Příručka 2006/6 - Strojní linky pro plošný postřik
Transkript
Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha STROJNÍ LINKY PRO PLONÝ POSTØIK Prosinec 2006 Autoøi: Ing. Pavel Kovaøíèek, CSc. Ing. Zdenìk Abrham, CSc. Technická a grafická spolupráce: Vítìzslav Kadlec Ing. Marie Kováøová Vlasta Kocánová Vladimír Scheufler Marcela Vláková Lektoroval: prof. Ing. Miroslav Kavka, DrSc. Výsledky uvedené v publikaci byly získány pøi øeení výzkumného zámìru MZE0002703101 Výzkum nových poznatkù vìdního oboru zemìdìlské technologie a techniky a aplikace inovací oboru do zemìdìlství Èeské republiky. Tato publikace byla vydána na základì pokynu MZe è.j.45414/2005-13020 Odborná podpora poradenství, zamìøená na zákonné poadavky hospodaøení a dobrý zemìdìlský a ekologický stav v oblasti vyuívání zemìdìlských technologických systémù. © Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha 2006 ISBN 80-86884-18-X OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................................. 5 2 OCHRANA ROSTLIN ................................................................................................................... 6 2.1 Perspektivní pracovní postupy .................................................................................................. 7 2.2 Mechanizaèní prostøedky - legislativa........................................................................................ 8 3 POSTØIKOVAÈE ........................................................................................................................... 9 3.1 Konstrukèní øeení postøikovaèù................................................................................................. 9 3.2 Základní technologické èásti postøikovaèù ................................................................................ 11 3.3 Regulace dávkování .................................................................................................................. 14 3.4 Kapkové spektrum ................................................................................................................... 15 4 KVALITA PRÁCE POSTØIKOVAÈE .......................................................................................... 16 4.1 Faktory pùsobící na kvalitu práce postøikovaèe .......................................................................... 16 4.2 Úlet vìtrem a monosti jeho omezení ........................................................................................ 21 5 PROVOZNÍ NASAZENÍ POSTØIKOVAÈÙ ............................................................................... 25 5.1 Plán ochrany rostlin .................................................................................................................. 25 5.2 Provozní poadavky na postøikovaèe........................................................................................ 26 5.3 Postup pøi seøizování postøikovaèe............................................................................................ 26 6 TECHNOLOGICKÉ LINKY NA OCHRANU ROSTLIN ........................................................... 30 6.1 Zásady a postup sestavení strojní linky...................................................................................... 30 6.2 Doporuèené soupravy a strojní linky ......................................................................................... 30 6.3 Vyuití a ekonomika strojních linek ........................................................................................... 31 6.4 Hodnocení strojních linek ......................................................................................................... 31 7 LITERATURA .............................................................................................................................. 34 PØÍLOHA 1 Pøehled vybraných zákonù a vyhláek, které souvisejí s problematikou ochrany rostlin ..................................................................................................................................... 35 PØÍLOHA 2 Technické a technologické poadavky na mechanizaèní prostøedky ....................................................... 36 PØÍLOHA 3 Strojní linky pro polní postøik ............................................................................................................... 38 1 ÚVOD Celosvìtová snaha sniovat v zemìdìlské výrobì náklady a co nejménì zatìovat ivotní prostøedí ovlivòuje pøedevím poadavky na pøípravky pro ochranu rostlin a jejich aplikaci. V poadavcích na postøikovaèe i techniku aplikace prostøedkù pro ochranu rostlin se stalo prvoøadým cílem zmírnit nepøíznivý dopad chemických látek na ivotní prostøedí. Zemìdìlské produkty se na trhu uplatní pouze za podmínky, e nebudou obsahovat neádoucí látky. Lze pøedpokládat, e v blízké budoucnosti budou k dispozici technické prostøedky a postupy, které umoní rychle a levnì testovat pøítomnost neádoucích látek jak v produktech rostlinné výroby, tak i v krmivech nebo potravinách pøi vstupu do trního obìhu. Minimalizaci dávek chemických prostøedkù se zárukou jejich dostateèné úèinnosti umoní jen stroje se spolehlivým a pøesným ploným dávkováním. Práce tìchto strojù probíhá v pøírodních podmínkách s rozmanitými ruivými faktory. Precizní aplikace je moná jen pøi definovaných provozních podmínkách. Cílem této èásti publikace je struèné seznámení s poadovanými funkcemi ploných postøikovaèù ochrany rostlin, s parametry strojù, s vymezením rozsahu ruivých provozních faktorù pro pouití postøikovaèù, s jejich typickým zaøazením do strojních linek a s ekonomickými podmínkami vyuití. 5 2 OCHRANA ROSTLIN Základním pøedpokladem vèasného ochranného zásahu proti chorobám, kùdcùm a plevelùm je dùsledný a pravidelný monitoring stavu porostu. Pìstitel musí rozpoznat, zda se jedná o pokození rostlin kùdci èi chorobami, nebo pokození rostlin pøírodními vlivy, nesprávnou výivou apod. (nezøídka se tyto vlivy i kombinují). Musí stanovit míru napadení porostu a rozhodnout se pro ochranné opatøení, které by mìlo být úèinné ale i ekonomicky zdùvodnìné. Biologická ochrana Biologická ochrana spoèívá ve vyuití pøirozených nepøátel kodlivých èinitelù rostlin. Výhoda biologického boje spoèívá v nulovém riziku pokození plodiny (zpùsobeným pøípadným nevhodným chemickým zásahem) a nenaruení ekologické rovnováhy, protoe i tato poèetná skupina pøirozených nepøátel kùdcù mùe být pøi chemickém zásahu zahubena. Souèástí biologického boje proti konkrétním kùdcùm, nìkterým houbovým chorobám a proti hlodavcùm je i pouití nìkterých mikroorganismù (hub, bakterií a té virù). Mechanická ochrana Mechanická ochrana patøí mezi základní zpùsoby boje proti kodlivým organismùm. Patøí sem pøedevím okopávání a pleèkování porostu, dále pak pouívání reflexních lepivých pásù, feromonových lapákù apod. Nìkteré dalí zpùsoby, napø. spalování rostlinných zbytkù, odstraòování nemocných rostlin, ruèní sbìr napadených èástí rostlin pøípadnì ruèní sbìr kùdcù se ve velkovýrobì pouívají jen okrajovì. Integrovaná ochrana rostlin Integrovaná ochrana je systém regulace kodlivých èinitelù, který vyuívá vechny ekonomicky, ekologicky i toxikologicky pøijatelné metody pro udrení kodlivých organismù pod prahem hospodáøské kodlivosti s pøednostním zámìrným vyuitím pøirozených omezujících faktorù. Zásadou integrované ochrany je co nejvíce zachovat ekologicky vyváené spoleèenství organismù a zasahovat proti kodlivým organismùm v okamiku, kdy nièivost kodlivých organismù zaèíná dosahovat ekonomických prahù kodlivosti. K tomu úèelu vyuívá vechny dostupné poznatky a metody, biologické a agrotechnické zpùsoby ochrany, znalost vztahù mezi rostlinami a kodlivými èiniteli, znalost biologie nejen kodlivých organismù, ale i jejich pøirozených nepøátel. Vyuívání integrované ochrany rostlin podstatnì sniuje riziko pokození ivotního prostøedí. Chemická ochrana Chemická ochrana je v souèasné dobì nejvíce uplatòovaná a nejúèinnìjí. Spoèívá v cíleném uplatòování chemických pøípravkù proti jednotlivým druhùm nebo skupinì kodlivých organismù. Její hlavní výhodou je rychlost zásahu, výbìr vhodného pøípravku a operativní pøizpùsobení dávky a koncentrace. Porosty je nutné pravidelnì kontrolovat a evidovat výskyt konkrétních chorob a kùdcù. K monitoringu se vyuívají feromonové nebo optické lapáky, signalizaèní zaøízení a vyuívají se rovnì teplotní modely vývoje kodlivých organismù. Hlavní zásady: - chemickou ochranu provést neprodlenì, jakmile dojde k pøekroèení prahu hospodáøské nebo ekonomické kodlivosti v porostech, - pouívat jen povolené chemické pøípravky, pøednostnì pouívat pøípravky s nízkou toxicitou, etrné k ivotnímu prostøedí, selektivní pøípravky, - dávky chemických pøípravkù pouívat v rozmezí doporuèené koncentrace, s pøihlédnutím k souèasným místním podmínkám, - vyuívat kvalitní aplikaèní techniku, pouívat smáèedla, vyuívat monosti míchání rùzných druhù chemických pøípravkù, i s nìkterými hnojivy, - chemické pøípravky, je-li to moné, støídat, aby se v co nejvìtí míøe zamezilo pøípadné rezistenci na jeden druh pøípravku. Hlavní nevýhodou chemické ochrany je její nepøíznivý vliv na pøírodu a ivotní prostøedí. Pøípravky na chemickou ochranu rostlin V souèasnosti se vyrábí a dodává celá iroká kála pøípravkù na chemickou ochranu rostlin. Nejèastìji pouívané pøípravky jsou pesticidy, které se podle biologické pùsobnosti dìlí na: - herbicidy (pøípravky proti plevelùm), - insekticidy (pøípravky proti kodlivému hmyzu), - fungicidy (pøípravky proti houbovým chorobám). Herbicidy Herbicidy se z hlediska úèinku rozdìlují na neselektivní (totální) a selektivní (výbìrové). Neselektivní herbicidy nièí témìø vechnu rùstovì aktivní vegetaci, ale zpravidla nezabírají na semena a vegetativní orgány rostlin. Selektivní herbicidy vyuívají morfologické rozdíly mezi kulturní a plevelnou rostlinou (napø. odliné postavení a tvar listù, odìní rostliny, zpùsob uloení vegetaèního vrcholu, rozdílná hloubka koøenù, vývojová fáze rostlin apod.) a pùsobí tak, e likvidují plevele a nepokozují kulturní rostliny. 6 Herbicidy dále dìlíme podle pùsobnosti na herbicidy kontaktní (té dotykové), nièící pouze nadzemní èásti rostlin zasaené postøikem a na herbicidy systémové (té systemické), nièící nadzemní i podzemní èásti rostlin. V tomto pøípadì je pøípravek rostlinou vstøebán a rozveden vodivými pletivy v celé rostlinì. Podle doby aplikace se dìlí na preemergentní (pouívané po zasetí pøed vzejitím plodiny) a na postemergentní (pouívané na ji vzelé plodiny). K herbicidùm pøiøazujeme i defolianty (urychlují opad listù) a desikanty (zpùsobují vysuení rostliny). Úèinnost pesticidù je mono zvýit pomocí nìkterých pomocných látek. Jsou to napø. aditiva (pøípravky pro zlepení smáèivosti postøikových kapalin), adheziva (zlepují pokrytí a pøíjem postøikové kapaliny, prodluují úèinnost pøípravku, pomáhají zabraòovat pøedsklizòovým a sklizòovým ztrátám semene, napøíklad øepky, hrachu, sluneènice, cibule, trav a brukvovitých), adjuvanty (látky zesilující pronikání herbicidu do pletiv plevelù). Nìkteré pesticidy se dají mezi sebou kombinovat. Kombinace jsou ekonomicky výhodné a docílíme irího úèinku pùsobení na kodlivé organismy. Mohou se vak mísit jen pøípravky, které spolu chemicky nereagují a neovlivòují se fyzikálnì. Kombinace dvou nebo více pøípravkù mohou rovnì pùsobit toxicky na oetøovanou plodinu. Pro aplikaci pesticidù je nezbytné dbát dùslednì doporuèení a návodù výrobce a pouívat metodické pøíruèky na ochranu rostlin. Pesticidy se mohou kombinovat i s nìkterými tekutými hnojivy. Známá a èasto pouívaná je kombinace s tekutým hnojivem DAM 390, které výraznì zvyuje úèinnost herbicidù. Úloha Státní rostlinolékaøské správy Odpovìdným úøadem za výkon na úseku rostlinolékaøské péèe s pùsobností na území Èeské republiky je Státní rostlinolékaøská správa (SRS). Podle ustanovení zákona è. 326/2004 Sb. vykonává pùsobnost ve vìcech ochrany rostlin a rostlinných produktù, pøípravkù a dalích prostøedkù na ochranu rostlin, mechanizaèních prostøedkù pouívaných k ochranì rostlin, rostlinolékaøského dozoru a øízení ve vìcech rostlinolékaøské péèe. Dále - mimo jiné - naøizuje mimoøádná rostlinolékaøská opatøení a v této souvislosti øeí krizové situace, provádí opatøení proti zavlékání a roziøování kodlivých organismù, popøípadì invazních kodlivých organismù, zabývá se odbornými rostlinolékaøskými èinnostmi a odborné zpùsobilosti k jejich výkonu. SRS dále sleduje výskyt kodlivých organismù vèetnì invazních kodlivých organismù a poruch na pozemcích a v objektech, kde se pìstují, skladují nebo zpracovávají rostliny nebo rostlinné produkty, vyhodnocuje informace o neádoucích úèincích registrovaných pøípravkù a dalích prostøedkù, zabezpeèuje a provádí rostlinolékaøskou diagnostiku. Vydává periodikum Vìstník SRS, v nìm zveøejòuje informace o dokumentech z oblasti rostlinolékaøské péèe, informace o výskytu kodlivých organismù, pøehledy o registraci pøípravkù a dalích prostøedkù, pøehledy provozovatelù kontrolního testování mechanizaèních prostøedkù a jiné významné informace pro veøejnost (podrobnìjí informace na www.srs.cz). Metodická pøíruèka na ochranu rostlin Praktickou a nepostradatelnou pomùckou pro ochranáøe (ale i pro zahrádkáøe a jiné uivatele) je Metodická pøíruèka pro ochranu rostlin. Pøíruèku vydává Odbor prostøedkù ochrany rostlin SRS. Pro úèelnou ochranu rostlin je dále nezbytný Seznam registrovaných pøípravkù na ochranu rostlin zveøejòovaný ve Vìstníku SRS. Aktualizovaný Seznam registrovaných pøípravkù je vydávaný kadý rok. Pro oblast ochrany rostlin platí celá øada zákonù a vyhláek. Pøehled vybraných zákonù a vyhláek, které souvisejí s problematikou ochrany rostlin je uveden v pøíloze 1. Insekticidy Insekticidy s pøímým toxickým úèinkem na hmyz mohou být podle zpùsobu úèinku systemické (pøípravek vnikne do rostliny a uèiní ji pro hmyz jedovatou po dobu a nìkolika týdnù), dále jsou insekticidní pøípravky dotykové, poerové a dýchací. Vìtina tìchto pøípravkù pùsobí zpravidla kombinovaným zpùsobem. Dodávají se rovnì nìkteré insekticidy, které nemají pøímý toxický úèinek na hmyz (napø.: repelenty (látky odpuzující hmyz a zvìø), deterenty (látky, které znechucují hmyzu potravu, zabraòují mu v poeru), atraktanty (pùsobí na bázi feromonù, lákají hmyz do jednoduchých likvidaèních pastí) a chemosterilanty, jen jsou urèené ke sterilizaci hmyzích sameèkù. 2.1 Perspektivní pracovní postupy Vývoj techniky pro chemickou ochranu rostlin sleduje soubìnì dva smìry. První smìr vyuívá souèasných strojù doplnìných zdokonalenými principy jejich ovládání a kontroly èinnosti, aby se na celém pozemku urèeném k oetøení dosáhlo rovnomìrné aplikace pøípravku v míøe nutné pro jeho dostateènou úèinnost. Druhým, vzdálenìjím cílem je oetøovat jen ta místa na pozemku, kde se nachází kodlivý èinitel. Na zbývající ploe aplikaci neprovádìt vùbec nebo pouít pouze nií preventivní dávku chemického pøípravku. Fungicidy Fungicidy rozdìlujeme podle úèinnosti do dvou skupin: dotykové (kontaktní) a systemické (mohou pùsobit a nìkolik týdnù). Nìkteré fungicidy mají rovnì rùstovì regulaèní efekt. 7 Lokálnì diferencované oetøování v rámci pozemku Pøi pouívání herbicidù v boji proti plevelùm se zaèínají vyvíjet postøikovaèe se systémem on line, u nich se pøímo bìhem práce na poli snímá barevný obraz oetøované plochy. Obraz se pøenáí do palubního poèítaèe, který jej analyzuje a podle barvy, obrysù, tvaru a textury listù odlií kulturní plodinu od plevele. Postøik se provádí jen na té èásti postøikového zábìru a po dobu, aby zasáhl plochu, na které systém plevel registruje. Podobná metoda se pouívá pøi pøihnojování kapalnými dusíkatými hnojivy, kdy èidla reagují na zastoupení zelenì na hodnocené ploe (mnoství chlorofylu). Dalí progresívní systém vychází z pøedpokladu, e kodlivý èinitel se v kulturách nevyskytuje ojedinìle, ale v tìch lokalitách pozemku, kde jsou pro nìho nejvhodnìjí podmínky. Dnes jsou ji ovìøeny metody multispektrální analýzy svìtla odraeného porostem (napø. pøi leteckém snímání). Metody jsou schopny rozliit plodinu, rozliit barvou a vzrùstem se odliující lokality s plevelem nebo jiné anomálie ve zdravém porostu. Zpracují je do digitální i grafické mapové informace, kterou mùeme uchovávat a vyuívat pro øízení následné èinnosti strojù. Podle vytitìných map musí potom specialista pozemnì dohledat vyznaèená místa, identifikovat pøesnou pøíèinu a pøiøadit potøebná nápravná opatøení. Dùvodem proè tyto informace nezískávat pozemním pozorováním, je jeho èasová nároènost. Výkonnost specializovaného odborníka pøi pochùzce po pozemcích je pøi informativní prohlídce 10 ha.h-1, pøi mapování lokalit 1 ha.h-1. Pøitom získání informace se musí uskuteènit v dobì rychlého vegetaèního vývoje rostlin a její aktuálnost je u nìkterých typù zásahù jen 2 a 4 dny. I kdy finanèní pøínos dosaený úsporou chemického pøípravku nahradí náklady na pozemní mapování, nelze je provádìt celoplonì z èasových dùvodù. Systém pozemního prùzkumu lze pouít pouze za pøedpokladu, e prùzkumník pøi pochùzce a následnì i postøikovaè má i informaci o tom, kde se na pozemku nachází. Pro tento úèel nael vyuití druicový navigaèní systém GPS, jeho polohová pøesnost do ± 10 m i za nepøíznivých podmínek je pro tento úèel dostateèná. Palubní poèítaè si podle okamité polohy na pozemku nalezne øídící data odpovídající shodným souøadnicím a zvolí postøik s plnou nebo se sníenou preventivní dávkou, popøípadì jej uzavøe. V souèasné dobì se vìtina zásahù provádí konvenèními plonými postøikovaèi. 2.2 roèním vyuitím stává bìným i doplòkové vybavení. Usnadòuje práci obsluhy, pøispívá k zvýení kvality zásahu a hygieny práce. Ø Mezi nejbìnìjí lze poèítat míchací zaøízení chemických prostøedkù. Pøíprava postøikové jíchy bez tohoto zaøízení je pomalá a je pøi ní zvýené nebezpeèí zasaení obsluhy nebo kontaminace pùdy koncentrovanými chemickými pøípravky. Pro pøípravu premixu (pøedøedìní koncentrátu postøikovým médiem) se zaøízení spoutí na paralelogramu tìsnì nad zem, obsluha manipuluje s pøípravky pod úrovní pasu. Souèástí zaøízení je tryska na vyplachování distribuèních obalù. Ø Dálkové ovládání uzavíracích ventilù postøiku (i pro jednotlivé sekce) a krticího ventilu pro nastavení pracovního tlaku. Pokud obsluha se strojem pracuje soustavnì po celou sezónu, stává se samozøejmostí. Ø Pøetlaková kabina s filtroventilaèním zaøízením. Ø Monitorovací zaøízení - zpracovává údaje èidel o ujeté dráze a pracovním tlaku nebo prùtoku a zobrazuje na monitoru okamité hodnoty pracovní rychlosti, hektarové dávky, pracovního tlaku, zpracovanou plochu z náplnì zásobní nádre i jiné. Kromì toho zaznamenává i denní a celkové údaje o provedené práci. Jsou to -celková doba provozu postøikovaèe, doba aplikace, objem aplikované jíchy, celková oetøená plocha a dalí. Pro instalaci zaøízení je podmínkou dálkové ovládání uza vírání postøiku a jednotlivých sekcí. Pro stroje urèené pro práci v oblasti slueb monitorovací zaøízení umoòuje oddìlený záznam dat pro jednotlivé pozemky do pamìti a získaná data pøenést do kartotéky honù v centrálním poèítaèi. Evidence chemických zásahù je povin ná. Ø Øídící poèítaèová jednotka plní výe zmínìné monitorovací funkce a udruje nastavenou hektarovou dávku na konstantní úrovni nezávisle na pracovní rychlosti. Ø Zaøízení pro oznaèování pracovního zábìru se u postøi kovaèù dodává pouze na pøání. Pro preemergentní zásahy a plodiny bez kolejových meziøádkù je bìnì vyuívaný pìnový znamenák. Od roku 2004 bývá zastoupen zaøízením, které vyuívá prostorovou navigaci pomocí GPS. Ø Podpora postøiku pøídavným vzduchem - zaøízení, které omezuje pùsobení jízdního vìtru a dodává energii kapièkám z trysek ve fázi prùniku do porostu. Umoòuje zvýení pracovní rychlosti postøikovaèe do 12 km.h-1, pøi oetøování plodin fundicidy a insekticidy zvyuje pokryvnost a úèinnost zásahu. Zemìdìlce by vak mìla zajímat i problematika oprav a udrování provozuschopného stavu. Opravy postøikovaèù se bìnì provádìjí výmìnou kvalitativnì a konstrukènì odpovídajících komponent, i kdy nejsou od pùvodního výrobce. Tato skuteènost není pøekákou pro provozování postøikovaèe nebo pøi jeho testování. Po kadé zmìnì (kromì výmìny celé sady trysek shodné velikosti a typu) je vak nutné zopakovat test stroje. Mechanizaèní prostøedky - legislativa Technické poadavky na mechanizaèní prostøedky na ochranu rostlin Základní podmínky pro mechanizaèní prostøedky na ochranu rostlin jsou uvedeny ve vyhláce Ministerstva zemìdìlství è. 334/2004 Sb. ze dne 4. kvìtna 2004 o mechanizaèních prostøedcích na ochranu rostlin. Pøehled tìchto poadavkù je uveden v pøíloze 2. Kromì tìchto poadavkù se u postøikovaèù s vysokým 8 3 POSTØIKOVAÈE 3.1 Konstrukèní øeení postøikovaèù Z hlediska agregace postøikovaèe jsou u nás rozíøeny postøikovaèe nesené na tøíbodovém závìsu traktoru, návìsné a samojízdné. Nesené postøikovaèe U nesené verze musí splòovat vechny funkèní nároky na podvozek traktor. Nesená modifikace (obr. 1) pøevládá u strojù se zásobní nádrí do 1000 l a s pracovním zábìrem pod 15 m. Odpadá zde vlastní podvozek, který zvyuje cenu návìsného stroje této velikostní øady minimálnì o 70 a 100 %. Dalí výhodou vedle ceny stroje je vysoká manévrovací schopnost. Traktor vak musí mít mìnitelný rozchod kol alespoò na 1500 nebo 1800 mm pro práci v øádkových kulturách a v kolejových meziøádcích obilovin. Vìtí kapacita zásobníku neseného postøikovaèe si vyaduje agregaci s traktory vyích výkonových tøíd kvùli zachování podmínky øiditelnosti a únosnosti pneumatik. Negativním dùsledkem vyí hmotnosti soupravy je nadmìrné utuování pùdy a vyí mìrná spotøeba nafty. Obr. 2 Návìsný postøikovaè 3200 l, pracovní zábìr 24 m Moderní verze mají nastavitelný rozchod kol. Pokozování porostu pøi otáèení na souvrati stopou vyboèující ze stopy traktoru lze odstranit umístìním kloubu na pøipojovacím závìsu stroje doprostøed rozvoru mezi zadní nápravou traktoru a nápravou postøikovaèe nebo pouitím øízené nápravy postøikovaèe (obr. 3). Obr. 1 Nesený postøikovaè 1200 l, pracovní zábìr 18 m, vybavení pøídavným vzduchem Hardi Twin Obr. 3 Technické øeení pøipojení návìsného postøikovaèe s omezením pokození porostu pøi otáèení Návìsné postøikovaèe U návìsného postøikovaèe umoòuje vlastní podvozek zvýit uiteènou hmotnost nádre a umístit na stroj pøídavné zaøízení (nádr na oplachovou vodu, zaøízení pro postøik s podporou vzduchu). Pro práci v kolejových meziøádcích obilnin a v okopaninách mùeme pouít u traktoru kultivaèní kola bez nebezpeèí pøetíení pneumatik, rozloení hmotnosti soupravy na dalí nápravu zmenuje hloubku stopy a utuení pùdy. Pouívají se kola o velkém prùmìru 44" nebo 48", která mají mení valivý odpor a nií mìrné tlaky na pùdu. Zároveò zvyují svìtlost podvozku (obr. 2). S jedineèným øeením systému øízení nápravy postøikovaèe pøila firma HARDI patent Pending (obr. 4a). Trapézové zavìení vleèené nápravy postøikovaèe zmenuje polomìr otáèení soupravy, zvyuje její stabilitu pøi otáèení, postøikový rám je jetì v prùbìhu otáèení (obr. 4b) kolmo na øádky, proto se neovlivòuje dávka aplikovaná pod konci ramen. 9 Obr. 4 Trapézové zavìení vleèené nápravy postøikovaèe - a (fa HARDI, patent Pending) umoòuje kopírování stropy traktoru a zlepuje kinematiku pohybu postøikového rámu pøi otáèení sou pravy na souvrati - b Nezanedbatelnou výhodou u návìsné modifikace je vyí provozní pohotovost. Vìtinou je pøipojení stroje snazí ne u neseného stroje. Samojízdné postøikovaèe Tato modifikace shrnuje výhody obou pøedchozích (obr. 5). Navíc speciální konstrukce rámu a náprav umoòuje velkou svìtlost stroje nad 0,9 m, která je nutná napø. pro desikaci plodin pøed sklizní apod. Samojízdné podvozky umoòují výmìnu kol. Pro chemické zásahy v obilovinách na jaøe za ménì pøíznivých podmínek a pro zásahy pøedosevní se montují iroké nízkotlaké nebo flotaèní pneumatiky, pro práci v porostech zase kultivaèní kola. Renomované firmy dodávají podvozky se standardním øízením (obr. 6a), s øízením vech kol (obr. 6b), kdy zadní kola kopírují stopu pøedních, nebo i s vyosením zadní nápravy (obr. 6c ) pro práci na svahu po vrstevnici - eliminuje ujídìní ze svahu. Vysoké poøizovací cenì (3 mil. Kè a více) musí odpovídat i roèní vyuití (nad 6000 ha.rok-1). Obr. 5 Samojízdný postøikovaè 5000 l, pracovní zábìr 24 m Obr. 6 Schematické znázornìní standardního systému øízení - a; øízení vech kol - b; posunutí osy jízdy zadní nápravy - c 10 3.2 Základní technologické èásti postøikovaèù Zásobní nádr Zásobní nádre se ji vyrábìjí umìlohmotné nebo laminátové. Tvarovány jsou tak, aby v nich nemohly vznikat úsady. Sací potrubí èerpadla je vyvedeno z prohloubení ve spádovaném dnu nádre, aby v nádri nezùstával nevyèerpatelný zbytek jíchy ani na svahu. Technologicky nevyprázdnitelný zbytek v nádri je pøedpisy omezen, v praxi jeho objem nepøevyuje podle velikosti nádre 5 a 15 l. Pro informaci obsluhy musí být nádr vybavena stavoznakem objemu naplnìní se stupnicí. Nádr je v horní èásti opatøena kontrolním a plnícím otvorem o minimální svìtlosti 300 mm. Musí být opatøen dobøe tìsnícím víkem zajitìným proti náhodnému otevøení a ztrátì. Proti vniknutí vìtích neèistot do nádre je v plnícím otvoru vloeno síto ve tvaru koe. Postøikovaèe jsou vybaveny pøídavnou nádrí na èistou technologickou vodu o objemu cca 10 % zásobní nádre. Po ukonèení práce postøikovaèe slouí èistá technologická voda k vypláchnutí zásobní nádre a rozvodù postøikovaèe, øedìní technologického zbytku jíchy i vnìjí hrubou asanaci (obr. 7). Ve je moné provádìt na poli, kde je nejmení nebezpeèí úniku kontaminované vody do vodoteèí nebo kanalizace. Obr. 7 Moderní postøikovaè je vybaven tlakovou støíkací pistolí k provedení hrubé vnìjí asanace stroje pøímo na poli Míchání Míchání obsahu nádre je nutné pøi pøípravì postøikové jíchy a po krátkodobém pøeruení postøiku, u nerozpustných pøípravkù vytváøejících emulze a suspenze i v prùbìhu aplikace. U postøikovaèù pøevládá hydraulický zpùsob míchání jíchy v nádri. Pouívá se míchacích trysek s ejektorovou hubicí nebo rozvodné trubky s tryskami umístìné nade dnem nádre. Pro zvýení míchání pøi pøípravì jíchy je èasto vøazen dru- hý míchací rozvod s velkými a úèinnými tryskami, èasto oznaèovaný jako tlakové míchání. Ten je napájen samostatným pøívodem pouze pøi uzavøeném postøiku celého postøikového rámu. Èasto je vyuíván i pro výplach zásobní nádre èistou vodou po ukonèení postøiku. Filtrace Velká pozornost je vìnována èistotì postøikové jíchy. Neèistoty v jíe nebo patnì rozmíchané prákové pøípravky ucpávají trysky. Tím se zhoruje, èasto a nepøípustnì, kvalita zásahu. Èitìní trysek zpùsobuje prostoje postøikovaèe. Jícha pøed pøíchodem do trysek prochází a 5 filtry (obr. 8). Koem v plnícím otvoru se sítem o svìtlosti 1 mm, sacím filtrem 0,4 mm pøed èerpadlem, tlakovým ve výtlaku èerpadla a sítkem v tìlese trysky. Poslední dva stupnì filtrace mají výmìnné vloky, svìtlost jejich sít se øídí podle parametrù pouitých trysek. Obr. 8 Pìtinásobný filtraèní systému postøikovaèù firmy RAU 1a,b - hrubá filtrace v plnícím nebo sacím koi; 1c - síto v nádri mísicího zaøízení; 2, 3 - sací filtr s hrubým sítem; 4 - tlakový filtr se zpìtným proplachováním a vymìnitelnými síty; 5 - filtr v dráku trysek Vechny filtry na postøikovaèi (vèetnì sacího) musí umonit èistìní i v pøípadì zcela naplnìné zásobní nádre, ani by uniklo více jíchy, ne je ve vlastním tìlese. Tlakový filtr je samoèistící. Jeho konstrukce umoòuje prùtok èásti jíchy z primární strany síta zpìt do nádre. Tím se odnáejí hrubí èástice, èasto patnì rozputìného prákového pøípravku, a nehrozí zanesení filtru. 11 Èerpadlo Èerpadlo dopravuje pøi postøiku jíchu pod potøebným tlakem do trysek. Kromì toho je vyuito i pro plnìní zásobní nádre vodou, pøi rozpoutìní pøípravkù a pøípravì postøikové jíchy, pro hydraulickou homogenizaci obsahu zásobní nádre a u strojù s pøídavnou nádrí na oplachovou vodu i pro asanaci nádre a rozvodù jíchy po ukonèení aplikace. U postøikovaèù se pouívají èerpadla hydrodynamická (vìtinou jednostupòová radiální odstøedivá) a hydrostatická (nejrozíøenìjí jsou membránová a pístová). Odstøedivé èerpadlo Odstøedivá èerpadla jsou lacinìjí, pracují s maximálním tlakem do 500 kPa. Charakteristika prùtoku v závislosti na otáèkách má kvadratickou závislost, proto synchronizace dávky v závislosti na pracovní rychlosti lze docílit jen ve spojení s øídícím poèítaèem. Dosahují vysokých prùtokù, co je výhoda pøi plnìní postøikovaèe. Pracují s dostateènou úèinností pouze pøi vyích otáèkách (nad 1500 min-1), proto jsou pohánìna hydromotorem nebo vývodovou høídelí traktoru pøes pøevod dorychla. Hydrostatické èerpadlo Hydrostatická èerpadla se èasto oznaèují jako objemová. Patøí mezi nì pístová, plunrová, membránová a zubová èerpadla. Jejich prùtok má témìø pøímo úmìrnou závislost na otáèkách. Této výhody se uívá pøi pohonu od kola postøikovaèe, kdy je zmìnou otáèek èerpadla øízen prùtok dodávaný èerpadlem, a tím i hektarová dávka automaticky regulována (synchronizována) s pracovní rychlostí. U postøikovaèù s pohonem èerpadla od kola musí být pro vedlejí operace postøikovaèe - plnìní nádre atd., vøazeno jetì pomocné èerpadlo. Pøi pohonu objemového èerpadla konstantními otáèkami (v závislosti na otáèkách motoru) mùe být dodávaný objem øízen regulací zdvihu pístu. Bez této regulace je hektarová dávka synchronizována s pracovní rychlostí jen v rámci zaøazeného rychlostního stupnì traktoru. Nespornou výhodou membránových èerpadel je oddìlení pohyblivých mechanických èástí membránou od jíchy, která má èasto korozívní a abrazívní úèinek. Jejich spolehlivost a ivotnost je vysoká. Konstruují se s 2 a 6 hvìzdicovitì uloenými membránovými hlavami. Dosahují pracovního tlaku od 1,0 do 2,0 MPa pøi objemové výkonnosti do 320 l.min-1. Postøikovací rám Na rámu postøikovaèe je umístìný rozvod postøikové jíchy s tryskami. Jeho íøka odpovídá násobku modulu pracovních zábìrù strojù pro setí a oetøování plodin (3 m). U nás se nejbìnìji pouívá 12, 18 a 24 m. Má splòovat tyto funkce: skládání z pracovní do pøepravní polohy a zpìt výkové nastavení trysek do pracovní polohy u pracovních zábìrù nad 6 m jitìní proti pokození pøi nárazu na pøekáku, která se nachází ve vzdálenosti do 10 % pracovního zábìru od konce ramene (po minutí pøekáky se automaticky vrátí do pùvodní polohy) u vìtích zábìrù nad 12 m je stabilizován rovnobìnì s povrchem pozemku, dnes nejèastìji výkyvným dvojitým lichobìníkovým zavìením. Postøikový rám patøí mezi nejnamáhanìjí èásti stroje. Pouívají se lehké pøíhradové konstrukce z uzavøených tenkostìnných ocelových profilù. Výka postøikového rámu nad oetøovanou plochou a jeho pohyb ve vertikální i horizontální rovinì výraznì ovlivòují místní hektarovou dávku. Optimální výka u tìrbinových trysek s úhlem rozptylu 110° je 0,5 m, s úhlem 80° 0,7 m. Pøi mení výce se rozptylové obrazce jednotlivých trysek nedostateènì pøekrývají, zhoruje se pøíèná nerovnomìrnost rozptylu. Naopak zvìtením výky je zvýené nebezpeèí úletu. Rychlý pohyb trysky ve svislé rovinì smìrem dolù zpùsobuje místní pøedávkování a naopak. Proto se u postøikovaèù pouívá výkyvné zavìení postøikových ramen. Pøi pøejezdu nerovností se rám stabilizuje svou setrvaènou hmotností. Dvojnásobné výkyvné zavìení pøi stranovém zajitìní v rovinì tìitì ramen (svahová poloha) pùsobí shodnì i na svaitých pozemcích. U aktivnì stabilizovaných postøikových rámù mìøí na ramenech umístìná èidla vzdálenost od oetøovaného povrchu. Podle jejich údajù jsou hydraulicky nastavována do vodorovné polohy s aplikaèní plochou. Rozvod postøikové jíchy Rozvod postøikové jíchy je sloen ze spojovacích hadic, potrubí, armatur, drákù trysek, bezpeènostního pøetlakového ventilu a ovládacích ventilù. Propojuje jednotlivé funkèní èásti postøikovaèe a umoòuje obsluze pomocí ovládacích ventilù spoutìt jednotlivé funkèní okruhy postøikovaèe - plnìní nádre vodou, pøípravu postøikové jíchy (tzn. pøimísení chemických pøípravkù a jejich homogenizaci v nádri), postøik, popøípadì i vyplachování potrubí a nádre pøed ukonèením práce nebo pøi zmìnì pøípravku. Napájení trysek u ploných postøikovaèù je èlenìno minimálnì na dvì èásti - sekce o shodné íøce. Trysky jsou umístìny v dráku trysek. Na jedné sekci jsou bìnì napájeny spoleèným prùchozím potrubím s dostateènou svìtlostí, aby i nejvìtí pouívané trysky pracovaly se stejným tlakem. Souèástí dráku trysek je poslední stupeò filtrace. Hustota síta se urèí podle poadavku výrobce pouitých trysek. Druhým prvkem integrovaným do dráku je ventil proti odkapávání jíchy. U pruinových ventilù se postøik pøi sníení tlaku pod 70 a 80 kPa pùsobením tlaku pruiny automaticky uzavøe. U pneumaticky uzavíraných ventilù se trysky ovládají tlakovým vzduchem. Elektropneumatické ovládací ventily pro jednotlivé sekce jsou umístìny pøímo na postøikovém rámu (obr. 9). 12 Obr. 9 Schéma rozvodù postøikovaèe od firmy Dammann s cirkulací postøikové jíchy a pneumatickým zavíráním trysek v jednotlivých sekcích Pneumatické zavírání postøiku trysek lze povaovat za bezúkapové, kromì toho umoní rozvodový systém se stálou cirkulací postøikové jíchy, pøi kterém je na kadé trysce po celou dobu postøiku konstantní pracovní tlak. Tryska se na drák pøipevòuje pøevleènou maticí s bajonetovým uchycením, které zajiuje stabilní polohu tìrbinových trysek k postøikovému rámu. Trysky Trysky pouívané na ploných postøikovaèích podle energetického zpùsobu rozptylu se dìlí na hydraulické, mechanické (rotaèní) a pneumatické. Mezi trysky vyuívající hydrostatické energie kapaliny pøed tryskou patøí kuelové, víøivé, tìrbinové, nárazové a víceotvorové. Trysky rotaèní a pneumatické se pouívají pro speciální aplikace, nejsou pøíli rozíøeny. Rotaèní tryska U rotaèních trysek se rozmetá kapalina rotujícím kotouèem s frekvencí otáèení 1500 a 4500 min-1. K jejich rozíøení u nás zatím nedolo pravdìpodobnì pro jejich vysokou cenu. Ve specifických pøípadech aplikace mohou být výhodné, nebo s nimi lze docílit dávek 20 a 50 l.ha-1 pøi støedním objemovém prùmìru kapkového spektra 400 a 600 µm s podílem kapek pod 100 µm do 15 %. Pneumatická tryska U pneumatické trysky disperguje rychle proudící vzduch kapalinu pøivádìnou do dýzy (obr. 10). Vzniká jemné kapkové spektrum, které je na hranici mezi rosièi a postøikovaèi. Hydraulická tryska Tryska u ploných postøikovaèù patøí mezi klíèové prvky, které podmiòují kvalitu práce stroje, proto si její výbìr zaslouí náleitou pozornost. Z materiálù jsou pro výrobu trysek pouívány nerezocel, tvrzená nerezocel, otìruvzdorné umìlé hmoty POM, KETAMAL, SYNTAL a oxid hliníku - keramická hmota vysoce odolná otìru. Výroba trysek z mosazi ponìkud ustupuje, pouívá se u speciálních typù Obr. 10 Schéma rozptylu postøikové jíchy pneumatickou tryskou vyrábìných v meních sériích. Z kovových materiálù i keramiky se ji vìtinou vyrábí jen funkèní vloka, která je zaputìná do umìlohmotného tìlesa, barevnì rozlieného podle velikosti prùtoku. Na ploných postøikovaèích jsou v bìném provozu nejrozíøenìjí trysky - tìrbinové, nárazové, víceotvorové a víøivé. tìrbinová tryska tìrbinové trysky jsou nejrozíøenìjím typem pouívaným pøi aplikaci plonými postøikovaèi. Pracují pøi tlacích 100 a 500 kPa. V standardním provedení rozptylují kapalinu do plochého vìjíøe s úhlem rozptylu 80° nebo 110°. Trysky s mením úhlem rozptylu jsou urèeny pro pásový postøik. Pùdorysný rozptylový obrazec má tvar úzké elipsy. Objemový rozptylový obrazec má trojúhelníkový tvar. Úhel rozptylu je úmìrný pracovnímu tlaku na trysce. Jmenovité hodnoty u bìných trysek se dosahuje pøi tlaku 300 kPa a vyím. Kromì toho se dodávají specializované øady trysek, které pracují v specifických reimech. Z tìchto se nejèastìji setkáváme s tryskami XR, LP a AD. tìrbinové trysky XR (irokorozsahové) jsou trysky urèené pro postøikovaèe s automatickou regulací dávkování DPA. Úhel rozptylu 110° dosahují v celém doporuèeném rozsahu pracovního tlaku 100 a 400 kPa. Øada LP je urèena pro práci pøi nízkých tlacích od 100 do 250 kPa, pøi kterých je mení podíl kapek pod 100 µm. V takovémto pracovním reimu lze pracovat i s nízkými hektarovými dávkami se sníeným nebezpeèím úletu. 13 U protidriftových trysek (oznaèovaných AD - antidrift nebo DG) je na vtoku vøazena kruhová dávkovací clona, za kterou je prakticky tìrbinová tryska s vìtím prùtokem. Jeliko se za clonou sniuje tlak pod 100 kPa, vytváøejí se velké kapky. Dostateèný tlakový spád na dávkovací clonì zaruèuje dodrení dávky pøi kolísání pracovního tlaku postøikovaèe a není ohroena spolehlivost ventilu proti úkapu trysek. Obr. 11 Dvoutìrbinové trysky (obr. 11) jsou urèeny pro aplikaci fungicidù a kontaktních insekticidù v obilovinách. Tryska vytváøí dva ploché obrazce se vzájemným úhlem 75°. Pøi jízdì postøikovaèe jeden smìøuje dopøedu, druhý vzad, tím je na rostliny postøiková jícha nanáena z obou stran a dociluje se vysoké pokryvnosti. Pøíklad provedení a schéma èinnosti dvoutìrbinové trysky Tvar rozptylového obrazce a poadavek na minimálnì dvojnásobné pøekrytí vyaduje, aby rovina rozptylu trysky byla natoèena k postøikovému rámu o 5° a 10°. Pøi tomto uspoøádání nedochází k vzájemnému naruování rozptylu dvou sousedních trysek. Z tohoto dùvodu je na pièce tìlesa u tìrbinových trysek pøedepsáno osazení umoòující natoèení trysky a její pøidrení pøi dotahování pøevleèné matice. Jeliko se rozíøilo pouívání tzv. bajonetových matic, které nastavení trysek vzhledem k postøikovému rámu zabezpeèují, jsou rozmìry trysky i této matice doporuèeny mezinárodní normou ISO 10626. Tato norma vak není vemi výrobci respektována a trysky nejsou obecnì zamìnitelné. Napø. trysky fy HARDI, v poslední dobì u nás èasto uívané, mají specifické rozmìry. Nárazové trysky jsou urèeny pro aplikaci herbicidù (zejména systémových) a kapalných hnojiv. Plocha deflektoru ve tvaru paraboloidu vytváøí plochý paprsek s úhlem rozptylu a 140°. Rozptylový obrazec má lichobìníkový tvar. Doporuèený pracovní tlak je 100 a 200 kPa, pøi vìtích tlacích je v kapkovém spektru trysky vysoký podíl kapek pod 100 µm. Víceotvorová tryska Víceotvorové trysky pro aplikaci kapalných hnojiv mají za dávkovací clonou komùrku, v které se tlak sniuje a oetøovaná plocha se kropí kapièkami o prùmìru 1,5 a 3 mm. Vyrábìjí se s 3 a 8 otvory. Pøi aplikaci na list je popálení rostlin nìkolikanásobnì nií, ne po oetøení tìrbinovými tryskami. Trysky víøivé a s plným kuelovým rozptylem se pouívají k aplikaci fungicidù a insekticidù pro celoploný postøik (obilní klasy, brambory). Pøi pracovním tlaku 300400 kPa dosahují jemného rozptylu a vysoké pokryvnosti. 3.3 Regulace dávkování Dávkovací zaøízení pouívané u postøikovaèù lze rozdìlit do 5 základních skupin, specifikovaných v tabulce 1. U systému závislého dávkování - bez synchronizace s pracovní rychlostí, se nejèastìji pouívá odstøedivé èerpadlo a seøizování pracovního tlaku ve zpìtné vìtvi postøikové. Je rozíøen jen u nízkotlakých postøikovaèù (do 500 kPa) s malým pracovním zábìrem. U tohoto zpùsobu musí obsluha po nastavení hektarové dávky dodrovat konstantní pracovní rychlost i pracovní tlak, tzn. pro celý pozemek zvolit pøevodový stupeò a otáèky motoru podle terénu a svaitosti tak, aby tyto podmínky dodrela. Dávkování s nejrozíøenìjími membránovými objemovými èerpadly a seøizováním pracovního tlaku je nezávislé na pracovní rychlosti v rozsahu pracovních otáèek motoru traktoru, tedy jen pro zaøazený rychlostní pøevodový stupeò. Pøi pøeøazení na jiný pøevodový stupeò musí být znovu nastaven pracovní tlak pro postøik. Toto dávkování má vìtina levných variant traktorových postøikovaèù. Systém nezávislého dávkování se synchronizací hektarové dávky postøikové jíchy s pracovní rychlostí - oznaèovaný DPA, mají zaøízení, která regulují hektarovou dávku postøikové jíchy nezávisle na pracovní rychlosti i zaøazeném pøevodovém stupni. Mají odeèítání ujeté vzdálenosti odvozené od poètu otáèek volného kola postøikovaèe nebo sledované radarem. Vìtina vyuívá dnes ji levných mikropoèítaèových øídících jednotek pro automatické seøízení hektarové dávky regulaèním ventilem. Tyto systémy dávkování vyadují dálkové ovládání uzavíracích armatur, tlakomìr s elektrickým výstupem pro odeèítání okamitého tlaku nebo prùtokomìr postøikové jíchy. Uití mikropoèíta- 14 Tab. 1 Systémy dávkování u postøikovaèù Èerpadlo Systém dávkování Postøikové jíchy Pøípravku injekèní typ zpùsob pohonu Indikace prùtoku jíchy do trysek závislý odstøedivé od motoru pracovním tlakem - èásteènì nezávislý (DPM) objemové od motoru pracovním tlakem - nezávislý (DPA) odstøedivé nebo objemové od motoru nezávislý (DPA) objemové nezávislý (DPA) objemové od volného kola postøikovaèe øízené podle pracovní rychlosti pracovním tlakem nebo prùtokomìrem pracovním tlakem nebo prùtokomìrem èe je vak bìnì vyuito pro monitorování hodnot pracovního tlaku, okamité hektarové dávky, doby postøikování, jakou vzdálenost postøikovaè ujede do konce aplikace zbytku jíchy v nádri apod. Tyto okamité informace jsou výhodou, nebo umoòují obsluze vèas zasáhnout v pøípadì zjitìných nedostatkù. Prùtokomìr pro øízení hektarové dávky je oproti tlakomìru výhodnìjí, nebo registruje skuteèný prùtok tryskami a vyluèuje odchylku v dávkování pøi opotøebení trysek. Systém nezávislého dávkování s øízením koncentrace jíchy v závislosti na pracovní rychlosti má vité oznaèení injekèní dávkování. Umoòuje souèasnì aplikaci a 4 druhù kapalných chemikálií do smìovaèe zaøazeném v rozvodu k tryskám. Udruje pøedem nastavenou hektarovou dávku pøípravku pøi zmìnì pracovní rychlosti zvyováním èi sniováním koncentrace postøikové jíchy. Pracovní tlak nosné kapaliny je udrován na konstantní hodnotì. To umoòuje dodret stálou velikost kapièek. Koncentrovaný pøípravek je odebírán pøímo z vratného obalu. Po ukonèení práce uivateli odpadá starost o likvidaci obalu a zbytku postøikové jíchy i asanaci zásobní nádre. Tento zpùsob dávkování Tab. 2 pracovní rychlosti Øízení prùtoku postøikové jíchy pracovním tlakem pracovním tlakem radarem nebo krcením ve od kola vratné nebo postøikovaèe pøímé vìtvi otáèkami dávkovacího èerpadla radarem nebo od kola postøikovaèe Stupeò synchronizace s pracovní rychlostí bez synchronizace synchronizace pro zaøazený rychlostní stupeò úplná synchronizace úplná synchronizace úplná synchronizace není dosud v praxi rozíøen. Je vhodný jen pro kapalné pøípravky. Mnohé pøípravky se vak dodávají jen v prákové formì, v roztoku by byla sníena jejich skladovatelnost a stabilita. 3.4 Kapkové spektrum Kapkové spektrum je dáno velikostí trysky a pracovním tlakem. Platí pravidlo - èím vìtí tryska a mení pracovní tlak, tím jsou vìtí kapky. Pøi výtoku ze tìrbinové trysky se tvoøí plochá proudnice s rychlostí výtoku kolem 3 m.s-1. Ta se tøítí na kapky a pøi prùletu vzduchem. Velikost kapek je závislá na tlouce proudnice (je daná konstrukcí a velikostí trysky) a na vzájemné rychlosti kapaliny a vzduchu. Standardní tryska XR má ve vech èástech kapkového spektra mení støední prùmìry kapek i nií výtokovou rychlost ve srovnání s antidriftovými tryskami (DG/AD1104) nebo s tryskami, které mají pasivní pøisávání vzduchu (TD02). Porovnání parametrù uvedených druhù trysek je uvedeno v tabulce 2. Srovnání parametrù trysek TeeJet pøi 8 km.h-1 a hektarové dávce 200 l.ha-1 Typ trysek Tlak Prùtok tryskou VD10 MVD VD90 Støední rychlost kapek Maximální rychlost kapek Jednotka kPa l.min-1 mm mm mm m.s-1 m.s-1 XR12004 210 1,32 145 292 465 2,5 10 DG/AD1104 210 1,33 219 420 617 2,8 11 TD02 830 1,33 233 452 691 3,5 12 Poznámka: VD10 je kvartil, kdy je 10 % objemu kapek meních a 90 % objemu kapek vìtích, VD90 je kvartil, kdy je 90 % objemu kapek meních a 10 % objemu jsou vìtí kapky, MVD je støední prùmìr kapek 15 U tìrbinových trysek je velikost rozptylovaných kapek v rozmezí 20 a 700 µm. Zásadní význam pøi výbìru trysky má vedle VMD podíl kapek meních ne 100 µm, nebo tyto vlivem proudìní vzduchu, nebo z dùvodu odpaøení, èasto nedolétnou na oetøovanou plochu. Velikost kapek má zejména velký význam, kdy úèinnost pouitého chemického prostøedku je na ní závislá. Pokud fungicidy a insekticidy pùsobí kontaktnì, musí pokrýt cílovou plochu s dostateènou hustotou. Potom platí, èím mení kapky, tím se dosáhne lepí ploné pokryvnosti. Kromì poètu kapek má na pokryvnost vliv smáèivost povrchu rostliny. Na smáèivém povrchu se stejným objemem kapky pokryje vìtí plocha. Dùleitým faktorem pro pokryvnost je i energie kapky. Pokud kapky dopadají na cílovou plochu s vysokou ener- Tab. 3 Doporuèení pro volbu rozptylu pøi oetøování polních plodin Druh zásahu Doporuèený rozptyl Typ trysky bìhem vegetace jemný tìrbinová pøed a po vzejití støední Kapalná hnojiva pùdní herbicidy pøed setím hrubý Kapalná hnojiva bìhem vegetace hrubý a velmi hrubý tìrbinová tìrbinová nárazová víceotvorová nárazová víceotvorová Aplikaèní látka Fungicidy a insekticidy Herbicidy 4 gií (ta je pøímo úmìrná rychlosti dopadu), tøítí se, vytvoøí i sekundární kapky, pokryvnost se zvyuje. Podle pravidla Stokese je prùmìrná pádová rychlost pøímo úmìrná gravitaèní síle, mìrné hmotnosti kapaliny, druhé mocninì prùmìru kapky a nepøímo úmìrná dynamické viskozitì. Prùmìr kapky je v tomto vztahu nejvýznamnìjím faktorem. Velikost kapky a výtoková rychlost z trysky jsou dominantními faktory pro výbìr trysky jak z hlediska úèinnosti postøiku, tak i pro sníení úletu. Pro hrubou orientaci se pouívá termínù - jemné kapky pro spodní, støední kapky pro støední a hrubé kapky pro horní èást uvedeného spektra - viz tabulka 3. Pro kapalná hnojiva se doporuèují velmi hrubé kapky - jejich VMD pøesahuje horní hranici 700 µm. KVALITA PRÁCE POSTØIKOVAÈE Na kvalitì práce provádìného chemického zásahu se nejvyí mírou podílí odbornost a dodrení technologické káznì obsluhy, technické vybavení postøikovaèe se øadí na druhé místo. Úrovni technického vybavení postøikovaèe je podøízen pracovní reim stroje, proto jeho dodrování má prioritní charakter. U lépe vybaveného postøikovaèe (napø. monitorovacím zaøízením) je obsluha rychle informována o okamitých hodnotách dosahovaných faktorù a mùe je okamitì korigovat. U postøikovaèù s øídícím poèítaèem probíhá tato korekce automaticky a prùbìnì. To je pøedpoklad k dosaení optimální dávky na celé oetøované ploe. Odpovìdná obsluha a dostateèné znalosti vak mohou pøeváit vliv technického vybavení, proto se i s lacinìjím strojem mùe v provozu dosáhnout lepích výsledkù. 4.1 Faktory pùsobící na kvalitu práce postøikovaèe S kvalitativními faktory a se zpùsoben, jak ovlivòují kvalitu práce postøikovaèe, by se mìli seznámit vichni, kdo postøikovaèe provozují nebo si tyto práce nechávají provést slubou. Vliv pracovní rychlosti Postøikovaèe vybavené synchronizací dávkování (s objemovým èerpadlem nebo øídícím poèítaèem) dodrují hektarovou dávku pøi zmìnì pracovní rychlosti automaticky, ale pouze v rozsahu daným výrobcem zaøízení (u vìtiny ± 30 %). 16 U postøikovaèù, které jsou vybaveny pouze rovnotlakým ventilem (starí systémy s odstøedivými èerpadly), je tøeba bezpodmíneènì dodrovat stálou pracovní rychlost bìhem oetøování celého pozemku. Nastavený pracovní tlak je konstantní, kadá zmìna pracovní rychlosti vyvolá nepøímo úmìrnou zmìnu dávky. Z hlediska moných kod je vìtí riziko spojeno s poklesem pracovní rychlosti. Pokles pracovní rychlosti o 30 % zpùsobí vzrùst dávky na 165 %, oproti tomu zvýením rychlosti o 30 % poklesne dávka na 77 %, tj. o jednu ètvrtinu. Z tohoto hlediska je proto výhodnìjí agregovat postøikovaè s energetickým zdrojem s dostateènou zálohou výkonu. Doporuèená rychlost pøi postøiku tìrbinovými tryskami se støední disperzí je 8 km.h-1. Pøi vyí rychlosti je zvýené nebezpeèí únosu vlivem jízdního vìtru (viz Jízdní vítr a jeho negativní úèinek). U postøikovaèù pracujících s pøídavným vzduchem je moná aplikace do rychlosti 12 km.h-1. Prùtok kapaliny tryskou Prùtok je charakteristickou vlastností trysky, nejdùleitìjí pro dávkování chemického prostøedku. Bìhem práce postøikovaèe je závislý na pracovním tlaku. Pokud zajistíme, aby se tlak pøed tryskou nemìnil, má prùtok tryskou konstantní hodnotu. Kadé zachycení neèistot v trysce sniuje její prùtok. Pøi práci obsluha není schopna drobné nedostatky v èinnosti trysek rychle poznat. Tìmto technologickým nedostatkùm se pøedchází vybavením postøikovaèe úèinnou filtrací v nìkolika stupních - pøi plnìní postøikovaèe, v sacím potrubí pøed èerpadlem, samoèistícím filtrem ve výtlaèné vìtvi za èerpadlem, tlakovým èistièem pro jednotlivé postøikové sekce a sítkem v dráku trysky. Pravidelná kontrola stavu filtrù je potom vìtinou dostateènou prevencí. Opotøebení trysek I trysky podléhají opotøebení. Prùtok se u nich pouíváním zvyuje. Rychlost opotøebení závisí na pracovním tlaku, materiálu trysek, chemických a fyzikálních vlastnostech postøikové jíchy. Nejrychleji se opotøebovávají trysky z mosazi, následují z nerezoceli, tvrzené oceli, speciálních houevnatých umìlých hmot (Syntal, Ketamal, POM), nejlépe odolávají keramické. Na celém postøikovém rámu musí být trysky se stejným stupnìm opotøebení. Rozdíl v prùtoku mezi tryskami jedné sady by se nemìl liit o více ne ± 5 % od prùmìru. Pøi pokození jedné trysky v sadì je vhodnìjí ji vymìnit za pouívanou s pøiblinì shodným prùtokem ne za novou. Pro pouívané trysky, které ji mají prùtok vyí ne o 10 %, je nutné pøepoèítat dávkovací tabulku. Výhodu mají postøikovaèe s prùtokomìrem pro øízení dávky (ve srovnání s øízením dávky podle pracovního tlaku), ty pracují se skuteènými prùtoky. ivotnost trysky konèí pøi 20% zmìnì prùtoku, kdy se ji mìní úhel rozptylu i kapkové spektrum. Pracovní tlak Vliv pracovního tlaku postøikové kapaliny na prùtok není tak výrazný, nebo prùtok je pøímo úmìrný druhé odmocninì z pracovního tlaku. Pro zvýení prùtoku na dvojnásobek je proto zapotøebí ètyønásobného pracovního tlaku. Pro kapkové spektrum trysek platí obecná zásada - èím vyí tlak, tím mení støední prùmìr kapek, vìtí podíl malých kapek pod 100 µm a zároveò vìtí nebezpeèí úletu. Stabilizace a tuhost postøikového rámu Výkyvy postøikového rámu ovlivòují i okamitou dávku. Dávka se pøi pohybu ramene dozadu a dolù zvyuje, pøi opaèném pohybu se sniuje. Zmìna dávky je pøímo úmìrná rychlosti pohybu. Proto je dùleité, aby vechny postøikovaèe s pracovním zábìrem nad 12 m mìly výkyvné zavìení ramen (pasivní stabilizace). Úèinné tlumièe pùsobící ve svislé a horizontální rovinì tlumí pøenáení rázù z podvozku do ramen, zvyují jejich ivotnost i ploné dodrení dávky. Stálá koncentrace postøikové jíchy Vìtina postøikovaèù je dnes vybavena alespoò dvoustupòovým úèinným hydraulickým míchacím zaøízením. Kontrola jeho èinnosti bez speciálního vybavení není moná, v praxi spoèívá jen ve vizuální kontrole pohybu kapaliny v èásteènì naplnìné zásobní nádri. Dodrování pracovního zábìru Na dodrení rovnomìrnosti ploné dávky se kromì dávkovacího zaøízení podílí pøesnost navazování pracovních jízd postøikovaèe. Pøi vìtích pracovních zábìrech je i pro zkuenou a peèlivou obsluhu obtíné dodret rozteè pracovních jízd. Aby nevznikaly viditelné chyby, je tendence k pøekrývání zábìrù. To platí pøi práci s pìnovými znamenáky i pøi vytváøení kolejových meziøádkù pøi setí. Obì jmenované techniky jsou ve srovnání s navazováním jízd odhadem obsluhy pøínosem. Po roce 2002 se i u nás nabízí dalí technický pomocník pro dodrování zábìrù - zaøízení pro øízení paralelních pracovních jízd s vyuitím diferenciální druicové navigace Diferential Global Positioning System (DGPS), èasto oznaèované jako navigátor. V nabídce se vyskytují 2 typy pøístrojù. První typ signalizuje odchylku od ideální dráhy a øidiè ji manuálnì vyrovnává (obr. 12). Druhý typ je rozíøením prvního, má pøiøazen silový výstup na øízení traktoru (obr. 13), pomocí kterého se automaticky odchylka od ideální dráhy vyrovnává. Rozíøení o automatické øízení je moné provést dodateènì. 17 Obr. 12 Pøíklad svìtelné lity a ovladaèe zaøízení pro manuální navazování pracovních jízd, která se umisuje v zorném poli øidièe (fy LH Agro). Souèástí zaøízení je anténa DGPS (umístìná na støechu kabiny) a mikropoèítaè s DGPS. Obr. 13 Elektrický servomotor pouívaný k automatickému vyrovnávání smìru jízdy soupravy (vhodný pouze pro traktory s posilovaèem øízení) Obsluha navigátoru je jednoduchá. Pomocí ovladaèe obsluha zvolí zpùsob jízdy po poli (obr. 14). Èinnost zaøízení pro paralelní jízdy zaèíná digitálním záznamem první jízdy stroje po pozemku. V dalím kroku poèítaè od této linie na mapì vytýèí poadované linie dalích jízd s rozteèí shodnou s pracovním zábìrem (s pøesností pod 0,02 m). Pøi práci potom porovnává okamitou pozici stroje s touto poadovanou linií, odchylku od ní signalizuje obsluze nebo pøi automatickém øízení dává signál ovladaèi. Automatický reim zapíná po otoèení na souvrati øidiè tlaèítkem, pøi manuálním zásahu do øízení se reim automaticky vypíná. 18 A B C Obr. 14 Základní nabídka standardních reimù v menu zaøízení pro øízení paralelních pracovních jízd k volbì zpùsobu jízd po poli A - pro pøímou jízdu zadanou dvìma body B - zadáním vodící nepøímé linie ohranièené dvìma body C - kombinace pøedchozích, zaèíná zpracováním souvratí, v jejich hranicích se pracuje po pøímkách Poznámka: V bodech OK oznaèuje obsluha zaèátek a konec zvoleného reimu. 19 Zaøízení pro øízení paralelních pracovních jízd ponejvíce vyuívají dvoufrekvenèní pøijímaèe DGPS, jejich pøesnost je závislá zejména na pouité korekci. Komerènì íøené korekèní signály jsou distribuovány ve dvou úrovních pøesnosti. Pøi pouití hrubé korekce se dosahuje pøesnosti ± 0,5 a 1,0 m. Pro automatické øízení se vyuívá pøesné korekce (dnes íøené z druic nebo z pozemních základových referenèních stanic). Potom tato zaøízení pracují s pøesností do ± 0,1 m. K hlavní výhodì tìchto zaøízení je monost práce pøi zhorené viditelnosti (i v noci), sniuje se míra pøekrytí dvou zábìrù nebo vynechání aplikace. Dalím a ménì publikovaným kladem zaøízení je monost záznamu mapy provedeného záznamu dávky a pracovní rychlosti na jednotlivých pozemcích. K tomu je nutné systém doplnit pamìtí a modulem pro pøenos dat do PC. Pøi pouití doplòkového programu je moné zpracovat data do formy poadované pro evidenci operací ochrany rostlin. Vypínání postøiku pøi otáèení na souvratích V praxi se èasto setkáváme, e obsluha na souvrati nevypíná postøik. Tato závaná nekázeò zpùsobí pøi otáèení postøikovaèe nedostateènou dávku pod vnìjím ramenem a mnohonásobné pøekroèení dávky na konci vnitøního ramene. Jízdní vítr a jeho negativní úèinek Nejdostupnìjí zpùsob precizace ochrany rostlin s vyuitím standardních postøikovaèù - postøik v pravý èas - je nejbezpeènìjí a nejefektivnìjí cestou redukce dávek chemikálií. A u se jedná o plevel, plísnì nebo hmyz, je dùleité zasáhnout je v jejich nejzranitelnìjích stádiích a s potøebnou pokryvností cílové plochy. Vèasnost je klíèem k dosaení maximální biologické úèinnosti zásahu. Tím má ale termín pro postøik k dispozici jen krátký èasový úsek. Z tohoto hlediska vyplývá potøeba vysoké výkonnosti postøikovaèe. Jak jsme se ji zmínili, má pracovní rychlost omezení, která jsou závislá jak na vybavení postøikovaèe tak i na provozních podmínkách. Za postøikovým rámem pøi jízdì postøikovaèe vzniká podtlak. Je nízký, ale jeho úèinek postaèí ovlivòovat malé kapky s malou pohybovou energií. Za postøikový rám se právì malé kapky nasávají a vytváøejí závoj. V praxi se tomuto neádoucímu jevu øíká jízdní vítr (obr. 15). Jestlie tomu chceme zabránit, musíme jezdit pomalu, nesmíme pouívat trysky s jemným rozptylem nebo vyí postøikový tlak, kdy je v kapkovém spektru zvýený podíl kapek pod 100 ìm. V tab.4 je pøíklad doporuèení maximálního postøikového tlaku pro tìrbinové trysky TeeJet v závislosti na síle vìtru. A B Obr. 15 Za postøikovým rámem vzniká jízdní vítr (A), který je pùvodcem vznáejícího se mlného závoje za postøikovaèem (B) 20 Tab. 4 Doporuèený maximální pracovní tlak pro tìrbinové trysky TeeJet podle síly vìtru Tryska XR110015 XR11002 XR11003 XR11004 XR11005 XR11006 XR11008 4.2 Maximální pracovní tlak (kPa) pøi rychlosti vì tru (m.s-1) do 1 2 3 4 5 150 250 130 380 200 150 400 300 250 130 400 400 300 150 400 400 400 250 400 400 400 350 100 Úlet vìtrem a monosti jeho omezení Existuje øada opatøení, kterými lze pøispìt ke sníení úletu: - K úèinnému opatøení náleí clona, která prostor pod postøikovým rámem a pod tryskami chrání pøed pùsobením vìtru. Mechanické zakrytí trysek fy Holder (obr. 16) z 80. let minulého století zabraòovalo pùsobení vzniku jízdního vìtru i èelního vìtru, v praxi se pøíli nerozíøilo z dùvodu vysoké pøídavné hmotnosti postøikového rámu a jeho komplikovaného skládání do pøepravní polohy. - V následujícím období se v nabídce výrobcù postøikovaèù objevil princip se vzduchovou clonou za tryskami (napø. Kyndestofte), který mìl podobnou úèin nost. Pouití rozvodu vzduchu rukávcem z vrstvených tkanin sníilo nároènost na konstrukci rámu. Systém Kyndestoft má pevnì nastavené trysky na postøikovém rámu do svislé polohy a vzduch z rukávce proudí kruhovými otvory s rozteèí 105 mm a jeho smìr lze regulovat pouze ve smìru dozadu od svislé polohy. Souvislá vzduchová clona vzniká pøiblinì 15 cm pod postøikovým rámem. - Opatøení, které umoní zvýit pracovní rychlost postøikovaèe a sníí náchylnost kapek k úletu, je vyuití co nejvìtích trysek nebo typù trysek, které tvoøí malý podíl kapièek pod 100 µm. Mezi nì náleí: irokorozsaho vé XR - mají sníený podíl drobných kapièek pøi vyích pracovních tlacích; jsou urèeny pro postøikovaèe s regulací dávky synchronizovanou s pracovní rychlosti, antidriftové AD (DG) - tìrbinová trysky s pøedsazenou kalibrovací clonou. Tato clona udruje pracovní tlak nad 200 kPa. Za ní prakticky následuje tìrbinová tryska, která pøi clonou daném prùtoku pracuje pøi niím tlaku.injektorové s pøisáváním vzduchu (obr. 17) do trysky se za dávkovací clonou pøisává vzduch, vzniklé postøikové médium nabývá na celkovém objemu, k rozptylu lze pouít vìtí trysku ne u pøedcházejícího antidriftového provedení. Zhruba 15 % objemu kapky vyplòují vzduchové bubliny, které po dopadu na oetøovanou plochu praskají, vytváøejí sekundární kapky, pokrývá se vìtí plocha a zvyuje se pokryvnost. Mezi nejúèinnìjí protiúletové opatøení náleí systémy postøiku s podporou pøídavného vzduchu - TWIN Systém (Hardi), TWIN Stream (Hardi), Degania Sprayers (Rau). - Obr.16 Mechanická clona na postøikovém rámu firmy Holder 21 Biologický úèinek tì rbinová Nízkoúletová INJET Úlet Obr. 19 Obr. 17 Schematický øez tryskou s pøisáváním vzduchu konstruovanou pro drák trysky s pøevleènou maticí 1 adaptér se závitem 2 pøevleèná matice 3 dávkovací clona 4 pøisávání vzduchu 5 smìovací komora 6 uklidòovací komora 7 vzduník 8 tryska Popis nejrozíøenìjích protiúletových opatøení Volba nízkoúletových trysek odolnìjích jízdnímu vìtru za postøikovým rámem umoní zvýit pracovní rychlost z 6 a 8 km.h-1 na 10 km.h-1 (pøi bezvìtøí na 12 km.h-1). Jejich pouití vak má i svoje zápory. Velké kapky u nízkoúletových trysek mohou být dùvodem niího biologického úèinku zásahu. Vysvìtlení najdeme na obr. 18. Z objemu jedné kapky dostaneme vdy poèet n=23 kapek s polovièním prùmìrem a shodným celkovým objemem. S malými kapkami dosáhneme lepí pokryvnosti cílové plochy. Z toho vyplývá, e pøi práci s nízkoúletovými tryskami dosáhneme vìtí výkonnosti, ale nemùeme si dovolit aplikaèní dávku sníit, naopak pro dosaení shodného biologického úèinku bychom ji mìli zvýit (obr. 19). Schematické znázornìní závislosti biolo gické úèinnosti a úletu u trysek tìrbino vých standardních, tìrbinových nízkoúletových a tìrbinových s pøisáváním vzduchu (INJET) pøi shodné aplikaèní dávce U Twin Systému (obr. 20) a nové øady Twin Stream je pevná vazba mezi smìrem proudu vzduchu a výtryskem postøikové jíchy z trysky. Oba proudy se setkávají cca 30 cm pod postøikovým rámem a lze je natáèet souèasnì pomocí hydrauliky. Vzduch proudí u Twin Systému z prùbìné tìrbiny - vytváøí souvislou vzduchovou clonu, u Twin Streamu z kruhových otvorù s rozteèí 60 mm - souvislá vzduchová clona je prakticky od 7 cm pod postøikovým rámem. Obr. 20 Obr. 18 Schematické znázornìní poètu kapek a pokryvnosti kapkami se shodným celkovým objemem, ale sniujícím se prùmìrem 22 Schematické znázornìní smìru proudìní pøídavného vzduchu z rozvodného rukávce a smìru výtrysku postøikové jíchy z trysek. Vzájemný úhel 30° je konstantní, podle provozních podmínek je lze spoleènì natáèet a mìnit intenzitu proudìní pøídavného vzduchu Degania Sprayers (obr. 21) má nastaveny trysky ikmo do svislého proudu vzduchu vytékajícího z kruhových otvorù v rukávci. Rozptýlená kapalina je vzduchem strhávána a hnána do porostu. Rozevøením porostu a vznikající turbulencí se podporuje oetøení rostlin ze vech stran. Systém musí pracovat vdy s vyím pøebytkem vzduchu (ve srovnání s Twin Systémem), na plochách s nezapojených porostem pøi vysokém tlaku vzduchu je pak nebezpeèí úletu zpùsobeného odrazem od povrchu pùdy. a b Obr. 21 Schéma proudìní vzduchu a postøikové jíchy u systému Degania Principy podpory pøídavného vzduchu pøi postøiku jsou energeticky nároèné (pøíkon na 20 m pracovního zábìru 30 kW), vyplatí se jen na stroji s odpovídajícím roèním vytíením. Umoòují postøikovat ve srovnání se standardními postøikovaèi s dostateènou kvalitou a bez nebezpeèí zvýeného úletu pøi bezvìtøí nebo pøí mírném vìtru s vyí pracovní rychlostí postøikovaèe 12 km.h-1, v kombinaci s protiúletovýmí tryskami a pracovní rychlostí 15 km.h-1. Vzduchový proud pøedává kapkám pod tryskami energii a usmìròuje je do cílového prostoru. Pøi dopadu na list má kapka dostateènou energii, pøilne na list vìtí styènou plochou. Sníení úletu a zvýení kontaktní plochy dávají záruku vyí biologické úèinnosti, zejména u kontaktních a fungicidních pøípravkù, umoní sníit hektarovou dávku nosné kapaliny vody nebo i úèinné látky ke spodní hranici doporuèeného rozsahu. Zajímavé omezení úletu na pièkové úrovni pøedkládá firma Dammann. Postøikový rám, s dvìma uzavøenými nosníky s proporcionálním prùøezem (obr. 22a), slouí pro rozvod vzduchu od centrálního ventilátoru. Vzduch z nich proudí svisle dolù, z kruhových otvorù v øadì pøed a za tryskami (obr. 22b). Vznikající vzduchové clony zabraòují pùsobení vìtru. Obr. 22 Rozvod vzduchu pro tvorbu vzduchové clony pøed a za tryskami v nabídce firmy Dammann a - uspoøádání rozvodu vzduchu od ventilátoru; b - pohled zdola na výtokové otvory vzduchu Dalím pièkovým a dosud jedineèným øeením je dávkování pomocí vícenásobného dráku trysek. Pro postøik se vyuívá sad trysek s odstupòovanì se zvyujícím prùtokem. Poèítaè volí podle okamité pracovní rychlosti vdy nejvhodnìjí trysku popøípadì kombinaci více trysek (obr. 23), aby se nemusel pøi vzrùstající rychlosti zvyovat postøikový tlak nad hodnoty, kdy je v kapkovém spektru nebezpeèný podíl kapek v daných podmínkách náchylných k úletu. Na kabinì øidièe umístìná meteorologická stanice, která signalizuje øidièi dosaení definovaných prahových povìtrnostních hodnot - síla relativního vìtru, teplota a vlhkost vzduchu. Pøi pouití dvou paralelních sad trysek, jedna se standardními tryskami a druhá s protiúletovými tryskami, mùe pøi pøekroèení síly vìtru systém automaticky pøepínat na protiúletové trysky. 23 Obr. 23 Vícenásobný drák se sadami trysek s odstupòovaným prùtokem Vícenásobný drák se sadami trysek s odstupòovaným prùtokem umoní regulaci dávky øídícím poèítaèem v rozsahu postøikového tlaku vhodného pro poadované kapkové spektrum, které je optimální pro úèinnost postøiku a pro které je minimální pøedpoklad úletu. Pro hodnocení provozních podmínek (teplotu a vlhkost vzduchu, relativní rychlost vìtru) mùe palubní poèítaè vyuít údaje z meteorologické stanice umístìné na kabinì øidièe (obr. 24). Úlet a neproduktivní spad postøikù mimo cílovou plochu je v zemích EU pøedmìtem intenzivního mìøení ve vìtrných tunelech i v provozních podmínkách. Ze získaných údajù se pro jednotlivé trysky stanovují ochranné zóny (Buffer Zone). Ochranná zóna na okraji pole potom není závislá jen na nebezpeènosti prostøedku pro sousední plochy jako v minulosti, ale i na aplikaèní technice a typu pouitých trysek. Obr. 24 Kombinace palubního poèítaèe, vícenásobného dráku trysek s pneumatickým ovládáním a meteorologická stanice na kabinì øidièe umoní pro okamité provozní podmínky automaticky volit trysku s optimálním kapkovým spektrem Po analýze vlastností postøikovaèù a trysek se nelze divit, e uivatelé v provozu volí nejjednoduí metodu, jak pracovat s nejvyí rychlostí a v co nejvìtí míøe omezit úlet pøi postøiku pouití injekèních trysek s pøisáváním vzduchu. Aby dosáhli dostateèné úèinnosti, musí se vak èasto uchýlit i ke zvýení dávky, to znamená i ke zvýení nákladù. Je nutné pøehodnotit priority. Cílem výroby vdy zùstane dostateèná úèinnost a minimální náklady. Výhodnost rozíøení monosti výbìru trysek pro postøik o dalí sadu a pouívání energeticky nároèného pøídavného vzduchu na postøikovaèi nebo zaøízení pro navádìní paralelních jízd zùstává závislá pøedevím na sezónním vyuití stroje a ekonomice zásahu. Do hodnocení vak pøistoupí dalí faktor prodejnost vypìstovaného produktu v pøípadì, e laboratoøe budou schopny posuzovat rezidua operativnì pøi jejich pøíjmu do obchodní sítì. 24 5 PROVOZNÍ NASAZENÍ POSTØIKOVAÈÙ 5.1 Plán ochrany rostlin tak i v uití správných technologií zpracování pùdy a zakládání porostù atd. Nejvhodnìjí pro odhad aplikaèních ploch je statistické zpracování vlastních dat o ochranì rostlin za období 5 a 10 rokù. Lze pouít i pøehled spotøeby pøípravkù a oetøených ploch zveøejòované státní rostlinolékaøskou správou. Na internetových stránkách Státní rostlinolékaøské zprávy (www.srs.cz) nalezneme tyto údaje v èlenìní podle skupin plodin, krajù a pro celou republiku. Jejich zpracování do koeficientu aplikaèních ploch (pomìr oetøené plochy k oseté / resp.orné) je v grafech (obr. 25 a obr. 26). Stanovení poadavkù na ochranu rostlin musí vycházet z osevního sledu plodin a jejich ploch v oetøovaném rajónu. Potøebu typù zásahu lze pouze pøedvídat na základì historického sledování výskytu kodlivého èinitele. Je závislá na poèasí, místních klimatických podmínkách, pomìru ploch pìstovaných plodin a jejich rozmístìní v katastru, dodrování agrotechnických zásad jak ve støídání plodin, 0 1 2 3 4 5 6 2,2 O BILO VINY 1,4 KUKUØICE 1,6 BO B 2,1 HRÁCH 1,6 FAZO LE výmì ra 6,5 CUKRO VKA a KR.výmì ra 1,0 È EKANKA 5,5 BRAMBO RY 4,7 ØEPKA 1,7 HO ØÈ ICE 2,7 MÁK 3,0 SLUNEÈ NICE 2,4 SO JA 1,8 LEN VO JTÌ KA 0,3 JETEL èe rv.- výmì ra 0,3 Obr. 25 Koeficient aplikaèní plochy 3,5 7 Koeficient aplikaèní plochy zásahù ochrany rostlin na orné pùdì v ÈR v roce 2003 pro vybrané plodiny 3,3 3,2 2,8 3 3,0 2,5 2 2,0 2,0 1999 2000 1,5 1 0,5 0 1998 Obr. 26 2001 2002 2003 Koeficient aplikaèní plochy zásahù ochrany rostlin na orné pùdì v ÈR 25 K oetøované ploe postøikovaèi pøi ochranì rostlin je nutné v podnicích, kde se pouívají kapalná minerální hnojiva, pøipoèítat i jimi hnojené plochy. Podle Kovaøíèka (2005) je v øepaøské a obilnáøské výrobní oblasti hnojení pøed setím a pøihnojování kapalnými hnojivy na ploe, která odpovídá 60 a 100 % obhospodaøované orné pùdy. Zhruba jejich polovina se hnojí v kombinaci s postøiky s herbicidy a regulátory rùstu. Pøi plánování vyuití postøikovaèe u tìchto subjektù je potøeba navýit koeficient aplikaèní plochy na orné pùdì o 0,5. 5.2 Provozní poadavky na postøikovaèe Agrotechnické poadavky na postøikovaè vyplývají z osevního postupu plodin a provozních podmínek. Svìtlá výka, rozchod kol, poadavky na jeho seøizování, íøka pneumatik, pracovní zábìr postøikovaèe, rozsah seøizování výky postøikového rámu jsou vdy specifikovány vlastnostmi porostù oetøovaných plodin. Svými hodnotami musí navazovat i na ostatní stroje v technologiích rostlinné výroby pouívané v zemìdìlském podniku. Neménì dùleitá v ochranì rostlin je vèasnost zásahu. Z krátké èasové diference mezi poadavkem na zásah a termínem jeho provedení vyplývají nároky na vysokou výkonnost postøikovaèù. Provedení zásahu v pravý èas je jednou z klíèových podmínek úèinnosti a ekonomiky zásahu. Zatímco pro aplikaci herbicidù se lhùta na aplikaci pohybuje v rozmezí 4 a 7 dnù (podle klimatických podmínek), u kùdcù a chorob se zkracuje na 1 a 2 dny. Pro kadého, kdo poøizuje nový postøikovaè, je urèení nutné výkonnosti jednou z pøedních kritérií. V posledních 3 letech se výraznì zvyuje nabídka postøikovaèù s velkým objemem zásobníku. Velká zásoba postøikové jíchy zjednoduuje organizaci práce. Návìsné a samojízdné postøikovaèe s nádrí 4000 a 6000 l jsou v nabídce vech významných výrobcù. V poøadí vlivu technických parametrù stroje na výkonnost ve smìnovém èase je velikost zásobníku u pøímého pracovního postupu a na 3. místì. V dìleném pracovním postupu, v kterém se postøikovaè vodou zásobuje jiným pøepravním prostøedkem s výkonným pøeèerpáváním, význam objemu zásobníku klesá. Pøi jeho zvìtení z 2000 l na 4000 l vzroste výkonnost maximálnì o 5 %. Vìnujme pozornost struèné analýze tomu, který parametr má jaký vliv na výkonnost soupravy. Dìlený pracovní postup Zaèneme jednoduím dìleným pracovním postupem. V nìm postøikovaè pracuje na poli a vodou je zásobován pøepravní cisternou, která jej na poli i s vysokou výkonností i plní. V postøikovaèi se v prùbìhu plnìní vodou a po naplnìní pøipravuje postøiková jícha. V tomto pracovním postupu jsou pomocné cyklicky opakované dávkové èasy vztaené k naplnìní postøikovaè pøíprava postøikové jíchy, plnìní, zajídìní k plnìní a seøi- zování, i èasy vztaené k dobì jedné smìny (pøejezd na pole a mezi pozemky, opravy a údrbu atd.) minimální. Výkonnost postøiku v èase hlavním je daná vztahem W = 0,1 . Bp . Vp kde: W = výkonnost (ha.h-1), Bp = pracovní zábìr (m), Vp = pracovní rychlost (km.h-1). Oba parametry pracovní rychlost a pracovní zábìr, pùsobí na výkonnost pøiblinì shodnou vahou. Kdy se zvýí na dvojnásobek, zvýí se výkonnost v èase hlavním o 60 a 70 % (tab. 5). Ve vztahu k hektarové dávce je výkonnost nepøímo úmìrná. U výkonnìjích strojù (s vìtí pracovní rychlostí a zábìrem) je vlivem sníení hektarové dávky na polovinu vyí nárùst výkonnosti ve smìnovém èase. Energeticky nároèné opatøení pro zvyování úèinnosti postøiku pomocí pøídavného vzduchu bude ekonomiètìjí u výkonných souprav. Ètvrtý parametr objem zásobní nádre má u souprav pouívaných v dìleném pracovním postupu jen malý vliv na výkonnost. Velký zásobník pøináí i nebezpeèí zvýeného neádoucího zhutòování pùdy ve stopách stroje, zvyuje hmotnost soupravy a tím i spotøebu nafty. Pøímý pracovní postup Postøikovaè se plní na farmì vodou, tu dopraví na pozemek, kde se pøipraví postøiková jícha a provede aplikace. Ji døíve jsme zdùraznili, e pro dopravu vody na pole jsou vhodné pouze návìsné modifikace postøikovaèù. Vlivy jednotlivých parametrù si mùeme pøipomenout na prùbìhu grafù v obrázku 27. Z nich vyplývají tendence: - èím vìtí pøepravní vzdálenost, tím mení výkonnost, - pracovní zábìr a objem zásobní nádre ovlivòují výkonnost pøiblinì stejnou mìrou jejich zdvojnásobení zvýí výkonnost cca o 15 %, - èím je vyí výkonnost stroje, tím má objem zásobní nádre i pøepravní vzdálenosti výraznìjí vliv. 5.3 Postup pøi seøizování postøikovaèe Seøizováním postøikovaèe sledujeme nastavení takových parametrù stroje, které zabezpeèí co nejvyí úèinnost zásahu a neohrozí nebo nezpùsobí zhorení ivotního prostøedí. Proto nemùeme seøízení omezovat pouze na nastavení dávky. Úèinnost zásahu je podmínìná kvalitou práce postøikovaèe. Postup seøizování postøikovaèù je obecnì platný. Lze podle nìho postupovat, jak u postøikovaèù s nesynchronizovaným dávkováním, tak i s dávkováním synchronizovaným. Rozdíl je pouze v tom, e u synchronizovaného dávkování nìkteré kroky v doporuèeném postupu zabezpeèuje palubní poèítaè. 26 Tab. 5 Porovnání výkonnosti postøikovaèe v dìleném pracovním postupu pøi zmìnì vybraných parametrù Hodnocený parametr Pracovní zábì r Pracovní rychlost Dávka Zásobník Pracovní rychlost (km.h-1) 8 8 8 12 8 16 8 8 12 12 8 8 12 12 Úroveò parametru postøikovaèe Pracovní Objem zásobní Dávka zábìr nádre (m) (l) (l.ha -1) 200 3000 12 24 200 3000 18 36 18 200 3000 18 200 3000 18 3000 200 100 24 3000 200 100 18 3000 200 100 24 3000 200 100 18 200 2000 4000 18 200 3000 6000 18 200 2000 4000 18 100 3000 6000 Zmì na výkonnosti ve smì novém èase (%) + 69 + 59 + 37 + 69 + 11 + 39 + 58 + 96 +5 +3 +7 +3 10 9 -1 Výkonnost Ws (ha.h ) 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1000 2000 3000 4000 5000 12 1000 2000 3000 4000 5000 18 1000 2000 3000 4000 5000 24 Objem zásobníku (l)/pracovní zábì r (m) ld=2 km Obr. 27 ld=5 km ld=8 km Výkonnost postøikovaèe v pøímém pracovním postupu pøi konstantní pracovní rychlosti 8 km.h-1 a pøi vzrùstajícím objemu zásobníku, pracovním zábìru a pøepravní vzdálenosti od zdroje vody na pole (ld) 27 Základní osnova postupu seøizování postøikovaèe 1 Zjisti podmínky pouití pøípravku Pro seøízení postøikovaèe je nezbytná dokonalá znalost podmínek pouití pøípravku. Z nich vyplývají základní údaje pro seøízení dávkování a volbu rozptylu. 2 Zvol druh rozptylu trysky O volbì rozptylu je tøeba rozhodnout hned zpoèátku, protoe ovlivòuje nejen výbìr trysek, ale ji i volbu dávky. Pøi spoleèné aplikaci více úèinných látek se dává pøednost støednímu rozptylu. Pøi volbì rozptylu je nutné zohlednit i povìtrnostní situaci a pøedpokládanou pracovní rychlost postøikovaèe. Tab. 6 3 Stanov hektarovou dávku V návodu k pouití pøípravku se pøedepisuje dávka pøípravku a koncentrace postøikové jíchy nebo pro daný pøípad pouití se doporuèuje pøímo rozsah ploné dávky postøikové jíchy. Pøi aplikaci kapalných prùmyslových hnojiv se jejich dávka urèí ze stanovené potøeby ivin a koncentrace hnojiva. U nich musíme zohlednit, e se jejich mìrná hmotnost a viskozita lií od vody, pro kterou jsou stanoveny prùtoky tryskami. Pro tìí hnojivo musíme vybrat trysku s vyím prùtokem, abychom dosáhli stejné objemové dávky na hektar jako s vodou. Pøepoèítací koeficient se pøiblinì rovná druhé odmocninì mìrné hmotnosti hnojiva (tab. 6). Starí typy øídících jednotek dávkování jetì nemusí s tímto algoritmem poèítat a mohou vyadovat zadání navýeného pracovního tlaku nebo prùtoku tryskou. Pøepoèítávací koeficient pro urèení prùtoku pro výbìr trysky u postøikové jíchy s mìrnou hmotností odlinou od vody Mì rná hmotnost jíchy (kg.dm-3 ) 0.8 0.9 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 4 Urèi pracovní rychlost V dalím kroku zadáváme nejvyí pracovní rychlost. U nesynchronizovaného dávkování volíme pracovní rychlost tak, aby jí bylo spolehlivì dosaeno na celém oetøovaném pozemku, nebo øazení rychlostních stupòù je zde nepøípustné. U dávkování synchronizovaného zvolíme nejvyí pøípustnou rychlost s ohledem na nerovnosti povrchu pozemku a jimi vyvolané kmitání postøikovacího rámu. Pøihlííme i k povìtrnostní situaci, zejména k rychlosti a smìru vìtru. S rostoucí rychlostí vìtru sniujeme rychlost pracovní jízdy. Pouití antidriftových trysek, injektorových s pasivním pøisáváním vzduchu, protiúletové clony nebo zaøízení pøídavného vzduchu umoní zvýit rychlost. 5 Stanov prùtok tryskou Na základì údajù o poadované dávce a zvolené pracovní rychlosti se pro danou rozteè trysek na postøikovacím rámu stanoví potøebný prùtok aplikované jíchy jednotlivou tryskou. Pøepoèítací koeficient pro prùtok tryskou 0.89 0.95 1.00 1.05 1.10 1.14 1.18 1.22 Pro stanovení prùtoku se pouívají rùzné pomùcky s nomogramy, které dodávají výrobci trysek. 6 Vyber trysku s poadovaným prùtokem a rozptylem Ze sady vymìnitelných trysek vybereme podle prùtokové charakteristiky tu, která dosáhne poadovaného prùtoku pøi doporuèeném pracovním tlaku a poadované kapkové disperze. 7 Namontuj trysky Trysky se na postøikový rám montují vdy v ucelených sadách. Pokozené trysky je vhodné vymìnit za jiné, shodného typu a se stejným opotøebením jako v pouité sadì, ne za nové. Pokud se nevyuívá drák trysek s bajonetovým závitem na pøevleèné matici, je u tìrbinových i víceotvorových trysek tøeba dbát na vzájemné nastavení rozptylových pùdorysných obrazcù (obr. 28). 28 10 Seøiï pracovní výku postøikového rámu Pracovní výku postøikového rámu nad cílovou plochou seøídíme podle rozteèe trysek, úhlu rozptylu trysek a doporuèení jejich výrobce. Pro tìrbinové trysky se standardním úhlem rozptylu 110 a 120° je pøi rozteèi trysek doporuèená výka 0,5 m. Obr. 28 U tìrbinových i víceotvorových trysek musí být výstøikové plochy vzájemnì natoèeny o cca 5° a 10°, aby se pøi pøekrytí sousedních trysek co nejménì ovlivòovaly 8 Proveï zkouku bezzávadné funkce trysek vodou Zkouku provedeme po èásteèném naplnìní nádre èistou vodou. Proudnice trysek musí být hladké a pravidelné, pøi pøeruení postøiku nesmí odkapávat. 9 Seøiï pracovní tlak Regulaèním prvkem seøídíme za provozu pracovní tlak tak, aby odpovídal poadovanému prùtoku tryskou podle návodu výrobce postøikovaèe. Pokud jsme pouili pro výbìr trysek údajù výrobce trysek, musíme pøi nastavování pracovního tlaku zohlednit tlakový rozdíl mezi tlakomìrem a tryskami. Pøi vyím opotøebení trysek se doporuèuje pøi postøiku na místì zkontrolovat jejich prùtok pomocí odmìrné nádoby a stopek. U postøikovaèù s øídící jednotkou pro dodrování dávky je pro kontrolní mìøení prùtoku program, pøi kterém se pracovní rychlost simuluje, prùtok tryskami lze mìøit namístì. 11 Pøiprav postøikovou jíchu v postøikovaèi Mísící zaøízení chemických prostøedkù se u souèasných postøikovaèù stalo standardní výbavou. Pro pøípravu premixu (pøedøedìní koncentrátu vodou) se zaøízení spoutí na paralelogramu tìsnì nad zem, obsluha manipuluje s pøípravky pod úrovní pasu. Sniuje se nebezpeèí zasaení a kontaminace obsluhy koncentrovanými chemickými pøípravky. Podle velikosti objemu nádre postøikovaèe pøíprava postøikové jíchy vèetnì promísení v nádri nepøevyuje 20 minut. Tato operativnost umoòuje pøipravovat postøikovou jíchu oddìlenì pro samostatné pozemky nebo souvislé aplikaèní plochy. Odstraní se neádoucí pøevoz velkých objemù jíchy po komunikacích, jejich pøípadná havárie a únik do prostøedí se obtínì asanují. Sniuje se i objem zbytkù nespotøebované jíchy z dùvodù náhlé zmìny poèasí nebo poruchy postøikovaèe. 12 Zahaj postøik 13 Proveï kontrolu dodrení dávkování Po kadém nastavení dávky obsluha zkontroluje dodrení nastavené dávky podle na stavoznaku nádre zøetelnì vymezeného objemu spotøebované jíchy a oetøené plochy. U postøikovaèù bez poèítaèe je odkázána na kontrolu dodrení nastaveného pracovního tlaku a pracovní rychlosti. Pro stanovení pracovní rychlosti se vesmìs vystaèí s údajem rychlomìru vozidla. Není-li k dispozici nebo dochází-li k zvýenému prokluzu, pak musí být pracovní rychlost stanovena mìøením. Rychlost zjistíme na základì mìøení èasu potøebného k pøekonání známé vzdálenosti pøi pøímé pracovní jízdì. Údaje rychlomìru je zapotøebí obèas pøekontrolovat. U postøikovaèù s øídící jednotkou pro dávkování postaèí signalizované informace. 29 6 TECHNOLOGICKÉ LINKY NA OCHRANU ROSTLIN 6.1 Zásady a postup sestavení strojní linky Postup pro výbìr poøizovaného nového postøikovaèe nebo pro sestavování (projektování) strojních linek pro postøik má pevný sled. Ø Prvním krokem je definice agrotechnických podmínek pro postøik plodin, které má postøikovaè zabezpeèit. Zde se musí vycházet z dokonalé znalosti výrobních podmínek v podniku - struktura plodin, dostupnost a odbornost pracovníkù, pøepravní vzdálenosti, velikost pozemkù, pøírodní a pùdní podmínky, ale i dosavadní ekonomika výroby, dostupnosti servisu na opravy nebo provedení práce ve slubì atd. Ø Stanovení nutné denní výkonnosti a pøedbìný výbìr vhodných postøikovaèù a souprav pro zásobování na pole. V tomto kroku se vychází z denních poadavkù na objem práce v prùbìhu sezóny. Pokud se objevuje krátkodobý poadavek, nìkolikanásobnì pøevyující prùmìrnou hodnotu, je nutné rozhodnout, zda má vèasnost provedení operace prioritu pøed rentabilitou stroje. Ztráta zpùsobená prodlouením ATL o nìkolik dnù mùe pøevýit domnìlý efekt dosaený rentabilnìjím vyuitím strojù. Poadavkem zemìdìlce je co nejnií vlastní náklad na jednotku výrobku. Ø Kritériem pro pøedbìný výbìr vhodných strojù v jednotlivých operacích jsou jejich exploataèní a ekonomické ukazatele. Nesmíme ale zapomenout ani na kvalitativní poadavky v jednotlivých operacích a monosti jejich splnìní. Vìtina zásahù ochrany rostlin se provádí za vegetace. Proto hned po dodrení dávkování a vyrovnané ploné rovnomìrnosti postøiku má prioritu volba podvozkù v strojní soupravì. Nesmí pokozovat porost ani v pozdních vývojových stádiích plodin napø. oetøení øepky pøed sklizní, ztìovat sklizeò vytváøením hlubokých kolejí (cukrovka). Ø Urèení klíèového èlánku strojní linky a výpoèet výkonnosti. U návìsných postøikovaèù mùeme v sezónní pièce zvýit výkonnost zásobováním vodou na pole v dìleném pracovním postupu. Mimo pièku mohou pracovat v pøímém pracovním postupu s nií výkonností. U nesených postøikovaèù z bezpeènostních a u samojízdných z konstrukèních dùvodù není vhodné pøepravovat plnou nádr po veøejných a zpevnìných komunikacích. Výjimkou jsou postøikovaèe nesené na systémových podvozcích. Ø Dimenzování èlánkù linky. Klíèovým èlánkem linky je postøikovaè, jeho zásobování a plnìní mu je podøízeno. Výkonnost plnìní vodou má odpovídat svìtlosti plnícího potrubí postøikovaèe. Objem zásobovací cisterny by mìl být násobkem objemu zásobníku postøikovaèe. Ø Analýza moných variant strojní linky, výbìr nejvhodnìjího øeení. Pokud pøedchozí postup jetì neumonil rozhodnout, která z moných strojních linek bude nejvýhodnìjí, porovnáváme nejen jejich hlavní exploataèní ukazatele, ale i monosti podniku - poèet pracovníkù, výe poadovaných investic na nové stroje, srovnání pøímých provozních nákladù na mìrnou jednotku a dalí odvozené ukazatele. Èasto musíme ustoupit i ke kompromisu, volit linku, která nesplní poadavek na pokrytí pièkové sezónní výkonnosti, a øeit disproporci zadáním u podnikù, které mají volnou kapacitu na práce v problémovém období. Ø Stanovení celkové výkonnosti a roèního vyuití strojní linky. Kontrola dostaèující výkonnosti v prùbìhu roku a stanovení roèního nasazení stroje jsou nutné pro koneèný výpoèet celkových provozních nákladù. 6.2 Doporuèené soupravy a strojní linky Pro porovnání exploataèních ukazatelù jsme volili typické zástupce strojních linek, jaké se u nás pouívají. Lze je rozdìlit do tøí skupin: - Postøikovaè v pøímém pracovním postupu (pøíloha 3, linky 1.1 a 1.3). Ve strojních linkách v pøímém pracovním postupu pracují traktorové soupravy s návìsným postøikovaèem. Zvolené varianty se odliují velikostí zásobníku. Vyí pracovní rychlost u souprav, které jsou vybaveny pøídavným vzduchem, zvyuje i smìnovou výkonnost postøikovaèe. Linka s postøikovaèem na systémovém podvozku je zaøazena pro svou vysokou operativnost. - Postøikovaè v dìleném pracovním postupu v lince s cisternou pro zásobování vodou na pole; postøikovaè je plnìný vodou (kapalným hnojivem) a postøiková jícha se pøipravuje v zásobní nádri postøikovaèe (pøíloha 3, linky 2.1 a 2.6). V této skupinì se porovnávají linky s nesenými, návìsnými a samojízdnými postøikovaèi. Kromì nesených typù jsou duplicitnì øeeny i varianty s vybavením pro uití pøídavného vzduchu. Pro nesený postøikovaè je navrena atypická linka, v které je postøikovaè nesený na tøíbodovém závìsu traktoru vybaven pro pøipojení malé cisterny o obsahu 2 m3, souprava si vodu na pole dováí sama. - Postøikovaè v dìleném pracovním postupu, ve strojní lince je zaøazena cisterna pro zásobování; souèástí linky je mísiè postøikové jíchy, zásobní nádr postøikovaèe se plní postøikovou jíchou (pøíloha 3, linky 3.1 a 3.2). Tyto varianty se v zemìdìlské praxi vyskytují ojedinìle. Pøesunutí pøípravy postøikové jíchy z postøikovaèe na zásobující cisterny sniuje prostoj postøikovaèe. 30 6.3 Vyuití a ekonomika strojních linek Pro strojní linky na plonou ochranu rostlin, které jsou v zemìdìlském provozu nejrozíøenìjí, jsou normativy vyuití a ekonomiky strojních linek uvedeny pøehlednì v tabulkové formì (viz pøíloha 3). Tabulky obsahují tyto informace: - schéma strojní linky - popis podmínek a práce strojní linky - doporuèené stroje, jejich poøizovací cena a doporuèené roèní nasazení - výkonnost a spotøeba paliva - variabilní a celkové náklady soupravy a strojní linky. Náklady na provoz strojù a linek byly vypoèteny pro následující podmínky: a) Poøizovací cena stroje uvedena prùmìrná orientaènícena v roce 2006 (bez DPH) pøi poøízení stroje za hotové. b) Roèní nasazení uvádí doporuèené roèní nasazení stroje, pro které jsou normativy nákladù vypoèteny. c) Normativy technických a ekonomických údajù jsou stanoveny pro nasazení stroje (soupravy) v dané strojní lince: - výkonnost stroje resp. potøeba èasu: · udává se prùmìrná výkonnost stroje (soupravy) za 1 hodinu smìnového èasu resp. potøebu smìnového èasu na 1 ha operace · u dopravních a manipulaèních operací se uvádí jen potøeba èasu na 1 ha operace - variabilní náklady obsahují tyto poloky: · práce osobní náklady na obsluhu stroje (soupravy) ve výi 100 Kè.h-1, zahrnuje mzdu i náklady na pojitìní · souprava zahrnuje: ° náklady na palivo vychází z ceny 22,20 Kè za 1 litr nafty (prùmìrná cena bez DPH platná ve 4. ètvrtletí 2006 pøi velkoodbìru cisternou) ° náklady na oleje a maziva (10 % z ceny paliva) ° náklady na opravy a udrování (vypoèteny dle normativù VÚZT Praha) · celkem souèet nákladù na práci a variabilních nákladù stroje (soupravy). d) Celkové náklady souèet variabilních nákladù a fixních nákladù. - fixní náklady zahrnují: · náklady na odpisy vypoèteny jako prùmìrná roèní hodnota daòového odpisu, pro srovnatelnost s obdobnými normativy publikovanými v pøedchozích letech byla ponechána doba odpisu 6 let (stroje na chemickou ochranu a hnojení 4 roky) · · náklady na garáování (uskladnìní) stroje vychází z roèní sazby 100 Kè za 1 m2 plochy potøebné pro uskladnìní stroje silnièní daò je stanovena podle platného zákona. Normativy provozních nákladù byly vypoèteny s vyuitím modelovacího programu AGROTEKIS (VÚZT Praha). Informace je moné vyuít pøedevím pro plánování a hodnocení ekonomiky jednotlivých operací a pro podporu rozhodování o potøebì, vyuití a obnovì strojù. 6.4 Hodnocení strojních linek U první skupiny postøikovaèù v pøímém pracovním postupu jsou na grafu v obr. 29 zøetelné trendy výkonnosti dané konstrukèními prvky stroje. Zvìtením kapacity zásobní nádre na dvojnásobek se zvyuje výkonnost ve smìnovém èase o 20 a 30 %. U návìsného postøikovaèe s vyuitím pøídavného vzduchu je výkonnost o 20 % vyí ve srovnání se shodným strojem bez pøídavného vzduchu. U postøikovaèù s vyí výkonností je vliv velikosti zásobníku na exploataèní ukazatele zøetelnìjí. Vysoká operativnost soupravy se pøíznivì na výkonnosti projeví i u linky s postøikovaèem na systémovém nosièi náøadí. Prùmìrná pøepravní vzdálenost 5 km je shodná pro vechny linky a u postøikovaèù bez pøídavného vzduchu je prùmìrná hektarová dávka 200 l.ha-1, u postøikovaèù s pøídavným vzduchem se poèítá se sníenou hektarovou dávkou na 150 l.ha-1. Jednotkové náklady jsou podle oèekávání nejvyí, na úrovní 200 Kè.ha-1 u postøikovaèe s nejmením zásobníkem 2000 l. S rostoucí výkonností v navrhovaných linkách se významnì sniují na hladinu 150 a 160 Kè.ha-1. V celkovém posouzení nákladovosti s dìleným pracovním postupem vychází tento postup velmi pøíznivì. Spotøeba nafty se pøi shodné prùmìrné pøepravní vzdálenosti 5 km z farmy na pole pohybuje jednotnì v rozmezí 1,2 a 1,4 l.ha-1. U druhé skupiny postøikovaèù vyuívaných v dìleném pracovním postupu, v kterém si pøipravují postøikovou jíchu v postøikovaèi na oetøovaném pozemku, se ve srovnání s pøímým pracovním postupem vechny exploataèní ukazatele významnì zvyují (obr. 30). Výjimkou je jen nesený postøikovaè s nádrí 1000 l, který se sám zásobuje malou návìsnou cisternou o objemu 2000 l. Zvýené náklady a spotøeba nafty je nutná pro dosaení vyí výkonnosti. Zásobováním návìsného postøikovaèe 2000 l vodou se ve srovnání s pøímým pracovním postupem zvýí výkonnost o 20 %. Zvìtení zásobníku postøikovaè v dìleném pracovním postupu má na výkonnost mení vliv, projeví se jen pøírùstkem 10 %. Dalí významný vztah je mezi jednotkovými náklady a výkonností èím nií výkonnost strojní linky, tím vyí náklady. 31 Nesený 1200 l 0 2,5 1,4 2,1 Výkonnost (ha.h-1) 2,0 1,8 32 9,0 181 237 6,2 1,8 Spotøeba PH (l.ha-1) 7,5 211 1,6 1,5 150 4,0 100 1,4 209 7,5 50 300 9,0 193 1,6 1,6 250 200 150 100 50 0 ) 6,0 Jednotkové náklady (Kè.h 146 -1 pøíd.vzduch 4000 l + Systém. nosiè 200 Jednotkové náklady (Kè.ha Spotøeba PH (l.ha-1) 4000 l Systém. nosiè pøíd. vzduch -1 7,8 + fekál. cisterna 10 t 1,6 7,5 1,2 Samojízdný 4000 l + pøíd. vzduch 5,0 6,2 1,3 + fekál. cisterna 10 t 4 179 162 Samojízdný 2000 l + pøíd. vzduch 4,5 5,0 + fekál. cisterna 10 t 8 228 7,0 145 Samojízdný 4000 l 199 1,2 + fekál. cisterna 10 t Výkonnost (ha.h-1) Návì sný 4000 l + 1 Samojízdný 2000 l 258 168 + fekál. cisterna 10 t 215 1,6 Návì sný 4000 l + pøíd. vzduch 5,4 pøíd. vzduch 1,3 Návì sný 2000 l + 6 + fekál. cisterna 10 t 12 188 Návì sný 2000 l + pøíd. vzduch 3 2 Návì sný 4000 l 8 7 + fekál. cisterna 10 t 2 ) 200 Návì sný 3000 l 0 Návì sný 2000 l 4 Návì sný 2000 l 6 5 + fekál. cisterna 10 t 10 Nesený 1000 l Výkonnost (ha.h -1 ) Spotøeba PH (l.ha -1 ) 9 + cistern. návì s 2 t Obr. 29 + fekál. cisterna 10 t Výkonnost (ha.h -1 ) Spotøeba PH (l.ha -1 ) 10 250 0 Ce lkové náklady (Kè.ha-1) Porovnání exploataèních ukazatelù u strojních linek v pøímém pracovním postupu Ce lkové náklady (Kè.ha-1) Obr. 30 Porovnání exploataèních ukazatelù u strojních linek v dìleném pracovním postupu s pøípravou postøikové jíchy v postøikovaèi Ve tøetí skupinì strojních linek pro ochranu rostlin jsme poèítali jen se stroji s vysokou technickou úrovní, která je vhodná pro zemìdìlské podniky s vysokým roèním vyuitím postøikovaèe (2500 ha orné pùdy a více). Vechny postøikovaèe jsou vybaveny pøídavným vzduchem. Pøedpokládáme plnìní postøikovaèù na poli vodou za souèasného pøisávání premixu postøikového pøípravku. Pøi tomto postupu probíhá jen krátkodobá homogenizace jíchy v nádri postøikovaèe. Prostoj na plnìní postøikovaèe se zkrátí na polovinu. Výkonnost linky se ve srovnání s pøípravou jíchy v postøikovaèi navýí o cca 10 % (obr. 31), o pøiblinì shodnou úroveò nám klesají jednotkové náklady. Spotøeba nafty je na úrovni s linkami v pøedcházejících postupech. Podrobné údaje o podmínkách vyuití strojních linek jsou v tabulkách pøílohy 3. 12 300 11,0 10,2 -1 -1 Spotøeba PH (l.ha ) -1 8,5 Výkonnost (ha.h ) 250 9,0 184 8 162 200 168 156 6 150 4 100 2 50 0 Jednotkové náklady (Kè.ha ) 10 1,6 Návì sný 2000 l + pøíd. vzduch + ciste rna 10 t s mísièem 1,6 Návì sný 4000 l + pøíd. vzduch + ciste rna 10 t s mísièem Výkonnost (ha.h-1) 1,6 1,5 Samojízdný 2000 l + pøíd. vzduch + ciste rna 10 t s mísièem Spotøeba PH (l.ha-1) Samojízdný 4000 l + pøíd. vzduch + ciste rna 10 t s mísièem Celkové náklady (Kè.ha-1) Obr. 31 Porovnání exploataèních ukazatelù u strojních linek v dìleném pracovním postupu s pøípravou postøikové jíchy v postøikovaèi 33 0 7 LITERATURA ABRHAM Z., KOVÁØOVÁ M., DUDA J., KOCÁNOVÁ, V.: Vyuití a obnova zemìdìlské techniky. Praha, 2002, VÚZT: 78 s. ABRHAM Z., KOVÁØOVÁ M.: Zemìdìlská technika souèasnost a perspektiva [Farm machinery prezent state and future]. In: Aktuální problémy vyuívání zemìdìlské techniky, Sborník pøednáek z mezinárodní vìdecké konference, Èeský Krumlov, JZU Èeské Budìjovice, 2006, s. ISBN: 80-7040-861-8 DOSTÁL J., HABERLE J., KLÍR J., KOZLOVSKÁ L., KVÍTEK T., RÙEK, P.: Zásady správné zemìdìlské praxe zamìøené na ochranu vod pøed zneèitìním dusiènany ze zemìdìlských zdrojù, MZe ÈR, 2. vydání, aktualizované podle stavu legislativy k 1.3.2004, Praha, 2004, ÚZPI: 44 + pøílohy. HÙLA J., JANEÈEK M., KOVAØÍÈEK P., BOHUSLÁVEK J.: Agrotechnická protierozní opatøení. Metodika. Praha, 2003, VÚMOP: 48 s. KAVKA M. a kol.,: Normativy pro zemìdìlskou a potravináøskou výrobu. Praha, 2006, ÚZPI: 395 s. KOVAØÍÈEK P.: Poadavky na kvalitu práce postøikovaèù. Agro - Ochrana a výiva rostlin, 1997, 3: 65-70. KOVAØÍÈEK P.: Monosti uplatnìní pøesného hospodaøení. Rostlinolékaø, 1999, 2: 18-20. KOVAØÍÈEK P., HÙLA J., VLÁKOVÁ M., LOCH T.: Pøesnost navazování pracovních zábìrù pøi hnojení a ochranì rostlin. LCaØ, 2005, 121, 4: 121-126. KOVAØÍÈEK P., VLÁKOVÁ M.: Pracovní postupy hnojení. Mechanizace zemìdìlství, 2004, 9: 39-44. KOVAØÍÈEK P.: Kontrolní testování postøikovaèù. Agro, 2000, 9: 40-44. KOVAØÍÈEK P., VLÁKOVÁ M.: Vliv provozních faktorù na kvalitu postøiku. Jeèmenáøská roèenka, Praha, 2004, SPSJ: 149-155. KOVAØÍÈEK P.: Ploné postøikovaèe pro ochranu rostlin a hnojení kapalnými hnojivy. IVV MZe ÈR, 1997, 38 s. Mechanizaèní prostøedky a vybavení v zemìdìlství. Publikace 1224-99, Praha, ÈSÚ, 1999: 21 s. MIKE K. a kol.: Projektování výrobních linek v moderní zemìdìlské velkovýrobì 3. Hnojení. Praha, Institut pro vzdìlávání pracovníkù v zemìdìlství a výivì, 1970, 208 s. NEUBERG J., JEDLIÈKA J., ÈERVENÁ J.: Výiva a hnojení plodin. Praha, 1995, ÚZPI: 64 s. SAIDL M.: Opatøení ke zvýení kvality pozemní a letecké aplikace prùmyslových hnojiv. Ministerstvo zemìdìlství a výivy ÈSR ve Výstavnictví zemìdìlství a výivy v Èeských Budìjovicích, 1988, 138 s. PELINA M. a kol.: Strojní linky v zemìdìlství a jejich ekonomika. Praha, 1983, Státní zemìdìlské nakladatelství: 288 s. VELEBIL M. a kol.: Zemìdìlské technologické systémy. Teoretické základy. Praha, 1984, Státní zemìdìlské nakladatelství: 508 s. http://www.UKZUZ.cz/vestniky/apvr_04_05.pdf http://www.srs.cz http://www.vuzt.cz 34 PØÍLOHA 1 Pøehled vybraných zákonù a vyhláek, které souvisejí s problematikou ochrany rostlin Zákon è. 356/2003 Sb., Zákon o chemických látkách a chemických pøípravcích a o zmìnì nìkterých zákonù Vyhláka è. 42/2001 Sb., o registraci pøípravkù na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické poadavky na mechanizaèní prostøedky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování, v platném znìní. Vyhláka è. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpeènostního listu k nebezpeèné chemické látce a chemickému pøípravku, v platném znìní. Vyhláka è. 232/2004 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických pøípravcích a o zmìnì nìkterých zákonù, týkající se klasifikace, balení a oznaèování nebezpeèných chemických látek a chemických pøípravkù, v platném znìní. Zákon è. 258/2000 Sb., o ochranì veøejného zdraví a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù, v platném znìní. Zákon è. 254/2001 Sb. o vodách a o zmìnì nìkterých zákonù (vodní zákon), v platném znìní. Vyhláka è. 450/2005 Sb. o náleitostech nakládání se závadnými látkami a náleitostech havarijního plánu, zpùsobu a rozsahu hláení havárií, jejich znekodòování a odstraòování jejich kodlivých následkù Zákon è. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických pøípravcích a o zmìnì nìkterých zákonù, v platném znìní. Zákon è. 326/2004 Sb. o rostlinolékaøské péèi a o zmìnì nìkterých souvisejících zákonù, v platném znìní. Vyhláka è. 327/2004 Sb., o ochranì vèel, zvìøe, vodních organismù a dalích necílových organismù pøi pouití pøípravkù na ochranu rostlin Vyhláka è. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení kodlivých organismù ve skladech rostlinných produktù a o zpùsobech zjiování a regulace jejich výskytu v zemìdìlských veøejných skladech a skladech Státního zemìdìlského intervenèního fondu. Vyhláka è. 329/2004 Sb., o pøípravcích a dalích prostøedcích na ochranu rostlin, v platném znìní. Vyhláka è. 330/2004 Sb., o opatøeních proti zavlékání a roziøování kodlivých organismù rostlin a rostlinných produktù, v platném znìní. Vyhláka è. 331/2004 Sb., o opatøeních k zabezpeèení ochrany proti zavlékání a íøení pùvodce bakteriální kroukovitosti bramboru a pùvodce bakteriální hnìdé hniloby. Vyhláka è. 332/2004 Sb., o opatøeních k zabezpeèení ochrany proti zavlékání a íøení pùvodce rakoviny bramboru, háïátka bramborového a háïátka naloutlého. Vyhláka è. 333/2004 Sb., o odborné zpùsobilosti na úseku rostlinolékaøské péèe. Vyhláka è. 334/2004 Sb., o mechanizaèních prostøedcích na ochranu rostlin. Vyhláka è. 175/2005 Sb., o náhradách nákladù za odborné úkony provedené Státní rostlinolékaøskou správou. Zákon è. 86/2002 Sb. o ochranì ovzduí a o zmìnì nìkterých dalích zákonù (zákon o ochranì ovzduí) 35 PØÍLOHA 2 Technické a technologické poadavky na mechanizaèní prostøedky Mechanizaèní prostøedek musí: 1. být spolehlivì funkèní 2. umoòovat správné a náleité odborné pouití 3. zajiovat dostateènì pøesné dávkování a rozptylování aplikovaného pøípravku 4. pøi správném a odborném pouití zajiovat dostateèný nános pøípravku na cílovou plochu jeho aplikace 5. umoòovat spolehlivé plnìní zásobních nádrí 6. být vybaven zaøízením, které umoòuje snadno a zøetelnì sledovat mnoství kapaliny v nádri a prùbìh plnìní 7. být zajitìn proti nepozorovatelnému úniku pøípravku nebo aplikaèní kapaliny 8. umoòovat snadné a dostateènì pøesné opakované nastavení provozních parametrù 9. být vybaven náleitými a dostateènì pøesnými provozními mìøidly 10. být vybaven tak, aby bylo moné je z místa obsluhy snadno kontrolovat, seøizovat a podle potøeby jeho èinnost ihned zastavit 11. umoòovat spolehlivé, snadné a úplné vyprázdnìní 12. umoòovat snadnou a dùkladnou oèistu 13. umoòovat pøipojení kontrolních a mìøících zaøízení 14. být na pøístupném místì opatøen v trvalé formì oznaèením s tìmito údaji: a) název a adresa výrobce nebo dovozce nebo jeho sídlo b) typ mechanizaèního prostøedku a série c) výrobní èíslo a rok výroby d) celková hmotnost 15. být vybaven èerpadlem, u kterého musí být uvedeny tyto údaje (pokud èerpadlo s ohledem na druh a typ mechanizaèního prostøedku pøichází v úvahu): a) název a adresa výrobce nebo dovozce nebo jeho sídlo b) typ èerpadla c) výrobní èíslo a rok výroby d) maximální výkon e) maximální tlak f) maximální otáèky 16. být vybaven tryskami nebo rozptylovaèi, které musí být zøetelnì oznaèeny tìmito údaji (pokud trysky nebo rozptylovaèe s ohledem na druh a typ mechanizaèního prostøedku pøichází v úvahu): a) druh b) velikost c) dalí dùleité provozní údaje, 17. vyhovovat vem poadavkùm, které jsou pøedmìtem kontrolního testování 18. odpovídat platným státním normám a pøísluným evropským normám, k jejich dodrování je Èeská republika zavázána 19. odpovídat dalím souvisejícím technickým normám 36 Evropské normy vydané Evropským normalizaèním výborem (CEN), jeho èlenem je také Èeská republika a související normalizaèní doporuèení EN 907: Bezpeènostní poadavky na stroje na ochranu rostlin EN 12761-1: Zemìdìlské a lesnické stroje - Postøikovaèe a aplikátory kapalných hnojiv - Ochrana ivotního prostøedí - èást 1: Obecnì EN 12761-2: Zemìdìlské a lesnické stroje - Postøikovaèe a aplikátory kapalných hnojiv - Ochrana ivotního prostøedí - èást 2: Polní postøikovaèe EN 12761-3: Zemìdìlské a lesnické stroje - Postøikovaèe a aplikátory kapalných hnojiv - Ochrana ivotního prostøedí - èást 3: Rosièe k aplikaci pøípravkù v prostorových plodinách DIN 11210: DIN 11215: DIN 11218: DIN 11219: ISO 4102: ISO 5681: ISO 5682; èást 1: ISO 5682; èást 2: ISO 5682; èást 3: ISO 6686: ISO 8169: ISO 9357: ISO 10625: ISO 10626: ISO/DIS 13440: ISO/DIS 13441-1: ISO/DIS 13441-2: Stroje pro pásový postøik; dráky trysek Stroje na ochranu rostlin - postøikovaèe a rosièe; trysky Èistící zaøízení - Pøípravky na ochranu rostlin - obaly Zásobní nádre pro postøikovaèe a popraovaèe Pøípojné závity Pojmy pro stroje na ochranu rostlin Zkuební metody pro trysky Zkuební metody pro stroje Zkuební metody pro seøizovací zaøízení Zaøízení proti vzniku kapek Pøipojení trysek a manometrù Zásobní nádr; plnící hrdlo Barevné znaèení trysek Bajonetové pøipojení trysek Stanovení technického zbytku Popis pro rosièe - typ Layont Popis pro rosièe - stavební díly 37 PØÍLOHA 3 Strojní linky pro polní postøik TAB. 1.1 TAB. 1.2 TAB. 1.3 TAB. 2.1 TAB. 2.2 TAB. 2.3 TAB. 2.4 TAB. 2.5 TAB. 2.6 TAB. 3.1 TAB. 3.2 Doprava na pole a postøik linkou s traktorovým návìsným postøikovaèem Doprava na pole a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s vyuitím pøídavného vzduchu Doprava vody na pole a postøik postøikovaèem neseným na systémovém podvozku Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèem Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèem Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik samojízdným postøikovaèem Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik samojízdným postøikovaèem s pøídavným vzduchem 38 TAB. 1.1 Doprava na pole a postøik linkou s traktorovým návìsným postøikovaèem Pøímý pracovní postup; linka vyuívána pro ploné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do postøikovaèe 2000 a 6000 l.h-1 39 Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost do 5 km Pøíprava postøikové jíchy Premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe na poli, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 a 10 minut Postøik Traktorový návì sný postøikovaè 2 a4 t, pracov pracovní rychlost 8 km.h-1, max. mì rný tlak na p pesticidy, pøi jeho kombinaci s pøihnojováním a 150 kPa + traktor 4x2, 25 kW.t-1 uiteèného zatí rozchod kol; minimální poadavek na oetøování 70 ha ploch prùmì rná velikost pozemku 20 ha, prùmì rná dá Ekonomika strojní linky Varianta Postøik 1 Postøik 2 Specifikace technického zajitì ní Poøizovací cena tis.Kè Traktor 4x2, 50 kW Postøikovaè návìsný 2000 l Traktor 4x4, 100 kW 1050 690 1900 Postøikovaè návìsný 4000 l 990 Normativy soupravy Roèní nasazení Výkonnost Spotøeba PH Variabilní náklady Kè. -1 -1 h.r-1 ha.h l.ha Práce Souprava C 1200 4,0 1,3 25 69 600 1600 5,4 1,6 19 75 600 TAB. 1.2 Doprava na pole a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s vyuitím pøídavného vzduchu Pøímý pracovní postup; linka vyuívána pro ploné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení KMH i jejich kombinaci s ochrannými prostøedky Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do postøikovaèe 6000 l.h-1 40 Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost do 5 km Pøíprava postøikové jíchy Premix se pøipravuje v mísícím zaøízení, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèka poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku pokraèuje po dobu 5 a10 minut Postøik Traktorový návì sný postøikovaè 2 a6 t, pracovní pracovní rychlost 12 km.h-1, max. mì rný tlak na pù pesticidy, pøi jeho kombinaci s pøihnojováním a pø 150 kPa + traktor 4x2, 25 kW.t-1 uiteèného zatíen rozchod kol; minimální poadavek na oetøování 70 ha plochy z prùmì rná velikost pozemku 20 ha, prùmì rná dávka Ekonomika strojní linky Normativy soupravy Poøizovací Roèní nasazení Výkonnost Spotøeba PH Varianta cena Variabilní náklady Kè.ha -1 -1 h.r-1 tis.Kè ha.h l.ha Práce Souprava Celk Traktor 4x2, 50 kW 1050 1200 Postøik 1 5,0 1,2 20 63 83 Postøikovaè návìsný 2000 l 890 600 Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Postøik 2 7,0 1,3 14 58 72 Postøikovaè návìsný 4000 l 1290 1000 Specifikace technického zajitì ní TAB. 1.3 Doprava vody na pole a postøik postøikovaèem neseným na systémovém podvozku Pøímý pracovní postup; linka vyuívána pro ploné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do postøikovaèe 15 m3.h-1 41 Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 30 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost do 10 km Pøíprava postøikové jíchy Premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe na poli, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku pokraèuje po dobu 5 a10 minut Postøik Postøikovaè 3 a4 t, nesený na systémovém podvoz pøíkonem 35 a45 kW.t-1 uiteèného zatíení, prac max. mì rný tlak na pùdu pøi postøiku pesticidy, pøi s pøihnojováním a pøedosevním hnojení 150 kPa, minimální poadavek na oetøování 100 ha plochy prùmì rná velikost pozemku 20 ha, prùmì rná dávka Ekonomika strojní linky Varianta Postøik 1 bez pøídavného vzduchu Postøik 2 s pøídavným vzduchem Specifikace technického zajitì ní Normativy soupravy Poøizovací Roèní cena nasazení Výkonnost Spotøeba PH Variabilní náklady Kè.h -1 -1 -1 tis.Kè h.r ha.h l.ha Práce Souprava Celk Systémový traktor 130 kW 3500 2000 Postøikovaè nástavba 4000 l 860 900 Systémový traktor 130 kW 3500 2000 Postøikovaè nástavba 4000 l 860 900 6,0 1,2 17 57 7 7,8 1,4 13 66 7 TAB. 2.1 Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèem Dìlený pracovní postup; linka vyuívána pro ploné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování a pøedosevní hnojení KMH i jejich kombinaci s ochrannými prostøedky Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1 Doprava hnojiva na pole Traktorová fekální cisterna 10 t + traktor 4x4, 150 kW, prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi 42 pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 5 km Plnì ní postøikovaèe a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe na poli 15 m3.h-1, premix se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení zásobníku, které v závislosti na kapacitì zásobníku pokraèuje po dobu 3 a5 minut Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik Celkem Specifikace technického zajitì ní Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Traktor 4x2, 50 kW Rozmetadlo nesené 1,2 t Poøizovací Roèní nasazení Výkonnost cena h.r-1 tis.Kè ha.h-1 1900 1600 460 800 1050 1200 4,5 280 600 4,5 Postøik KMH Nesený postøikovaè 1,2 t , pracov traktor 4x2, pøíkon 50 kW, nastav pro preemergentní postøik herbic hnojení doporuèena dvojitá mont dávka 200 l.ha-1, minimální poad za smì nu 70 ha, maximální délka Normativy soupravy Variabilní náklady Kè.ha Spotøeba PH l.ha-1 Práce Souprava Celke 0,7 22 15 37 0,9 22 27 50 1,6 44 42 87 TAB. 2.2 Doprava vody na pole a postøik traktorovým neseným postøikovaèem Dìlený pracovní postup; linka vyuívána pro ploné postøiky pesticidy a pro pøihnojování KMH i jejich kombinaci Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do cisternového návì su 6000 l.h-1 43 Doprava na pole Cisternovým návì sem 2000 l s pøeèerpávacím agregátem, prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 15 km.h-1 pøepravní vzdálenost do 5 km Plnì ní postøikovaè a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe postøikovaèe 6000 l.h-1, premix postøikového pøípravku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku pokraèuje po dobu 3 a5 minut Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik Celkem Specifikace technického zajitì ní Traktor 4x2, 50 kW Cisternový návìs 2000 l Traktor 4x2, 50 kW Rozmetadlo nesené 1000 l Poøizovací Roèní cena nasazení Výkonnost tis.Kè h.r-1 ha.h-1 1050 1200 80 800 1050 1200 2,5 280 600 2,5 Postøik Traktorový nesený postøikovaè 8 pracovní zábì r 18 m, pracovní ry traktor 4x2, 25 kW.t-1 uiteèného nastavitelný rozchod kol; minimální poadavek na oetøov smì nu, prùmì rná velikost pozem prùmì rná dávka 200 l.ha-1 Normativy soupravy Spotøeba PH Variabilní náklady Kè.h -1 l.ha Práce Souprava Cel 4 1,4 40 45 1,4 40 49 TAB. 2.3 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem Dìlený pracovní postup; linka vyuívána pro ploné postøiky pesticidy a pro produkèní pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1 Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 5 km Plnì ní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 a10 minut 44 Ekonomika strojní linky Poøizovací Roèní Varianta cena nasazení Výkonnost tis.Kè h.r-1 ha.h-1 Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava Fekální cisterna 10 t 460 800 Traktor 4x2, 50 kW 1050 1200 Postøik 1 5,0 Postøikovaè návìsný 2000 l 840 600 Celkem 5,0 Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Doprava Fekální cisterna 10 t 460 800 Traktor 4x2, 70 kW 1300 1400 Postøik 2 6,2 Postøikovaè návìsný 3000 l 1120 800 Celkem 6,2 Specifikace technického zajitì ní Postøik Traktorový návì sný postøikova zábì r 18 nebo 24 m, pracovní max. mì rný tlak na pùdu pøi p jeho kombinaci s pøihnojování hnojení 150 kPa + traktor 4x2 zatíení, nastavitelný rozchod minimální poadavek na oetø smì nu, prùmì rná velikost poze prùmì rná dávka KMH 200 l.h Normativy soupravy Spotøeba PH Variabilní náklady Kè l.ha-1 Práce Souprava C 0,7 20 30 1,4 20 35 2,1 40 65 0,6 16 27 1,4 16 33 2,0 32 60 TAB. 2.4 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Dìlený pracovní postup; linka vyuívána pro ploné postøiky pesticidy a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1 Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 5 km Plnì ní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 a10 minut Postøik Traktorový návì sný postøikova zábì r 18 nebo 24 m, pracovní max. mì rný tlak na pùdu pøi p jeho kombinaci s pøihnojování hnojení 150 kPa + traktor 4x2 zatíení, nastavitelný rozchod minimální poadavek na oetø smì nu, prùmì rná velikost poze prùmì rná dávka KMH 200 l.h 45 Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik 1 Celkem Doprava Postøik 2 Celkem Poøizovací cena tis.Kè Traktor 4x4, 100 kW 1900 Fekální cisterna 10 t 460 Traktor 4x2, 50 kW 1050 Postøikovaè návìsný 2000 l 800 Specifikace technického zajitì ní Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Traktor 4x2, 100 kW Rozmetadlo návìsné 4000 l 1900 460 1900 1250 Roèní nasazení Výkonnost h.r-1 ha.h-1 1600 800 1200 7.5 600 7.5 1600 800 1600 9,0 800 9,0 Normativy soupravy Spotøeba PH Variabilní náklady Kè -1 l.ha Práce Souprava Ce 0,7 14 27 1,1 14 29 1,8 28 56 0,7 11 27 1,1 12 28 1,8 23 55 TAB. 2.5 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik samojízdným postøikovaèem Dìlený pracovní postup; linka vyuívána pro ploné postøiky pesticidy, desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1 Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 7 km. Plnì ní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 a10 minut 46 Postøik Samojízdný postøikovaè 1,5 a 18 nebo 24 m, pracovní rychlos mì rný tlak na pùdu pøi postøiku kombinaci s pøihnojováním a p 150 kPa + traktor 4x2, 25 kW.t zatíení, nastavitelný rozchod k minimální poadavek na oetøo smì nu, prùmì rná velikost pozem prùmì rná dávka KMH 200 l.ha Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik 1 Celkem Doprava Postøik 2 Celkem Specifikace technického zajitì ní Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Samojízdný postøikovaè 2500 l Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Samojízdný postøikovaè 4000 l Poøizovací Roèní cena nasazení tis.Kè h.r-1 1900 1600 460 800 2500 1000 1900 460 1600 800 3200 1000 Výkonnost ha.h-1 Normativy soupravy Variabilní náklady Kè. Spotøeba PH l.ha-1 Práce Souprava Celk - 0,6 16 24 4 6,2 1,0 16 25 4 6,2 1,6 32 49 8 - 0,5 13 22 3 7,5 1,0 13 24 3 7,5 1,5 26 46 7 TAB. 2.6 Doprava vody na pole fekální cisternou a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Dìlený pracovní postup; linka vyuívána pro ploné postøiky pesticidy, desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci Plnìní Výkonnost plnìní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1 Doprava na pole Prùmìrná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 7 km. Plnìní postøikovaèe vodou na poli a pøíprava postøikové jíchy Výkonnost plnìní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení postøikovaèe, pøisává do mísícího okruhu postøikovaèe na poèátku intenzivního mísení, které v závislosti na kapacitì zásobníku probíhá po dobu 5 a 10 minut 47 Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik 1 Celkem Doprava Postøik 2 Celkem Specifikace technického zajitìní Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Samojízdný postøikovaè 2500 l Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Samojízdný postøikovaè 4000 l Poøizovací Roèní cena nasazení Výkonnost tis.Kè h.r-1 ha.h-1 1900 1600 460 800 2750 1000 1900 460 1600 800 3100 1000 Postøik Traktorový návìsný postøikova zábìr 18 nebo 24 m, pracovní max. mìrný tlak na pùdu pøi p jeho kombinaci s pøihnojování hnojení 150 kPa + traktor 4x2 zatíení, nastavitelný rozchod minimální poadavek na oetø smìnu, prùmìrná velikost poz prùmìrná dávka KMH 200 l.h Normativy soupravy Spotøeba PH Variabilní náklady Kè -1 l.ha Práce Souprava Cel 0,5 13 23 3 7,5 1,1 13 25 3 7,5 1,6 26 48 7 - 0,5 11 23 3 9,0 1.1 11 25 3 9,0 1,6 22 48 7 TAB. 3.1 Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik traktorovým návìsným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Dìlený pracovní postup; linka vyuívána pro ploné postøiky pesticidy desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1 Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 7 km Pøíprava postøikové jíchy a plnì ní postøikovaèe jíchou Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení zásobovací cisterny premix se do postøikovaèe pøisává pøi plnì ní nádre postøikovaèe postøikovou jíchou 48 Postøik Traktorový návì sný postøikova zábì r 18 nebo 24 m, pracovní max. mì rný tlak na pùdu pøi po jeho kombinaci s pøihnojování hnojení 150 kPa + traktor 4x2 zatíení, nastavitelný rozchod minimální poadavek na oetøo za smì nu, prùmì rná velikost p prùmì rná dávka KMH 200 l.ha Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik 1 Celkem Doprava Postøik 2 Celkem Poøizovací Roèní cena nasazení Výkonnost tis.Kè h.r-1 ha.h-1 Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Fekální cisterna 10 t 500 800 Traktor 4x2, 50 kW 1050 1200 8,5 Postøikovaè návìsný 2000 l 800 800 8,5 Traktor 4x4, 100 kW 1900 1600 Fekální cisterna 10 t 500 800 Traktor 4x2, 100kW 1900 1600 10,2 Postøikovaè návìsný 4000 l 1250 1000 10,2 Specifikace technického zajitì ní Normativy soupravy Spotøeba PH Variabilní náklady Kè. l.ha-1 Práce Souprava Cel 0,6 12 25 3 1,0 12 27 3 1,6 24 52 7 0,6 10 24 3 1,0 10 27 3 1,6 20 51 7 TAB. 3.2 Doprava vody na pole cisternou s mísícím zaøízením a postøik samojízdným postøikovaèem s pøídavným vzduchem Dìlený pracovní postup; linka vyuívána pro ploné postøiky pesticidy, desikanty, proti výdrolu a pro pøihnojování, základní a pøedosevní hnojení i jejich kombinaci Plnì ní Výkonnost plnì ní vody nebo KMH do fekální cisterny 15 m3.h-1 Doprava na pole Prùmì rná pøepravní rychlost po silnici 20 km.h-1, mezi pozemky po místních komunikacích 15 km.h-1, pøepravní vzdálenost 7 km. Pøíprava postøikové jíchy a plnì ní postøikovaèe jíchou Výkonnost plnì ní postøikovaèe z fekální cisterny 15 m3.h-1, premix úèinného prostøedku se pøipravuje v mísícím zaøízení zásobovací cisterny premix se do postøikovaèe pøisává pøi plnì ní nádre postøikovaèe postøikovou jíchou 49 Ekonomika strojní linky Varianta Doprava Postøik 1 Celkem Doprava Postøik 2 Celkem Specifikace technického zajitì ní Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Samojízdný postøikovaè 2500 l Traktor 4x4, 100 kW Fekální cisterna 10 t Samojízdný postøikovaè 4000 l Poøizovací Roèní nasazení Výkonnost cena h.r-1 tis.Kè ha.h-1 1900 1600 500 800 2750 1000 1900 500 1600 800 3100 1000 Postøik Samojízdný postøikovaè 1,5 a4 24 m, pracovní rychlost 12 km.h-1 na pùdu pøi postøiku pesticidy, pø s pøihnojováním a pøedosevním h pøíkon ,motoru 35 kW.t-1 uiteèné nastavitelný rozchod kol; minimální poadavek na oetøová za smì nu, prùmì rná velikost poze prùmì rná dávka KMH 200 l.ha-1 Normativy soupravy Spotøeba PH Variabilní náklady Kè.ha l.ha-1 Práce Souprava Celke 0,6 11 23 34 9,0 1,0 11 24 35 9,0 1,6 22 47 69 - 0,5 9 23 32 11,0 1,0 9 24 33 11,0 1,5 18 47 65 Ing. Pavel Kovaøíèek, CSc., Ing.Zdenìk Abrham, CSc. a kol. STROJNÍ LINKY PRO PLONÝ POSTØIK Stran 80 - 31 obrázkù - 6 tabulek - 3 pøílohy 2006, Praha Výzkumný ústav zemìdìlské techniky ISBN 80-86884-18-X Ochrana rostlin; postøikovaèe; pracovní postupy; strojní linky; provozní náklady Výbìr vhodné zemìdìlské techniky, zpùsob jejího poøízení a vyuívání je znaènì nároèný na objektivní podklady k rozhodování. Cílem publikace je popsat zjednoduený postup pøi navrhování strojních linek na ochranu rostlin, shrnout nejdùleitìjí kriteria pro rozhodování pøi volbì strojù a strojních souprav pro ploný postøik prostøedky ochrany rostlin a jejich kombinace s hnojením minerálními hnojivy. Pro typické nejrozíøenìjí strojní linky v zemìdìlském provoze jsme zpracovali normativy provozních nákladù spolu se struèným popisem pøedpokládaných technologických a provozních parametrù. Celkové provozní náklady jsou rozèlenìny na fixní náklady a variabilní náklady a jsou vztaeny na 1 ha. Informace je moné vyuít pøedevím pro plánování a hodnocení ekonomiky jednotlivých operací a pro podporu rozhodování o potøebì, vyuití a obnovì strojù. Pavel Kovaøíèek, MA;Ph.D., Zdenìk Abrham, MA,PhD. et al. MACHINE LINES FOR SURFACE SPRAYING Pages 50 - 31 figures - 6 tables - 3 appendix 2006, Prague Research Institute of Agricultural Engineering ISBN 80-86884-18-X Crop protection, sprayers, working procedures, machine lines, operational costs Choice of suitable agricultural engineering, method of its purchase and utilization demands objective basis for decision. Aim of the publication is to describe simplified procedure of machine lines suggestion for crop protection, to summarize most important criteria for choice of machines and machine sets for surface spraying by agents for crop protection and their combination with fertilization by liquid mineral fertilizers. We have made for most common machine lines in agricul tural practice the norms of operational costs together with a brief description of anticipated technological and operati onal parameters. Total operational costs are divided into fixed and variable costs related to 1 ha. Information can be used mainly for planning and evaluation of economy of individual operations and support of decision on need, utilization and innovation of machines 50
Podobné dokumenty
Příručka 2004/6 - Minimalizační a půdoochranné technologie
irí uplatnìní rùzných forem minimalizaèních technologií zpracování pùdy a zakládání porostù plodin umoòují nová konstrukèní øeení strojù. V souèasné dobì je pro
minimalizaèní technologie na trh...
obsah magazínu
- kalibrace skidù a pøípravkù
- likvidace odpadù z provozù povrchových úprav
Pevnì vìøíme, e nabídka tìchto nových slueb bude pro vìtinu naich zákazníkù a pøípadnì i ostatních zájemcù
zajímavým...
CMI_INFO 1_2002.qxd
byla zaloena v roce 1960. Od roku 1987 se nový sektor spoleènosti - UFSK-OSYS zamìøil na vývoj
mobilních operaèních stolù pro oftalmologii. Dnes se tyto stoly pouívají kromì oftalmologie
i v dal...
Údržba trvalých travních porostů v marginálních podmínkách
zvíøat.
na horské oblasti (56,3%).
Pøi neustále se zvyujících výnosech plodin je ale moné
Zajistit obhospodaøování TTP a následné vyuití prouvádìt rozsáhlé plochy zemìdìlské pùdy do relativního
...
Technický list
Je-li výrobek skladován dle uvedených podmínek,
je jeho záruèní doba 12 mìsícù od data vyskladnìní.
List of Authors
Research Institute of Agricultural Engineering Prague (VÚZT),
Drnovská 507
16101 Praha 6 Ruzynì
Czech Republic
Mlynářské noviny 4-2012 - Svaz průmyslových mlýnů ČR
stabilizován a je jisté, e souèasný stav pøispìje k øadì
bankrotù pekáren a navazujících mlýnù. Jako nespravedlnost pak mùeme vnímat skuteènost, e obchodní
øetìzce nevybírají pro své zásobování ...