Malé velké auto na cestách
Transkript
Malé velké auto na cestách
Malé velké auto na cestách Před pár lety jsme vyrazili na několikatýdenní cestu po Skandinávii. Už dávno jsme zcela podlehli kouzlu dlouhých dnů a bílých nocí, nezkrocené přírody a peřejnatých řek a vracíme se na sever Evropy znovu a znovu. Všechna ta krása, kterou severské země nabízí, ale většinou přichází s nešizenou přidanou hodnotou v podobě slabšího či silnějšího deště, který je někdy vytrvalý tak, že vás celý den nepustí ani ze stanu. A přestože nám déšť nevadí, zvlášť na vodě si ho ani nevšimnete, oblékat se každé ráno do mokrých věcí, které ve stanu natož před stanem nemají v průběhu několika týdnů šanci uschnout, nakonec udolá i ty nejotrlejší. Nedalo by se jezdit přes den na vodě a v noci spát v suchu? Napadne vás a začnete hledat nějaké sušší řešení. To naše, s kterým jsme na naši poslední cestu po Skandinávii vyjeli, mělo podobu přestavby auta Renault Espace na obytný vůz. Náročnost přestavby minimální, využití maximální. Stačí vyndat zadní sedačky a celý prostor auta za sedadly řidiče a spolujezdce se změní v lůžkový prostor. Od firmy VanEssa v Německu jsme si zakoupili víceúčelovou skříň a rozkládací lůžko, pod kterým máte velký úložný prostor (na raft, pádla, schnoucí neopreny apod.), a když otevřete dveře kufru, máte ve skříňce k dispozici vše, co pro cestování potřebujete: vařič, umyvadlo s kohoutkem a tekoucí vodou, ledničku, další úložný prostor a dveře kufru zároveň mohou sloužit jako velký deštník. Tento způsob cestování nás nadchl okamžitě a během cesty se opakovaně osvědčil. Žádné hledání suchého místa pro stavbu stanu a jeho následné stavění v dešti, žádné trvale mokré neopreny, namísto kořenů a nerovností spíte na měkké matraci. Jediná nevýhoda této vestavby je v množství lidí, pro které je určena. Můžete takto cestovat i ve třech, ale cestování se pak stává nepohodlným, a to tak že postupně ruší všechny výhody, které tato varianta má. Začali jsme proto hledat nové „rodinné“ řešení. To však už nebylo tak snadné. Navštívili jsme několik veletrhů s karavany včetně velkého veletrhu ve Frankfurtu, prošli jsme a prohlédli desítky autokaravanů, pár jich bylo skoro podle našich představ a potřeb, ale vždycky něco přebývalo nebo se nedostávalo. A přitom jsme toho nechtěli zas tak moc. Místo na sezení pro čtyři až šest lidí, místo na spaní pro čtyři, velký prostor pro kola, rafty, pádla včetně možnosti sušit mokré neopreny a střechu, která pohodlně pojme několik lodí. A to vše v rozumně dlouhém autě, které se vejde při přepravě trajektem do kategorie osobních aut. Když už jsme to pomalu začínali vzdávat, narazili jsme na jednom z veletrhů na firmu KPS, která se jako jedna z mála v ČR zabývá realizací obytných vestaveb „na míru“, což bylo přesně to, co jsme potřebovali. A protože se nám na cestách Renault Espace osvědčil, rozhodli jsme se pořídit si jeho většího bráchu dodávku Renault Master L2H2 1 (vnitřní délka 3,08m a výška 1,89m) a tu jsme dovezli do Malého Malahova, kde firma KPS sídlí. Pan Krs se svým týmem přistoupili k vestavbě velmi profesionálně a v průběhu vestavných prací s námi trpělivě řešili všechny možné varianty dalšího postupu, a že toho k řešení nebylo zrovna málo. Volba dodávky typu L2H2 vám sice zaručí lepší flexibilitu auta a poměrně snadné a v případě potřeby i nenápadné parkování, při jejím zařizování obytnou vestavbou ale musíte počítat s tím, že se nevyhnete kompromisům. První a asi největší ústupek oproti standardním vestavbám v obytných autech byla otázka toalety a sprchy. V okamžiku, kdy jsme se tohoto vybavení rozhodli vzdát, vznikl nový prostor pro další sedačky a možnost rozkládacího lůžka. Dosavadní zkušenost s vestavbou do Renaultu Espace nám totiž ukázala, že nic takového jako je sprcha či toaleta nepotřebujeme, alespoň ne vestavěnou přímo v autě. Existuje i prostorově úspornější řešení, přenosná toaleta porta potti a venkovní sprcha, kterou můžete kdykoliv připojit na závit vyvedený na boku auta. Tak můžete osprchovat nejen sebe ale třeba i zablácená kola, což ve vestavěné sprše uděláte jen těžko. Kuchyňku jsme si nechali vestavět v celkem běžném provedení, dvouplotýnkový plynový vařič a dřez s přívodem studené vody z vestavěné nádrže, která pojme zhruba 90l vody. Řešili jsme pouze umístění ledničky, na kterou jsme nakonec našli přesně padnoucí místo mezi sedadly řidiče a spolujezdce. Hodně přeměřování a přemýšlení stál i požadavek míst pro šest osob. I tento „problém“ vyřešili v KPS „na míru“ a navrhli umístění dvou dvousedaček proti sobě, mezi které lze umístit stolek, nebo je lze podle potřeby rozložit a využít tak další dvě místa na spaní, popřípadě je naopak můžete složit a vytvořit tak postýlku pro dítě. Zcela jedinečně je ale řešený především hlavní prostor na spaní, který tvoří základní lůžko pro dvě osoby (do 175 cm) a pro přespání tří osob, popřípadě osob vyšších se lůžko jednoduše vytáhne jako šuplík, doplní se matrací a ve voze tak může pohodlně spát i pět osob, tři na horním lůžku a dvě na dolním lůžku vytvořeným ze sedadel. Podobně jako hlavní obytný prostor je „na míru“ navržen i prostor úložný. S pomocí různých odnímatelných přepážek vytvoříte místo pro kola, raft či kočárek, zároveň můžete použít speciální rošt, na kterém lze sušit mokré oblečení, a pro snadnější přepravu pádel jsme si nechali v kufru udělat zvláštní otvor, kterým pádla pohodlně prostrčíte dovnitř. Vestavbou lůžka o trochu výš než je v obytných vozech obvyklé jsme získali velký a variabilní úložný prostor, na druhou stranu pořád jde o vestavbu do dodávky typu L2H2, proto když jsme uvažovali o klimatizaci, jedním z důvodů, proč jsme se rozhodli zkusit to bez ní, byly právě její větší rozměry, díky kterým by zabrala část úložného prostoru. Mít autokaravan „na míru“ má však i své nevýhody a to zejména v případě řešení drobných oprav, úprav či servisu. První takový případ nastal už v okamžiku, kdy jsme chtěli před první 2 větší cestou nainstalovat markýzu a držák na televizi. Přišlo nám to jako běžná záležitost, kvůli které přece nepojedeme přes 150 km až do KPS. Ukázalo se však, že ani po dvou měsících (u televize ani po půl roce) nejsou žádné z firem, které se tímto zabývají, schopny naší zakázce v rozumném čase vyhovět, zejména když jsme od nich autokaravan nekoupili. Zkusili jsme se proto obrátit na autoprodejnu, kde jsme pořídili původní dodávku Renault Master. Nejen že nám vyšli ochotně vstříc, ale ještě s hrdostí obdivovali, jak se dá „jejich“ dodávka předělat na obytný vůz. Od té doby se na ně obracíme i s dalšími s podobnými drobnostmi (např. výroba přepážky, s jejíž pomocí vytvoříte dětskou postýlku). Své cestování nezačal autobydlík Master nijak zlehka, hned první delší jízda vedla za hranice České republiky a to až do Londýna na letní olympijské hry 2012. Celý týden bydlely v karavanu čtyři osoby a pohodlně využívaly dolního i horního lůžka. Do kufru se kromě osobních potřeb zúčastněných vešla dvě kola, která se ukázala jako velmi příhodný dopravní prostředek pro různé přesuny po sportovištích. Při cestě na olympijské hry zůstaly lodě doma, zato však hned na další cestu se jich vezlo na střeše rovnou pět. Autokaravanem jel tým vodáků, který sjížděl a mapoval řeky ve Francii. Poté co autobydlík prošel zatěžkávacími zkouškami, rozhodli jsme se vyzkoušet, jak zvládne cestování s nároky čtyřčlenné rodiny. Naše léto s autokaravanem začalo už v zimě, kdy jsme si během nevlídných dnů, kdy se vám nechce ani otvírat okno, natož pomyslet na jakýkoli delší pobyt venku, sedli hezky doma v teple a sestavili naprosto jasný a podrobný plán našich letošních cest. Přemýšleli jsme a ladili dlouho, než jsme byli zcela spokojeni a vytištěný rozpis si hrdě pověsili na ledničku. Ať se máme na co těšit. To jsme ovšem ještě netušili, že jen málo z vytyčených míst nakonec navštívíme, zato však navštívíme místa úplně jiná a to zcela neplánovaně a bez sebemenšího rozpisu. Každý den strávený na cestách s naším karavanem totiž poodhalil nějakou jeho novou vlastnost či schopnost a jednou z nejdůležitějších je jeho nesmírná flexibilita, s autobydlíkem máte prostor a nekonečné možnosti vydat se kamkoli. A jak jsme si postupem naježděných kilometrů zvykali na tuto vlastnost, ukázalo se, že jsme ji přijali za svou a jakékoli plánování se scvrklo na vyndání mapy ráno u snídaně. „Tak kam dneska vyrazíme?“ 3 Před delší cestou jsme se však rozhodli autokaravan nejprve vyzkoušet. Nedali jsme si žádné vysoké cíle a vyrazili jsme na jednodenní zkušební cestu. Během ní jsme zjistili jen samé příjemné věci, když chceme naložit kočárek, nemusíme ho nijak skládat, když máme žízeň, vyndáme si chlazený nápoj z chytře umístěné ledničky, když svítí sluníčko, můžeme zatáhnout záclonku a když máme hlad, nemusíme hledat žádnou restauraci, stačí zastavit a uvařit. „Nějak to nefunguje,“ přiznávám, když se mi nedaří zapálit plynový hořák. Zdá se, že tady zjišťování příjemných věcí přechází ve věci nepříjemné. „Jak nefunguje?“ Bere mi Tomáš zapalovač z ruky a snaží se o totéž, co před chvílí já. „Nehoří to,“ konstatuju smutnou pravdu. „A je to připojený k plynu?“ ptá se Tomáš. Mrknu do skříňky pod hořáky, je prázdná. Na seznam věcí, které je dobré mít sebou, připisuju plynovou bombu. Přestože jednodenní putování s bydlíkem se vydařilo, přece jen nedošlo na „bydlení“ samotné, to znamená strávit s karavanem nejen den, ale i noc. Při prvním slušném výhledu počasí proto podnikáme cestu další, tentokrát několikadenní. A protože naše cestování jsou vždycky spojená se sportem a s ohledem na naše sportovní zaměření jsme nechali vybavit i náš karavan, dáváme do kufru pohodlně dvě kola a kolečkové brusle. Na střechu narolujeme lodě a můžeme vyrazit. Máme vodu i plyn. „Možná bysme měli přece jen nainstalovat markýzu,“ navrhne Tomáš, když se nám uprostřed oběda rozprší a my musíme rychle skládat židličky, stoleček, deku a dítě. V průběhu léta se markýza ukáže jako jedinečný doplněk a to nejen jako ochrana před deštěm, ale hlavně před sluncem a navíc dokonale prodlouží obývací prostor. Škoda jen, že stejně jako markýza nejde nainstalovat i nějaká síť do posuvných dveří. Léto a provozování vodních sportů s sebou bohužel přináší i davy komárů, kteří chtějí bydlet zrovna s vámi. Ani se jim nedivím, nám se taky v našem karavanu krásně bydlí. Bydlík se nám osvědčil i během týdenního pobytu v českém kempu v Českém Vrbném. Jsme tu uprostřed léta, kdy se teploty přes den vyšplhají až ke 40°C, díky markýze jsme ale chráněni před prudkým sluncem a ani v takto horkých dnech nám nenainstalovaná klimatizace nechybí, místo v kufru by nám chybělo mnohem víc. Jediná nevýhoda dlouhodobějšího pobytu na jednom místě je, že když chceme kamkoli popojet, musíme dávat pozor, aby na kuchyňské lince nezůstalo nic, co by se mohlo dát do pohybu spolu s autem. Na zabezpečování věcí i lidí na zadních sedačkách a zamykání skříněk si ale velmi rychle zvyknete, zvlášť potom, co vám obsah skříňky párkrát vypadne na hlavu nebo se vám do klína rozleje hrneček s čajem. 4 Poté co jsme zvládli pobytové sportovní soustředění, vyrážíme na „puťák“ po severní a severovýchodní Moravě. Když to vyjde, spíme v kempu, když se nám kemp najít nepodaří, přestože mapa ho značí, zastavíme na prvním příhodném místě, rozložíme postel, upravíme postýlku pro Aničku a až ráno se jdeme podívat, kde jsme to přespali. Už dávno se neřídíme žádným plánem ani rozpisem, jedeme podle toho, kam nás cesty vedou a kde to vypadá zajímavě. Všechno, co potřebujeme, máme sebou, a to je nesporná výhoda. A to dokonce i pro případ, že by nám cestou začalo pršet a nechtělo přestat. To pak můžeme nad sedačky přidělat televizi, mezi zadní sedačky zasunout stolek a z horního letiště postele udělat hrací koutek. S koncem prázdnin se vydáváme za hranice. Cesta za pramenem Divoké Orlice nás přivádí do Polska. Naše tradice přespat, kde se nám zlíbí, málem vrcholí na louce u Bartošova, když se chceme vyhnout rozestavěné silnici a zároveň přejet hranice zpátky do Čech. Náš autokaravan má však i své limity a ukazuje se, že po mokré trávě do kopce nevyjede ani se zkušeným řidičem, a když si vysednou všichni členové posádky. Během jednoho roku jsme využili autokaravan Renault Master mnohokrát a v mnoha různých situacích. Vzhledem k našemu sportovnímu zaměření a snaze revitalizovat sportovní areál, trávíme hodně času na cestách hledáním inspirace a sbíráním poznatků, fotomateriálů a různých užitečných podkladů pro naši další práci. I to byl důvod, proč jsme se nechtěli a ani nemohli spokojit s hotovým, třebaže jednodušším řešením. Naší volbou byla obytná vestavba „na míru“, která se díky výjimečně efektivní spolupráci s firmou KPS a jejím realizačním týmem podařila k naší plné spokojenosti. Velmi jsme ocenili právě jejich individuální a kreativní přístup, kdy jsme měli možnost se do vestavby zapojit a společně nalézt odpověď na tu nejzásadnější otázku, jak při zachování malého auta vytvořit auto s co největším vnitřním prostorem. Po víc než jednom roce užívání můžeme říct, že realizace tohoto plánu se podařila na výbornou. 5
Podobné dokumenty
časopis 9.cdr - Vědomý dotek
10.9.2016 Zábavné odpoledne pro děti a rodiče
V areálu dětského dopravního hřiště u ZŠ Glowackého v Praze 8 proběhne zábavné odpoledne, kde si děti zahrají a zasoutěží. Připraveny budou: přednáška ...
3 / 2013 - Naše Ostrava
tolik, kolik je třeba. Rozhodně
nejde o žádnou pornografii.
Příběh knížky řeší osud padesátiletého muže, který se
dávno rozvedl, a k ženám má
despotický vztah. Za komických situací se však i on jedn...