ano - Hippo
Transkript
Vlastnosti a popis lineárních systémů Miloš Laipert, Jan Bičák 30. září 2007 Příklad 1 Lineární spojitý systém je dán zapojením na obr. 1.4. Určete: • diferenciální rovnici pro odezvu u2 (t), je-li obvod na vstupu buzen napětím u1 (t), • přenos napětí H(p) = U2 (p) , U1 (p) • impulsní odezvu h(t). iL (0+ ) R L u1 (t) u3 (t) C u2 (t) Obrázek 1.4: Zapojení obvodu Řešení: Pro zapojení na obr. 1.4 metodou uzlových napětí získáme integrodiferenciální rovnice Z u3 (t) − u1 (t) 1 t [u3 (t) − u2 (t)]dτ + iL (0+ ) = 0 , + R L 0 Z du2 (t) 1 t [u2 (t) − u3 (t)]dτ − iL (0+ ) + C = 0, (1) L 0 dt ve kterých iL (0+ ) je počáteční podmínka pro proud v induktoru. Derivováním a eliminací proměnné u3 (t) z původních rovnic dostaneme pro odezvu u2 (t) diferenciální rovnici druhého řádu d2 u2 (t) du2(t) LC + CR + u2 (t) = u1 (t) . (2) 2 dt dt V Laplaceově transformaci platí L kde h du (t) i 2 = p U2 (p) − u2 (0) , dt L h d2 u (t) i 2 = p2 U2 (p) − p u2 (0) − u̇2 (0) , dt2 du2 (t) . u̇2 (0) = dt t=0 1 (3) Při nulových počátečních podmínkách u2 (0) = 0, u̇2 (0) = 0 a užitím Laplaceovy transformace přejde diferenciální rovnice (3) na algebraickou rovnici p2 LCU2 (p) + p CRU2 (p) + U2 (p) = U1 (p) . Odtud vyplývá přenosová funkce H(p) = H(p) = 1 LC U2 (p) U1 (p) 1 p2 (4) R 1 + p+ L LC = Q(p) . N(p) (5) K nalezení impulsní odezvy nejprve určíme póly přenosové funkce řešením rovnice N(p) = 0 r 1 R R 2 ± (6) − p∞1,2 = − 2L 2L LC p • R > 2 L/C . . . . dvojice reálných pólů H(p) = k1 K k1 Q(p) + , = = N(p) (p + a1 )(p + a2 ) p + a1 p + a2 (8) p∞1 = −a1 a p∞2 = −a2 k1 = lim (p − p∞µ ) p→p∞µ Q(p) K K = lim (p + a1 ) = , N(p) p→p−a1 (p + a1 )(p + a2 ) a2 − a1 k2 = lim (p + a2 ) p→−a2 h(t) = L −1 [H(p)] = 2 X (9) K K . = (p + a2 )(p + a2 ) a1 − a2 kµ ep∞µ t = µ=1 K K e−a1 t + e−a2 t . a2 − a1 a1 − a2 (10) p • R < 2 L/C . . . . dvojice komplexních pólů H(p) = K k1 k1 = + , (p + a − jb)(p + a + jb) p + a − jb p + a + jb (11) p∞1 = −a + jb a p∞2 = −a − jb. k1 = − 2 X jK , 2b k2 = jK . 2b (12) i j −a t jb t j e e + e−a t e−jb t = 2b 2b µ=1 i e−a t h − j (cos(b t) + j sin(b t)) + j(cos(b t) − j sin(b t)) = =K 2b K = e−a t sin(b t) . (13) b h(t) = L−1 [H(p)] = kµ ep∞µ t = K 2 − 4 3 x 10 2.5 → h(t) 2 1.5 1 0.5 0 −0.5 0 1 2 3 →t −4 x 10 Obrázek 1.5: Impulsní charakteristika → |H(j2πf )| 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 0 0.5 1 1.5 2 2.5 →f x 10 −5 → τ (f ) 3 3 4 x 10 2 1 0 0 0.5 1 1.5 →f 2 2.5 3 4 x 10 Obrázek 1.6: Modulová charakteristika a skupinové zpoždění filtru R = 1 kΩ, L = 11,25 mH, C = 22,5 nF: 3,950 617 · 109 = H(p) = 2 p + 88 888,89 + 3,950 617 · 109 3,950 617 · 109 = . (p + 44 444,45 − j 44 444, 45)(p + 44 444,45 + j 44 444,45) h(t) = K −a t e sin(b t) = 88 888,89 e−44 444,45 t sin(44 444,45 t) . b ✵✵✵ 3 Program 1 V prostředí Matlab vykreslete průběh funkce (impulsní charakteristiky) z příkladu 1 h(t) = K −a t e sin(b t) b pro t ∈ h0, 3 · 10−4 i, K = 3,951 · 109 a a = b = 4,444 · 104 . Nové operátory a funkce použité v programu: = linspace ; + * .* / exp(x) sin plot grid xlabel ylabel title přiřazení do proměnné vytvoří vektor s lineárním rozdělením hodnot na konci příkazu potlačí výstup sčítání násobení násobení vektorů dělení funkce ex funkce sinus kreslení grafu nakreslí mřížku v grafu přidá popis na osu X přidá popis na osu Y přidá popis na vrchol grafu Vlastní program: t=linspace(0,3e-4,200); K=3.951e9 a=4.444e4 b=4.444e4 h=K/b*exp(-a*t).*sin(b*t); plot(t,h) grid xlabel t ylabel h(t) title ’Impulsní charakteristika’ Příklad 2 Určete přenos napětí zapojení obvodu na obr. 1.4 z příkladu 1. Výpočet proveďte z operátorových obvodových rovnic. Řešení: Z hlediska analýzy obvodů v kmitočtové oblasti je výhodné sestavovat obvodové rovnice (metodami uzlových napětí a smyčkových proudů) přímo v operátorovém tvaru. Kirchhoffovy zákony pro uzavřenou smyčku a proudy uzlu pak mají tvar n X m X Uk (p) = 0, k=1 k=1 4 Ik (p) = 0. Metodou uzlových napětí pro zapojení na obr. 1.4 obdržíme rovnice U3 (p) − U1 (p) U3 (p) − U2 (p) + = 0, R pL U2 (p) − U3 (p) = 0. p C U2 (p) + pL (14) Na rozdíl od (1) jde o algebraické rovnice, ze kterých eliminací uzlového napětí U3 (p) vyplývá přenosová funkce (5) H(p) = U2 (p) 1 = U1 (p) LC 1 p2 1 R + p+ L LC . ✵✵✵ Program 2 V prostředí Matlab vyřešte symbolicky soustavu operátorových obvodových rovnic (14) z příkladu 2 a vyjádřete přenosovou funkci. Do symbolického vyjádření přenosové funkce dosaďte konkrétní hodnoty součástek R = 1 kΩ, L = 11,25 mH, C = 22,5 nF. Přenosovou funkci rozložte na čitatele a jmenovatele. Symbolické vyjádření polynomů převeďte na vektorové vyjádření. Čitatel a jmenovatel upravte tak, aby koeficient u nejvyšší mocniny ve jmenovateli byl roven jedné. Nové operátory a funkce použité v programu: ’’ solve X.y subs numden format sym2poly A(1) označení řetězce symbolické řešení rovnic výběr pole y z datové struktury X symbolická substituce čitatel a jmenovatel symbolického výrazu nastavení formátu zobrazení čísel symbolické vyjádření polynomu převede na vektorové vyjádření první prvek vektoru (koeficient u nejvyšší mocniny polynomu) Program vyžaduje Symbolic Math Toolbox. Vlastní program: f1=’(U3-U1)/R+(U3-U2)/(p*L)=0’ f2=’p*C*U2+(U2-U3)/(p*L)=0’ rU=solve(f1,f2,’U2,U3’); rU.U2 rU.U3 P=rU.U2/’U1’ nP=subs(P,{’R’,’C’,’L’},{1e3,22.5e-9,11.25e-3}) [num, den]=numden(nP) format short e A=sym2poly(den) B=sym2poly(num)/A(1) A=A/A(1) 5 Program 3 V prostředí Matlab vykreslete modulovou a fázovou charakteristiku a charakteristiku skupinového zpoždění odpovídající přenosové funkci H(p) = 3,950 617 · 109 p2 + 88 888,89 + 3,950 617 · 109 pro f ∈ h0, 3 · 104 i. Nové operátory a funkce použité v programu: [1 2 3] freqs pi figure abs phase diff ./ vytvoří vektor, který odpovídá polynomu p2 + 2p + 3 komplexní frekvenční odezva z analogové přenosové funkce 3,141 592 653 . . . nové okno pro grafy absolutní hodnota fáze z komplexního vektoru (fáze je spojitá na okrajích ±π) diference prvků vektoru (aproximace derivace) dělení vektorů Program vyžaduje Signal Processing Toolbox. Vlastní program: A=[1 88888 3.9506e9] B=3.9506e9 f=linspace(0,3e4,200); w=2*pi*f; H=freqs(B,A,w); figure(1) plot(f,abs(H)); grid xlabel f ylabel ’|H|’ title ’Modulová charakteristika’ figure(2) plot(f,phase(H)); grid xlabel f ylabel ’PH’ title ’Fázová charakteristika’ t=diff(-phase(H))./diff(w); figure(3) plot(f(1:199),t); grid xlabel f ylabel ’t’ title ’Skupinové zpoždění’ Program 4 Je dána přenosová funkce H(p) = 3,950 617 · 109 . p2 + 88 888,89 p + 3,950 617 · 109 V prostředí Matlab vypočítejte a vykreslete impulsní charakteristiku pro t ∈ h0, 3 · 10−4 i. 6 Nové operátory a funkce použité v programu: poly2sym ilaplace vpa vektorové vyjádření polynomu převede na symbolické vyjádření inverzní Laplaceova transformace konverze racionálního čísla na desetinné číslo Program vyžaduje Symbolic Math Toolbox. Vlastní program: A=[1 88888 3.9506e9] B=3.9506e9 P=poly2sym(B)/poly2sym(A) ih=ilaplace(P) vpa(ih,5) t=linspace(0,3e-4,200); plot(t,subs(ih)) grid 7
Podobné dokumenty
7.1. Číslicové filtry IIR
7.1.1. Invariantní impulsní odezva
Tato transformační metoda se týka vzájemné identifikace časových odezev filtru na
jednotkový impuls. Pod pojmem invariantní impulsní odezva rozumíme, že k impulsní ...
České akustické společnosti ročník 8, číslo 4 prosinec 2002 Obsah
V pondělí 28. října 2002 zemřel po těžké nemoci ve věku 74 let prof. MUDr. Jiří Havránek, CSc. Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů oboru hygiena v posledním
padesátiletém období spjatém s b...
České akustické společnosti ročník 11, číslo 4 prosinec 2005 Obsah
zkušenosti svým spolupracovníkům a kolegům na pracovišti, u příležitosti akustických seminářů a konferencí a v rámci
své pedagogické činnosti i studentům ČVUT Praha či Technické univerzity v Liberc...
Základní pravidla MATLABu
naposled použili příkaz CLEAR ALL do souboru „matlab.mat“ v aktuálním adresáři.
2) dtto bod 1) jen s tím rozdílem, že proměnné uloží do námi zvoleného souboru v aktuálním adresáři.
3) Uloží do námi...
elektrické obvody - black
Při studiu textu se předpokládají základní znalosti o elektrických obvodech
stejnosměrného proudu v rozsahu středoškolského učiva. Text volně navazuje
na současnou gymnaziální učebnici [5]. V této ...
Chirp signál
y = sinc(t);
subplot(2,2,1)
plot(t,y); axis tight
xlabel('Cas (sec)');ylabel('Amplituda');
title('Funkce sinc')
Y = fft(y);
subplot(2,2,2)
Ym = abs(Y(1:length(Y)/2));
f = linspace(0,0.5,length(Ym))...
Simulace systemu
♦ Výpočet funkcí a stavových proměnných, včetně iteračního výpočtu implicitních smyček
♦ Zkouška konvergence implikátorů
♦ Obsluha kroku výpočtu a výstupů
♦ Výstup ve formě tabulky, grafu, obrazu
♦...
31 Schrödingerova formulace kvantové mechaniky
úvahou: Má-li určitá veličina y N možných hodnot,
z kterých N1 má hodnoty y1, N2 hodnoty y2, atd.,
je střední hodnota veličiny y určena vztahem