Definice nežádoucí události (NU) – CHOVÁNÍ OSOB

Evropská unie
Evropský sociální fond
Operační program Zaměstnanost
Definice nežádoucí události (NU) – CHOVÁNÍ OSOB
Chování je soubor vnějších (pozorovatelných) projevů člověka. Sociální interakce je proces, který
spočívá v působení jedince nebo skupiny na jiného jedince nebo skupinu. Tento proces může mít
podobu verbální i neverbální. Jde o jakoukoli formu setkání např. mezi sestrou a pacientem,
zdravotníkem a pacientem či dalšími osobami zainteresovanými v procesu poskytování zdravotních
služeb. Toto působení vyvolává reakci.1
Epidemiologie
Problémy s chováním osob zainteresovaných v procesu péče mohou mít různé projevy a různý dopad
na jednotlivce i systém. Nejvýznamnější a nejzávažnější dopady jsou spojeny se
suicidálními/sebevražednými/ pokusy pacientů. V mezinárodním porovnání dle Světové zdravotnické
organizace (SZO)2 má nejvyšší sebevražednost Evropa, následuje Amerika, Oceánie a středomoří.
Naopak nejnižší frekvence suicidálního jednání je zaznamenána v jihovýchodní Asii. Dle údajů
z období 2006 - 2009 ze států Evropské unie vykazují nejvyšší počet suicidálního jednání v průměru
na 100 tisíc obyvatel: Litva (34,1), Rusko (30,1), Bělorusko (27,4), Maďarsko (24,6) a Lotyšsko (22,9).
Pro Českou republiku je k dispozici údaj z roku 2009, přičemž činí 14 suicidií na 100 000 obyvatel.3
Ovšem jedná se o údaje o suicidiích obecně a ne v souvislosti s hospitalizacemi a výsledky mohou být
ovlivněny přesností záznamů dat v jednotlivých zemích. Nejvyšší míru suicidálního jednání
hospitalizovaných pacientů na psychiatrickém oddělení, v rámci OECD, vykazuje Korea, přičemž míra
daného suicidálního jednání v této zemi výrazně vzrostla v posledním desetiletí oproti většině zemí
OECD. V průběhu posledních 20 let došlo ke všeobecnému trendu snižování počtu lůžek psychiatrické
péče v zemích OECD a péče o duševní zdraví se přesunula spíše do komunity. Korea je výjimkou
z tohoto trendu a počty psychiatrických lůžek stále rostou. Korea má i v rámci OECD nejvyšší
průměrnou dobu hospitalizace pacientů na psychiatrickém oddělení (v roce 2011 vycházela
hospitalizace na 116 dní, ve srovnání s průměrem OECD, který činí 27,5 dní – což vyvolává otázky
o účinnosti léčby v nemocnicích). Údaje o počtu sebevražd se již od roku 2009 situace v Korei mírně
stabilizovala. Po dosažení nejvyšší úrovně ve výši 33,3 úmrtí na 100 000 obyvatel v roce 2011 ve
srovnání s průměrem OECD - 12,4, nedávno publikované údaje vykazují pokles na 29,1 sebevraždy.
Tato změna je velmi slibná, ale stále velmi vysoká míra sebevražd naznačuje, že je stále reálný důvod
k obavám.4
Z přibližného celkového počtu 35.000 dokonaných sebevražd ročně ve Spojených státech, asi 1800
(6%) sebevražd spáchají hospitalizovaní pacienti. Odhaduje se, že všeobecná sestra pracující na
psychiatrickém oddělení zažije situaci s dokonanou sebevraždou pacienta v průměru každých 2,5
let.5,6
V psychiatrických nemocnicích a léčebnách je nejčastějším způsobem sebevraždy oběšení. Až 75 %
z lůžkových sebevražd je realizováno v pacientově koupelně, ložnici nebo šatně. Pacientova koupelna
je jedním z míst, kde může mít pacient po určitou dobu zajištěné nějaké soukromí, zejména pak,
pokud je místnost uzamykatelná. Téměř každý kus oblečení a jakékoliv vyčnívající objekty mohou být
využity ke spáchání sebevražd. Sebevraždy na lůžkových odděleních jsou považovány za ty, kterým se
dá nejčastěji vyhnout a předcházet jim a to díky kontrolám zdravotnických pracovníků.
Dalšími častými poruchami chování osob, se kterými se setkáváme ve zdravotnickém zařízení, jsou
delirantní stavy zejména u hospitalizovaných pacientů vysokého věku a setkávají se s nimi především
1
Fulde, G., Preisz, P. Managing aggressive and violent patients. Australian Prescriber. 2011; 34: 115–8.
WHO - World Health Organization
3 Värnik, P. Suicide in the World. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2012; 9: 760–771.
4 Organisation for Economic Co-operation and Development Health Statistics. Korea’s increase in suicides and psychiatric bed
numbers is worrying, says OECD. Paris. 2013.
5 Jabbarpour, Y., M., Jayaram, G. Suicide risk: navigating the failure modes. Focus. 2011; 9: 186-193.
6 Nijman, H., Bowers, L., Oud, N., Jansen, G. Psychiatric nurses’ experiences with inpatient aggression. Aggressive Behavior. 2005;
31: 217-227.
2
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Palackého nám. 4, 128 01, Praha 2
http://www.uzis.cz/
Evropská unie
Evropský sociální fond
Operační program Zaměstnanost
lékaři akutních oddělení nemocnic. Příznaky deliria jsou přítomny u pacientů nad 65 let již při přijetí
do nemocnice u 15–30 %. V průběhu hospitalizace lze zachytit delirium celkem u 30–60 %
geriatrických nemocných a dokonce 61 % na jednotkách intenzívní péče. Častý výskyt delirantních
stavů je po chirurgických výkonech, jako jsou nitrohrudní operace, nitrobřišní a ortopedické operace
a u polytraumat (40–60 % nemocných). U malých chirurgických výkonů nepřesahuje výskyt 5 %.7
K relativně méně závažným projevům v chování osob za hospitalizace lze řadit svévolné opuštění
zdravotnického zařízení pacientem, ale závažnost takové situace se liší s ohledem na aktuální
psychický, fyzický a mentální stav pacienta.
Kontrolní list (check list) chování osob
Doporučený postup - preventivní opatření před vznikem NU
Realizován
ano/ne
Zajistěte kvalitní anamnézy – zejména abúzus, osobní, sociální a pracovní anamnézu
- zjištění situací, které mohou vést k projevům negativního chování
Zamezte rozvoji a vzniku negativního chování (prevence abstinenčních příznaků
apod.)
Zajistěte běžného postupu péče dle individuálních potřeb pacienta
Průběžná monitorujte stav pacienta
Komunikujte případné negativní projevy a dopady péče na psychický stav pacienta
Sledujte veškeré projevy hospitalismu, hostilního jednání apod.
Uplatňujte zásady asertivního jednání, profesionality, otevřeného, partnerského
a nezaujatého postoje, aktivní naslouchání, budování důvěry a motivování pacienta
ke spolupráci
Přísné posuzujte rizika možného suicidálního jednání
Případné zajistěte spolupráci s odborníky – adiktolog, psycholog, psychiatr atd.
Kompletně a důsledně předávejte informace o rizikovém chování pacienta při
předávání služby
Doporučený postup - po zjištění NU
Realizován
ano/ne
Volně dostupný jednoduchý protokol péče – algoritmus intervencí u pacienta se
vznikem nežádoucí události negativní chování
Posouzení zdravotního a psychického stavu.
Diagnostikování možných příčin jednání, hodnocení aktuálního stavu – vědomí, VF,
historie abúzu, úrazů, vyš. krve (glukóza, mineralogram apod.), vyšetření
neurologem, psychiatrem aj.
V případě nutnosti použití omezovacích prostředků (dle zákona č. 372/2011 Sb.),
zahájení příslušné léčby
V případě již léčených pacientů zajistit správnost léčby a dodržování terapie
pacientem
V případě suicidálního jednání zajistit pacienta v bezpečném prostředí na 24
hodinové pozorování jako opatření dalšího suicidálního pokusu
Provést nutné kroky k zajištění bezpečí zainteresovaných osob
Provedení záznamu o vzniku nežádoucí události do příslušného protokolu
7
Topinková, E. Delirantní stavy u starých osob a jejich zvládání. Postgraduální medicína. [online], [2016-05-10]. Dostupné z:
http://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/delirantni-stavy-u-starych-osob-a-jejich-zvladani-161365
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Palackého nám. 4, 128 01, Praha 2
http://www.uzis.cz/