Ukázková kapitola

!K1756_kniha.indb 66
9.9.2010 9:27:51
Poprvé jsem měl možnost dostat se do Antarktidy na palubě lodi National Geographic
Endeavour jako „expert”. Mým úkolem bylo být k dispozici členům expedice a radit jim
se vším, co se týkalo fotografování. Byla to náročná cesta vzhledem k tomu, že světlo bylo
téměř po celý den skvělé, přičemž svítání začínalo ve čtyři hodiny ráno a západ slunce těsně
před jedenáctou večer. Při vplouvání do zálivu Terror Gulf jsme míjeli čarokrásnou scenérii
antarktického poloostrova. Všechno začalo skvěle zapadat – loď, která zvolna proplouvala
kolem poloostrova, ledovec plující na správné místo a tučňáci pohybující se vzduchem
i vodou v ladných skocích. Paprsky slunce osvětlily skalnaté vrcholky v pozadí a olemovaly
hrany ledovce a rozzářily jeho modrou barvu jak od elektrického výboje.
Objektiv 50–200 mm nastavený na 158 mm, 1/160 sekundy při f3,5; ISO 125
Obraz Edwarda Hoppera Nighthawks (Noční ptáci) je typickým
příkladem tvorby realistického hnutí v americkém malířství.
Studenti na vysokých školách mají jeho reprodukce na kolejích
a byl reprodukován tolikrát, že se stal ikonou. Obraz zachycující
pohled z potemnělé ulice do jasně osvětleného bistra je vynikajícím příkladem toho, jak dodání nebo naopak odstranění světla
ovlivňuje obraz. Autor začal s bílým plátnem a přidáním tmavých odstínů přerušených studenými světlými odstíny vede divákovu pozornost do odcizeného a zářivkami osvětleného interiéru
osamělého bistra.
!K1756_kniha.indb 67
4
JAK CHÁPAT SVĚTLO
Přirozené světlo je jakékoliv zatracené světlo, které je k dispozici!
W. Eugene Smith
KAPITOL A
9.9.2010 9:28:08
Fotograf dělá to samé na svém vlastním „plátně“. Přidává,
odstraňuje a řídí světlo tak, aby s ním „namaloval“ fotografovaný objekt. Beze světla by neměl s čím pracovat. Tato kapitola
se bude zabývat různými druhy světla a otázkou, jak řídit a/
nebo vytvářet světlo.
Fotoaparát umožňuje světlu dopadnout na snímač a zaznamenat tak fotografii. Pokud je světla příliš, snímek bude přepálený, pokud je ho naopak málo, bude snímek příliš tmavý.
Správná expozice znamená správné množství světla.
■
Hledáček je naše plátno
a světlo je naše barva
Přirozené světlo
Přirozené světlo je nejčastějším světlem, které fotografové používají. Pokud fotografujeme venku, je přirozené světlo světlo
slunce a dalších dostupných zdrojů. Uvnitř je to světlo, které
dávají lampy a další zdroje světla v místnosti. Klíčem k fotografii je využít přirozené světlo k vašemu prospěchu.
K dispozici máme šest „druhů“ přirozeného světla:
■ Čelní světlo: je světlo, které prochází nad vašimi rameny
a dopadá na fotografovaný objekt. Světlo zepředu vytváří
ploché, často nudné nasvícení. Pokud chcete fotografovat
ve světle zepředu, zkuste se pohybovat okolo objektu tak,
aby světlo přeci jenom nešlo přímo zepředu, anebo zkuste
použít blesk.
■ Boční světlo: je, jak už jeho název napovídá, světlo, které přichází přímo z boku. Je skvělé pro krajiny a celkové
záběry, ale poměrně kruté k fotografovaným lidem. Tedy
pokud nemáte v plánu zdůraznit charakter jejich tváří
(vrásky, rýhy a podobně). Buďte v tomto případě opatrní
a vstřícní, přece si nechcete někoho pohněvat. Toto světlo
je ideální pro fotografování krajiny, protože dává takovým snímkům hloubku. Můžete do fotky přidat i člověka, například postavit jej k okraji snímku tak, aby dodal
představu o velikosti snímaných objektů, a fotografovat
širokoúhlým objektivem – prostě jen dodat snímku lidskou přítomnost.
■ Světlo shora: Pravé poledne a světlo osvětlující fotografovaný objekt shora, to nejsou vhodné podmínky pro
fotografování lidí, protože toto světlo vytváří výrazné stí-
■
■
ny a má tendenci být bezbarvé. Jde však o skvělou denní
dobu pro vyhledávání míst k fotografování tak, abyste se
mohli rozhodnout, kdy se máte vrátit. Pokud musíte fotografovat v tomto světle, použijte přechodový filtr, který
vám pomůže saturovat barvu oblohy a vytvořit trochu
zajímavější efekt. Pokud v tomto světle fotografujete lidi,
je to ta správná chvíle pro použití blesku k projasnění tvrdých stínů.
Světlo zezadu: přichází přímo zpoza fotografovaného objektu a dokáže vytvořit éterický vzhled, zdůraznit spršku
poletujících kapek nad mořskými vlnami, dodat hloubku
a magii kouři a portrétům dodat auru. Je to skvělé světlo, ale snižuje saturaci barev. Zkuste použít slabý záblesk
blesku, který dodá trošku světla i na přední stranu objektu a zvýrazní barvy.
Zatažená obloha/stín: jsou nejpřívětivější podmínky pro
fotografování lidí. Mraky vytvářejí obrovský „soft box“,
změkčují světlo a vyhlazují pleť. Toto světlo také pomáhá správné expozici, protože na rozdíl od bočního světla
nebo světla zepředu či shora nevytváří ve scéně větší rozsah jasů, než je snímač schopen zvládnout.
Soumrak: může být „magickou hodinou“ pro fotografování skvělých snímků. Slunce téměř nebo právě přešlo
přes horizont a okolní (neboli přirozené) světlo začíná
přecházet do modrých tónů. Fotografování s nastavením
pro denní světlo tento efekt zdůrazní, ale rozhodně nepoužívejte automatické nastavení vyvážení bílé, protože tím
byste o tento efekt chladu přišli. Zkuste fotoaparát nastavit ručně na správnou expozici a potom použijte blesk
k doplnění světla na hlavním objektu. Tím dosáhnete
skvělého efektu ambivalence světla – teplé světlo blesku
doplní studené přirozené světlo.
Zlatá hodina
Představte si poledne v Grand Canyonu. Všichni se mačkají ve
skupině na Jižní římse a fotografují obrovský kaňon. Polední
světlo je sterilní, nemá žádný vlastní charakter – ale stejně je
to čas, kdy se objeví nejvíce turistů. Je jasné, že jejich snímky
budou zklamáním – budou přesvětlené, s obrovským kontrastem a skoro monochromatické.
Tato situace je skvělým úvodem k diskusi o Zlaté hodině.
Světlo se v této magické době, zhruba hodinu před soumrakem, stává obrovským oteplujícím filtrem a dá se skoro říct, že
68 Mistrovství digitální fotografie s DSLR
!K1756_kniha.indb 68
9.9.2010 9:28:20
Ulice ve středu města Loreto v Baja California Sur v Mexiku jsou barevné a temně rezavě červené. Pracoval jsem s výpravou National Geographic/Lindblad Expeditions a najednou jsme
došli ke skupině dlaždičů, kteří dláždili nový kus silnice. Chvíli jsme je pozorovali při práci, a jak se pozdní odpolední světlo z fotografického hlediska zlepšovalo, dělníci začali na povrch
vlhkého betonu sypat červený prášek, aby podpořili odstín. Oblak prachu, který odlétal tomuto dělníkovi od ruky, mě zaujal. Světlo zezadu zdůrazňuje jeho strukturu a dává vyniknout
prášku, který se mu sype z ruky.
Objektiv 50–200 mm nastavený na 200 mm, 1/500 sekundy při f5,6; ISO 100
Kapitola 4 – Jak chápat světlo 69
!K1756_kniha.indb 69
9.9.2010 9:28:21
Je to vždycky skvělé, když můžete fotografovat v tom nejlepším světle, které existuje, ale někdy to prostě nejde. To byl i případ fotografování v Káhiře v Egyptě, kdy jsem měl na
fotografování pyramid velmi málo času a navíc to bylo v poledne, tedy rozhodně ne v tu pravou denní dobu. Potom jsem potkal tohoto chlapíka u klasické vyhlídky na všechny tři
pyramidy... a měl jsem méně než tři minuty na to, abych vymyslel fotografii, protože náš autobus odjížděl na letiště. Několik hodin předtím v té oblasti řádila písečná bouře a poměrně
dost částeček písku ještě zůstávalo ve vzduchu a rozptylovalo světlo. Umístil jsem muže tak, aby koukal pryč ze snímku, asymetricky vzhledem ke dvěma ze tří pyramid, které doplňovaly
kompozici. Rozptýlené světlo shora mi při tomto portrétu přálo díky tomu, že pískem prosycený vzduch fungoval jako obrovský mrak rozptylující světlo.
Objektiv 12–60 mm nastavený na 20 mm, 1/80 sekundy při f13, ISO 100
je obtížné udělat za těchto podmínek jiný než dobrý snímek.
Asi jedinou výhodou znečištěného ovzduší je to, že světlo, které prochází přes všechny ty částečky rozptýlené ve vzduchu, je
změkčeno a otepleno, takže vytváří nádhernou záři.
Často si plánuji fotografování tak, abych mohl těžit z tohoto
skvělého světla, které se vyskytuje nejen na počátku večera, ale
i brzy ráno. Fotografování v jednu z těchto denních dob může
přinést lepší snímky. Já raději fotografuji večer, a to nejen proto, že nemusím tak strašně brzy vstávat, ale také proto, že jak
se blíží noc, světlo se stále zlepšuje a zlepšuje, až do chvíle, kdy
se slunce dotkne obzoru. Fotograf, který pracuje na přelomu
odpoledne a večera, má možnost pracovat s fotografovaným
objektem, pohybovat se kolem a najít místo, odkud bude nejlepší záběr ve chvíli, kdy i kvalita světla vyvrcholí. Brzké ranní
světlo je také krásné, ale člověk musí být na místě předtím, než
slunce vyjde nad obzor, a kvalita světla se postupně zhoršuje,
vrchol přichází na začátku.
Zpět k oné scéně z Grand Canyonu; já na tato vyhlídková
a fotogenická místa mířím až v pozdním odpoledni nebo naopak brzy ráno a obvykle fotografuji sám nebo je nás velmi málo
a většinou samí zkušení fotografové. Turisté v tuto dobu sedí
v restauracích nebo si přispávají (což je samozřejmě jedna z pří-
70 Mistrovství digitální fotografie s DSLR
!K1756_kniha.indb 70
9.9.2010 9:28:27
jemných věcí na dovolené). Avšak kdyby si svůj časový plán jen
trochu přizpůsobili, mohli by si určitě najít čas k návštěvě těch
nejzajímavějších vyhlídkových míst ve Zlaté hodině.
Šimping
Většina zkušených digitálních fotografů již termín „šimping“
zná. Nejde o přímé přirovnání k našim příbuzným lidoopům,
ale jde o jistou podobnost.
Příště, až budete u nějaké události, která přitáhne velké
množství fotografů, například může jít o sportovní utkání,
pozorujte houf fotografů podél postranních čar hřiště. Jakmile
bude hra přerušena, uvidíte, že většina těchto jedinců s digi-
tální výbavou nasměruje svůj pohled a pozornost na displeje
na zadní straně svých fotoaparátů. Jak se jejich nejnovější mistrovská díla zobrazují na displeji, můžete skoro slyšet ta „ooch“
a „aaach“, jak obdivují své snímky.
To je v pořádku u událostí s jasně daným začátkem a konec,
ale může se to stát zvykem, který odvede pozornost fotografa od námětů, jež fotografuje. Není nic horšího než stisknout
spoušť v okamžiku, který považujete za správný, zastavit se,
abyste mohli obdivovat svou práci na displeji, vzhlédnout
a zjistit, že ten skutečný správný okamžik vám uplynul před
očima a vy jste neměli fotoaparát v pohotovosti. Takže pamatujte, žádný šimping!
Guadalupe Peak je nejvyšší
hora Texasu, měří 2667 metrů.
tento snímek byl pořízen
pro časopis Texas Highways
jako součást reportáže
o „sedmi divech“ státu.
Našel jsem piloty George
Westa a Richarda Daviese,
kteří se mnou přeletěli
skalnatou krajinu těsně před
soumrakem, takže jsem mohl
využít nízkého zapadajícího
slunce ke zdůraznění struktury
a pruhů v krajině. Úmyslně
jsem do snímku zahrnul křídlo
naší Cessny, protože mám
pocit, že dodává této úžasné
krajině lidskou perspektivu.
Objektiv 12–60 mm nastavený
na 12 mm, 1/250 sekundy při
f5,6; ISO 200
Kapitola 4 – Jak chápat světlo 71
!K1756_kniha.indb 71
9.9.2010 9:28:56
Jednou z nejkrásnějších památek světa a zároveň jedním z nejfotografovanějších míst je indický Tádž Mahál. To ovšem pro fotografa znamená velkou výzvu, pokud se snaží přijít
s něčím novým. Navštívil jsem jej s expedicí National Geographic, kdy byl Tádž Mahál jednou z našich zastávek. Před svítáním jsem dal dohromady skupinku fotografujících členů
expedice a vyrazili jsme fotografovat tuto stavbu. Už jsem tam předtím byl a věděl jsem o oblíbeném vyhlídkovém místě, které je hned na druhém břehu řeky Yamuna. Dorazili jsme na
místo brzy a fotografové se rozestoupili tak, aby zachytili svítání z různých úhlů. Krátce poté, co slunce vyšlo, se objevil tento poháněč velbloudů, který vedl svého velblouda napít k řece.
Celá scéna byla ozářena velmi rozptýleným světlem (toto je ojedinělá výhoda znečištění – to obrovské množství částic rozptýlené ve vzduchu funguje jako obrovský softbox a rozptyluje
a otepluje jindy tvrdé světlo), ale stejně jsem musel použít neutrální přechodový filtr, aby se expozice popředí dala srovnávat s daleko jasnějším světlem oblohy.
Objektiv 12–60 mm, nastavený na 12 mm, 1/500 sekundy při f6,3; ISO 100, neutrální přechodový filtr Singh Ray Galen Rowell s ostrým přechodem a hustotou 2 EV
72 Mistrovství digitální fotografie s DSLR
!K1756_kniha.indb 72
9.9.2010 9:29:04
Rady pro fotografování ve Zlaté hodině
Několik námětů, jak využít dobré světlo ve Zlaté hodině:
■ Přidejte do směsice světla ve Zlaté hodině světlo malého
vestavěného blesku kompaktu nebo amatérské zrcadlovky a máte recept na úspěšné snímky lidí.
■ Naplánujte si den tak, abyste Zlatou hodinu co nejlépe
využili. Použijte střední část dne k průzkumu a seznámení se s místem a zjistěte si, kde chcete v pozdním odpoledni být.
■ Používejte kompas! Já ho vždycky nosím u sebe. Mnoho
webových stránek obsahuje údaje, které vám pomohou
určit, kterým směrem se bude nacházet vycházející nebo
zapadající slunce. Díky těmto informacím a kompasu si
můžete lépe vybrat místo pro fotografování s tím, že budete přesně vědět, kde slunce vyjde anebo zapadne.
■ Já s sebou nosím i vytištěnou tabulku východů/západů
slunce z observatoře amerického námořnictva (http://aa.usno.navy.mil/data/docs/RS_OneYear.php). Tato tabulka
uvádí pro konkrétní lokality na celém světě přesné časy
svítání a soumraku. Další skvělá stránka pro zjišťování
těchto údajů a také fází měsíce a času, kdy bude měsíc
vycházet či zapadat, je www.sunrisesunset.com/custom_
srss_calendar.asp.
■ Berte s sebou stativ. Skautské heslo zní: Buď připraven.
Možná budete chtít pokračovat ve fotografování do pozdních nočních hodin a nic nedokáže víc naštvat než to, že
nemáte po ruce jednoduchou součást vybavení, která
může znamenat obrovský rozdíl v tom, jestli budete moct
pokračovat v práci.
■ Přechodový filtr může představovat rozdíl mezi úspěšným snímkem a snímkem, který se skoro povedl. Nejlepším příkladem situace, kdy se tento filtr hodí, je scéna,
u které je obloha daleko jasnější než popředí. Přechodové filtry jsou nahoře tmavé a stupeň jejich zabarvení
postupně klesá, a to buď rychle nebo pomalu, s měkčím
přechodem, k čiré spodní části. To fotografům umožňuje zachytit jasnou oblohu a tmavší popředí na jednom
snímku, což by bez použití filtru bylo vzhledem k rozdílu v jasech nemožné. Velmi kvalitní jsou filtry značky
Singh Ray. Mám je rád, protože jsou čtvercové a dají se
před objektivem posunovat nahoru a dolů, což vám dává
mnohem lepší kontrolu nad jejich účinkem (www.singh.
ray.com/grndgrads.html). Filtry této značky jsou k dostání
Přechodové filtry Singh-Ray ve variantě s pozvolným a strmým přechodem. Strmý
přechod se hodí, pokud je linie horizontu rovná, pozvolný přechod má jemnější účinky.
Fotografie zapůjčena společností Singh Ray
Jediný neutrální filtr, Singh-Ray Vari-ND, nabízí možnost měnit hustotu.
Kapitola 4 – Jak chápat světlo 73
!K1756_kniha.indb 73
9.9.2010 9:29:09
Tom Prince je nejstarším občanem v aljašské osadě Kotlik, posledním obydleném místě na řece Yukon. Pomocí nepatrného přiblesknutí jsem osvětlil jeho obličej.
Objektiv 20–35 mm, 1/15 sekundy při f3,5
■
s různou hustotou od jednoho expozičního stupně po 5
EV. Jsou k dispozici i v různých barvách pro další efekty.
Mnoho fotografů, sebou nosí neutrální šedý filtr (ND).
Tento filtr snižuje celkové množství světla, které vstupuje do objektivu. Proč jim nestačí objektiv jen přiclonit? Pokud chcete použít nízkou citlivost a fotografovat
s dlouhým časem, například pokud fotografujete vodopád v poledne, použití neutrálního filtru je dobrý nápad.
Neutrální filtry jsou k dispozici v různých hustotách počínaje 1 EV, 2EV a tak dále. Firma Singh-Ray vyrábí filtr, který umožňuje fotografovi nastavit hustotu kdekoliv
mezi 1 EV a 8 EV.
Někdy je to nejjednodušší světlo
zároveň to nejlepší
Vždycky s sebou nosím baterku, abych si mohl posvítit – jen
malou, s normální nebo halogenovou žárovkou a s nastavitel-
ným úhlem vyzařování. I baterka se dá ale použít jako bodové
světlo k dosažení dramatického efektu. Pracoval jsem tehdy
pro National Geographic u řeky Yukon na Aljašce a fotografoval reportáž o této řece. Byl studený, zamračený den a vesnice
Kotlik byla skoro prázdná. Tato vesnice byla důležitá tím, že
šlo o poslední obydlené místo u této velké řeky. Prošel kolem
mě starý pán a já se s ním dal do řeči. Ukázalo se, že Tom Prince je nejstarší obyvatel vesnice, a já cítil, že to si žádá fotografii. Chtěl jsem zachovat ledově chladný, modrý nádech scény,
takže místo toho, abych použil oteplující filtr nebo odstranil
modrý nádech pomocí vyvážení bílé, pořídil jsem snímek, tak
jak byl, s nastavením pro denní světlo a nasvítil Tomův obličej
baterkou. Čas závěrky byl asi 1/15 sekundy a musel jsem baterkou trochu pohnout, abych měl světlo rovnoměrnější. Vyšlo to
přesně tak, jak jsem doufal. Jeho tvář je nasvícená teplým světlem, posunutá do oranžových tónů, protože žárovka v baterce
74 Mistrovství digitální fotografie s DSLR
!K1756_kniha.indb 74
9.9.2010 9:29:12
1/25 sekundy při f4
1/15 sekundy při f4
1/2 sekundy při f4
Tyto tři snímky byla zkombinovány pomocí softwaru Photomatix Pro, což je jeden z programů přímo určených ke kombinování snímků do HDR fotografií. První snímek jsem pořídil
s nastavením expozice pro nejvyšší jasy venku, další pro střední tóny v interiéru a poslední pro stinné části interiéru. Výsledná fotografie zobrazuje podstatně větší rozsah jasů, než jaký
by byl snímač schopen zachytit na jediném snímku.
Všechny snímky byly pořízeny s objektivem 7–14 mm nastaveným na 7 mm a s citlivostí ISO 100
75
!K1756_kniha.indb 75
9.9.2010 9:29:16
takové při nastavení na denní světlo dává. Vesnice v pozadí je
pro změnu do modra, což je přesně to, co jsem chtěl.
Dny, kdy je zataženo, nám mohou dát krásné měkké světlo, které je ideální pro detailní portréty lidí. Toto světlo je velmi vstřícné k lidské pleti a fotografovaní vám nebudou před
objektivem mhouřit oči, jako když jim do nich svítí slunce.
Dynamický rozsah
Lidské oko je úžasné tím, jak se dokáže přizpůsobit. Podíváme
se na nějakou scénu a naše oči jsou schopny zachytit celý rozsah jasů od stinných částí až po ty, které jsou ozářené přímým
poledním sluncem. Oko má schopnost zachytit dynamický
rozsah, tedy poměr jasů a stínů cca 100:1, zatímco snímač
fotoaparátu jen asi 10:1. Fotografové jsou často překvapeni,
když se podívají na své snímky a stíny jsou úplně černé nebo
naopak nejvyšší jasy zcela přepálené. Histogram na zadním
displeji fotoaparátu dokáže zobrazit ten rozsah 5 expozičních
kroků, který snímač dokáže zachytit.
Dnes můžeme omezený dynamický rozsah fotoaparátu řešit
pomocí softwarových balíků, které mají funkce pro vytváření
tzv. HDR (High Dynamic Range = velký dynamický rozsah)
snímků. Funguje to tak, že fotograf nasnímá stejnou scénu
s několika různými nastaveními expozice, přičemž jeden snímek je určen k expozici jen těch nejtmavších částí scény a další
jsou exponovány vždy o jeden či dva stupně méně, až ke snímku, který zachycuje nejvyšší jasy scény. HDR software potom
snímky „zprůměruje“ dohromady, přičemž využije jejich velké rozdíly v expozici k vytvoření snímku, který lépe odpovídá
tomu, jak danou scénu vidí lidské oko. Síla tohoto nástroje je
také v tom, že fotograf může takto zachytit i scénu s rozsahem
jasů větším, než je zachytitelný okem.
Odrazné desky
Odrazná deska je jednoduchý způsob, jak přidat trochu světla
na tvář utopenou ve stínu a oživit tak portrétovaného. Vždycky
je s sebou vozím a používám je velmi často. Někdy jemné přidání světla na určité místo stačí k tomu, aby fotografie začala
fungovat. Naším cílem přece je, aby naše snímky byly oceňované kvůli svému obsahu, nechceme slyšet komentáře diváků
o tom, že jsme použili moc světla nebo moc tvrdé a nelichotivé
světlo. To často vyžaduje zjednodušení osvětlení – jen drobné
projasnění stínů bleskem nebo odraznou deskou v takovém
případě bohatě stačí.
Odrazné desky mohou být velmi jednoduché, použít se dá
například i kus bílého papíru, natočený tak, aby odrážel světlo potřebným směrem. Pokud budete například fotografovat
květiny na louce, zkuste použít takovou improvizovanou papírovou odraznou desku k nasměrování světla do stinných partií
snímku. Tento jednoduchý trik často udělá z obyčejné fotografie neobyčejnou.
Odrazné desky se prodávají v různých variantách a velikostech – od modelů tak malých, že si je složené můžete strčit
do kapsy, až k obrům, k jejichž umístění budete potřebovat
asistenta nebo dva. V autě vozím čtyři odrazné desky: velkou
s průměrem 140 cm, ke které je i oboustranný potah a dokáže
zastat 5 funkcí, středně velkou stejného typu, velmi malou,
která má složená průměr jen asi 15 cm a vejde se mi do kapsy
u fotografické vesty, a velký kus průsvitného materiálu, který
používám ke změkčení světla. Všechny se dají složit na relativně malou velikost a snadno přenášet.
Tady je krátký seznam odrazných desek, které byste možná
měli zařadit do své fotovýbavy:
■ Velká odrazná deska s průměrem 140 cm je dost velká na
to, aby odrážela dost světla k nasvícení stojící osoby, a lze
ji použít i pro portréty. Výhodou její velikosti je měkkost
světla odráženého od tak velké plochy. Pokud chcete mít
světlo co nejměkčí, přibližte ji k fotografovanému. Zní
vám to jako nesmysl? Ale je to pravda, čím blíže je zdroj
světla, tím měkčí jeho světlo bude. Pokud hodně vzdálíte
odraznou desku od portrétovaného, bude z jeho pohledu vypadat jako baterka. Světlo bude velmi ostré, z velmi malé plochy. Tento typ odrazné desky nabízí několik
možností, které můžete používat dle svého vkusu. Jedna
strana mívá zlatou barvu, která dává velmi teplé světlo.
Tato strana odráží asi 85 % dopadajícího světla, ale při
fotografování lidí může být světlo od ní odražené až příliš
teplé. Další strana potahu bývá směsí stříbrné a zlaté barvy, dává o trochu méně teplé světlo než čistě zlatá strana
a je o trochu účinnější – odráží 90 % světla. Čistě stříbrná
strana odráží asi 95 % světla, které ale může být trochu
příliš tvrdé. Dále bývá k dispozici černá strana, která se
dá použít k redukci světla. Pokud například fotografujete
portrét a na jedné straně tváře máte příliš mnoho stínů,
můžete černou stranou trochu omezit množství světla.
■ Střední odrazná deska se používá v situacích, kdy je žádoucí o trochu tvrdší světlo – např. když fotografujete
76 Mistrovství digitální fotografie s DSLR
!K1756_kniha.indb 76
9.9.2010 9:29:25
Jako instruktor výpravy American
photo Mentro Series jsem jedno ráno
soukromě navštívil zříceninu hradu
Ruins de Montaigne v Belgii: Chtěl jsem
účastníkům ukázat, jak moc může odrazná
deska fotografii ovlivnit. Tato fotografie
je pořízena bez jakéhokoliv dalšího
světelného zdroje, nepoužil jsem ani blesk,
ani odraznou desku. Je to docela pěkný
snímek, ale není na něm nic zvláštního.
Ta samá scéna s použitím odrazné desky,
která nasměrovala světlo na stinnou část
sokolníkovy tváře a na jeho dravce. Toto
dodatečné světlo snímek otevřelo a dodalo
mu na zajímavosti.
Objektiv 17–35 mm, 1/125 sekundy při f5,6
Kapitola 4 – Jak chápat světlo 77
!K1756_kniha.indb 77
9.9.2010 9:29:25
■
■
Často jen prosté použití blesku v poledním slunci vytvoří rozdíl mezi fotografií, která je
spíše zklamáním, jako tento snímek, anebo...
úspěchem, jak můžete vidět zde. Vyvážení expozice popředí a pozadí je nutné a dá se to
jednoduše udělat tak, že namíříte fotoaparát na celkovou scénu v pozadí a přidržením do
poloviny namáčknuté spouště uzamknete expozici. Poté namíříte fotoaparát se zapnutým
bleskem v režimu TTL (měření skrz objektiv) na váš objekt a domáčknete spoušť.
Objektiv 11–22 mm, 1/60 sekundy při f5,6
svého černého labradora. Velká odrazná deska by v takovém případě dávala tak měkké světlo, že by ho černý psí
kožich moc pohltil, toto je situace, kdy se hodí menší deska, která dá více směrové světlo a účinně kožich projasní.
Velmi malá odrazná deska se snadno nosí stále u sebe,
protože se vejde do kapsy u vesty nebo ve fotobrašně.
Když jsem fotografoval u řeky Amazonky entomology
sbírající brouky, potřeboval jsem jednoduchý zdroj světla, abych jim mohl fotografovat brouky, které našli. Tato
malá deska, která má rozložená průměr kolem 30 cm,
fungovala skvěle. Mohl jsem ji dát opravdu blízko a snadno otáčet tak, aby směrovala světlo přesně tam, kam bylo
potřeba.
Kusy průhledného materiálu jsou oblíbené v Hollywoodu, protože změkčují přímé světlo, což je velmi dobré
pro portréty fotografované za jasného slunečného dne.
Rozložte průsvitný materiál a nechte vašeho asistenta
(manžela, manželku, spolucestující nebo náhodné kolemjdoucí), aby jej podrželi mezi zdrojem světla, jako
je například slunce, a fotografovaným. Vytvoříte velmi příjemné světlo. Často tento materiál používám ke
změkčení přímého poledního slunce a přitom používám další odraznou desku nebo blesk jako hlavní světlo. Tomu se říká kontrolovat své fotografické prostředí.
Chápat světlo nemusí vždy znamenat pracovat s přebytkem světla. Někdy se vám bude hodit použít úzký paprsek světla z okna k nasvícení jen části tváře portrétovaného a vytvoření dojmu tajemna. Je k tomu potřeba myslet
a vidět za své obzory. Zkuste se podívat na profesionály
při práci – největší úsilí budou věnovat tomu, aby měli
správné světlo, ostatní aspekty fotografování přijdou na
řadu potom. Světlo je vším.
Blesk na fotoaparátu
nebo mimo fotoaparát
Blesk může být nejčastěji nadužívaným nástrojem a zároveň
nejméně doceněnou funkcí fotoaparátu. Při správném použití
dokáže blesk změkčovat tvrdé stíny a pomoci rovnoměrnému
osvětlení snímku tak, že i v přímém poledním slunci vytvoříte
hezký portrét. Následující seznam obsahuje rady pro používání jak vestavěného, tak externího blesku:
78 Mistrovství digitální fotografie s DSLR
!K1756_kniha.indb 78
9.9.2010 9:29:34
■
■
■
■
■
■
Pokud fotografujete v poledne, zapněte blesk a nechte jej
projasnit stíny, čímž dosáhnete rovnoměrného osvětlení
snímku. To se dá provést v režimu program vašeho fotoaparátu: příslušným způsobem (v menu či tlačítkem) zapněte blesk – na displeji by se vám měla objevit jeho ikona. Použít můžete samozřejmě i manuální režim – opět
stačí blesk zapnout a nastavit expozici na okolní světlo.
Pokud používáte externí blesk, zvažte pořízení prodlužovacího kabelu. To vám umožní blesk posunout ke straně,
čím jednoduše potlačíte efekt červených očí, který způsobuje světlo odražené od prokrvené sítnice. Výsledkem
jsou potom bizarní jasně červené oči.
Zkuste světlo od něčeho odrazit – pokud fotografujete
v interiéru s běžnou výškou stropu a jiným než neutrálně
zbarveným zdrojem světla, namiřte blesk na strop. Tím
zajistíte rozptýlení jeho světla, které zaplaví celou scénu.
Snímky budou potom vypadat daleko přirozeněji.
Můžete také použít „odraznou destičku“, stačí kousek
tvrdšího bílého papíru upevněný na zadní stranu blesku
z pohledu fotografovaného. Stále přitom budete využívat světlo odražené od stropu, ale trochu světla se odrazí
i přímo na fotografovaný objekt. Takže využijete jak projasnění stínů, tak prosvětlení celé scény, což vypadá daleko přirozeněji. Firma LumiQuest vyrábí několik odrazových zařízení a také miniaturních softboxů pro blesky. Já
s sebou nosím ProMax 80-20, což je reflexní nástavec na
blesk, který propouští 80 % světla ke stropu a odráží 20 %
tak, aby projasnilo stíny ve scéně.
Buďte opravdu kreativní a používejte blesk jako reflektor.
Nechte vašeho skvělého asistenta, aby blesk podržel tak,
že světlo bude směřovat z boku jen na hlavu nebo tělo fotografovaného. A potom tento blesk použijte jako hlavní
světlo. Touto technikou můžete vytvořit „hlubší“ světelný
zdroj. Snažte se to s reflektorem nepřehnat, použijte jej
jen k vyvážení světla nebo k nasvícení zastíněné strany
fotografovaného.
V dobách filmu mnozí profesionálové, kteří používali
blesky držené v ruce, na ně lepicí páskou upevňovali filtry. Já sám jsem měl na blesku trvale slabý zlatý filtr, který jeho světlo lehce „oteploval“, což mi hodně pomáhalo
dosáhnout přirozenějších pleťových tónů. Světlo blesku je
totiž vždycky trochu do modra. Na blesky se dají použít
například vzorky filtrů pro divadelní reflektory, sehnat se
dají buď u výrobců této techniky nebo v některých velkých obchodech s fotografickými potřebami – osobně
jsem používal balíček filtrů značky Roscolux. Vyhovovalo mi, že dobře padnou na většinu oblíbených blesků
bez toho, aby se musely seřezávat. Tyto balíčky obsahují
většinou celou řadu filtrů, takže se nemusíte při experimentování nijak omezovat.
Pozor ale na to, že v době digitálních fotoaparátů je tento
malý trik většinou vykompenzován vyvážením bílé a nemůže
se tak projevit. Avšak pokud fotografujete do RAWu, fungovat
by měl. Vzhledem k tomu, že formát RAW obsahuje neuprave-
LumiQuest ProMax 80-20 se snadno připevňuje k blesku, takže je možné jej velmi rychle
nasadit a v okamžiku sundat.
Kapitola 4 – Jak chápat světlo 79
!K1756_kniha.indb 79
9.9.2010 9:29:39
ná data ze snímače, vyvážení bílé se neprojeví a účinky filtrů,
ať již na blesku nebo na objektivu, budou zaznamenány.
Fotografování
s bezdrátovým dálkově řízeným bleskem
Moderní technologie často rozšiřují možnosti fotografa a to
platí i u bezdrátově komunikujících blesků, ať již komunikují
s fotoaparátem rádiem nebo pomocí infračerveného spojení.
Značky Olympus, Nikon a Canon dnes nabízejí tyto špičkové
a přitom kompaktní blesky, které umožňují fotografovi na dálku a bez jakéhokoliv spojovacího kabelu řídit velké množství
(10 a více) blesků. To se dá využít jak pro komplexní a promyšlené nasvícení scény, tak pro čistě zábavné efekty. U fotografie
lidí v loďkách jsem takto mohl dát každému ze tří fotografovaných do ruky jeden externí blesk a přitom jsem jejich výkon
mohl řídit jednotlivě ze svého fotoaparátu. Dálkové ovládání
jednoznačně otevírá celou novou oblast v možnostech nasvícení všem, kdo se o tento fotografický žánr zajímají.
Něco o nastaveních v menu fotoaparátu
V menu digitálních fotoaparátů najdete nastavení vyvážení
bílé, která se dá do jisté míry použít jako „balíček filtrů“.
Nastavení vyvážení bílé nabízí různá nastavení teploty v kelvinech (což je standard, kterým se měří barevná teplota světla), obvykle jsou v menu znázorněna ikonami. Ikona žárovky
představuje teplotu 3 000 K. Platí přitom, že čím nižší teplota
v kelvinech, tím teplejší barva světla, a čím vyšší teplota v kelvinech, tím studenější světlo. Jedna ikona zářivky představuje
4 000 K a druhá 4 600 K – zářivka 4 000 K je poměrně blízká dennímu světlu, zářivka s 4 600 K vytváří nepěkný zelený
nádech fotografií. Hodnota 5 300 K je považována za nastavení
pro denní světlo, 6 000 K za nastavení pro den, kdy je zatažená
obloha, 6 600 K je nastavení pro ještě další typ zářivek nejbližších dennímu světlu a vysoká hodnota 7 500 K je nastavení,
které se používá pro silný modrý nádech stínů při slunečném
dni.
Jak může toto fungovat jako balíček filtrů? Pokud fotografujete za studeného a deštivého dne, může se stát, že budete chtít
udělat snímek, který pocit chladu zdůrazňuje tím, že modrý
odstín dále posílíte. Stačí stisknout tlačítko pro vyvážení bílé
a nastavit fotoaparát na 3 000 K, tedy pro žárovkové světlo.
Obyčejné žárovky totiž dávají velmi teplé světlo a nastavení 3 000 K jej neutralizuje tím, že přidává chybějící modrou.
Pokud tedy použijete nastavení 3 000 K na fotografii venku,
zbarvíte snímek do modra, což může zlepšit jeho atmosféru.
Můžete také nastavit fotoaparát na 6 000 K a dodat tak
snímku teplé odstíny – toto nastavení je určeno pro stíny za
jasného dne, kde bývá světlo silně do modra, takže fotoaparát v tomto případě použije algoritmy, které modrý nádech
odstraňují a přidávají teplé tóny.
Rady pro používání vyvážení bílé
■
■
Tento nijak drahý balíček vzorků divadelních filtrů poslouží jako oteplovací /studený/
změkčovací filtr na blesk. Filtry padnou na většinu externích blesků, stačí je upevnit
kouskem lepicí pásky, která nezanechává stopy po odlepení ani po zahřátí (dobrá je např.
páska pro izolaci elektrických vodičů).
■
Pokud fotografujete v místě osvětleném žárovkami, nastavte fotoaparát na hodnotu 5 300 K, tedy použijte nastavení pro denní světlo – zachytíte tak světlo žárovkových
lamp ve velmi teplém tónu, což snímku dodá útulný pocit
domova.
Pokud fotografujete za deštivého a podmračeného počasí,
můžete naopak pocit chladu zdůraznit nastavením vyvážení bílé na 3 600 K, tedy použitím nastavení pro žárovková světla, čímž přidáte chladné odstíny.
Nepoužívejte automatické vyvážení bílé – připravujete se
tím o příliš mnoho kontroly nad fotografiemi, protože fotoaparát v tomto nastavení vyhodnocuje, které plochy na
snímku jsou pravděpodobně bílé, a ty se bude snažit bíle
80 Mistrovství digitální fotografie s DSLR
!K1756_kniha.indb 80
9.9.2010 9:29:41
Děti, tohle doma nikdy nezkoušejte! Pokud bych měl popsat místo, kde fotografové nejméně rádi používají blesky, byla by v okolí voda: stříkající voda dokáže způsobit zkrat, který spálí
techniku, a všude jsou natažené kabely – seznam potenciálních průšvihů je velmi dlouhý. Avšak díky těmto samostatným bleskům jsem mohl řídit množství světla každého z nich
měřením přes objektiv (TTL). Pro tento snímek jsem fotoaparát nastavil na bezdrátovou komunikaci s blesky, takže jsem měl na displeji zobrazené okno, které mi dovoluje nastavit
parametry pro každý blesk. Vestavěný blesk na fotoaparátu přitom posloužil ke spuštění jednotlivých blesků, takže každý z nich vyslal přesně odměřené množství světla na tvář člověka
v lodi.
Objektiv 12–60 mm nastavený na 23 mm, 1/30 sekundy při f4, 200 ISO
Kapitola 4 – Jak chápat světlo 81
!K1756_kniha.indb 81
9.9.2010 9:29:43
i zobrazit. Pokud např. fotografujete v příjemném teplém
světle tzv. Zlaté hodiny, automatické vyvážení bílé „opraví“ snímek tak, že z něj zlatý nádech odstraní. Pokud je
světlo velmi silně zlaté, použijte nastavení pro denní světlo 5 300 K nebo nastavení pro zataženou oblohu 6 000 K.
Osvětlení v interiérech
V našich domech obvykle nebývá tolik světla jako venku, takže pokud se fotograf přesunuje dovnitř, je nastavení citlivosti,
označované zkratkou ISO, dobrým nástrojem k vyrovnání se
s menším množstvím světla. Nastavení vyšší hodnoty ISO zvýší citlivost snímače ke světlu, čím vyšší hodnotu nastavíte, tím
více je snímač citlivý na světlo – nebo přesněji řečeno fotoaparát použije své algoritmy k tomu, aby citlivost zvýšil. To nám
umožňuje fotografovat s krátkými časy závěrky i v tmavších
prostředích, kde by nám citlivost ISO 100 nestačila, například
na zmrazení pohybu u sálových sportů. Krása digitální technologie spočívá, v tom, že si můžeme vyšší či nižší citlivost
nastavit pro každý jednotlivý snímek zvlášť.
Nevýhodou zvyšování citlivosti je to, že ve snímku se začne
objevovat poněkud více šumu, který se chová v podstatě analogicky k tomu, jak se zvětšuje zrno u filmu, který převoláváme
na vyšší citlivost.
Nastavení citlivosti závisí na množství světla, nikoliv na
kvalitě. Na druhou stranu fotografové často používají vysoké hodnoty citlivosti k dosažení určité atmosféry, kterou toto
nastavení podpoří.
Následující situace si mohou vyžádat vyšší nastavení citlivosti ISO:
■ Fotografie sálových sportů: Pokud fotografujete v tělocvičně, zvýšení citlivosti na hodnotu 1 600 nebo dokonce ISO 3 200 vám často umožní použít dostatečně krátké
časy ke zmrazení pohybu. Zkuste toto nastavení kombinovat s mírným přiblesknutím tak, aby bylo zachyceno celé prostředí haly a ne jen hlavní objekt vystupující
z moře černé barvy. Změřte expozici na nějaké součásti
haly, která je středně tmavá, podle tohoto měření nastavte manuálně expozici a přepněte blesk do režimu TTL.
Blesk spolu s nastavenou vysokou rychlostí závěrky pomůže zmrazit pohyb.
Pro takovéto scény používají fotografové příliš často přímý blesk, který z fotografie
odstraní veškerou vřelou atmosféru. U tohoto snímku jsem zvýšil citlivost na 800 ISO
a fotografoval ve světle svíček.
Objektiv 85 mm, 1/30 sekundy při f2
■
■
Události konané uvnitř: Zvyšte nastavení ISO na oslavách narozenin a dalších událostech konaných uvnitř,
pokud na nich nechcete používat blesk.
Speciální efekty: Někdy je pro fotografa žádoucí zvýšit
nastavením vyšší hodnoty citlivosti šum, aby dodal fotografii požadovaný vzhled či atmosféru.
82 Mistrovství digitální fotografie s DSLR
!K1756_kniha.indb 82
9.9.2010 9:29:50
Jak chápat světlo zepředu,
zboku a zezadu
Pochopení těchto tří základních směrů světla je nezbytné, pokud chcete osvětlení dostat pod kontrolu.
Světlo zepředu je, jak bylo popsáno v této kapitole, světlo,
které vychází zpoza fotografa a dopadá na fotografovaného.
Podle toho, jaká je denní doba, může být použité sluneční
světlo jako hlavní světlo na snímku velmi tvrdé (pokud foto-
Fatální chyba, kterou dělá mnoho začínajících fotografů, je to, že zkoušejí vyfotit hezký
portrét v poledním slunci. Světlo je v poledne příliš tvrdé a vytváří ostré a nepěkné stíny,
navíc není vůbec teplé.
grafujete okolo poledne) nebo krásně měkké (pokud využíváte
pozdní odpolední světlo).
Boční světlo může pocházet z umělého zdroje, jako je lampa nebo blesk, ale může jít i o světlo sluneční. Efektivním
využíváním bočního světla můžete dodat fotografiím hloubku
díky tomu, že natočíte fotografovaného více či méně ke světlu
a tak ovlivníte množství světla dopadajícího na tvář. Následující fotografie jsem pořídil jak pouze s bočním světlem, tak
Pozdně odpolední slunce může být jediným zdrojem světla, se kterým si fotograf vystačí.
Natočením fotografovaného lehce od směru, ze kterého světlo dopadá na jeho obličej,
dokážeme vytvořit dostatek stínů na to, aby dodaly portrétu hloubku.
Kapitola 4 – Jak chápat světlo 83
!K1756_kniha.indb 83
9.9.2010 9:29:53
Pomocí umělého světla, jako je například blesk v „softboxu“ (který simuluje krásné světlo
pozdního odpoledne ze zdroje zhruba velikosti okna), umístěného bezprostředně za
fotoaparátem jsem dosáhl velmi plochého osvětlení, které dopadá na tvář fotografované
ženy ze stejného úhlu, z jakého je fotografována.
Zde byl softbox přesunut na pravou stranu fotografované a vytvořil na tváři tmavý stín,
toto světlo mi připadá nepříjemné v tom, jak je tvrdé.
se světlem umístěným zhruba ve ¾ oblouku od fotoaparátu
k místu, odkud by přicházelo čistě boční světlo.
Pokud přesunete zdroj světla doprava na bok fotografované
osoby, vytvoříte snímek nasvícený z boku. Samo o sobě není
toto nasvícení nijak zvlášť příjemné.
Pomocí softboxu na blesku v pozici bočního světla a odrazné desky, která lehce projasní tu část tváře, která by jinak byla
zcela ve stínu, ale můžete vytvořit velmi pěkně nasvícený portrét. Krása tohoto systému je v tom, že potřebujete jen jedno
světlo, pozadí může být nasvíceno sluncem nebo okolním
světlem. U tohoto portrétu jsem použil manuální expozici na
zeď v pozadí a tak jsem z ní udělal součást kompozice.
Můžete používat dostupné okolní světlo pro osvětlení pozadí a doplňující světlo odražené od odrazné desky jako hlavní
světlo (zdroj hlavního světla, které dopadá na fotografovaného,
ať už je jím cokoliv – od slunce přes blesk po stolní lampičku).
Tímto způsobem můžete dosáhnout nasvícení, které se běžně
provádí několika světly pouze s jedním světlem a odraznou
84 Mistrovství digitální fotografie s DSLR
!K1756_kniha.indb 84
9.9.2010 9:29:58
Udržet světlo na minimu často dává skvělé výsledky. Jeden
hlavní světelný zdroj, expozice na okolní světlo a odrazná
deska pro projasnění stinných partií dokážou vytvořit pěkně
nasvícenou fotografii.
deskou. Výsledek přitom vypadá, jako kdybyste velmi pečlivě
nastavovali všechny zdroje světla v okolí.
Teď vidíte, proč s sebou tolik fotografů nosí odrazné desky.
Přidávání, ovládání a změna světla dává fotografovi při fotografování lidí daleko větší možnosti.
Síla světla je esencí fotografie a fotografie je to, co děláme
a co máme rádi. Naše mozky přemýšlí v obrazech a tyto obra-
zy jsou zaplaveny světlem, jinak by nemohly existovat. Naším
úkolem jako fotografů je použít toto světlo, pečlivě jej prozkoumat a v našem hledáčku s ním malovat. Pozorujte světlo. Dívejte se, jak postupuje krajinou, jak maluje a osvětluje
a vytváří realitu, kterou vnímáme.
Kapitola 4 – Jak chápat světlo 85
!K1756_kniha.indb 85
9.9.2010 9:30:03
Jak na to: Pochopit světlo
autor: Joe McNally
Joe McNally fotografuje na zakázku pro časopisy, agentury
a firmy, které se zabývají grafickým designem. mezi jeho klienty patří Sports Illustrated, ESPN Magazine, National Geographic, LIFE, Time, Fortune, New York Magazine, Business
Week, Rolling Stone, New York Stock Exchange, Target, Sony,
GE, Nikon, Lehman Brothers a PNC Bank. Kromě Ceny Alfreda Eisenstaedta za vynikající fotografie pro časopisy byly jeho
snímky oceněny pictures of
the Year, The World Press
Photo Foundation, The
Art Directors’ Club, Photo
District News, American
Photo, Communication
Arts, Applied Arts Magazine a Graphis. Joe vyučuje
na seminářích včetně Eddie
Adams Workshop, National Geographic Masters
of Contemporary Photography, Smithsonian
Institute Masters of Photography, Rochester Institute of technology, Maine
Photo Workshops, Department of Defense Worldwide Military
Workshops, Santa Fe Workshops a Disney Institute. Zúčastnil
se i několika projektů „Den v životě...“. Jeden z jeho největších
projektů „Faces of Ground Zero – Giant Polaroid Collection“ se
proslavil jako jedna z prvních důležitých uměleckých reakcí na
tragédii ve Světovém obchodním centru. Časopis American Photo Joea popsal jako „možná nejuniverzálnějšího žijícího reportážního fotografa“ a uvedl v seznamu 100 nejdůležitějších lidí ve
fotografii. V lednu 1999 společnost Kodak a Photo District News
ocenily Joea vedením do svého archivu Legends Online archive.
V roce 2001 mu podobnou poctu vzdala společnost Nikon, Inc.,
když jej na svých stránkách umístila do prestižního seznamu
fotografů zvaného „Legends Behind the Lens“.
Vždycky jsem o světle uvažoval jako o jazyku. připisuji
světlu podobné vlastnosti a možnosti, jaké jsou běžně připisovány mluvenému nebo psanému slovu. Světlo má barvu a od-
stín, rozsah, emoce, modulaci i zabarvení. Může obraz změkčit
i zostřit. může změnit význam fotografie. Stejně jako u jazyka
platí, že při efektivním používání má moc pohnout s lidmi,
vnitřně a emočně, a informovat je. Používáním světla v našich
snímcích se vracíme zpět k onomu původnímu popisnému
termínu, kterým definujeme tuto naši oblíbenou činnost, která spočívá v pořizování snímků: Slovo fotografie je odvozeno
z řeckých slov photos a graphos tedy, „psaní světlem“.
Psaní světlem! Jako pro fotografa je pro mě velmi důležité
toto umět. Proč je tedy mezi námi tolik analfabetů? Nebo spíše
částečných analfabetů. Viděl jsem fotografy, kteří měli velmi
vyvinutý smysl pro vnímání přirozeného světla, dokonce by se
to dalo nazvat i vášní, kteří se rozklepali, když dostali do rukou
blesk. Někteří fotografové raději čekají hodiny na tu správnou
denní dobu. Někteří dokážou doslova sledovat svazek fotonů
odražený od bočního zrcátka autobusu, který pomalu projíždí
kolem bloku, aby zjistili, jestli alespoň na okamžik dopadne na
tvář člověka, který čte noviny za oknem kavárny na rohu. Ti
samí lidé se budou na zdroj umělého světla dívat podezíravě,
nedůvěřivě, nebo dokonce s obavami, jako kdyby byli na konkurzu pro roli ve velkofilmu a nikdy předtím neviděli něco tak
magického.
Já měl to štěstí, že už na počátku mé kariéry jsem narazil na
fotografické redaktory ze staré školy, jejichž hodnocení bylo
vystaveno mé fotografické sebevědomí a moje fotografie. Když
oni pracovali jako fotografové venku na ulici, začínali den tím,
že si zapálili nedokouřený doutník ze včerejška, oblékli kalhoty, ze kterých by se dal ušít plášť vzducholodi, a potom do
postroje na svých zádech upevnili obrovský olověný akumulátor. Vybaveni postranním bleskem, kterému se přezdívalo
„šťouchadlo na brambory“, a měchovým fotoaparátem Speedgraphic (u kterého většinou zalepili clonový kroužek v poloze
f8) se vydali do práce, fotografovali uvnitř i venku, vždy s bleskem. Tomu, čemu dnes říkáme vyrovnávací záblesk“, říkali
„synchro se sluncem“. Jako člověk nepřemýšlí o tom, že by si
v deštivém dni nechal doma deštník nebo klíčky od auta, je ani
nenapadlo vyjít z domu bez blesku.
Toto si přenesli do svého posuzování záběrů, když se přesunuli do role redaktorů. Během série play-off baseballové ligy
roku 1978 mezi NY a KC jsem se vrátil do mobilní fotokomory agentury UPI na stadiónu Yankee Stadium s něčím, co
jsem považoval za skvělý snímek jednoho z poražených hráčů
Royals, jak se opírá o zeď obklopen odhozenými dresy, poříze-
86 Mistrovství digitální fotografie s DSLR
!K1756_kniha.indb 86
9.9.2010 9:30:05
ný na citlivost ISO 1 600 ve světle zářivek v šatně. Larry Desantis, obrazový redaktor listu, ani nezvedl oči od lupy, kterou si
prohlížel můj negativ, a svým nejsilnějším brooklynským dialektem mi řekl: „Pěkný obrázek hochu. Nikdy nefoť v šatně bez
blesku. Tuhle radu ti dám zdarma.“
Ta rada byla formulovaná jako absolutní zákaz, ale přežil
jsem v tomhle šíleném povolání dost dlouho na to, abych
věděl, že skutečná absolutní pravidla zde neexistují. Někdy
jsou ty nejlepší snímky výsledkem porušení pravidel nebo
špatné expozice. O čem Larry mluvil – svým specifickým způsobem – bylo použití světla. To, s čím pracujeme vždycky, je
světlo. Je pro nás něco jako dirigentova taktovka. Díváme se na
něj, sledujeme jej, reagujeme na něj a toužíme zachytit všechny
nuance jeho podstaty, smyslu a emocí, které v něm jsou. Vede
nás a my se pohybujeme v jeho rytmu.
Mohl bych tu vyprávět o tom, jak jsem spatřil zjevení a pochopil magii světla blesku. Ale to bych lhal. Všechny mé znalosti a zkušenosti z oblasti práce s jakýmkoliv druhem světla
jsem získal tvrdou prací, opakováním omylů, trochou zvědavosti a jednoduchým pudem sebezáchovy. Už na začátku své
kariéry jsem pochopil, že nemám tak obrovský talent, abych
mohl svým klientům diktovat, že budu fotografovat pouze
svou Leicou na černobílé filmy a v přirozeném světle. Mým
osudem bylo být univerzálním fotoreportérem, který pracuje na zakázku, a tak jsem se rychle stal členem myšlenkového
proudu, který říká, že „přirozené světlo je jakékoliv zatracené
světlo, které máme k dispozici“.
Protože světlo je jen světlo. Není to magický objekt, ale velmi reálná věc a musíme být schopni jej používat, upravovat
a ohýbat v náš prospěch. Na svých seminářích o osvětlování
vždycky říkám studentům, že světlo je jako basketbalový míč.
Odráží se od podlahy, dopadne na stěnu a vrátí se k vám zpět.
V mnoha ohledech je velmi jednoduché.
Vzhledem k jednoduché povaze světla vám dám několik
stejně jednoduchých rad, jak jej efektivně používat na vašich
snímcích. Připomínám, že tyto rady – jakési tipy, co dělat a co
nedělat – vám nabízím zároveň s tvrzením, že všechna pravidla jsou ve fotografii určena k tomu, aby byla porušována,
a neexistuje jednotné, celosvětově přijímané krédo, kterým
by se fotografové mohli řídit ve všech situacích, do kterých se
dostanou. Každý fotografický úkol je jiný a většina jich vyžaduje improvizaci a okamžitou reakci. V tomto okamžiku své kariéry jediná absolutní rada, kterou bych si dovolil někomu dát,
zní: nedávejte se na profesionální dráhu, zdrhněte z fotografické školy, na kterou jste zapsaní a která vám nabízí předměty
jako „Jak najít svůj Zenový střed“, a zapište se na ekonomickou
školu. (Avšak protože toto čtete, je už pravděpodobně pozdě.)
Joeovy rady k osvětlení, neboli věci, na které je dobré pamatovat, když už jste na místě a vězíte po část těla, jež spojuje
trup s hlavou, ve hmotě, která se obvykle pohybuje kanalizací.
Krok 1
Vždycky začněte s jedním světlem. Používat více světel najednou může přinést více problémů, které může být obtížné vyřešit. Vytáhněte jedno světlo. Podívejte se, jak to vypadá. Možná
nebudete vůbec muset jít dál. (Samozřejmý důsledek tohoto
přístupu je: podívejte se na povahu přirozeného světla. Možná,
že budete moci nechat blesky v kufru auta.)
Krok 2
Teplé je ve většině případů lepší než studené. Pokud nasvěcujete portréty, slabý oteplující želatinový filtr vám často dá
velmi příjemný výsledek. Smiřte se s tím, že lidé vypadají lépe
v trochu teplejším světle, jako kdyby seděli s tlupou nafoukanců v záři stolních světel v luxusní restauraci než pod studeným nasvícením, jako kdyby byli kompars určený k likvidaci
v mafiánském filmu.
Krok 3
Během posuzování lokality – těch důležitých prvních pár
minut, kdy se snažíte zjistit, jak moc špatný váš pracovní den
bude – se podívejte, odkud již světlo přichází. Od stropu?
Okny nebo dveřmi? Budete se snažit o přirozený vzhled fotografií, a tedy jen lehce upravíte světlo, které už tam je, nebo
budete muset řídit celou světelnou scénu tak, že přebijete
stávající světlo svými vlastními světelnými zdroji? Co po vás
chce váš redaktor nebo vydavatelství? Kolik máte času? Budou
lidé, které máte fotografovat, mít dostatek trpělivosti na to, aby
čekali dvě hodiny, než připravíte dokonalé nasvícení scény,
nebo je potřeba zapnout a umístit jedno světlo a být rychle
hotov? (Mnoho těchto praktických otázek by vám mělo prolétnout hlavou okamžitě, protože právě na základě úvodního
posouzení místa fotografování se rozhodnete, kam umístíte fotoaparát. Vzhledem k omezení daným místem, termíny
a zaneprázdněností fotografovaných může být první pokus
Kapitola 4 – Jak chápat světlo 87
!K1756_kniha.indb 87
9.9.2010 9:30:07
také jediným, který budete mít k dispozici, takže tento úvodní
myšlenkový průzkum je velmi důležitý.)
Krok 4
Když jste z fotografování v euforii (nebo agónii), sami se
v duchu sledujte. Pokud pracujete s teleobjektivem, zkuste si představit, jak by scéna vypadala s krátkým ohniskem
a z druhého konce místnosti. Nebo zvažte použití nadhledu
či podhledu. Vždycky si pamatujte, že to poslední, co by chtěli redaktoři vidět, jsou stovky snímků pořízených ze stejného
místa a se stejným přístupem. Pohybujte se kolem. Myslete i za
hranice objektivu a světel, které právě používáte. Tento bod se
dá shrnout do rýpavé otázky v mysli, která zní: „Když to budu
stejně muset přefotit, proč bych to nemohl udělat hned a mít
to za sebou?“
Krok 5
Nikdy nefotografujte v šatně bez blesku. (Apríl!)
Krok 6
Jako fotograf, který dostává zakázky, si pamatujte, že jedno
„S tímhle jdi do ...“ zcela smaže tři „super, tohle se ti povedlo“.
Krok 8
Bílá stěna může být vaším přítelem i nepřítelem. Bílé stěny
jsou skvělé, když potřebujete světlo od něčeho odrazit a doplnit a potřebujete otevřeně nebo vzdušně působící snímky. Jsou
jen k zlosti, pokud se někoho snažíte nasvítit dramaticky nebo
tak, aby vystupoval ze stínů. Jako součást výbavy s sebou vozím
něco, čemu říkám černé papírové tapety (různí lidé tomu říkají
různě), které po nalepení na zeď udělají z běžné kanceláře černou díru. A umožní vám tak zcela kontrolovat množství světla
podle vašich představ.
Krok 9
Experimentujte. Měli byste mít myšlenkový nebo skutečný
šanon s tím, co už jste zkusili a co vypadá dobře. Neříkám,
že byste měli stále opakovat to samé, naopak. Ale pokud vás
tlačí čas, musíte mít všechna potřebná nastavení a volbu příslušenství tak zažité, abyste se mohli soustředit jen na svou
vizi. Všechny ty úžasné nástavce na reflektory, odrazné plochy,
stativy a softboxy, které s sebou vozíte, by vám nikdy neměly
bránit v jasném myšlení. Všechny ty krámy (a jsou to opravdu
jen krámy) vám mají sloužit k tomu, aby vaše fotografie vyzařovaly to, co od nich chcete a co se jimi snažíte vyjádřit.
Krok 10
Krok 7
Pamatujte si, že nejtěžší věc na osvětlování není světlo, ale řízení světla. Kterýkoliv idiot dokáže upevnit odrazový deštník.
Ale k tomu, abyste se dokázali světlem vyjadřovat a úmyslně
vytvářet podle potřeby různé typy stínů, barvy a tóny na různých místech scény, k tomu je potřeba tvrdá práce a spousta znalostí. Barevné látky, žaluzie, voštinové filtry, klapky,
želatinové filtry nebo třeba ubrus z jídelního stolu přidělaný
k vašemu světlu lepicí páskou vám pomohou řídit a zkrotit
onu explozi fotonů, která nastane při odpálení blesku. Pokud
budete pracovat a trénovat používání všech těchto pomůcek,
brzy zjistíte, jak to udělat, aby na jedné a té samé fotografii byl
Jan nasvícen jinak než Jana. (Dobrá rada: pokud chcete, aby
něco vypadalo zajímavě, nenasvěcujte to úplně.)
Dodatek ke kroku 9: Nenasvěcujte všechno stejným způsobem!
Je to nuda! Tvář Clinta Eastwooda vyžaduje úplně jiný přístup
k práci se světlem než třeba obličej Pamely Anderson.
Krok 11
Pokud si u vás někdo objednává fotografie Clinta a Pamely,
nepotřebujete moje rady.
88 Mistrovství digitální fotografie s DSLR
!K1756_kniha.indb 88
9.9.2010 9:30:07