Dr. Ivan Foltýn
Transkript
24.03.2016 Modelování ekonomických procesů v zemědělství a predikce dopadů budoucích variant SZP EU do agrárního sektoru Popis modelů a metodologie modelování RNDr. Ivan Foltýn, CSc. a spolupracovníci Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (ÚZEI) Náměšť nad Oslavou, 24. 03. 2016 Modelování ekonomických procesů v zemědělství Obsah: • 1 • 2 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9 • 10 • 11 • 12 • 13 1 SYSTÉM MODELŮ PRO SIMULACE DOPADŮ AGRÁRNÍ POLITIKY MODELOVÉ SCÉNÁŘE ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY MODEL FARMA–4 MODEL RENT–4 Rentabilita zemědělských komodit Model typových farem TF-1 Výpočet ekonomiky typových farem pro rok 2012 Predikce ekonomiky typových farem pro rok 2015 Krmné dávky pro skot Výpočet ekonomiky typových farem pro rok 2012 Predikce ekonomiky typových farem pro rok 2015 Dotační kalkulačka pro odhad podpor zemědělského podniku pro rok 2015 Literatura SYSTÉM MODELŮ PRO SIMULACE DOPADŮ AGRÁRNÍ POLITIKY • Regionální optimalizační model FARMA–4, který simuluje optimalizované ekonomické chování průměrných zemědělských subjektů (typových farem) ve specifických podmínkách výrobních oblastí ČR a při zohlednění opatření zemědělské politiky. • Ekonometrický model RENT–4, který zkoumá dopady různých scénářů zemědělské politiky na ekonomiku jednotlivých zemědělských komodit. • Uvedený modelový aparát se opírá i o dříve vyvinutý model AGRO-ŽV, který podrobně řeší technologickoekonomické vazby rostlinné a živočišné výroby. 1 24.03.2016 1 SYSTÉM MODELŮ PRO SIMULACE DOPADŮ AGRÁRNÍ POLITIKY • Uvedené modely se opírají o stejnou výchozí bázi údajů o zemědělských komoditách sledovaných od roku 1994 ve VÚZE/ÚZEI v rámci výběrového šetření nákladů (šetření NAKL). • Jde o soubor 37 vybraných zemědělských komodit (25 rostlinných a 12 živočišných), které pokrývají zhruba 97 % zemědělské půdy. 1 • • • • • • • • • • 1 • • • • • • • • • • SYSTÉM MODELŮ PRO SIMULACE DOPADŮ AGRÁRNÍ POLITIKY Jedná se o následující rostlinné komodity: A1-PSoz – pšenice ozimá, A2-PSjr – pšenice jarní, A3-ZI – žito, A4-JCoz – ječmen ozimý, A5-JCjr – ječmen jarní, A6-OV – oves, A7-TRI – triticale, A8-KUZ – kukuřice na zrno, A9-HR – hrách, SYSTÉM MODELŮ PRO SIMULACE DOPADŮ AGRÁRNÍ POLITIKY A10-RE – řepka, A11-MAK – mák, A12-SLU – slunečnice, A13-CU – cukrovka, A14-BRK – brambory konzumní, A15-LEN – len přadný, A16-CHM – chmel, A17-HRO – réva vinná, A18-KMI – kmín, 2 24.03.2016 1 • • • • • • • 1 SYSTÉM MODELŮ PRO SIMULACE DOPADŮ AGRÁRNÍ POLITIKY A19-KUS – kukuřice silážní, A20-OJP – ostatní jednoleté pícniny, A21-VLP – víceleté pícniny, A22-LOU – louky, A23-PAS – pastviny, A24-JAB – jablka, A25-MER – meruňky. SYSTÉM MODELŮ PRO SIMULACE DOPADŮ AGRÁRNÍ POLITIKY • V ŽV se jedná o následující komodity: A26-D1/MLE – dojnice/mléko, • A27-TEL – telata do 6 měsíců, • A28-JAL – jalovice do 5. měsíce březosti, • A29-VBJ – vysokobřezí jalovice, • A30-VB – výkrm býků, • A31-KBTPM – krávy bez tržní produkce mléka, 1 • • • • • • SYSTÉM MODELŮ PRO SIMULACE DOPADŮ AGRÁRNÍ POLITIKY A32-PRA – prasnice, A33-PKY – prasničky, A34-PVP – předvýkrm prasat, A35-VP – výkrm prasat, A36-BRO – jatečná kuřata, A37-NOS/VEJ – slepice/vejce. 3 24.03.2016 1 SYSTÉM MODELŮ PRO SIMULACE DOPADŮ AGRÁRNÍ POLITIKY • Všechny výše uvedené komodity jsou sledovány v nákladové struktuře podle výrobních oblastí • VO1 představuje kukuřičnou a řepařskou oblast (KR), • VO2 bramborářskou oblast (BR), • VO3 bramborářsko-ovesnou a horskou oblast (BH) • VO4 průměr za ČR celkem (CR). Struktura vstupů Pro modelové výpočty jsou využívány časové řady za období 1995-2012. Každá komodita je reprezentována 10 ukazateli: y = hektarový výnos/užitkovost zvířat a x1, … , x9 nákladové položky ze šetření NAKL (některé položky jsou agregací výchozích položek šetření). Struktura položek je následující: Tab. 1.1 - Struktura položek šetření NAKL y x1 x2 x3 x4 x5 x6 x7 x8 x9 RV (na 1 ha) ha výnos nakupovaná osiva vlastní osiva nakupovaná hnojiva vlastní hnojiva přípravky ochrany rostlin náklady na mechanizaci ostatní přímé náklady a služby mzdové a osobní náklady fixní náklady pro RV 2 y x1 x2 x3 x4 x5 x6 x7 x8 x9 ŽV (na 100 KD/1000 KD) užitkovost nakupovaná krmiva vlastní krmiva léčiva náklady na mechanizaci ost. přímé náklady a služby odpisy DHNM odpisy zvířat mzdové a osobní náklady fixní náklady pro ŽV MODELOVÉ SCÉNÁŘE ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY • Východiskem pro simulaci dopadů zemědělské politiky, zejména po roce 2013, je vymezení komplexních scénářů politiky uplatnitelných v modelových nástrojích. • Vymezené scénáře vycházejí jak ze současných trendů, tak z aktuálních předpokladů o budoucích změnách zemědělské politiky po roce 2013. • Komplexnost podmínek ve scénářích se opírá o předpoklady budoucí SZP EU z pozice ČR, včetně otázek možných změn zemědělské produkce v důsledku klimatických změn, posilování environmentálních funkcí zemědělství či liberalizace trhu. 4 24.03.2016 2 MODELOVÉ SCÉNÁŘE ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY • Základními parametry, s nimiž scénáře pracují, jsou: • cílové období a vstupující aktivity (produkty); • opatření Pilíře I. (přímé platby oddělené od produkce, modulace plateb, jejich alokace, využití čl. 68 pro platby spojené s produkcí citlivých komodit, národní podpory); • opatření Pilíře II. (jednak výše plateb LFA a jejich alokace na TTP nebo na celkovou výměru z. p., jednak rozsah a výše uplatňovaných agro-environmentálních opatření); • implementace faktorů rizikovosti (variabilita v cenách a výnosech). 3 MODEL FARMA–4 • Model FARMA–4 • je optimalizačním modelem ekonomického a ekologického chování zemědělských podniků v podmínkách české zemědělské politiky, resp. SZP • vyhodnocuje dopady různých scénářů zemědělské politiky na ekonomické chování podniků, • maximalizuje zisk nebo čistou přidanou hodnotu • využívá se i pro simulaci dopadů zemědělství na životní prostředí. 3 MODEL FARMA–4 • Model FARMA–4 simuluje optimální chování zemědělských podniků s ohledem na: • vnější ekonomické podmínky a ekonomické a strukturální charakteristiky podniků (ekonomická optimalizace); • ekologické podmínky fungování podniků, zejména pokud jde o vztahy k zemědělské půdě a dalším složkám životního prostředí (ekologická optimalizace). 5 24.03.2016 3 MODEL FARMA–4 • Pro simulaci dopadů zemědělské politiky se konstruují tzv. typové farmy • reprezentují určité přesně vymezené kategorie podniků s průměrnými ukazateli • vycházejí z dostupných šetření o ekonomických výsledcích zemědělských podniků (FADN CZ a šetření NAKL). 3.1 Základní charakteristiky Tab. 3.1 - Komodity v modelu FARMA–4 Komodita Pšenice ozimá Pšenice jarní Žito Ječmen ozimý Ječmen jarní Oves Kukuřice Tritikale Hrách Brambory rané Brambory konzumní Brambory průmyslové Cukrovka Krmné okopaniny Řepka Slunečnice Mák Soja Len olejný Hořčice Ostatní olejniny Len přadný Chmel Zbývající technické plodiny Vinná réva Označení PSoz PSjar ZI JCoz JCjar OV KUZ TRI HR BRR BRK BRP CU KOK RE SLU MAK SOJ LENo HOR OOL LENp CHM ZTP HRO 3.2 Výrobek hlavní vedlejší zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma zrno sláma hlízy hlízy hlízy bulvy bulvy semeno semeno semeno semeno semeno semeno semeno stonky šištice hrozny Komodita Jablka Ovoce Cibule Zelenina Jednoleté pícniny Kukuřice silážní Víceleté pícniny Louky Pastviny Trvalé travní porosty Dojnice Telata Jalovice Vysokobřezí jalovice Výkrm býků Krávy BTPM Výkrm masných jalovic Výkrm masných býků Prasnice Prasničky Předvýkrm prasat Výkrm prasat Slepice nosné Slepice masné Brojleři Označení JAB OVO CIB ZEL JLP KUZ VLP LOU PAS TTP D1 TEL1 JAL1 VBJ1 VB1 D2 JAL2 VB2 PRA1 PKY1 PVP1 VP1 SLEvej1 SLEbro1 BRO1 Výrobek hlavní vedlejší zel. hmota zel. hmota zel. hmota zel. hmota zel. hmota zel. hmota mléko maso, hnůj maso hnůj maso hnůj maso hnůj maso hnůj maso hnůj maso hnůj maso hnůj maso kejda maso kejda maso kejda maso kejda vejce maso maso maso Základní vztahy komodit • Pro všechny komodity i ∈ RV a ŽV a pro všechny produkční směry (i,j) • jsou definovány základní vztahy mezi plochou/stavem, ha výnosem/užitkovostí a produkcí • Produkce = plocha x výnos n. prum.stav x jedn.produkce • Dále platí rozdělovací rovnice • poc(i,j) + pro(i,j) + nak(i,j) – vla(i,j) – krm(i,j) – dej(i,j) – ztr(i,j) – kon(i,j) = 0, • Pro všechny ukazatele rozdělovací rovnice platí podmínky nezápornosti • tj. proměnné mohou nabývat pouze nezáporné hodnoty, přičemž v mnoha případech mohou tyto ukazatele nabývat hodnoty nula. 6 24.03.2016 3.3 Biologické a technologické vztahy v ŽV • V modelu jsou zobrazeny • základní biologické a technologické vazby mezi kategoriemi jednotlivých chovů, • které simulují reálné chování zemědělských podniků. 3.3 Biologické a technologické vztahy v ŽV • Ukazatele: • počáteční, koncový, průměrný stav kategorie • převod zvířat do kategorie, převod zvířat z kategorie, • brakace (jateční vyřazení) • počet krmných dnů v kategorii, • hmotnost při narození, počáteční a koncová hm. v kategorii, • denní přírůstek v kategorii, 3.3 Biologické a technologické vztahy v ŽV • počet narozených zvířat • počet nakoupených, uhynulých, prodaných zvířat, • hmotnost při nákupu, úhynu a prodeji zvířat, • index inseminace jalovic, • počet narozených telat na dojnici a rok, • počet krmných dnů do připuštění jalovic, • celkový počet krmných dnů. 7 24.03.2016 3.4 Produkce a spotřeba krmiv • Pro vztah RV a ŽV je simulována produkce a spotřeba krmiv • krmiva = SMES, SENO, SILAZ, SENAZ, PASTVA, • SMES jsou jadrná krmiva, • SENO je seno z luk a VLP, • SILAZ je siláž z kukuřice na siláž, • SENAZ je senáž z luk a VLP, • PASTVA je produkce z pastvin v zelené hmotě. • Model obsahuje rovnice převodu krmných plodin na krmiva 3.4 Produkce a spotřeba krmiv • Pro každou kategorii zvířat i ∈ ŽV a každé krmivo krm = SMES, … , PASTVA jsou definovány produkce, obsah a potřeba živin, • produkce krmiva krm v tunách, • množství živin NEL v 1 kg krmiva krm pro všechny kategorie skotu, • množství živin MEP v 1 kg krmiva krm pro všechny kategorie prasat, • potřebné množství živin NEL pro kategorii skotu i s úrovní užitkovosti vyn(i) na jeden krmný den, • potřebné množství živin MEP pro kategorii prasat i s úrovní užitkovosti vyn(i) na jeden krmný den. 3.4 Produkce a spotřeba krmiv • Model zajišťuje dostatečnou potřebu živin jednotlivých kategorií zvířat 2 základními nerovnostmi bilance krmiv: • Σ (krm | pro(krm,tuny) * obsah(krm,NEL) * 1000) >= Σ (i ∈ SKOT | pst(i) * potreba(i,NEL,vyn(i) * 365) • Σ(krm | pro(krm,tuny) * obsah(krm,MEP)*1000) >= Σ (i ∈ PRAS | pst(i) *potreba(i,MEP,vyn(i)) * 365). 8 24.03.2016 3.5 Agrární politika v modelu FARMA–4 • Podpory zemědělské politiky ovlivňují ekonomiku podniků. • V modelu FARMA–4 se tyto podpory mohou implementovat prostřednictvím různých typů podpor jednotlivých komodit. • Podpory v modelu mohou být vázány na plochy, stavy zvířat i jednotlivé formy produkce zemědělských komodit. 3.5 • • • • Agrární politika v modelu FARMA–4 V modelu se tedy rozlišují: podpora plochy / kategorie zvířat podpora produkce pro(i,j) komodity i typu j, Pokud je u nějaké komodity kumulováno více podpor na plochu/stav nebo produkci, potom jsou tyto podpory sumarizovány do jednoho nebo druhého typu. 3.6 Finální ukazatele modelu • Celková ekonomika zemědělského podniku je v modelu FARMA-4 simulována finálními ukazateli jako jsou • celkové tržby • Celkové náklady • Celkové podpory • Celkový zisk nebo čistá přidaná hodnota podniku 9 24.03.2016 3.6 Finální ukazatele modelu • V modelu FARMA-4 se jako optimalizační kritérium používají • maximalizace zisku - nejčastěji • maximalizace ČPH (čisté přidané hodnoty) • minimalizace nákladů • apod. 3.7 Aplikace modelu FARMA–4 pro typové farmy • Základní využití modelu je spojeno se simulací vlivu agrárně politických opatření (současných nebo budoucích) na ekonomiku farem hospodařících v různých výrobních podmínkách ČR. • Pro tyto účely jsou definovány tzv. 100ha typové farmy, které reprezentují průměrné zemědělské podniky v různých výrobních oblastech ČR (KR, BR, BH, CR). 3.7 Aplikace modelu FARMA–4 pro typové farmy • Typová farma v dané VO je definována jako farma, jejíž výchozí komoditní struktura (tj. rostlinné a živočišné komodity) • je odvozena z průměru podniků v uvažované výrobní oblasti zahrnutých do šetření FADN CZ za určitý (většinou poslední dostupný) rok • Je přepočtená na 100 ha zemědělské půdy. 10 24.03.2016 3.7 • • • • • • • • Aplikace modelu FARMA–4 pro typové farmy Ekonomické parametry typové farmy výnosy / užitkovosti zvířat náklady na hektar / průměrný kus jsou převzaty z modelu RENT–4, který se opírá nákladové šetření ÚZEI. Model RENT–4 poskytuje příslušné ekonomické parametry pro 37 zemědělských komodit jak za skutečnost do roku 2013 tak na predikční období 2014-2017. Roky 2014-2017 reprezentují období reformované agrární politiky po roce 2013. 3.7 Aplikace modelu FARMA–4 pro typové farmy • Pro implementaci tržních cen a podpor agrární politiky je třeba definovat předpoklady a jejich zdůvodnění v souladu s charakteristikami modelových scénářů. • Podpory agrární politiky musí být do modelu FARMA-4 implementovány jako podpory jednotlivých komodit, i když se jedná o podpory decouplované. 3.7 Aplikace modelu FARMA–4 pro typové farmy • Pro přiřazení podpor LFA jsou definovány následující vztahy mezi VO a oblastmi LFA: • kukuřičné a řepařské oblasti odpovídá 100 % non-LFA, tj. platba LFA-KR = 0 • bramborářské oblasti odpovídá 75 % LFA ostatní a 25 % non-LFA, tj. platby LFA-BR = 75 % průměrné platby LFA-O; • bramborářsko-ovesné a horské oblasti odpovídá 100 % oblasti LFA horská, tj. platba LFA-BH = 100 % průměrné platby LFA-H; • ČR celkem je v modelu přiřazen průměr za oblasti KR, BR a BH, tj. platba LFA-CR = (LFA-KR + LFA-BR + LFA-BH) / 3. 11 24.03.2016 3.8 Další možnosti modelu FARMA–4 • Aby mohl být model FARMA–4 využit v dalších oblastech, zejména v oblasti ekologických aspektů hospodaření zemědělského podniku a jeho dopadů na životní prostředí • obsahuje model další sekce, jejichž zapojení umožňuje tyto aspekty modelovat a jejich dopady simulovat a vyhodnocovat. • Bilance organické hmoty, bilanci živin NPK apod. 4 MODEL RENT–4 • Model RENT–4 je ekonometrický model pro predikci rentability zemědělských komodit na období 2011-2017 na bázi vstupních údajů za období 19982010. Model obsahuje 37 komodit, jejichž údaje pocházejí ze šetření NAKL za zmíněné období, kde jsou sledovány za výrobní oblasti KR, BR, BH a CR. – Bazická sekce modelu • Pro každou komoditu se sleduje 10 ukazatelů: y – intenzita (ha výnos/užitkovost) a 9 nákladových položek x1, … , x9, jejichž suma tvoří celkové náklady dané komodity. 4 MODEL RENT–4 • Pro každou komoditu kom ∈ RV nebo ŽV a její ukazatele y, x1, … , x9 a pro každou VO se vytvoří časové řady výchozích ukazatelů rok = 1998, … , 2012 • Výnosy a nákladové položky x1 až x9 • Dále souhrnné ukazatele • celkové a jednotkové náklady, • celkové a jednotkové podpory • ceny finální produkce zemědělských komodit 12 24.03.2016 Predikční sekce modelu • Následně se pomocí statistických regresních funkcí • lineární jednofaktorová • kvadratická jednofaktorová • lineární dvoufaktorová • závisejících na časové proměnné (rok) a na intenzitě produkce (y) vypočte predikce všech ukazatelů pro rok = 2013, … , 2017. Predikční sekce modelu • Predikce ukazatelů y a x1, … , x9 pro každou komoditu probíhá na základě volby regresní funkce a zvolené časové báze pro každý ukazatel z 6 typů bází: • báze 1 – 1998-2012 → 2013, … , 2017 • báze 2 – 1998-2012 → 2013, 1999-2013 → 2014 atd. • báze 3 – 1998-2012 → 2013, 1998-2013 → 2014 atd. • báze 4 – 2002-2012 → 2013, … , 2017 • báze 5 – 2002-2012 → 2013, 2003-2013 → 2014 atd. • báze 6 – 2002-2012 → 2013, 2002-2013 → 2014 atd. 5 RENTABILITA ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT • Jedním z cílů agrární politiky je udržet zemědělské podnikatele (farmáře) v krajině. • V ČR jsou různé výrobní podmínky pro zemědělské podnikání. • Agrární politika podporuje zemědělskou produkci zejména v méně příznivých podmínkách (LFA). • EU podporuje podnikání pouze na zemědělské půdě, tj. rostlinné komodity a chov skotu (který je spojen s půdou) • zatímco chov prasat a chov drůbeže spolu s produkcí vajec nejsou podporované směry. 13 24.03.2016 5 RENTABILITA ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT • Rentabilita jednotlivých zemědělských komodit je vypočítána modelem RENT-4. • Pro rok 2013 se využívají známá pravidla agrární politiky (poslední rok plánovacího období SZP) • Pro rok 2014 se uvažují předpokládané varianty agrární politiky pro plánovací období SZU 2014–2020. 5 RENTABILITA ZEMĚDĚLSKÝCH KOMODIT • Predikce rentability pro roky 2013-2014 ukazují • U rostlinných komodit většinou příznivou ekonomickou prognózu. • U živočišných komodit je situace horší. • Rentabilita u kravského mléka je příznivá (díky podporám krmiv), zatímco výkrm skotu vykazuje dlouhodobě záporné výsledky i při započtení nepřímých podpor. • Ekonomika nepodporovaných komodit (výkrm prasat a drůbeže) nevychází dlouhodobě příznivě. Model RENT-4 Aktuální predikce rentability zem. komodit • • • • • • • • Předpoklady model.predikcí Výnosy Náklady Ceny Podpory Výpočty finálních ukazatelů Rentabilita R-S – rentabilita bez podpor Rentabilita R+S – rentabilita s podporami 14 24.03.2016 Model RENT-4 Aktuální predikce rentability zem. komodit •Ilustrace aktuální predikce •Přechod do Excel-verze modelu 6 MODEL TYPOVÝCH FAREM TF-1 Byly vybrány následující typové farmy: Farmy bez živočišné výroby (typ F1) Farmy s převažující produkcí mléka (typ F2) Farmy s kombinovanou mléčnou a masnou produkcí (typ F3) • Farmy s pastevním odchovem masného skotu (typ F4) • • • • 6 MODEL TYPOVÝCH FAREM TF-1 Tab. 6.1 - Typové farmy - výrobní zaměření Farma F1a F1b F1c F2a F2b F3 F4a F4b Kukuřice Víceleté TTPKrávy Výrobní Z. p. Pšenice Ječmen Řepka Louky Pastviny Dojnice na siláž pícniny volné BTPM oblast ha ha ha ha ha ha ha ha ha ks ks KR 100 40 40 20 BR 100 40 30 30 BH 100 30 30 40 KR 100 19,8 19,8 12,8 26,5 21,4 50 BR 100 18,2 13,6 18,2 26,6 23,3 50 BR 100 8,5 16,1 15,8 15,8 22 22 30 20 BH 100 24,4 24,4 51,5 20 BH 100 50 50 0 41 15 24.03.2016 Model TF-1 – Předpoklady modelových výpočtů ekonomiky typových farem • Výpočet ekonomiky jednotlivých typových farem vychází z výrobně ekonomických údajů modelu RENT-4 v uplynulém období (2008-2012) a predikce na roky 2013-2014 (kap. 4). Do modelových výpočtů jsou započítány podpory agrární politiky typu SAPS, Top-Up a LFA. – Časový horizont • Roky 2008-2017, kde za roky 2008-2012 se jedná o skutečné hodnoty šetření NAKL, roky 2013-2017 představují modelové predikce. Model TF-1 – Výrobně ekonomické vstupní údaje podle komodit • Pro rostlinné komodity - hektarové výnosy, celkové náklady na hektar, jednotkové náklady na tunu produkce. • Pro živočišné komodity – užitkovost na kus a rok (dojivost, natalita krav BTPM), celkové náklady na kus a rok, jednotkové náklady na finální produkci (litr mléka, kg ž. hm. odchovaného telete v hmotnosti 250 kg s respektováním natality KBTPM, která se pohybuje okolo 80 %). Model TF-1 – Tržní ceny • Pro rostlinné a živočišné komodity byly použity průměrné ceny zemědělských výrobců za ČR celkem (CZV – zdroj ČSÚ) na jednotku finální produkce (tunu, litr mléka a kg ž. hm. telete). • Pro odlišení rozdílnosti výrobních podmínek podle výrobních oblastí byly CZV modifikovány v souladu s výsledky šetření NAKL (kde např. nejvyšší výnosy a tržní ceny u pšenice dosahují producenti v oblasti KR a nejnižší v oblasti BH). 16 24.03.2016 Model TF-1 – Vstupní údaje agrární politiky • Do modelových výpočtů jsou započítány podpory agrární politiky typu SAPS, Top-Up a LFA, které jsou přiřazené jednotlivým komoditám. • U živočišných komodit jsou započítány nepřímé podpory odpovídající spotřebě vlastních krmiv v přepočtu na spotřebovanou plochu těchto krmiv. Vazby mezi RV a ŽV Typové farmy obsahují základní vztah mezi produkcí krmných komodit a spotřebou vlastních krmiv. U farem typu F2, F3 a F4 platí, že produkce a spotřeba vlastních krmiv se musí rovnat. Výsledky modelových výpočtů typových farem 2008-2014 Na základě uvedených předpokladů byly provedeny modelové výpočty jednotlivých typů farem v časové řadě 2008-2014. Výsledky jsou obsaženy v tab. 6.2. Tab. 6.2 - Celkový zisk s dotacemi (tis. Kč) Farma 2008 1 440 1 018 645 941 847 600 467 F1a F1b F1c F2a F2b F3 F4 Model zadání - Rok 2012 Ukazatel Plocha z. p. Výrobní oblast Zadání - pšenice ozimá - ječmen jarní - řepka - kukuřice na siláž - VLP - louky - pastviny - volné TTP (louky) - dojnice - krávy BTPM Výsledky Celkové náklady Celkové podpory Celkové tržby Celkový zisk bez dotací Celkový zisk s dotacemi MJ ha Kč Kč Kč Kč Kč Náklady na vlastní krmiva - dojnice Kč/krávu - krávy BTPM Kč/krávu - celkem tis. Kč Celkové náklady na krmné komodity - kukuřice na siláž Kč/ha - víceleté pícniny Kč/ha - louky Kč/ha - pastviny Kč/ha - celkem tis. Kč Rozdíl (má být nulový) tis. Kč 2011 2012 1 024 527 955 551 512 264 820 332 853 430 452 439 260 527 Farma 1a Farma 1b Farma 1c 100 100 100 KR BR BH ha ha ha ha ha ha ha ha ks ks tis. tis. tis. tis. tis. 2009 2010 126 253 61 173 -16 92 -331 223 -299 322 45 344 475 434 40 60 0 2 274 588 2 119 -155 433 35 35 30 2 408 588 2 324 -84 503 40 30 30 2 116 588 1 912 -204 384 2013 2014 1 448 1 324 1 344 1 275 1 011 957 823 1 103 836 1 137 682 877 572 535 Farma 2a 102 KR Farma 2b 100 BR Farma 3 100 BR Farma 4a Farma 4b 100 100 BH BH 26 40 0 18 18 17 18 30 20 15 17 0 19 10 10 22 22 50 50 30 20 53 20 4 844 695 4 250 -1 268 -573 4 361 577 4 175 -866 -289 3 372 794 2 934 -990 -196 1 609 1 120 634 -1 359 -239 972 1 020 239 -879 141 13 386 13 692 13 692 7 072 7 238 7 238 669,3 684,6 552,2 383,6 144,8 26 498 10 939 26 615 9 868 673,9 680,3 26 615 9 868 5 589 2 934 552,3 5 884 1 794 383,9 5 884 1 794 145,9 -4,6 4,3 -0,1 -0,3 -1,1 50 50 19 19 62 17 24.03.2016 čet hektarů (kusů zvířat) za všechny komodity typové farmy Model zadání - Rok 2015 Ukazate l Plocha z. p. Výrobní oblast Zadání - pšenice ozimá - ječmen jarní - řepka - kukuřice na siláž - VLP - louky - pastviny - volné TTP (louky) - dojnice - krávy BTPM Výsledky Celkové náklady Celkové podpory Celkové tržby Celkový zisk bez dotací Celkový zisk s dotacemi MJ ha Farma 1a Farma 1b Farma 1c Farma 2a Farma 2b Farma 3 100 100 100 100 100 100 KR BR BH KR BR BR ha ha ha ha ha ha ha ha ks ks tis. tis. tis. tis. tis. Kč Kč Kč Kč Kč Náklady na vlastní krmiva - dojnice Kč/krávu - krávy BTPM Kč/krávu - celkem tis. Kč Celkové náklady na krmné komodity - kukuřice na siláž Kč/ha - víceleté pícniny Kč/ha - louky Kč/ha - pastviny Kč/ha - celkem tis. Kč Rozdíl (má být nulový) 12 tis. Kč 60 40 0 2 596 561 2 450 -146 415 70 0 30 2 738 561 2 390 -347 214 70 0 30 2 355 561 1 939 -416 145 Farma 4a Farma 4b 100 100 BH BH 40 28 0 17 15 26 10 30 20 14 26 0 10 11 9 22 22 50 50 30 20 54 20 5 355 736 5 475 -529 207 4 976 680 5 292 -402 278 3 640 889 3 396 -860 29 1 737 1 198 614 -1 541 -343 1 047 1 132 562 -635 496 13 140 14 371 14 371 9 092 7 682 7 682 657,0 718,6 613,0 414,8 153,6 27 927 11 658 28 472 10 646 649,6 718,5 28 472 10 646 5 918 3 472 615,6 6 303 2 064 418,4 6 303 2 064 150,6 7,4 0,1 -2,6 -3,5 3,0 50 50 18 18 64 DOTAČNÍ KALKULAČKA PRO ODHAD PODPOR ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU PRO ROK 2015 – Předpoklady modelových výpočtů pro rok 2015 • Přímé platby (pilíř I): • SAPS, greening, podpora mladých zemědělců, vázané platby na citlivé komodity a historické platby TNA (z roku 2013) • Zdroj: predikce ÚZEI/MZe (na základě národní obálky pro ČR pro rok 2015) • Platby PRV (pilíř II): • AEKO (agroevironmentální a klimatické operace), EZ (Ekologické zemědělství), NATURA 2000, LFA a Welfare • Zdroj: predikce ÚZEI/MZe (na základě PRV EU pro období 2014-2020) Dotační kalkulačka pro rok 2015 • Přechod do Excel-modelu a ilustrace výpočtů pro uživatele 18 24.03.2016 13 LITERATURA • • • • • • • • Foltýn, I. a kol. (2012): Rozšíření modelu FARMA-4 pro analýzy nových nástrojů zemědělské politiky, Zpráva za IVP č. 1267 za rok 2012, ÚZEI Praha. Foltýn a kol. (2014): Model FARMA-5 for economic and environmental optimization of agricultural enterprises, Agrární perspektivy XXIII, PEF ČZU (v tisku). Foltýn, I., Kučera, J., Trantinová, M., Božík, M. (2013): Model FARMA-5 – prostorová optimalizace ekonomického a ekologického chování zemědělských podniků, Sborník mezinárodní konference Agrární perspektivy, Praha, [CD-R]. Foltýn, I., Zedníčková, I., Humpál, J., Voltr, V., Kučera, J., Doucha, T. (2013): Model FARMA-5 – prostorové modelování ekonomických, ekologických a agroenvironmentálních podmínek typových podniků ČR v podmínkách budoucí SZP, Zpráva za IVP č. 1277 za rok 2013, ÚZEI Praha. Foltýn, I., Zedníčková, I. (2010): Rentabilita zemědělských komodit, Výzkumná studie č. 102, ÚZEI, Praha, 70 str. + přílohy. Foltýn, I., Zedníčková, I. (2012): Modelování dopadů zemědělské politiky ČR po roce 2013, Výzkumná studie č. 108, ÚZEI Praha. Vávra, V. (2014): Optimalizace krmných technologií. Interní studie ÚZEI 2011-2013 (subdodávky pro IVP č. 1277, ÚZEI Praha). Hienl, P. a kol. (2013): Jak začít podnikat v zemědělství, ÚZEI, Praha, www.mze.cz Modelování ekonomických procesů v zemědělství a predikce dopadů budoucích variant SZP EU do agrárního sektoru Díky za pozornost RNDr. Ivan Foltýn, CSc., ÚZEI Praha tel. 222 000 414 E-mail: [email protected] Model FARMA-5 pro ekonomickou a ekologickou optimalizaci zemědělských podniků RNDr. Ivan Foltýn, CSc. Ing. Jakub Kučera, Ing. Marie Trantinová, Ph.D. Ing. Václav Voltr, Ing. Ida Zedníčková Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Ing. Přemysl Pavka, doc. Ing. Miloš Zapletal, Ph.D. Ekotoxa Opava Agrární perspektivy XXIII, PEF ČZU, Praha 16. 9. 2014 19 24.03.2016 Poradenský systém FARMA-5 Úvod V ÚZEI Praha, společně s firmou EKOTOXA Opava, bylo v roce 2011 zahájeno řešení projektu Model FARMA-5 - Poradenský optimalizační systém pro simulaci optimálního chování zemědělských podniků ve vztahu k trvalé udržitelnosti zemědělství a zemědělským technologiím šetrným k životnímu prostředí s propojením na geografický informační systém jehož cílem je vytvořit komplexní metodologický aparát pro analytické posouzení a predikce vhodných způsobů hospodaření zemědělských podniků. Doba řešení: 2011-2014 Poradenský systém FARMA-5 Struktura systému Poradenský systém FARMA-5 se skládá z následujících submodelů: matematický optimalizační model FARMA-5 pro prostorovou optimalizaci výrobní struktury podniku na bázi půdních bloků, vytvořený v systému GAMS; model ERO-1 pro stanovení erozního ohrožení podniku na bázi GIS opírající se o klasifikaci BPEJ; modely EMI-1, IMI-1, DEP-1 pro stanovení dopadů atmosférické depozice dusíku do zemědělské půdy prostřednictvím bilance NPK. Poradenský systém FARMA-5 Datové zabezpečení systému Zdroje dat: systém LPIS pro rostlinnou výrobu seznam a lokalizace půdních bloků podniku do zemědělského prostoru systém LPIS pro živočišnou výrobu seznam zařízení pro ŽV podniku a jejich obsazení jednotlivými kategoriemi zvířat systém bonitace půdního fondu ČR (BPEJ) klasifikace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů půdy obsahující cca 2 200 bonitních jednotek. 20 24.03.2016 Poradenský systém FARMA-5 matematický optimalizační model FARMA-5 Model FARMA-5: • model prostorové optimalizace, který umožňuje ekonomickou, technologickou a ekologickou optimalizaci výrobní struktury daného podniku na základě externích výrobních podmínek a její prostorové rozmístění v podniku v závislosti na geografických, půdních a environmentálních předpokladech o prostředí, v němž se podnik nachází. Adekvátnost modelu realitě závisí na formulaci omezujících podmínek pro proměnné, které obsahují možnost výběru komodit na jednotlivých PB v závislosti - na přírodních podmínkách: výměra, lokalizace v zemědělském prostoru, nadmořská výška, kvalita půdy, míra erozní ohroženosti apod.; - na ekonomických podmínkách: hektarový výnos, náklady, ceny, podpory podle pravidel AP, zisk apod.; - na specifických podmínkách: systém hospodaření pro daný PB, produkce v podmínkách agro-envi, podmínky pro erozní ohrožení, výpočet a omezení bilance živin NPK apod. Poradenský systém FARMA-5 model ERO-1 pro klasifikaci erozního ohrožení Model ERO-1: Vyhodnocuje při modelování hospodaření zemědělského podniku změnu míry erozního smyvu na jednotkové ploše (na půdním bloku). Rovnice smyvu zemědělské půdy Pro posouzení míry ohroženosti půdních bloků erozí povrchovým odtokem se vycházelo z univerzální rovnice Wischmeier - Smith (tzv. rovnice USLE = Universal Soil Loss Equation), v modifikaci USLE 2D: G = R * K * L * S * C * P, kde v rámci zemědělského hospodaření je možné následujícími způsoby měnit hodnotu faktorů: • G průměrná roční ztráta půdy v t.ha-1.rok-1, • R faktor erozní účinnosti deště, nezávislý na zemědělské činnosti, • K faktor náchylnosti půdy k erozi, závislý na zemědělské činnosti z dlouhodobého hlediska (např. degradace půdy, hutnění vlivem obdělávání), • L faktor délky svahu, ovlivnitelný organizací pozemků, budováním mezí, cest, průlehů a aplikací jiných protierozních a protipovodňových opatření přerušujících svah, • S faktor sklonu svahu, nezávislý na zemědělské činnosti, případně závislý v malé míře, • C faktor ochranného vlivu vegetace, velmi závislý na zemědělské činnosti (výběr plodiny, vegetační období, použití podsevu apod.), • P faktor vlivu protierozních opatření, velmi závislý na zemědělské činnosti (způsob obdělávání, aplikace půdoochranných postupů). Při konstantních hodnotách faktoru R (průměrná hodnota 40) a faktoru P (P=1) lze vypočítat součin faktorů R, K, L, S, P pro každý blok a poté vynásobením hodnotou faktoru C - variantně pro navrhovanou plodinu - získat odhadovanou hodnotu míry erozního smyvu pro uvedený blok. Poradenský systém FARMA-5 model ERO-1 pro klasifikaci erozního ohrožení Vzhledem k tomu, že model nereflektuje zásahy do pozemku dá se v rámci pozemku suma součinů faktorů L, S, K, R a P považovat za konstantní. Změnou plodiny dochází potom pouze ke změně faktoru C, výsledná míra erozního smyvu je tak závislá pouze na modelové změně tohoto faktoru. Výsledná hodnota průměrného ročního erozního smyvu z bloku se v modelu FARMA-5 mění dle navrhované plodiny, tedy se změnou faktoru C. Pro import výsledků modelu ERO-1 do modelu FARMA-5 se pro každý podnik vytváří tabulka skládající se z identifikátoru bloku informace o erozním ohrožení vhodných opatřeních dle LPIS součinu faktorů L, S, K, R, P z rovnice USLE 21 24.03.2016 Poradenský systém FARMA-5 model EMI-IMI-DEP pro výpočet atmosférické depozice dusíku Model EMI-1: modeluje emise amoniaku (NH3) z počtu hospodářských zvířat a průměrného ročního emisního koeficientu pro jednotlivé druhy zvířat. Model IMI-1: k odvození atmosférické koncentrace amoniaku v různých vzdálenostech od zemědělského zdroje byl navržen model, který stanoví, jak se atmosférická koncentrace NH3 snižuje se vzdáleností od zdroje v závislosti na množství emisí NH3 ze zdroje, pravděpodobnosti rychlosti a směru větru, charakteru povrchu mezi zdrojem emisí NH3 a místem, pro které je modelována koncentrace amoniaku a následně suchá depozice amoniaku. Model DEP-1: Pro stanovení celkové depozice dusíku na pozadí v okolí podniků byl navržen model, kterým byla modelována celková depozice dusíku jako součet celkové mokré a suché depozice oxidovaných sloučenin dusíku (NOx, dusičnanů ve srážkách) a celkové mokré a suché depozice redukovaných sloučenin dusíku (NH3 a amonných iontů ve srážkách) v síti 1x1 km na území České republiky. Poradenský systém FARMA-5 propojení modelů FARMA-5, ERO-1 a EMI-IMI-DEP Propojením popsaných modelů, tedy modelu FARMA-5 modelu ERO-1 modelů EMI-IMI-DEP byl vytvořen poradenský systém FARMA-5, který umožňuje optimalizovat výrobní strukturu podniku snížit riziko erozního ohrožení a dosáhnout přijatelných hodnot bilance živin N, P, K v zemědělské půdě. Poradenský systém FARMA-5 implementace systému na zemědělský podnik Fungování poradenského systému FARMA-5 pro konkrétní zemědělský podnik lze popsat v následujících krocích: Krok 1: Z databáze LPIS se vygeneruje databáze půdních bloků (PB) spolu s dalšími informacemi jako jsou identifikace kultury (OP nebo TTP), příslušnost PB k výrobním oblastem, oblastem LFA, dále průměrná svažitost PB a přiřazení BPEJ k PB. Krok 2: Z informací v kroku 1 se vygeneruje systém 11 matic MAT1,…,MAT11 pro model FARMA-5. Krok 3: Pomocí modelu ERO-1 se vygeneruje matice parametrů erozní ohroženosti jednotlivých PB v závislosti na vybraných zemědělských komoditách. 22 24.03.2016 Poradenský systém FARMA-5 implementace systému na zemědělský podnik Krok 4: Pomocí modelů EMI-1, IMI-1 a DEP-1 a na základě lokalizace živočišné výroby do stájí a jiných zařízení ŽV se vygeneruje matice atmosférické depozice dusíku pro všechny půdní bloky podniku. Krok 5: Propojením modelu FARMA-5 s modelem RENT-4 a s databází BPEJ se vygeneruje matice produkčně ekonomických vstupů modelu pro každý PB a každou komoditu RV: hektarové výnosy, náklady, podpory a tržní ceny, dále pak úroveň hnojení N, P, K podle komodit. Krok 6: Zadá se výchozí výrobní strukturu podniku RV (podle PB) a ŽV pro celý podnik. Krok 7: Model FARMA-5 je připraven k optimalizaci výrobní struktury při respektování problematiky eroze (zadání ano/ne) a respektování vyváženosti bilance živin N, P, K s modelově odvozenou atmosférickou depozicí (zadání ano/ne). Poradenský systém FARMA-5 přínosy systému při aplikaci na podnik X Hlavním přínosem uplatnění poradenského systému FARMA-5 pro podnik X jsou optimalizace zisku podniku (výsledky modelu FARMA-5), při respektování ekologických kritérií snížení erozního ohrožení (výsledky modelu ERO-1) omezení nepříznivých bilancí živin N, P, K na základě výpočtu atmosférické depozice dusíku (výsledky modelů EMI-1, IMI-1 a DEP-1) v závislosti na úniku skleníkových plynů z ŽV. Výsledky výpočtů ekologické optimalizace jsou uvedeny v následující tabulce. Poradenský systém FARMA-5 ilustrace využití systému v podniku X Eroze Depozice N Vstup N Odběr N Bilance N Vstup P Odběr P Bilance P Vstup K Odběr K Bilance K t/ha kg N/ha kg N/ha kg N/ha kg N/ha kg P/ha kg P/ha kg P/ha kg K/ha kg K/ha kg K/ha Var. 1 - zadání: eroze=0, bilance NPK=0, zisk celkem 11 271 tis. Kč min na PB 0,00 10,85 21,32 0,00 -87,44 0,00 0,00 -64,33 0,00 0,00 -183,32 max na PB 44,36 28,54 214,32 157,87 143,97 10,00 74,33 -5,13 15,00 198,32 -7,92 průměr z. p. 4,18 13,96 122,72 87,43 49,25 8,57 34,74 -26,18 12,85 91,42 -78,57 Var. 2 - zadání: eroze=0, min na PB 0,00 max na PB 36,58 průměr z. p. 4,96 bilance NPK=1, zisk celkem 8 968 tis. Kč 10,85 33,89 42,86 1,16 2,56 28,54 138,60 100,12 50,00 10,00 13,96 86,89 61,74 39,11 6,68 12,46 41,66 23,49 -32,45 -5,13 -16,81 3,84 15,00 10,02 Var. 3 - zadání: min na PB max na PB průměr z. p. eroze=1, 0,01 3,87 1,68 bilance NPK=0, zisk celkem 10 106 tis. Kč 10,85 0,00 0,00 -8,35 0,00 28,54 196,18 164,87 160,11 10,00 13,96 109,67 78,94 44,70 8,06 0,00 75,03 30,75 -65,03 0,00 -22,70 0,00 15,00 12,08 Var. 4 - zadání: eroze=1, min na PB 0,01 max na PB 18,17 průměr z. p. 3,36 bilance NPK=1, zisk celkem 7 843 tis. Kč 10,85 3,13 16,78 1,16 1,43 28,54 135,31 98,43 50,00 10,00 13,96 78,72 57,57 35,11 6,28 3,85 41,49 21,64 -32,06 -2,27 -15,35 2,15 15,00 9,43 53,84 65,00 59,91 -50,00 -44,35 -49,89 0,00 -191,75 206,75 0,00 82,76 -70,67 19,93 64,92 56,33 -50,00 -17,56 -46,90 23 24.03.2016 Děkujeme za pozornost Za celý řešitelský tým RNDr. Ivan Foltýn, CSc. tel. 222 000 414, e-mail: [email protected] 24
Podobné dokumenty
číslo 102 - Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Z tohoto důvodu lze ekonomickou prosperitu celého zemědělství transformovat na
ekonomickou prosperitu jednotlivých zemědělských komodit. Prosperita zemědělských
komodit je analyzována na základě vý...
číslo 108 - Ústav zemědělské ekonomiky a informací
pravděpodobných směrů Společné zemědělské politiky EU (SZP) po roce 2013 na české zemědělství.
Modelový aparát, vytvořený v ÚZEI, sestává ze tří modelů: FARMA–4, RENT–4 a AENVI–2. FARMA-4
je model ...
Antweiler / zkrácená verze / 2012
ulice – dům – zahrada - krajina se logicky nabalením dalších
vrstev obytné zástavby vytrácí a vzniká sídelní kaše.
Dochází ke ztrátě volné krajiny. Jednou zastavěnou oblast již
těžko „odestavíme“. ...
11/2013 - Městský úřad Klecany
v ochranných pásmech distribuční soustavy Skupiny ČEZ. Energetici proto
upozorňují všechny vlastníky pozemků na to, aby v těchto dnech odstranili ze svých stromů či porostů větve, které zasahují do...