Hydropedologie - Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
Transkript
Hydropedologie Martin Šanda [email protected] Kat. hydromeliorací a krajinného inženýrství konzultační hodiny, B673 dle dohody, email Podmínky pro udělení zápočtu 100% aktivní účast na laboratorních cvičeních (Šanda, B671) 6 bloků po 4 hodinách – jmenný rozpis na dveřích B671 1. čára zrnitosti, měrná hmotnost půd 4. měření vlhkosti 2. hydraulické charakteristiky 5. prezentace 3. půdní chemie 6. výpočtové úlohy hodnocení laboratoří = až 20 bodů u zkoušky Požadavky ke zkoušce znalost látky v rozsahu přednášek: k dispozici na webserveru Přednášky on-line K143: http://storm.fsv.cvut.cz/ doporučená literatura: Kutílek, M., Kuráž, V., Císlerová, M. Hydropedologie 10, skriptum ČVUT 2004 Zkouška pouze písemná 2 hodiny – bodové hodnocení 80 bodů+(0-20b z laboratoří) Požadavky ke zkoušce znalost látky v rozsahu přednášek: k dispozici na webserveru K143: http://storm.fsv.cvut.cz/ Přednášky on-line HYPE Klasifikační stupeň Bodové hodnocení Číselná klasifikace A B C D E F 100-90 89-80 79-70 69-60 59-50 < 50 1,0 1,5 2 2,5 3 4 laboratoře max. 20 bodů zkouška max. 80 bodů – 4 části => lab+zk = max. 100 bodů 1. důležité otázky: 2 x pedologie, 3 x hydropedologie (tj. 5 x 6b=30b) 2. 2 x příklad (1.Darcyho experiment, 2.vodní retence x bilance vody v půdním profilu x infiltrace x tenzometry v půdním p. příklad č. 2 viz látka jen na přednáškách) = 12b 3. 2 x poznávání půdních typů, 2 x 4b = 8b 4. 10 x doplňující otázky, 10 x 3b = 30b Nutná znalost alespoň 50% z každého bloku 1.-3. samostatně, jinak F i v případě sumárního počtu bodů nad 50 blok 4. jako doplněk do 50b jinak F Přehled přednášek 2015/2016 1. Úvod, mezioborové souvislosti, historie, základní pojmy 2. Pedogeneze, faktory formující vznik půd, půdní procesy 3. Jílové minerály, chemické složení půd - C, N,P,K, výměnná kapacita, pH, Chemické procesy v půdě - znečištění půd 4. Textura - zrnitostní rozbor, struktura - agregace 5. Fyzikální vlastnosti půd - vlhkost, teplotní režimy, voda, vzduch 6. Voda v půdě, kapilarita, retenční čára 7. Voda v půdě - měření vlhkosti půd, vzdušná vlhkost 8. Hydraulické charakteristiky, hydraulická vodivost, měření 9. Hydrodynamika - nasycené, nenasycené proudění 10. Elementární procesy: infiltrace, výpar, transpirace rostlin, hydrolimity 11. Půdní horizonty, půdní typy, taxonomie česká a mezinárodní 12. Půdní horizonty, půdní typy, taxonomie česká a mezinárodní 13. Opakování nejdůležitější látky z Hydropedologie Hydropedologie Přednáška 1 Úvod Historie pedologie, základní pojmy, funkce půdy, složení půdy Hydropedologie Spojitost s předměty Hydraulika podzemní vody Erozní procesy v povodí Odvodnění a závlahy Tvorba a ochrana krajiny Geografické informační systémy Transport látek v půdě Rizikové látky v půdě Inženýrská hydropedologie Odpadové hospodářství Mechanika zemin, zakládání staveb Historie pedologie Historicky spojena se zemědělstvím, zmínky v náboženských textech Mezopotámie, Egypt pěstování plodin v Egyptě záviselo na cyklu řeky Nil. Egypťané rozlišovali tři období Akhet (záplavy), Peret (setba), and Shemu (sklizeň) záplavy trvaly od června do září – výsledkem bylo usazení prachových částic na březích podél řeky obsahující vysoký podíl minerálů – vhodných pro pěstování plodin Čína 2. st. př.n.l. předchůdce secího stroje – dvoudílný sazeč Zdroj: Wikipedia Historie pedologie • Staří řekové – o erozi u Atén • Římané – zemědělská literatura moderní: • Jethro Tull (1701) – experimentátor v zemědělství, zlepšovatel zemědělských praktik plení a hnojení, vynálezce secího stroje • Theodore de Saussure (1804) – experimenty ke stanovení výměny CO2 a O2 rostlinami Historie pedologie • Justus von Liebig (1803-1873) – první M&H5 koncepce půdy, bilanční teorie, zjistil, že rostliny spotřebovávají N, CO2 a prvky získané z minerálů M&H7 • N. S. Shaler (1891) – monografie o původu a základních vlastnostech půd – geologický přístup • Dokučájev (1883) – nová koncepce půdy, černozemě, půda se skládá z vrstev M&H8 • Hilgard (1914), Muller (1887) M&H9 průzkum a popis podzolů • Marbut (1930) – klasifikace půd, variabilita • Hans Jenny (1941) – definoval faktory půdotvorby v dnešní podobě Zdroj: Brock WH Justus von Liebig The Chemical Gatekeeper V. V. Dokuchaev Slide 9 M&H5 The early geologists generally accepted the balance-sheet theory of soil fertility and applied it within the framework of their own discipline. They described soil as disintegrated rock of various sorts—granite, sandstone, glacial till, and the like. They went further, however, and described how the weathering processes modified this material and how geologic processes shaped it into landforms such as glacial moraines, alluvial plains, loess plains, and marine terraces. Geologist N. S. Shaler's (1841 – 1906) monograph (1891) on the origin and nature of soils summarized the late 19th century geological concept of soils. Early soil surveys were made to help farmers locate soils responsive to different management practices and to help them decide what crops and management practices were most suitable for the particular kinds of soil on their farms. Many of the early workers were geologists because only geologists were skilled in the necessary field methods and in scientific correlation appropriate to the study of soils. They conceived soils as mainly the weathering products of geologic formations, defined by landform and lithologic composition. Most of the soil surveys published before 1910 were strongly influenced by these concepts. Those published from 1910 to 1920 gradually added greater refinements and recognized more soil features but retained fundamentally geological concepts. M&H; 27.9.2005 M&H7 Rusové jsou v pedologii velmi silní: světová pedologická slova cernozem glej (rusky klih) podzol (něco s popelem) nová koncepce půdy Beginning in 1870, the Russian school of soil science under the leadership of V.V. Dokuchaiev (1846 – 1903) and N.M. Sibertsev (1860 – 1900) was developing a new concept of soil. The Russian workers conceived of soils as independent natural bodies, each with unique properties resulting from a unique combination of climate, living matter, parent material, relief, and time. They hypothesized that properties of each soil reflected the combined effects of the particular set of genetic factors responsible for the soil's formation. The Russian concepts were revolutionary. Properties of soils no longer were based wholly on inferences from the nature of the rocks or from climate or other environmental factors, considered singly or collectively; rather, by going directly to the soil itself, the integrated expression of all these factors could be seen in the morphology of the soils. This concept required that all properties of soils be considered collectively in terms of a completely integrated natural body. In short, it made possible a science of soil. učil mineralogii a krzstalografii The early enthusiasm for the new concept and for the rising new discipline of soil science led some to suggest the study of soil could proceed without regard to the older concepts derived from geology and agricultural chemistry. Certainly the reverse is true. Besides laying the foundation for a soil science with its own principles, the new concept makes the other sciences even more useful. Soil morphology provides a firm basis on which to group the results of observation, experiments, and practical experience and to develop integrated principles that predict the behavior of the soils. http://www.indopedia.org/Soil_science.html M&H; 27.9.2005 Slide 9 (Continued) M&H8 Under the leadership of Marbut, the Russian concept was broadened and adapted to conditions in the United States.This concept emphasized individual soil profiles to the subordination of external soil features and surface geology. By emphasizing soil profiles, however, soil scientists at first tended to overlook the natural variability of soils which can be substantial even within a small area. Overlooking the variability of soils seriously reduced the value of the maps which showed the location of the soils. Furthermore, early emphasis on genetic soil profiles was so great as to suggest that material lacking a genetic profile, such as recent alluvium, was not soil. A sharp distinction was drawn between rock weathering and soil formation. Although a distinction between these sets of processes is useful for some purposes, rock and mineral weathering and soil formation are commonly indistinguishable. The concept of soil was gradually broadened and extended during the years following 1930, essentially through consolidation and balance. The major emphasis had been on the soil profile. After 1930, morphological studies were extended from single pits to long trenches or a series of pits in an area of a soil. The morphology of a soil came to be described by ranges of properties deviating from a central concept instead of by a single "typical" profile. The development of techniques for mineralogical studies of clays also emphasized the need for laboratory studies. M&H; 27.9.2005 M&H9 Švýcar později působící v USA In 1941 Hans Jenny's (1899 – 1992) Factors of Soil Formation, a system of quantitative pedology, concisely summarized and illustrated many of the basic principles of modern soil science to that date. Since 1940, time has assumed much greater significance among the factors of soil formation, and geomorphological studies have become important in determining the time that soil material at any place has been subjected to soil-forming processes. Meanwhile, advances in soil chemistry, soil physics, soil mineralogy, and soil biology, as well as in the basic sciences that underlie them, have added new tools and new dimensions to the study of soil formation. As a consequence, the formation of soil has come to be treated as the aggregate of many interrelated physical, chemical, and biological processes. These processes are subject to quantitative study in soil physics, soil chemistry, soil mineralogy, and soil biology. The focus of attention also has shifted from the study of gross attributes of the whole soil to the co-varying detail of individual parts, including grain-to-grain relationships. M&H; 27.9.2005 M&H10 Pedologie a další obory Slide 10 M&H10 Pedology, (from the Greek pedon = soil), is the study of soils and soil formation. It is the branch of soil science thad deals with soil genesis, morphology and classification. The soil is not only an inert and stable support for vegetation, but it is also the seat of numerous interactions between climate (water, air, temperature), soil life (micro-organisms, plants, animals) and its residues, the mineral material of the original and added rock, and its position in the landscape. During its formation and genesis, the soil profile deepens and is slowly characterized by successive layers, called horizons, while a steady state balance is approached. Soil users (such as agronomists) showed initially little concern in the dynamics of soil. They saw it as medium whose chemical, physical and biological properties were useful for the services of agronomic productivity. On the other hand, pedologists and geologists did not initially focus on the agronomic applications of the soil characteristics but upon its relation to the nature and history of landscapes. Today, there's an integration of the two disciplinary approaches. Pedologists are now also interested in the practical applications of a good understanding of pedogenesis processes (science of the evolution of soils), like interpreting its environmental history and predicting consequences of changes in land use, while agronomists understand that the cultivated soil is a complex medium, often resulting from several thousands of years of evolution. They understand that the current balance is fragile and that only a thorough knowledge of its history makes it possible to ensure its sustainable use. M&H; 27.9.2005 Pedologie – Soil Science slovník podoborů klasická pedologie (půdotvorba, klasifikace) pedology půdní fyzika (voda v půdě, transport látek) soil physics (vadose zone hydrology) půdní chemie soil chemistry půdní biochemie soil biochemistry Význam půdy v hydrologickém cyklu EN-CZ slovník velmi základních pojmů: soil půda rock hornina precipitation srážky evaporation (from surface) výpar (z povrchu) transpiration (from trees and plants) – transpirace – dýchání (stromů a rostlin) water table hladina vody surface flow povrchový odtok stream flow odtok v toku through flow odtok v půdním prostředí hornina, půda je pod hladinou vody plně nasycena vodou, nad hladinou vody je nasycení částečné a objem vody je proměnlivý v čase (limitně plné nasycení) to je nenasycená zóna (vadose zone) zdroj: http://atschool.eduweb.co.uk/nelthorp/room8/intra/geograph/tests/watercyclec.htm • celosvětová zásoba sladké vody v půdním a horninovém prostředí je cca 10x než objem vody v řekách a jezerech, • vyrovnávání extrémů na odtoku vody, snižování erozního účinku vody • zásobárna vody pro rostliny Cesty proudění vody půda zvětralina půda drenáž podzemní vody (základní odtok) (sedimentární) zvodeň rozpukaná hornina (zvodeň v mateční hornině) Půda – rozhraní mezi systémy přírodní útvar vzniklý na rozhraní litosféry s atmosférou součinností půdotvorných faktorů. půda je spojujícím prvkem mezi anorganickou hmotou a živými organismy na Zemi hydrosféra + atmosféra je biologicky oživená a členěná na horizonty Půdní profil, půdní horizonty Půdní horizonty vrstvy v nichž se půdní vlastnosti odlišují od sousedících vrstev Půdní profil – vertikální úsek obsahující všechny jeho horizonty Atmosféra Půda Vegetace Hornina Atmosféra CO2 H2O Půda Vítr Teplota Srážky Světlo Atmosféra Vegetace Kořeny, listy Vázání uhlíku Živiny Organický uhlík. Živiny Voda pH Půda Atmosféra Vegetace póry rozvolňování Půda Zvětrávání Uvolňování živin Úrodnost Textura Barva Hornina Funkce půdy • ekosystém sám o sobě, trojrozměrný životní prostor • nedělitelná část většího ekosystému ovlivňující jak zemní tak vodní procesy • Naprosto kriticky nezbytná část života na Zemi • biologický filtr – přeměňování a zneškodňování látek • součást krajiny • základna/součást staveb Půda je: obecná definice: trojrozměrné kontinuum v prostoru a v čase formující svrchní část zemské kůry Ale také: substrát pro rostliny, přírodní fenomén; Případně: půda je čímkoliv, za co jí považuje určitý kompetentní orgán Elementární složení půd Prvek % O 49,0 Si 33,0 Al 6,7 Fe 3,2 Ca 2,0 Na 1,1 Mg 0,8 Prvek % K 1,8 Ti 0,5 P 0,08 Mn 0,08 S 0,04 C 1,4 N 0,2 (URE a BERROW, 1982)_ • Hydroxidy, jíly • Oxidy, hydroxidy, organické látky • Křemen, silikáty, jílové minerály Stáří půd 1.8M v ČR pouze čtvrtohory (max 1.8 mil let) 65M 144M 206M ve světě i mladší třetihory (51.8 mil) 22°C Zdroje: http://universe-review.ca/ courses.eas.ualberta.ca/eas373/week1/Under_One_Sky.ppt 17°C 12°C Průměrná roční teplota Složení půdy pevná fáze organická hmota plynná fáze půdní vzduch ` kapalná fáze voda pevná fáze minerály Minerály • • • • Tvoří až 50% objemu půdy Liší se chemickým složením Obsahují částice různých velikosti Mají původ v mateční hornině Organická hmota • Malá část co do podílu hmotnosti, ale obrovský vliv na vlastnosti půdy • Vytváří se částečně z rozpadlých rostlin a živočichů + s organickými prvky je syntetizována půdními mikroby • Je dočasným prvkem v půdě Funkce organické hmoty • Stabilizuje strukturu půdy • Zvyšuje objem vody který je půda schopna vázat ve formě dostupné pro rostliny • Je hlavním zdrojem živin pro rostliny • Je hlavním zdrojem potravy a energie pro půdní organismy Půdní voda • • • • Nezbytná pro růst rostlin Základní médium pro transport látek Nezbytná při čištění půdního prostředí V půdě se vyskytuje jako: – chemicky vázaná a hygroskopická (obalující zrna), – kapilární (kapilárními silami v pórech) – gravitační (dočasná, odtéká po odeznění vodního zdroje – déšt, tání sněhu, záplava) Půdní vzduch • Prostorově a časově velmi variabilní • Má vysokou vlhkost (Rh ≈100%) • Vysoký obsah CO2 • Nízký obsah O2 Oživení půd: • fytoedafon – baktérie, aktinomycety, plísně, sinice, řasy – vliv na mineralizaci a humifikaci, biochemické procesy, např. denitrifikace • zooedafon – oživení nižšími a vyššími živočichy – zkypřování, hnojení půd • antropogenní vlivy – vliv člověka fyto- a zoo-edafon - příklady plísně baktérie prvoci aktinomycety červi roztoči obratlovci Vegetace byliny přírodní, kulturní plodiny: pole, louky, pastviny, lesy stromy – lesy, deštné pralesy Vlivy člověka na půdu •intenzivní zemědělství: hnojení pesticidy škodlivé látky •skládkování •urbanizace •rozšiřování pouští •eroze mýcení lesů extenzivní zemědělství Možnosti uplatnění znalostí z kurzu pedologie znalost základní klasifikace půd: všechny oblasti ochrany a tvorby krajiny, revitalizace chápání fyzikálních vlastností: modelování odtoku z povodí, modelování erozních procesů chápání hydraulických charakteristik půd a základů půdní chemie: nezbytné pro další studium proudění vody v půdě a transportu škodlivých látek v půdě a k modelování těchto jevů Možnosti uplatnění znalostí z kurzu pedologie ekodukty Literatura Kutílek, M., Kuráž, V., Císlerová, M. Hydropedologie, skriptum ČVUT 1994 Císlerová, M. Inženýrská hydropedologie, skriptum ČVUT 2001 Tyto přednášky na webu:http://storm.fsv.cvut.cz/ - sekce Pro studenty – On-line přednášky a cvičení – HYPE - Hydropedologie Další zdroje: Klasifikace půd: http://klasifikace.pedologie.cz Fitzpatrick, Soils: Their formation, classification and distribution Sulzman E.W. : CSS 305 Principles of Soil Science: http://cropandsoil.oregonstate.edu/classes/css305/lecture_sched.html Půdní fyzika (v anglickém jazyce): K. Roth: Lecture notes http://www.iup.uniheidelberg.de/institut/forschung/groups/ts/students/lecture_notes/soil_physics/le cture_notes05/lecture_notes05.html Přednášky kurzu Hydropedologie vznikly v autorském kolektivu: Ing. Martin Šanda, PhD a Ing. Michal Sněhota, PhD Kat. hydromeliorací a krajinného inženýrství, F. stavební ČVUT Literatura Tyto přednášky na webu: http://storm.fsv.cvut.cz/ - sekce Pro studenty – On-line přednášky a cvičení – HYPE Hydropedologie Další zdroje: Klasifikace půd: http://klasifikace.pedologie.cz Půdní fyzika (v anglickém jazyce): K. Roth: Lecture notes http://www.iup.uniheidelberg.de/institut/forschung/groups/ts/students/lecture_notes/soil_physics/l ecture_notes05/lecture_notes05.html
Podobné dokumenty
Ekosystémové služby
pojistku pro zajištění služeb při měnících se podmínkách životního prostředí.
PODŘÍŠE 1: PRVOCI (PROTOZOA) CHARAKTERISTIKA:
cysta – vytvoření ochranného obalu na povrchu těla, vejčitý tvar, klidové stadium, lehké a rozšiřuje se
větrem
Environmentální archeologie – archeologie přírodního prostředí
areálů dostupnosti (site catchment - Vita-Finzi - Higgs 1970). Modeloval exploataci
specifického krajinného prostředí z určité lokality (site). Využití prostředí bylo viděno
jako by „vmapováno“ do ...
Elektronkové zesilovače (seriál A-Radio)
zpoïuje za budicím signálem. V tomto smyslu pøipomíná chování reproduktoru bìný elektromotor.
Protoe se reakce membrány na
budicí signál hlavnì vlivem její vlastní
hmotnosti vdy zpozdí, nastane...
Katalog ke stažení (PDF 7570kB)
¬ Certifikovaný systém řízení jakosti ISO 9001 (TÜV CERT.)
¬ Shoda s evropskou směrnicí PED 97/23/EC
¬ Osvědčení TÜV ke značení a přenosu značení pro výrobu tlakových nádob dle německých směrnic
¬ ...