Technická zpráva ke stažení

Transkript

MINIPIVOVARY
Technicko-obchodní specifikace
Balkon system,s.r.o
www.domaci-pivovar.cz
2015
Technicko-obchodní specifikace – Domácí pivovar
Obsah
OBSAH ...................................................................................................................................................................2
1 ÚVOD ................................................................................................................................................................4
2 TECHNOLOGIE DOMÁCÍHO PIVOVARU ...............................................................................................4
2.1
POPIS TECHNOLOGIE................................................................................................................................ 4
3 STAVEBNÍ POŽADAVKY NA TECHNOLOGII ........................................................................................5
3.1
PŮDORYSNÉ SCHÉMA DOMÁCÍHO PIVOVARU ........................................................................................... 7
4 JEDNOTLIVÉ KONSTRUKČNÍ PRVKY DOMÁCÍHO PIVOVARU .....................................................8
4.1
ŠROTOVNÍK SLADU .................................................................................................................................. 9
4.2
VARNA .................................................................................................................................................. 10
4.3
DIGESTOŘ.............................................................................................................................................. 12
4.4
ČERPADLO............................................................................................................................................. 13
4.5
CHLAZENÍ ............................................................................................................................................. 14
4.6
NÁDOBA NA PŘÍPRAVU STUDENÉ VODY – VODA PRO CHLAZENÍ MLADINY ............................................ 15
4.7
NÁDOBA NA HORKOU VODU .................................................................................................................. 16
4.8
SCEZOVACÍ NÁDOBA ............................................................................................................................. 18
4.9
KVAŠENÍ MLADINY - SPILKA ................................................................................................................. 20
4.10
DOKVAŠOVÁNÍ MLADÉHO PIVA ............................................................................................................. 21
4.11
FILTRACE .............................................................................................................................................. 23
4.11.1 Kartušová papírová filtrace ............................................................................................................. 25
4.11.2 Svíčkový křemelinový filtr ................................................................................................................ 25
4.11.3 Vodorovný křemelinový filtr ............................................................................................................. 26
4.12
SUDÁRNA .............................................................................................................................................. 27
4.13
KVASNIČNÉ HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................................................................. 28
4.14
SANITACE .............................................................................................................................................. 28
4.15
STÁČECÍ LINKA ..................................................................................................................................... 29
4.15.1 Ruční plnění piva do PET lahvý ....................................................................................................... 29
4.15.2 Ruční plnění piva do KEGů.............................................................................................................. 29
5 TECHNICKÉ PLYNY ...................................................................................................................................30
5.1
5.2
5.3
CO2 - OXID UHLIČITÝ ........................................................................................................................... 30
N2 – DUSÍK ............................................................................................................................................ 30
BIOGON ................................................................................................................................................. 30
6 MANIPULAČNÍ TECHNIKA ......................................................................................................................31
6.1
6.2
JEŘÁBY.................................................................................................................................................. 31
PALETOVÝ VOZÍK .................................................................................................................................. 31
7 DOPLŇKY ......................................................................................................................................................31
7.1
7.2
DOPLŇKY DO PROSTOR DOMACÍHO MINIPIVOVARU ............................................................................... 31
HLINÍKOVÝ BOX PRO VÝROBU TEPLÉ VODY .......................................................................................... 31
8 VÝROBA PIVA ..............................................................................................................................................32
8.1
8.2
8.3
SUROVINY PRO VÝROBU PIVA................................................................................................................ 32
SLADOVÁNÍ ........................................................................................................................................... 33
PROCES VÝROBY PIVA ........................................................................................................................... 35
Balkony,s.r.o., Děpoltovice 119, 36225 Nová Role Czech republic
Web: www.domaci-pivovar.cz, Mobil: +420 602 151 220, e-mail:[email protected]
2
8.4
VODA .................................................................................................................................................... 39
8.4.1 Doporučené složení vody pro vaření piva ........................................................................................ 39
8.4.2 Definice pitné vody........................................................................................................................... 40
8.4.3 Definované chemické složení pitné vody .......................................................................................... 40
8.4.4 Voda – stanovení některých ukazatelů ............................................................................................. 41
8.4.5 Použití jednotlivých ukazatelů jakosti vody z hlediska technologie výroby piva .............................. 43
8.4.6 Složení pitných vod v některých pivovarských oblastech ................................................................. 43
5 CERTIFIKACE A ATESTY POUŽITÝCH MATERIÁLŮ ......................................................................45
6 CENÍK .............................................................................................................................................................52
3
1 Úvod
Pivovar je technologický celek vyrábějící pivo. Pivovar je obvykle rozdělen do několika samostatných
provozů, které odpovídají jednotlivým fázím výroby. Velikost pivovaru se může pohybovat od malého
domácího téměř kuchyňského provozu, který jsme se snažili srozumitelně popsat níže až po pivovary
průmyslového rozsahu. Variabilita existuje i v konkrétní technologii vaření piva. U nás v Česku většina
pivovarů užívá metodu spodního kvašení a vyrábějí piva plzeňského typu.
2 Technologie domácího pivovaru
2.1 Popis technologie
Zařízení je konstruovaná jako domácí pivovar o možném maximálním rozsahu pro domácí výrobu piva. Varna
má objem 1100 litrů, objem určený pro vaření piva je 900-1000 litrů. Maximální počet dnů provozu varny je
určeno na 5 dnů v týdnu. 2 dny jsou určeny na údržbu jako je - sanitace, opravy, výpadky nebo plánované
odstávky. Ve varně je možné vařit libovolné množství piva v rozsahu 400 - 1000 litrů. Nespornou výhodou našeho
domácího pivovaru je jednoduchost celé technologie. Jednoduchost vynikne při případných opravách nebo
snadném nahrazení opotřebených částí. Využití kompresoru jak pro chlazení, tak i na výrobu teplé vody potřebné
při výrobě piva (princip tepelného čerpadla). Dle přání zákazníka dokážeme varnu konstrukčně upravit do
několika variant podle použitého zdroje tepla. Lze používat kombinovaně a to výtop dřevem, elektrickým proudem
nebo plynem. Veškeré nádoby jsou instalovány na podstavce a to z důvodu sanitace podlah pod technologií,
lepšího přístup k nádobám při údržbových pracích. V níže uvedených tabulkách je zřejmé, jaké produkce lze
s našimi domácími pivovary dosáhnou včetně cenových nákladů na suroviny potřebné pro vaření piva.
Pořízení minipivovaru je nákladná záležitost. Proto by ji měl každý, kdo chce pivo vyrábět, důkladně zvážit.
Naším cílem je úspora finančních prostředků. Proto vycházíme z koncepce modulárního minipivovaru. To
znamená, že k výrobě piva si leze sestavit dle přání jen základní části technologie a začít vařit. Při úspěšné
produkci základního množství lze postupně svůj domácí pivovar rozšířit o další technologické celky. A tím se stát
unikátním výrobcem piva podle vlastních receptur.
Konstrukce domácího pivovaru je navržená tak, aby montáž a uvedení do provozu zvládl provozovatel s
pomocí návodu sám, případně aby si jej byl schopen kdykoli přestavět, rozšířit anebo dovybavit. Díly jsou pružně
pospojovány hadicemi a kabely s rychlospojkami, proto pro montáž není potřeba žádné speciální vybavení.
4
Komponenty jsou pro snadnou manipulaci opatřené podstavci, které lze přesouvat pomocí paletových vozíků na
místo určení.
Objem vaření počet vaření
v litrech
v týdnu
1000
500
Počet litrů
v týdnu
Počet
hektolitrů
za rok
5000
2500
2500
1250
5
5
Tabulka 1 - Maximální produkce
stupňovitost
10
11
12
13
Tabulka spotřeby surovin na výrobu 1000l piva
Slad
Poloranný červeňák
kg
Cena Kč
kg
Cena Kč
160
15
3
250
180
15
3,5
250
200
15
4
250
220
15
4,2
250
náklady
1000l
3150 Kč
3575 Kč
4000 Kč
4350 Kč
Ceny jsou uvedeny pro rok 2015
Tabulka 2 - Spotřeba surovin na výrobu 1000l piva
Schéma zapojení domácího pivovaru
Nádoba na
použitý slad
použití pro
další expedici
3 Stavební požadavky na technologii
Nádoba na
teplou vodu +
nádoba na
sanitaci
5
Nejvhodnějším místem k provozování minipivovaru je nevyužitá část restaurační komplexu, vybavené podle
běžných norem pro restaurační provozy.
Bude potřeba:
Prostor s podlahovou plochou, odpovídající požadavkům vybrané konfigurace domácího pivovaru a
minimální potřebnou výškou – požadované rozměry jsou uvedeny níže v tomto dokumentu. Tento
prostor bude potřeba oddělit např. demontovatelnou lehkou sádrokartonovou příčkou a
uzamykatelnými dveřmi – tímto vznikne sklad, což je legislativní podmínka pro provozování
domácího pivovaru.
Dveře či vrata, umožňující svými rozměry průjezd komponentů až na místo určení.
Podlahu a stěny do výše 150 cm obložené omyvatelným obkladem. Podlaha musí být mírně
vyspádována směrem ke kanalizační podlahové výpusti.
Elektrické zásuvky 400V a 230V s minimálním požadovaným jištěním podle konfigurace domácího
minipivovaru. Doporučujeme 30A jistič.
Odsávač par (digestoř) s dostatečně silným odsáváním. Odsavač může být nahrazen napojením varny
na komín.
Odsávání vzduchu u podlahy v místě, kde budou umístěné kvasné tanky – při kvasném procesu vzniká
v malé míře jedovatý CO2.
Vhodně větranou nebo klimatizovanou místnost pro umístění kvasných tanků – při chlazení vzniká
teplo, které je potřeba odvádět. Maximální provozní teplota v místnosti s tanky je 8°C .
Místnost pro skladování sladu nebo pro skladování sladového výtažku stačí místnost s teplotou do 35
°C.
Vyhrazenou lednici pro skladování chmele a pivovarských kvasnic.
Technickou místnost pro skladování sanitačních prostředků, čisticích prostředků, nářadí apod.
Sudárna – mytí, sanitace prázdných sudů, plnění sudů a uložení plných sudů v chladné místnosti.
Základní stavební požadavek pro náš domácí pivovar je zajištěný příkon elektrické energie o minimální
hodnotě 30 kWh. Odsávací otvor v místnosti varny o světlém průměru 250 mm, komínový otvor o průměru 250
6
mm (volitelné dle potřeby), dále také instalovaný vodohospodářský odpadní systém. Nesmí se zapomenout ani na
výšku stropu min. 2500mm, vstupní dveře musejí být o minimální šířce 1100mm, samozřejmostí je funkční
elektroinstalace, osvětlení, dostatečně širokou a vysokou příjezdovou cestu pro malé nákladní automobily,
nakládací rampu nebo provozní výtah.
3.1 Půdorysné schéma domácího pivovaru
7
Obrázek 3-1 - Rozmístění domácího pivovaru v objektu [m]
Technologie
Varna
velikost
6,72
jednotky
Spilka
5,76
m
Tanky
12,25
m
Chlazení
8,25
m
Slad
5,74
m
Sanitace
6,93
m
sklep
12,5
m
Celkem
58,15
m
2
m
2
2
2
2
2
2
2
Tabulka 3 - Rozměry jednotlivých částí technologie
4 Jednotlivé konstrukční prvky domácího pivovaru
Základní funkční návrh domácího pivovaru obsahuje jen nejnutnější zařízení, které jsou nutné pro výrobu piva
v omezeném množství. To je zejména výhodné pro všechny začínající pivovarníky, kteří si chtějí výrobu piva
nejprve vyzkoušet a naučit. Zároveň si bez větších podnikatelských rizik ověřit úspěšnost podnikatelského záměru.
8
4.1 Šrotovník sladu
Před zahájením vlastního vyrobeného procesu je potřeba zpracovat zrna sladu předepsaným způsobem, tj.
obnažit endosperm zrna bez porušení celistvosti pluch. Dodržení správného způsobu namačkání sladu je zásadním
předpokladem pro výrobu kvalitního piva. Namačkání sladu se nazývá šrotování. Namletý sladový šrot lze
zakoupit již připravený. Doporučujeme válcový šrotovník.
Sladové výtažky – sladové výtažky vznikají ze sladiny, což je vlastně rozemletý slad, pečlivě povařený v
pitné vodě. Sladina se nakonec zahušťuje tak, že je dosaženo vření a odpařování vody už při teplotě kolem 45 °C,
tato teplota nepoškozuje hlavni složku sladového výtažku – cukr sladový neboli maltózu – karamelizaci. Sladové
výtažky jsou vyrobeny bez použití jakýchkoliv chemických přídavků. Mají obvykle medovou konzistenci a dobu
trvanlivosti 6-12 měsíců. Snadno se přepravuji a skladuji díky neprodyšným pytlům. Tímto se ale zříkáme
možnosti vlastních receptur výroby piva.
Šrotovník bez dopravníku
Pro domácí pivovar preferujeme šrotovník bez dopravníku, který je vybaven pytlovacím systémem
zpracovaného sladového šrotu. Šrotovník doporučujeme vybavit schůdky pro snazší násyp sladu. Šrotovník je
obsluhován manuálně. Šrotovník má příkon 2 kWh.
Nádoba na obilí - slad
Nádoba na obilí je nutná pro skladování sladu. Slad se kupuje ve
větších množství, např. 1000 kg a toto množství je nutné uskladnit.
Balení jsou pytle. Tyto pytle pak přesypete do nádoby na obilí, kde
samospádem pak můžete odebírat potřebné množství. Průměr, výška
2000m. Výroba dle požadavku zákazníka. Je možné i hranaté nádoby
pro úsporu místa.
Obrázek 4-1- Nádoba na obilí, nádoba na slad
9
4.2 Varna
Varná nádoba je vyrobena z nerezové oceli, nádoba o průměru 1 metru
pojme až 1000l vařeného piva. Nádoba je konstruována jako samonosná, ale
přesto je jí nutné obezdít. Díky obezdění varné nádoby zvýšíme stabilitu,
estetické hledisko a můžeme případně vyzdít topeniště. Varna může být
zkonstruována pro několik možností ohřevu (dle přání zákazníka). Pro první
případ ohřevu varné nádoby je ve varné nádobě použito zesílené dno pro
ohřev tuhými palivy, jako je například dřevo. Dalším způsobem ohřevu varny
je využití
plynového
hořáku.
Posledním
způsobem
jak
dosáhnout
požadovaných teplot pro výrobu piva je osazení varné nádoby topným
elektrickým tělesem. Při výrobě piva máme možnost volby ze dvou způsobů
výroby piva – z tradičních surovin nebo ze sladových výtažků. Varna je
jednoplášťová a nedochází k připečení sladu na stěny varny. Míchání je
konstruováno pomocí čerpadla, kdy se vytvoří okruh – nasávání a výtlak.
Průměr varny 1000 mm, výška 2000 mm
Varna obsahuje:
výpusť o průměru 50 mm umístěnou na spodní části varny
přírubu pro instalaci elektrického topného tělesa pro možnost výtopu elektrickou energii o příkonu
24 kWh
2xnávarek 32 mm – pro instalaci potrubí na hydromechanické míchání tekutiny pomocí čerpadla.
1 x teplotní čidlo
1 x měřič hladiny
schůdky
Varnu je možné vyrobit i v jiných rozměrech a objemech. Cena je pak závislá na množství potřebného základního
materiálu. Ostatní součásti zůstávají stejné.
10
Tabulka 4 – Ohřívání při použití topného tělesa o příkonu 15kW pro objem vody 800 l
etapa
ohřevu
1.
2.
3.
OHŘÍVÁNÍ PŘI POUŽITÍ ZVOLENÉHO TOPNÉHO TĚLESA 15kW PRO OBJEM VODY 800 l
objem vody
čas ohřevu
[l]
počáteční teplota [°C] koncová teplota [°C]
[h]
tepelný výkon [W]
800
10
37
1,67
15000
800
37
60
1,43
15000
800
60
100
2,48
15000
celkový čas [h]
5,58
Tabulka 5 - Ohřívání při použití topného tělesa o příkonu 15kW pro objem vody 750 l
etapa
ohřevu
1.
2.
3.
objem vody
čas ohřevu
[l]
počáteční teplota [°C] koncová teplota [°C]
[h]
tepelný výkon [W]
750
10
37
1,57
15000
750
37
60
1,34
15000
750
60
100
2,33
15000
celkový čas [h]
5,23
etapa
ohřevu
1.
2.
3.
objem vody
čas ohřevu
[l]
počáteční teplota [°C] koncová teplota [°C] [h]
tepelný výkon [W]
700
10
37
1,47
15000
700
37
60
1,25
15000
700
60
100
2,17
15000
celkový čas [h]
4,88
etapa
ohřevu
1.
2.
3.
objem vody
čas ohřevu
[l]
tepelný výkon [W]
650
10
37
1,36
15000
650
37
60
1,16
15000
650
60
100
2,02
15000
celkový čas [h]
4,53
11
etapa
ohřevu
1.
2.
3.
objem vody
čas ohřevu
[l]
tepelný výkon [W]
600
10
37
1,26
15000
600
37
60
1,07
15000
600
60
100
1,86
15000
celkový čas [h]
4,19
etapa
ohřevu
1.
2.
3.
objem vody
čas ohřevu
[l]
tepelný výkon [W]
550
10
37
1,15
15000
550
37
60
0,98
15000
550
60
100
1,71
15000
celkový čas [h]
3,84
etapa
ohřevu
1.
2.
3.
objem vody
čas ohřevu
[l]
tepelný výkon [W]
500
10
37
1,05
15000
500
37
60
0,89
15000
500
60
100
1,55
15000
celkový čas [h]
3,49
4.3 Digestoř
Digestoř je vyrobena ve tvaru kužele. Materiál použitý pro výrobu digestoře může být nerezový ocelový
plech, nebo plastová deska. Digestoř je nutné napojit na funkční odsávání, popřípadě na nucený odtah. Průměr
odtahu je stanoven na minimální hodnotu 250 mm. Digestoř je umístěna na hranu nádoby. Za pomoci navijáku lze
s digestoří manipulovat v průběhu vaření nebo při sanitaci zařízení.
Digestoř a varnu je možné v nadstandardu opláštit měděným plechem, u kterého se provede leštění a
nalakování. Tím dojde k imitaci měděné nádoby. Obezdění, opláštění měděným plechem není součástí základní
dodávky.
12
4.4 Čerpadlo
Obrázek 4-2 - Čerpadlo mladiny
Horizontální odstředivé spirální čerpadlo je vyrobeno z nerezové oceli. Slouží hlavně pro přečerpání
pivovarské mladiny mezi nádobami. Čerpadlo dokáže pracovat za teplot vznikající při výrobě piva a však horní
hranicí je 100 °C. Maximální výkon čerpadla je 0,5 kWh. Čerpadlo má výtlačnou hodnotu okolo 5m. Tento
parametr nám umožňuje umístění čerpadla na hliníkový podstavec ve spodní části domácího pivovaru. Čerpadlo
lze obsluhovat v režimu manuál a režimu automat.
Čerpadlo má následující funkce:
čerpání mladiny z varny do scezovacího nádoby a zpět
míchání mladiny ve varně
sanitace varny, scezovací nádoby, potrubí, ležáckých tanků, spilky
Filtrace
Čerpání média do varny pro chmelovar v režimu auto.
V režimu automatiky bude čerpadlo v pravidelných intervalech promíchávat mladinu ve varně, tak aby
nedošlo k připálení dna nebo topné spirály.
13
4.5 Chlazení
Obrázek 4-3 – Schéma chlazení
LEGENDA:
1.
– solanková nádoba, objem 500 l, náplň – solanka, výstupní teplota solanky z nádoby -10°C, vstupní teplota solanky do nádoby
0°C,4 výstupy – G 1“, 4 vstupy – G 1“
2. – chladící výměník solankové nádoby, 1 vstup – G 7/8“, 1 výstup – G 7/8“, vstupní teplota solanky -30°C, výstupní teplota
solanky -25°C
3. – uzavírací kohout, vstup i výstup – G 1“, nerezový
4. – nerezová hvězdice, 1 vstup – G 1“, 7 výstupů – G 1“
5. – jednosměrné čerpadlo s regulovatelným průtokem, odolnost vůči průtoku solanky, max. průtok 43 l/h pro dokvašovací nádoby,
max. průtok 86 l/h pro kvasné nádoby, teplota solanky -10°C, vstup i výstup – G 1“
6. – dokvašovací nádoby s chladícím výměníkem, vstupní teplota solanky -10°C, výstupní teplota solanky 0°C, 1 vstup – G 1/4“, 1
výstup – G 1/4“
7. – kvasná nádoba s chladícím výměníkem, vstupní teplota solanky -10°C, výstupní teplota solanky 0°C, 1 vstup G 1/4“, 1 výstup –
G 1/4“
8. – rychlospojka pro připojení (odpojení) hadic, vstup – dle použití (dle šroubení a rozměru hadice)
9. – přívodní (odvodní) hadice, odolné teplotě -30°C, dle typu šroubení chladícího výměníku
10. – chladící zařízení, chladící výkon min. 4400 W, chladící médium – solanka, výstupní teplota solanky -30°C, vstupní teplota
solanky -25°C, 4 výstupy, 4 vstupy (pro možnost připojení 4 chladících výměníků), průtok solanky 757 l/h
Chlazení dokvašovacích nádob (zchlazení mladiny) a nádob spilky je provedeno pomocí oběhu studené vody
ve výměníku umístěným uvnitř nádoby. Zchlazení mladiny na konci varného procesu na teplotu cca 20 °C je
nedílným technologickým krokem při výrobě piva. Tato teplota je nazývána zákvasnou teplotou. Také je potřebná
14
pro rozvoj kvasinek svrchního kvašení. Dalším krokem je dochlazení mladiny z teploty cca 20 °C na teplotu 6-10
°C. Tato teplota mladiny je potřebná pro zakvašení při výrobě spodně kvašených druhů piva. Do této skupiny patří
prakticky všechny druhy piva, které jsou obvykle vyráběny v Česku - například světlý ležák plzeňského typu.
Výroba studené vody bude probíhat v nádobě na studenou vodu, kde pomocí výparníků bude předáván chlad
vyráběný polihermetickým kompresorem a chladivem. Z nádoby na studenou vodu bude rozváděna studená voda
pomocí čerpadel do jednotlivých dokvašovacích nádob a spilky. Regulace čerpadel a kompresoru bude na základě
jednotlivých tepelných čidel a programovatelné jednotky, kdy se nastaví min. a maximální dosahovaná teplota
v nádobě na studenou vodu a v nádobách, které musí být chlazeny. Kompresor je možné zapojit do série s dalším
kompresorem pro větší výkon chlazení studené vody nebo celého prostoru.
Horká voda, kterou získáváme při prvotním chlazení mladiny (pomocí výměníku umístěného ve varně) je
jímána do izolované nádoby na teplou vodu a připravená k dalšímu použití. Nejčastěji se horká voda používá pro
přípravu další navazující várky, ale také na mytí a sanitaci různých zařízení domácího pivovaru. Rekuperace levně
získaného odpadního tepla z chlazení mladiny přispívá ke značným úsporám výrobních nákladů.
Objem
vody [l]
800
Počáteční
teplota vody
v sudu [°C]
30
Chlazení pro jednu kvasnou nádobu
Koncová
Čas
Potřebný
Počáteční
teplota vody
chlazení
chladící
teplota solanky
v sudu [°C]
[h]
výkon[W]
v chlazení [°C]
10
24
775
-10
Počáteční teplota
solanky v chlazení
[°C]
0
Tabulka 11 - Chlazení pro jednu kvasnou nádobu
Objem
vody [l]
2400
Počáteční
teplota vody
v sudu [°C]
30
Chlazení pro jednu dokvašovací nádobu
Koncová
Čas
Potřebný
Počáteční
teplota vody
chlazení
chladící
teplota solanky
v sudu [°C]
[h]
výkon[W]
v chlazení [°C]
5
24
2907
-10
Tabulka 12 - Chlazení pro jednu dokvašovací nádobu
4.6 Nádoba na přípravu studené vody – voda pro chlazení mladiny
15
Počáteční teplota
solanky v chlazení
[°C]
0
Obrázek 4-4 - Nádoba na studenou vodu
Nádoba na studenou slouží k přípravě studené vody
(pomoci chladící glykolové jednotky) a také k jejímu
uchování. Do doby, kdy se veškerý obsah nádoby využije pro
chlazení mladiny na zákvasnou teplotu. Působením ledové
vody ve výměníku dojde ke zchlazení mladiny. Takto ohřátá
voda se dále v pivovaru využívá. Pro její další využití je
následně přečerpána a uskladněna v nádobě na horkou vodu.
Nádoba na studenou vodu je vyrobena z extrudovaného
polypropylenu, který má izolovanou konstrukci navrženou
tak, aby nedocházelo k oteplení obsahu okolními vlivy. Na
vnějšku nádoby je umístěn stavoznak, teploměr a na výstupu
je osazeno čerpadlo. Velikost nádoby je stanovena na 2300
litrů. Nádobu je možno vyrobit dle přání zákazníka v různých
průměrech a výškách.
4.7
Nádoba na horkou vodu
16
Nádoba na horkou vodu slouží k uchování, a v případě
potřeby také k ohřevu horké vody, která je dále využívaná
ve výrobním procesu. Horkou vodu získává domácí pivovar
především rekuperaci tepla při chlazení mladiny ve
výměníku. Není-li horké vody dostatek, anebo když teplá
voda v zásobníku při delší pauze vychladne, je možné vodu
dohřát pomocí varny. Nádoba na horkou vodu je rovněž
vyrobena z extrudovaného polypropylenu, který má
izolovanou konstrukci navrženou tak, aby nedocházelo
k ochlazení obsahu okolními vlivy. Takto navržená nádoba
z plastu, jak na studenou nebo teplou vodu snižuje vstupní
pořizovací náklady. Objem nádoby pro uchování teplé vody
je navržen na 500 litrů. Nádobu je možno vyrobit dle přání
zákazníka v různých průměrech a výškách
Obrázek 4-5 - Nádoba na horkou vodu
Nádoba na teplou vodu je propojena s chladícím kompresorem, kdy odpadní teplo z výroby studené vody je
kumulováno do této nádoby. Jde o princip tepelného čerpadla. Při výrobě studené vody bude docházet k výrobě
teplé vody – max. 40 C, která se může použít na výrobu nové várky, čištění, sanitaci popřípadě i při topení
(přiobjednat tlakovou nádobu)
17
4.8 Scezovací nádoba
Obrázek 4-6 - Scezovací nádoba
Scezovací nádoba je vyrobena s ohledem na malou finanční náročnost z plastových desek PP (extrudovaný
polypropylen). Tyto desky jsou certifikovány na použití s pitnou vodou a jsou zdravotně nezávadné. Nádobu je
možno vyrobit dle přání zákazníka v různých průměrech v závislosti na průměru varny. Standardní dodávaný
průměr scezovací nádoby je 1,5 metru, výška se pohybuje do 1,6 metru. Dno je konstruováno tak, aby spád byl do
jednoho bodu, kde je umístěna výpust nádoby. Nádoba je ve spodní části osazena sítem, které má za úkol oddělení
hrubých fragmentů (mláta) od sladiny. Scezovací nádoba má funkci i jako namáčecí - namáčení ječmene se
provádí za pomoci spodního výtoku a čerpadla. Tato multifunkčnost našich komponentů dokáže šetřit nemalé
finanční prostředky při pořizování domácího pivovaru a je jednou z hlavních předností našeho pivovaru. Namáčení
se provádí dle předepsaného postupu tak, že do nádoby na síto nasypeme správný poměr surovin a za pomocí
čerpadla skrze dno promícháváme. Toto provádíme po předepsanou dobu.
Při výrobě piva a přečerpávání 1/3 mladiny ze scezovací nádoby do varny využijeme flexi hadici, která je
umístěna do středu nádoby. Dno scezovací nádoby je konstruováno jako nerozebíratelné včetně síta. Síto lze
vyjmout až po dokončení varného procesu pomocí navijáku. Na sítu se v scezovací kádi odděluje sladina od mláta
přirozenou filtrací přes vrstvu sedimentovaných pluch a ostatních nerozpustných zbytků sladu. Použité suroviny tj.
18
mláto propadne na dno nádoby. Následně pak můžeme mláto pomocí čerpadla a vody přečerpat do nádoby na
mláto mimo prostor pivovaru.
Nádoba je zakryta odnímatelným víkem.
Scezovací nádoba je umístěna na hliníkovém
podstavci, který slouží i pro přečerpávací nádobu,
kde se shromažďuje filtrovaná mladina - příprava
pro chmelovar. Scezovací nádobu je možné za
přípatek opláštit měděných plechem.
Obrázek 4-7 - Podstavec pod scezovací nádobu
Přečerpávací nádoba bude umístěna v blízkosti scezovací
nádoby. Velikost přečerpávací nádoby je maximálně 1400
litrů. Přečerpávací nádoba je vyrobena z extrudovaného
polypropylenu. Tato nádoba zejména slouží pro dočasné
uložení mladiny při vyslazování další várky piva. Abychom
dosáhli největší výnosnosti ze surovim určených pro jedno
vaření. Postupujeme tak, že po scezení jedné dávky
využijeme rozehřátou varnu pro předehřátí vody pro další
vyslazení sladového ječmene. Tento postup opakujeme
celkem tři krát. Při první vyslazováním se uvolní 12 procent
cukru, při druhé vyslazení 8 procent a při třetím pouze tři
procenta cukru. V této nádobě se smíchá sladina z prvních
dvou kroků. Tím dostaneme jedenácti procentní sladinu při
dvojnásobném množství vyrobeného piva z jednoho množství
surovin. Poslední dávka sladiny o obsahu pouze tří procent
cukru se využívá například pro přípravu pivní koupele.
Obrázek 4-8- Přečerpávací nádoba na filtrovanou mladinu
19
4.9 Kvašení mladiny - spilka
Kvasné jednotky jsou zařízení, určená pro hlavní kvašení a následné zrání (dokvašování) mladiny. Procesem
kvašení a zrání se z mladiny, vyrobené ve varně, stává finální nápoj – pivo. Délka a nastavení parametrů kvasného
a zracího procesu závisí na druhu vyráběného piva, nastaveném přetlaku v tancích a na požadavcích pivovarníka.
Obvyklé parametry hlavního kvašení piva:
Parametry hlavního kvašení piva
Teplota kvasící mladiny
Přetlak v kvasném tanku
Doba hlavního kvašeni
Spodně kvašená piva
6 – 12 °C
0 – 0,2 bar
6 - 12 dni
Svrchně kvašená piva
18– 24 °C
0 – 0,2 bar
3 – 9 dni
Tabulka 13- Parametry hlavního kvašení piva
Obrázek 4-9 - Spilka
Spilka je vyrobena rovněž s ohledem na malou finanční náročnost z plastových desek PP (extrudovaný
polypropylen). Tyto desky jsou certifikovány na použití s pitnou vodou a jsou zdravotně nezávadné (viz příloha
tohoto dokumentu). Nádobu je možno vyrobit dle přání zákazníka v různých průměrech a výškách. Standardně
dodávaný průměr nádoby 1,5 m x 0,8 m výška. Spilka je konstruována jako dvouplášťová, aby bylo dosáhnuto co
nejlepšího výsledku při chlazení mladiny na požadovanou teplotu. A to i po přidání spodních pivovarských
20
kvasinek pro přeměnu zkvasitelných sacharidů glukosy, maltosy a maltotriosy na etanol a oxid uhličitý. Dno
kvasné nádoby je navrženo se spádem, tak aby se usnadnilo přečerpání mladiny. Spilka ve standardní výbavě
obsahuje víko a hliníkový podstavec. Spilku jsme schopni na přání zákazníka dodat v kulatém provedení pro
objem 1000 litrů (možné vyrobit i jiné objemy). Dokážeme taktéž vyrobit i hranaté spilky, pro ty příklady, kdy
hraje roli úspora prostoru.
Obrázek 4-10 - Spilka hranatá
Chlazení spilky a udržování teploty za pomoci studené vody v plášti se stará hlavní chladící jednotka.
V situaci nárazové potřeby zchlazení na požadovanou teplotu je spilka vybavena vnitřním přídavným výměníkem,
který je napojen rovněž na hlavní chladící jednotku.
Dodávka obsahuje:
2x spilka kulatá
2x teplotní čidlo
1x výměník na dochlazení
podstavec
2x víko
4.10 Dokvašování mladého piva
21
Obrázek 4-11 - Dokvašovací nádoba
Dokvašovací tanky jsou zařízení, určená pro hlavní kvašení a následné zrání (dokvašování) mladiny.
Procesem kvašení a zrání se z mladiny stává finální nápoj – pivo. Délka a nastavení parametrů kvasného a zracího
procesu závisí na druhu vyráběného piva. Dokvašovací nádoba je vyrobena z vysoce kvalitní nerezové oceli.
Ležácké tanky jsou konstruovány jako jednoplášťové.
Dokvašovací nádoby lze dle přání zákazníka dodat ve dvou velikostech
500l a 1000l. Také lze dle
prostorových možností zvolit mezi dvěma variantami uložení dokvašovacích tanků (svisle, vodorovně).
Dokvašovací nádoby jsou upevněny na mobilních podstavcích, které lze stejně jako ostatní moduly domácího
pivovaru přemístit pomocí paletového vozíku. Chlazení tanků není-li možné jejich umístění ve sklepích se
stálou nízkou teplotou, lze zajistit pomocí centralizované chladící jednotky. Max. zatížení tanků je 2,5 barů,
pojišťovací ventil je navržen na 1,3 barů.
Tank obsahuje:
výměník na chlazení umístěný v přírubě na vrchu nádoby
teplotní čidlo, pojišťovací ventil
rozprašovač pro sanitaci
1 x zkušební ½ coulový ventil
22
1 coulový výpustní spodní ventil
1x napojení na rozvody CO2
manometr.
Typy dokvašovacích nádob:
Objem
500l
1000l
500l
1000l
Orientace
Svislá
Svislá
Vodorovná
Vodorovná
Tabulka 14- Typy Kvasných nádob
Obvyklé parametry hlavního zrání piva:
Parametry zrání piva
Teplota zrajícího piva
Přetlak v kvasném tanku
Doba zraní pro 10° pivo
Spodně kvašená piva
1°C – 2°C
0,8 – 1,5 bar
14 - 21 dni
30 - 60 dni
90 - 120 dni
180 - 360 dni
Svrchně kvašená piva
1°C – 5°C
0,8 – 1,5 bar
10 - 14 dni
21 - 30 dni
60 - 90 dni
120 - 180 dni
Tabulka 15 - Parametry zrání piva
Z výše uvedených tabulek vyplývá, že pro výrobu spodně kvašených druhů piv (např. ležáky plzeňského typu)
musíme uvažovat o době výroby piva o cca 50-60% delší, než u výroby svrchně kvašených piv. Stejně tak se
prodlužuje doba výroby, chceme-li v pivovaru vyrábět silnější piva.
Z těchto důvodu uvedených výše v tabulkách je nutné pro stanovenou instalaci pivovaru pečlivě spočítat počet
dokvašovacích tanků. Případně při dané konfiguraci pivovaru přizpůsobit výrobní kapacitu plánovanému
sortimentu piv.
Chlazení dokvašovacích tanků je možné i vodou, kdy je k dispozici zdroj studené tekoucí vody. Tanky se
mohou vložit do PP nádoby, která bude napojena na zdroj vody.
4.11 Filtrace
23
Prodej nefiltrovaného piva je výsadou domácích pivovarů. Výroba nefiltrovaného piva je hlavním cílem, který
odlišuje domácí pivovary od velkých pivovarů. Proto se snažíme přizpůsobit technologii domácího pivovaru tak,
aby nabídka piva bez filtrace či pasterace byla u domácích pivovarů vždy preferována. Prospěšnost nefiltrovaného
piva a jeho nezaměnitelné chuťové vlastnosti jsou lidskému tělu vysoce prospěšné. Je to způsobeno například
jemným zákalem z živých kvasinek, výčepem připojený přímo na tanky nebo vůní sladu a chmele. Výroba
nefiltrovaného piva ale není vhodná pro distribuci externím odběratelům. Jestliže je část produkce domácího
pivovaru určena pro další odběratele anebo pro prodej v láhvích a keg-sudech, pak je nefiltrované pivo pro tento
účel nevhodné. Pivo obsahující živé kvasinky je náchylné na změnu teploty a jeho distribuce. V případech exportu
piva obvykle není možné zajistit prostředí se stálou teplotou mezi 2 - 5 °C. Tato tepelná nestálost vede k rychlé
změně vlastností piva.
Z výše uvedených důvodů je tedy nutné před distribucí piva zajistit jeho vyšší odolnost proti vnějším vlivům a
prodloužit trvanlivost piva. Této stálosti dosáhneme tak, že zbavíme pivo živých kvasinek, čímž dojde k zastavení
kvasných procesů v pivě a tím ke značnému zpomalení změn ve vlastnostech piva a to i při nedodržování
podmínek k jeho přepravě, distribuci a skladování.
Zvýšení odolnosti piva se dosahuje dvěma způsoby. Filtrací piva – mechanickým odstraněním živých
kvasinek z nápoje a pasterací piva – teplotní sterilací. Naším cílem pro zachování plnosti chuti piva a jeho
výživové hodnoty využít k prodloužení životnosti vyráběného piva pouze filtrace. Pivo zbavené většiny živých
organismů si uchovává své chuťové vlastnosti a řadu výživných látek
Filtrace piva znamená mechanické odstranění živých kvasinek z nápoje jedním anebo několikerým průtokem
piva přes filtrační vrstvu, případně přes více filtračních vrstev s klesající propustností. Při volbě způsobu filtrace
bychom měli mít na mysli, jakého cíle chceme dosáhnout. Máme-li v úmyslu zvýšit odolnost piva proti vnějším
vlivům a prodloužit životnost pro distribuci v KEG-sudech, je potřeba použít kvalitní primární filtraci pomocí
kartušového filtru, nebo ještě vyšší účinnosti dosáhneme pomocí svíčkového křemelinového naplavovacího filtru.
Filtrace má několik stupňů prvotní filtrace probíhá ve scezovací nádobě, kde se odstraní hrubé nečistoty.
Následujícím stupněm filtrace je odpuštění kalů po ukončení chmelovaru. Dalším krokem je přesunutí vařené
dávky přes filtr hrubých nečistot na spilku. Po ukončení kvasného procesu na spilce klesnou kaly a zbylé nečistoty
klesnou na dno spilky, která je kontrována tak, aby při přesunu piva ze spilky do ležáckých tanků zůstávaly zbylé
kaly na dně nádoby. Další filtrace je stáčení ze spilky do ležáckých tanků nebo sudů. Toto stáčení probýhá skrz
filtr s papírovou kartuší nebo křemelinový filtr viz níže. Stáčení bude prováděno pod tlakem vřetenovým
čerpadlem.
24
4.11.1 Kartušová papírová filtrace
Filtrace piva přes papírový filtr je nejlevnějším a nejjednodušším způsobem, jak zbavit pivo většiny živých
kvasinek. Používá se v domácích pivovarech, u nichž je kladen velký důraz na cenu.
Obrázek 12 - Filtrace
Výhody deskové filtrace :
Nízké pořizovací náklady
Jednoduchá obsluha
Omyvatelnost použitých filtračních vložek
Nevýhody deskové filtrace :
Nutná demontáž filtru při čištění a výměně filtračních vložek
4.11.2 Svíčkový křemelinový filtr
Filtrace piva přes svíčkový křemelinový filtr je nejčastěji využívána v pivovarech střední velikosti, nebo tam,
kde se klade velký důraz na čistotu piva a jeho následnou expedici. Filtrace nápoje se provádí prostřednictvím
naplaveného filtračního prostředku na vertikálních filtračních svíčkách. Svíčkový filtr se vyznačuje vysokou
účinností filtrace. Nejrozšířenějším filtračním prostředkem je křemelina. Podle složení filtrační vrstvy lze
dosáhnout různých stupňů čistoty a průtoku filtrované kapaliny. Čištění filtru je velmi snadné a rychlé, bez
demontáže tlakové nádoby. Filtr je standardně osazen kontrolními průhledítky na vstupu i výstupu. Filtr je mobilní
zařízení převážně na pojezdových kolečkách. Filtrace probíhá tak, že je ke kalnému pivu přidávána jemně
rozemletá křemelina, vzniklá suspenze se žene přes zvolenou směs filtru. Křemelina vytváří jemnou filtrační
vrstvu, na kterém se zachytí nejen pevné nečistoty, ale také dochází k adsorpci dalších látek, takže filtrace zvyšuje
i stabilitu a trvanlivost piva.
25
Křemelina je pórovitá hornina tvořená většinou schránkami pravěkých rozsivek. Chemicky je to hydratovaný
oxid křemičitý. Pro filtraci se používá čistá a jemně rozemletá. Při letmém pohledu připomíná nejspíše práškovou
sádru. Průměrná spotřeba křemeliny je až 150 g/hl (závislost na množství kvasničních buněk v nefiltrovaném
pivu), kapacitní výkonnost jednoho cyklu 60 hl na 1m2 základní filtrační plochy. Čirost filtrátu dle koloidního
stavu
piva
a
použitého
druhu
Obrázek 13 - Křemelinová filtrace
4.11.3 Vodorovný křemelinový filtr
Obrázek 14 - Vodorovný křemelinový filtr
Obrázek 15 - Principielní zapojení
Legenda:
26
křemeliny
(0,25–0,60j.EBC).
1. Křemelinový filtr
2. Filtrační vložka
3. Snímač
4. Přepouštěcí ventil
5. Výpustný ventil
6. Výstupní ventil
7. Vstupní ventil
8. Čerpadlo
9. Regulační ventil
10. Ležácký tank
11. Kontejner
12. Ventil na stáčení
Návod konkrétní zapojení:
Připojení ležáckého tanku 10 → vložíme křemelinový prášek o váze 1 až 1,5 kg do kontejneru 11 → promícháme
→ Otevřeme ventil 9, vstupní ventil 7 a ventily 5 a 6, → spustíme čerpadlo 8 → suspenze v nádobě bude čerpána
do filtru 2 → křemelinový prášek suspenze se přilepí na filtr → přes výstupní ventil 6, pivo přečerpáme zpět do
tanku 10, v oběhovém systému se všechen křemelinový prášek rovnoměrně rozloží na filtrační tkaninu → když je
vidět, že je pivo čisté, přes skleněné tělo přepouštecího ventilu 4 → můžete být odebraný vzorek na testování.
Obvykle filtrační cyklus trvá 15 minut a filtrovaná várka může být stáčena do lahvý.
Výhody křemelinové filtrace :
Vysoká účinnost filtrace 5 kvasinkových buněk na 100 ml piva
Malé náklady na křemelinu
Neklesá z důvodu zanášení filtrační vrstvy
Rychlé a snadné čištění filtru bez demontáže zařízení
Nevýhody křemelinové filtrace :
Vyšší pořizovací náklady, vyšší ztráta tekutiny při filtraci.
Nutnost ekologické likvidace použité křemeliny
4.12 Sudárna
Představuje místnost na čištění, plnění a uskladnění sudů. Místnost musí být oddělena na prostor pro čištění a
na samostatný chlazený prostor pro uskladnění sudů. Čištění je prováděno pomocí louhu, kdy se do sudu nejprve
nasype dávka louhu a rozmíchá se nejlépe vařící vodou cca. 5 litrů. Nechá se minimálně 10 hodin odstát. Pak se
sud vloží do otočného zařízení, který sud otočí a pomocí mechanického úkonu a kapalinu vylije. Poté je nutné sud
27
vypláchnout vysokotlakou čitou vodou a následně ji vylít. Pro tyto technologické kroky čistění je nutné, aby sklep
byl vybaven odpadním kanálem. Další možností je narazit na každý sud pivní naražeč, kdy jedním otvorem bude
pod tlakem proudit sanitační roztok a druhým odtokem bude sanitační roztok vytékat.
Plnění sudů pomocí membránového nebo vřetenového
čerpadla a hadice, kdy se jednotlivé sudy budou plnit
ručně hadicí.
Plnění lahví opět ručně pomocí kohoutů a hadicí.
V případě poloautomatizovaného plnění, je nutné pak
do dokvašovacích nádob míchat chemický přípravek
proti pěnění.
4.13 Kvasničné hospodářství
Pivovarské kvasnice jsou jednobuněčným rostlinným organismem bez chlorofylu. Kvasnice se v různých
formách přidají do nevykvašeného piva (mladiny), aby při výrobě proběhla tzv. fermentace. Fermentace je proces,
při kterém se cukr obsažený v mladině přeměňuje na alkohol a tím vznikne požadované alkoholické pivo.
Kvasnice se rozdělují od 0 do 7. Rozdělení je dle použitelnosti. Nové kvasnice se klasifikují hodnotou 0. Nové
kvasnice je nutné uložit do lednice. Důležité je pravidelně jednou denně měnit čerstvou vodu a promíchat v
nádobě. Kvasnice se mohou použít několikrát maximum je však 7krát. Po sedmém cyklu použití je nutné kvasnice
odstranit a použít nové s hodnotou 0. Kvasnice se uchovávají v nerezové nebo platové nádobě o odpovídajícím
objemu. Kvasnice je možné objednat ve Výzkumném ústavu pivovarský a sladařský, a.s. nebo i v různých
pivovarech, které uchovávají kvasnice, např. Žatecký pivovar
4.14 Sanitace
Důkladné mytí, sanitace a sterilizace všech zařízení, přicházejících v minipivovaru do styku s potravinou, je
naprosto podstatným předpokladem výroby kvalitního a chutného piva. Většina příčin nedobrého pivního
28
produktu u minipivovarů i restaurací spočívá v nedokonalé a nedůsledné péči o čistotu a sterilitu všech nádob,
potrubí, hadic, čerpadel, spojek i jiných zařízení v pivovaru.
Proto je čistotě a sterilitě celého pivovarského zařízení nutno věnovat maximální možnou pozornost.
Pravidelné a důsledné mytí, sanitace a sterilizace je otázkou technického řešení, organizace práce a především
disciplíny obsluhujícího personálu.
Sanitace probíhá tak, že do nádoby na sanitaci se vloží patřičné množství louhu 2%, poměr 2 g na litry . Další
krokem je spuštění čerpadla a vytvoření okruhu - scezovací nádoba, varna, spilka nebo i dokvašovací nádoby.
Následně se objem vypustí do kanalizace nebo do neutralizační nádoby, kde se roztok musí neutralizovat
kyselinou citronovou nebo kyselinou sýrovou na PH 6 až 8. Po ukončení neutralizace a vypuštění roztoku mimo
pivovar musí být proveden druhý výplach čistou vodou všech nádob.
4.15 Stáčecí linka
Možnost plnění piva do prodejních obalů je předpokladem pro prodej piva mimo vlastní pivovarskou restauraci.
Zákazníci pivovarské restaurace si rádi sebou vezmou domů pivo balené v PET lahvích. Takto zakoupené pivo
následně použijí pro vlastní domácí konzumaci, anebo jako dárek příbuzným či přátelům.
4.15.1 Ruční plnění piva do PET lahví
V domácím pivovaru se nevyplatí plnění piva do skleněných lahví, z důvodu značných nároků na prostor,
hygienické předpisy, personální zajištění a manipulační operace se sklem. Nejjednodušší alternativou je plnění
piva do PET lahví. Manipulace s balenými PET lahvemi je velmi snadná, PET láhve není nutné před naplněním
vymývat a sanitovat, jsou-li skladovány v souladu s doporučením výrobce.
4.15.2 Ruční plnění piva do KEGů
Plnění KEGů pivem je využíváno i v našem domácím pivovaru. Plnění probíhá za pomocí ruční plnicí hlavy,
s tvarem hlavy odpovídajícím používanému druhu KEGů. Plnicí hlava má ventily uzpůsobené k pomalému plnění
KEGů pod protitlakem. Umožňuje rovněž naplnění KEGu před plněním inertním plynem. KEGy je nutné před
plněním důkladně vymýt a vysanitovat
29
5 Technické plyny
5.1 CO2 - oxid uhličitý
CO2 – oxid uhličitý – základní tlačný plyn pro přetlačování piva mezi nádobami – odděluje pivo od vzduchu.
Tento plyn si zajišťuje provozovatel domácího pivovaru v tlakových lahvích od místního dodavatele technických
plynů. Ačkoli v minipivovaru vzniká jako odpadní produkt kvašení CO2, jeho jímání v použitelném stavu není v
podmínkách domácího pivovaru ekonomicky únosné a takto vzniklý plyn se nijak dále nevyužívá, naopak je
potřeba jej spolehlivě odsát a vyfouknout do exteriéru. Nesmí být dlouhou dobu ve styku s pivem – způsobuje jeho
přesycení.
5.2 N2 – dusík
N2 – dusík – nahrazuje CO2 tam, kde je to možné a ekonomické – především se používá jako laciný plyn namísto
směsi CO2 a vzduchu. Jeho výhodou opritu CO2 je jeho velmi levná výroba přímo v pivovaru v tzv. vyvíječi
dusíku, což je jedno z volitelných zařízen. Nevýhodou je, že nemůže být ve styku s pivem příliš dlouho, neboť
způsobuje po čase jeho odsycení.
Biogon
Biogon – směs CO2 a N2 – ideální tlačný plyn pro tlačení piva. Používá se především u přetlačných tanků a
kegů, kde je tlačný plyn dlouhodobě ve styku s pivem. Nevýhodou Biogonu je jeho vyšší cena ve srovnání s N2 a
CO2. Biogon nakupuje provozovatel v tlakových lahvích od místního distributora. Jeho používání v minipivovaru
je volitelné a je na rozhodnutí provozovatele, zda jím nahradí levnější tlačné plyny.
Dalším řešením přepravy tekutiny je membránové čerpadlo, kdy pomocí tlakové čidla na výstupu a vzniklého
snížení tlaku při otevření kohoutu, dojde k zapojení čerpadla.
Je to náhrada za tlakové vaky a použití transportních plynů.
30
6 Manipulační technika
6.1 Navijáky
Domácí pivovar je vybaven několika navijáky. První z nich se nachází v blízkosti varné nádoby. A to
z důvodu regulace odsávání digestoří. Pomocí navijáku lze měnit vzdálenost digestoře od varny. Druhý jeřáb je
mobilní. Mobilní jeřáb slouží k vyzdvihnutí síta ze dna scezovací nádoby, aby byla umožněna sanitace a odčerpání
mláta. Poslední jeřáb je umístěn ve sladovně. Využívá se k manipulaci s pytli s obilím. Všechny jeřáby jsou
konstruovány s nosností 800 kilogramů.
6.2 Paletový vozík
Pro provoz domácího pivovaru je nutné mít ve výbavě i paletový vozík. Celý pivovar je konstruován tak, aby
bylo možné s každou technologií manipulovat pomocí paletového vozíku.
7 Doplňky
7.1
Doplňky do prostor domacího minipivovaru
Nabízíme výrobu hliníkových a plastových podstavců, stolů, regálů, poliček, držáků. Nabízíme výrobu
odtokových žlabů, hliníkových příček, hliníkové zábradlí, hliníkových boxů a konstrukcí pro chlazení. Vyrábíme
světlovody pro osvětlení vnitřních prostor. Dodáváme skleněné výplně včetně uchycení a hliníkových rámečků,
příčky, dveře, okna
Vyrábíme dřevěné výrobky, jako jsou stoly, lavice, koupací kádě.
Hliníkový box pro výrobu teplé vody
Instalace je možná na střechu či volný prostor. Box je tvořen hliníkovými profily, dno je konstruováno
z polykarbonátových desek. V prostoru kolektoru je instalována polyetylenová hadice. Hadice je překrytá porézní
černou plachtou, který je chráněna sklem 4 mm ESG. Tento výrobek slouží k výrobě teplé vody na sanitaci a
vaření v letních měsících. Rozměry jsou variabilní dle poptávky, min. 2 x 4 metry. V kolektoru je instalováno 500
31
metru hadice o objemu vody 160 litrů. Při slunečném počasí kolektor vyrobí 1000 litrů teplé vody min. o teplotě
50 stupňů.
Obrázek 7-1 –Hliníkový box pro výrobu teplé vody
8 Výroba piva
Než se pustíme do popisu výroby piva, zopakujme si, z čeho se pivo skládá. Pivo je kvašený, mírně
alkoholický nápoj, který se obvykle vyrábí v pivovaru. Principem jeho výroby je rozštěpení složitých cukrů
(škrobu) obsažených v obilných zrnech na jednoduché zkvasitelné cukry a následné zkvašení těchto
jednoduchých cukrů pomocí kultury mikroorganismů (tzv. pivovarských kvasinek). Nedílnou součástí
výrobního procesu je smíchání surovin s vodou a tím převedení využitelných látek do vodného roztoku.
8.1
Suroviny pro výrobu piva
obilný slad (v Čechách nejčastěji ječný)
voda (té se budeme věnovat v samostatné kapitole)
chmel
kvasnice
v některých zemích i koření.
32
Obrázek 8-1 - Šištice chmelu
Prvotní surovinou je slad, který vzniká ve sladovně naklíčením obilných zrn a jejich šetrným usušením za
určité teploty v závislosti na druhu sladu. Obilniny dodávají škrob (čili cukry), které se později přeměňují na
alkohol a oxid uhličitý. Základní obilninou je ječmen, méně se používá pšenice, kukuřice nebo rýže.
Chmel je popínavá rostlina, která se používá ke konzervaci piva a k přidání mléčného tónu. Pro vaření
piva se používají neoplodněné samičí šišky, které lze přidávat v různých formách (chmelový extrakt či
chmelové granule). Český chmel patří kvalitou k nejlepším na světě. Vyhledávaný je především Žatecký
poloraný červeňák, který obsahuje sice nižší množství hořkých látek (lupulinu), než levnější odrůdy, zato
však vyniká obsahem aromatických látek (pryskyřic, silic a polyfenolů). V současné době se i v České
republice chmelí především levným chmelem z Německa, USA a dalších zemí, ale u kvalitnějších piv (a u
všech se značkou "České pivo") se žatecký chmel používá k jemnému dochucení.
Důležitou surovinou jsou také kvasnice – jednobuněčné mikroorganismy, které pomáhají zkvasit tzv.
mladinu. Některé pivovary (zejména v Belgii) přidávají do piva koření, jako například koriandr či zázvor,
pro osobitou chuť piva.
8.2
Sladování
Cílem sladování je přeměnit ječmen na slad. V tomto procesu dochází k rozštěpení škrobů na jednoduché,
zkvasitelné cukry. Výroba sladu zahrnuje 3 hlavní technologické kroky:
33
Máčení ječmene, které spočívá v řízeném zvýšení obsahu vody z cca 15% na 48%, které trvá asi 3
dny, a jeho hlavním cílem je inicializace klíčení. Dobré je ječmen při máčení přivzdušňovat, aby se
„nezadusil“.
Obrázek 8-2 - Máčení ječmene
Klíčení ječmene, po namoční ječmene nastává klíčení při němž dochází k aktivaci (syntéze) širokého
spektra enzymů se provádí na podnosech ve vrstvě asi 10 – 15 cm tlustých a během klíčení se
několikrát převrací. Klíčení trvá tak dlouho, až střelka dosahuje 3/4 délky zrna.
Obrázek 8-3 - Klíční ječmene
Sušení sladu, kde dochází ke snížení obsahu vody pod 2%, za inaktivace enzymů a následně i
zastavení všech vegetačních procesů, zejména pak klíčení. Před samotným zahájením sušení se zrna
musí zbavit klíčků. Teplota sušení se postupně zvyšuje z 35 °C na 50 °C, 60 °C a nakonec 80 °C.
Sušení se provádí v pražírnách, kde se dasahuje požadovaných teplot.
34
Tmavý slad se máčí o něco déle (do 48% vlhkosti) a nechá se klíčit, až střelka dosahuje téměř délky
celého zrna. Potom se suší při vyšší teplotě a dosušuje při 105 °C. Existuje několik druhů sladu:
Světlý český (plzeňský) slad je nejužívanější druh sladu (základní surovinou pro výrobu všech druhů
piv) a základní surovinou je jarní sladovnický ječmen.
Tmavý mnichovský (bavorský) slad užívaný při výrobě tmavých piv, jehož základní surovinou je též
jarní sladovnický ječmen.
Speciální slady k výrobě tmavých a speciálních piv (většinou se přidávají k běžným sladům), popř.
pro použití v jiných oborech kvasného a potravinářského průmyslu – například „Karapils“ pro
nealkoholické pivo, karamelový slad, barevný slad a další. Tyto slady se připravují pražením v
pražícím bubnu (např. slady karamelové se používají v cca 12 odstínech), jsou i déle vedeny na
humnech (kvůli většímu rozluštění) a hvozděny při vyšších teplotách. Dávají pivu odstíny barev od
červené až po tmavě hnědou, či černou. Také se připravují slady diastatické, melanoidní, kyselé a jiné
speciály.
Obrázek 8-4 - Typy sladu
8.3
Proces výroby piva
Následující proces popisuje obvyklou výrobu piva plzeňského typu. Uvedený postup se může mírně lišit v
závislosti na pivovaru, typu piva nebo použité výrobní technologii.
35
Šrotování
Navezený slad se nechává asi 4 až 6 týdnů odležet. Důvodem je snaha o snížení vlhkosti zrn a tím i snížení
míry poškození pluch (obalů zrn) při šrotování. Obal zrna je nutné zachovat, při následném scezování slouží
jako důležitá filtrační vrstva. Před samotným mechanickým rozdrcením zrn jsou ze sladu odsáty nečistoty.
Slad se šrotuje buď za sucha, nebo kondicionovaný (zvlhčený parou) či za mokra. Jemnost šrotování přímo
ovlivňuje činnost sladových enzymů, neboť čím jemnější je šrot, tím lepší je přístup enzymů k jednotlivým
částem sladu. Na druhé straně příliš jemný šrot způsobuje ucpávání filtračních kanálků ve vrstvě mláta a
způsobuje potíže při scezování.
Obrázek 8-5 - Šrotování sladu
Vystírání
Následuje vystírání, tedy proces míchání sladu s vodou, které probíhá ve vystírací kádi při teplotě 38 nebo
53 °C. Jeden díl sladového šrotu bývá obvykle sypán do čtyř dílů vody. Důkladným promícháním sladu s
vodou vzniká v kádi hustá kaše tzv. vystírka, která se v dalším procesu nazývá také jako rmut či dílo.
Rmutování
Další fází výroby je rmutování. Jedná se o proces, při kterém enzymatický komplex obsažený ve sladu štěpí
složité polysacharidy (škroby) na zkvasitelné cukry. V českých zemích se nejčastěji používá tzv.
dvourmutový výrobní postup. Třetina vystírky je přečerpána do rmutovacího kotle, kde se po dobu asi 30
minut zahřívá na 70 až 73 °C. Dochází zde k tzv. ztekucení škrobu. Poté se teplota zvýší až k bodu varu a
36
následně se tento rmut přečerpá do zbylé vystírky jejíž teplota se tak zvýší na 63 až 65 °C. V této fázi
dochází k dalšímu štěpení polysacharidů. Následuje další přečerpání třetiny vystírky s prvním rmutem do
rmutovacího kotle a celý proces se opakuje. Po přidání druhého rmutu se zvýší teplota vystírky na 73 až
75 °C.
Obrázek 8-6 - Rmutování
Scezování
Při následném asi 30minutovém scezování dochází k oddělení kapalné části rmutu od pevných zbytků sladu
– tzv. sladového mláta. Proces probíhá ve sladinové kádi a výsledkem je tzv. sladina, čirý roztok sladké
chuti.
Obrázek 8-7 - Scezování
Obrázek 8-8 - Sladové mláto
37
Chmelovar
Povařením sladiny s chmelem v mladinové pánvi po dobu 120 minut přechází ušlechtilé hořké látky chmele
do roztoku a výsledkem je horká mladina.
Obrázek 8-9 - Mladinová pánev
Zchlazování
Mladina je zchlazena v jednostupňovém deskovém chladiči na zákvasnou teplotu 8 °C.
Kvašení
Zchlazená a provzdušněná mladina se po zakvašení pivovarskými kvasnicemi přečerpává do otevřených
nádob (spilka), kde pivo bouřlivě kvasí. Některé, zejména průmyslové pivovary místo otevřených kádí
používají uzavřené nerezové cylindrokonické tanky (CKT), kde pivo kvasí působením jiných tlaků a teplot
rychleji. Při kvašení dochází k přeměně zkvasitelných cukrů na alkohol a CO2. Teplota kvasícího zeleného
piva se udržuje na max. 11 °C. Hlavní kvašení probíhá u výčepních piv 7 dnů u speciálů 7 – 14 dnů. Vzniklý
plynný CO2 je jímán a několika stupňovou kompresí zkapalněn. Takto získaný CO2 se využívá jako tlačné
medium při manipulaci s pivem. Po prokvašení se pivo zachladí a po odčerpání sedlých kvasnic se suduje do
ležáckého sklepa.
Dozrávání
Dozrávání probíhá v uzavřených tancích při tlaku 1,0 atm. a teplotě do 2 °C. Výčepní piva leží přibližně 20
dnů, ležáky až 60 dnů.
38
Filtrace
Následuje filtrace na filtru, kde se dokonale odfiltrují kvasinky.
Stáčení
Následně se pivo stáčí do sudů, lahví či plechovek a rozváží.
Obrázek 8-10 - Stáčení piva do PET lahví
8.4
Voda
8.4.1 Doporučené složení vody pro vaření piva
V souladu se zákonem je pro vaření piva možné používat pouze vodu zdravotně nezávadnou, která splňuje
jakostní požadavky na vodu pitnou (dříve určenou dle ČSN 75 7111).
Pro vaření piva je navíc důležité, aby se některé prvky a ukazatele složení vody pohybovaly ve stanovených
mezích. Každá voda, určená jako pitná, není vhodná k vaření piva.
39
Různé druhy piva navíc vyžadují rozdílná složení vody – ne z každé vody je možné vyrobit jakékoli pivo.
Chemické složení vody je možné ovlivnit pomocí zařízení k úpravě chemického složení vody, mezi které patří
různé uhlíkové, sorpční vodní filtry, zařízení pro desinfekci vody UV zářením, provzdušňovače apod. Součástí
plánování založení pivovaru by měla být vždy analýza vody.
8.4.2 Definice pitné vody
Pitná voda je voda zdravotně nezávadná, která ani při trvalém požívání nevyvolává onemocnění nebo poruchy
zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým nebo pozdním působením
zdraví spotřebitele a jeho potomstva. Smyslově postižitelné vlastnosti pitné vody nesmějí bránit jejímu používání.
8.4.3 Definované chemické složení pitné vody
8.4.3.1
Ukazatel
8.4.3.2
Nejvyšší
mezní
hodnota
Al
0,05 mg/l
Cd
0,005 mg/l
Cu
0,1 mg/l
Fe
0,3 mg/l
Hg
0,001 mg/l
Mn
8.4.3.4
Indikační
hodnota
0,1 mg/l
0,05 mg/l
Zn
5 mg/l
Extrahovatelné
nepolární látky
0,05 mg/l
Fenoly těkavé
0,05 mg/l
Fenoly celkové
PAU
Mezní
hodnot
a
0,2 mg/l
As
Pb
8.4.3.3
0,001 mg/l
0,04 mg/l
40
8.4.3.5
Doporučená
hodnota
Fluoranthen
0,04 μg/l
Trihalogenmethany
0,01 mg/l
CHCl3
0,03 mg/l
Huminové látky
2,5 mg/l
Tenzidy aniontové
0,2 mg/l
Barva
20 mg/l Pt
A 254,1cm
0,08
Zákal
5 mg/l SiO2
Chuť
2°
Pach
2°
Tabulka 16 - Chemické složení pitné vody
8.4.4 Voda – stanovení některých ukazatelů
Jakost vody
ČSN ISO 6059 (75 7384) Jakost vod. Stanovení sumy Ca a Mg :
komplexometrická titrace vzorku vody při pH=10 (amoniakální pufr) na eriochromovou čerň
T: M2+ + H2Y2- → MY2- + 2 H+
vyjádření tvrdosti v mmol/l nebo ve °N (1 °N odpovídá obsahu 10 mg CaO nebo 7,2 mg MgO v 1
litru; 1 °N = 0,179 mmol/l)
Tvrdost :
přechodná (karbonátová) – obsah CaHCO3 a MgHCO3
trvalá – obsah dalších rozpustných solí Ca a Mg
41
celková – součet přechodné a trvalé
Výpočet přechodné tvrdosti
PT = 0,5 . (celková alkalita – 2 . zjevná alkalita)
Voda podle tvrdosti
měkká: < 1,3 mmol/l (< 7,3 °N)
středně tvrdá: 1,3-2,5 mmol/l (7,3-14 °N)
tvrdá: 2,5-3,8 mmol/l (14-21,3 °N)
velmi tvrdá: > 3,8 mmol/l (> 21,3 °N)
Dále se určují vhodnost vody pro vaření piva podle ukazatelů:
Skupinové stanovení aniontů
Sírany
Kyanidy (snadno uvolnitelný podíl)
Obsah jednotlivých prvků
se řídí stanovení metodami AAS:
ČSN ISO 9964 (75 7378): Na a K F-AAS
ČSN EN ISO 15586 (75 7381): stopové prvky GF-AAS
ČSN ISO 8288 (75 7382): stopové prvky F-AAS
ČSN ISO 7980 (75 7383): Ca a Mg F-AAS
ČSN EN ISO 11969 (75 7403): As HG-AAS
metoda ICP-AES:
ČSN EN ISO 11885 (75 7387)
42
metoda ICP-MS:
ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388)
8.4.5 Použití jednotlivých ukazatelů jakosti vody z hlediska technologie výroby piva
Celková tvrdost má vliv na pH sladiny (reakce Ca a Mg solí s fosfáty uvolněnými extrakcí sladu)
o – vyšší obsah Mg2+ (> 70 mg/l) → hořká a naskyslá chuť piva (Mg2+ působí jako
aktivátor enzymů)
o – nízký obsah Ca2+ částečně kompenzuje nepříznivý chuťový efekt hořčíku
Vysoký obsah Na - cca 150- 200 mg/l → slaná chuť vody, nad 250 mg/l ostrá, řezavá chuť
Kyselost pH < 4,0 → kyselejší chuť, zesílené vnímání hořkosti. Přijatelné rozmezí PH = 6 až 8,
ideální (po úpravě) PH 6,8-7
Železo Fe/ Mangan Mn – vyšší obsah Fe (> 0,1 mg/l) a Mn (> 0,05 mg/l) → nepříznivý vliv na
jakost piva (svíravá chuť, hnědnutí pěny, vznik zákalů)
Stopové prvky → stopy Zn, Mn2+ (do 0,05 mg/l) jsou potřebné pro růst kvasinek, Fe2+, Fe3+
podporují oxidačně-redukční a enzymatické reakce.
Sirany SO42- → pozitivní vliv na degredaci proteinů a lipidů – vytvářejí během kvašení
sirovodíky a oxid siřičitý, přispívají k hořké, tvrdé až suché chuti piva.
Chloridy Cl- → zmírňují a zjemňují hořkost piva.
Dusičnany NO3- → nežádoucí, redukují se na toxické dusitany.
8.4.6 Složení pitných vod v některých pivovarských oblastech
Plzeň
Londýn
Ca2+
7
90
Mg2+
1
4
Na+
3
24
Složka [mg /l]
HCO3SO429
6
123
58
43
Cl5
18
NO36
3
Mnichov
80
19
1
164
5
Tabulka 17 - Složeni pitné vody ve vybraných oblastech
44
1
3
5
Certifikace a atesty použitých materiálů
45
46
47
48
49
Seznam obrázků
Obrázek 2-1 - Rozmístění domácího pivovaru v objektu [m] ............................................................................ 8
Obrázek 3-1- Nádoba na obilí, slad .................................................................................................................... 9
Obrázek 3-2- Varna, Varna s topným tělesem ................................................................................................. 10
Obrázek 3-3 - Čerpadlo mladiny ...................................................................................................................... 13
Obrázek 3-4 – Schéma chlazení ....................................................................................................................... 14
Obrázek 3-5 - Nádoba na studenou vodu ........................................................................................................ 16
Obrázek 3-6 - Nádoba na horkou vodu............................................................................................................ 17
Obrázek 3-7 - Scezovací nádoba ...................................................................................................................... 18
Obrázek 3-8 - Podstavec pod scezovací nádobu.............................................................................................. 19
Obrázek 3-9- Přečerpávací nádoba na filtrovanou mladinu ............................................................................ 19
Obrázek 3-10 - Spilka ....................................................................................................................................... 20
Obrázek 3-11 - Spilka hranatá.......................................................................................................................... 21
Obrázek 3-12 - Dokvašovací nádoba................................................................................................................ 22
Obrázek 4-1 - Šištice chmelu............................................................................................................................ 33
Obrázek 4-2 - Máčení ječmene ........................................................................................................................ 34
Obrázek 4-3 - Klíční ječmene ........................................................................................................................... 34
Obrázek 4-4 - Typy sladu.................................................................................................................................. 35
Obrázek 4-5 - Šrotování sladu .......................................................................................................................... 36
Obrázek 4-6 - Rmutování ................................................................................................................................. 37
Obrázek 4-7 - Scezování ................................................................................................................................... 37
Obrázek 4-8 - Sladové mláto ............................................................................................................................ 37
Obrázek 4-9 - Mladinová pánev ....................................................................................................................... 38
Obrázek 4-10 - Spilka ....................................................................................................................................... 38
Obrázek 4-11 - Ležácký sklep ........................................................................................................................... 38
Obrázek 4-12 - Stáčení piva do PET lahví ......................................................................................................... 39
Seznam tabulek
Tabulka 1 - Maximální produkce........................................................................................................................ 5
Tabulka 2 - Spotřeba surovin na výrobu 1000l piva .......................................................................................... 5
Tabulka 3 - Rozměry jednotlivých částí technologie ......................................................................................... 8
Tabulka 4 – Ohřívání při použití topného tělesa o příkonu 15kW pro objem vody 800 l ................................ 11
Tabulka 5 - Ohřívání při použití topného tělesa o příkonu 15kW pro objem vody 750 l ................................ 11
Tabulka 10 - Ohřívání při použití topného tělesa o příkonu 15kW pro objem vody 500 l .............................. 12
Tabulka 11 - Chlazení pro jednu kvasnou nádobu ........................................................................................... 15
50
Tabulka 12 - Chlazení pro jednu dokvašovací nádobu..................................................................................... 15
Tabulka 13- Parametry hlavního kvašení piva ................................................................................................. 20
Tabulka 14- Typy Kvasných nádob ................................................................................................................... 23
Tabulka 15 - Parametry zrání piva ................................................................................................................... 23
Tabulka 16 - Chemické složení pitné vody ....................................................................................................... 41
Tabulka 17 - Složeni pitné vody ve vybraných oblastech ................................................................................ 44
51
6
Ceník
Název zařízení
skupina
počet ks
Volitel
né
materiál
Prodejní cena
doporučené
položky
Varna 1100 litrů nebo dle požadavku zákazníka
1
nerez
27 600 CZK
čidlo teploty ve varně
1
nerez
2 300 CZK
Schůdky
1
hliník
4 600 CZK
Hladinoměr
1
nerez
2 300 CZK
32 mm pákový ventil varny
1
mosaz
460 CZK
32 mm vstup pro míchání varny
1
nerez
345 CZK
podstavec pod varnu
1
nerez
4 600 CZK
elektrická topná spirála
1
Sběrač par - digestoř
23 000 CZK
1
varna
nerez/plast
ano
hliník
6 900 CZK
Opláštění digestoře Al plechem , barva měd
1
Naviják digestoře
1
Kladka navijáku
1
hliník
1 150 CZK
Flexi hadice digestoře - 2 metry
1
nerez
4 600 CZK
Trubka digestoře - 5 metrů
1
plast
3 450 CZK
Plynový hořák
1
ano
Dvířka topeniště
1
ano
Šamotové cihly, vyzdění
1
ano
pohonné čerpadlo - mladinové
1
spínač čerpadla
1
- CZK
6 900 CZK
- CZK
23 000 CZK
ocel
- CZK
9 200 CZK
- CZK
11 500 CZK
nerez
34 500 CZK
6 900 CZK
4
mosaz
4 600 CZK
2
mosaz
920 CZK
podstavec pro čerpadlo
1
hliník
6 900 CZK
PPR trubky, vedení trubek, podpěry trubek
1
plast
11 500 CZK
flexi hadice
1
plast
1 150 CZK
Zcezovací nádoba, 32 mm kohout
1
plast
16 100 CZK
Víko
1
plast
3 450 CZK
Kladka navijáku pro síto
1
plast
1 150 CZK
držák flexi hadice
1
plast
1 150 CZK
1
plast
6 900 CZK
1
plast
2 300 CZK
Nádoba pro filtrovanou mladinu
1
plast
4 600 CZK
spínací čídlo hladiny nádoby po filtraci
1
plast
2 300 CZK
Filtrační koš
1
mosaz
2 300 CZK
Opláštění nádoby plechem v barvě měd
1
hliník
- CZK
podstavec pro zcezovací nádobu
1
hliník
9 200 CZK
Nádoba na slad
1
plast
23 000 CZK
1
hliník
9 200 CZK
1
plast
2 300 CZK
pákový ventil
zpětná klapka
síto zcezovací nádoby
míchadlo - ruční pro zcezovací nádobu
podstavec nádoby pro slad
víko nádoby pro slad
čerpadlo
- mladina
Zcezovací
nádoba
Slad
ano
1
mačkač sladu- 2 x válec
52
Prodejní cena
volitelné položky
11 500 CZK
nádoba pro mačkač sladu
1
Naviják na pytle od sladu
1
nádoba na použitý slad 2 x přepadový
1
Kladka navijáku
1
Spilka 2 komorová
1
ano
plast
- CZK
Spilka 4 komorová
1
ano
plast
- CZK
Spilka 6 komorová
1
ano
plast
- CZK
Spilka 2 komorová dvouplášt
2
plast
55 200 CZK
1
ano
plast
- CZK
1
ano
plast
- CZK
1
ano
nerez
- CZK
výměník pro chlazení spilky
spilka
plast
4 600 CZK
6 900 CZK
plast
16 100 CZK
pozink
1 150 CZK
Filtr hrubých nečistot
1
nerez
2 300 CZK
víko spilky
1
plast
8 050 CZK
Podstavec pro spilku 2
2
hliník
23 000 CZK
1
ano
hliník
- CZK
1
ano
hliník
- CZK
čidlo teploty ve spilce
2
nerez
5 520 CZK
Mechanický filtr nečistot
1
plast
6 440 CZK
vložka filtru nečistot
Křemelinový filtr 1200 l/h
4
filtrace
1
1 840 CZK
ano
nerez
69 000 CZK
Držák filtru AL
1
hliník
3 450 CZK
Dokvašovací nádoby 1000 litrů svislá
2
nerez
82 800 CZK
Dokvašovací nádoba 500 litrů - svislá
2
nerez
71 760 CZK
Dokvašovací nádoby 1000 litrů horizontální
1
ano
nerez
- CZK
44 850 CZK
Dokvašovací nádoba 500 litrů horizontální
1
ano
nerez
- CZK
31 625 CZK
Podstavec pro 1000 l nádobu - svislá
2
hliník
18 400 CZK
Podstavec pro 1000 l nádobu - horizontální
1
hliník
- CZK
hliník
18 400 CZK
hliník
- CZK
1
nerez
2 300 CZK
1
nerez-plast
4 600 CZK
1
nerez
4 600 CZK
výpustní kohout
1
nerez
1 150 CZK
ventil pro napouštění CO2 - pohoný plyn
1
nerez
460 CZK
Výparník - CHLAZENÍ nádoby
1
nerez
6 900 CZK
VÝPUSTNÝ KOHOUT
1
nerez
1 610 CZK
Testovací kohout na plášti nádoby
pohonné čerpadlo - plnění sudů - vřetenové
čerpadlo
1
nerez
1 610 CZK
1
nerez
Podstavec pro 500 l nádobu - svislá
Podstavec pro 500 l nádobu - horizontální
čidlo teploty
rozprašovací ventil
pojistný ventil
ano
2
Dokvašov
ací
nádoba
ležácké
tanky
1
ano
16 100 CZK
Kompresor 10 kWh
1
57 500 CZK
příslušenství k chlazení
Nádoba na teplou vodu, dvoukomorová,
dvoupláštová
1
23 000 CZK
chlazení
Nádoba na studenou vodu, dvoupláštová
1
plast
1
plast
53
23 000 CZK
23 000 CZK
podstavec nádoby na studenou vodu
1
hliník
11 500 CZK
podstavec nádoby na teplou vodu
1
hliník
11 500 CZK
víko nádoby
2
plast
6 900 CZK
pohonné čerpadla
6
topenářské
26 220 CZK
čídlo teploty, teplá i studená voda
tlaková nádoba na teplou vodu z tepla
kompresoru 2,5 baru 500 l
tlaková nádoba na teplou vodu z tepla
kompresoru 2,5 baru 1000 l
2
mosaz
4 600 CZK
řídící jednotka
1
Nádoba na sanitaci 500 litrů
1
plast
11 500 CZK
1
plast
3 450 CZK
Dávkovač čistícího prostředku a neutralizace
2
plast
13 800 CZK
klíč na sudy
1
2 300 CZK
vysokotlaký čistič sudů
1
11 500 CZK
5
9 200 CZK
1
29 900 CZK
Nádova na neutralizaci 1000 l
narážeče na čištění sudů + vedení
sanitace
sudárna
držák sudů pro čištění 5 ks sudů
Systém AL příček pro případné zateplení
prostoru chlazení
Systém Al posuvných dveří pro případné
prostupy mezi technologiemi
1
ano
železo
1
ano
železo
- CZK
27 600 CZK
- CZK
29 900 CZK
11 500 CZK
0
ano
0
ano
Pochůzné plechy AL
0
ano
- CZK
Odvodňovací žlaby AL
AL stoly a regály, poličky, držáky pro přípravu
a uskladnění
0
ano
- CZK
0
ano
Světlovody
Dodávka lamelových výparníků pro chlazení
místností
0
ano
0
ano
Plastové jímky, čov a sběrače tuků
Podlahové konvektory, krycí mřížky, nadzemní
topné lavice
0
ano
0
ano
Skleněné zástěny
0
ano
- CZK
Vrtná souprava pro vodovrt
0
ano
- CZK
Kolektor na výrobu teplé vody
0
ano
- CZK
- CZK
- CZK
- CZK
- CZK
- CZK
- CZK
- CZK
Celkem
54
895 735 CZK

Technická zpráva ke stažení

Transkript

Podobné dokumenty

Němčičské čtení č. 2/2008

4.3 Technologie výroby piva

Vodní cesty a plavba 4/2003 - Dunaj-Odra-Labe

1. Hradlové sítě

ladislav plánka ge18 kartografie a základy gis

Modelování báze a tektonického porušení dubňanské a kyjovské

Příručka 2006/1 - Zakládání, průběh a řízení kompostovacího procesu

produktový katalog - Czech Mini Breweries