Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko
Transkript
Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko. Zadavatel: Geopark Ralsko o.p.s., Kuřívody 701, 471 24 Ralsko, IČ: 01834410 Zpracováno v rámci projektu „Realizace rozvojových aktivit v obcích regionu Geopark Ralsko“ podpořeného ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj. Ralsko 2015. Zpracovatelský tým: RNDr. Jaroslava Formanová, Mgr. Lenka Mrázová, Ing. Petra Černoušková, Karolína Koutenská DiS. Zpracováno na základě aktualizace Koncepce rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Podralsko z roku 2006, jejímž zpracovatelem byla ARR – Agentura regionálního rozvoje, spol. s.r.o. „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Analytická část „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko 1. Úvod Odvětví cestovního ruchu stále sílí a stává se nepostradatelným faktorem rozvoje ekonomiky. Zpravidla vychází z přírodních a historických předpokladů území a ovlivňuje hospodářské i sociální zázemí místních obyvatel. Pro hospodářský rozvoj oblasti je významný domácí a incomingový, neboli příjezdový cestovní ruch. Jeho rozvojem se nepřímo podporuje zejména malé a střední podnikání, čímž je podpořen růst zaměstnanosti a zvyšování životní úrovně obyvatel. Podpora CR má tedy multiplikační účinky na rozvoj celé oblasti. Významnost odvětví cestovního ruchu v regionu Podralsko začíná postupně narůstat. Potenciál rozvoje si uvědomuje jak veřejná, tak soukromá sféra. Tato skutečnost vedla město Mimoň k iniciaci projektu „Zřízení stabilního pracoviště služeb cestovního ruchu pro Mikroregion Podralsko“, jehož součástí bylo mj. zpracování „Koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu Podralsko“ v roce 2006. Hlavním cílem Koncepce bylo napomoci vytvořit takové podmínky, které by podpořily rozvoj CR z pohledu zvýšení návštěvnosti regionu, prodloužení pobytu návštěvníků a turistů na území a zvýšení využívání poskytovaných základních a doplňkových služeb souvisejících více či méně s CR. Aktualizace Koncepce rozvoje cestovního ruchu v region Podralsko vznikla především z důvodů zásadních změn pro potenciál cestovního ruchu: v roce 2013 vznikl Geopark Ralsko, který má status kandidátského geoparku v ČR, a na podzim roku 2014 byla vyhlášena CHKO KokořínskoMáchův kraj. Tyto skutečnosti zásadně ovlivňují podobu a řízení cestovního ruchu v oblasti a cílem této koncepce je reagovat na tyto skutečnosti a začlenit je do analytické i návrhové části. Aktualizovaná koncepce se soustředí na oblast Geoparku Ralsko, který leží v oblasti bývalého vojenského prostoru Ralsko. Analytická část Koncepce mapuje Geopark Ralsko z různých „úhlů pohledu“ za účelem objektivního posouzení stávající situace v oblasti CR a stanovení možností dalšího rozvoje. Součástí první etapy zpracování Koncepce je analýza dostupné nabídky CR na území Geoparku Ralsko, stávající poptávky po produktech cestovního ruchu, úrovně organizace a řízení CR a marketingových aktivit. Závěrečnými kapitoly jsou analýza pozitiv a negativ a problémová analýza, které shrnují zjištěné skutečnosti a jsou podkladem pro zpracování druhé, návrhové části Koncepce. Aktualizace byla zpracována na základě dokumentu Koncepce rozvoje cestovního ruchu v region Podralsko z roku 2006, z něhož byly převzaty části obecné nebo týkající se území Geoparku Ralsko. Analytická část je zpracována jednak s pomocí dostupných statistických či koncepčních materiálů a dotazníkového šetření a jednak prostřednictvím osobních konzultací s významnými subjekty CR z řad veřejné i soukromé sféry. „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 4 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko 2. Vymezení území, cestovního ruchu základní podmínky pro rozvoj 2.1 Vymezení území Geopark Ralsko patří do regionu Podralsko, který je vymezen celkem 23 obcemi náležícími z 83 % do okresu Česká Lípa, ze 13 % do okresu Mladá Boleslav a ze 4 % do okresu Liberec. Z hlediska krajského členění patří většina obcí do Libereckého kraje, tři obce do Středočeského kraje. Území geoparku zahrnuje následující katastry: Ralsko (celé území), Doksy (část), Hamr na Jezeře (část). Na jihozápadě je omezeno silnicí Okna – Doksy – Jestřebí, na severu silnicí Hamr n. J. – Osečná. V okolí Geoparku Ralsko leží obce, které jsou nástupními místy z pohledu návštěvníků. S jejich potenciálem pro cestovní ruch tato koncepce také pracuje, ačkoli tyto obce nepatří přímo do geoparku: Noviny pod Ralskem, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře, Osečná, Lázně Kunratice, Bělá pod Bezdězem, Bezděz. Tabulka1 Základní charakteristiky obcí v geoparku Ralsko nebo jeho okolí Správní obvod obcí s Obec Kraj Okres rozšířenou působností Bělá pod Bezdězem Počet obyvatel Výměra v ha Středočeský Mladá Boleslav Mladá Boleslav 4 840 6 320 Bezděz Doksy Hamr na Jezeře Mimoň Noviny pod Ralskem Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Liberecký Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa 309 5 204 406 6 532 292 2 399 7 493 1 767 1 548 1 017 Osečná Ralsko Stráž pod Ralskem Liberecký Liberecký Liberecký Liberec Česká Lípa Česká Lípa Liberec Česká Lípa Česká Lípa 1 082 2 073 4 057 2 806 17 023 2 158 Zdroj: Český statistický úřad Základní charakteristiky uvedené v tabulce 1 vypovídají o nízké hustotě obyvatel, zejména v obci Ralsko, Bezděz. Tento jev vyplývá zejména z historických událostí (viz dále) a velikostních charakteristik obcí. Nejrozsáhlejší část území zaujímá obec Ralsko rozkládající se na 17 tis. ha. „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 5 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Z pohledu cestovního ruchu byl Liberecký kraj rozčleněn do čtyř turistických oblastí. Dle tohoto rozčlenění náleží Geopark Ralsko do turistické oblasti Českolipsko. Následující tabulka uvádí detailnější turistickou regionalizaci sledovaného území. Zdroj: http://www.kraj-lbc.cz/public/kultura/rajonizace_unor_19_3_2008_200_b718b9323f.jpg „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 6 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko 2.2 Základní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Kapitola „Základní podmínky pro rozvoj CR“ popisuje Geopark Ralsko z hlediska historických aspektů, základních sociálně-ekonomických, fyzicko-geografických a demografických charakteristik, odvětvové struktury, dopravní dostupnosti území a omezujících faktorů CR. 2.2.1 Vliv historických událostí na region Území regionu Podralsko je značně ovlivněno historickými událostmi. Velkou část oblasti zaujímal vojenský výcvikový prostor, který byl v roce 1949 vymezen zákonem Československé republiky. V období 1968 až 1989 bylo území využíváno Sovětskou armádou a v letech 1989 ž 1991 probíhal její odsun. Vojenský prostor se skládal z několika dílčích celků (jaderný polygon v Jablonečku, letiště v Hradčanech, tanková střelnice v Židlově, střelnice v Bělé atd.), centrálním místem byly Kuřivody. Kromě toho od konce šedesátých let 20. století začala probíhat těžba uranu v okolí Stráže pod Ralskem. Uvedené skutečnosti byly důvodem izolace celého území. Uranového hornictví mělo velký vliv na dříve rekreační oblast Strážska (Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře), která byla po dlouhou dobu znepřístupněna turistice. V současné době se ztráta povědomí o oblasti jako destinaci CR pomalu obnovuje. Důsledkem historických událostí je ovšem také negativní renomé Strážska a Mimoňska spojené s obavou o ochranu zdraví a bezpečnost (radioaktivita, munice). Jedním z řešení může být realizace marketingových aktivit, které by ozřejmily skutečnost a snížili tím neopodstatněné obavy potenciálních návštěvníků. Historické aspekty způsobily zánik mnoha obcí na území vojenského prostoru. V současné době je uvedená oblast opuštěným územím s částečně zdevastovanou krajinou, která teprve začíná postupně regenerovat. Od devadesátých let 20. století prochází region řadou rozsáhlých sanačních prací. Historický vývoj oblasti je příčinou i poměrně velkého počtu tzv. brownfields, tedy nevyužívaných (deprimujících) objektů. Vzhledem k tomu, že oblast byla po řadu let veřejnosti nepřístupná, je zde území bohaté na přírodní bohatství (kromě zdevastovaných lokalit intenzivně využívaných vojsky). Nachází se tu řada přírodně cenných lokalit. Jedná se zejména o přírodní rezervace, např. Ralsko, Hadčanské rybníky či Břehyni-Pecopola. S historickými aspekty do jisté míry souvisí i současný „nehezký“ vzhled měst a sídel obecně. Zejména oblast Strážska je zatížena řadou technologických objektů, jejichž přítomnost není běžnému návštěvníkovi zřejmá. Toto ovlivňuje celkový dojem z návštěvy oblasti. Nelze to ovšem brát pouze jako „negativum“. Objekty mohou být potenciálem pro vznik místních atraktivit (naučné stezky, expozice apod.). Předpokladem je dostatečná informovanost pracovníků informačních středisek o stávajících objektech. 2.2.2 Sociálně ekonomické a demografické charakteristiky I když je nyní region označován za významný potenciál rozvoje Libereckého kraje, je území bývalého vojenského prostoru v současné době zařazeno mezi hospodářsky slabé oblasti (HSO) charakteristické vysokou mírou nezaměstnanosti, nízkou intenzitou podnikatelských aktivit, nízkou „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 7 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko daňovou výtěžností, nízkou hustotou osídlení, zánikem zemědělské velkovýroby a poválečným odsunem obyvatelstva. Zatím bezúspěšně skončily pokusy najít vhodné investory s reálnými podnikatelskými záměry na využití bývalých vojenských letišť. Problémem je především potřeba odstranění staré ekologické zátěže způsobené pobytem sovětské armády. Zásadní rekonstrukcí bude muset projít většina stávajících objektů. Problematickou záležitostí velké části Mikroregionu Podralska, včetně Geoparku Ralsko, je zejména nízká podnikatelská aktivita v CR a nedostatek kapitálu pro rozvoj služeb navazujících na CR. V souvislosti s tvorbou nového Programu rozvoje kraje na období 2014-2020 bylo provedeno na základě dostupných statistických dat (únor 2014) aktuální vymezení sedmi hospodářsky slabých oblastí: Cvikovsko, Frýdlantsko, Jihozápadní Českolipsko, Jilemnicko, Mimoňsko, Podještědí a Semilsko. Metodika vymezení: Jako základní územní jednotka byly zvoleny tzv. generelové jednotky, který je v Libereckém kraji celkem 61. Tyto generelové jednotky byly mezi sebou porovnávány na základě následujících 11 ukazatelů: 1. intenzita bytové výstavby 2. index vzdělanosti 3. index ekonomického zatížení 4. počet pracovních příležitostí 5. registrovaná nezaměstnanost 6. intenzita podnikatelské aktivity 7. daňové příjmy 8. hustota zalidnění 9. dopravní obslužnost 10. technická infrastruktura 11. občanská vybavenost Výsledné vymezení: Na základě hodnocení výše uvedených ukazatelů byly generolové jednotky rozděleny do 3 skupin: hospodářsky podprůměrné oblasti - patří sem všechny jednotky s výslednou hodnotou nižší, než je průměrná hodnota za Liberecký kraj (méně než 10 000 bodů) hospodářsky slabé oblasti - patří sem všechny jednotky s výslednou hodnotou nižší než 9 200 bodů ostatní oblasti - patří sem všechny jednotky s výslednou hodnotou vyšší než je průměrná hodnota za Liberecký kraj (nad 10 000 bodů) HSO Mimoňsko se dělí na 1. Mimoň, 2. Ralsko, a 3. Zákupy. Do hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje je na základě zvolené metodiky zařazeno 79 obcí představujících 19 % obyvatelstva a 42 % rozlohy kraje. Hospodářsky podprůměrné oblasti zahrnují 144 obcí, 34 % „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 8 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko obyvatelstva a 64 % rozlohy Libereckého kraje. Umístění jednotlivých sledovaných obcí v celkovém vyhodnocení generelových jednotek (celkový počet 61 generelových jednotek): Ralsko, nachází se na 53. místě Doksy, nachází se na 54. místě Mimoň, nachází se na 42. místě (sledované obce: Brniště, Mimoň, Noviny p. R., Pertoltice p. R., Velký Valtinov), Osečná, nachází se na 33. místě Stráž pod Ralskem, nachází se na 25. místě a patří již do hospodářsky podprůměrných oblastí Celkové vyhodnocení: všechny obce Geoparku Ralsko patří k hospodářsky slabým či podprůměrným oblastem, což zásadně ovlivňuje i rozvoj podnikatelských aktivit ve služnách v oblasti cestovního ruchu. Potenciální plochy pro podnikatelské aktivity jsou soustředěny především v Kuřívodech (oblast bývalých vojenských objektů a jejich okolí) a v okolí bývalého vojenského letiště Hradčany. Pouze 4 % z celkového počtu domů a bytů Libereckého kraje se nachází v HSO Podralsko. Tato „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 9 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko situace je ovlivněna nízkou hustotou osídlení způsobenou zejména velkou rozlohou obce Ralsko. Na území Podralska se nachází velké množství malých sídel, přičemž zástavba v jednotlivých obcích je nesouvislá. Zejména obec Ralsko vykazuje značnou vzdálenost jednotlivých sídelních jednotek. Tento stav přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provoz dopravní a technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti apod. Převážná část území, zejména tedy obce spadající pod hospodářky slabé oblasti, vykazuje vysokou míru nezaměstnanosti. Hlavním důvodem je nedostatek pracovních příležitostí. V současné době je v Ralsku 37 firem a 254 živností. Přesto je nabídka volných pracovních míst nedostačující. Nezaměstnanost zde sahá ke 25 %. K významnému snížení nezaměstnanosti by měla přispět firma KV Final, která v listopadu 2014 položila základní kámen nové výrobny v Kuřívodech a dokončení je v plánu v letošním roce (2015). Firma se specializuje na výrobu kovových dílů pro automobilový průmysl a zaměstná v budoucnu až 300 lidí. Vzdělanostní struktura obyvatel Podralska není příznivá. V oblasti je zaznamenáno vysoké zastoupení obyvatel se základním vzděláním a vyučených ve srovnání s vyšším stupněm vzdělání. Vzdělanostní struktura obyvatel je důležitým předpokladem rozvoje území, zejména z hlediska uplatnitelnosti na trhu práce a rozhodování investorů o působení v oblasti. Příznivějších hodnot doznává věková struktura, přičemž v některých obcích začíná být problémem stárnutí populace, stagnace či úbytek obyvatel. Jak již je výše uvedeno, historické události ovlivnily sídelní strukturu oblasti i socioekonomické charakteristiky. Území (zejména Strážsko) získalo průmyslový charakter, s čímž úzce souvisí i socioekonomické a pracovní návyky lidí. Toto je důvodem, proč stávající demografické složení obyvatel neklade na rozvoj CR takový důraz a nevidí v něm takový zdroj hospodářského rozvoje regionu, jakým by CR mohl být. 2.2.3 Odvětvová struktura Z hlediska komplexního hodnocení je zde sice rozsah průmyslových a dalších produkčních kapacit nižší, ovšem velký potenciál se začíná rýsovat v oblasti cestovního ruchu. Důvodem je přítomnost přírodních hodnot a unikátní charakter krajiny. Předpokladem rozvoje CR je ale dobudování základní i doprovodné infrastruktury CR (viz dále). Oblast Dokeska se vyznačuje rozvojem malého a středního podnikání zaměřeného zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby (zejména pro CR). Vymezená podoblast Mimoňsko má rozvinutý průmysl především v Mimoni, a to textilní (MITOP), kovovýrobu (Renocar), dřevozpracující (Český nábytek), likvidace odpadů a další. Potenciál pro průmyslovou výrobu představuje bývalý vojenský prostor - např. průmyslová zóna Kuřívody, kde od roku 2015 již působí firma KV Final s.r.o. zaměřená na automobilový průmysl. V oblasti Strážska dominuje především uranový průmysl (Diamo, státní podnik), dále zde působí automobilový (Johnson Controls Stráž pod Ralskem) či sklářský průmysl (Pilkington). Dále jsou zde zastoupeny firmy MEGA s.r.o (poskytující kvalitní technologie a komplexní služby v oblastech čištění vod, povrchových úprav materiálů a ekologie), MemBrain (zaměřená na výzkum a inovační aktivity „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 10 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko v oblasti membránových procesů) a GA profiplast (práce v oblasti technologických celků z plastů). Oblast CR zde zastupuje zejména příspěvková organizace PANDA SPORT, která spravuje kulturní a sportovní zařízení ve Stráži pod Ralskem. Struktura podnikatelských subjektů na území geoparku Počet subjektů dle typu podnikatelské činnosti k 31. 12. 2015 Počet podnikatelských subjektů celkem zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl celkem stavebnictví velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké a technické činnosti administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení vzdělávání zdravotní a sociální péče kulturní, zábavní a rekreační činnosti ostatní činnosti nezjištěno Doksy Ralsko 1276 74 151 127 274 Hamr na Jezeře 102 10 14 15 19 32 207 10 39 63 106 15 5 29 16 33 95 0 3 10 0 7 3 5 2 1 1 1 2 9 0 12 29 1 12 8 17 5 1 4 1 6 26 0 272 44 32 32 42 2.2.4 Dopravní dostupnost území Hustota dopravní sítě na území Geoparku Ralsko je velice nízká, zejména v případě silnic I. třídy. Územím prochází pouze silnice první třídy číslo I/38 vedoucí přes obce Bezděz, Okna a Doksy. Nízkou hustotu vykazují též silnice druhé třídy, jejichž koncentrace je nejvyšší v Mimoni. Silnice III. třídy mají nízkou hustotu především na vymezeném území „Mimoňska“, kde se nachází rozlehlá obec Ralsko. Pro rozvoj oblasti bude zapotřebí realizovat vyhovující propojení Kuřívod a Osečné z důvodu propojení prostoru Podralska a Podještědí. „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 11 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Dopravní síť na území Mikroregionu Podralsko Zdroj: Mapový server CRR, T-MAPY, spol. s r.o. Technický stav silnic je špatný, zejména silnic třetí třídy a místních komunikací. Vykazují řadu dopravních závad (nedostatečné šířkové uspořádání, častý výskyt směrových oblouků malého poloměru, nepřehledné výškové oblouky, nedostatečný rozhled na křižovatkách apod.) a řada úseků vyžaduje zásadní rekonstrukci. Mezi nejvíce zatížené dopravní úseky se řadí spojení Zákupy – Mimoň a Jablonné v Podještědí – Stráž pod Ralskem. Vysokou dopravní intenzitu zaznamenává též centrum města Mimoně. Dostupnost území železniční dopravou je omezená. Spojení je příznivé pouze na Dokesku a Mimoňsku. Železniční trať propojuje Českou Lípu a Doksy, Českou Lípou a Mimoň, Mimoň a Jablonné v Podještědí. V blízkosti mimoňského nádraží je vhodné vytvořit odpovídající zázemí pro turisty (úschovna a půjčovna kol, cykloservis, informace, sociální zázemí) a koncipovat ho jako „výchozí bod“ pro návštěvu oblasti. Dopravní obslužnost (veřejná doprava osob) je zajišťována regionálními i dálkovými autobusovými linkami. Obecně počty spojů v jednotlivých obcích pokrývají hlavně potřeby v „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 12 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko dojížďce za prací a do škol. V sobotu a neděli je spojení již velmi omezené, často nedostatečné. Hlavním dopravcem v regionu Podralsko je ČSAD BUS Ústí nad Labem a.s. Ve vymezené oblasti „Dokesko“ využívají lidé k dopravní obslužnosti i železniční spojení, přičemž docházkové vzdálenosti ke stanicím vlaků jsou přijatelné. Letecká doprava je na sledovaném území zastoupena letištěm v Hradčanech. Využitelnost letiště je v současné době problematická. Nachází se zde pouze „betonová plocha v lese“, přičemž přítomné objekty se nachází v havarijním stavu. Znovu obnovení letiště předpokládá vysoké vstupní i provozní náklady. V současné době se spíše uvažuje o alternativním využití území. Liberecký kraj vyhlásil 1.3. 2012 soutěž na záměr využití „bývalého vojenského Letiště Ralsko“. Vybrány byly tři návrhy. Nejlépe podle hodnotící komise splnila záměr liberecká firma L-Consult, která řeší celý areál letiště. Navrhuje legalizaci současných sportovních aktivit, které lidé na letišti provozují na divoko, včetně sportovního létání. Návrh firmy L-Consult jde ale ještě dál. Počítá i s cyklokrosem, motokárami nebo lanovým centrem. Plocha letiště by měla sloužit pro kulturní nebo motoristické akce. Společnost počítá také s výrobními plochami a vznikem nových pracovních příležitostí. Na druhém místě skončil návrh VŠE v Praze. Ta navrhla vybudovat multifunkční sportovní areál pro veřejnost i profesionály. Počítá se sportovním létáním, in-line bruslením i cyklistikou. Univerzita také navrhuje, aby letiště sloužilo k pořádání koncertů, vyhlídkových letů nebo leteckému modelářství. Jako třetí skončil návrh liberecké obecně prospěšné společnosti Venkovský prostor. Ta navrhla vybudovat zázemí pro outdoorové aktivity, krytý areál nebo infrastrukturu pro jezdecké sporty a chov koní. Areál by také měl být napojen na okolní cyklostezky. K realizaci výše uvedených návrhů se však zatím nepřistoupilo. Letiště je ve správě Krajské správy silnic Libereckého kraje. Na letišti nejdřív musí být dořešena sanace ekologických zátěží v problémových oblastech (Rembat). Dalším nedořešeným probléme je vlastnictví pozemků, neboť některé letiští hangáry patří soukromým firmám, ačkoli pozemky pod nimi náleží stále Libereckému kraji. Některé stavby v majetku Libereckého kraje jsou již dnes v dezolátním stavu a byl na ně zpracován demoliční záměr. Pro bezpečný pohyb na letišti, kde se dnes střetávají sportovní letouny, inlinisté, cyklisté, auta a chodci, byl zpracován provozní řád. Nevyřešeným problémem však stále zůstává jeho vymahatelnost na místě. Městká policie Ralsko nemá dostatečné kapacity pro dohled nad touto plochou. Všemi těmito skutečnostmi se zabývá Komise pro revitalizaci Ralska zřízená jako poradní orgán Rady Libereckého kraje v roce 2015. Do budoucnosti bude jednou z priorit optimální uspokojení přepravní potřeby obyvatel a návštěvníků řešeného území včetně zajištění nezbytných vazeb na okolní spádová střediska. 2.2.5 Základní fyzicko-geografické charakteristiky Území regionu Podralsko se z velké části rozprostírá na Ralské pahorkatině, přičemž na jejím okraji se nachází Bělá pod Bezdězem, Doksy, Mimoň, Stráž pod Ralskem a Osečná. Region patří částečně do nově vyhlášené (rozšířené) CHKO Kokořínsko-Máchův kraje a CHKO Jizerské hory (Čertova zeď). Nejvyšším bodem oblasti je Ralsko se 696 metry. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Ploučnice pramenící v Podještědí a protékající na území Podralska obcemi Osečná, Hamr na Jezeře, Stráž pod Ralskem, Noviny pod Ralskem a Mimoň. Nejzajímavější část Ploučnice je v obci Noviny pod Ralskem, kde se nachází průrva (jedná se o kulturní památku vyhlášenou Ministerstvem kultury ČR v roce 1997). Průrva je tvořena 13 metrovým pískovcovým tunelem o šířce 3,5 m a 41 metrovou skalnatou chodbou o výšce a šířce 4 „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 13 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko m. ěeka je často využívaná vodáky, přičemž výchozím místem bývá právě průrva či Stráž pod Ralskem. Nejčastěji splouvaným úsekem je Stráž pod Ralskem – Brenná (dvoudenní plavba). Úsek mezi Mimoní a Vlčím dolem nabízí pohled na krásnou přírodu plnou pískovcových skal. Řeka je splavná až k Labi, délka jízdy se odhaduje přibližně na týden. Význam tohoto toku ve spojení s CR může, kromě vodáctví, spočívat v realizaci dalších aktivit (cyklomagistrála Ploučnice – viz kapitola 3.6.1, naučná stezka, běžecká trasa, odpočinková místa apod.). Na území Geoparku Ralsko nebo v jeho blízkém okolí se nachází několik významných vodních ploch, přičemž z turistického pohledu je nejvýznamnější Máchovo jezero, které je v letním období zdrojem velkého přílivu návštěvníků. Další významná vodní díla se nachází ve Stráži pod Ralskem a v Hamru na Jezeře (retenční nádrž Stráž pod Ralskem, též nazývaná jako Horka a Hamerský rybník). Zmíněné vodní plochy se nachází na severním okraji Ralské pahorkatiny a nabízí řadu možností sportovního vyžití. Přírodní dominantou je Břehyňský rybník, který je součástí NPR Břehyně-Pecopala a nachází se nedaleko Doks. V roce 2013 byl založen Geopark Ralsko. Zvolené motto Geoparku Ralsko „Krajinou zaniklých obcí, železné rudy a pískovce bez bariér“ vyjadřuje tři základní charakteristické rysy území navrhovaného pro národní geopark: Krajina zaniklých obcí - území navrhované na národní geopark prošlo pohnutou historií. Po 2. světové válce došlo k odsunu říšských a sudetských Němců z oblasti, kteří představovali drtivou většinu obyvatelstva oblasti, tím došlo k přerušení kontinuálního vývoje a osídlení území. Vzniklé vakuum bylo vyplněno „dosídlenci“ z českého vnitrozemí. V roce 1946 však vláda rozhodla o vytvoření vojenského výcvikového prostoru, a tak po dvou letech bylo v průběhu roku 1947 opětovně vysídleno celkem 15 obcí. V letech 1950 až 1951 byly vysídleny další 3 obce. Po invazi a následné okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 obsadila Ralsko až do roku 1991 sovětská armáda. Po armádě zbyly obydlené osady Kuřívody, Hradčany, Ploučnice, Boreček, Náhlov a Dolní Krupá, dále opuštěné osady Jabloneček, Hvězdov, Svébořice. Avšak 17 osad či vesnic zcela zaniklo. Krajina železné rudy a pískovce – území geoparku nabízí řadu možností názorné ukázky vzniku železných rud v pískovcích s různými formami proželeznění (výstelky žil, desky, trubice) a se způsobem novověké těžby železných rud (vydobyté žíly rozložených vulkanitů, nejlepší ukázky v ČR). Zároveň se zde nacházejí obytné/hospodářské místnosti, příp. hrady nebo poustevny, zapuštěné do pískovcových skal. Geopark bez bariér – cílem je, aby Geopark Ralsko byl přístupný pro všechny cílové skupiny, včetně handicapovaných návštěvníků. Samotný charakter území – členitý, avšak převážně rovinatý terén - i stávající infrastruktura (hustá síť asfaltových a zpevněných cest) jsou předpokladem pro splnění tohoto cíle. Geopark Ralsko bude i při dalším rozvoji geoturismu na území geoparku klást důraz na kritérium bezbariérovosti. Geopark Ralsko je oblastí, kde vznikl tento jedinečný soubor územních hodnot: člověkem relativně nedotčená oblast, zejména v posledních 60 letech ponechaná svému přirozenému vývoji bez významnějších antropogenních zásahů. Její jádro tvoří bývalý vojenský výcvikový prostor vyhlášený v roce 1947; „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 14 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko pestrá geologická stavba s výchozy různých typů sedimentárních hornin (křemenné a vápnité pískovce, vápence), proniknutých tělesy mladých vulkanitů; specifický vývoj reliéfu podmíněný kombinací detailně rozčleněného pískovcového peneplénu a neovulkanických suků a hřbetů. Křemenné pískovce, zvláště v blízkosti kontaktů s vulkanity, vykazují pestrou škálu středních a malých forem reliéfu včetně unikátních tvarů podmíněných hydrotermálním proželezněním pískovců; mokřady mezinárodního významu (některé jsou součástí ochrany v rámci Ramsarské úmluvy) s unikátní vegetací i živočišstvem; velký rozsah kyselých reliktních borů, na něž je vázána specifická druhová skladba rostlin a živočichů; relikty sídelních struktur, především vesnic zrušených po vyhlášení vojenského výcvikového prostoru, které se staly předmětem přírodní sukcese a vesměs již splynuly s krajinou. Na krajinných dominantách jsou zbytky středověkých opevněných sídel. Existence samotného geoparku nestanovuje limity využití ani neomezuje rozvoj území, ale svými aktivitami se naopak snaží přispět k jeho rozvoji v oblasti turistiky a cestovního ruchu. Na území geoparku se nachází řada cenných lokalit geologického (geotopy) i jiného charakteru, které jsou patřičně chráněny dle existujících národních legislativ. Mnohá tato místa jsou opěrnými lokalitami geoparku, jejich existence je a bude v geoparku zohledněna a statut plně respektován. 2.2.6 Ochrana přírody a krajiny Rozvoj CR musí brát v úvahu obecnou i zvláštní ochranu přírody. Jedná se zejména o zvláštní chráněná území (ZCHÚ) všech kategorií (NPR, PR, PP) a lokality vyšší ochrany území, tzv. evropský seznam lokalit soustavy NATURA 2000 zahrnující dvě směrnice („stanoviště“ a „ptačí oblasti“). V řešeném území se nachází „velkoplošná“ i řada „maloplošných“ ZCHÚ, které představují jistou atraktivitu neporušené přírody pro potenciální návštěvníky. Mezi maloplošné ZCHÚ patří např. Velký a Malý Bezděz, Břehyně-Pecopala, Hradčanské rybníky, Stohánek, Vranovské skály, Malý a Velký Jelení vrch, Rašeniliště Černého rybníka aj. Oblast nabízí rozmanitou faunu a flóru, přičemž svou pestrostí rostlinných a živočišných druhů se řadí k nejpozoruhodnějším ve střední Evropě. Jednou ze zásadních změn v oblasti ochrany přírody je jistě rozšíření CHKO Kokořínsko na CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, které je platné od 1.9. 2014. Přítomnost velkoplošných ZCHÚ znamená i jisté omezení v aktivitách cestovního ruchu. Jak zákon číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny stanoví, je hospodářské využívání CHKO prováděno dle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, jen pokud nepoškozuje přírodní hodnoty CHKO. Na celém území CHKO je zakázáno: „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 15 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu, povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály, pořádat automobilové a motocyklové soutěže, provádět chemický posyp cest, měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. Na území první zóny CHKO je dále zakázáno: umisťovat a povolovat nové stavby, povolovat a měnit využití území, měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast, hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady, těžit nerosty a humolity. Na území první a druhé zóny CHKO je dále zakázáno: hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu, zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. V roce 2015 byl schválen Plán péče o CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, který je prvním souhrnným dokumentem tohoto druhu pro uvedené území a shrnuje plánovaná opatření s výhledem do roku 2023. V kokořínské části CHKO navazuje na plán péče CHKO Kokořínsko platný do konce roku 2013. Zde udvádíme výčet uvedených opatření, které mohou zasáhnout do oblasti cestovního ruchu a je potřeba je při plánování aktivit v oblasti CR v Geoparku Ralsko brát v úvahu: Plán péče Maloplošná zvláště chráněná území: nově vyhlásit z důvodu zastaralosti výnosu a odpovídajícího vymezení PR Hradčanskérybníky připravit podklady a vyhlásit MZCHÚ (PP či NPP) Hradčanské stěny (ochrana izolovaných botanicky cenných společenstev na vápnitých pískovcích) vyhodnotit ohrožení a případně vyhlásit PR Niva (Meandry) Ploučnice „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 16 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Plán péče soustava NATURA 2000: na řece Ploučnici usměrňovat její turistické využívání (vodáci, tábory), příp. stanovit vyhrazená místa pro táboření a usměrnit turistické aktivity v okolí Máchova jezera, resp. části zahrnuté do PO (NPP Swamp) s ohledem na mokřadní druhy usměrňovat manipulaci s vodní hladinou v ptačí oblasti mimo dobu hnízdění (zajištění zavodnění rákosin po celou hnízdní sezónu, podpořit realizaci napouštěcího kanálu z blízké Ploučnice, ve spolupráci s mysliveckými sdruženími usilovat o regulaci stavu populací prasete divokého, kolem známých hnízdišť jeřábů a motáka pochopa umístit případně chemickou ochranu (pachová zradidla) omezit rušivou činnost na hnízdištích, případně lovištích předmětů ochrany PO (táboření, turistika, hromadné akce atd.) v hnízdní době na lokalitách Hradčanské letiště a Vrchbělská střelnice zajistit dohodou s majiteli a správci pozemků vymezení ploch charakteru bezlesí a následnou péči o ně; na lokalitě Pustý rybník usilovat o snížení zakmenění a o podporu přirozené obnovy ve vybraných 6 porostech a zanesení těchto opatření do příslušného LHP, pro stabilizaci vodního režimu zajistit instalace hradítek v melioračních kanálech Plán péče Památné stromy: vyhlásit z důvodu estetických a ochranných za památný strom olši lepkavou (Alnus glutinosa) na rozhraní pozemků KN p. č. 605 a 804 v k. ú. Hradčany nad Ploučnicí v dokeské části CHKO provést terénní kontrolu všech památných stromů, dle potřeby doplnit dendrometrická měření a chybějící značení v dokeské části CHKO převzít údaje o významných stromech od obcí a vlastníků, případně je doplnit provedením vlastního mapování významných stromů a alejí Plán péče Neživá příroda: vyhodnotit geologické lokality na území CHKO i v kontextu živé přírody a případně zavést vhodný management chránit významné geologické lokality před poškozením, zničením, případně před antropogenně urychlenou degradací eliminovat rušivé zásahy do přirozeného vývoje skalních dutin a převisů (rozdělávání ohňů, přitesávání skalních stěn, stavební zásahy), usměrňovat pohyb návštěvníků v místech možného ohrožení mikro a mezotvarů regulovat horolezecké využívání skal, omezit lezení na poškozených cestách; zamezit většímu poškozování skalních povrchů stabilními jistícími prostředky, například dojišťováním stávajících cest chránit staré pískovny a lomy před nevhodnými rekultivacemi či zavážením (včetně vzniku černých skládek), zachovat pozůstatky po těžbě železných rud, které jsou geologickou zajímavostí nebo slouží k zimování letounů zajistit cílenou osvětu vedoucí k minimalizaci negativních dopadů na povrch skal (turistika, lesní těžba) instalovat na turisticky hojně navštěvovaných místech informační tabule zaměřené na geologii Plán péče Krajinný ráz – význam především pro vedení nových stezek, zřízení nových turistických „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 17 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko atraktivit (např. rozhledny, zážitkové areály) v dokeské části CHKO dodržovat rámcové podmínky a zásady ochrany krajinného rázu: ochrana volné nezastavěné krajiny a vizuálně exponovaných lokalit, horizontů čipředělů před zastavěním a uplatňování těchto požadavků při procesu tvorby aprojednávání územních plánů obcí (resp. jejich změn) usměrňování nové výstavby do proluk v současné zástavbě nebo na pozemky na současně zastavěné území přímo navazující při posuzování záměrů z hlediska krajinného rázu věnovat zvýšenou pozornoststavbám na okrajích obcí a na horizontech při zástavbě ploch v obcích dbát na zachování původního urbanistického členění; při ochraně dochované hodnoty krajinného rázu vycházet z doporučení v Preventivnímhodnocení Dokeska z hlediska krajinného rázu (Vorel I. a kol., 2007); ve spolupráci se stavebními úřady usilovat o zmírnění vlivu na krajinný ráz (příp. odstranění) nejvýraznějších negativních stavebních dominant v krajině, např. objekt sila v Provodíně, a dále zejména staveb, které již nejsou užívány, např. polorozpadlý zemědělský areál v Heřmaničkách zajistit spolupráci s příslušnými orgány ochrany přírody, územního plánování a stavebního řádu při posuzování nadlimitních staveb mimo CHKO, které by mohly negativně ovlivnit krajinný ráz v CHKO podporovat odstranění nebo alespoň zmírnění negativního působení dominant ležících mimo území CHKO (např. vodárenská věž v Brenné), ale svým vlivem do něj zasahujících, pomocí např. stromové výsadby, vhodným barevným řešením apod. zřizování plošných sportovních areálů soustředit do zastavěného území obcí nebo v těsné návaznosti na něj minimalizovat budování nových vertikálních staveb vysílačů (GSM, digitální televizní vysílání atp.) zejména na pohledově exponovaných lokalitách; přednostně využívat stávající vertikální stavby (např. vysílačů, věží, komínů, stožárů VN); v případěstávajících vysílačů krytých lesními porosty usilovat o zachování alespoň stromovékulisy zakrývající stožár vysílače podporovat udržení nebo obnovení přístupu do krajiny (tj. zachovat polní cesty, nepodporovat výstavbu velkých oplocených areálů, obnovovat zaniklé polní cesty atd.) při lesnickém hospodaření podporovat zachování a obnovu historicky doložených míst s výhledy a průhledy (např. vyhlídka Králův stolec) při návrzích nových komunikací upřednostňovat řešení minimálně narušující krajinný ráz (např. vedení v trase historických cest, vhodná doprovodná zeleň) při realizaci terénních úprav v krajině podporovat začlenění nového objektu do krajiny bez negativního vlivu na krajinný ráz Plán péče Práce s veřejností – význam především pro aktivity v oblasti geoprůvodcování, geostezek ad. pořádat v terénní stanici ekologické výukové programy pro školy rozvíjet spolupráci na poli ekologické výchovy s obcemi, školami a nevládními organizacemi pokračovat v pořádání přednášek a exkurzí pro širokou veřejnost i školy; pokračovat v pořádání výstav na turisticky navštěvovaných místech pokračovat v pravidelném konání tématických vycházek pro veřejnost a i nadále konat akce ke Dni Země a k Evropskému dni parků rozšířit spolupráci se sdělovacími prostředky – s místním tiskem, s rozhlasovými a televizními stanicemi, případně se zpravodajskými internetovými servery „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 18 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko udržovat a rozvíjet terénní informační systém, především informační cedule u MZCHÚ a obecné tabule o CHKO na turisticky exponovaných místech udržovat či případně doplnit návštěvnickou infrastrukturu, udržovat či doplnit opatření k usměrnění pohybu návštěvníků (zábradlí, schodiště, žebříky, retardéry aj. - např.zábradlí u přístupu na Máchově vyhlídce, případně na Hradčanskou vyhlídku, retardéry proti vjezdu cyklistů v nejcennějších lokalitách MZCHÚ, pozorovatelna na Novozámeckém rybníku) udržovat a případně rozvíjet naučné stezky (spolupracovat při realizaci geostezek v připravovanémGeoparku Ralsko na území zasahujícím do CHKO - geostezka „Okolo Bukových hor“ a na Jarmilině stezce) pokračovat ve vydávání informačních tiskovin (brožurky o naučných stezkách v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, flóra, fauna a příroda v CHKO aj.) spolupracovat se stávajícími informačními středisky v regionu – distribuce tiskovin, šíření informací o území, konání přednášek a exkurzí spolupracovat se samosprávou měst, obcí a krajů v pořádání akcí pro veřejnost a informovat veřejnost o této spolupráci spolupracovat s muzei, vysokými školami, neziskovými organizacemi i odbornými organizacemi při šíření osvěty v CHKO (příprava a distribuce tiskovin, přednášky, exkurze) spolupracovat s místními školami a také se středními a vysokými školami ze vzdálenějšíchoblastí např. při výukových pobytech navázat spolupráci s dalšími subjekty provádějícími kontrolní činnost v rámci CHKO (např.Policie ČR) ustanovit stráž přírody a aktivně ji vést k plnění informačních a výchovných funkcí Plán péče Sportovní rybářství zahájit provádění pravidelného ichtyologického průzkumu řeky Ploučnice a jejích významných přítoků, na základě výsledků upravovat management lokalit vzácných druhů ryb i ostatních organismů dohodou s rybářskými subjekty dosáhnout zlepšení podmínek vodních organismů v tocích (nenasazovat z hlediska ochrany přírody nepůvodní druhy ryb do rybářských revírů a využívat druhy původní, především z místních populací nebo jednoho povodí; zamezit vysazování nadměrného počtu ryb do toků), realizovat opatření, která povedou k redukci početnosti nepůvodních druhů ryb dosud nezařazené toky ponechat bez rybářského obhospodařování udržovat spolupráci a komunikaci se subjekty vykonávajícími rybářské právo na revíre v případě využívání rybníků v majetkové správě AOPK ČR ke sportovnímu rybolovu dodržovat zásady: nevysazovat lehčí násady kapra (< 0,70 kg), doporučuje se zajistit vysazování kapra majícího lovnou míru vysazovat násadu dravých druhů ryb, zejména těch, které se specializují na menší velikostní skupiny ryb (candát), v případě příliš vysokého zastoupení planktonofágních druhů ryb (např. cejn velký, plotice obecná) je třeba zajistit jejich regulační odlovy nevysazovat úhoře do nádrží významných z hlediska výskytu raků a do povodí nad nimi (úhoř je úspěšným predátorem raků) nezvyšovat nejmenší lovné délky kapra (35 cm) zvýšit nejmenší lovné délky dravců, zejména štiky (60 cm) „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 19 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko nepoužívat lov ryb na živou či mrtvou rybku (nebezpečí zavlečení nežádoucích druhů ryb) nelovit dravé ryby od 1. 1. do 31. 8.; v prvních dvou letech po napuštění nové (obnovené) nádrže hájit dravé ryby celoročně nepoužívat vnadění (zakrmování) při lovu ryb povinně slovit rybník v případě potravních deficitů nebo degradace rybničního ekosystému v případě poznatků o nevhodném složení rybí obsádky rybníka ke sportovnímu rybolovu provést po dohodě s vlastníkem kontrolní odlov, příp. na základě jeho výsledku dohodnout s vlastníkem potřebná opatření, např. provedení výlovu rybníka Plán péče Výstavba - zásady výstavby v sídlech a lokalitách se zástavbou v dokeské části CHKO zachovat nenarušenost výrazných a jedinečných krajinných panoramat s převládajícím lesním charakterem v hřbetních polohách dokeské části CHKO (Hradčanská pahorkatina, Bezdězská vrchovina) zachovat volnou krajinu v okolí Máchova jezera před rozšířením takové rekreační funkce, která by poškozovala přírodní hodnoty CHKO v případě sídla Břehyně je třeba nerozšiřovat zastavěné území, možností pro rozvoj jen ve vybraných případech umístění nových objektů uvnitř stávajícího zastavěného území, při zachování měřítka stávající zástavby, s ohledem na urbanistickou strukturu a sídelní zeleň; další rozvoj lze spatřovat v obnově stávajících objektu – adaptace nevhodných objektů, rekonstrukce hodnotných objektů (mlýn) nová zástavba v osadě Hradčany musí respektovat krajinný rámec a částečně dochovanou strukturu obce chránit území na severovýchodním břehu Máchova jezera pod Borným před rozšiřovánímzástavby do volné krajiny; vzhledem k absenci architektonických a urbanistických hodnotlze o dalším rozvoji uvažovat formou obnovy (adaptace, přestavby, rehabilitace) stávajících objektů Plán péče Doprava doplňovat a podporovat výsadbu chybějící liniové zeleně podél komunikací, přitom prosazovat použití domácích druhů dřevin včetně ovocných stromů sledovat a vyhodnotit možné negativní vlivy leteckých aktivit na hnízdící populace chráněných druhů ptáků (např. jeřáb popelavý, orel mořský) se zaměřením na MZCHÚ (NPR Novozámecký rybník), případně další organismy sledovat a hodnotit dopad lodní dopravy na Máchově jezeře na životní prostředí, v případě negativních zjištění stanovit omezující podmínky jejího provozování Plán péče Rekreace udržovat, obnovovat a rozvíjet terénní informační systém, spolupracovat s obcemi a vlastníky pozemků (zejména LČR a VLS) při jeho budování zvyšovat povědomí veřejnosti o přírodně zajímavých lokalitách, o způsobu jejich ochrany a péči o ně; využít k této propagaci i geocachingu usměrňovat pohyb návštěvníků (tj. trasy i způsob pohybu - např. jízda na kole, na koni) tak, aby nedocházelo k poškozování přírodních hodnot v cenných lokalitách (např. u ptačí „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 20 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko pozorovatelny v NPR Novozámecký rybník, kolem Máchovy stezky v Kokořínském dole), eventuálně s využitím různých objektů návštěvnické infrastruktury ve spolupráci s KČT a dalšími subjekty podporovat údržbu stávajících turistických stezek (přednostně v exponovaných lokalitách či MZCHÚ např. NPR Velký a Malý Bezděz; spolupracovat na návrzích nových turistických cest, včetně místních okruhů (vhodné vedení tras mimo lokality, kde může docházet k rušení citlivých druhů apod.); vytipovat vhodná místa pro budování návštěvnické infrastruktury (zejména v turisticky atraktivních lokalitách kolem Máchova jezera) směrovat hromadné akce (např. sportovní i kulturní) mimo MZCHÚ a pořádání těchto akcí orientovat do vhodné roční doby (ochrana hnízdišť a mláďat) podporovat udržitelný rozvoj agroturistiky v oblasti horolezecké činnosti pokračovat ve spolupráci s Vrcholovou komisí Dubské skály; při poškození skal, vzniku eroze či při zahnízdění vzácných druhů ptáků (sokol stěhovavý, výr velký) horolezeckou činnost regulovat a důsledně kontrolovat dodržování stanovených omezení pro horolezce každoročně vypracovat veřejně dostupné informace o možnostech a omezeních lezení v CHKO (informace o lokalitách se zákazem nebo časovýmomezením horolezecké činnosti) aktualizovat vydané naučné a propagační materiály a účelové mapy, sloužící k usměrnění pohybu návštěvníků spolupracovat s vlastníky pozemků, příp. s policií při realizaci opatření minimalizujících nepovolené vjezdy motorových vozidel mimo silnice a místní komunikace (se zaměřením na terénní motocykly a čtyřkolky) např. v lokalitě kolem vrchu Pecopala umožnit případně iniciovat vznik veřejných tábořišť pro volné přenocování na vhodných místech mimo MZCHÚ, vedoucí k minimalizaci divokého táboření pod skalními převisy vyhradit ve spolupráci s obcemi a vlastníky pozemků místa pro parkování motorových vozidel na vhodných lokalitách vedoucí k eliminaci nežádoucího živelného parkování podporovat případný zájem o zřízení účelových cyklistických tras (singltrek) v lokalitách, kde nedojde ke střetu se zájmy ochrany přírody; eliminovat vznik těchto cest a provoz cyklistů mimo cyklotrasy v cenných lokalitách zejména v oblasti Hradčanských stěn nebo kolem vrchu Pecopala instalací zábran a vyznačením vhodné objízdné trasy omezovat vjíždění cyklistů mimo cesty či na trasy pro pěší, kde poškozují přírodní prostředí a působí likvidaci turistické infrastruktury (povalové chodníky, schody, apod.) ve spolupráci s obcemi a vlastníky pozemků vymezit pro vodácké využití Ploučnice vhodné odpočinkové místo nekolidující se zájmy ochrany přírody „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 21 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Nové vymezení CHKO Kokořínsko-Máchův kraj – správní rozdělení „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 22 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 23 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Mezinárodní soustava území přírody NATURA 2000 se sestává z tzv. ptačích oblastí (směrnice EU číslo 79/409/EEC, o ochraně volně žijících ptáků) a evropsky významných lokalit (směrnice EU číslo 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Směrnice o ptácích zakotvuje ochranu všech volně žijících ptáků ve všech vývojových stádiích. Dále zavádí ochranu jimi obývaných stanovišť (biotopů). Směrnice dále ukládá, aby pro vybrané ptačí druhy uvedené v příloze směrnice byla vyhlášena speciální chráněná území. Směrnice o stanovištích si klade za cíl zabezpečit ochranu vybraných přírodních stanovišť, volně žijících živočichů (kromě ptáků) a planě rostoucích rostlin. V přílohách směrnice jsou uvedeny typy přírodních stanovišť a druhy rostlin a živočichů, na něž se vztahuje povinnost vyhlásit tzv. zvláštní oblasti ochrany. Přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit na území Geoparku Ralsko uvádí příloha 1. Přehled maloplošných chráněných území, která se na území geoparku nacházejí nebo se jej alespoň zčásti dotýkají: Název Výměra Rok zřízení / Vztah k hodnotám akcentovaným v geoparku (ha) přehlášení Národní přírodní rezervace Břehyně–Pecopala 938 1933/1987 pestrý geologický podklad je základem biodiverzity Swamp 75 1972 geologická stavba podmiňuje vznik mokřadů Přírodní rezervace Hradčanské rybníky 145 1933/1967 geologická stavba podmiňuje vznik mokřadů Ralsko 22 1967 výchozy tefritu se suťovými poli jsou základem pro výskyt chráněných rostlin Národní přírodní památky Jestřebské slatiny 114 2012 přímá ochrana holocenní vrstvy slatiny Přírodní památky Děvín a Ostrý 34 1996 přímá ochrana pozůstatků po těžbě železa Divadlo 2 1996 přímá ochrana unikátního skalního reliéfu Rašeliniště Černého 4 1996 geologická stavba podmiňuje vznik mokřadů rybníka Stohánek 0,3 1996 přímá ochrana unikátního skalního reliéfu i s lidskými zásahy Široký kámen 30 1996 geologický podklad a skalní reliéf jsou základem biodiverzity Jelení vrchy 8 1996 výchozy bazanitu se suťovými poli jsou základem pro výskyt chráněných rostlin Vranovské skály 13 1991 přímá ochrana unikátního skalního reliéfu Maloplošná chráněná území • NPR Břehyně – Pecopala - lokalita je součástí chráněného území „Oblast dokeská a pohoří Kummer“ a je jednou z prvních rezervací v Česku, která byla zahrnuta do sítě biogenetických „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 24 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko • • rezervací Rady Evropy. Celé území bylo chráněno od roku 1933. Dne 26. září 1967 byla lokalita zapsána do seznamu Státních přírodních rezervací. V rezervaci o rozloze 938 ha se nachází téměř 30 rostlinných asociací a je hnízdištěm řady ptačích druhů. Rezervace je tvořena Břehyňským rybníkem a přilehlou částí Kumerského pohoří s čedičovým vrcholem Pec (451 metrů). Nachází se v katastrálním území obcí Doksy a Hradčany, podél silnice z Hradčan do Břehyně. Viz též popis geotopů, heslo Břehyně. NPR Swamp - dvě oblasti na východním a severním břehu Máchova jezera s mokřady slatinného charakteru na naplavených píscích. Bohatá mokřadní vegetace s mimořádnou druhovou pestrostí řas a sinic. Ochranné pásmo rezervace zahrnuje celou plochu Máchova jezera. PR Hradčanské rybníky - soustava čtyř lesních rybníků (Černý, Vavrouškův, Strážovský a Držník) propojených Hradčanským potokem s přilehlými rašeliništi. • PR Ralsko - skály, sutě a suťové lesy s dominantou vrcholu Ralsko, se stejnojmennou zříceninou hradu. Přírodní rezervace leží ve výšce 575 až 696 m n.m. Viz též popis geotopů a kulturně cenných lokalit. • NPP Jestřebské slatiny – slatinná oblast v údolí Mlýnského (Robečského) potoka s bohatou mokřadní vegetací včetně chráněných druhů, např. reliktní popelivky sibiřské. V části oblasti se dříve těžila rašelina. • PP Děvín a Ostrý - trojice pískovcových vrchů (Děvín, Ostrý a Schachtenstein) protažených SV–JZ, jejichž středem prochází soubor žil polzenitu - vulkanických hornin blízkých čediči. Součástí přírodní památky jsou štoly po těžbě železných rud, kde zimuje několik druhů netopýrů. Na vrcholu Děvína stojí zřícenina stejnojmenného hradu. Viz též popis geotopů. • PP Divadlo - dvojice pískovcových hřbetů je vyztužená žilami vulkanických hornin, celkově připomíná amfiteátr. Nejzajímavější je skalní brána Švarcvaldská brána a neobvyklé železité inkrustace v podobě trubek o průměru až 1 m. Součást Hamerského okruhu, naučná tabule. Viz též popis geotopů. • PP Rašeliniště Černého rybníka - zahrnuje vodní plochu s výskytem leknínu bílého a rašelinné louky. Předmětem ochrany jsou společenstva stojatých vod a mokřadů a na rybník navazující přechodové rašeliniště se vzácnými druhy rostlin a živočichů. Je součástí Hamerského okruhu, naučná tabule. • PP Stohánek - zbytky hradu na osamocené skále postaveného 1431 a zničeného 1441, v 18. stol. byl obýván poustevníkem, který zde vyhloubil výklenky křížové cesty. Hrad je přístupný strmým schodištěm, nahoře zachováno sklepení, niky a zbytky místností zasekaných do pískovce. Viz též popis geotopů. • PP Široký kámen - členitá pískovcová stolová hora s reliktním borem a skalními povrchy s chráněnými druhy rostlin. Hnízdí tu např. sokol stěhovavý nebo výr velký. „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 25 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko • PP Jelení vrchy - výrazné dvouvrší (Velký a Malý Jelení vrch) poskytující daleké rozhledy. Vrcholy jsou tvořeny bazanitem - vulkanickou horninou blízkou čediči, s výraznou sloupcovitou odlučností. Rozsáhlá suťová pole. Viz též popis geotopů. • PP Vranovské skály - svahové skalní město tvořené křemennými pískovci jizerského souvrství s chráněnými formami skalního reliéfu (např. skalní hřiby). Nejvýznamnější skála je Juliina vyhlídka. Viz též popis geotopů. Další přírodovědně cenné lokality • Ptačí oblast Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady - rozkládá se na převážné části lesních celků Břehyně a Hradčany, předmětem ochrany jsou populace jeřába popelavého, motáka pochopa, lelka lesního, skřivana lesního a slavíka modráčka a jejich biotopy. • Hradčanské stěny – oblast s rozsáhlými výchozy křemenných pískovců s vápnitými vložkami, na něž je vázán výskyt vzácných druhů rostlin. Mimořádné skalní útvary (výklenky, skalní hřiby, skalní pyramidy). K zajímavým lokalitám Hradčanských stěn patří Havraní skála s Hradčanskou vyhlídkou, Tvarožník nebo oblast vrchu Vinice s objekty Husovy kostely (Hundskirche) a Skalní brána (Frauentor). Husovy kostely jsou krasovou jeskyní, místy otevřenou do boku skalní stěny, vytvořenou na poloze vápnitého pískovce. Jde o systém komor podepřených přirozenými sloupy. Krajní body jeskyně jsou od sebe vzdáleny 35 m a celková délka chodeb je 80 m. Skalní brána svou šířkou cca 4.5 m a výškou až 5 m patří mezi největší pískovcové skalní brány v Čechách. Různé lokality Hradčanských stěn jsou podrobně popsány v seznamu geotopů. Vrchy Velká a Malá Buková - dvojice čedičových vrchů, tvořící krajinnou dominantu mezi Hradčany a Kuřívody. Ve vápnitých vložkách v pískovcích hojná fosilní fauna. Pralesovitý zbytek vrcholové bučiny na obou vrších přechází do doubrav na jihozápadním svahu Malé Bukové. Výskyt chráněných druhů živočichů. Víšek - pískovcový vrch jv. od Hradčan přetínaný souborem žil čedičových hornin. Obvod kopce s mnoha výraznými skalními věžemi, zpevněnými železitými inkrustacemi. Viz též popis geotopů. Královský kámen - pískovcový vrch u Doks s proželezněním vázaným na čedičové žíly, zajímavou modelací skalních povrchů a složitou výklenkovou jeskyní. Viz též popis geotopů. Havířský vrch a Čihadlo - pískovcový vrch s. od Doks s výraznými prvky makro- a mikroreliéfu. Středem vrchu prochází žíla rozložené čedičové horniny. Žíla byla dříve těžená jako železná ruda, zachovaly se pinky a šachta. V jižním předpolí vrchu, směrem k NPR Swamp, je účinkem vulkanitu vyvinut půlkruhový hřbet prokřemenělého pískovce s výraznými skalními věžemi (Čihadlo). Viz též popis geotopů. • • • • • Kozí hřbet u Hamru - skalky zpevněného pískovce doprovázené několika jámami po těžbě železných rud. Výstup od protáhlého sedla k jihozápadnímu vyššímu vrcholu vede od Malého Jeleního vrchu po úzkém hřbetu s výchozy polzenitu s vodorovně sloupcovou odlučností. Viz též popis geotopů. „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 26 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko • Hřebínek - pískovcový hřbet s. od Jablonečku, vyztužený žilou vulkanitu a prosycený sloučeninami železa. Jihozápadní pokračování tzv. Velké Čertovy zdi. • Obora Židlov u Kuřívod - pestrá paleta lesních společenstev v rozsáhlých borových a smrkových komplexech, místy prostřídaných s postupně zarůstajícími plochami, které sloužily sovětské armádě. Chovaná zvěř: jelen lesní a muflon. Výměra obory je 3 780 ha „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 27 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 28 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Svou úlohu v otázce ochrany přírody a krajiny mají Vojenské lesy a statky ČR (VLS). Na území Geoparku Ralsko spravují pozemky nacházející se v bývalém VVP Ralsko. Výměra těchto pozemků čítá cca 126 tis. ha. Na jedné straně představuje tento subjekt jisté omezení v rozvoji CR (projektové záměry realizovaném na tomto území je zapotřebí konzultovat s VLS), na druhé straně ovšem vyvíjí aktivity vedoucí k podpoře cestovního ruchu. Kromě chráněných území se v prostoru Geoparku Ralsko nacházejí dvě obory ve správě Vojenských lesů a statků s omezeným přístupem pro veřejnost. Jednou z nich je obora Židlov (k. ú. Ralsko), která je uzavřená pro vjezd cyklistům a zčásti znepřístupněná i pro pěší (ploty s přelezy). Druhou je obora v západní části Kumerského pohoří u hájovny Tenlesík (k. ú. Doksy), která je zcela nepřístupná (ploty). Z hlediska ochrany životního prostředí jsou problémem Geoparku Ralsko staré ekologické zátěže, nacházející se především v Ralsku a Mimoni. Pro odstranění a monitoring starých ekologických zátěží je nutné vynakládat velké množství finančních prostředků. Určitou hrozbu pro oblasti s těmito zátěžemi znamená odklad řešení této situace, s čímž souvisí omezení dalších investic. Souvisejícím problémem je také nedostatek financí na odstraňování důsledků těžebních činností a pomalá sanace po těžbě uranu. Na území HSO Podralsko se nachází celkem sedm velkých zdrojů znečištění ovzduší (Stráž pod Ralskem, Mimoň, Zákupy a Ralsko), které znečišťují ovzduší zejména oxidem siřičitým a oxidy dusíku. Specifickým subjektem ovlivňujícím v okrajové míře rozvoj cestovního ruchu je Diamo, státní podnik ve Stráži pod Ralskem mající ve své správě rozsáhlou část pozemků na severozápadním úpatí Ralska. Z pohledu rozvoje CR je překážkou především zákaz vstupu na tyto pozemky, což brání realizaci záměrů v oblasti CR (cyklostezky, pěší stezky apod.). 3. Současný stav nabídky pro rozvoj cestovního ruchu Geopark Ralsko je ovlivněn historickými událostmi, jejichž hlavním důsledkem je přítomnost vojenského výcvikového prostoru, nyní již nevyužívaného k původnímu účelu. Celá oblast je tvořena do jisté míry neporušenou a „neobjevenou“ krajinou skýtající možnosti zejména k cykloturistice a pěší turistice. Území je charakteristické řídkou sídelní zástavbou. Hlavní výhodou tohoto území je zachovaný unikátní přírodní prostor, který byl cca 50 let víceméně nedotčen lidskou činností. Doksy – Máchův kraj Oblast Dokeska je specifickou částí Geoparku Ralsko. Dokesko je charakteristické přítomností několika vodních ploch, přičemž z pohledu CR je nejvýznamnější Máchovo jezero. Hlavní sezonou je zde jednoznačně letní období, kdy je zde čilý turistický ruch, především v bezprostředním okolí Máchova jezera. Romantická krajina s řadou přírodních a historických atraktivit (Velký a Malý Bezděz, Swamp, Nový Berštejn, zámek s regionálním muzeem v Bělé atd.) je příznivá pro pěší turistiku a cykloturistiku. Mezi další vhodné formy rozvoje CR náleží kulturně poznávací CR, sportovně orientovaný CR, venkovský CR, CR mládeže, tématické trasy a CR seniorů. Problémovou oblastí je nedostatek ubytovacích a stravovacích kapacit zejména v letním období. Turistický ruch úzce souvisí s hlavní sezonou, kdy je v oblasti Dokeska, zejména v okolí „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 29 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko města Doksy, poměrně bohatý kulturní a společenský život. Ostatní období vykazují nepoměrně slabší návštěvnost území včetně aktivit ze strany subjektů CR. Podrobnější charakteristika území z pohledu CR byla provedena v „Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje“. Zde jsou uvedeny pouze vybrané závěry z oblasti nabídky CR: Z výsledků vlastního šetření vyplývá, že na území svazku obcí Máchův kraj je nedostatečná ubytovací i stravovací kapacita (s výjimkou větších měst) zejména v sezonním období. Převis poptávky nad nabídkou v případě uvedených kapacit působí negativně na rozvoj cestovního ruchu v obcích, jelikož zde není potenciál pro vícedenní turisty. Často hlavním zdrojem potenciálních návštěvníků, zejména v případě menších obcí, je existence cyklostezek a cyklotras. K této nabídce ovšem chybí vhodná infrastruktura včetně odpovídající stravovací kapacity, která by je přilákala do obce, případně motivovala k další návštěvě (informace o místních atrakcích apod.). Úroveň technického stavu a vybavenost ubytovacích kapacit je u jednotlivých druhů zařízení a v jednotlivých obcích odlišná. Největší koncentrace ubytovací kapacity je soustředěna v Doksech a nejbližším okolí. Ostatní obce nemají buď vůbec žádnou ubytovací kapacitu, nebo velice malou (např. pouze v soukromých objektech). Lepší možnosti stravování či občerstvení jsou ve větších městech a obcích, a to především v letní sezoně, kdy je oblast navštěvována turisty. V zimní sezoně jsou některá tato zařízení uzavřená. V malých obcích jsou v provozu často pouze hospody, otevřené v některých případech jen v pozdních odpoledních a večerních hodinách a navštěvované nejvíce místními obyvateli. K tomu, aby byl Máchův kraj atraktivní turistickou oblastí, musí mít dostatečně zmapovanou vlastní nabídku atraktivit. Bez těchto informací nemůže být cestovní ruch koncepčně rozvíjen. Nabídka a kvalita těchto atraktivit je rozhodující pro spokojenost návštěvníků a turistů. Oblast Máchova kraje je pokryta množstvím kulturních i historických atraktivit, které podněcují zájem návštěvníků a turistů (nejvýznamnější atraktivity jsou zmíněny v kapitole 3.1.4 Plánu rozvoje CR Máchova kraje). Kromě toho se zde nacházejí také různorodé nabídky sportovního vyžití, které jsou ovšem dostupné spíše ve větších městech a obcích sledovaného území. Největší koncentrace cestovního ruchu Máchova kraje se nachází v bezprostředním okolí Máchova jezera, přičemž se jedná především o sezonní návštěvnost. Snahou všech zainteresovaných subjektů v oblasti CR by mělo být prodloužení hlavní sezony. Dalším problémem je nedostatečná nabídka na trávení volného času mimo koupání v této oblasti (při příznivém i nepříznivém počasí). Podnětem může být iniciace vytvoření organizovaných výletů, tematických tras, podpora využívání cyklotras (dostupnost půjčovny kol) apod. Návštěvnost jednotlivých kulturních a historických objektů je různá dle míry popularity, velikosti a typu. Nižší je obecně v malých muzeích a méně známých památkách menšího rozsahu, kde se pohybuje návštěvnost v řádu stovek, maximálně několik tisíc ročně. Vyšší je v případě státních zámků a hradů a ve velkých muzeích, které jsou více „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 30 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko propagované a mají již pro návštěvníky vytvořené zázemí. Na území Máchova kraje se jedná zejména o hrad Bezděz, který je pro návštěvníky další velice lákavou atraktivitou. Návštěvnost tohoto hradu činí cca 50 000 lidí / rok. Tato skutečnost vytváří velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu jednak v bezprostředním okolí hradu, tedy v obci Bezděz, a jednak i na širším území (možnost nalákat návštěvníky hradu na další atraktivity v přilehlém území). Pouze v Doksech je poměrně bohatý společenský život, ale jen v letní sezoně, kdy město a okolí zaplaví tisíce rekreantů z České republiky i ze zahraničí. Mimo hlavní sezonu je nabídka kulturního vyžití slabší a obyvatelé musí dojíždět na koncerty, divadelní představení apod. do České Lípy, Mladé Boleslavi, Liberce a Prahy. Ve většině obcí se nachází několik sakrálních staveb, zejména kapliček, božích muk, morových sloupů a soch svatých (některé z nich jsou kulturními památkami), přičemž část z nich jsou ve velmi špatném technickém stavu. Nejvíce možností sportovního vyžití je opět ve větších městech, kde působí různé tělovýchovné jednoty a oddíly. V malých obcí jsou to často veřejná hřiště či hřiště klubového fotbalu. Pozitivní stránkou je existence cyklotras (sítě cyklotras) ve většině obcí, které jsou vzhledem k vysokému počtu cykloturistů důležitým předpokladem rozvoje cestovního ruchu. 3.1 Přírodní a historické předpoklady rozvoje CR Fyzicko-geografické předpoklady vytváří na území Geoparku Ralsko vhodné podmínky pro řadu forem CR. Mezi nejvíce frekventované patří cykloturistika a pěší turistika. Rozvíjí se zde venkovská (zejména agroturistika), vodní, okrajově rekreační turistika. Historické události na jedné straně přispěly k zachování zdejší krajiny a přírody, zejména její rozmanitosti, ale na druhé straně zde zanechaly „důkazy“ vojenského využití. V krajině proběhlo odstraňování munice a nachází se zde řada nevyužitých, většinou zchátralých objektů. Přírodní předpoklady rozvoje CR spočívají v přítomnosti vodních děl (retenční nádrž Stráž pod Ralskem, Hamerský rybník, Máchovo jezero) vhodných ke koupání a okolní krásné krajině. Mezi nejvýznamnější přírodní atraktivity patří NPR Břehyně-Pecopala, Hradčanské stěny, Hradčanské rybníky, zřícenina hradu Ralsko a Stohánek, Vranovské skály, rašeliniště Pustý rybník, Velká a Malá Buková, Ploužnické mokřady, PP Děvín a Schäschtenstein, PP Skalní Divadlo a další pozůstatky po těžbě železné rudy. Na území jednotlivých obcí v Geoparku Ralsko a jeho okolí se nachází řada dalších historických atraktivit. Největší zastoupení v tomto směru má město Mimoň, jedná se např. o Kostel sv. Petra a Pavla, Kostel církve československé husitské na Křížovém vrchu, Kapli Božího hrobu, Sousoší Getsemanská zahrada, Soubor soch v areálu kostela sv. Petra a Pavla, Mariánský sloup aj. Ostatní obce skýtají na svém území většinou drobné historické zajímavosti, jakou jsou kapličky, boží muka či pomníky. Novým objevem se stal v roce 2013 kostel sv. Havla v Kuřívodech, ve kterém byly nalezeny výjimečné gotické nástěnné malby z 13. a 14. století. V současné době probíhá rekonstrukce vnitřní výzdoby kostela. Kostel pochází z doby vlády posledních Přemyslovců. Středověká opevněná sídla - hrady „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 31 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko • • • • • • • • Ralsko – zřícenina hradu založeného na konci 14. století na vrcholu stejnojmenného vrchu, tvořeného tefritem. Zachovány zůstaly hradby, zříceniny dvou obytných věží, obvodové zdivo paláce a zbytky zdiva dalších budov. Hrad byl zčásti opraven ve 30. letech 20. století a je zapsán do seznamu kulturních památek. V roce 2011 přešel do soukromého vlastnictví. Děvín - zřícenina rozsáhlého královského hradu (založen 1260) na pískovcovém hřbetu zpevněném žilou polzenitu. Rozsáhlé dobývky železné rudy (štoly, šachta-studna) následovaly po zániku obranné funkce na začátku 17. století. Na hrad bylo v roce 2007 zbudováno přístupové schodiště a je řešena další ochrana vzácné kulturní památky. Stohánek - skalní hrad na pískovcové kupě, zřejmě ze 14. - 15. století, později přebudovaný na barokní poustevnu. Hamerský Špičák - valy a příkopy jsou stopami po hradu písemně doloženém k polovině 15. století. Stopy po hradu částečně zničeny pozdější těžbou železa. Vranov-Luční kámen - stopy po zasekaném objektu na pískovcové skále na j. patě Ralska. Křída - „Na starém zámku“ - nepatrné zbytky hradu na pískovcové ostrožně, oddělené příkopem. Dubový vrch u Svébořic - dvoudílný hrad na vrcholu pískovcového vrchu zpevněného vulkanitem. Na hradě proběhl rozsáhlý archeologický výzkum, datující životnost hradu do 2. poloviny 13. století a do 14. století. Zbinsko - nepatrné zbytky tvrze na pískovcové ostrožně v. od Hvězdova. Zaniklé vsi Na území Geoparku Ralsko leží 17 obcí, zaniklých po 2. světové válce, které měly dohromady přes 3000 obyvatel. Jsou to: Černá Novina (Schwarzwald), Holičky (Hultschken), Jabloneček (Gablonz), Horní Krupá (Ober Krupai), Křída (Kridai), Okna (Woken), Olšina (Wolschen), Palohlavy (Halbehaupt), Proseč (Proschwitz), Židlov (Schiedel), Jezová (Jezowai), Chlum (Chlum), Novina (Böhm. Neuland), Prosíčka (Prositschka), Boreček (Haidedörfel), Kracmanov (Kratzdorf) a Krby (Kirbe). V místech původních obcí lze v současné době vidět pozůstatky v podobě základů budov a zbytků zdiva, studní, sklepů v pískovci apod. Zaniklé sklárny • • Strážov - zcela zmizelá sklárna, fungující zhruba od začátku 18. století do začátku 19. století. Skelná Huť - sklárna činná v 18. století na tzv. Kostelní cestě mezi Kuřívody a Ploužnicí. Nálezy úlomků skla a strusky. Dnes objekt vojenských lesů. Zaniklé mlýny • • Pytlíkovský mlýn u Jablonečku - výrazná zřícenina mlýna s několika dochovanými místnostmi. Zhruba uprostřed areálu dochován cihlový sokl. Nad mlýnem betonové zařízení stavidel. V terénu dosud dobře patrný nefunkční pravobřežní vodní náhon. Relikt mlýna v bývalé obci Novina - zachovalo se obvodové zdivo bývalého mlýna, tvořené kvádry hornin různé provenience. Stopy po těžbě železných rud Zvláštním typem historických památek jsou stopy po těžbě železa z alterovaných (goethitizovaných) žil mladých vulkanitů. Těžba probíhala ve třech historických etapách a „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 32 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko surovina – tzv. jílovitý železivec, Toneisenstein – byla zhutňována v hamrech v Novinách a Hamru na Jezeře nebo ve vysoké peci v Hradčanech. Poslední dozvuky těchto aktivit byly autenticky popsány F. A. Reussem (1797) z oblasti mezi Borným a Velkou Bukovou u Doks a mezi Svébořicemi a Jeleními vrchy u Stráže pod Ralskem. Stopy po těžbě se koncentrují do několika oblastí: na vrch Borný (pinkové tahy), Havířský vrch (pinkové tahy, šachta), na svahy Velké a Malé Bukové (pinky), do polesí Boreček (šachty a štoly, četné haldy), do okolí Svébořic - např. na vrch Brada (pinkové tahy), do oblasti Jeleních vrchů (pinkové tahy) a především do oblasti mezi Děvínem a Schächtensteinem u Hamru (hluboké pinky a pinkové tahy, šachty, štoly). Přestože se těžba železných rud z rozložených vulkanitů realizovala i v jiných pískovcových oblastech (Lužické hory, okolí Branžeže v Českém ráji nebo Jetřichovicko), památky na tuto těžbu na území geoparku Ralsko jsou nejrozsáhlejší a nejzachovalejší. Další kulturně cenné lokality • Doksy - původně jednopatrový renesanční zámek byl do dnešní podoby upraven na počátku 20. století. Zámecký areál se vzácnými dřevinami je veřejně přístupný. Muzeum – památník K. H. Máchy je umístěno v hospitálku coby nejstarší dochované budově ve městě. Od roku 1999 jsou zde dvě stálé expozice - máchovská expozice a expozice věnovaná dějinám rybářství a rybníkářství na Českolipsku. Budovu spravuje Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. • Jabloneček – zachována česká a německá škola - dva původní objekty včetně pozůstatků původní infrastruktury, které se na rozdíl od ostatních zaniklých obcí v této oblasti zachovaly. První zmínka o obci Jabloneček je datována rokem 1352. • Kuřívody - pomník obětem války v roce 1866 a naučná stezka Srážka u Kuřívod 1866. Tvrz ze začátku 15. století, přestavěná na renesanční zámek (nebo spíš zámeček). Kostel Sv. Havla. První zmínka o Kuřívodech je z roku 1279. Zbinsko - vysekané skalní místnosti a studna v údolí v. od Hvězdova, pod stejnojmennou tvrzí. Na základě literárních pramenů sloužily jako poustevna. Objekt se nyní nachází uvnitř obory Židlov. Šance v Hradčanských stěnách - pozůstatky vojenského opevnění, příkopů a valů, z druhé poloviny 18. století. Zaniklá lesní železnice Hradčany – Rečkov - úzkokolejná železnice sloužila v 1. polovině 20. století ke svozu dřeva z oblasti Kumerského pohoří a Bukových hor, provoz ukončen roku 1950. Násep trati se místy zachoval. • • • 3.2 Základní a doprovodná infrastruktura CR Úroveň, kvantita a variabilita základní (ubytovací a stravovací kapacity) a doprovodné (zařízení pro volný čas kulturní i sportovní povahy) infrastruktury CR úzce souvisí s hustotou osídlení. Největší koncentrace této infrastruktury je v Mimoni. Ostatní střediska nejsou velikostně srovnatelná (z pohledu počtu obyvatel), což má za následek nižší disponibilní zdroje pro potenciální investice. Celé území skýtá pouze omezené možnosti k dalším investicím, zejména ve střední části. Spíše je zájmem zachovat zdejší přírodní bohatství. Infrastruktura CR je rozvíjena zejména v okrajových částech „Ralské pahorkatiny“, přičemž v „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 33 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko rámci vymezeného území Mimoňsko je „okrajovým“ a zároveň významnějším střediskem pouze město Mimoň. Celkové hodnocení úrovně a kvantity základní i doprovodné infrastruktury je velice slabé. Mezi základní infrastrukturu CR patří ubytovací a stravovací zařízení. Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení je v Doksech zastoupeno v cenové kategorii (od 150 Kč/noc, ale ceny se rapidně liší vzhledem k sezóně), kapacita lůžek činí 1924 míst. Z hlediska typu ubytování se zde nachází pět hotelů hotel (390 lůžek), penziony (113 lůžek), ubytování v soukromí (30 lůžek), rekreační ubytování (1391 lůžek), stanovací prostory. Staré Splavy jsou velmi oblíbenou destinací, proto je i zde široké zastoupení různých typů ubytovacích kapacit. I zde se ceny liší dle sezóny (září-květen 150Kč/os/noc, červen-srpen 350 Kč/os/noc). Celková kapacita lůžek je 2630. Nachází se zde 6 hotelů (451 lůžek), 11 penzionů (312 lůžek), ubytování v soukromí (40 lůžek), rekreační ubytování (1827 lůžek), stanovací a kempovací prostory. Ubytovací zařízení je v Mimoni zastoupeno v cenové kategorii (od 250 Kč/noc), kapacita lůžek činí 103 míst. Z hlediska typu ubytování se zde nachází jeden hotel (48 lůžek), penzion (30 lůžek), ubytování v soukromí (19 lůžek). Město zrekonstruovalo podkrovní prostory v budově Domu kultury Ralsko a vznikl tak malý apartmán max. pro 4 osoby. Strážsko (resp. pouze Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře) nabízí celkem několik hotelů a penzionů, ubytování v soukromí, autokemp, turistickou ubytovnu a chatové osady. Velkou ubytovací kapacitu má hotel Diamo ve Stráži pod Ralskem, jeho využití pro CR je problematické. Hotel je více využíván zaměstnanci průmyslových závodů (Škoda Mladá Boleslav, Johnson Controls Stráž pod Ralskem), čímž je snížena kvalita i kapacita ubytování. Ubytování se Stráži pod Ralskem: Hotel Uran (32 lůžek) Hotel Diamo (302 lůžek), chatky Panda Sport (24lůžek), Vila Mimosa (30 lůžek) Klubovna Šesule (30 lůžek), Klubovna Soví vrch (17 lůžek), Chatka na Sovím vrchu (6 lůžek, Chatky u Sportovní haly Suomi (24 lůžek), ubytování v soukromí. Ceny se pohybují od 70 Kč za noc. Ubytování v Hamru na Jezeře: Hotel PACIFIK (80 lůžek), Penzion EICHLER (8 lůžek), Penzion TEREZA (12 lůžek), Penzion EVA (15 lůžek), Penzion SANDRA (27 lůžek), Penzion Hutník (8 lůžek), Chatová osada Hutník (4 – 8 lůžkové chatky), Autokemp Hamr na Jezeře. Ceny se pohybují od 250 Kč za noc. Ubytování v Osečné: Penzion Dřevěnka (20 lůžek), Penzion Podvrší (20 lůžek), Rekreační středisko Žabák (30 lůžek), Penzion Sucháč (15 lůžek), ubytování v soukromí (8 lůžek), chatky v areálu školy (40 lůžek), ceny za ubytování se pohybují od 200 Kč. V Osečné je k dispozici hotel, penzion, kemp, chatová osada a turistická ubytovna. Specifické ubytování zprostředkovávají Lázně Kundratice. Stravovací zařízení Na rozlehlém katastrálním území obce Ralsko (Kuřívody, Boreček, Horní Krupá, Hradčany nad Ploučnicí, Jabloneček, Náhlov, Ploužnice pod Ralskem, Svébořice) se nachází několik zařízení, které lze označit jako ubytovací či stravovací. Od roku 2006 v Ralsku se situace výrazně nezlepšila, spíše „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 34 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko naopak. V Kuřívodech je v provozu KD Večerka s občerstvením, Motorest je již delší dobu uzavřený, budova je na prodej a postupně chátrá. V Hradčanech je stále v provozu hotel Na pláži s ubytovací kapacitou 11 lůžek a stravovací kapacitou max. 60 osob, dále ranč Osamělá Hvězda s mini zoo (možnost občerstvení) a malý stánek s občerstvením (sezonní otevírací doba). Malá hospoda v centru Hradčan je take delší dobu zavřená a budova je na prodej. Areál na Blízalce ve Hvězdově je v současné době zavřený. V Ploužnici je v provozu Hospoda Ploužnice a také Bažantnice (možnost ubytování cca 19 lůžek). V Náhlově j možnost ubytování v Apartamento Bahia (5 lůžek) a občerstvení poskytuje nárazově CAFÉ Brasil. Celkově je kapacita stravovacích a ubytovacích služeb v Geoparku Ralsko zcela nedostačující. Stravovací kapacita v Doksech: součástí hotelů a penzionů je ve většině případů restaurace nebo bar, také proto je ve městě 15 restaurací, 4 pizzerie, 6 barů, cukrárna, kavárna, disco, rychlé občerstvení. Otevírací doba se liší dle sezóny. Otevřeno od 9-22 hod mimo sezónu. Během sezóny od května do září od 9-24 hod ve všední dny a o víkendech se prodlužuje dle návštěvnosti. Kolem Máchova jezera v Doksech je 10 kiosků, 5 stánků s točenou zmrzlinou a 6 rychlím občerstvením, ty jsou otevřené pouze v sezóně. Stejně jako v Doksech jsou i ve Starých Splavech restaurace součástí hotelů a penzionů. Podle informací Měú je ve Starých Splavech 17 restaurací a barů (otevírací doba dle sezóny od 10-22 hod mimo sezónu a v sezóně 9-24 hod) 8 restaurací je otevřeno jen v období od května do září nebo na objednávku. 2 pizzerie, dsico. Na pláži ve Starých Splavech je 5 stánků s rychlím občerstvením, 4 stánky se smrzlinou, otevírací doba od května do září. Počet stravovacích kapacit na území města Mimoně se od roku 2006 bohužel snížil a i tehdy neodpovídal zjištěné poptávce. Nachází se tu celkem šest restaurací s nabídkou minutkové kuchyně a každodenní otevírací dobou do večerních hodin. Dále je zde k dispozici jídelna, bufet (otevírací doba ve všední dny), cukrárna, několik barů-heren, pekařství-lahůdkářství a jedna restaurace sloužící zároveň jako diskotéka. Stravovací zařízení v oblasti Strážska je koncentrováno velké množství stravovacích zařízení. Ve Stráži se nachází 7 restaurací (otevírací doba od dopoledních hodin do pozdních večerních), jedna jídelna, dvě cukrárny a vyhlášená zmrzlinárna, rychlé občerstvení, pivnice, pekárna. V Hamru na Jezeře se nachází 5 restaurací (OD cca 10-23 hod), cukrárna, kiosky na pláži, pekárna. V Osečné mají turisté k dispozici 4 restaurace, vinárnu a cukrárnu, kavárnu. Doprovodná infrastruktura CR Doprovodná infrastruktura CR zahrnuje další zařízení využitelné pro potenciální návštěvníky oblasti. Lze sem například zařadit muzea, galerie, kina, sportovní centra, bazény aj. Oblast Geoparku Ralsko je velice slabě vybavena příslušnou infrastrukturou, neboť zde byl po dlouhou dobu uzavřený vojenský prostor. Rozsáhlé území města Ralsko nabízí několik zařízení CR. V roce 2006 našlo město nové využití pro chátrající faru v Kuřívodech. Fara byla zrekonstruována na komunitní centrum - víceúčelovou budovu, jejiž prostory jsou využívány jako Informační centrum a pošta, malý výstavní sál, počítačová učebna, klubovna výtvarného kroužku a malá zasedací místnost sloužící pro různá setkávání či vzdělávání seniorů atd. V areálu je multifunkční řiště s umělým povrchem. V Kuřívodech bylo také „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 35 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko otevřeno muzeum „STÁLÁ EXPOZICE PYROTECHNICKÉ ASANACE RALSKA“. V Hradčanech se nachází první Informační centrum Vojenských lesů a statků ČR, s. p. s expozicí věnovanou historii území bývalého VVP Ralsko, historii i současnosti lesnictví v této oblasti, myslivosti, přírodním podmínkám, geologickým zajímavostem, floře a fauně, ochraně přírody a zároveň i možnostem turistického a rekreačního vyžití. V obci je možnost využití víceúčelového hřiště s umělým povrchem a koupání v Hradčanském rybníku. U sezónního občerstvení Ranč Osamělá hvězda funguje mini Zoo (záchranná stanice handicapovaných zvířat). V rozpadlých objektech u letiště Hradčany je jedno z nejvyhlášenějších hřišť pro paintball, bohužel jsou objekty v natolik dezolátním stavu, že je na některé z nich zpracován demoliční záměr, neboť jsou životu nebezpečné. Využití bývalého vojenského letiště Hradčany je popsáno výše. V Náhlově bylo vybudováno Krajské muzeum vystěhovalectví do Brazílie, které se stalo místem setkání především pro zájemce ze Spolku historie Mimoňska. Na území města Mimoně nachází několik zařízení, které lze označit za doprovodnou infrastrukturu CR, přičemž významnější z hlediska zájmu návštěvníků může být koupaliště (bezplatně zpřístupněno po celý den, nabízí sprchy s ohřívanou vodou, WC, převlékárny, kvalita vody je pravidelně monitorována.), fitcentrum, volejbalové hřiště, kulturní dům, knihovna, kino, disko klub (otevírací doba v PÁ a o víkendu), country club (otevřeno pouze ve ČT) a kostelní věž s vyhlídkou. V roce 2010 bylo ve zrekonstruované budově bývalého špitálu slavnostně otevřeno muzeum se stálou expozicí o historii a přírodě Mimoně a okolí (OD út-ne). V kulturním domě, knihově a kině probíhá řada progarmů a aktivit pro veřejnost (výstavy, setkání seniorů, divadelní představení, přednášky atd.). V roce 2013 byl otevřen venkovní sportovní areál u ZŠ pod Ralskem, který je přístupný i veřejnosti. Jsou zde hřiště na plážový volejbal, minikopanou, basketball a atletický ovál. Proběhla také rekonstrukce haly, která je také možná pronajímat veřejnosti. Rozšířeno bylo i fotbalové hřiště a to o hřiště s umělým povrchem na fotbal a nohejbal (možnost pronájmu). Tenisové kurty jsou v Mimoni také k dispozici, provozuje je Tenisový klub Mimoň. Vodní turistika Potenciálem rozvoje CR v této oblasti je vodní turistika. Vodní turistiku lze provozovat na řece Ploučnici, část jejího splavného úseku prochází územím Geoparku Ralsko. Popis splavného úseku řeky Ploučnice byl zpracován Mikroregionem Podralsko do naučné cesty „Kánoí po řece Ploučnici“. K dispozici jsou v oblasti rovněž půjčovny vodáckého vybavení a dvě vodácká tábořiště. V roce 2011 bylo vybudováno tábořiště Meandry Ploučnice-Boreček (otevřeno od dubna do konce září, ubytování ve stanech, sociální zařízení, kiosek). V roce 2016 má majitel v plánu rekonstrukci sociálního zařízení, výstavbu chatek (cca 80 lůžek) a úpravu nového bezpečného výstupu z řeky v Brenné. Vodácké tábořiště Vydrýsek, které se nachází na levém břehu Ploučnice pod Mimoní, začalo fungovat v roce 2013 (ubytování ve stanech, kiosek, suché wc). V okolí Geoparku Ralsko funguje řada půjčoven lodí – např. Přístav Ralsko (Skauti Mimoň), Meandry o.s. Řeka Ploučnice může být námětem pro další formy CR, například vzniku běžeckého okruhu, cyklotras, pěších tras, oddechových míst apod. Další vodní sporty lze realizovat na dvou hlavních rybnících území geoparku, a to na Hamerském rybníku a Máchovu jezeru. Obě lokality jsou v letní sezóně cílem mnoha turistů a rekreantů. Hippoturistika Svůj potenciál rozvoje mají v oblasti Mimoňska hippostezky. V roce 2006 bylo vyvíjeno úsilí propojit stávající hřebčíny prostřednictvím hippostezek, čímž měla být jednak usměrněna stávající neregulovaná jízda na koních a také zatraktivněna tato forma CR pro turisty. Kromě několika „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 36 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko dostihových stájí působil v oblasti i hřebčín. Atraktivní pro rozvoj CR byly dostihy pořádané v Mimoni. Hlavní dostihový závod o cenu města Mimoně přilákal zhruba 2000 návštěvníků. Dostihové závody však byly na několik let zrušeny a známý hřebčín byl v roce 2014 prodán v dražbě. Současným majitelem areálu bývalého hřebčína je společnost Maestoso Luna spol s.r.o. Nový majitel se snaží o znovuobnovení atraktivity dostihových závodů v Mimoni. V roce 2015 zorganizoval Hřebčín Mimoň dva závody, návštěvnost cca 700 návštěvníků. Hřebčín Mimoň nabízí výcvik, vyjíždky, ustájení, ale i jízdu kočárem u různých příležitostí (svatby, oslavy), přepravu koní. Agroturistika Území Ralska nabízí vhodné prostředí pro rozvoj agroturistiky. Úsilí v tomto směru vyvíjí například Bažantnice – Ploužnice působící v sektoru zemědělství. Firma provozuje své aktivity zejména v oblasti myslivectví. Dostatek lovné zvěře, příjemné ubytování v dřevěném srubu a přírodní potenciál je atraktivní nabídkou pro české i zahraniční turisty. Firma by ráda rozvíjela své služby i v oblasti jezdectví na koni, cykloturistice, pěší turistice či doplňkových služeb CR (bazén, venkovní posezení, sauna apod.). Omezení v rozvoji služeb představuje dostupnost financí. Nově funguje v geoparku penzion Větrná pláň, který nabízí ubytování v apartmánech v roubence a další volnočasové aktivity s koňmi (výcvik, vyjížďky – hodinové, ale i několika denní), prodej medu. Zemědělská farma Pavlin Dvůr obhospodařuje celkem 570 ha vlastních pozemků a na dalších 300 ha pozemcích zákazníků provádí služby nejnovější zemědělskou technikou. Vedle provozu dostihové stáje se zabývá chovem anglického plnokrevníka, chovem domácích hospodářských zvířat a jejich prodejem. Další atraktivitou pro turisty může být obora Židlov, která byla založena v roce 2000. V roce 2011 zde bylo unikátně vysazeno pětičlenné stádo zubra evropského s cílem dosažení stavu asi 25 kusů. V roce 2015 by mělo stádo čítat 17 kusů. Hlavním druhem zvěře je v oboře jelen evropský s cíleným početním stavem 700 kusů. Doplňkovou zvěří je muflon s normovanými stavy 300 kusů. Zajímavostí je, že přes několik vjezdů se speciálními rošty je vstup do obory umožněn pěším i cyklistům, i když jen po vymezených cyklotrasách, zákaz vstupu je do klidové zóny obory. I tak se ale člověk může osobně setkat s divokou zvěří. Pěší turistika Značené pěší stezky jsou na území Mimoňska (Ralska) spíše ojedinělé, vyskytují se zejména v severozápadní okrajové části. Hlavním důvodem je rozlehlost území bývalého vojenského území, nízká sídelní zástavba a nedostatečná doprovodná infrastruktura pro pěší turistiku. Dalším důvodem je také poměrně velká zatíženost Klubu českých turistů údržbou stávajících značených pěších tras, což snižuje možnost rozšiřování sítě značených turistických stezek. Pro rozvoj turistiky je důležité je zejména náležité značení tras a dostupnost doprovodné infrastruktury CR. Pěší turistika je často doplňující aktivitou k cykloturistice, neboť řada přírodních i historických atraktivit je dostupná pouze pěšky. V okolí významnějších atraktivit by bylo vhodné vybudovat patřičnou doprovodnou infrastrukturu CR (úschovny kol). Takto by cyklisté mohli shlédnout bez větších obtíží nejen přírodní a historické atraktivity, ale i například zajímavou naučnou stezku, oboru apod. Červená: Trasa ze směru od České Lípy - Doksy – Bezděz – Bělá pod Bezdězem (evropská dálková trasa E10 Nordeast – Southwest) Hradčanský červený okruh (VLS): Hradčany – Pod Havraní skálou – Kraví rokle – Měděný důl – „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 37 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko U Hvězdy – NPR Břehyně – Pecopala - Popelový hřeben - Dlouhá rokle - PR Hradčanské rybníky (Držník) - Hradčanský rybník - Hradčany Mimoň – Vranovské skály – Průrva Ploučnice – Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře – Děvín – Lázně Kunratice - Osečná Modrá: Česká Lípa – Provodín – Doksy – Hradčanské stěny – Hradčany (IS) Modrý okruh VLS -IC Hradčany - rybník Držník - „Trojzubec“ - Strážov - „Kančí rokle“ „Travnatou cestu“ - vrchol kopce Velká Buková - Bukovou roklí“ - „Starou lipskou cestu“ Vavrouškův rybník - Strážovský rybník - Hradčany – Bezděz – Kuřívody Bezděz – Strážov - Hradčany Hamerský modrý okruh: Hamr na Jezeře - PP Rašeliniště Černého rybníka - PP Stohánek Sochorův pomník - PP Divadlo - PP Široký kámen - PP Děvín - Ostrý - Hamr na Jezeře Zelená: Provodín – Lysá skála – Psí kostely – Hradčanské stěny – Hradčany – Hradčanský rybník – Vavrouškův rybník - Kuřívody Žlutá: Trasa kolem Máchova jezera (Staré Splavy – Doksy) Hradčany – Borečský les Strážov – Malá Buková - Velká Buková – Kuřívody (geostezka Přes Bukové hory) Mimoň – Hradčany Psí kostely - Brenná Z pohledu CR je zajímavá přítomnost naučných stezek pro pěší turistiku: Naučná stezka K Pramenům v okolí Osečné. Jedná se o okruh dlouhý asi 2,5km, celá trasa je značena symbolem naučné stezky. červnu 2012 byl v Osečné zpřístupněn veřejnosti areál příměstského parku „Mannův les“, který je přístupný jak z Osečné, tak i z areálu Lázní Kundratice Naučná stezka Jeřáb v blízkém okolí Hradčan. Návštěvníci mají možnost projít okrajem Hradčanských stěn, které je nejsevernější částí Kumerského pohoří. Trasa je fyzicky nenáročná a zvládnou ji projít i děti předškolního věku. Informace o naučné stezce: délka trasy: 3,5 km, obtížnost: nízká, tabule: 8 naučných tabulí je věnováno přírodním podmínkám Ralska, geologii Hradčanských stěn, borovému hospodářství, dřevinám, rostlinám, ptákům a savcům. Naučná stezka je pojmenována podle Jeřába popelavého, jednoho z pěti ptáků, pro jejichž ochranu byla vyhlášena Ptačí oblast Českolipsko Dokeské pískovce a mokřady. Naučná stezka Ralsko z Mimoně přes krásný zámecký park až na vrchol Ralska se zříceninou hradu. Po cestě je připraveno 14 zastavení se zábavnými úkoly pro malé i velké. Stezka je určena především dětem z druhého stupně základních škol, ale s pomocí učitele nebo rodičů zvládnou většinu úkolů i děti mladší. Naučná stezka Swamp po březích Máchova jezera směrem k Břehyňskému rybníku do Starých Splavů zpět do Doks. Stezka je pojmenována podle Národní přírodní památky SWAMP, která byla vyhlášena v roce 2009. Chráněno je zde především rašeliniště, které je domovem vzácných a ohrožených rostlin „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 38 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko a živočichů - např. masožravé rosnatky okrouhlolisté nebo leknínu bělostného. Informace o stezce: délka: 15 km, zastavení: 6 informačních panelů o botanice, zoologii bezobratlých a obratlovců a rybníkářství Naučná stezka Srážka u Kuřívod 1866. Kuřívody – okruh podél silnice č. 268 směrem na Mnichovo Hradiště a zpět 6,5 km. Naučná stezka začíná památníkem k bitvě z Prusko-rakouské války. Jedna z prvních větších bitev Prusko-rakouské války se odehrála v Kuřívodech 26. června 1866. Bitvy se účastnilo 5 praporů a 5 eskadron. 2 děla předvoje pruské armády postupovala od Mimoně proti 2 rotám 38. pěšího pluku Haugwitze a půl eskadře Mikuláškových husarů 1. armádního sboru. Jediný den bojů stál obě strany přes 300 lidských životů. Tuto bitvu nám přibližuje 15 informačních tabulí u naučné stezky, která byla vybudována s finanční podporou VLS ČR, s. p. Cykloturistika Velkým potenciálem pro rozvoj cyklistiky je velké množství účelových komunikací nacházejících se v rozlehlé obci Ralsko. Dnes jsou převážně nevyužité pro běžný automobilový provoz. Je zřejmé, že Geopark Ralsko je vhodným místem v prvé řadě pro cykloturistiku. Cykloturistika je jednou z nejlepších variant poznávání regionu. Spojuje rychlost, dostupnost, sportovní vyžití a relativně rychlé poznání okolní krajiny. Vzhledem k charakteru území geoparku je cykloturistika jednou z nejlepších forem poznání celého geoparku. Území bývalého vojenského prostoru je navíc protkáno sítí zpevněných či nezpevněných cest. Po činnosti vojska zbyla „dokonalá“ silniční síť, drobné lesní cesty s asfaltovým povrchem, které slouží k rozvoji cykloturistiky. Síť stezek zpřístupňuje celou řadu lokalit. Dobrá síť cest a nepříliš náročný terén jsou důvodem, pro který je obliba a návštěvnost oblasti cyklisty v poslední době enormně narůstá. Jedná se především o jednodenní návštěvníky vzhledem k tomu, že doplňková infrastruktura (nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení) je velmi omezená. Ovšem pokud je zájem udržet cyklistu – turistu na daném území delší dobu, musí mu být nabídnuta možnost alternativního trávení volného času. Doplňujících aktivit může být celá řada a měly by být rozmanité, resp. vhodné pro více cílových skupin, pro příznivé i nepříznivé počasí, pro všechny roční období. Za posledních několik let zde byla vybudována relativně hustá síť cyklotras. Omezení přístupu cyklistů do některých lokalit stanoví především Vojenské lesy a statky, které mají na tomto území svou působnost. V současné době je zapotřebí dořešit zejména navigační systém pro cyklisty (i pěší, viz dále) a postupně budovat doprovodnou infrastrukturu pro cyklistickou dopravu (např. odpočinková místa, úschovnu kol, cykloservisy apod.). Na cyklostezkách procházejících bývalým VVP Ralsko bylo ze strany divize Mimoň (Vojenské lesy a statky) zřízeno již 7 odpočívadel, včetně stojanů na odložení kol. Další odpočívadla budou dle možností divize Mimoň umístěna i na nově vyznačených turistických okruzích a jiných vytipovaných místech. Vzhledem ke stale oblíbenější cykloturistice vzniklo několik půjčoven kol, např. České dráhy od července 2015 začaly půjčovat trekingová kola na nádraží v Mimoni, Doksech a České Lípě. Bike sport Stráž pod Ralskem nabízí kompletní servis (půjčovna, servis a opravy, prodej). Úschovnu kol nabízejí většinou všechny ubytovací a stravovací zařízení popř. některá IC nebo nádraží. Dlouhoodbě je připravován a realizován projekt cyklistické magistrály Ploučnice (od pramenů řeky až po její soutok s Labem v Děčíně) jako součást turistického rozvojového koridoru nadregionálního „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 39 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko významu. V řešeném území prochází obcemi Stráž pod Ralskem, Noviny pod Ralskem, Mimoň, Ralsko, Zákupy. V roce 2012 byla realizována základní trasa Zelené cyklomagistrály Ploučnice: Semering – úbočí Ještědského hřebene nástup na cyklomagistrálu a vazba na Novou Hřebenovku Osečná - Prameny Ploučnice Hamr na Jezeře Stráž pod Ralskem Noviny pod Ralskem - Průrva Ploučnice Plánované pokračování trasy Zelené cyklomagistrály Ploučnice k hranici mikroregionu: Mimoň Ralsko (obec) Hradčany Zákupy-Veselí Vlčí Důl Dalším projektovým záměrem je vybudování nové cyklostezky propojující Kuřívody s Mimoní. V současné době jsou vymezené, ovšem doposud nevyznačené, cyklistické trasy poblíž NPR Břehyně Pecopoly, Břehyňského rybníku, Velké Bukové, Dubu a Hradčan. Vytýčená stezka se nazývá „Na kole krajem K. H. Máchy“. Vybrané značené cyklistické trasy procházející územím regionu Podralsko Mezinárodní 241: Žitava – Ralsko – Praha, dotčené obce: Mimoň, Noviny pod Ralskem, Stráž pod Ralskem, Dubnice, Ralsko Celostátní 25: MODO Most – Doksy – Chrastava, dotčené obce: Doksy, Bezděz, Ralsko, Cetenov, Osečná Místní 3040: Kuřívody – Bělá pod Bezdězem, dotčené obce: Ralsko, Bělá pod Bezdězem 3045: Velenice – Zákupy – Doksy – Bělá pod Bezdězem: dotčené obce: Jablonné v Podještědí, Brniště, Velký Valtinov, Zákupy, Ralsko, Bezděz, Rokytá, Dolní Krupá 3046: Hamr na J. - Stohánek – Mimoň, dotčené obce: Hamr na Jezeře, Mimoň, Ralsko, Stráž pod Ralskem 3050: Stohánek - Všelibice - Pěnčín, dotčené obce: Všelibice, Ralsko 3054: Nová huť Provodín, dotčené obce: Zákupy, Ralsko 3007: Ještěd – Tolštejn, dotčené obce: Brniště, Noviny pod Ralskem, Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře, Osečná 3055: Velenice – Svitava: dotčené obce: Velenice 0014: Doksy – Pankrác, dotčené obce: Doksy, Okna 0015: Doksy – Roveň, dotčené obce: Doksy, Tachov 0060: Bezděz – Dvůr, dotčené obce: Bezděz 0061: Bezděz – Pankrác, dotčené obce: Bezděz Cyklotrasa VLS Psí kostel - Hradčany - Skelná Huť - Ploužnice 14 km „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 40 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko In-line trasy In-line bruslení je jedním ze sportů, který se v České republice těší velké oblibě, jeho popularita stále narůstá. Zároveň se jedná o sportovní aktivitu vhodnou pro celou rodinu. Na území geoparku se v současné době nacházejí různé okruhy pro in-line bruslení (Letiště Hradčany, Hamr na Jezeře). Charakter území je předpokladem pro rozšíření zázemí pro tuto sportovní aktivitu. Velké oblibě se těší inline trasy, kterých zde vzniklo poměrně mnoho: Svébořice - Sochorův pomník (2.9), Hvězdov Svébořice (2.1), Ploužnický potok (3.5), Hamr na Jezeře (okružní) (1), Osečná - Stráž pod Ralskem (9.4), Ploužnice - Skelná Huť (5.5), Kuřívody - Hradčany (5.2), Ploužnický rybník (1.1), Kuřívody Strážov (6.7), Letiště Hradčany u Mimoně (2.5). Horolezectví Mezi specifické volnočasové aktivity patří horolezectví, které lze provozovat například v blízkosti zříceniny hradu Ralsko, na Hradčanských stěnách, Vranovských skálách či na několika skalních věžích na Strážově. Lázeňství Lázně Kundratice jsou orientovány na léčbu pohybového ústrojí, přičemž nosným léčebným programem jsou koupele a léčivé zábaly. Lázeňským hostům je nabízena i pečovatelská služba ta je za poplatek poskytována osobám se sníženou soběstačností převážně z důvodu sníženého zdravotního stavu a věku. Rybaření a myslivost Rybaření lze provozovat v Hamerském i Horeckém rybníku na Strážsku, na Hradčanském rybníku a na soustavě rybníků u Hvězdova. Lovecké aktivity organizují Vojenské lesy a statky. Kulturní akce a festivaly Kulturní a sportovní akce jsou další formou volnočasových aktivit. Často přilákají poměrně velký počet návštěvníků. Záleží ovšem na typu akce, propagaci, pravidelnosti, renomé, organizaci, dostupných finančních prostředcích a dalších aspektech. Většina uvedených akcí je pořádána na jaře či v létě, nejaktivnější v tomto směru je Stráž pod Ralskem. Mezi pravidelné kulturní a sportovní akce města Mimoně, významnější z pohledu CR, patří: Setkání vícemístných kol - XXXV. Ročník) odhadovaný počet 70 návštěvníků Mimoňské pádlo - v květnu 2015 proběhl již XX. ročník štafetového závodu Den města - XIV. ročník proběhl v červnu 2015 Dostihy - v Mimoni po čtyřech letech obnoveny v červnu 2015 Z významnějších sportovních a kulturních akcí na Strážsku lze jmenovat například následující: Kundratická lávka XVIII. ročník, počet návštěvníků cca 2500, je součástí Svatovítské pouti, která je turisty hojně navštívena a probíhá od pátku do nedělě. Vartenberské slavnosti, počet návštěvníků cca 3500 Hromadný běh ve Stráži p. Ralskem IV. ročník, počet účastníků cca 300 Putování za pohádkou, počet účastníků cca 400 Tour de Ralsko, XI. ročník cyklistického závodu, počet účastníků cca 200, počet návštěvníků „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 41 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko cca 300 Silvestrovský výstup na Ralsko, 19. počník, počet účastníků cca 200 VIII. Ročník Kresleného Humoru, počet návštěvníků cca 150 Mezi velké oblíbené akce patří „Výročí bitvy 1866“, kterou město Ralsko pořádá každé dva roky. Jedná se o animaci historické události, která připomíná první bitvu prusko-rakouské války v roce 1866 odehrávající se u Kuřívod. Akce je dvoudenní a obsahuje odborné přednášky, promenádní koncert, ukázku bitvy, vystoupení hudebních skupin, letní taneční zábavu, ukázku dobových řemesel a nabídku staročeského tržiště. Nabídka kulturních či sportovních akcí je poměrně slabá. Orientuje se především na letní období. K podpoře CR je vhodné více pozornosti směřovat na vícedenní akce, případně nabídnout návštěvníkům další alternativy k trávení volného času. Další sportovní aktivity Z pohledu infrastruktury pro sportovní vyžití má velmi dobrou vybavenost Stráž pod Ralskem, kde se nachází komplexní sportovní areál. Je tu k dispozici krytá sportovní hala vhodná pro více sportů (aerobik, fotbal, floorbal, tenis, volejbal, basketbal, judo aj.). Podobné využití nabízí též malá a velká tělocvična nacházející se v areálu plaveckého bazénu (25x12 m) spolu s fitness centrem, soláriem, masážemi, ale i službami jako kadeřnictví a kosmetika. V komplexu sportovní haly se nachází celkem pět tenisových kurtů. Ve Stráži pod Ralskem, která se snaží získat přízvisko “město sportu” proběhla v letech 2008-2009 nákladná rekonstrukce a modernizace školního hřiště. Součástí areálu jsou dvě víceúčelová hřiště (samostatně oplocená) vhodná na kopanou, basketbal, házenou, nohejbal a volejbal, dále samostatné hřiště na malou kopanou, běžecký ovál, sportoviště pro skok vysoký, skok daleký a sektor pro vrh koulí a šplh. Pozitivní skutečností je existence příspěvkové organizace PANDA SPORT, která byla zřízena městským zastupitelstvem Stráže pod Ralskem. Panda Sport zajišťuje správu zmíněných sportovních i kulturních zařízení, včetně některých restauračních a ubytovacích kapacit. Tato komplexní péče umožňuje potenciálním klientům snáze se orientovat v nabídce služeb, které jsou rovněž prezentovány na internetových stránkách i s možností elektronické rezervace. Organizace se podílí na tvorbě tématicky zaměřených produktů, například sportovní soustředění, turnaje, soutěže, rekondiční pobyty pro ženy, ozdravné pobyty pro děti se zdravotními nebo sociálními problémy, školní kurzy, team-buildingy pro firmy apod. PANDA SPORT je nadále nejdůležitějším správcem kulturního a sportovního vyžití ve městě Stráž pod Ralskem, spravuje sportovní areál (bazén, sauna, velká a malá tělocvična, posilovna, vodní lyžařský vlek, sportovní hala Suomi, tenisové kurty, multifunkční hřiště), restaurace, ubytování. Organizují plavecké školičky pro MŠ, ZŠ, rodiče s dětmi, kondiční plavání, plavecký oddíl. Oblíbená jsou zde i soustředění různých sportovních oddílů: fotbal, házená, karate, orientační běh, triatlon a další. Vyhlášený je vodní lyžařský vlek na vodní nádrži Horka (otevřený od května do září). Malý a velký vlek, Konají se různé příměstské a juniorské campy kde se děti od 7 let učí na vodním vleku lyžovat, výukové kurzy pro jednotlivce, skupiny. Vytíženost je maximální. Tenisové kurty: k dispozici 4 tenisové dvorce a 1 dvorec na volejbal a nohejbal. Kromě doprovodné infrastruktury zaměřené na sportovní aktivity, jsou zde vytvořeny vhodné podmínky pro specifické formy CR, zejména kongresový, incentivní (turistika pro zaměstnance) či „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 42 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko cestovní ruch se vzdělávacími motivy. Ve Stráži pod Ralskem je vybudován kinosál s pódiem o kapacitě 270 míst, velký (300 míst, pódium) a malý sál (60 míst). K dispozici jsou také dvě učebny s cca 16 místy. Velký sál je propojen s restaurací. Tato zařízení umožňují organizaci nejrůznějších konferencí, seminářů, workshopů, školení apod. Hamr na Jezeře nabízí přírodní koupání v Hamerském rybníku, který je hlavním centrem zájmu turistů. Nachází se zde rekreační areál, kde jsou k dispozici tenisové kurty, občerstvení a šatny. V areálu koupaliště je půjčovna lodiček a šlapadel; minigolf; plážový volejbal; obrovská vzduchová tramplolína; dětský koutek se skluzavkami, houpačky a kolotoč; elektrické čtyřkolky, AQUAZORBING; lanový park v korunách stromů. V kempu nabízejí vodní sporty, tenisové hřiště, volejbal, nohejbal, fotbal, stolní tenis, petangue. V Hamru lze dále využít dvě sportovní hřiště vhodné pro několik sportů (volejbal, nohejbal, kopaná atd.). V zimě je možné rybník využívat jako kluziště. Z kulturních zařízení se zde nachází společenský sál, disko a knihovna. V Hamru na Jezeře nabízejí také rybaření po zakoupení povolenky v místě přímo v Hamerském jezeře. Noviny pod Ralskem a Dubnice nenabízí specifickou infrastrukturu CR pro turisty. Nachází se zde spíše zařízení vhodné pro místní obyvatelstvo (fotbalové hřiště či menší víceúčelové sportoviště, kulturní dům, knihovna apod.). Infrastruktura CR v obci Osečná je orientována pouze na sportovní vyžití. Je zde areál sportovního klubu, který zahrnuje fotbalové hřiště, malé sportovní univerzální hřiště, skatepark a tenisové kurty. V roce 2008 realizoval Sportovní klub SK Osečná výstavbu víceúčelového sportoviště. Je vhodné pro fotbal, tenis, florbal, volejbal, házenou a další kolektivní sporty. V obci mají dva antukové kurty na tenis, nohejbal. Lzde zde najít také motokros a ledovou plochou dráhu. Lázeňský areál v Lázních Kunratice zprostředkovává další služby, mezi které se řadí půjčovna horských kol, rybolov na lázeňském rybníku, turistika, houbaření, minigolf, kadeřnictví, pedikúra aj. Organizuje se zde řada kulturních aktivit (tanec, hudba). 3.3 Další vybavenost pro rozvoj CR Další vybavenost pro rozvoj CR může být v okrajové míře jedním z prvků rozhodování turistů o pobytu v dané oblasti. Vybavenost v tomto směru má poměrně dobrou pouze město Mimoň, Doksy, Stráž pod Ralskem a Osečná. Turisté zde mohou najít poštu, směnárnu, banku, bankomat, zdravotnické zařízení, lékárnu a několik prodejen potravin. V ostatních obcích jsou doprovodné služby k CR dostupné ve velmi omezeném rozsahu, nachází se tu často pouze prodejna potravin (Ralsko). 3.4 Turistika pro handicapované osoby Převážnou částí území geoparku je rovinatý terén, protkaný sítí asfaltových a zpevněných cest a pěšin a je již v současné době dostupný i pro handicapované návštěvníky a rodiny s malými dětmi. Dostupnost jednotlivých geologicky a geomorfologicky významných lokalit pro handicapované návštěvníky je uvedena v tabulce níže. č. 1 název Havraní skála dostupnost pro handicapované skála viditelná z asfaltky níže „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 43 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko 2 3 4 5 6 Tvarožník Vysoký vrch Senná Brána Víšek Vranovské skály 7 8 9 10 Dlouhý kámen údolí Zábrdky Ralsko Břehyně Mlýnský vrch Střelniční žíla Čertovy zdi Hřebínek Velký Jelení vrch Liščí vrch Pavlín Žlutý kámen 11 12 13 14 15 16 17 18 Skalní divadlo 19 Kavčí kameny 20 Pustý rybník 21 Psí kostely 22 Královský kámen 23 24 25 26 27 Havířský vrch Brada u Svébořic Kozí hřbet Schächtenstein Hamerský Špičák 28 29 30 31 32 33 34 Děvín Hradčany Zbinsko Stohánek Svébořice Holičky Strážov skalní pyramida dobře viditelná z asfaltky níže nedostupný možnost zpřístupnění skal - rozšíření lesní cesty (50 m) od asfaltky skalní útvary viditelné z asfaltky níže pata skály Džbán dostupná po silnici, paty ostatních skal viditelné z lesní cesty níže skalní stěna viditelná z asfaltky níže výchozy nedostupné nedostupné žíla dostupná po široké cestě po hrázi nedostupný žíla viditelná z asfaltky níže žíly dostupné na jz. konci v místě křížení silnice Kuřívody–Mimoň dobývky nedostupné nedostupný nedostupný výchoz viditelný z asfaltky níže skály přístupné po asfaltce, posledních 40 m lesní cesta (možno rozšířit) skalní brána viditelná z široké lesní cesty na patě hřbetu nedostupné dobře dostupné asfaltkou po hrázi nebo širokou lesní cestou na břehu podmínečně dostupné s doprovodem (lesní cesta) lomy dostupné po lesních cestách, skalní útvary viditelné z lesní cesty níže nedostupný, věž Čihadlo dostupná po široké lesní cestě vrch nedostupný nedostupný nedostupný nedostupný, možnost zpřístupnění žíly a železitých inkrustací na j. konci (rozšíření 50 m lesní cesty) nedostupný stopy po zhutňování železa dostupné po široké lesní cestě poustevna u široké lesní cesty, dobře dostupná viditelný z asfaltky níže, vrchol nedostupný některé zbytky staveb přístupné po asfaltce některé zbytky staveb přístupné po asfaltce různé relikty dostupné po širokých lesních cestách, sklepy a studna jen po úpravách cest 3.5 Doprava Území se nachází v Libereckém kraji, okrese Česká Lípa a těsně sousedí s krajem Středočeským. Je dobře dopravně dostupné. Nachází se blízko tahu R 10 spojujícího hlavní město se sousedním Německem. Blízkost Prahy jako našeho nejvýznamnějšího centra cestovního ruchu „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 44 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko představuje výrazný potenciál návštěvníků ať už českých, obyvatel hlavního města, tak zahraničních. Pro rozvoj cestovního ruchu je významná také železniční doprava. Slabou stránkou je však kvalita komunikací a nízká hustota dopravní sítě. Územím neprochází žádná významná silnice, pouze se jí okrajově dotýká několik km silnice I. třídy v obci Bezděz. Obec Ralsko se skládá z několika částí, které se nacházejí ale ve značné vzdálenosti od sebe. Tento stav s sebou nese vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování dopravní či technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti a občanské vybavenosti. Neuspokojivý je také stav veřejné dopravy. Její intenzita je nízká, a to hlavně při cestě z Prahy, spojení trvá dlouho s několika přestupy – téměř 3 hodiny (někdy i více) přes Liberec nebo Českou Lípu, 2 hod přes Mladou Boleslav. Naopak uspokojivé je spojení veřejnou dopravou z Mnichova Hradiště (trvá zhruba 30 minut). Téměř nedostupné je území veřejnou dopravou o víkendech. Celá oblast Mimoňska je velice střídmě zpřístupněna pro motorovou dopravu, s čímž souvisí potřeba parkovacích ploch. Možnost parkování nabízí všechny sledované obce. Nejvíce parkovacích ploch nabízí město Mimoň (čtyři parkoviště pro osobní automobily, jedno pro autobusy). Problematickou záležitostí podoblasti Strážsko, zejména středisek s vyšší koncentrací CR, je nízká kapacita parkovacích míst. Nejvíce zatížené v tomto směru je letní období, kdy oblast zaplaví velký počet turistů. Souvisí to s rekreačním využitím území v blízkosti Hamerského a Horeckého rybníku. Nadměrná doprava zhoršuje průjezdnost území a zatěžuje životní prostředí. Dopravní situace a s tím související dostupnost parkovacích míst v okolí Máchova jezera je rovněž hodnocena negativně. Nízká kapacita parkovacích ploch je zaznamenána v letním období, které je nosným pilířem CR v oblasti Dokeska. Aktuálnost tohoto problému stále narůstá, neboť stále více návštěvníků přijíždí osobním automobilem. Kromě toho vybavenost parkovacích ploch v současné době neodpovídá žádanému stavu. Chybí zde například informační panely, mapy, informace o otevírací době dostupných památek, apod. Ovšem tyto konkrétní nedostatky nejsou jen otázkou Dokeska, ale celého území Podralska. 3.5 Shrnutí nabídky cestovního ruchu na území Geoparku Ralsko Území Geoparku Ralsko, díky své rozloze a přírodní rozmanitosti, nabízí rozličnou nabídku CR spočívající v přírodních, kulturně-historických atraktivitách, základní a doprovodné infrastruktuře i volnočasových aktivitách. Specifický vývoj regionu se ovšem podílel na nerovnoměrném rozložení infrastruktury CR, která je v některých oblastech silně nedostačující. Zejména v oblasti HSO chybí dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit, doprovodné infrastruktury či kvalitních služeb CR. Celý region je svou nabídkou CR orientován v prvé řadě na letní, popřípadě jarní a podzimní sezonu. Pro zimní období jsou zde nepříznivé přírodní a klimatické podmínky (nevhodné pro lyžování a další zimní sporty) včetně nízké vybavenosti v oblasti CR, zejména doprovodnou infrastrukturou. Nejvýznamnějšími středisky z pohledu celého území je oblast Máchova jezera, Stráže pod Ralskem a Hamru na Jezeře. Zmíněná „centra CR“ nabízí letní rekreaci „u vody“. Významné je i lázeňství poblíž Osečné. Geopark Ralsko nabízí vhodné prostředí pro řadu sportovních aktivit. Celou oblast propojují cyklistické, popřípadě pěší stezky, které jsou potenciálem rozvoje CR. Opomíjena by neměla být ani turistika vodní, pro kterou vytvořila předpoklady řeka Ploučnice. Menší obce mají na svém území často pouze malá víceúčelová sportoviště a fotbalové hřiště. Významnější pro rozvoj CR je komplexní sportovní zázemí ve Stráži pod Ralskem. K méně zastoupeným sportovním zařízením patří krytý bazén či další krytá sportoviště (krytý stadion, zimní stadion apod.), která by „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 45 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko přilákala návštěvníky v zimní sezoně. Významné sportovní akce se konají spíše ve větších obcích, což úzce souvisí s dostupností sportovní infrastruktury, lidských zdrojů a finančních prostředků. Rozvoj cyklotras a cyklostezek se odvíjí od příznivých fyzicko-geografických charakteristik. Zde je zapotřebí opět zdůraznit význam této formy CR pro rozvoj regionu. Rozvoj cyklistiky spočívá jednak v rozšiřování a zkvalitňování tras včetně doprovodné infrastruktury uvnitř regionu (propojení všech podoblastí), ale i v návaznosti na další turistické oblasti v ČR a v zahraničí. Významnou značenou cyklistickou trasou je mezinárodní trasa číslo 241 vedoucí přes celé území regionu (Jablonecek, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Jablonné v Podještědí dále směrem na SRN) a trasa 3045 vedoucí od Bělé pod Bezdězem, přes Doksy do Jablonného v Podještědí, kde lze navázat na trasu číslo 21 pokračující do Lužických hor. Významné, nadlokální, kulturní akce jsou v Podralsku pořádány spíše ojediněle, často ve větších obcích. Konají se zejména v letním období. Významnější akce pořádá například Mimoň, Doksy, Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře. 4. Organizace a marketing cestovního ruchu Kromě přírodních a historických předpokladů je rozvoj cestovního ruchu ovlivňován systémem organizace a řízení CR včetně uplatňování marketingových nástrojů. Předpokladem rozvoje cestovního ruchu je efektivní působení organizačních struktur. Geopark Ralsko patří do turistického regionu Českolipsko, které má plnit úlohu zastřešující organizace, která je oficiálně pověřena koordinací aktivit v oblasti CR. Sdružení Českolispko však během roku 2015 ukončilo svou činnost a způsob koordinace cestovního ruchu je tedy v této oblasti opět nedořešena. Mezi hlavní instituce zabývající se podporou CR náleží Mikroregion Podralsko sdružující 23 obcí. Hlavní činností Mikroregionu je podpora cestovního ruchu, turistiky, cykloturistiky a životního prostředí. Neméně důležitou součástí je program rozvoje venkova ve smyslu zlepšení kulturního, vzdělávacího a společensko – hospodářského rozvoje regionu. Pozitivní skutečností je realizace projektů nejen v rámci Mikroregionu, ale i ve spolupráci s dalšími turistickými centry. Jedná se například o společný projekt Mikroregionu Podralsko, Mikroregionu Novoborsko a Přírodního parku Žitavské hory, který obsahuje tří dílčí akce: „Evropská turistická trasa“ (vytvoření turistických tras v Mikroregionu Podralsko s propojením na Mikroregion Novoborsko a Žitavské hory). „Společná prezentace Přírodní park Žitavské hory – Lužické hory – Mikroregion Podralsko“ (putovní výstavy). „Přeshraniční partnerství a nabídka turistických informačních center“ (vytvoření společných desek pro potřeby TIC s trasami pro pěší i cyklistickou dopravu, turistickými zajímavostmi apod., výměnné stáže pracovníků TIC). Projekt přispívá ke snižování územní omezenosti projektů a nepropojenosti na další turistické oblasti. Důležitými subjekty v rozvoji a řízení CR jsou jednotlivé obce a města, neboť část finančních prostředků z veřejného rozpočtu je směřována i na oblast CR. Významnější aktivity na území Geoparku Ralsko nebo jeho blízkém okolí vyvíjí pouze větší střediska, ke kterým se řadí Doksy, „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 46 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Bělá pod Bezdězem, Mimoň a Stráž pod Ralskem. Tato skutečnost vyplývá z dostupných financí a lidských zdrojů. Rozvoj veřejno-privátní spolupráce v CR zaznamenává Dokesko, kde působí prozatím neformální sdružení podnikatelů Máchova jezera, mezi jehož aktivity patří prosazování a realizace společných myšlenek směřujících k podpoře CR. Aktivním subjektem CR ve podoblasti Mimoňsko je město Mimoň. Ve svém „Plánu rozvoje“ podporuje mj. cestovní ruch a snaží se rovněž o aktivizaci podnikatelského sektoru. Dokladem podpory rozvoje CR je probíhající projekt „Zřízení stabilního pracoviště služeb cestovního ruchu pro Mikroregion Podralsko“. Oficiální spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem navázána nebyla. Ze strany oslovených subjektů CR je negativně hodnocen zájem obce Ralsko o oživení regionu a jeho propagaci. Prezentace obce prostřednictvím tištěných propagačních materiálů (cyklotrasy a cyklostezky, turistické dominanty apod.) a internetu je považována za velice nedostatečnou. Aktivita podoblasti Strážsko v CR je vysoká. Město Stráž pod Ralskem založilo příspěvkovou organizaci (Panda Sport), která zabezpečuje a koordinuje provoz několika sportovních, kulturních či společenských, ubytovacích a stravovacích kapacit. Výhoda vzniku jedné zastřešující organizace je jednoznačná, neboť umožňuje efektivní propagaci a distribuci (prodej, systém rezervace), rozšiřování a tvorbu nabídky CR i snazší orientaci v nabídce ze strany klientely. Na druhé straně ovšem existence této organizace představuje pro město poměrně velkou finanční zátěž. Otázkou dalšího rozvoje řízení CR na tomto území je prohlubování spolupráce mezi privátní a veřejnou sférou, zejména při vytváření vhodných podmínek pro rozvoj CR. Rozvoj CR ovlivňují také organizace spojené s ochranou přírody a krajiny. Patří sem Správy CHKO (Kokořínsko- Máchův kraj, Jizerské hory) a Vojenské lesy a statky ČR. Správy CHKO organizují řadu akcí pro veřejnost, pořádají výstavy, podílí se na vzniku naučných stezek, podporují rozšiřování informovanosti o problematice péče o krajinu, přírodních zajímavostech apod. Vojenské lesy a statky ČR ovlivňují turistický ruch na území bývalého vojenského prostoru. V současné době rozvíjí aktivity v oblasti CR orientované na problematiku lesnictví, myslivosti, ekologie a zemědělství (například zvýšení informovanosti veřejnosti o otázce ochrany přírody prostřednictvím IC, vzdělávací aktivity pro studenty, Myslivecký den na Skelné huti, sportovní střelba pro veřejnost, rybaření. Struktura podnikatelů působících v oblasti CR je charakteristická zejména vysokým podílem malých firem. Míra vzájemné kooperace je obecně nízká. V regionu Podralsko doposud nepůsobí žádné profesní sdružení místních podnikatelů. Podnikatelské subjekty působí nejčastěji v oblasti ubytování a stravování, případně jako provozovatelé CK či cestovních agentur. V okolí Geoparku Ralsko má své sídlo pouze jedna CK/cestovní agentura: CK Vokotour – sportovní cestovní kancelář ve Stráži pod Ralskem. Je orientována mj. na incomingový CR, tedy podporuje a rozšiřuje služby pro turisty v Geoparku Ralsko. Rozvoj CR na území geoparku ovlivňují i další subjekty. Vyzdvihnout lze například místní akční skupinu - LAG Podralsko. Hlavním cílem skupiny je efektivní využívání přírodního a kulturního dědictví oblasti. V oblasti CR jsou podporovány projekty cílené na vznik nových produktů CR, zkvalitnění nabídky CR a propagace, rozvoj mimosezonních aktivit a podporu kulturních a sportovních akcí. Nyní má LAG Podralsko celkem 53 členů se zastoupením ziskového i „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 47 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko neziskového sektoru. LAG Podralsko realizovalo následující projekty, zaměřené na zvýšení povědomí o oblasti a informování a vzdělávání místních obyvatel: o o o o o o Památky a jejich budoucnost - Projekt spolupráce dvou MAS - LAG Podralsko a MAS Turnovsko, který řeší výměnu zkušeností na konkrétních případech oprav drobných památek v území a jejich mapování. Podporuje navazování nových partnerství, společná setkání zástupců různých sektorů, pořádání odborných workshopů a v neposlední řadě rozšiřuje nabídku aktraktivity území a zachování kulturního dědictví. V rámci projektu bude zpracována jedna nová studie památek a jedna převedena do elektronické podoby a aktualizována, bude vytvořena interaktivní databáze, uskuteční se odborné semináře s pracovníky NPÚ, historiky, archiváři, pracovníky muzea a CHKO, soutěž pro děti a dvě exkurze, které přispějí ke zvýšení zájmu mladé generace o historii území a dlouhodobé udržitelnosti projektu. Databáze památek - vypracování seznamu památek nacházejících se v katastrech jednotlivých obcí regionu (sakrální, přírodní, vojenské, technické, kulturní a ostatní památky) U nás je taky hezky I, II - Konkrétním cílem projektu bylo informování a vzdělávání místních obyvatel i přespolních návštěvníků prostřednictvím vytvoření sítě venkovských výstavních zastavení na území ohraničeném působností LAG Podralsko a MAS Turnovsko. Na každém výstavním zastavení jsou návštěvníci informováni mimo jiné o kulturních, přírodních nebo historických zajímavostech z obou regionů. Živý venkov – tradice a současnost - Projekt spolupráce místních akčních skupin LAG Podralsko, MAS Turnovsko, MAS Otevřené zahrady Jičínska a MAS Skleněný Nový Bor. Z Kokořínska do Podralska - Hlavním předmětem projektu byla propagace činnosti zúčastněných místních akčních skupin – MAS Vyhlídky a LAG Podralsko, tvorba podkladů pro propagaci projektů, zjednodušení, zpřístupnění a provázání obou regionů místním občanům i návštěvníkům. Certifikát „Regionální produkt Lužické hory a Máchův kraj“ - který vznikl na podporu marketingu místní produkce v této oblasti. Cílem projektu je zavedení místní regionální značky "Regionální produkt Lužické hory a Máchův kraj", která garantuje místní původ výrobku a jeho vazbu na uvedenou oblast, ale také jeho kvalitu a šetrnost vůči životnímu prostředí. Tyto charakteristiky ocení jak návštěvníci regionu, tak místní obyvatelé, kteří chtějí nákupem podpořit místní výrobce. Mikroregion Podralsko o Panoramatické tabule na vyhlídkách Euroregionu Nisa - v Podralsku byly tyto tabule již na vyhlídkách instalovány na jaře roku 2011. Jsou vytvořeny v barevném provedení na kovových tabulích. V některých lokalitách jsou doplněny směrovými tabulkami. Turisté se s nimi mohou setkat kupříkladu v Osečné, Hamru na Jezeře, „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 48 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko o o Stráži pod Ralskem, Jablonném v Podještědí, Mimoni, Zákupech, Velkém Valtinově či Tachově. Turistické nabídky v Přírodním parku Žitavské hory a mikroregionu Podralsko koncem roku 2011 se v mikroregionu Podralsko uskutečnil společný, přeshraniční projekt „Společná prezentace turistické nabídky v Přírodním parku Žitavské Hory a mikroregionu Podralsko“. Cílem projektu byla propagace Mikroregionu Podralska a sousedních Žitavských Hor sloužící zejména turistům. V rámci tohoto projektu vznikla publikace – dvoujazyčná brožura (v českém a německém jazyce) o 32 stranách s mapou mikroregionu, ve které se návštěvníci seznámí s nejznámějšími turistickými cíli na území mikroregionu Podralska a sousedních Žitavských hor, kam turisté také často a rádi zavítají. Katalog výletů - pro usnadnění plánování tras. Lze v něm vyhledat výlet na území Podralska, Žitavských hor (SRN) a Novoborska. Popis každého výletu má dvě strany, jednu popisnou a druhou mapovou včetně převýšení a celkového počtu kilometrů. CHKO Kokořínsko-Máchův kraj zajištuje: o Ekologické vzdělávání, výchovu a osvětu - Výchova, osvěta a vzdělávání se provádí tak, aby vedly k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje. Smyslem je dosažení takového stavu, aby lidé byli objektivně informováni o stavu a vývoji životního prostředí, aby byli schopni pochopit širší souvislosti jevů a problémů a díky získaným znalostem a dovednostem byli motivovány k pozitivním změnám, které povedou k funkčnímu prostředí kolem nás a k jeho zachování i pro příští generace. Ekologická výchova a vzdělávání je nedílnou součástí činnosti Správy CHKO. Sice na našem území není zatím ekologické informační centrum, ale do EVVO se zapojují všichni pracovníci Správy - prostřednictvím přednášek, průvodcovskou činností nebo přípravou informačních materiálů pro širokou veřejnost. Hlavním cílem je seznámit obyvatele regionu (ať již trvalé nebo víkendové) a turisty s místními zajímavostmi a zvláštnostmi. Zároveň poukázat na hodnoty zdejšího území a vysvětlit proč je daná oblast chráněna a jak nejlépe se zde chovat. EVVO pro veřejnost je zajišťováno následující činností: pro zájemce jsou pořádány tematicky zaměřené exkurze po území CHKO s odborným výkladem (např. botanicky zaměřené exkurze nebo exkurze po předem domluvené trase – záleží na počtu zájemců a na způsobu dopravy po CHKO) zároveň jsou každoročně pořádané akce pro veřejnost a různá zájmová sdružení (např. Setkání s Dětmi Země - 4x do roka proběhne setkání, v rámci kterého se sečou mokřadní louky, sází se jedličky a jiné dřeviny, čistí se tůňky a studánky nebo se odstraňují náletové dřeviny; podobně probíhá 2x do roka setkání s Hnutím Brontosaurus a s Klubem ochránců přírody Mělnicka. „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 49 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Pokud se jedná o kulturní aktivity, v současné době probíhají na území geoparku tyto akce pořádané místní samosprávou a neziskovými organizacemi: Hradčanské slavnosti, Česko-německé dny, rekonstrukce bitvy u Kuřívod, masopust v Doksech, otevírání Máchova jezera, Máchovi v patách, Starosplavská pouť, Dokské městské slavnosti, EURO Hry Doksy Bezprostřední kontakt s návštěvníky a turisty mají informační centra, která tvoří další významný článek v organizaci CR. Nejčastějším provozovatelem IC jsou města. Na území geoparku a v nejbližším okolí se nachází několik níže uvedených informačních center. Geopark Ralsko počítá s jejich využitím pro účely propagace geoparku, informačních a vzdělávacích aktivit. Posílení role informačních center, resp. jejich rozšíření bude vyžadováno zejména v hlavním centru Geoparku Ralsko a v tzv. nástupních místech Geoparku Ralsko. Informační centra na území nebo v okolí území geoparku: Městské informační centrum Česká Lípa, Městské informační centrum Doksy, Turistické informační centrum Roháč, Staré splavy, Informační centrum Hamr na jezeře, Informační centrum Mimoň, Informační centrum Stráž pod Ralskem, Informační centrum Hradčany, Informační centrum Ralsko – Kuřívody. Důležitá je také vzájemná komunikace a spolupráce jednotlivých IC v rámci regionu i s IC působícími v ostatních turistických střediscích. Hlavní problémovou oblastí je zejména nedostatek financí na větší aktivitu IC, především na tvorbu propagačních materiálů. 5. SWOT analýza Analýza pozitiv a negativ vychází z předchozích kapitol a je nástrojem pro souhrnné posouzení stávající situace CR v Geoparku Ralsko. Z důvodu značené diferenciace území v nabídce CR je analýza uvedena zvlášť pro každou vymezenou oblast. Pro území Dokeska je podrobná SWOT analýza uvedena v Plánu rozvoje cestovního ruchu Máchova kraje. Analýza obsahuje zejména ty klady a zápory, které byly subjekty CR nejčastěji uváděny a které jsou nosné pro dané území. „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 50 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY vysoká atraktivita území pestrá nedotčená krajina s řadou přírodních zajímavostí kulturní a historické dědictví přírodní bohatství geografická poloha dobrá dopravní dostupnost rovinatý profil vysoký podíl lesních ploch malá hustota osídlení vhodná demografická struktura obyvatelstva velká koncentrace a vysoká kvalita maloplošných chráněných území angažovanost místních subjektů již existující síť stezek existující centrum parku a propagační materiály tradice- tradiční region CR genius loci místa možnost kombinace aktivit obce pořizují územní plán neznámý kraj a neznámé budí zvědavost PŘÍLEŽITOSTI vysoká nezaměstnanost, chudoba obyvatelstva podprůměrná míra vzdělanosti obyvatelstva odsun Němců – přerušení kontinuálního vývoje osídlení nízké rozpočty obcí nedokončená asanace území lokální znečištění půdy a podzemních vod ropnými a jinými látkami nedostatečná a nekvalitní infrastruktura nízký počet rekreačních a turistických lůžek roztříštěné vlastnictví pozemků malá pestrost nabídky rozšiřujících služeb nízká kvalita ubytovacích, stravovacích a společensko- zábavních zařízení velký počet i výměra nevyužívaných areálů nedostatečná technická infrastruktura v řadě obcí HROZBY využití prostředků z EU vznik nových pracovních příležitostí spolupráce mezi dotčenými subjekty, mezi obcemi zapojení místních komunit do správy geoparku prohlubování vztahu obyvatel ke krajině blízkost Německa rostoucí zájem o dovolenou v Česku zvyšující se obliba měkkých forem CR vybudování dostatečného množství ubytovacích kapacit tvorba nových produktů pro podporu rozvoje CR rozvoj ekologického zemědělství spolupráce mezi jednotlivými turistickými atraktivitami spolupráce v sítí geoparků využití médií k propagaci ve všech krajích Česka i v zahraničí rozvoj alternativní dopravy v rámci geoparku úbytek zdrojů pro rozvoj populační nestabilita a migrace obyvatel mimo region nízká poptávka po službách geoparku – nezájem turistů konkurence ostatních atraktivit nárazová jednodenní turistika obava místních obyvatel z negativních vlivů turistiky nelegální aktivity návštěvníků vedoucí k degradaci území nájezdy sběratelů a obchodníků vzácných druhů rostlin problém oživení krajiny spojený s otázkou kulturní obnovy přilehlého území narušení krajiny nevhodnými stavbami nerespektování principů udržitelného rozvoje Limitujícím faktorem v rozvoji CR jsou především finance. Ohrožení dalšího rozvoje CR tedy představuje disponibilita finančních prostředků, ale také zájem turistů o region a dílčí „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 51 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko nabídky CR, aktivita vnější konkurence, ohrožení životního prostředí a unikátního přírodního prostoru nadměrným rozvojem CR aj. „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 52 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Návrhová část „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 53 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko 1. Definice vize pro rozvoj cestovního ruchu Vytvořit z Geoparku Ralsko atraktivní turistickou destinaci s kvalitní, ucelenou a konkurenceschopnou nabídkou cestovního ruchu, rozvíjet nabídku CR i mimo hlavní (letní) sezonu, rozšiřovat marketingové aktivity, zejména propagaci území a zvýšit návštěvnost regionu v letním i zimním období. Dílčí cíle: - zvýšit povědomí o Geoparku Ralsko jako o atraktivní turistické oblasti, vytvořit jednotnou značku, pod kterou bude region prezentován, vytvořit atraktivní turistické produkty a balíčky služeb zaměřené na vybrané cílové skupiny, které respektují principy šetrného/ udržitelného cestovního ruchu rozvíjet spolupráci mezi obcemi Geoparku Ralsko, veřejnou správou a soukromým sektorem za účelem tvorby nabídky pro turisty a implementace principů šetrného cestovního ruchu, podporovat rozvoj místních malých a středních podnikateů zaměřeného na služby v oblasti CR, Návrhová část Koncepce rozvoje CR v Geoparku Ralsko vychází z Analytické části. Skládá se z Návrhu strategie a Akčního plánu. Hlavním cílem Návrhové části je stanovit takový systém dílčích kroků, který povede k dosažení stanovených cílů a vize rozvoje šetrného CR v Geoparku Ralsko. Návrhová část je zpracována na základě analýzy a zhodnocení všech vstupních informací obsažených v Analytické části, rozhovorů s představiteli veřejné sféry a dalšími subjekty CR na území Geoparku Ralsko. Návrhová část je rozdělena do čtyř úrovní: priorita, opatření, aktivita a projekt. Konkrétní specifikace projektů vyplývá z dostupných informací. Priorita Opatření Aktivita Projekt „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 54 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko 1.1 Principy šetrného / udržitelného cestovního ruchu Základní diskusní otázky související s rozvojem cestovního ruchu v chráněných či přírodně cenných lokalitách se týkají zvyšování počtu návštěvníků a budování další infrastruktury v území (nabídky ubytovacích a stravovacích kapacit, budování a rozšiřování sportovních areálů, parkovacích ploch apod.). Vize příjmů podnikatelů vede k tlaku na správu území (s požadavky uvolnit podmínky ochrany, přilákat víc návštěvníků), ale neřeší environmentální a sociální dopady (popř. ekonomické – na řešení negativních dopadů). Ekonomické přínosy pro území jsou významné zejména tehdy, když se uplatňují místní podnikatelé. Také nepříznivé environmentální dopady se zhoršují s velikostí skupin návštěvníků. Velké skupina nebo sezónní vysoký počet návštěvníků vede k velkému zatížení území, lidé mají tendenci expandovat do širší oblasti, zvyšuje se dopravní zátěž, množství odpadů apod. Pro citlivé území je vhodnější orientace na menší skupiny návštěvníků, časově rozptýlené co nejrovnoměrněji do celého roku. Řešením v takových exponovaných oblastech je uplatňování principů návštěvnického managementu a úzká spolupráce s místními podnikateli, ochranou přírody, vlastníky pozemků a samosprávou. Zvláště je vhodné: vytvořit zonace území a stanovit limity návštěvnosti, zařízení cestovního ruchu přednostně umísťovat v územích, která jsou odolnější vůči poškození - vytipovat centra, kde vysoká návštěvnost není hrozbou, ale naopak příležitostí, a tam soustředit služby a propagaci, analyzovat dopady na území, které mohou být způsobovány návštěvníky, s využitím kritérií jako jsou typy, velikost, návyky a požadavky cílových skupin. Prostřednictvím analýzy cílových skupin a jejich aktivit mohou být potřeby území a požadavky cílových skupin uvedeny do souladu. zvýšení příjmů z území, aniž by bylo nutné zvyšovat počet návštěvníků, např. vytipovat a podporovat rozvojové oblasti, které zvýší příjmy od návštěvníků (rozšíření možností nákupů – např. místní řemeslnické výrobky, průvodcovské služby, ubytování a stravování) snížit odliv prostředků z místní ekonomiky (rozšířit nabídku služeb poskytovaných místními lidmi). Na rozvoji cestovního ruchu by se měla podílet místní komunita – v úvodu je nutné vyhodnotit její potenciál (nabídka služeb, možnost nalézt zaměstnání apod.) a v nabídce cestovního ruchu využít místní zdroje. Je nevhodné, aby většina příjmů byla omezena na malý počet podnikatelů – pro území je výhodnější, když jsou příjmy rozloženy např. při využití místních produktů, do mezd místních obyvatel apod. Přehled dopadů cestovního ruchu na území: PŘÍLEŽITOSTI - ŠANCE OHROŽENÍ – RIZIKA EKONOMICKÉ nová pracovní místa a podnikatelské příležitosti nestabilní poptávka rozvoj infrastruktury sezónnost produktů CR růst produkce místních výrobků náročnost získání finančních zdrojů příliv zahraničního kapitálu vztahy mezi CR a jinými místními odvětvími daňové výnosy existence šedé a černé ekonomiky tvorba místního bohatství odliv příjmů z území SOCIÁLNÍ „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 55 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko odpočinek osob poničení infrastruktury rozvoj služeb a kvality života i pro původní obyvatele nárůst kriminality získání nových zkušeností růst nákladů na služby rozvoj sociálních a kulturních kontaktů změny v sociálních a kulturních vztazích ENVIRONMENTÁLNÍ lepší využití místních zdrojů vyšší dopravní zátěž Růst investic do kvality vody ad. složek životního růst znečištění prostředí a hluku prostředí zájem o ochranu přírodního a kulturního dědictví vyšší spotřeba energie růst environmentální gramotnosti – zájem o témata vyšší produkce odpadů, větší nároky na zdroje (voda) ochrany přírody neznalost veřejnosti o vlastní odpovědnosti v místním CR poškození biotopů a exponovaných lokalit Charakteristika udržitelné turistiky: Zaměřuje se na kvalitu zážitku. Zohledňuje sociální rovnost, respektuje potřeby místní komunity. Zaměstnává místní obyvatele a zapojuje je do plánování a rozhodování. Zůstává v mezích možností využití místních zdrojů (minimalizuje negativní vlivy, spotřebu energie, efektivně řídí odpadové hospodářství, recykluje). Zachovává celou šířku rekreačních, vzdělávacích a kulturních možností v rámci a napříč generacemi. Je založena na aktivitách, které reflektují charakter místa a regionu. Umožňuje turistovi seznámit se s navštíveným regionem a podporuje jeho zájem o komunitu a životní prostředí. Nelimituje ostatní odvětví při uplatňování principů udržitelnosti. Je integrována do místního, regionálního či národního rozvojového plánu. Minimalizuje nepříznivé dopady na místní společenství, kulturní dědictví, krajinu, zvyky a živočišné druhy a zároveň podporuje sociální a ekonomickou prosperitu. Zanechá hmotné a sociální prostředí neoslabené, v ideálním případě i zkrášlené, jako zdroj pro budoucí Zdroj: PhDr. Jitka Doubnerová: Cestovní ruch v chráněných územích. Rešerše odborné literatuty. 2008. 1.2 Analýza cílových skupin Pro efektivní rozvoj CR je důležité stanovení hlavní cílové skupiny. Analýza cílových skupin slouží k vytipování těch cílových (dotčených, zainteresovaných) skupin1, které se účastní cestovního ruchu v oblasti a je třeba o nich v rámci interpretačních a propagačních aktivit uvažovat samostatně nebo specifickým způsobem. Smyslem této analýzy je identifikovat hlavní cílové skupiny, zjistit jejich očekávání a potřeby, určit zda je potřebný nebo možný specifický způsob komunikace s danou „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 56 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko skupinou. Za relevantní cílové skupiny z hlediska Koncepce rozvoje CR bereme ty cílové skupiny, které jsou A/ v oblasti dostatečně početně zastoupeny nebo B/ jsou zde sice zastoupeny relativně malým počtem, ale zároveň jsou zajímavé z hlediska délky pobytu a jsou také dobře identifikovatelné a dobře podchytitelné. Pro další zpracování byly vybrány tyto cílové skupiny (řazeno podle abecedy): Aktivní mladí bez dětí Rodiny s dětmi Střední a starší věk „prázdné hnízdo“ Senioři a lidé se zdravotním postižením Sportovci (polikači kilometrů) Školní skupiny Zahraniční návštěvníci - skupiny Zahraniční návštěvníci - jednotlivci K vybraným cílovým skupinám byl na základě dostupných dat vytvořen profil - charakteristika zahrnující typické sociodemografické znaky a také obvyklé potřeby a preference, ale také typické charakteristiky spotřebitelského chování. Dále jsou ke každé cílové skupině přiřazeny příklady nabídky (témata), na něž by mohla cílová skupina pozitivně reagovat. Segmentace cílových skupin – sociodemografické hledisko: Charakteristika cílové skupiny Aktivní mladí Charakteristický znak Ekonomicky nezávislí Nízký časový fond Rodiny s dětmi Střední a starší věk, „prázdné hnízdo“ Senioři Přizpůsobují cestu dětem (vzdálenost, délka trvání, prázdniny) Ekonomicky dobře situovaní (děti již odrostli) Perspektivní cílová skupina (demografické změny – stárnutí populace) Návrat k tradicím Dobrý informační přehled Využívání mobilních aplikací Flexibilní Loajalita k destinacím (vracejí se) Vysoké nároky na infrastrukturu (příznivá k dětem) Touha objevovat Vyšší nároky na gastronomii (kvalitní restaurace) Nejrychleji rostoucí cílová skupina Riziková skupina (zdravotní komplikace) Nároky na důkladnou organizaci Nároky na bezpečnost destinace Velký fond volného času Častá preference jedné základny (z ní vyráží na výlety) Často nakupují dopředu (potřeba jistot) Ve větší míře využívají služeb touroperátora „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 57 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko S kým cestují Sám/ sama S přáteli/ partnerem/ partnerkou Celá rodina S partnerem/ partnerkou/ přáteli Ve skupinách s partnerem Sám/ sama Trávení dovolené v ČR Festivaly a různé eventy Netradiční zážitky a místa Koupání, aquaparky Aktivní turistika Preference vyšší kultury (koncerty, výstavy, divadla) Poznávací turistika Aktivní trávení dovolené Wellness Způsob vyhledávání informací Sociální sítě Tisková inzerce Tisková inzerce Internet Internet Internet Poznávací a městská turistika Medicínský a lázeňský turismus Návštěvy příbuzných a známých Doporučení rodiny a známých Tisková inzerce Mobilní aplikace Frekvence návštěv Četné jednodenní cesty Převládají vícedenní cesty Není výrazná Sportovci – Polikači kilometrů Charakteristika cílové skupiny (dále CS) Hlavní potřeby a očekávání CS Převažují muži, méně ženy, věk 18 – 45 let - cestují nejčastěji s přáteli, partnerem/partnerkou či manželem/manželkou - střední a zejména vyšší příjmy (ochota do aktivit investovat) - aktivní a sebevědomí v osobním životě - převažuje střední a vysokoškolské vzdělání - hlavně z větších měst nad 50. tisíc obyvatel - při trávení volného času důležitá samostatnost - preference sportovních aktivit v rámci cestování - cestují oproti jiným CS častěji - většinu víkendů tráví mimo domov - velká četnost jednodenních cest bez noclehu - vyšší četnost vícedenních cest oproti ostatním CS - pro cestování po ČR rozhoduje finanční otázka a pohodlnost cestování Trávení dovolené v ČR: - aktivní turistika v kombinaci se sportovním vyžití - návštěva sportovních a kulturních akcí (vč. festivalů) - návštěva známých a přátel Impuls pro cestu po ČR: - internet - doporučení rodiny a známých - kvalitní infrastruktura pro provozování sportovních aktivit - kvalitní informace k dané destinaci/ místu - zázemí (ubytovací kapacity, doprovodné služby CR) - ucelená nabídka pro sportovní vyžití (tipy na cyklovýlety, mapy či mobilní aplikace, okruhy pro in-line, tipy na běžecké trasy aj.) „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 58 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Vhodná nabídka čím CS oslovovat - kvalitní nabídka pro regeneraci sil (wellness) - kvalitní nabídka gastronomie, gastronomická zařízení v místě sportu (na trasách) - vhodný terén pro silniční cyklistiku, běh, - kvalitní koupání (Hamr na Jezeře, Máchovo jezero) - dobrá dostupnost regionu z blízkých velkých měst (Praha, Liberec, Ústí n. L.) Rodiny s dětmi Charakteristika cílové skupiny (dále CS) Hlavní potřeby a očekávání CS Vhodná nabídka čím CS oslovovat Muži, ženy, věk 25-60 let, děti předškolního či školního věku rodiny s dětmi převážně předškolního věku (skupina A), rodiny s dětmi převážně školního věku (B) - přizpůsobují zájezd dětem (jeho náročnost, destinace, délka trvání, období prázdnin) + rozhodují se k cestě podle „dětských atrakcí“ - nižší schopnost utrácet - prokazují věrnost oblíbeným místům - nejčastěji tráví dovolenou (více denní pobyty) v době školních prázdnin - časté jednodenní výlety bez přenocování - obvykle necestují na větší vzdálenost - častý model = jedna ubytovací základna, ze které vyráží na výlety - většinou jezdí autem, vozí si kola Trávení dovolené v ČR: -koupání, aquaparky -aktivní turistika -poznávací turistika - využití tzv. zážitkové turistiky (potřeba konkrétního cíle pro děti – všichni se musí bavit) - dovolená = aktivní společná činnost – nedělit se, trávit čas společně Impuls pro cestu po ČR: - internet (cílené hledání nějaké destinace, o které již slyšeli) - tisková inzerce (je-li spojená s dětskými tématy, atraktivitami) - doporučení rodiny a známých - vysoké nároky na infrastrukturu a nabídku služeb (aktivity vhodné pro děti, pestrá a zdravá strava, dostupné občerstvení) - u skupiny A vhodné ubytovací možnosti - dobrá dopravní dostupnost - informace o časové a fyzické náročnosti tras a jejich povrchu, nabídka vhodných tras s ohledem na děti - informace o dostupnosti turistických služeb (ubytování, občerstvení, wc…) - informace o aktivitách pro děti (akce, balíčky služeb) - uspokojit děti a jejich specifické potřeby - čisté prostředí - bezpečná a přívětivá destinace - nenáročný terén - dobrá dopravní dostupnost - chtějí si něco odvézt – dárek, upomínkový předmět - ústředním bodem cesty je zážitek – vyzkouším si, poznám, zažiju - pohostinnost a pocit přijetí - nenáročná cykloturistika „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 59 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Střední a starší věk „prázdné hnízdo“ Charakteristika cílové skupiny (dále CS) Hlavní potřeby a očekávání CS Vhodná nabídka čím CS oslovovat Muži, ženy, věk 40 – 65 let - střední a vyšší příjmy (bezdětní, děti již odrostli) - holdují pěší turistice, cyklistice, návštěvám památek, návštěvě kulturních a sportovních akcí - jezdí spíše na kratší cesty (jednodenní bez noclehu, víkendové pobyty) - potřeba regenerace fyzických i psychických sil - v porovnání s ostatními CS utrácí nejvíce finančních prostředků za vstupné - pozitivně reagují na věci s tradicí Trávení dovolené v ČR: - preference vyšší kultury (koncerty, výstavy, divadla) - aktivní trávení dovolené (aktivní pohyb, městská turistika, návštěva akcí) -wellness - zážitky - často využívají auto (řídí se i outdoorovou reklamou na cíle) - jezdí i dva a více párů pospolu - nechtějí jednotlivosti, ale produkt - reagují pozitivně na lokální produkty (příběh původu, který je s nimi spojený) Impuls pro cestu po ČR: - doporučení rodiny a známých - základní hledání na internetu - vyšší nároky na kvalitu služeb (ubytování, gastronomie, ostatní služby) - nároky na atraktivně strávený čas a zážitky - informace o zajímavých kulturních a sportovních akcích - informace o nabídce turistické infrastruktury (ubytování, wellness, stravování) - využívají informační centra a infopointy, letáky a turistické noviny (špatně vnímají informační nepropojenost regionu) - bezpečná destinace - čisté prostředí - ubytování v klidném prostředí - kvalitní gastronomie (místní speciality – ve smyslu poctivých produktů od lokálních výrobců / s příběhem) - atraktivní nabídka cestovního ruchu dané destinace (kvalitní kulturní či sportovní akce, komentované prohlídky, tematické okruhy aj.) - doplňkové služby cestovního ruchu (půjčovny kol, aj.) - Náročnější programy poznávací - Pobytové relaxační Aktivní senioři a lázeňští hosté Charakteristika cílové skupiny (dále CS) Muži, ženy, věk 60+ - početně nejrychleji rostoucí CS - cestují s manželem/kou, často již nemají partnera (zejména ženy) a cestují s vnoučaty, přáteli, kluby - mají spíše skromné nebo střední příjmy - velký fond volného času celoročně - rádi se vracejí na stejná místa - oceňují rodinný přístup, bezpečí a stabilitu „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 60 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Hlavní potřeby a očekávání CS Vhodná nabídka čím CS oslovovat - cestují hlavně za odpočinkem, sociální interakcí, zábavou, poznáním, péčí o zdraví, návštěvou příbuzných a známých - jedno i vícedenní hosté, případně místní senioři se zájmem o lokální informace - rizikovější skupina z hlediska možných zdravotních potíží a úrazů - přednost má cestování po České republice - jejich aktivity jsou pravidelné a dlouho plánované - často organizovaní, využívají služby formálních a neformálních touroperátorů - za lázeňskými hosty často přijíždí jejich blízcí a známí Trávení dovolené v ČR: - poznávací a městská turistika - medicínský a lázeňský turismus - návštěvy příbuzných a známých Impuls pro cestu po ČR: - doporučení rodiny a známých - tisková inzerce - důvěra v organizátora či poskytovatele služeb nabídka vhodných aktivit (jistota, jasný program), - nabídka průvodcovských služeb - funkční orientační systém umožňující dobrou orientaci v terénu i v obcích - informace o časové a fyzické náročnosti tras a jejich povrchu, nabídka vhodných tras - informace o dostupnosti turistických služeb (ubytování, občerstvení, wc…) - informace o zajímavých kulturních akcích - informace o cenách a slevách pro seniory + finanční dostupnost nabízených programů a služeb - cílené programy pro místní kluby, doplňkové vzdělávání - bezbariérovost - možnost odpočinku, relax - zachovalá krajina a příroda, čistý vzduch, čisté prostředí - zachovalá tradiční kultura a tradiční hodnoty - návštěva památek, muzeí, výstav, akcí > poznávání - místní gastronomie a zdravé potraviny - pohostinnost, péče - nenáročný terén Aktivní mladí bezdětní Charakteristika cílové skupiny (dále CS) Muži (mírná převaha), ženy, 20 – 35 let - nižší a střední příjmy - relativně nízké výdaje za ubytování a stravování, ale relativně vyšší ochota utrácet za aktivity, kulturní vyžití, zábavu atp. - dobrý informační přehled - rádi poslouchají hudbu - aktivní využívání nových technologií, mobilních aplikací - internet, sociální sítě jako zdroj informací i jako sdílení fotek a zážitků - flexibilní - dobrý časový fond = potenciál pro vícedenní cesty - vyhledávají netradiční zážitky a místa - společenské vyžití „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 61 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Hlavní potřeby a očekávání CS Vhodná nabídka čím CS oslovovat - sdílení zážitků s ostatními lidmi Trávení dovolené v ČR: - festivaly, různé eventy - setkávání s přáteli a noční život Impuls pro cestu po ČR: - doporučení kamarádů či známých - internet a sociální sítě, módnost či trend - nabídka nočního vyžití (restaurace, bary) - nabídka atraktivních akcí a eventů (akce oceňované vrstevníky) - komunikace na sociálních sítích (fotogenické, komunikativní akce) - dobré pokrytí mobilním připojením k internetu nebo dostupná WiFi - dobrá dopravní dostupnost (závislost na veřejné dopravě) - pestrá nabídka ubytování včetně toho levného - netradiční „sebeobjevné“ zážitky - dostupnost informací (aktuálnost, responzivní weby, mobilní aplikace se vztahem k destinaci cestovního ruchu - průvodce, tématické cesty, industriální památky aj.) - kulturní a společenské akce a festivaly, komunitně orientované akce, sitespecific akce - netradiční zážitky Školní skupiny Charakteristika cílové skupiny Hlavní potřeby a očekávání CS Vhodná nabídka pro CS Ředitelé/ředitelky škol, Učitelé/učitelky, děti, studenti 7 – 19 let - nižší příjmy - rozhodovatelem učitelé/ředitelé ZŠ, SŠ - převládají jednodenní výlety bez ubytování - hromadná doprava (autobus, vlak) - tématický okruh, balíček pro školní skupiny - poznávání zábavnou formou - zázemí pro jednodenní výlety (WC, úkryt před deštěm) - interaktivní forma prohlídky muzeí, kulturních zařízení - na míru školní skupině dle požadavků/oboru studia - Zážitkové poznávací jednodenní I vícedenní programy Zahraniční návštěvníci - skupiny Charakteristika cílové skupiny: Hlavní potřeby a očekávání CS: Kopírují charakteris ky skupin Senioři, Prázdná hnízda a Školní výlety. Komunikují převáženě polsky, dále německy a anglicky. Další jazykové skupiny jsou minoritní. - kvalitní ubytování - wellness, péče o tělo - kvalitní informace o destinaci v cizích jazycích, ucelená nabídka (zejména pro rodiny s dětmi a seniory) - prohlídky památek, muzeí s popisky v dotčeném jazyce - kvalitní nabídka gastronomie - komentované prohlídky památek, muzeí v dotčeném jazyce a celková jazyková vybavenost ve službách „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 62 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko - nabídka suvenýrů a dárků z daného města/oblasti (př. regionální potraviny, řemeslné výrobky, tradiční a typické produkty z dané oblasti) Vhodná nabídka pro CS - Sovětská okupace, vojenská historie Zahraniční návštěvníci - jednotlivci Charakteristika cílové skupiny: Hlavní potřeby a očekávání: Vhodná nabídka pro CS Kopírují charakteris ky skupin Senioři, Prázdná hnízda a Školní výlety. Komunikují převáženě polsky, dále anglicky a německy. Další jazykové skupiny jsou minoritní. - atraktivita místa (kulturně-historické památky, přírodní podmínky, tradice) - nabídka kvalitních sportovních a kulturních akcí - informace ve vlastním jazyce (program akcí, průvodce v muzeu atd.) - dobrá dopravní dostupnost - návštěva památek, muzeí, výstav, akcí - místní gastronomie a zdravé potraviny - pohostinnost - tématické trasy - Tradiční a regionální produkty, autentická místa „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 63 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko 1.3 Stanovení hlavních priorit a opatření Dle závěrů plynoucích z Analytické části Koncepce je zapotřebí zabývat se v následujícím období zejména těmito prioritami: 1. Řízení aktivit CR (destinační management) 2. Rozvoj základní infrastruktury šetrného CR 3. Rozvoj doprovodné infrastruktury šetrného CR 4. Péče o území Geoparku Ralsko a zajištění jeho udržitelného rozvoje Zvolené priority nelze chápat jako oddělené struktury, naopak na sebe navazují a vzájemně se doplňují. Každá z vymezených suboblastí ovšem vyžaduje více či méně stanovení odlišných kroků vedoucích k rozvoji CR. Odlišnost rozvoje vyplývá zejména z diferencované nabídky CR, s čímž souvisí i tvorba turistických produktů a programů, potřeba investic do základní a doprovodné infrastruktury apod. Specifickou oblastí je Dokesko. Konkrétní aktivity (projekty) vedoucí k rozvoji CR byly přijaty v Plánu rozvoje CR Máchova kraje. Mezi priority tohoto území náleží Spolupráce k rozvoji CR, Infrastruktura CR a Destinační management. I přesto, že se Dokesko potýká se specifickými problémy (koncentrace aktivit v blízkosti Máchova jezera, kvalita vody v Máchově jezeře apod.) a může využít odlišných příležitostí, řada otázek v rozvoji CR je společná pro celý Geopark Ralsko, tedy včetně Dokeska. Součástí Návrhové části je Akční plán, který definuje takové dílčí aktivity k rozvoji CR, které je účelné realizovat v nejbližším časovém horizontu - cca do roku 2019. Jedná se o otevřený dokument, který by měl být průběžně aktualizován, zpřesňován a doplňován tak, jak se podmínky pro realizaci navržených projektových záměrů budou měnit a je nutné počítat i s tím, že budou vznikat nové náměty na rozvoj služeb a infrastruktury cestovního ruchu. Projektové záměry jsou navrženy ve formě tabulek, které obsahují následující informace: název projektu (více či méně konkrétní, dle aktuálních možností a informací), stručný popis projektu, navržený garant a partneři projektu (dle dostupných informací), odhadované náklady na projekt (dle dostupných informací). „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 64 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Koordinace aktivit cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Podpora rozvoje základní infrastruktury cestovního ruchu Rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Péče o území Geoparku Ralsko a zajištění jeho udržitelného rozvoje Opatření 1.1 Rozvoj partnerství v CR Opatření 2.1 Podpora rozvoje ubytovacích kapacit Opatření 3.2 Podpora výstavby, modernizace a rekonstrukce geoturistické infrastruktury Opatření 4.1 Podpora trvale udržitelného rozvoje aktivit CR při zachování unikátního přírodního prostoru Geoparku Ralsko Opatření 1.2 Rozvoj produktů šetrného CR Opatření 2.2 Podpora rozvoje stravovacích kapacit Opatření 3.2 Podpora výstavby, modernizace a rekonstrukce kulturně-historických a technických památek Opatření 1.3 Rozvoj lidských zdrojů v CR Optatření 2.3 Podpora rozvoje venkovské turistiky a agroturistiky (ubytování na venkově) Opatření 3.3 Podpora rozvoje turistické dopravní infrastruktury „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 65 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Priorita 1 Koordinace aktivit cestovního ruchu Dílčí cíle dlouhodobě spolupracovat s obcemi v Geoparku Ralsko jako lokálními aktéry CR aktivizovat podnikatelský sektor k rozvoji služeb a investic do CR zajistit odpovídající kvalitu služeb a kvalitu lidských zdrojů v CR vytvořit předpoklady a podmínky pro využití dotačních programů pro rozvoj CR provádět vhodný marketing vč. přípravy atraktivní nabídky produktů CR a potřebné propagace a komunikace s cílovými skupinami - “spotřebiteli“ CR Priorita 1 Koordinace aktivit cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Opatření 1.1 Rozvoj partnerství v CR Aktivita 1.1.1 Rozvoj spolupráce mezi obcemi jakožto lokálními aktéry v oblasti CR Aktivita 1.1.2 Rozvoj spolupráce mezi podnikatelskými subjekty Aktivita 1.1.3 Podpora vzniku a činnosti informačních center Aktivita 1.1.4 Podpora regionálních producentů a výrobců Opatření 1.2 Rozvoj produktů šetrného CR Aktivita 1.2.1 Tvorba turistických produktů a programů šetrného cestovního ruchu Aktivita 1.2.2 Podpora propagace Opatření 1.3 Rozvoj lidských zdrojů v CR Aktivita 1.3.1 Podpora vzdělávání manažerů a pracovníků působících v oblasti CR Aktivita 1.3.2 Rozvoj vzdělávání geoprůvodců Opatření 1.1 Rozvoj partnerství v CR Organizace a řízení CR v Geoparku Ralsko existuje zejména na lokální úrovni. Tvorba regionální nabídky CR, významných projektů, ucelených rezervačních systémů, provádění uceleného marketingu apod. zaostává. Rozvoj organizace a partnerství CR je prvním krokem pro tvorbu turistických produktů, jejich distribuci i propagaci. Předpokladem úspěšného řízení CR je aktivní vzájemná spolupráce jednotlivých obcí, podnikatelského sektoru a zejména veřejno-privátní spolupráce. Propojením aktivit uvedených subjektů se zvýší efektivnost realizace významných projektů, společné „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 66 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko propagace apod. Aktivita 1.1.1 Rozvoj spolupráce mezi obcemi jakožto lokálními aktéry v CR Hlavní články koordinující a rozvíjející CR na lokální úrovni jsou obce. Investice a aktivity v oblasti CR jsou ovšem omezeny dostupností finančních prostředků a lidských zdrojů. Zastřešující organizací rozvíjející vzájemnou spolupráci obcí je Mikroregion Podralsko, který v rámci své činnosti podporuje řadu rozvojových aktivit nejen z oblasti CR. Pro příští období se Geoparku Ralsko doporučuje více spolupracovat s Mikroregionem Podralsko a soustředit se i na spolupráci s ostatními subjekty v Mikroregionu Podralsko při tvorbě koncepce, rozvoji infrastruktury a služeb CR, vytváření prostoru pro rozšiřování spolupráce v oblasti CR s dalšími domácími a zahraničními subjekty. Aktivita 1.1.2 Rozvoj spolupráce mezi podnikatelskými subjekty Cílem této aktivity je zapojit v co nejvyšší míře podnikatelský sektor do tvorby turistických produktů a participace na projektech v CR. Aktivita 1.1.3 Podpora vzniku a činnosti informačních center Turistická informační centra jsou základním prvkem organizace v CR. Jsou často prvním kontaktním místem s turisty/návštěvníky. Kvalita a variabilita dostupných informačních zdrojů a služeb může ovlivnit rozhodování turistů o pobytu v oblasti a jejich opakované návštěvě. Problematický je ovšem provoz těchto center. Důležitá je též vzájemná spolupráce jednotlivých TIC v regionu i mimo něj. Oficiální turistická informační centra používají jednotné značení, které lze získat po splnění určitých kritérií od České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Kromě TIC působí v regionu Podralsko též další informační centra, která poskytují rovněž informační servis, ovšem v některých případech i specifické informace odvíjející se od „typu“ provozovatele (např. ochrana přírody a krajiny, historie regionu, historie uranového průmyslu apod.). Opatření 1.2 Rozvoj produktů šetrného cestovního ruchu Aktivita 1.2.1 Tvorba turistických produktů a programů šetrného cestovního ruchu Tvorba turistických produktů je ovlivněna dostupností infrastruktury CR, aktivitou veřejných i soukromých subjektů a dostupností finančních zdrojů. Současná nabídka turistických produktů v jednotlivých suboblastech je diferenciovaná, orientuje se především na letní období. Každá oblast nabízí jiné možnosti k tvorbě specifických produktů. Společným rozvojovým potenciálem je pěší a cyklistická turistika. Tvorbou produktů či produktových balíčku je vhodné zvyšovat poptávku i mimo hlavní sezonu, motivovat turisty k opakované návštěvě a zvýšit přitažlivost oblasti pro vybrané cílové skupiny. Současná nabídka CR umožňuje tvorbu zejména krátkodobých pobytů pro nenáročné turisty (tzv. dovolená druhého řádu). Potenciál v rozvoji CR představuje též tvorba přeshraničních produktů CR. Mezi společná negativa celého území v nabídce produktů a programů patří také slabá nabídka vícedenních, regionálních kulturních a sportovních akcí především v zimním období. Při tvorbě produktů CR je třeba brát v úvahu definované hlavní cílové skupiny. Mezi vhodné turistické produkty patří venkovská turistika, což souvisí zejména s přírodní rozmanitostí území. Konkrétní produkty mohou být orientovány na hipoturistiku, agroturistiku (např. vybudování takového zázemí pro děti (farma), kde mohou přijít do přímého kontaktu se zvířaty), relaxační pobyty v klidném prostředí, pobyty v přírodě apod. Nabídka ucelených programů ovšem souvisí s dostupnou infrastrukturou CR. Dalším vhodným produktem může být sportovní turistika, respektive produkty orientované na vodní turistiku (předpokladem je řeka Ploučnice). Přítomnost do „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 67 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko jisté míry nedotčené přírody může být zdrojem naučných exkurzí o přírodě a myslivosti pro studenty základních či středních škol či jiné organizované kolektivy. Strážsko má dobré předpoklady pro přípravu sportovně orientovaných produktů, neboť disponuje potřebnou infrastrukturou CR. Stávající produkty sportovní povahy je ovšem zapotřebí dále rozvíjet, zvyšovat jejich kvalitu, variabilitu a atraktivitu. Šíře nabídky volnočasových aktivit je účelné více směřovat i na zimní období. Významným potenciálem rozvoje CR Strážska je rovněž lázeňská turistika (Lázně Kunratice). S tímto souvisí přítomnost specifické cílové skupiny v oblasti (senioři). Neméně důležitou rozvojovou formu CR na sledovaném území představuje CR se vzdělávacími motivy či kongresový CR. Dokesko je spojeno zejména s rekreací, pro kterou vytváří příznivé podmínky Máchovo jezero a dostupná základní infrastruktura (ubytovací a gastronomická zařízení). Problémem je nedostatek volnočasových aktivit v letním období při nepřízni počasí a jako doplněk k nabídce „koupání“. Rovněž jsou v této oblasti shledány velké disparity v návštěvnosti v letní a zimní sezoně. Východiskem může být tvorba ucelených produktů CR nabízejících trávení volného času i v dalších lokalitách geoparku (tedy rekreace „u vody“ spojená s pěšími a cyklistickými výlety geoparkem, návštěvou historických a přírodních památek apod.). Ubytovací a stravovací zázemí, možnosti sportovního vyžití a okolní příroda jsou potenciálem, který by měl být zhodnocen z hlediska možnosti rozvoje lázeňské a rehabilitační turistiky. Aktivita 1.2.2 Podpora propagace Cílem této aktivity je zejména upoutat a zaujmout turistu, vytvořit si příznivé renomé a zvýšit návštěvnost regionu v průběhu celého roku. Propagaci je vhodné směřovat nejen na geopark jako celek, ale též na vybrané cílové skupiny či nosná témata (dílčí produkty). Doporučuje se vytvořit jednotný image regionu, který by dokázal oslovit širokou škálu potenciálních návštěvníků a turistů. Pod tímto pojmem si lze představit i vytvoření odlišného informačního a navigačního systému od ostatních turistických regionů, jednotnou strategii propagačních aktivit na sledovaném území, využití vysílání místní kabelové televize MITEL v Mimoni. Formou propagace v tisku, jednáních na zastupitelstvech, osvětou, apod. podporovat rovněž vytvoření kladného přístupu místních obyvatel k turistům. Opatření 1.3 Rozvoj lidských zdrojů v CR Kvalita poskytovaných služeb v CR je ovlivněna lidskými zdroji. Jejich úroveň je na mnoha místech regionu nízká. Úroveň lidských zdrojů se odvíjí jednak od intenzity dalšího vzdělávání, ale také od míry vzájemné spolupráce či výměny informací. Cílem tohoto opatření je zvyšovat kvalifikaci pracovníkům, manažerům a podnikatelům působících ve službách CR. Aktivita 1.3.1 Podpora vzdělávání manažerů, pracovníků a podnikatelů působících v oblasti CR Posílením vzdělanosti pracovníků, manažerů a podnikatelů v oblasti CR bude přispěno ke zkvalitnění služeb v CR. Základem je zejména znalost cizích jazyků, která působí pozitivně na zahraniční turisty. Specifické vzdělání orientované na CR by měli mít zejména pracovníci TIC včetně dostatečného povědomí o místním prostředí, historii, historických a přírodních památkách apod. Aktivita 1.3.2 Rozvoj vzdělávání geoprůvodců Geoparky jsou specifickými turistickými destinacemi, které mají za cíl zážitkovou cestou interpretovat návštěvníkům přírodní dědictví regionu. Jedním z hlavních nástrojů interpretace je interpretace osobní. Výhodou osobního přístupu je schopnost průvodce reagovat na náladu a specifika skupiny (věk, znalosti, zájmy), konkrétní počasí, individuálně poskytovat informace v takovém rozsahu, který „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 68 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko je pro návštěvníka přijatelný a zajímavý. Na vlastnosti, dovednosti a znalosti průvodce jsou však kladeny vysoké nároky. Výzdělávací moduly by měly vycházet z metodiky geoparků v ČR. Jejich cílem je vyškolit geoprůvodce pro Geopark Ralsko, kteří budou dále nabízet své služby návštěvníkům. „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 69 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Priorita 2 Rozvoj základní infrastruktury cestovního ruchu Dílčí cíle Zajistit dostatečnou nabídku ubytovacích a stravovacích kapacit Umožnit pobyt v přírodě a zároveň eliminovat nebezpečí poškozování životního prostředí Vybudovat jednoduché ale „komfortní“ ubytovací kapacity pro dvoudenní návštěvníky („levný“ pobyt 1 až 2 noci) Zlepšit kvalitu ubytovacích a stravovacích služeb a podpořit environmental friendly služby Priorita 2 Podpora rozvoje základní infrastruktury cestovního ruchu Opatření 2.1 Podpora rozvoje ubytovacích kapacit Aktivita 2.1.1 Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích zařízení typu kemp, chatová osada, turistická ubytovna, škola v přírodě, dětský tábor a podnikové rekreační zařízení Aktivita 2.1.2 Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích zařízení typu hotel a penzion Aktivita 2.1.3 Zlepšování kvality služeb ubytovacích zařízení a implementace environmentálních kritérií Opatření 2.2 Podpora rozvoje stravovacích kapacit Aktivita 2.2.1 Výstavba, rekonstrukce a modernizace stravovacích zařízení vhodných pro cykloturisty, pěší turisty či jako navazující služba k nabídce ubytování Aktivita 2.2.2 Výstavba, rekonstrukce a modernizace stravovacích zařízení určených pro odpolední trávení volného času Optatření 2.3 Podpora venkovské turistiky a agroturistiky (ubytování na venkově) Aktivita 2.3.1 Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích určených pro rozvoj agroturistiky „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 70 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Realizace infrastrukturních projektů se vyznačuje finanční, organizační i provozní náročností. Záměry jsou ve většině případů proveditelné pouze v případě získání dotačních prostředků. Jedním ze závěrů konferencí k rozvoji CR v Mikroregionu Podralsko je doporučení, aby na území bývalého vojenského prostoru Ralsko, které není určeno k obytné zástavbě, byla rozvíjena infrastruktura bez spotřebitelsky zaměřených služeb. Realizace těchto služeb se doporučuje na jeho okraji v oblastech určených pro zástavbu (v tzv. nástupních místech). Toto doporučení vyplývá jednak z potřeby ochrany přírody a jednak z potřeby udržet v porovnání s jinými destinacemi zvláštnost geoparku pro turisty, kterou je pobyt v rozsáhlém a „necivilizovaném“ území. V tomto směru se doporučuje úzká spolupráce Mikroregionu Podralsko s Vojenskými lesy a statky ČR. Opatření 2.1 Podpora rozvoje ubytovacích kapacit Počet a úroveň ubytovacích zařízení je na území geoparku odlišná a všeobecně a celkově nedostačující. Z hlediska typu ubytování zde převládá zejména ubytování v soukromí, dále penziony a hotely. Ostatní typy (kemp, chatová osada, turistická ubytovna, aj.) se v regionu vyskytují již omezeněji. Cílem tohoto opatření je zejména přispět k výstavbě, rekonstrukci či modernizaci ubytovacích kapacit, které budou vhodné pro nosné cílové skupiny v jednotlivých oblastech a budou odpovídat potřebě turistů. Jako stěžejní byly vybrány ubytovací kapacity přizpůsobené zejména pro krátkodobě ubytované a nenáročné hosty,nejlépe rodiny s dětmi, případně studenty, cyklisty (lze se zapojit do celostátního projektu „Cyklisté vítáni“), pěší turisty, kolektivy mladých lidí aj. Opatření 2.2 Podpora rozvoje stravovacích kapacit Rozvoj tohoto typu základní infrastruktury ovlivňuje do jisté míry i rozvoj některých forem CR, například cykloturistiku (rovněž se může poskytovatel stravovacích služeb zapojit do celostátního projektu „Cyklisté vítáni“) a pěší turistiku. Možnost stravování či občerstvení ve většině obcí je základním předpokladem rozvoje CR a růstu kvality daného produktu (například právě cykloturistiky). V současné době je kvantita i kvalita této infrastruktury shledána jako nedostačující. Cílem této aktivity je podporovat rozšiřování gastronomických zařízení pro vybrané cílové skupiny (rodiny s dětmi, kolektivy, příznivce cykloturistiky a pěší turistiky). „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 71 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Priorita 3 Rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Dílčí cíle Vybudovat vhodné zázemí pro příjemný pohyb a pobyt návštěvníků na území Geoparku Ralsko Využít k rozvoji CR přírodních atraktivit území a zároveň minimalizovat negativní dopady CR na životní prostředí „cílenou osvětou“ na návštěvníky Zpřístupnit přírodní a kulturně-historické zajímavosti a seznámit návštěvníky s informacemi o přírodě a historii území Podporovat zdravý a k životnímu prostředí šetrný styl života a pobytu v přírodě Priorita 3 Rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Opatření 3.1 Podpora výstavby, modernizace a rekonstrukce geoturistické infrastruktury Aktivita 3.1.1 Infrastruktura pro pěší turistiku Aktivita 3.1.5 Bezbariérová infrastruktura Aktivita 3.1.2 Infrastruktura pro cykloturistiku Aktivita 3.1.3 Infrastruktura pro vodní turistiku Aktivita 3.1.4 Interpretační a zážitková infrastruktura Aktivita 3.1.6 Ostatní sportovní a rekreační infrastruktura Opatření 3.2 Podpora výstavby, modernizace a rekonstrukce kulturně-historických a technických památek Aktivita 3.2.1 Rekonstrukce, údržba a péče o kulturněhistorické a technické památky Opatření 3.3 Podpora rozvoje turistické dopravní infrastruktury Aktivita 3.3.1 Zajištění optimální dopravy v klidu Aktivita 3.3.2 Zabezpečení optimální dopravní obslužnosti a dostupnosti území „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 72 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Opatření 3.1 Podpora výstavby, modernizace a rekonstrukce geoturistické infrastruktury Kromě dostupnosti základní infrastruktury CR patří mezi zásadní předpoklady rozvoje CR a tvorby turistických produktů a programů v regionu dostupnost a úroveň doprovodné infrastruktury. Toto opatření se zaobírá doprovodnou infrastrukturou orientovanou na sportovní aktivity. Vzhledem k větší variabilitě sportovních aktivit bylo opatření 3.1 rozděleno na čtyři dílčí aktivity: Infrastruktura pro pěší turistiku, cykloturistiku a vodní turistiku, ostatní sportovní a rekreační infrastruktura. Aktivita 3.1.1 Infrastruktura pro pěší turistiku Pěší turistika představuje jeden z klíčových produktů poptávaných ze strany turistů, přičemž rozvojovým prvkem je kvalitní infrastruktura. Kromě údržby a zvyšování úrovně stávajících turistických stezek je vhodné optimalizovat turistickou síť rozvojem značených turistických tras. Mezi infrastrukturu vázanou na pěší turistiku patří odpočinková místa, naučné stezky, informační tabule, vyhlídková místa aj. Hlavním cílem aktivity 3.1.1 je zvýšit atraktivitu tohoto typu produktu pro turisty, rozšířit poskytované služby včetně zvýšení jejich kvality. Aktivita 3.1.2 Infrastruktura pro cykloturistiku Cykloturistika je jedním z nejdůležitějších potenciálů geoparku v oblasti cestovního ruchu. Je žádoucí pro celý region odsouhlasit a postupně realizovat základní síť cyklistických tras a zpracovat studii turistických tras pro pěší a cyklisty a pro hipoturistiku. Za velmi významné pro Mikroregion Podralsko lze považovat vybudování Cyklomagistrály Ploučnice, která bude jednou z páteřních cyklistických tras Českolipska. Dále zajistit jednotné značení, postupné budování doprovodné infrastruktury (odpočinková místa, informační tabule, naučné stezky, atd.) a doprovodných služeb (možnost občerstvení či ubytování, cykloservisy, úschovny kol, zázemí pro děti apod.). Cílem aktivity je rovněž v souvislosti s dalším rozvojem cyklistických tras zaměřit pozornost na oddělení cyklistiky od komunikací zatížených motorovou dopravou a podporovat návaznost na další turistické oblasti v ČR i v zahraničí. Mezi další potenciální záměry náleží rovněž vybudování naučné stezky pro cyklisty v Ralsku „Po stopách zaniklých obcí Ralska“, vyznačení cyklistické trasy sv. Zdislavy na území Mikroregionu Podralsko vedoucí ze SRN přes Petrovice (Lemberk, Stráž pod Ralskem, Mimoň, Hradčany, Kuřívody, Bělá pod Bezdězem), vyznačení cyklistické trasy „Stezka Johanitů“ vedoucí z Prahy, přes Mladou Boleslav a Český Dub do Osečné, (dále pak směrem na Zdislavu, Hartau do SRN) a prodloužení cykloturistické magistrály vedoucí z Mostu do Doks, dále na Kuřivody, Osečnou a Křížany. Aktivita 3.1.6 Ostatní sportovní a rekreační infrastruktura Při rozhodování turistů o pobytu v určité destinaci hraje významnou roli spektrum a dostupnost sportovní a rekreační infrastruktury umožňující rozmanité volnočasové aktivity. Dobré předpoklady v tomto směru má oblast Strážsko, která na svém území soustředí širokou nabídku sportovní infrastruktury. Aktivita 3.1.6 je soustředěna na rozvoj této infrastruktury na celém území s cílem zvýšit variabilitu služeb při přízni i nepřízni počasí, v letním i zimním období pro rodiny s dětmi i další specifické cílové skupiny. Opatření 3.2 Podpora výstavby, modernizace a rekonstrukce kulturně-historických a technických památek Dalším typem doprovodné infrastruktury jsou kulturní zařízení, kulturně-historické a technické památky. Aktivita 3.2.1 Rekonstrukce, údržba a péče o kulturně-historické a technické památky Častým cílem turistů či návštěvníků a vyhledávanou formou CR je prohlídka kulturních, historických či „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 73 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko technických památek. Péče o tyto atraktivity je obecně dosti náročná, což je důvodem jejich častého špatného technického stavu. Cílem této aktivity je podílet se na jejich rekonstrukci, údržbě a trvalé péči. Další navrhované potenciální projektové záměry spočívají v rekonstrukci zámku ve Stráži pod Ralskem, renovaci starého kamenného můstku vedoucího přes potok Zábrdka, křížku, kapličky a božích muk a jeho zpřístupnění pro veřejnost, rekonstrukce zámeckého parku v Mimoni (kaplička s pramenem, zeď, most, rybníček a brána). Mezi potenciální projekty patří rovněž rekonstrukce nevyužitého objektu v areálu letiště Hradčany za účelem vybudování muzea s ukázkou historického využití území (vojenská letadla, munice apod.), vybudování muzea historie oblasti Strážska, skladatele H.I.F. Bibera a historie těžby uranu v prostoru zámku ve Stráži pod Ralskem. Opatření 3.3 Podpora rozvoje turistické dopravní infrastruktury Ač se může zdát, že problematika dopravy není přímo spojená s CR, je zapotřebí ji v rozvoji CR brát v úvahu. Citelněji je třeba posuzovat optimální zajištění parkovacích ploch v oblasti postižené vysokou koncentrací návštěvníků a turistů. Úzkou souvislost s CR představuje také dopravní obslužnost území v letním i zimním období. Další problematickou záležitostí je technický stav silnic vedoucích k objektům CR, což ovlivňuje jejich dostupnost. Aktivita 3.3.1 Zajištění optimální dopravy v klidu Mezi nejvíce zatížené oblasti vysokou návštěvností (v letní sezoně) patří Dokesko a Strážsko. V ostatních lokalitách je vyšší návštěvnost spojena zejména s organizací významnějších akcí. Cílem aktivity 3.3.1 je přispět k rozšiřování parkovacích ploch v místech vysoké koncentrace návštěvníků a zároveň budovat doplňkovou infrastrukturu k parkovacím plochám. Dalším záměrem je budovat odstavná místa v okrajových částech Ralska, která budou přizpůsobená potřebám cykloturistů. Aktivita 3.3.2 Zabezpečení optimální dopravní obslužnosti a dostupnosti území Pod dopravní obslužností území je zahrnuta jednak tradiční veřejná doprava prostřednictvím autobusových či vlakových spojů, ale dále též speciální doprava přizpůsobená vybraným cílovým skupinám. V případě regionu Podralsko se jedná především o tzv. cyklobusy. Cílem této aktivity je přispět ke zvýšení počtu spojů, zlepšení kvality přepravy a rozšíření specifické dopravní obslužnosti (cyklobusy). Stěžejní je především letní období. „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 74 Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Geoparku Ralsko Priorita 4 Péče o území Geoparku Ralsko a zajištění jeho udržitelného rozvoje Dílčí cíle Zajistit takovou ochranu a péči o území Geoparku Ralsko, která umožní trvale udržitelný rozvoj aktivit CR při zachování unikátních přírodních fenoménů a zdrojů Zakotvení principu šetrného využití území pro CR a rekreaci jako hlavního způsobu využití Priorita 4 Péče o území Geoparku Ralsko a zajištění jeho udržitelného rozvoje Opatření 4.1 Podpora trvale udržitelného rozvoje aktivit CR při zachování unikátního přírodního prostoru Geoparku Ralsko Aktivita 4.1.1 Výzkum a monitoring geotopů v Geoparku Ralsko 4.1.2 Rozvoj a realizace návštěvnického managementu v Geoparku Ralsko 4.1.3 Realizace opatření na ochranu turisticky exponovaných oblastí Opatření 4.1 Podpora trvale udržitelného rozvoje aktivit CR při zachování unikátního přírodního prostoru Geoparku Ralsko V současné době se na území Geoparklu Ralska nachází unikátní přírodní prostor jakožto důsledek historického dění. Tyto události vytvořily z území hospodářsky slabou oblast, která postrádá potřebnou základní i doprovodnou infrastrukturu, dostatečnou intenzitu podnikatelských aktivit a je naopak zdrojem výskytu nevyužívaných ploch a objektů. Rozvoj oblasti je třeba spojit s rozvojem podnikatelských aktivit, které s sebou přináší hospodářský růst. V tomto směru je zapotřebí náležitě posoudit vhodnost záměrů k rozvoji oblasti z pohledu zachování přírodního bohatství a podmínek pro rozvoj CR. „Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj“ . 75
Podobné dokumenty
atestační práce Běhal
počty výměn vzduchu, rozdíly tlaku apod.). Dále je definována potřeba monitoringu
ve dvou režimech. První režim „at rest“, tedy v klidu bez osob představuje v podstatě
kvalifikační test prostoru př...
Stáhnout PDF - Hrajeme golf
cena za celý flight a je jedno, kolik
dětí si vezmete s sebou. Pro podobné
„Family fee“ se rozhodli třeba v Ústí
nad Labem. Další výhody se snaží
zavést také jiná hřiště.
Začnou čeští golfisté jezd...
kaChna divoká (anas platyRhynchos) a koPřivka obeCná (anas
(do 25 cm výšky – převážně běžné travní luční porosty, 55 případů, tj. 68 %), ale byl i znatelný podíl (26 případů, tj. 32 %) hnízd ve vyšší vegetaci (ostřice, tužebník, kopřivy). V rákosu
nebo oro...
Průvodce bývalým vojenským prostorem Ralsko
"Africacorpsu". V 50-tých letech zde prováděly výcvik jednotky bojující za samostatný Izrael. Mnoho
zdejších vesnic bylo srovnáno se zemí. Oblast byla protkána sítí asfaltových cest a tankodromů.
B...
Inventarizace kamenitých akumulací v Bukovohorském středohoří
destrukci, dále hromadění padajícího materiálu s tvorbou kamenité akumulace (v tomto případě
v konkávní části svahu), až po zánik přísunu materiálu a postupné zarůstání lokality. Jedná se
o zjednod...
Newton_Media_monitor_2532013 - ohk
Na krizi nejvíce doplatily ženy ............................................................................................................................63
GENEREL KRAJINNÉHO RÁZU JIHOČESKÉHO KRAJ EE
velkoplošných zvláště chráněných území. Studie má tři cíle popsané dále.
Koordinace územně analytických podkladů kraje a obcí
Prvním cílem je vyhodnotit krajinný ráz kraje s cílem vymezit oblasti a...