosféru s tradičními ryze českými
atributy – Mikulášem, anděly a čerty.
V bohaté nadílce si děti domů od‑
nesly kromě oblíbených pamlsků
také opravdové bílinské uhlí, které
většinou viděly prvně v životě.
Hodně radosti přinesl pak Mikuláš
s doprovodem i do chomutovské‑
ho dětského domova. I tam začalo
odpočítávání dnů do Vánoc a těšení
na Ježíška.
text a foto: Tomáš Vrba
10/11
aktuality
1973
2014
Optimistický milionář František Babovák
HORNICKÉ listy 6/2014
První kontakt s povrchovou těžbou uhlí na Tušimicku získal před padesáti lety, jako učeň v tehdejším
středisku autodopravy. Dnes patří František Babovák mezi nejzkušenější řidiče nákladních aut,
s přehledem křižuje nejen dobývací prostory DNT, ale často jeho trasy vedou i po běžných silnicích. Za
volant náklaďáku v barvách DNT, později SD – Autodoprava a dnes Revitrans, usedá od roku 1969 a jako
skutečný profesionál najezdil hodně přes milion kilometrů – pochopitelně bez jediné nehody.
V prostředí DNT se pohybujete úctyhodných padesát let. Jak jste tady
tenkrát začínal?
Asi jako většinu mladých kluků, také
mě lákala auta a v roce 1964 jsem se
začal učit automechanikem pro důl
Nástup Prunéřov, respektive pro jeho
středisko autodopravy, které mělo dílny
v Milžanech. Ještě během učení jsme se
přestěhovali do Tušimic, kde byl právě
dokončen nový areál pro autodopravu,
a to včetně dílen. Po vyučení a absol‑
vování základní vojenské služby, kde
jsem řídil legendární Pragu V3S, jsem
se vrátil zpátky na šachtu, a od té doby
jsem tady řidičem.
Kolik aut jste během těch let vystřídal
a jaké bylo podle vás to nejlepší?
Jestli dobře počítám, měly by to být
čtyři tatrovky, tři liazky a jedna avie.
Pamatuji, že
dříve byly
šachetní
komunikace
v mnohem
horším stavu
než dnes.
Celkem jsem tedy jezdil s osmi auty. Na všechna rád vzpo‑
mínám. Dokonce si dodnes pamatuji jejich poznávací značky:
Tatra 111 CV 16-19, Tatra 138 CV 12-30, Tatra 148 CV 24-85
a tak dále… Nejraději jsem měl Liaz 706 Turbo, což byla
dvounápravová sklápěčka s předním náhonem. Byl to jediný
můj náklaďák, pro který jsem si byl přímo u výrobce. Bylo to
v roce 1991 a liazky se tehdy montovaly v Mnichově Hradišti.
Oproti předešlým liazkám, které jsem řídil, měla tahle větší
výkon motoru. Najezdil jsem s ní bezproblémových 450 tisíc
kilometrů.
Jezdil jste výhradně po důlních komunikacích, nebo také
po státních silnicích?
V mém případě šlo vždycky o takový mix. Jezdil jsem všude.
Byla období, kdy převažovala doprava po šachtě, nebo naopak
několik let jsem fungoval jako takový nákupčí nejrůznějších
součástek pro těžbu, takže jsem jezdil po celé republice. Na
konci 60. let, když jsem začínal, to jsem vozil hlavně škváru
z předpolí, se kterou se tehdy vysypávala kolejiště. Nakládka
a doprava vytěžené skrývky a uhlí totiž probíhala prostřednic‑
tvím lžícových rýpadel E 2,5 do vagonů. Tehdy ještě v lomu
fungovala kolejová doprava. Zhruba
v roce 1979 jsem přesedlal z tatrovky na
trambus a šachetní cesty vyměnil za as‑
faltky. Zavážel jsem uhlím (nejčastěji tím
ekologickým z Ledvic) naše tušimická
rekreační střediska na Klínovci a Křivo‑
klátě. Další mou uhelnou štací bylo zá‑
sobování kotelen v Prunéřově a závodů
skrývek v Prunéřově a Březně. Kromě
uhlí jsem také přivážel náhradní díly pro
velkostroje z centrálního revírního skladu
v Modlanech. Za speciálními kompo‑
nenty jsem se ale vydával mnohem dál.
Pravidelně jsem přivážel třeba z Brna
elektromotory, z Liberce brzdové špalky.
Vzpomínám také na tatrováckou mo‑
torárnu ve Františkových Lázních, kde
se kdysi dělaly generálky motorů Tater
T 138, které patřily ve vozovém parku
tušimické autodopravy k nejpočetněji
zastoupeným.
Můžete přiblížit, kam vedou vaše současné trasy a jakým vozidlem aktuálně jezdíte?
Také dnes střídám cesty po šachtě se
státními silnicemi. Po DNT jezdím tříná‑
pravovou Tatrou 815, což je třístranná
sklápěčka, která uveze téměř 13 tun.
Většinou s ní vozím skrytou ornici z před‑
polí na deponii a během ranní směny
najedu přibližně 200 kilometrů. Když je
třeba, usedám za volant Avie A 60, se
kterou vozím třeba do opravny v Bílině
nejrůznější součástky velkostrojů.
Jste skutečný profesionál s mnohaletými zkušenostmi. Můžete porovnat,
jak se jezdilo dříve a nyní?
Pamatuji, že dříve byly šachetní ko‑
munikace v mnohem horším stavu než
dnes. Problémy jsme mívali třeba na pa‑
nelových cestách. Když po nich projel
buldozer, koukaly z panelů dráty, které
jsme pak raději my sami řidiči upalovali.
Píchnout pneumatiku bylo tehdy velmi
snadné. Chemlonové pneumatiky nebyly
tak odolné jako ty dnešní s ocelovými
kordy. Teď se prostě jezdí po DNT líp.
Nejen díky pokroku v technice, ale i pro
nesrovnatelně víc kilometrů zpevněných
cest. Naopak daleko horší situaci vidím
na státních silnicích, kde je nesrovnatel‑
ně hustší a dynamičtější provoz. Vzpo‑
mínám, že když jsem kdysi jezdil v noci
do Brna, potkal jsem během celé ces‑
ty tak 10 náklaďáků. To už je dneska
nepředstavitelné.
text a foto: Tomáš Vrba
Životní jubileum Vratislava Vajnara
Počátkem prosince oslavil Vratislav Vajnar krásné 70. narozeniny.
Na tradičním předvánočním setkání bývalých zaměstnanců osobně
zakladateli Severočeských dolů, v jejichž čele stál dvanáct let,
k životnímu jubileu pogratulovali kromě bývalých spolupracovníků
také představitelé současného vrcholového vedení společnosti.
Podíl Vratislava Vajnara na rozvoji
moderní povrchové těžby na Tušimicku
a Bílinsku je zcela mimořádný. Zkuše‑
nosti s povrchovým dobýváním uhlí
získával už od roku 1969, kdy se stal
zaměstnancem DNT. Postupně prošel
různými profesemi, včetně vedoucího
výroby a hlavního inženýra důlně tech‑
nického provozu. V roce 1984 úspěš‑
ně ukončil studia na Fakultě strojní
a elektrotechnické VŠB v Ostravě. Díky
odborným předpokladům, dokonalé
znalosti báňské problematiky a pře‑
devším vysokému morálnímu kreditu
a osobní noblese byl v květnu 1989
demokraticky zvolen zaměstnanci teh‑
dejšího podniku Doly Nástup ředitelem.
V čele DNT stál také během složitého
období na počátku 90. let, kdy proběh‑
la transformace a decentralizace revíru
a zrodilo se fungující spojení DNT a DB.
V roce 1994 se stal prvním generálním
ředitelem nově vytvořených Severo‑
českých dolů, které se staly pod jeho
vedením dominantní a stabilní těžební
společností v ČR. Kromě vynikajících
hospodářských výsledků se zasazoval
také o příkladnou péči o zaměstnance
a obce sousedící s dobývacími pro‑
story SD. Už během prvních let své
existence představovaly Severočeské
doly důležitou jistotu pro celý náš regi‑
on, a to jako významný zaměstnavatel
a podporovatel rozvoje veřejného ži‑
vota. Pan Vajnar byl generálním ředi‑
telem až do roku 2006, kdy odešel do
důchodu. Za svůj mimořádný přínos
o rozvoj hornictví byl oceněn nejvyšší‑
mi resortními vyznamenáními – medailí
G. Agricoly a Českým Permonem.
A jak žije vitální sedmdesátník Vra‑
tislav Vajnar dnes? „Věnuji se rodině.
Po létech maximálního pracovního
vytížení mám dostatek času na naši
chalupu, zahradu, hraní golfu a přede‑
vším čtyři vnoučata, ze kterých máme
s manželkou velkou radost. Potěšilo
mě také nedávné setkání s bývalými
kolegy, se kterými jsem si rád zavzpo‑
mínal na naše aktivní léta. Za gratulaci
děkuji také našim nástupcům, kteří nás
seniory informovali o aktuálním dění
v Severočeských dolech.“
text a foto: Tomáš Vrba
12/13
svět dolů
svět dolů
HORNICKÉ listy 6/2014
Zcela zaplněný zasedací sál VÚHU v Mostě vyslechl 27. listopadu 2014 sérii pečlivě
zvolených přednášek zaměřených na dopady evropských legislativních změn aplikované
do národní legislativy v těžebním průmyslu, sektoru energetiky a teplárenství.
Konferenci připravila Hornická společnost podkrušnohorské oblasti v úzké spolupráci
s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Účastníci získali
přehled vývoje relevantní legislativy EU a seznámili se s pohledem přednášejících
odborníků na konkrétní makro- i mikroekonomické dopady unijní politiky, včetně
očekávaných vlivů na konkurenceschopnost podniků v českém těžebním průmyslu.
Problematika úhrad
z vytěžených nerostů v ČR
Po krátkém úvodu Františka Frause,
předsedy Hornické společnosti pod‑
krušnohorské oblasti, vystoupila
s velmi aktuálním referátem ředitelka
VÚHU, a. s. Most Marcela Šafářová.
Podala podrobný přehled a komentář
k návrhu MF ČR na změnu výpočtu
úhrady z vydobytých nerostů a z do‑
bývacího prostoru, která má přinést
vyšší příjmy do státního rozpočtu. Podle
zadání ZSDNP zpracoval VÚHU Most
v červenci Analýzu dopadů navýšení
úhrad z vydobytých nerostů a z dobý‑
vacího prostoru pro hnědé uhlí, kterou
pak v srpnu předložil ZSDNP na MF
a MPO. V analýze byly identifikovány
náklady a výdaje státního a veřejných
rozpočtů vlivem snižování počtu za‑
městnanců a porovnány s očekávaný‑
mi příjmy z navýšení úhrad. Zahrnut
byl mimo jiné odhad poklesu podpory
obcí dotčených těžbou hnědého uhlí
(zhruba z 240 mil. na 20 mil. korun roč‑
ně). Výsledky analýzy byly projednány
na úrovni ministrů a jejich náměstků
v září až říjnu. Původní záměr MF na
desetinásobné navýšení úhrad za vy‑
dobyté hnědé uhlí byl přehodnocen,
ovšem vyhráno zdaleka není – podle
informací z médií MPO je pro dvojná‑
sobek současné sazby 1,5 %, MF se
zřejmě stále drží až desetinásobku –
tedy z 1,5 % na 15 %, což si pospíšilo
podpořit i město Litvínov, ačkoli z ne‑
výšení úhrad nebude mít vůbec nic…
Příslušná novela horního zákona byla
Antonín Dymák ze Severní energe‑
tické pak přiblížil dosavadních 5 variant
a 6 scénářů ASEK a postup prací na
Surovinové politice (SP), která zatím
řeší neenergetické suroviny a ty ener‑
getické přijdou k projednání až v příštím
roce, tedy s očekávaným stanoviskem
k územním limitům těžby hnědého uhlí.
Aktuální novela zákona EIA
O nutné nápravě tzv. transpozičního
deficitu (zákon EIA zatím není v soula‑
du s unijními zákony) a připravované
koncepční novele stavebního zákona
hovořil na konferenci Lukáš Záruba
z MŽP. Novela zákona EIA by měla na‑
být účinnost už k 1. lednu 2015. Bude
obsahovat nové definice, závaznost
výstupu z procesu EIA, širší publikač‑
ní povinnost, účast veřejnosti, soudní
ochranu (mj. i odkladný účinek žalob
jakožto stěžejní požadavek Evropské
komise). Související novela stavebního
zákona pak má začít platit od 1. 1. 2016.
Aktuální informace z oblasti
nakládání s těžebním odpadem
Týkaly se příslušných směrnic EU
a zákona ČR a detailně je prezentova‑
la Hana Lorencová ze Severní ener‑
getické. V roce 2013 Evropská komise
Předseda a místopředsedkyně HSPO František Fraus a Jaroslava Šťovíčková při zahájení konference.
20. listopadu zaslána do mezirezortní‑
ho připomínkového řízení se zkrácenou
lhůtou. Účinnost novely se předpokládá
k 1. červenci 2015 a sazby úhrad bu‑
dou stanoveny prováděcím předpisem.
Obecně se tedy navrhuje zvýšit výnos
z úhrad z hnědého uhlí vydobytého po‑
vrchovým způsobem na dvojnásobek.
Novela má přinést i změnu způsobu
výpočtu úhrady – u hnědého uhlí jako
součin výše těžby, výhřevnosti vytěže‑
ného uhlí a sazby úhrady, která bude
stanovena v Kč/GJ (návrh 1,18 Kč/GJ).
Změna se dotkne i způsobu rozdělení
výnosu z úhrad u vydobytých neros‑
tů. Zatímco dnes připadá 75 % obcím
a 25 % jde do státního rozpočtu, novela
by měla v případě hnědého uhlí stano‑
vit rozdělení na 33 % obcím a 67 % do
státního rozpočtu.
Energetická závislost ČR a aktualizace Státní energetické koncepce se
zaměřením na hnědé uhlí
V tomto bloku přednášek vystoupil
Ladislav Pelcl, ředitel VUPEK Econo‑
my Praha. Snažil se dát odpověď na
otázku jaká je a jak se změní dovozní
14/15
Hornická společnost podkrušnohorské
oblasti připravila přínosnou konferenci
energetická závislost ČR vlivem snižu‑
jících se těžeb hnědého uhlí. Upozornil,
že relativní nezávislost skončí útlumem
těžby hnědého uhlí. Zmínil rovněž nový
fenomén dovozu hnědého uhlí (1,5 mil. t
ročně), čímž oproti dosavadní dlouho‑
dobé tradici dovoz převyšuje vývoz
hnědého uhlí.
Část panelu referujících odborníků: (zprava) Marcela Šafářová (VÚHU),
Hana Lorencová (Severní energetická), Ladislav Pelcl (VUPEK Economy Praha).
informovala o zahájení procesu aktua‑
lizace referenčního dokumentu o nej‑
lepších dostupných technikách (BAT).
Na základě dotazníkového šetření bude
pak v roce 2016 zváženo, zda se bude
referenční dokument vztahovat i na
hnědé uhlí.
Perspektiva domácích
paliv v teplárenství
Závěrečná přednáška byla svěřena
Martinu Hájkovi z Teplárenského sdru‑
žení ČR. Představil současný palivo‑
vý mix pro výrobu tepla i dlouhodobý
horizont se všemi nejistotami vývoje
včetně nabídky uhlí za limity, úhradami
za vydobytý nerost aj. Na úrovni EU
se faktory omezující využitelnost uhlí
vážou k ochraně ovzduší (směrnice
o emisích, standardy BREF) a k ochraně
klimatu (reforma systému obchodování
s emisními povolenkami). Uhlí je stále
nejdůležitějším zdrojem pro výrobu tep‑
la, dlouhodobá perspektiva jeho užití
stále existuje, byť s klesající tenden‑
cí – zejména ve větších teplárnách. Za
nejúčinnější způsob využití limitovaných
domácích zásob uhlí je považována
kombinovaná výroba elektřiny a tepla.
Prezentace všech referátů budou
uveřejněny na webových stránkách
Hornické společnosti podkrušnohorské
oblasti www.hspo.cz
text: Tomáš Vrba
foto: Jan Lepič
Problematika úhrad z vytěžených nerostů v ČR
NAVRŽENÁ SAZBA PRO HNĚDÉ
UHLÍ DOBÝVANÉ POVRCHOVÝM
ZPŮSOBEM JE 1,18 Kč/GJ.
To odpovídá:
 13 Kč na 1 tunu hnědého uhlí s vý‑
hřevností 11 MJ/kg
 17,7 Kč na 1 tunu hnědého uhlí
s výhřevností 15 MJ/kg
 20,65 Kč na 1 tunu hnědého uhlí
výhřevností 17,5 MJ/kg
V současné době odpovídá úhrada
částce 5,56 Kč na 1 tunu hnědého uhlí.
Zdroj: VÚHU
VÝSLEDNÁ BILANCE DOPADŮ ZÁMĚRU MINISTERSTVA FINANCÍ
(mil. Kč)
2015
2016
2017
2018
Nárůst úhrady za vydobytý nerost
2 201
2 201
2 201
2 201
Nárůst úhrady za dobývací prostor
22
22
22
22
CELKEM­‑PŘÍJMY
2 223
2 223
2 223
2 223
Ztráta­‑daně+SZP
-627
-780
-901
-976
Výdaje­‑podpory a další výdaje
-414
-721
-961
-1 110
Ztráta podpory regionu
-174
-224
-224
-224
CELKOVÝ DOPAD
1 008
498
137
-87
Zdroj: VÚHU
svět dolů
Po dvouměsíční plánované rekonstrukci
a modernizaci začalo robustní rýpadlo
K 2 000/K 101 opět odtěžovat nejobtížnější
HORNICKÉ listy 6/2014
partie bílinské skrývky s častým výskytem
pevných poloh. Nově tyto specifické
geologické podmínky zdolává s řadou
vylepšení, včetně nového kolesa, které
bylo vůbec prvně kompletně vyrobeno
v bílinských dílnách PRODECO.
Rekonstrukce a modernizace špičky
kolesa K 2 000/K 101
Na září letošního roku byla naplánová‑
na rekonstrukce technicky ojedinělého
zesíleného rýpadla K 2 000/K 101, které
oproti ostatním rýpadlům řady KU 800
disponuje větší rozpojovací silou, nevý‑
suvným kolesovým výložníkem, drtičem,
housenicovým podvozkem a teleskopic‑
kým spojovacím mostem. Navzdory své
bytelné konstrukci odolné i v nejobtížněj‑
ších podmínkách dochází nepřetržitým
provozem ke značnému opotřebení stro‑
je. Předpokladem bezproblémové těžby
v prostředí s nadměrným výskytem tvr‑
dých pískovcových poloh a skluzů je pra‑
videlná údržba a průběžné modernizace.
Během dosavadních 27 let provozu je to
už podruhé, kdy K 2 000/K 101 získalo
210 mil. m3
MO
T
Ý VK
O V ÝC H H
pracovní prostor rýpadla K 2 000/K 101.
Speciálně do těchto geologicky ob‑
tížných podmínek bylo zkonstruováno
a vyrobeno v Uničovských strojírnách.
O svých kvalitách přesvědčuje v nejná‑
ročnějších partiích bílinské skrývky od
roku 1987. Oproti ostatním skrývkovým
rýpadlům se odlišuje nejen svou mohut‑
nou konstrukcí (celková hmotnost 5 700 t),
ale především rozpojovací sílou 168 kN/m
(oproti 120 kN/m u KU 800). Protože
K 2 000/K 101 na DB výborně obstálo,
stalo se jakousi předlohou nejnovějšího
bílinského rýpadla KK 1 300/K 111. Na
obou strojích je řada identických řeše‑
ní – například v roce 2009 po poškození
od skluzu získalo K 2 000 novou kabinu
řidiče, jejíž zavěšení a umístění je shodné
s rýpadlem KK 1 300. Po právě ukončené
rekonstrukci K 2 000 se řada identických
dílů rozšířila také o převodovku, hřídel
a napájení pohonů zdvihu kolesového
výložníku.
text a foto: Tomáš Vrba
Od neděle 30. listopadu těží K 2 000/K 101 s novým kolesem.
16/17
K 2 000
/K KR
JAK SE DĚLÁ KOLESO?
M
ELKE
BC
Nové koleso K 2 000/K 101
K 2 000/K 101 – originální rýpadlo s řadou progresivních řešení
Nadloží s pevnými jíly a velkými blo‑
ky tvrdých pískovců a karbonátů – to je
YTĚŽILO NA
1V
D
0
1
S
nové koleso. Poprvé to bylo v roce 2001.
Tehdy kromě vlastního kolesa získalo
zvýšení výkonu pohonu na 2 × 1 000 kW,
což garantovalo měrnou rozpojovací sílu
168 kN/m i ve zhoršujících se dobývacích
podmínkách. Špičky kolesového výlož‑
níku se týkala také letošní rekonstrukce.
Ještě předtím než byla 15. září zahájena
na improvizovaném montážním místě
přímo na 6. skrývkovém řezu, bylo v bí‑
linských dílnách PRODECO vyrobeno
nové koleso o průměru 13,17 m včetně
15 korečků s objemem 1 300 l. Výroba
kolesa začala už v dubnu, kdy se v hale
těžkých montáží dávala dohromady jeho
konstrukce, aby mohla být následně roz‑
ložena do čtyř segmentů a přepravena
k rýpadlu do skrývkového řezu. Tam bylo
koleso usazeno v přípravku a vyměněno
za původní opotřebené. Plánovaná rekon‑
strukce špičky K 2 000/K 101 se týkala
sýpky, převodovky a hřídele. Zároveň
byla provedena výměna měřičů pohonu
zdvihu kolesového výložníku. Nová převo‑
dová skříň je shodná s převodovou skříní
rýpadla KK 1 300/K 111. Nová převodovka
má pojistné lamelové spojky Rexnord
nastavené na hodnoty maximálního krou‑
ticího momentu 57 tis. Nm. Plánovaná
rekonstrukce, kterou kompletně zajistila
dceřiná společnost PRODECO byla do‑
končena 28. listopadu. Po dvou dnech,
kdy proběhl transport rýpadla do figury,
začala vlastní těžba.
Od dubna se v bílinské hale
těžké montáže PRODECO dáva‑
la dohromady ocelová konstruk‑
ce kolesa. Bezkomorové koleso
o průměru 13,17 m bylo složeno
z prstence, soustavy nosných ku‑
želů a náboje pro připojení na na‑
kovaný nákružek na hřídel kolesa.
Vlastní koleso bylo poté rozložené
do čtyř segmentů a přepraveno
na montážní místo v místě nasa‑
zení K 2 000/K 101, kde bylo od
září během rozšířené plánované
revize osazováno na rekonstruova‑
nou špičku kolesového výložníku.
Třicetitunová hřídel byla s kolesem
spojena pomocí disků a vysoko‑
pevnostních šroubovaných spojů.
Subdodavateli byly Vítkovice Gear‑
works (převodovka) a Elektroprim
Koutník (elektrozařízení). Posádka
během dvouměsíční odstávky pro‑
váděla práce roční revize – napří‑
klad opravy sýpek a čištění stroje.
Na konci listopadu pak začala se
svým strojem opět těžit.
Postřehy z Belchatówa
HORNICKÉ listy 6/2014
V rámci Dohody o technické spolupráci a výměně zkušeností, která byla uzavřena 7. dubna 2014 mezi
SD a. s. a PGE GiEK S.A. měli představitelé skupiny SD možnost diskutovat v Belchatówě o zaměření
této spolupráce na konkrétní témata a také navštívit největší polský hnědouhelný povrchový důl.
Postřehy z návštěvy pro Hornické listy shrnul báňský specialista provozu lom DNT David Grünbaum.
22. listopadu jsme měli možnost zafárat
na hnědouhelném dole KWB Belchatów.
Zhlédli jsme jak douhlovanou lomovou
lokalitu Belchatów s těžbou 30 mil. tun
ročně, zásobami 100 mil. tun a životností
do roku 2018, tak i nově rozvíjený lom Sz‑
czerców s roční těžbou zatím 10 mil. tun
a zásobami kolem 500 mil. tun, životností
do roku 2038. Obě lokality jsou od sebe
vzdáleny zhruba 15 km a jsou odděleny
geologickou anomálií – solným pněm.
Roční těžba uhlí tedy představuje celkem
40 mil. tun. Na porubních dopravnících
používají šíře 1 800 mm. Těžba skrýv‑
ky činí dohromady za obě lokality přes
110 mil. m3 ročně, a to na dopravnících
šíře 2 250 mm. V loňském prosinci padla
hranice 1 mld. tun uhlí vytěžené z KWB
Belchatów od začátku těžby, tj. od roku
1980.
Nivelita dna lomu se nachází několik
desítek metrů pod hladinou Baltského
moře a pod okolním terénem je asi 300 m.
Mocnost uhlí místy dosahuje až 120 m.
O těžbu uhlí, skrývky a zakládání se stará
více než 30 velkostrojů. Počet zaměst‑
nanců se pohybuje kolem 6 800.
Zajímaly nás základní kvalitativní pa‑
rametry místního uhlí: výhřevnost (Qr)
kolem 8 MJ/kg, síra (SD) do 1 % a popel
(AD) max. do 10 %. Vlhkost je vysoká,
dosahuje zhruba 55 %, což by jistě při‑
neslo problémy s vyklápěním vagonů
v případě přepravy vlakovou dopravou
na větší vzdálenosti. Roční čerpání vod
je obrovské – 270 mil m3, což představuje
průměrné čerpání 8,5 m3/s. Tento průtok
má Ohře v letních měsících, pokud příliš
neprší (viz letošní léto 2014).
Nadloží tvoří převážně písky, nad hla‑
vou sloje se nacházejí dvě jílovité vrst‑
vy. V pískách se vyskytují lokálně tvrdé
polohy, které se zdolávají odstřely. Lom
Belchatów vyprodukuje ročně 400 tisíc t
kameniva. Jeho přebytek prodává okol‑
ním firmám. Obecně je v Polsku nedosta‑
tek kameniva, takže poptávka převyšuje
dal odpověď: všechny válečky jsou řeše‑
ny girlandovým zavěšením, takže výměna
girlandy je otázkou chvíle a bez demon‑
tování zastřešení.
Zajímavě je řešena ostraha hlavních
dopravníků spojujících lokality Belcha‑
tów a Szczerców. Dopravní vzdálenost
je 15 km a vedou tam 3 dopravníky. Na
části trasy opouštějí „uzavřené báňské
prostory“ a vedou volnou krajinou, jako
u nás například horkovody (v jednom
místě dokonce vede státní silnice, takže
dopravníky jsou přizvednuty lávkou). Ten‑
to prostor je monitorován kamerami a po‑
hybovými senzory. Na komunikaci podél
odtahů jsou rozmístěny cedule o zákazu
vstupu a monitoringu, nicméně v případě
narušení prostoru je okamžitě vyslána na
místo bezpečnostní hlídka. Hlavní odta‑
hy dopravují z Szczercówa buď uhlí do
belchatówské elektrárny, nebo výkliz na
vnitřní výsypku lomu Belchatów.
Za zmínku stojí rozhodně i Elektrárna
Belchatów. Stejně jako hnědouhelný důl
Belchatów patří skupině PGE a je největší
uhelnou elektrárnou v Evropě, s úctyhod‑
ným instalovaným výkonem 5 298 MW
z 12 bloků, včetně nového bloku o výkonu
858 MW (jen pro srovnání – JE Temelín
má 2 bloky po 1 055 MW). Belchatówská
elektrárna ročně vyrobí 27 až 28 TWh, což
představuje 20 % veškeré polské elek‑
troenergetické produkce. Zaměstnává
3 500 lidí. Elektrárna denně spotřebuje
100 tisíc t uhlí a její skládka má kapacitu
400 tisíc tun.
Další zajímavý a pro našince až netra‑
diční pohled se nám naskytnul z vnější
výsypky postupující do rovinné krajiny.
Následoval rozhovor na téma rekulti‑
vace velkých ploch a jejich využití. Ná‑
zorným příkladem povedené rekultivace
je vnější výsypka, jež dostala „horský“
název Góra Kameńsk a zaujímá plochu
necelých 1 600 ha. V rovinaté středopol‑
ské krajině působí tento antropogenní
útvar až exoticky a láká svou sportovní
atraktivností masy lidí z širokého okolí.
Součástí vesměs zalesněné výsypky
jsou pěší i cyklistické stezky a dokonce
lyžařský areál, jenž se těší obrovskému
zájmu veřejnosti.
Debatovali jsme s polskými kolegy
také o legislativě. Poláci nesouhlasí stej‑
ně jako naši zástupci s postojem EU, že
by se vnější výsypky měly řídit zákony
o odpadech, nikoliv zákony báňskými.
Probrali jsme v pár větách problematiku
velkých veřejných výběrových řízení, kde
jsme se shodli, že je nutné pro zadání
popsat co nejpřesněji požadavky a kri‑
téria a že mnohdy je to velice kompli‑
kovaný úkol.
Naše postřehy dokumentují fotografie
z fárání. Je dobře, že dohoda o tech‑
nické spolupráci a výměně zkušeností
s polským partnerem umožňuje vzá‑
jemné technické konzultace a exkur‑
ze. Na jaře příštího roku rádi přivítáme
polské kolegy z Belchatówa v našich
provozech.
text a foto: David Grűnbaum
Zakladač ZGOT – 15.400.120 polské výroby o teoretickém výkonu 15 400 m 3/h
patří k nejvýkonnějším housenicovým zakladačům na světě.
Z HISTORIE
HNĚDOUHELNÉHO
DOLU BELCHATÓW
Detail předřezávacího a plného korečku.
 1960 – objev ložiska hnědého uhlí
(byl vlastně náhodný, geologové
hledali zemní plyn)
 1961 – vrtný průzkum potvrdil
skutečně velké a vydatné ložis‑
ko s výhodným uložením; několik
dalších let trvaly detailní průzkumy
a expertizy
 1973 – vznik první organizační jed‑
notky budoucího důlního podniku
 1975 – ustavení státního podniku
„KWB Belchatów ve výstavbě“;
ve stejném roce zahájeno odvod‑
ňování ložiska a montáž prvního
skrývkového rýpadla
 1980 – vytěžení prvních tun hně‑
dého uhlí
 1988 – dosažení projektovaného
těžebního výkonu 38,5 mil. t/rok
 1999 – KWB Belchatów se stal
v procesu komercializace akcio‑
vou společností
 2 002 – zahájení provozu lokality
Szczerców
Zleva: David Grűnbaum - DNT, Václav Novák – OBÚ, Vladimír Andrášek – DNT,
Ladislav Hanuška – Prodeco na vyhlídkovém místě lomu Szcerców.
nabídku. Říkali nám, že i pokud by těžba
činila třeba 1 mil. tun, vše by se bezpeč‑
ně prodalo. Dále jsme probírali stabilitu
svahů, jelikož na dně lomu kvapně za‑
kládali stabilizační těleso pro podepření
ujížděného svahu. Monitoring se provádí
v podstatě stejným způsobem jako u nás
na SD – tedy pomocí rozmístěných zrcá‑
tek na inkriminovaných svazích a pevným
měřícím zařízením.
Zaujaly nás také zakrytované hlavní
dopravníky. Průvodce to vysvětlil tím,
že před dvěma lety nad Belchatówem
spadly během 2 hodin až 2 mil. m3 vody
z dešťových srážek a lom pak měl ob‑
rovské problémy s dodávkou paliva do
místní elektrárny. Samozřejmě nás hned
napadla otázka výměny válečků a časová
náročnost celé operace. Bližší pohled na
střední část pásového dopravníku však
 2004 – Hnědouhelné doly Belcha‑
tów a Turów, elektrárny Belchatów
a Turów a černouhelná elektrárna
Opole se spojily do akciové spo‑
lečnosti BOT GiE S.A.
 2007 – BOT GiE S.A. spolu s další‑
mi energetickými závody vytvořily
PGE – největší energetickou sku‑
pinu v Polsku
 2 013 – vytěžena miliardtá tuna
hnědého uhlí v KWB Belchatów
18/19
svět dolů
20/21
pracovní den
Stříbrná adventní neděle
07:45
09:15
Jakmile se rozednilo, provedl zámečník Jindřich Masopust
na vzpěře kolesového výložníku kontrolu lan zdvihu.
Na střeše rozvodny na vyvažovacím výložníku je umístěna venkovní dílna,
kde klapkař Karel Polz připravoval čepy pro výměnu zubů korečků.
15:35
16:20
Protože během krátkých prosincových dnů zapadá slunce velmi brzy,
rozsvítil řidič Tomáš Lončík právě teď už veškeré venkovní osvětlení.
Elektrikář Miroslav Bursík ve svém království –
v rozvodně při měření napětí.
17:00
17:30
Kromě přestavby byly jedinými důvody k zastavení kolesa výměny zubů korečku.
Během dnešní směny vyměnili Jindřich Masopust s Karlem Polzem postupně tři.
Bezproblémová těžba pokračovala
až do střídání s další směnou.
posádky rýpadla KU 300.9/K 64 na DNT
HORNICKÉ listy 6/2014
Zatímco většina lidí trávila předposlední adventní neděli sháněním dárků v nákupních centrech a přípravami
na vánoční svátky, tady na nejnižším uhelném řezu měla posádka rýpadla KU 300.9/K 64 běžnou směnu.
Blížící se Vánoce připomínalo snad jen vánoční cukroví, které přibalily manželky některým členům posádky
k svačině. A protože dvanáctihodinovou směnu kromě dvou přestaveb nenarušovaly žádné nepředvídané
události, koleso rýpadla se točilo více než devět hodin a odtěžilo 5 tis. t uhlí a 450 m3 výklizu.
Rýpadla řady KU 300 začala svoji
úspěšnou cestu před padesáti lety
na DNT
Rýpadla střední velikosti s housenico‑
vým podvozkem, teleskopickým koleso‑
vým výložníkem s bezkomorovým kole‑
sem o průměru 7,5 m s 13 korečky jsou
skutečnými bestsellery mezi dobývacími
stroji pro povrchové dobývání uhlí. Dohro‑
mady jich během 24 let vyrobili v Uničov‑
ských strojírnách neuvěřitelných 46 kusů.
Vůbec první bylo určeno pro tehdy se
rozvíjející lom Merkur DNT, kde bylo od
roku 1965 montováno a provoz zahájilo
v roce 1966. Na obou těžebních lokalitách
SD jde o nejpočetněji zastoupené rýpadla.
V současné době se jich provozuje celkem
10 (6 na DB a 4 na DNT). Rýpadla řady
KU 300 se kromě všech povrchových dolů
v Podkrušnohoří a na Sokolovsku uplatni‑
la také v Rusku, Makedonii a Bosně. Na
DNT je aktuálně nejstarším zástupcem
KU 300.9/K 64, které zde nepřetržitě těží
od roku 1973. A protože během let provo‑
zu prošlo průběžnými modernizacemi, ze‑
jména pak během generální opravy v roce
1996, a je vybaveno také progresivními
prvky včetně GPS a kamerového systému,
neztrácí dech ani po čtyřiceti pracovních
letech. Přesvědčili jsme se o tom ostatně
během téhle adventní směny.
Když je posádka se strojem v dokonalé
souhře
Všichni členové směny D v čele s řidi‑
čem Tomášem Lončíkem jsou zkušený‑
mi profesionály, kteří s obsluhou rýpa‑
del řady KU 300 mají bohaté zkušenosti.
Sám Tomáš Lončík je sbíral jako zámečník
a střídač řidiče v posádce další tušimic‑
ké třístovky – KU 300.22/K 76. Služeb‑
ně nejstarší klapkař Karel Polz slouží na
KU 300.9 už 20 let. „Tedy jenom dvacet let
na našem bagru, ale na šachtě jsem rov‑
ných pětatřicet,“ upřesnil Karel Polz. Zku‑
šený praktik je i elektrikář Miroslav Bursík
a také nejmladší člen posádky – zámečník
Jindřich Masopust, který prošel skrýv‑
kovým rýpadlem SchRs 1 550.1/K 109.
Na lokalitě Libouš II Sever těží rýpadlo
KU 300.9/K 64 od roku 2011. Zdejší spe‑
cifické geologické podmínky dokládá také
poměr těžených hmot, který tvoří zhruba
ze 75 % uhlí a z 25 % výkliz. Výjimečné zde
nejsou ani tvrdé polohy – čočky. I když se
posádka s rýpadlem snaží držet pojez‑
dovou rovinu nad nimi, občas se objeví
v uhelné stěně. Potom musí být selektivně
odtěženy za pomoci doplňkové mecha‑
nizace – lopatového rýpadla. „Aktuálně
těžíme na první porubní dopravník PD 92.
Námi odtěžené hmoty putují přes PVZ 27,
v případě uhlí po DPD až na homoge‑
nizační skládku. Pokud jde o výkliz, ten
je zakládán ZP 3 500.8/Z 90 na vnitřní
výsypku,“ upřesnil současné dobývací
podmínky Tomáš Lončík.
Sloužit na Vánoce? Nemáme s tím
problém
„I když letos přímo na Štědrý den směnu
nemáme, tak v minulosti to nebylo žád‑
nou výjimkou. Obzvlášť my, co už máme
velké děti, to zas tak moc neprožíváme.
Ostatně letos jdeme na ranní na Štěpána
a na noční zase na Silvestra. Vánoce nám
přece připomíná osvětlená silueta našeho
rýpadla, která z dálky vypadá jak rozzáře‑
ný vánoční stromeček,“ říká s úsměvem
Miroslav Bursík.
text a foto: Tomáš Vrba
HORNICKÉ listy 6/2014
Přehled tarifů služebních MT (ceny v Kč bez DPH)
Paušál
Volné
SMS
Cena
SMS
Volné
minuty
Cena
volání O2
Cena volání
ostatní MT
Cena volání
pevné linky
O2 ČEZ Basic
59,00
40
1,00
100
0,83
1,45
1,45
O2 ČEZ Standard
107,00
100
1,00
240
0,83
1,45
1,45
O2 ČEZ Business
314,00
150
1,00
2500
0,89
1,29
0,89
Tarif
O2 ČEZ Basic Work
50,00
60
0,30
100
0,83
1,45
1,45
O2 ČEZ Standard Work
80,00
150
0,30
240
0,83
1,45
1,45
O2 ČEZ Business Work
299,00
200
0,00
10000
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
22/23
1), 4) na pevnou linku dle tarifu
4) na pevnou linku dle tarifu
3)
3)
4) do sítě O2 dle tarifu
4) do ostatních mobilních sítí
dle tarifu
0,00
3)
4) na pevnou linku dle tarifu
Přes veřejnou pevnou telefonní síť
( DNT: 474 60;  DB : 417 80…)
Přes mobilní telefonní síť
( DNT: 726 06;  DB: 726 22…)
Přes veřejnou pevnou telefonní síť ( ČEZ: 411 12…)
0,00
0,00
2)
Přes veřejnou pevnou telefonní síť
( DNT: 474 60;  DB : 417 80…)
Přes mobilní telefonní síť
( DNT: 726 06;  DB: 726 22…)
Přes veřejnou pevnou telefonní síť ( ČEZ: 411 12…)
0,00
0,65
1,50
1,50
1,10
1,32
0,65
0,00
1,50
0,65
Cena
Kč/min
0,00
Směr volání
1) Provolby jsou uvedeny v telefonním seznamu ČEZ dostupném na intranetu SD u každého telefonného čísla. Např. interní provolba 931 resp. provolba přes veřejnou síť 0 411 12 platí pro ústřednu ČEZ v Chomutově.
2) Po provolání paušálu volných minut je volání zdarma, provolané minuty se z paušálu volných minut neodečítají
3) Po provolání paušálu volných minut je volání zdarma, provolané minuty se z paušálu volných minut odečítají
4) Aktuální tarify služebních MT jsou uvedeny v další tabulce
7,80
Mobilní sítě ostatních operátorů
10,00
Zaměstnanecký MT
13,50
Pobočka ústředny ČEZ
Pevné linky ostatní
Služební MT
Zaměstnanecký MT
Mobilní síť O2
27,50
Zaměstnanecký MT
Zaměstnanecký MT
Zaměstnanecký MT
Zaměstnanecký MT
Zaměstnanecký MT
Ostatní země
Pobočka ústředny SD
3,70
Zaměstnanecký MT
5,00
Mobilní sítě ostatních operátorů
4,00
Služební MT
10,00
Pobočka ústředny ČEZ
Pevné linky ostatní
Služební MT
Zaměstnanecký MT
Mobilní síť O2
Zbytek Evropy
Služební MT
Služební MT
Služební MT
Služební MT
Služební MT
3,70
Pobočka ústředny SD
1,40
Služební MT
1,20
Pevné linky ostatní
Služební MT
Zaměstnanecký MT
Mobilní síť O2
Mobilní sítě ostatních operátorů
2,05
EU
Pobočka ústředny SD
Pobočka ústředny SD
Pobočka ústředny SD
Pobočka ústředny SD
Pobočka ústředny SD
MMS
Pobočka ústředny ČEZ
SMS
Pobočka ústředny SD
Příchozí
hovory
Pobočka ústředny SD
Volání v rámci
zóny a do ČR
aZóna
Pobočka ústředny SD
Roamingový tarif O2 EUROTARIF
Interní provolbou (DNT  DB: 8; DB  DNT: 6…)
Přes veřejnou pevnou telefonní síť
( DNT: 0 474 60;  DB: 0 417 80…)
Přes mobilní telefonní síť
( DNT: 0 726 06;  DB: 0 726 22…)
Interní provolbou (931…)
Přes veřejnou pevnou telefonní
síť ( ČEZ: 0 411 12…)
Provolba 0…
Na závěr si shrňme základní zásady
pro hospodárné volání:
 volání mezi služebními mobily v rámci
Skupiny ČEZ je zcela zdarma. Provo‑
laná doba se neodečítá z měsíčního
paušálu volných minut
Volaný
Všechny uvedené sazby jsou platné
k termínu vydání článku a v průběhu času
dochází k jejich změnám.
Informace jsou mj. čerpány z Rámcové
smlouvy a z veřejných ceníků poskytova‑
telů telekomunikačních služeb O2 Czech
Republic, a. s. a GTS Czech, s. r. o.
text: Jaroslav Patrák
Volající
Roaming
Při cestách do zahraniční je volání
a odesílání zpráv zpoplatněno dle tabulky
(ceny jsou uvedeny v Kč bez DPH za minu‑
tu hovoru resp. za odeslanou SMS nebo
MMS, vše v rámci nejčastěji nastaveného
roamingového tarifu O2 EUROTARIF).
1)
 volání ze služebního mobilu do pev‑
né sítě SD a na zaměstnanecké MT je
taktéž zcela zdarma. Provolaná doba
se neodečítá z měsíčního paušálu vol‑
ných minut
 volání na pobočky pevné sítě mezi
ústřednami SD, stejně tak jako volání
mezi ústřednami SD a ČEZ prostřed‑
nictvím interní provolby, je zcela zdar‑
ma bez jakýchkoli omezení
 při voláních mezi pevnými a mobilními
účastnickými čísly v případech, kdy
není možno využít volání zdarma, je
vhodné vybírat nejlevnější způsob volá‑
ní s ohledem na orientační ceny hovorů
dle výše uvedených tabulek.
Ceny za minutu hovoru pro vybrané druhy vnitrostátních volání
Mezinárodní volání
V případě hovorů z ČR do ciziny je
vhodné využívat službu NetCall *55, na
kterou je na základě Rámcové smlouvy
mezi společnostmi O2 Czech Repub‑
lic, a. s. a ČEZ ICT Services, a. s. posky‑
tována sleva pro hovory do méně vzdá‑
lených a sousedních zemí ve výši 55 %
oproti základním cenám aktuálního Cení‑
ku pro firemní zákazníky. Bližší informace
o rozdělení zemí na zóny a o základních
cenách volání do těchto zón nalezneme na
webových stránkách operátora O2 na ad‑
rese http://www.o2.cz/corporate/191997-volani_do_zahranici/43427-net_call.html.
Službu NetCall využijeme tak, že před
volané číslo v mezinárodním formátu na‑
místo znaménka + nebo 00 pro běžné
mezinárodní volání přidáme kombinaci
*55. Například tedy *55 43 678 123456, kde
43 je předvolba pro Rakousko. Účtuje se
každá započatá minuta hovoru.
1)
Poznámka
Mezi důležité úkoly nás, zaměstnanců SD a jejich dceřiných společností, aktuálně patří hledání
možných zdrojů a následná realizace úspor nákladových prostředků. Jednou z oblastí, na kterou
bychom se měli zaměřit, jsou možné úspory v oblasti nákladů na hovorovou komunikaci, a to jak
u mobilních (dále MT), tak u pevných telefonních linek.
Jedním z prvních kroků, který je v sou‑
časné době na SD ve fázi realizace, je
racionalizace počtu používaných (a tedy
placených) zařízení a služeb s nimi spo‑
jených. Výsledky této aktivity budou vy‑
hodnoceny v nejbližší době. Další cestou
k úsporám pak může být z hlediska ná‑
kladů šetrné telefonování.
Délku vlastních hovorů můžeme ovlivnit
pouze částečně – vždy bude poplatná šíři
problému, o kterém hovoříme. Úspory
však můžeme dosáhnout i tím, že bude‑
me alespoň v základní míře brát ohled
na ceny jednotlivých volání. Vodítkem
k tomu nám mohou být ceny hovorů v ta‑
bulce na vedlejší stránce.
Ceny platí pro vnitrostátní hovory
a jsou uváděny v základních sazbách
v Kč/min bez DPH. Přitom je třeba brát
ohled na dodatečné smluvní podmínky,
např. minimální účtovaná doba spojení atd.
4) na pevnou linku dle tarifu
Komunikujme hospodárně
1), 4) na pevnou linku dle tarifu
4) na pevnou linku dle tarifu
2)
2)
4) do sítě O2 dle tarifu
4) do ostatních mobilních sítí
dle tarifu
informace
HORNICKÉ listy 6/2014
Od počátku 60. let, kdy započala výstavba třetího nejmodernějšího úpravárenského komplexu v revíru, se úpravna uhlí Ledvice pravidelně objevovala na
stránkách podnikových periodik SHR. Pokud necháme stranou masu nezáživného
dobového informačního balastu typu plnění socialistických závazků či patronátů
milicionářů nad školáky, tak v oficiálních tiskovinách pro zaměstnance (Hornický
život, Zpravodaj ÚUL, Hornický sever) najdeme i dnes řadu zajímavostí doplňujících mozaiku padesátileté historie ledvické úpravny.
Ledvická úpravna
v dobovém tisku
60. léta ve znamení výstavby VMG
a centrální ledvické úpravny
Za účelem zefektivnění a zkapacitnění
těžby na Bílinsku byl 1. července 1964
v Ledvicích založen nový velký národní
podnik Doly Julia Fučíka, který tvořily po‑
vrchové lomy Fučík, Jirásek, Dukla a Gor‑
kij a na tehdejší dobu moderní úpravna,
jež na rozdíl od dosud používaných třídí‑
ren uvedených lomů byla vybavena také
těžkokapalinovým prádlem a mohla tak
zpracovávat i prorostlé, případně záva‑
lové uhlí zbylé z předešlého hlubinné‑
ho dobývání. Kromě informací o vlastní
výstavbě a postupném zprovozňování
úpravny v letech 1960 až 1966 vyšel
také článek s fotografií vůbec prvního
vlaku s uhlím, které dorazilo do úprav‑
ny 1. prosince 1964 ze sousedního lomu
Pokrok. Navzdory tehdejší budovatelské
rétorice, která je patrná už z titulků Závod Dukla splnil, V přípravách na májové
oslavy nebo Milicionářům šlo o čest, se na
stránkách týdeníku Hornický život obje‑
vily i relativně kritické články o výpadcích
dodávek hruboprachů. „Časové využití
našeho strojního zařízení je ještě zcela
nedostatečné, když dosahuje v průměru
jen 56 % z celkové časové využitelnosti.
Proto naším cílem musí být co nejvíce
snižovat poruchovost stojů i elektrozařízení a také řešit problematiku přistavování vagonů, které je největším viníkem
velkých prostojů ve výrobě.“ Do konce
60. let způsobovaly ledvické úpravně pro‑
blémy také nižší než plánované odběry
ze sousední právě postavené elektrárny.
Poměrně otevřené články se objevovaly
také v měsíčníku Zpravodaj ÚUL, kde
se zaměstnanci neostýchali upozorňo‑
vat na špatné pracovní podmínky. Mimo
jiné o tom informovali Marii Kabrhelovou,
tenkrát předsedkyni Československého
svazu žen a poslankyni federálního shro‑
máždění, která navštívila ženy pracující
v nejhlučnějších a nejprašnějších pro‑
vozech. S nadhledem a trpkým humo‑
rem autor článku Na skládce mouru jako
v Habeši připodobnil odlehlé pracoviště
nacházející se v sousedství obce Ledvice,
kde ještě v roce 1972 chyběla tekoucí
voda, splachovací záchody a sprchy,
k nejchudšímu africkému státu.
Velkorysé socialistické plány: Výstavba další úpravny na Bílinsku, nebo skokové zkapacitnění výkonu ÚUL?
Už v prvních letech provozu ÚUL byly
zpracovány studie reagující na zvyšující
se úpravárenské kapacity v SHR. Očeká‑
valo se, že oproti roku 1965, kdy se v po‑
vrchových lomech celého revíru vytěžilo
zhruba 38 mil. t, by měla těžba v roce
1980 dosáhnout objemu až 80 mil. t ročně.
Zhruba 70 % nárůstu těžeb by musela od‑
povídat i úpravárenská kapacita. Zkapa‑
citněním měly projít všechny tři centrální
úpravny – v Záluží, Komořanech a také
ta nejnovější v Ledvicích. Plány týkající
se ledvické úpravny přiblížil článek Je
nutno stavět novou úpravnu ÚUL? „Je
známo, že ÚUL nebude svou kapacitou
10,6 mil. t upraveného uhlí za rok stačit.
Proto dlouhodobý plán vývoje počítá s výstavbou nové ÚUL 2 v roce 1976, která
má mít kapacitu 8 mil. t/r. Při schvalování
investiční studie se ale vyskytly vážné připomínky k umístění nové úpravny a jsou
i takové, které doporučují nestavět novou,
nýbrž rekonstruovat tu stávající na výkon
až 18 mil. t/r. Podobně jako je tomu například v Úpravně uhlí Komořany, která
byla uvedena do provozu už v roce 1954
a postupně zde chtějí zvyšovat její kapacitu o 50 % – na 18 mil. t za rok.“ Tyto
plány se ale nikdy neuskutečnily.
Nejdůležitější byli a jsou zaměstnanci
Právě úpravárenským pracovníkům
byla v revírních periodikách spravedli‑
vě věnována průběžně velká pozornost.
Ostatně se o to snažíme i nyní v Hornic‑
kých listech. Lidé sdílejí svůj pracovní
život s úpravnou už celých padesát
let – sice se mění generace, ale radosti
i starosti z práce dotýkající se doslova
přímo našeho uhlí, soudržnost a hrdost
k hornickému stavu zůstávají neměnné.
Pro Doly Bílina je stále typický cyklus
těžba – úprava – odbyt uhlí. Tak to bylo,
je a určitě i delší dobu bude.
text: Tomáš Vrba
24/25
z historie těžby uhlí na Bílinsku
Důl Mír u Břežánek (2. část)
Pokračování historie bývalého hlubinného dolu Mír přibližuje jeho vývoj od odtržení pohraničí a vzniku
Sudetské župy až do roku 1974, kdy zde byla zastavena těžba z důvodu plánovaného postupu
lomu Maxim Gorkij a veškerá zbylá uhelná substance následně vytěžena lomovým dobýváním.
Dne 10. října roku 1938 obsadila ně‑
mecká vojska okolí Bíliny a také obec
Břešťany. Okupace republiky a nástup
fašismu se podepsaly na historii dolu
neskutečnou tyranií a bezohledností
zejména na českých hornících a ještě
více na ruských zajatcích. Nová doba
nacistického temna pomohla k tomu, že
byl důl už v listopadu 1938 přejmenován
na Důl Konrad Henlein, podle vedoucí
osobnosti sudetoněmeckých nacistů.
Důlní provoz navštívil tento sudetský
nacistický vůdce 3. února 1939 a sfáral
do šachty. Na plný výkon začal důl rubat
teprve za okupace, kdy vytěžil až 700
tisíc tun uhlí ročně se stavem až 2 200
horníků, z toho byla velká část váleč‑
ných zajatců. Za okupace k němu byly
připojeny tři okolní doly, a to důl Emeran
v Břežánkách roku 1942, důl Amalie III
v Břežánkách roku 1943 a důl Františka
v Ledvicích také roku 1943.
zajatců a českých horníků se dnes již
nikdo nedozví.
Další katastrofa nastala 30. srp‑
na 1956, kdy při výronu oxidu uhličitého
zahynulo 5 horníků i s ředitelem závodu.
V prosinci 1957 došlo k druhému nej‑
většímu průvalu kuřavkových písků do
dolu v Novodvorském poli, který zaplavil
Fáze odstřelu těžební věže 18. 4. 1984.
V září roku 1937 vypravili havíři z dolu svého zástupce na pohřeb presidenta Masaryka.
HORNICKÉ listy 6/2014
Těžbu uhlí i na tomto dole provázely
tragické události způsobené převážně
složitými geologickými podmínkami. Důl
sice nebyl poznamenán velkým důlním
neštěstím, přesto se mu černé dny ne‑
vyhýbaly. 10. března 1944 se provalila
kuřavka a zahynuli 3 čeští horníci a 3
ruští zajatci. Kolik vůbec přišlo o život
Ihned po skončení druhé světové války,
8. května 1945, byl dolu vrácen původní
název Prezident Masaryk. Organizační
a přejmenovávací události však důl pro‑
následovaly i nadále. Další změna jména
nastala 9. září 1957 ke Dni horníků, kdy
dostal opět název poplatný době – Důl
Stalingrad, který vydržel do Dne horníků
1962. Tehdy obdržel poslední – nekon‑
fliktní - název Důl Mír. Prvním lednem
roku 1965 byl včleněn do koncernového
národního podniku Doly Klementa Gott‑
walda Břežánky.
Důl byl od roku 1947 postupně vystro‑
jen elektrickou lokomotivní dopravou. Od
těžebních komor a stěn se dopravova‑
lo uhlí žlaby na pásové dopravníky do
zásobníků a odtud elektrickými důlními
mašinkami. V rozsáhlém dolovém poli
bylo celkem 19 těžních a větracích jam.
Původní důl měl 2 těžní a 2 větrné jámy.
S připojenými doly přibyly 3 jámy dolu
Františka, 7 jam dolu Emeran a 5 jam dolu
Amalie III. Těžba se ustálila na 1 milionu
tun uhlí ročně a stavu 1 200 až 1 500 hor‑
níků. Nejvyšší výkon byl docílen v roce
1963, kdy se vydobylo 1 525 464 tun uhlí.
Na uhelném řezu lomu Bílina obnažené vodní chodby směřující k vodní těžní jámě dolu Mír v roce 1996.
3,5 km chodeb a naštěstí si nevyžádal
oběti. Velká nepříjemná událost opět vy‑
pukla 23. dubna 1962, kdy shořel pásový
most spojující důl s třídírnou. Obrovským
pracovním úsilím se podařilo doprav‑
ní most opravit za 12 dní. Perličkou ze
života na dole je záznam o neobvyklé
iniciativě horníků, kteří v nepoužívaných
chodbách pěstovali žampiony ve velkém
a například v roce 1963 dodali 4 159 kg
hub.
V šedesátých letech se začala připra‑
vovat povrchová lomová koncepce těž‑
by s cílem vybudovat Velkolom Maxim
Gorkij v této oblasti a tak bylo o osudu
hlubinného dolu Mír rozhodnuto. Ten
byl 31. prosince 1973 oficiálně uzavřen
a hlubinná těžba ustala v roce 1974; poté
byl důl postupně odstrojován a likvido‑
ván. Těžní věže byly odstřeleny18. dub‑
na 1984, těsně před postupem skrývky
lomu Maxim Gorkij (dnes DB). Důl Mír
za svoji krátkou historii vytěžil celkem
32 263 756 tun uhlí. Těžba uhelných povr‑
chových řezů dosáhla jeho úvodní těžní
jámy v roce 1997.
Dnes je celá oblast přetěžena a ná‑
sledně zasypána vnitřní výsypkou Dolu
Bílina.
text: Zdeněk Dvořák
foto: archiv OMG DB
26/27
z historie těžby uhlí na Bílinsku
Čelo průvodu.
Masopust v Úštěku
HORNICKÉ listy 6/2014
První počátek osídlení je datován do
10. století. Městem se Úštěk stává ve
14. století. V té době na místě dnešního
města stojí malý kostelík se hřbitovem.
Ve 14. století získávají Úštěk páni z Dubé
a začíná budování a opevňování měst‑
ského jádra. V 17. století tady již vaří pivo
a město má celkem 179 domů a je v té
době stejně veliké jako Ústí nebo Lito‑
měřice. Koncem zmíněného století Úštěk
získávají pražští jezuité, je zbourán kos‑
telík a místo něj staví litoměřický stavitel
Úštěcký masopust je pro všechny.
Uvítání v muzeu četrů.
Zabíjačka na masopustu v Úštěku.
Pokud v zimních měsících neholdujete lyžování a přesto chcete strávit den na čerstvém vzduchu,
máme přímo pro vás tip na výlet. Přibližně v polovině února se každým rokem koná v Úštěku
masopust. Určitě s sebou vezměte děti, protože zdejší muzeum čertů stojí rovněž za návštěvu.
Stánky s vybraným zbožím.
Úštěk byl osídlen převážně německým
obyvatelstvem, a tak po 2. světové válce
dochází k jeho odsunu. Do Úštěku se
stěhují obyvatelé z různých míst Česka
i Slovenska. Následuje vývoj, který je
podobný osudu mnoha měst v pohraničí.
Nicméně v poslední době je znát kladný
posun v pohledu na město. Roku 1980
byl Úštěk prohlášen městskou památ‑
kovou rezervací. Součástí památkové
zóny je řada štítových domů na západní
části náměstí. Nejstarší domy byly dře‑
věné, s kamennými sklepy. Ve východ‑
ní části náměstí se zachovaly pozdně
gotické domy s podloubím. Zajímavos‑
tí jsou tzv. „ptačí domky“ v Kamenné
ulici z 19. století. Městečko slouží za
oblíbenou kulisu filmařům, mohli jste
ho vidět ve Zdivočelé zemi, filmu Rebe‑
lové nebo oscarovém Koljovi. Každým
rokem se pořádá několik významných
akcí pro veřejnost a jednou z nich je
právě Úštěcký masopust. Na náměstí
je k vidění zabíjačka, historický průvod
a hlavně, prase letící z městského úřa‑
du. Určitě nebudete zklamáni, protože
výběr stánkařů je prováděn zodpovědně
a originálně, takže se nesetkáte s běž‑
nou a nudnou komerční produkcí. Pokud
můžeme poradit, kupte si škvarky, nebo
cokoliv z nabídky stánku u kostela. Po
dvou hodinách od zahájení masopustu
je vyprodáno a lepší nenajdete. Děti pak
zaujme kolotoč na ruční pohon, střelba
z kuše a jiné již zapomenuté atrakce na‑
šich dědů a babiček.
28/29
tip na výlet
Octavio Broggio kostel sv. Petra a Pavla,
který stojí dodnes. Rozvíjejí se řemesla,
pěstuje se vinná réva. Požár roku 1765
však zničí většinu domů. Obnova po
požáru dává městu vzhled, který nese
dodnes. Ve druhé polovině 18. století
je majetek jezuitů konfiskován státem,
roku 1779 hrad a okolí kupují měšťané,
v následujících letech dochází několi‑
krát ke změně majitelů. Celkově však
je vše ku prospěchu města, v září roku
1849 je v Úštěku ustaven okresní soud.
Samostatnou kapitolou je pak muze‑
um čertů, které se nachází v ulici pod
náměstím. V době masopustu se to zde
skutečně čerty jen hemží, a tak návštěva
je především pro děti velice atraktivní.
V rámci prohlídky navštívíte historické
sklepy pod náměstím a můžete tak po‑
kračovat seznamováním s historickými
částmi města. Stále vám k tomu budou
asistovat čerti. V případě, že vám po
prohlídce vyhládne, stojí za to navštívit
restauraci, která je v přízemí a sklepení
domu, hned vedle zmiňovaného muzea.
Cesta do Úštěku je snadná, přes Lito‑
měřice dále směrem na Českou Lípu.
Jezdí sem i vlak. V době masopustu je
parkování na příjezdové ulici k náměstí.
Celý úštěcký masopust je opravdu velmi
příjemná akce, návštěvníků je tak akorát
a jitrnici či ovar zde můžete ochutnat
přímo z kotle.
text a foto: Jan Říha
VZPOMÍNKA NA
MARTINA KRAUTSTENGELA
PF 2015
jubilanti
HORNICKÉ listy 6/2014
Jubilanti skupiny SD (prosinec)
V neděli 2. listopadu naprosto neče‑
kaně a náhle zemřel Martin Krautsten‑
gel, hlavní mechanik úseku elektro
– Skrývka Jih, ale především tatínek
dvou dcer, pozorný manžel a vzorný
syn svých rodičů. Každého života je
škoda a nikdo není nahraditelný. V pří‑
padě Martina Krautstengela je úmrtí
ještě více pohnutější, neboť mu bylo
jen 47 let. Na posledním rozloučení
v obřadní síni bílinského krematoria
se s Martinem Krautstengelem přišly
rozloučit kromě rodiny také desítky
jeho kolegů a kamarádů z Dolů Bílina.
Rodina Krautstengelových by chtě‑
la prostřednictvím Hornických listů
všem poděkovat za upřímné vyjádření
soustrasti a také za materiální podpo‑
ru, které se jí dostalo od Severočes‑
kých dolů a odborové organizace č. 1
DB. Martin Krautstengel působil v DB
od roku 1991, kdy začínal jako provoz‑
ní elektrikář, mechanik regulačních
a měřících zařízení až po poslední
pozici – hlavního mechanika úseku
elektro. Pozoruhodná byla jeho snaha
se neustále zdokonalovat a rozšiřovat
si vědomosti i při velké pracovní vy‑
tíženosti. Prokázal to samostudiem
několika cizích jazyků a především
pak letošním absolvováním VŠB – TU
Ostrava, Fakulty elektroniky a infor‑
matiky – obor elektroenergetika, kdy
si mohl připsat před své jméno titul
inženýra. „Martin byl nejen dobrý ko‑
lega a odborník na pracovišti, ale bylo
nám s ním prima i mimo práci – při
rybaření, na stadionech FK Teplice
a HC Verva Litvínov. Všude nám chy‑
bí,“ uvedl za všechny smutné kolegy
a kamarády Martin Kopřiva.
Pracovního jubilea dosahují v DB:
20 let Špulák Petr
Nový Pavel
Martínek Petr
30 let Vondráček Vlastimil
Král Václav
Skůra Rostislav
Čanda Richard
Bačka Josef
Varady Jan
Rozehnal Bohumil
Šamonil Milan
Wawricza Bedřich
Hájek Václav
Koubek Ladislav
Karlík Petr
Radič Jiří
Tschernay Karel
Váňa Pavel
Lintner Petr
Podskalský Jaroslav
Karas Vojtěch
Neudert Stanislav
Lochovský Ferdinand
Mareš Josef
40 let Pauček Vladislav
řidič velkostroje
provozní zámečník
přestavbář PD
elektrikář velkostroje
provozní elektrikář
provozní elektrikář
operátor PD
provozní elektrikář
provozní elektrikář
vedoucí řidič velkostroje
zámečník velkostroje
řidič velkostroje
zámečník velkostroje
vedoucí řidič velkostroje
řidič PVZ
řidič PVZ
řidič PVZ
provozní elektrikář
provozní elektrikář
provozní zámečník
provozní zámečník
provozní zámečník
provozní elektrikář
provozní elektrikář
řidič velkostroje
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ - TPS
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SJ
PÚ – SS
PÚ – SS
PÚ – SS
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – TU
PÚ – ÚU
PÚ – ÚU
PÚ – ÚU
energetika
energetika
PÚ – TU
Pracovního jubilea dosahují v DNT:
20 let Springs Petr
řidič PVZ
30 let Bachorec Jan
hasič
PÚ Lom
HZSP
Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD:
30 let Gajdošová Hana
skladník
odbor nákupu
Pracovního jubilea dosahují v PRODECO, a. s.:
30 let Šíma Petr
provozní zámečník
Mudra Bedřich
provozní zámečník
Peclinovský Petr
provozní zámečník
Franta Petr
provozní elektrikář
Moravec Josef
řidič SMV speciál.
Stehlík Miroslav
provozní elektrikář
PB
PB
PB
PB
PB
PB
Pracovního jubilea dosahují v Revitrans, a. s.:
30 let Fojtík Josef
řidič ZS
Charalanov Nikolaj
provozní zámečník
Suchý Karel
řidič PS
Šrámek Petr
řidič PS
Hejhal Pavel
automechanik
Janoušek Václav
automechanik
Vrba Jaroslav
předseda OO
40 let Toman Václav
provozní zámečník
REKB
DDMB
DDMB
DDMB
AUB
AUB
správa
DDMB
Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a. s.:
30 let Janoušek Michal
dispečer
PTZP
Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení
dceřiných společností mnoho spokojenosti a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.
Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb
Milé čtenářky, milí čtenáři,
pokud se Vám podaří, podobně jako úpravárenskému předákovi Antonínu Cestrovi,
chytit svoji zlatou rybku, ať Vám splní v roce 2015 alespoň jeden velký sen.
Hlavně Vám přeji to nejdůležitější – pevné zdraví, štěstí a úspěchy v profesním i osobním životě.
Tomáš Vrba, šéfredaktor
HORNICKÉ LISTY
V ROCE 2015
V roce 2015 budou tištěné Hornické listy vycházet
jako čtvrtletník. K průběžnému informování o aktuálním nejdůležitějším dění ve skupině SD budou sloužit
webové stránky www.hornicke­­­‑listy.cz, kde se objeví
nejen nejnovější zprávy, ale také fotografie. Tištěné
Hornické listy budou obsáhlejší. Přibudou nejen nové
rubriky, ale také tematické přílohy. Chystáme se
rovněž zatraktivnit vizuální podobu, ale přitom zachováme přehlednost a členění, které Vám vyhovuje.
Náklad Hornických listů zůstane nezměněn tak, aby
i nadále byly dostupné všem zaměstnancům.
UHLÍ, ZDROJ
ENERGIE
Z jednoho kilogramu hnědého uhlí
se vyrobí asi 1 kWh elektrické energie,
která rozzáří Váš vánoční strom
od Štědrého večera do Štěpána.
Veselé Vánoce přejí Severočeské doly a.s.
www.sdas.cz