filosofický seminář
Transkript
Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) ADAMEC JIŘÍ FILOSOFICKÝ SEMINÁŘ KATEDRA TEORIE PSYCHOLOGIE UMĚNÍ Italská tradice v architektuře a sakrální tvorbě ( Vybrané okruhy ) Brno 1 2011 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) PSYCHOLOGIE UMĚNÍ Italská tradice v architektuře a sakrální tvorbě ( Vybrané okruhy ) Adamec Jiří Brno 2011 2 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) © Adamec Jiří Filosofický seminář – katedra teorie ISBN 978-80-87234-29-7 3 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Hleď proniknout v lidskou duši a pozoruj, čemu se vyhýbají a oč usilují rozumní ! Marcus Aurelius Antoninus Hovory k sobě 4 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) 5 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) ÚVOD Jediná umění, která „neopisují“ pochází z vlastních počátků utváření lidského ducha: Egypt, Indie, Čína, Mezopotámie, Řecko, umění přírodních národů, zejména ostrovních kultur, nebo kultur výjímečně časově bližších, jako byli Mayové, Zapotékové, Inkové, či severoameričtí Indiáni. Většina ostatních umění, se jinak v dalším vývoji lidské existence, vzájemně prolínají. Italské umění navazuje na umění Řecké. Sakrální umění evropské gotiky se snaží této tradici všemožně vyhnout. Renesanční tvorba hodlá opět onu „tichou velikost“ vzkřísit, zejména k jedinému účelu, dodat svobodnému duchu člověka odvahu k přirozenosti, otevřenosti, revoltě. 6 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Z těchto pozic vychází dvojí určení umění: 1) jeho filosofická podstata, neboli potřeba zvláštními prostředky zviditelnit logiku myšlenky, zvnějšněním obsahu; 2) prokládáním toho, co je myšleno rovněž pocitem, výrazem, náladou, vyvoláváním potřeby motivu; 3) mravním postojem, signováním události, z toho, co se zdá být již vyčerpáno, vystavět otázku základního rámce, pro aktuálnost, zejména rázu sociálního. Jiří Adamec Brno, červenec - srpen 2011. 7 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) UMĚNÍ MEZI VNÍMÁNÍM A PŘÍRODOU 8 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) §1. Řecké „fysei“- a jeho trvání v průběhu povšechné umělecké tvorby. Stejně jako k filosofii, tak i k umění musí člověk přistupovat s láskou. A nejen to, musí chtít lásku zpodobit. Ve filosofii tím, že ji jako druh vědění předkládá každému, kdo je schopen jejího způsobu vzdělávání, v umění tím, že nechává pozorovatele svých výtvorů žasnout a zamilovávat se do všeho, co je dobré a krásné. Jestliže někdo přijme lásku k moudrosti a lásku k umění jako svůj způsob přístupu ke skutečnosti, potom uvízl v hodnotách lásky. Toto uvíznutí, pozitivní upadnutí do vztahu dobra a lásky, je výsledkem ocenění, subjektivního přitakání hodnotám, z nichž je potom nadobro jen zatěžko sejít. Poznání toho, co je umění, poznání lásky v životě je neseno stejnými pravidly, pravidly zkušenosti. Přijetím takové zkušenosti se člověk stává lepším, neboť má oč usilovat, má co předávat, může se přít s jistotou argumentu, vycházet z vlastního smyslu života. Neboť o co více má člověk usilovat, nežli o lásku a krásu. Tímto usilováním je jednak to, že jsou láska a krása hledány v čemkoliv, co je v dosahu fysické přítomnosti, jsou hledány v duchovních náležitostech, jsou kritériem přístupu k druhým lidem, sobě samým. Láska a krása určují míru sebevědomí, důstojnosti, osobnosti jako celku, jsou tedy znamením toho, co je přijímáno a, co nenesouc znaky lásky a krásy, zase 9 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) odmítáno. Zvláštností toho všeho je, že láska a krása mohou spolu souviset i tam, kde je tragédie. Milenci z Pompejí nás uchvacují dokonalostí tvaru a stejně tak i Pompeje, Národním muzeum archeologie – Neapol. faktem, že jejich životy byly ukončeny tak tragickými okolnostmi, jež vešly do nejznámějších letopočtů dějin celého lidstva. Příroda a člověk se v takových příbězích staly celkem, provázaností o sobě. Klidná krása a tichá velikost umělce, jenž tento obraz vyhotovil, plně odráží dokonalost přirozenosti, jednoduchou spřízněnost s tím, co se již neobhajuje, ale užasle a pouze přijímá. 10 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) 11 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) K těmto způsobům umění je podnes hledán vztah. Umění od spontánní tvorby odlišuje jednak záměr, vyjádřit konkrétní okolnostmi a Spontánní tvorba myšlenku vedle toho je, bezprostřední vyjádření souvislostem. Přechod všeobecně techniku naproti citu bez mezi známými zpodobování. tomu, účelu spontánní pouze k širším tvorbou a uměním bývá i tak, mnohdy jen těžko zachytitelný. Dokazují to zejména impresionistické obrazy krajiny Piccasovy, většiny Kupkovy, jejich zástupců, spontánní návrat renesančního umění k římské a řecké slohovitosti, barevné koláže gotických vytráží, byzantská mozaika, nebo kobercová ornamentalistika, či antická, zejména keramická malba. Na italském umění jeho raných počátků překvapuje zvláště to, že obsahuje spontánnost, záměr a sloh vždy v jednom uměleckém díle současně. Představuje tak syntésu všech prvků, které většinou u ostatních uměleckých výtvorů, Hermeneutickým potom výrazem nalézáme takto izolovaně. zpodobovaných uměleckých výtvorů je následně jejich sdělnost. Sdílení v umění představuje nutnost překladu a vyložení. Toto hermeneutické zpracování předpokládá schopnost sebereflexe. Jen na podkladě chápání vlastní světonázorové pozice a mravního sebeurčení 12 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) vzniká oprávněnost ke kritice uměleckého díla. Strohá jednoduchost chrámů ve městě Paestum ukazuje např. jak nutná je potřeba uměleckého provázání s tradicí. Jónský sloh, dávno již vystřídaný dórským a korintským zde ovšem přežívá; zašlá sláva řeckého dávnověku, jakoby se měly snad probouzet, skrze ony fragmenty, mytické objekty a ožívat v dané, takto sobě přítomné modernosti. Člověk se vrací ke svým počátkům, aby dal své bezprostřednosti historickou hloubku. Toto provázání s nejdelším pozadím historie, „oprávněnost“ žít zde a vynucovanými praktickými dává nyní, se důraz všemi potřebami, na nároky neboli jen racionálně. Kdo jsem? Jsem „tato“ historie a „tato“ současnost. Spojnice udávající míru důstojnosti, ale také pocit jistoty, sounáležitosti, místa. Člověk se trvale nachází v hermeneutické situaci. Sám sebe, důrazem na tradici „překládá“ (alegorizuje) z jednoho historického místa na druhé, z jedné časové výplně k další a další. Člověk je hermeneutické bytí v procesu. Mýty a svatá písma, umění, jsou nejurčitějšími doklady této skutečnosti, neboť tam člověk může, pomocí slov a nápodoby, jejich aktualizací v prolínání udržovat životnost myšlenky. V ní, v myšlence jsou vedle pravdy, zbožnosti, svátosti a zázraku stvoření, také 13 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) mravnost, světový názor, ale i krása, vkus a toho všeho účelnost. Proto se umění stalo výrazem ducha a jeho obsahu, tedy svobody. Jeden ze tří chrámů v Paestum - severní část. Estetické vědomí je zde, potom jen vyšším vědomím mravním. Tuto mravnost mu dodává cit, jeho personální výraz, neboť jako v mnohém jiném určení lidské tvorby, neměla by estetika vnějšího smyslu, pokud by se nechtěla spojit se subjektem obecně. A tak i chrám je vystavěn nejen pro dílo boží, ale stejně tak pro bytí lidského vzdoru, nesmířeného pouhou přirozeností, přitakávajíc svátosti na důkaz vlastní pokory a nevědomosti. Chrám splňuje tedy dvojí účel, vzdání holdu posvátnosti a vyjádření citu k intimitě, jež má své místo ve víře v posmrtný život, ve víře k pevnosti tohoto údělu, ve víře k všeobecné pravdě mezi člověkem, přírodou () a její meta-fysikou. 14 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) §2. Znak () a jeho výraz v ornamentu. Všechno, co existuje, je sebou samým a společně v jediném jsoucnu světa svého okolí. Jednota je různost mnohostí, udávajících se zvláštními způsoby. V takovém určení bytí vůbec, se nachází člověk. Kromě této vnějškově živoucí skutečnosti, usebírá se jeho vědomí potřebou, mezi jsoucny a jejich rozrůzněním projevů, nacházet vztah. Jestliže všechno, co existuje, je sebou samým, potom lidský rozum, mezi určením toho, co jest, vymezuje subjektivní pravidla odpovídající pouze jeho vlastnímu způsobu nahlížení. Člověk je subjekt zavinující do sebe objektivně reálné okolí. Kromě tohoto přístupu ke světu, člověk rovněž svůj vnitřní prostor hodlá zvnějšňovat. Toto zvnějšňování vymezuje pravidelností. Tvar takového zvnějšnění musí mít jisté okraje, aby se jeho forma i obsah mohly stát dostatečně určitými, přehlednými, uchopitelnými, srozumitelnými, možná, také sdělnými, vykazatelnými a dost schopnými, pro možnost nechat se opakovat, jako odkaz k řádu, zákonu, zákazu, svolení… Znak sám o sobě může být znakem pouze, je-li vytvořen na základě souboru, jenž dává znaku, jako celku tvar, nebo je znakem proto, že určitá část celku je postrádána, což dodává jeho výrazu změnu obsahu. 15 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) 16 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Pouze z tohoto důvodu jsou znaky zvláštním určením vnějšího výrazu lidského ducha. Mohou proto představovat jen soubor dílčích útvarů, které se opakují na určité ploše, aby splňovaly svůj účel, jako například zdobení podlahy, nebo se může znak sám o sobě stát výpovědí o nějaké skutečnosti, například zpodobovat vážnost společenského stavu zlatou sponou, kterou má římský senátor připevněnu na svém bílem šatu u ramenou. Stejně tak, bezhlavá a bezruká socha zpodobující ženské obnažené tělo, může zůstat známým a překrásným, dokonce i žádoucím dílem svého antického tvůrce. Znak, nebo ornament dokresluje úroveň myšlení. Povětšinou jejich geometrizace odráží dosaženou kvalitu vnímavosti a reálného prostorového vidění. Přenášením těchto elementů do nitra člověka a jejich opětné vydávání kresbou, mozaikou či jinými způsoby, nutí k zamyšlení nad potřebou takové tvorby. Důvodem je předně dostupnost k možnosti, svůj vnitřní svět předložit ve zmenšené, sublimované a koncentrované podobě na prostoru, jenž může být sdílen. Vedle osobní výpovědi je důvodem takového signování potom i personální vzájemnost, ne tedy umění pro umění, ale např. zkrášlování: pro sebe, pro druhého, jako sebeodměňování, jako darování. Znak má uchovávat osobu, která se za jeho obsahem 17 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) skrývá. A to buď otevřeně, nebo anonymně. Kolik účelů může znak v životě člověka ještě skrývat? Skrývá všechny účely, které jsou jakkoliv spojeny s jeho vytvářením. Účelem znaku je tajemství. Znak a tajemství spolupobývají v jednotě. Paestum: kamenná mozaika podlahy domu. O této mozaice bychom mohli spřádat dlouhé spekulace. Kruhy a hvězdy s vyznačeným středem. Starověká mandala zpodobující kosmos, takto by se patrně vyjádřil C. G. Jung. Pakliže lidé oné doby měli představu, že země je plochá deska, i takový náznak lze z předložené ukázky dobře odezírat. Důvodem a jeho pozadím k motivu zpodobit tento námět může být vysoká inteligence a vnímavost svého tvůrce, který se kdesi v hlubinách vlastního, sebereflexivního vědomí, zabýval nejobecnějšími otázkami samé povahy bytí. 18 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) 19 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) §3. Chrám v živlu myšlenky. Jistota „obrazu“ vyjádřená v mytologii, náboženství společně s architekturou, prostřednictvím slova - - dvě umělecké formy, spolupobývající těsněji, než cokoli jiného v lidském světě hanby. Očišťování sebe sama, skrze oživování myšlenka, svátosti. např. Vedle Sokratova té, stejně (opřeného tak zády o schodiště, sedíc uvolněně, v napětí vnímajícího okolí, když vyslovovaná a nezměrná pravda konkrétnosti proniká prostorem, kamenným chrámem, stejně nedbale, jako v tutéž chvíli vlahý vítr, prohánějící se mezi sloupovím). „Obrazy“ bohů, „obrazy“ přírody – světa, „obrazy“ člověka, malovány do prostoru stvoření pouhým mytickým opisem, umožnily dát umění nový rozměr. Vedle konkrétní geometrické hloubky a materiálu v architektuře, se zde rozvíjí také nápodoba – nápodoby (Platón), neboli vtiskání idejí do světa mytických fenoménů. Povaha „vykresleného“ světa nechce býti doposud ještě metafysická. Podoba světa, si ještě doposud hodlá uschovat svoji myslivou, obrazivou fragmentárnost, světa, se zpodobování doposud ještě jednotlivosti. nevymanila z Podoba intimně subjektivní danosti, tj. „zůstat čistě svojí“. Patrně jen takto je podoba světa vždy jen poodhalením jejího tajemství, když umělec nabídne více, než jeho doba. 20 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Rovněž tak i Sokratova myšlenka. Dialog dal myšlení pohyb, děj; to, co mělo být vyloženo, zpravidla představovalo přetlumočení, hermeneutickou událost. Nutně takové „vyložení“ muselo přizvat na pomoc opis, obrazivost, nápodobu, přirovnání, alegorii, analogii. Šlo o „pravdu“ a nikoliv o empatii. Vciťování bez kritického myšlení patří dětem. Myšlení, které vede na cestě k sebeurčení, náleží dospělosti. Paestum, Poseidónův chrám (v popředí). Náboženství uchovává dětství dospělého a dítě nechává toužit po dospělosti. V chrámu povstává setkávání duší, jejich příběhů, které „vykládány“ z toho, co je jejich osudem, splétají tak na to, co je možné a doposud ještě nenastalé. Slova jsou proto skutečným uměním stavitelů a zejména, potom obyvatel chrámů. Chrám je završen slovem, později Písmem sv. Hudba a zpěv jsou oslavou, toho všeho. 21 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Obrazy chrámu, které jej zdobí v prostoru i jménu, mohou vycházet jen z toho, čemu bylo mýtem a jeho tradicí uloženo místo v příběhu, jemuž mohlo býti člověkem takto, porozuměno (stejně jako zbožně, mravně, citově, filosoficky atd., přitakáno). Chrám proto podněcoval, aby vždy nutil k umění a myšlení. Vedle duchovní cesty zaopatřoval tak nutkání k praktickému podání subjektivní výplně zejména toho, jenž svůj talent mohl bez obalu rozvinout k potěše a poučení nejen svých současníků, ale i generací příštích. Vysoký intelekt potom dokázal své umělecké zájmy zaopatřit také zájmy politickými. Rovněž politika v obraze (nebo architektiře), myšlenka a její slovo, jsou umění podaná pouze jiným způsobem (viz, Sixtínská kaple ve vatikánském museu). Chrámy se ocitají v živlu myšlenky. Umění totiž není nic jiného než pouhý nápad a jeho technická realizace. Proto je zde oprávněnost pochybnosti, jakým způsobem se v jeho nitru ocitl bůh; v oltáři, v obraze, ve výšce, počtu bočních kaplí, nebo podpěr…? Nikoliv; bůh není myšlenka, ba ani nápad, ale má být pouhým vnuknutím, předaleko které „za“ stojí (post), daleko nebo (neoplatónsky), „před“ (ante) oním fysickým zrealizováním, stavby svatyně. Metafysika chrámového údělu, tu byla odjakživa. 22 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) 23 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) §4. Antický sloup – elementární říše počátku pravého umění. Nic člověka tak hluboce nezasáhlo v dějinách umění, jako antický sloup. Dříve a jinde prostě tyč, umožňující podržet horní plochu, které říkáme střecha, nebo strop. Ale sloup, to je něco jiného. Bod po bodu můžeme sledovat, na jeho obvodu, detail umělcovy práce. Tvarování nesmlouvavě odporujícího materiálu až do finální vize, intimně prozrazující drobné nezdary, opětně zahlazované k nepoznání. Antický sloup svým počtem, tvarem, průměrem, výškou a konečně tzv. „hlavou“ odpovídal kráse, účelu, ale i bohatství těch, kteří si jej mohli dovolit a ve vlastním záměru tak přizvat k nesmrtelnosti. K nám doléhají výsledky jejich práce z torz a zbořenisk. Přesto se neobáváme přijímat jejich dílo v úžasu nad tím, jak vůle přemohla to, co je člověku tak vzdálené, neživá příroda. Sloup je především kámen, jeho určitý druh. Umělcova ruka se jej nejdříve dotkne a zažívá vnímavost struktury povrchu. Z prstů a dlaně proudí do jeho vědomí informace o možnostech, které takový materiál může, ve své nekonečnosti, poskytnout. Umělcova nespoutaná představivost, se rozjitřuje. Má-li to být, sloup je nutno zvažovat; též krásu z počtu, množství. 24 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) 25 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Bohové podepírají klenbu s jinou silou, než-li Můsa. Stejně tak velikost cisaře a bohatství jeho země, nebo prostý kamenný altán v zahradě, kam se chodí uschovat před sluncem učenci, rokující a zásadních otázkách vědy. Sloup má být odpovědí na účel stavby. To je jeho pravda, odhalení. Tak se estétství váže k prakticismu. Tak je architekt a umělec v jedné osobě propojen se skutečností světa svého okolí, plně si vědom sounáležitosti věcí a jejich poslání, což jest, služba. Možná právě zde, se započal jeden z nejtvrdších odklonů člověka od přírody, neboť stavbou sloupů mohly být podepírány jakékoliv budovy, do nichž se mohl člověk uchýlit a vzdát se vnějšího života v čase i prostoru. Sloupem člověk získává možnost nastoupení cest k proměnám. Příbytek, který jej tak dokonale izoluje, ponechává vznikat otázky vedoucí k osamění, myšlení, utváření vnitřního obrazu s projekcí zpět do této místnosti, s vědomím její ochrany. Člověka chrání prostor: v hlavě a reálně i ten, který obývá. Oba prostory jsou pravým bytím člověka. Člověk žije v prostoru bytí. Bytím člověka jsou prostory, které obývá v důvěře či nedůvěře z možnosti vlastní seberealizace. Rozmísťování věcí není pouhá potřeba oddělování předmětů podle jejich funkce, ale stejně tak podle jejich důležitosti, tj., podle jejich hodnot. 26 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Člověk myslí v prostoru a myslí na prostor, člověk je prostorové myšlení. Umísťováním věcí i sebe sama, se člověk stal prostorovým o sobě. Paestum Prostorové jsoucno, je vymezeno člověkem a věcmi. Záměr, něco vykonat, se odvíjí od toho, v jakém prostoru se to, co se má stát, může odehrávat. Žitá skutečnost je rozmísťování a přetřiďování prostorových jsoucen mezi sebou. Člověk je zachycen v prostoru vlastního jsoucna, jímž je to, co nazýváme světem člověka. Toto lidské, prostorové jsoucno je možností, stejně jako skutečností obývané reality fysickými a psychickými fenomény. Z prostorového jsoucna, v němž si člověk teprve uvědomuje sebe sama, přichází k sobě samému, sebevědomí, pochopení významu mezi tím kým jest a jak se jeho duchovní jsoucno váže k prostoru, bytí vůbec a třeba i času a jiným kvalitám. 27 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Tímto protikladem, tedy jediným sloupem a prostorem, který může obsáhnout, se člověku dává základní možnost po vymezení obsahu sebe sama. Sloupem člověk určil místo vlastního východiska, ale i možnosti návratu, případně trvalého pobývání a seberozvoje. Setkávání u takového místa, které je vyobsaženo sloupem, odjakživa umožňovalo, například na náměstích (forum) vést politické diskuse, nebo pořádat slavnosti, dostaveníčka milenců. Dokonce sloup, jako vnitřní podpěra honosného domu, mohl takto, představovat významný estetický prvek interiéru. Pozdější význam sloupu zašel tak daleko, že ve středověkých gotických chrámech vytvářel labyrinty, jež měly spoluurčovat nesnadnost údělu božích cest, kterými se odvíjely lidské osudy. Jejich prostorové uspořádání vyvolávalo hru světla a stínu, zákoutí i otevřených ploch. Člověk se díky sloupu mohl usebírat ke světlu, nebo mohl vcházet do temnoty, v níž jen pozvolna a s námahou došel zraku hrubých obrysů. Tvar antického sloupu zásadně proměnil architekturu a stavitelství. Proměnil však i člověka samotného. Ve sloupu se odráží praktický účel, pro který byl zkonstruován, rovněž duchovní obsah svého tvůrce; je určující výpovědí doby, nynějším symbolem minulosti. 28 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) §5. Umělecké dílo obepíná svět - - soukromí. „Do místnosti pronikají zvuky z ulice. Tlumený hovor okolo procházejících lidí, bylo sotva rozeznat. Jen jedno bylo v tu chvíli jisté, byl to hlas debatujících mužů. V tak pozdní čas, by sotva, které ženy našly odvahu a procházely se volně mezi domy Paestum. Nejspíše se tito muži vraceli do svých domovů z nedalekých lázní, nebo se zapoměli při rozpravě na některé vážené téma filosofů. Vnitřní obvodová zeď městského domu v Paestum. Plamen olejové lampy vydával hřejivé světlo a její blikotající stínohry vytvářely, po stěnách místnosti, bizarní scenérie. Známá smečka pouličních psů proběhla se supěním kolem prahu, jímž se vcházelo do domu. Dveře byly ještě pootevřené. Ruka zpola obalená bílým a napůl spadeným suknem, citlivě zabezpečila jejich uzamčení, na němž bylo znát, že ty 29 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) úchyty a pohyby, se v minulosti odehrály už nesčetněkrát. Oči starce se vrátily opět k protejší zdi a muž pokračoval v pozorování těch roztodivných tvarů, utvářejících se ze stínu a světla. Celé té podívané dodávalo zvláštní výraz nejrůzněji, avšak záměrně, poskládané kamení. Ornamenty se střídaly s geometrickou přesností. Ale stíny na nich burcovaly k fantasii. Co bylo rovné, stalo se zakřiveným, co bylo hladké, změnilo se ve výduť, co bylo klenuté, stalo se plochým. Stařec si uvědomil, že tutéž skutečnost žije ve své hlavě. A s toutéž skutečností v sobě, přijímá ráno, aby naplnil nový den.“ Zápraží měšťanského domu v Paestum. Jako z pohádek „Tisíce a jedné noci“ může člověk vytahovat stále nové příběhy. Jistoty, co je pravou skutečností a, co je pouhou naší fantasií, nikdy nedojde. Krásy poznání a umění jsou toho důkazem. 30 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) A přesto, psalo se zde právě asi páté slotetí, před naším letopočtem. Myslitelé zrovna vypočítávali několikero základních přírodních pralátek. Do souboru všeho toho, co lidský um již byl schopen zhotovit, tady pojednou vstupuje zdánlivě naivní, nespekulativní filosofie. Jakoby vedle tvorby, jejíž rozmach bylo znát všude, kam lidská noha vstoupila, „bylo pozapomenuto na myšlenku“. Tento úděl filosofie se však časem proměnil. Neboť úděl myslet byl rozpoznán zhola za nejdůležitější. Nyní však, aby bylo dohnáno všechno to, co se zanedbalo, musel člověk promyslet svět a sebe sama v nových souvislostech. Teprve potom mohla filosofie nadobro předběnout vlastní rukodělnou tvořivost, nad to abstrakcí sebe sama, povýšením subjektivního obrazu na skutečnost vůbec. §6. Řecká filosofie a umění: psychologický základ. Na první pohled, jakoby tato filosofie počátků s raným uměním řeků nesouvisela. Vyobrazování, sochařství či architektura plnili poslání nejrealističtějších průniků skutečností samou. Herakleitův oheň, Co taková Anaximenův Thalétova voda, vzduch, nebo Anaximandrovo apeiron zmohli, jestliže se umělcův talent rozhodl zpodobit právě přijatý námět? Snad jen, co by soujem všech těchto pralátek společně, ve smyslu atmosféry doby, jejího diskursu, ovládl prostor. 31 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Umělcova každodennost se tak mohla nést novými vzory myšlení. Umělec netvoří z nudy a pro ni. Umělec zaujímá vždy postoj avantgardy. Tvořit bez toho, aby dílo provokovalo je marnost, ztráta času, výsměch jeho určení, porušení údajného Herakleitova zákona o plynutí všeho. Umělecké tvoření bez provokace, je tvořením, právě tak ve vodách stojatých. Naopak, umění musí být absolutní svými výzvami, protože je utkáno z absolutních základů: vody, ohně, vzduchu i neomezeného (apeirón) v sobě samém. Moudrost dohromady Saphó (Pompeje, všechny pralátky. viz Její obrázek) dává ušlechtilost je omývána pramenitou vodou moudrosti, její myšlenka 32 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) prostupuje obrazem do prostoru, jako ohnivý vzduch fata morgany, zpodobující vzdálené světy, její pohled přesahuje dálky neomezenými možnostmi vědění. Co není vyjádřeno konkrétně, rozprostírá se před ní v nekonečných možnostech zachytávání talentu písmem, slovem, ve větách v zápisníku, jenž třímá v ruce, perem, které se tak nevinně, dotýká jejích rtů. Kdo, nebo co, zde myslí? Myslí Saphó, ale myslí i její pohled, myslí také pero opřené o rty. Myšlenka je na spadnutí. Tak blízko myšlenky se ocitá jen ten, kdo myslí. Myšlenka je snoubena s ušlechtilostí pohledu, tváře, ba v celém výrazu postavy. Je tu pohroužení do myšlení, nebo do myšlenky. Tuto okolnost, tento detail se můžeme domnívat a je to detail hodný umělcova mistrovství, že nechá příští generace tápat. Kromě toho, Saphó je výřez. Nemá kolem sebe a za sebou okolí, či pozadí. Skutečná myšlenka je vzácnost, která se rodí v osamění. Ale není to izolace. Toto osamění musí být, aby se myšlenka posílila promýšlením. Myšlení vychází ze samoty jednotlivce. Osobitost myšlenky z ní dělá věc údělu, obhajoby, kritiky, průniku tam, k jakému užitku se může vázat, co ovlivnit, koho potěšit. Myšlenka není nápad, ale zjev pravdy, něčeho zcela nového, čemu jsou podrobeny všechny příští souvislosti. Pouze nápad upadá, už jen místem svého vzniku. Myšlenka přetrvává a burcuje. 33 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Zvlášť na řeckém myšlení a jeho duchu pozorujeme nesnadnost rozdílu, v němž je uchována pojmová reflexe a vedle ní i deskripce prožitku. Vytyčit pravidla diferencí mezi filosofií a psychologií umění, lze patrně pouze z právě uchopovaného předmětu, který se stal uměleckým dílem, nebo k němu má vést. Carnuntum, plastika oslavy života a hojnosti (asi 100 n. l.) Co je vlastně uměleckého na výše uvedené plastice? Kompozičně se jedná o velmi otřepaný námět. Není snad kultury, která by se podobným způsobem takového ztvárnění nedomohla. Postavy a předměty se chtějí nikoliv podobat, ale přímo shodovat se skutečností. Postavy jsou realistické, žádoucí všech chutí, stejně jako hrozny a kojící matka. Ovšem obsah výjevu, to už je jiná věc. Chutě mají být povýšeny na znak blahobytu, dítě na znak zdraví a síly, urostlé postavy na odolnost v boji a nepřízni podnebí, rostliny 34 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) zase, na znak hojnosti. Filosofie zde říká: prací dostáli jsme takovéto úrovně, pouze její jednotou můžeme v ní setrvávat i nadále. Je to myslící odkaz budoucnosti. Jednoduchý, jako onen obraz sám, na který se právě díváme. Filosofie člověka pracujícího, spravedlivého, pečujícího, tedy ve všech směrech bytosti sounáležející s krajinou, místem a jejich dějinami, které jim vštípil právě tím, kam až došel, když obsah sebe sama vtělil do tohoto výjevu. Psychologie zde říká: moment sebeurčení náleží pocitu uspokojení, sytosti. Takto zpraveni o své podstatě, máme vědomí o možnostech, které lze uvádět v pohyb. Například zušlechťováním ducha, pohybem myšlenky vpřed (poznáním a zkušeností), tedy tím, že: přijmeme smrt jako stádium vývoje, kosmos jako kombinaci elementů a žádný fakt nebudeme opomíjet, neboť tak se náš rozum ochuzuje o to nejpodstatnější a tím je poznání sebe sama; (Marcus Aurelius Antoninus, Hovory k sobě, IV/5 an.) protože … (myšlení, myšlenka pouze zobrazuje …; tamtéž IV/32). Filosofie umění se zabývá fenoménem tvorby, jenž zvnějšňuje vnitřní svět umělce a ozvláštňujícími způsoby promlouvá ke svému okolí. Psychologie umění objímá jsoucno barev, stínů, tvarů, materiálu a jiných způsobů vyjádření, vzhledem k pocitům, mravnosti, rozevírání pravdy, až po sám kraj básnivosti, ba i 35 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) směrem k tomu výrazu, kde je i filosofická logika pouhou hrou se slovy a pojmy. Proto může umění mlčet, aniž by ztratilo schopnost provokace k řeči a dialogu. Carnuntum, portréty hlavy, plastiky cca 100 n. l. V každém případě je umění: 1) nápodoba ideje; 2) zhotovování ve způsobu dovednosti, jež proměňuje samozřejmou skutečnost v nesamozřejmé, avšak o to pravdivější jsoucno; bezprostředního; 4) 3) vykračování porušení za původního horizont řádu a navození protikladu v detailu a funkci (jako například v architektuře); 5) bolest tvůrčího zájmu, proměnit dílo v definici sebe sama, prostoupením vlastního Já. Zvláštností umění potom je: 1) že stojí na opačném pólu hmotného duchovním světa a významem; 36 2) to že nikoli se formou, pojem ale obsahu Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) uměleckého díla uchovává ve vědomí a to, pouze v něm; 3) dosahem oslovování přetrvává celé generace a ovlivňuje jejich myšlení. Ve všech tvarech, kterými jsme nyní opsali to, co je z našeho pohledu podstatou a působností v umění je shledáván jednotící činitel: umění vychází z motivu, jehož určením, pozadím je člověk, jeho vědomí o celku jsoucího a citové rozpoložení v něm. Aby se umění stalo problémem filosofie musí z něj myšlení vyjmout pojem citu v obecném a přesto konkrétním určení praktického záměru, s nímž bylo, k jeho realizaci původně přistupováno. Psychologie umění, jak se tedy ukazuje, představuje vlastně filosofickými prostředky zachytávané duševní pohnutky, jejichž dynamika se stala podkladem k tomu, co v procesu vzniku a ve výsledku samém, označujeme jako uměleckou tvorbu. Starořecká filosofie vychází z toho, že jsoucno podmiňuje Jednem. Pralátky miléťanů, atomistů nebo Empedoklovy živly, či Aristotelovo „hylé“ jsou toho dokladem. Nejpůsobivěji se zde uplatnil tvůrce „idejí“, Platón. Ideje jsou jak „objektivní“, tak „subjektivní“. Vše je spojeno s tím, jak ideje pronikají projevený svět zjevností, která dává věcem formu i obsah, podle vztahu, jenž má k ideji (podstatě) sebe samé. Idea je o sobě jsoucí, jsoucno v sobě, bez jakékoliv hmoty. 37 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Psychologickým momentem je v tomto Platónově pojetí pouze to, že umění je ideou ideje, neboli nápodoba nápodoby. Člověk, podle Platóna uměním zdvojuje jsoucno, které je, už samo tímto tvořením pouhým odzrcadlováním dokonalosti vnějšího obsahu, jež se stalo námětem uměleckého záměru a ve výsledku se presentuje uměleckým dílem, objektem zvláštního druhu. Výjev z dochované plastiky (Carnuntum). A jelikož uměnmí takto představuje pouze odraz jsoucna, navíc odehrávajícího se ve vědomí umělce, nemůže mít umění objektivní, ale pouze a jen „subjektivní výraz“. Umění může pouze zobrazovat reálné události, nikoliv usilovat o jejich uskutečnění (viz, např. shora uvedený obrázek). Touha po sebeprojektování, nebo touha po materializaci reality uměním, má velmi pradávné kořeny v symbolismu. 38 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Uměním nelze nic objektivovat, pouze vědomí a jeho realisovaný záměr v technice ztvárnění. Umění je pouhá myšlenka, smysly. A převedená na tvar jelikož zůstává navždy vnímatelný v této pozici, přisuzování umění božských kvalit neodpovídá pravdě umění. Umění je výraz člověka, jenž jeho uskutečněním pouze jinak odráží pravdu o sobě samém, tj., zdůrazněné umění je myšlením, zvnějšňováním sebe je sama. to myšlení Umění je myšlení převáděné v to, co se považuje za krásné. Pompeje, Národní museum archeologie – Neapol. 39 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Krása sama potom, ale není soud, nýbrž cit. Neboť umění způsob, pokračuje jímž by tam, pojem kde rozum již nenachází a pravdu vyjádřil dostupnými prostředky, tedy například, v sobě logických souvislostech. Filosofie, psychologie a krása, tak mají ve starořeckém myšlení stejný základ – – thaumazein (údiv), neboli iracionální, smyslové zachytávání skutečnosti reflektujícím vědomím toho, co způsobuje pozornost, kterou nelze přehlédnout, popřít, potlačit. Vždy je něco, co člověka vyvádí ze zaběhnutých a přítomně se odehrávajících okolností údivem, neboť v údivu se člověk nachází proto, aby z toho, co jej přemáhá svojí silou vnímavosti, nepociťoval bolest, ale naopak zájem po poznání. Takto se má člověk k věcem i sobě samému. Chce a hodlá přicházet ralitám na kloub. Mít se k…, značí přicházet…, přijímat…, nechávat sebou prostupovat…, účastnit se… . Zájem je puzení, stejně jako hlad. Neníli uspokojen tento vyšší pud, jeho intelektuální složka, zájem, pociťuje člověk sklamání, zmar, frustraci. V osobních podmínkách života proto hledá náhrady. Ve svých společenských souvislostech, má snahu vytvářet avantgary, protivící se oficiálnímu politickému klišé. Znovu a znovu podstupuje zápasy a vytváří nové a nové Satyry, Eróty, anděly, jimž vtiskuje svobodu v symbolech odporujících své době. Dotykem hodnotám, se umění nejvíc přibližuje své skutečnosti. 40 k Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) 41 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Údiv je iracionalita, citové zabarvení projeveného výrazu, účast na tom, co se stalo nepojmenovanou souvislostí subjektu. Údiv je výraz překvapení, přijetí neznámého z pobytu mírnosti a přesto naléhavé vtíravosti a přitažlivosti, pocit příjemného a přitakání tomu, co z onoho pocitu, z jeho návalu, zůstalo rozpoznáno ve své jednoduché souvislosti, přispěním a obohacením poznání, jako takového. Údiv nezavazuje, nýbrž volá. Toto „nýbrž“ je tím, skrze co má být obsah údivu rozpoznán ve svém obsahu a formě. Povrchní duch je udivován formami, obsahem je udivován duch hloubky. Kalokagáthiá je vzácností, v níž forma i obsah doznali proporcí jednoty, která však čeká na to, aby se stala obhájenou. Umění se obhajuje výrazem, oslovením v prostoru citu, myšlenky a pojmu. Jednostranná krása formy, nebo obsahu vlastní to, co lze vždy očekávat a, také to tam vždy, bude nalezeno, bez údivu. Jednota obou se ovšem prodírá dějinami, co by konkurence všech druhů umění. Její nároky splňují ta nejpřísnější kritéria, aby v každé době bylo z čeho vycházet, nebo k čemu se vracet. Umělecké dílo, v němž tento prvotní údiv z jednoty (kalokagáthiá) přetrvává, obsahuje element, jenž potom směřuje k jeho nesmrtelnosti. 42 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) VYSTAVĚNO K NEBI ČLOVĚKU NESKROMNÉMU A MARNIVÉMU 43 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) §7. Umění v podmínkách italského středověku. Okolité hory, zalité slunečním žárem, kamenité vesnice s úzkými ulicemi, všudypřítomná volnost. Hodinu, co hodinu zvonice do prázdna vykřikuje svůj čas. Několik spoře oděných mužů znuděně posedává u nedopité kávy. Stokrát očima prohlédnuté noviny leží neuspořádaně a ledabyle opodál, vánek si hraje s jejich ohnutými okraji listů. Zvuk blížícího se automobilu nechá všem otočit hlavy stejným směrem. Muž a žena, zjevně cizinci, zacvakají fotoaparátem a spěšně pokračují dál, na své objevitelské cestě. Údolí Diany (u Vallo della Lucania). Údolí Diany, jakoby nemělo konce; kamenná hráz starobylého města, tyčící se do výšky, až je sotva okem k rozpoznání, jaká že to budova tyčí se na samém jejím vrcholku; ztrácí se ve svém dávnověku. 44 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Desáté století všude kolem. Tajemství boha, tajemství ducha, tajemství člověka, tajemství stvoření. Klášterní místnosti, prostorné kaple a ohromující architektura skutečných mistrů. Něco takového vzniká pouze z talentu, nadšení a vážného zamyšlení. Město Padula a jeho klášterní komplex, zaujme snad každého. Bohu vystavěno, člověkem vyzdobeno, duchem osloveno. Údolí Diany (u Vallo della Lucania) Duchem umění je výraz. Duchem antického (řeckého a římského) umění je myšlenka, ve své podstatě. Duchem umění středověkého mytizující je víra, modifikována mravností a normou vkusu. Středověk, stejně jako antika k nám může promlouvat, teprve pojímáme-li jej vcelku, v časovém provázání se sebou samým. Jedním z oněch nejpopulárnějších podniků v badatelské sféře je, doposud hledání pevného bodu z místa obratu, mezi antickým 45 a středověkým Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) myšlením, pojímáním člověka v jemu vykazatelné rovině změny. Jak se stále ukazuje, touto změnou se naskytla být křesťanská víra, uchopující sebetranscendence. svět v Osamocenost nové a naději podřízenost individuace byla vystřídána tímtéž, ale s důrazem na sociálnost, politiku, obchod, pozemskost smíření s osudem, voláním k pokoře a rozjímání. Jedno z vnitřních nádvoří kláštera v Padule. Svátost, to je předně uskupení symbolických dimensí. Dimense svátosti obepíná střed, svátost samu. Dimense vnějšku obklopuje, ochraňuje, rozestupuje se a uzavírá. Vnějškem se stává, jakmile se stává neprostupnou. Vše má ve svátosti směřovat k jednotě, středu. posláním Pevnost vnějšku, umocňujícím toto vědomí okolí o svátosti je neopuštěnosti, pevnosti původního svazku stvoření. Změnou původně 46 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) antického myšlení (řecká příroda, římský člověk), se nyní stalo, že člověk započal myslet zejména na boha. Vstupní mísnost pravé strany kláštera v Padule. Příroda a lidská přirozenost se stáhli do pozadí. Věcí myšlení stejně jako věcí umění se stal obraz. Obraz vědomí, obraz ducha, obraz naděje, obraz Písma, obrazy jeho obsahu v podmínění dobou, v přesahu velikosti, v niternosti detailu. Víra „obrazem“ ponouká k úžasu, stejně jako pozemská příroda i kosmos, takto antické myslitele provokovali k zamyšlení. Jenže víra z úžasu v tomto citovém obsahu sebe samé, pozůstala, ba uvízla v emoci negace vůči každému, kdo onen úžas neprojevoval s náležitou pompou. Víra a vyznání se rozestoupili na: 1) víru o sobě; 2) způsob projevované úcty vnějšími ukazateli, hodnocenými okolím. Takto se víra stala měřítkem osobnosti, náhledem k individuaci, 47 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) psychickým ovladačem, Richterovou škálou, tím, co je dobré, nebo špatné na člověku, ať už má, či nemá nadto jiné schopnosti výše, než je i průměrný talent věřícího. Dobrý věřící se stal tím, kdo je tu více, než dobrý, případně vynikající umělec bez víry. A tak je lepší duchovně laděný kýč, než provokace skutečným uměním, odvádějící od cesty spasení. „Výjev“ z klášterní kaple v Padule. Vedle toho, románský ovál, jako pozůstatek čistého antického tvaru v umění, pozvolna střídá zneužití výšky, hloubky a zákoutí, ve jménu svátosti, zvlášť, když se absolutní rozdíl světla a stínu, dobra a zla 48 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) uzavřel v kostelním prostoru, této subjektivní výspě, která je, tak ponuře zjevným rozdílem, oproti antické chrámové vzdušnosti. Kláštení místnost v Padule. Jen osvícený a nedogmatický duch, tu a tam po sobě zanechá torzo, byť podivného, leč oku lahodícího tvaru, který se díky shovívavosti těch, kdo takové dílo povolili vystavět, do daných souvislostí ani nehodí (viz níže, obrázek schodiště). Přesto je onen mistrovský kousek tím, co nás nyní může na chvíli a jistě právem, zaměstnávat. Neboť vnímajícího ducha neuchvátí nic tak mocně, provedený jako je dobře geometrický promyšlený tvar. a dobře Neuspořádanost, případně uspořádanost, si udržují své. Vždy od nich získáme to, co je od nich očekáváno, a tím je pouze a zase jen to uspořádané, nebo neuspořádané. Jenže, jakmile se obraz stane předmětem logiky, vše je jinak. 49 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Fragment schodiště, ze zadní části nádvoří kláštera v Padule. Na uvedeném díle, které jsme právě shlédli, překvapuje zjevnost touhy po racionalitě. Schodiště je „vykrouceno“ až do absurdity, a přesto všechny jeho části spolu souhlasí. Všechna A a B, p nebo q jsou scholasticky, učeně, dokonalá. Před věcí, ve věci, i po ní, tedy, ať jakkoliv, existuje jsoucno jediného druhu: nahoru se nelze dostat výše než-li k bohu, dolů zase zpět jen k tomu, co je jeho stvořitelským dílem, a tím jest prostá pozemskost lidství. Tento způsob uchopování umění je výsledkem pouze toho, že jsme nenápadně a možná ke své škodě, přijali opět prostou časovou linii, kauzální návaznost událostí, vetkaných do „ příběhu umění “ (Gombrich). V případě objektu, který jsme měli tu možnost vyjmout a ozvláštnit, se hlavním předmětem jeho obsahu stala 50 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) geometrie, její tak a tak promyšlená varianta. Tento zásadně protichůdný prvek, jinak vůči mělké ploše a obraznosti vitráží a ikon, se setkával s odmítáním, když byl shledán dílem člověka a dokázán nikoliv, co by vnuknutí boží, ale jako představa, idea, obraz, zčásti též jako rozpoložení odpovídající duševnímu stavu geometra – umělce. Klášterní schodiště v Padule – půdorys. Dílo se stalo výsadním objevem tvůrčího záměru svého autora. Znovu-objevená individualita však musela svádět zápas s tím, co předkládal oficiální mrav. Neboť geometrie jen málo, vlastně vůbec nesouvisela s božím plánem. Geometrie nenavracela vnímajícího člověka k bohu. Naopak tam, kde překročila horizont průměru, kladla otázky po lidské dovednosti a člověk byl vyzdvižen až k zastínění boha. Poetika a aktualita krásna, se geometrickým uměním rozestoupili na racionalitu a citovost, touhu a skutečnost. 51 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) §8. Města a cesty, poznání a učení. Středověk, to je, mj. rozvoj kultůry měst. Současně s tímto nárůstem a uplatňováním potřeb sociálnosti, ve feudálních ekonomických podmínkách, vlastního bytí, s nepřehlédnutelnými pozůstatky římského práva, zde má své nezastupitelné místo také sakrální výstavba, jakož i sochařství a malířství. Je jí podmíněna jak forma (kostel, náměstí, kaple, hřbitov, nádvoří, politika…), tak i časové uspořádání úkonů svátosti, s pevně stanovenou strukturou. Neapol. Kláštery dosáhly vyjímečného postavení, jak svým umístěním, často na vyjímečných místech, tak svojí uspořádaností (vnější – řádovou). Středověká Přitahovala novými geometrickou, města příležitostmi. vznikala Nabízela vzdělání, přístřeší, anonymitu, ochranu. 52 vnitřní – rychle. práci, Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Města a cesty, to je především dialog mezi lidmi a jejich duchovním zázemím. Dialog těchto duchovních podstat nechával vznikat reálnou, i když často jen s obtížemi pojmenovatelnou, za to však všemi jasně pociťovanou „atmosféru“ mínění. Ostrov Procida (neapolský záliv). Její elementy nesla teologie, její skutečnost pronikala do měšců s penězi a určovala bohatství, či bídu rodin, statků, šlechty. V skrytosti mnohdy zůstalo vnějšku neznámé utrpení duchem obdařených jednotlivců. Povaha subjektivní trýzně se v ničem nelišila od té, jíž trpěli mnohdy pracovití lidé polí, podhradních výroben, či městských přístavišť. Provázanost všech uvedených fenoménů tvořila obyčejnou každodennost, její dynamiku, její nutnost překonávat právě to, co se vyskytlo, jako přirozenou okolnost všednosti, případně ji zaopatřit rámem a jako plátno s výjevem, vsadit do některého z uměleckých klišé. 53 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Klášterní umění bylo uměním uzavřeným. Trpělo kýčem, trpělo sebou samým. Jako uzavřenost ducha, nemělo toto umění možnost otevřeného dialogu. Jediná spojnice s okolím byla cesta směrem dovnitř, nikoliv ovšem, tak samozřejmě oráceně. Padula a klášterní komplex (zadní část). Zjevně se zde vytrácel vztah mezi estétstvím a praktičností. Spíše skutečnost a její nároky způsobovaly, že se sluchu dopřávalo více jí. Na skutečnosti není nic špatného. Estétství však promlouvá k hloubce ducha. Skutečnost lze žít pouze takovou, jaká je. Proto se přes všechnu ralitu hledaly způsoby, jak ji nadstavit, domyslet, přikrášlit, zduchovnit, zbožštit. Je možno tuto situaci vyjádřit ještě určitěji? Pokud přizveme na pomoc základní teologický problém, a to život ve víře a pravdě, před bohem a vším, co je jeho dílem, tedy i sebou samými, 54 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) potom je téma nasnadě. Umělecké dílo je pravda o sobě. Vnímající duch tuto pravdu ovšem rozděluje na to, co vyjadřuje dílo samo a na to, co z jeho obsahu promlouvá k tomuto duchu zvlášť. Umění se utvořilo z pocitu, že vloží do obepínající reality fragment nepřehlédnutelnosti výpovědi. Tím se stává ovšem subjektivní pravdou, subjektivním bytím. Podtrhuje výraz subjektivity. Objektivním se umělecké dílo stává, jak už jsme naznačili, jakmile je průniky časem, dějinami, učiní svým vlastním kritériem. Jedno z vnitřních nádvoří klášterního komplexu v Padule. Románský a renesančně životní styl se zde nedají přehlédnout. Záchvěvy romantismu, pokud má vnímající subjekt zájem je sem vpasovat, nebudou působit nijak rušivě. Fantasii se meze nekladou. Alespoň v tomto bylo klášterní umění (architektura zvlášť) ukázkou náznaku, že řádový život, si vynucoval přes všechnu strohost, jisté způsoby osvobozování, 55 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) alespoň, co do „volnosti“ pohybu, šířky prostranství, kde i pohled na plochu, jemně uspořádanou v zahradní geometrii, uvolňoval napětí, samotu, jedinečnost bytí pro okamžik v setrvání, pro příchod k sobě samému. Hlavní nádvoří klášterního komplexu v Padule. Známé kláštery, jako Monte Casino, kde vyrůstal Tomáš Akvinský, La Fléche (René Descartés) nebo Port Royal (zde vznikly učebnice, se zásadním průlomem do novodobé matematiky a geometrie) aj., představují dodnes místa, s převládajícím duchem rozvoje a celoevropským vlivem na vzdělanost. Takových míst byl ve středověku a následujících staletích nespočet. Měly různá zaměření. Konečně i do moderní literatury se jejich učenost dostává (U. Eco, Jméno růže) a víří fantasii po tajemstvích minulosti. Klášterní uzavřenost ovšem způsobila, že až dodnes, jen velmi málo obecné mínění ví, o jejich skutečných pokladech moudrosti. 56 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) §9. Hloubka citu a šířka nadějí. Proč je výběrem uměleckého ztvárnění to, či ono? Je spontaneita umělecké tvorby totéž co umění? Proč umění revoltuje, provokuje, myslí a posouvá? Existuje objektivně vůbec nějaká umělecká avantgarda? Jestliže ano, co představuje? Může umění předjímat poznání, nebo dokonce moudrost a vědění? Není umění přeci jen, vždy plochou vytráží subjektu, který se povyšuje nad mnohoznačné a sebe vždy bohatší okolí skutečnosti? Carnuntum, výraz náboženské tolerance. Otázek bychom mohli položit nejméně tolik, kolik existuje uměleckých děl. Každé umění je součástí paradigmatu doby. U umění slovesného je jeho nejzajímavější schopnost oslovení v hermeneutickém tvaru. To znamená, ve tvaru nosné myšlenky, její výpovědní hodnoty, jak se udržuje v různých dobách. 57 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Odtud samozřejmě lze, přistupovat rovněž k umění malířskému, sochařskému, nebo i k architektuře. Už výše jsme naznačili, že hermeneutika umění vychází z toho, co lze na umění interpretovat, a to nikoliv jako estetično, nebo krásno, ale jako vázanost na svoji dobu a její přenositelnost na doby následující. Část interiéru městského domu v Carnuntum. Jak s touto problematikou může souviset například užité umění? Jak vidno, prolíná se s tím, co je v jeho názvu a prostupuje lidským časem stále se stejnou povahou obsahu, má sloužit k nějakému účelu a přesto se chce, aby toto umění vyjadřovalo dovednost, v tomto případě, rukodělnost řezbáře a malíře. Účelnost umění tedy existuje, neboť vyjadřuje mírou vkusu kulturu jednotlivce v přístupu k jemu obklopující realitě. Stejně tak, číše pro podání mešního vína, kříž mnicha, stropní výzdoba v klášteře určují míru vkusu, současně s osobním přístupem k bohu a svátosti. 58 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Trpělivé domáhání se takového osvětlení, dělá z člověka bytost tvůrčí, pozitivně nespokojenou. Obrana se potom nabízí jen cestou vzdoru. Michelangelo, da Vinci, Mozart, Voltaire, Sartre…; o umění se nejhůře mluví a píše, ještě hůře je možné, dělat je dobře. Carnuntum, výzdoba domu šlechtice. Interiér kuchyně klášterního komplexu v Padule. 59 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Obě formy spolu tedy nutně souvisí, prolínají se, prostupují, možnosti, jedna umění vyvažuje by si k druhou. sobě Nebýt cestu této nehledala, nehledal by ani člověk pravdu a netoužil by po poznání. Umění je proto předně psychologický jev. Vychází z touhy a jejího naplnění. Je-li člověku v umění bráněno, rmoutí se a trápí, hledá jiné cesty po seberealizaci, komponuje detaily, kde by mohl svůj tvůrčí zájem uplatnit. Znak v podlaze kláštera v Padule. Romantická krása k dobám, o nichž zde promlouváme, měla ještě daleko. Krása se doposud nestala výrazem vědeckého zápasu o poznání nejvnitřnějších pohnutek lidského ducha, psýchy, tak jako se tímto problémem zabývali např. J. J. Winckelmann, I. Kant, G. W. F. Hegel a další. To už je umění a estetika, vskutku postavená na zcela jiných principech přístupů. 60 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) 61 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Něco však převládá a je typickým nositelem znaků v tradičním sakrálním umění i jeho užité formě. Předcházející ukázka nástěnné plastiky v klášteře v Padule to dokumentuje nápadnou přebohatostí detailu, rokokově přesládlou iluminativností. Přesto zůstala tato forma výrazu platná, až do počátku 20. století. Stropní malba lázní v Carnuntum. Nástěnný výjev, společenská místnost, klášter v Padule. 62 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) Závěrečná poznámka Na cestě k poznání uměleckých forem a estetiky mi bylo umožněno studovat několik autorů a jejich knižní příspěvky: Hegelovy Přednášky o estetice I., II. (Praha 1966), Kuhn, Gilbettová (Dějiny estetiky, 1965), v osmdesátých letech Morpurgo Toglliabue, Současná estetika, J. J. Winckelmann, Starověké umění, E. Lessing, Laokoon a Hamburská dramaturgie, Taine, Filosofie umění a některé další tituly. Malba v jedné z mnišských cel – klášter Padula. Na umění mne vždy facinovala schopnost rozdílů mezi vážností a absurditou. Když jsem studium doplňoval četbou textů Sigmunda Freuda, bylo více než zjevné, že většina uměleckých výjevů, zejména v oblasti kresby a malířství, znatelně prozrazuje na duševní pozadí svého tvůrce. Doloženo potom vědomostmi o životních osudech umělce, velmi příkladným způsobem může toto poznání sloužit, jako cesta k arteterapii. 63 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) © Adamec Jiří PSYCHOLOGIE UMĚNÍ Italská tradice v architektuře a sakrální tvorbě ( Vybrané okruhy ) Adamec Jiří - Filosofický seminář - Katedra teorie Neprodejný výtisk. 2011 - Lidická 79, 602 00 Brno A5, 100 výtisků 64 Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Software http://www.foxitsoftware.com For evaluation only. Psychologie umění ( Italská tradice… ) ADAMEC JIŘÍ (narozen 1957) původně vyučen pekařem, v letech 1979 až 1989 vyučuje filosofii na středních a vysokých školách a od roku 1990, až do současnosti, vede soukromý seminář a realisuje universitní semestrové cykly a jednotlivé přednášky, se zaměřením na psychologii, psychiatrii a filosofii, jako součást vysokoškolského učitelského praktika v Brně - MU, Praze - UK a Olomouci - UP. Externí pracovní pobyty: Universität Wien, Trinity College – Dublin. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. Filosofické základy logiky, Brno PřF-MU 1999 (ISBN 80-210-2118-7). Stát a právo v díle Tomáše Akvinského, Brno 2001 (ISBN 80-328-7645-7). Filosofie - Biologie – Psychologie, Brno 2002 (ISBN 80-238-8235-X). Filosofické otázky Feynmanovy fysiky, Brno 2002 (ISBN 80-238-8643-6). Psychologická čítanka, Brno 2002 (ISBN 80-238-8642-8). Psychologie pro stomatology, Brno 2003 (ISBN 80-238-9985-6). Kleine philosophische Lesebuch, Brno 2003 (ISBN 80-239-2020-0). Latinská čítanka středověkých textů I., Brno 2003 (ISBN 80-239-2018-9). Čínská filosofie, Brno 2004 (ISBN 80-239-2017-0). Druhé vydání, 2005. Vývojová a kognitivní psychologie, Brno 2004 (ISBN 80-239-2019-7). Psychoanalytické studie, Brno 2004. (ISBN 80-239-4357-X). Vesmír – jazyk – sen (Ontologie přítomného), Brno 2005 (ISBN 80-239-4355-3). Latinská čítanka středověkých textů II., Brno 2005 (ISBN 80-239-4354-5). Průvodce po sebraných spisech M. Heideggera, Brno 2005 (ISBN 80-239-4356-1). Techniky výkladů snů, Brno 2005 (ISBN 80-239-4358-8). Psychologie v Hegelově Fenomenologii ducha, Brno 2005 (ISBN 80-239-4359-6). Psychoanalýsa dětí v díle Melanie Kleinové, Brno 2006. Psychologie v dějinách filosofie, Brno 2006. Fragmenty z filosofie a psychologie - I., Brno 2007. A History of Philosophy (Students reader), Brno 2007. Psychologie C. G. Junga. (Interpretace podle německých textů), Brno 2007. Biologická neuropsychopatologie, Brno 2007 (ISBN 978-80-254-0199-6). Indická filosofie, Brno 2007 (ISBN 978-80-254-0200-9). Psychologie „nesmrtelnosti duše“, Brno 2008 (ISBN 978-80-254-1317-3). Fragmenty z filosofie a psychologie – II., Brno 2008. Průvodce dílem H.-G. Gadamera, Brno 2008, (ISBN 978-80-254-1318-0). Přehled díla Sigmunda Freuda, Brno 2008, (ISBN 978-80-254-1319-7). Psychiatrie a fenomenologie, Brno 2008, (ISBN 978-80-254-1320-3). Narcismus. Psychologie budoucnosti, Brno 2008 (ISBN 978-80-87234-00-6). Úvod do četby „Bytí a času“, Brno 2008 (ISBN 978-80-87234-01-3). Psychologie logiky. (Princip. Mathem.), Brno 2008 (ISBN 978-80-87234-02-0). Vnímání a myšlení. Psychologie I. Kanta, Brno 2008 (ISBN 978-80-87234-03-7). Existenciální psychologie Karla Jasperse, Brno 2008 (ISBN 978-80-87234-04-4). Úvod do studia Aristotelovy Metafysiky, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-05-1). Psycholingvistika, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-06-8). Péče o duši (Jan Patočka), Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-07-5) Druhý život psychoanalýsy (Dopisy), Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-08-2). Nietzsche a Heidegger, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-10-5). Psychologie svobody a závislosti, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-09-9). Psych. a jistota poznání. (Merleau-Ponty), Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-11-2). Psychoanalytické poradenství, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-12-9). Psychologie práva a sociální patologie, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-13-6). Psychologie náboženství, Brno 2009 (ISBN 978-80-87234-14-3). Skupinová psychoterapie, Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-15-0). Homérské zákl., antic. psych. osobn., Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-16-7). Psychické jevy a reálné bytí, Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-17-4). Diagnostika dušev. poruch a psychoanalýsa, Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-18-1). Deprese a neurologie (Rekurent. por. nálad), Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-19-8). Psychologie morálky, Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-20-4). Úvod do hermeneutické psychologie, Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-21-1). Spánek a sny v klinické psychopatologii, Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-22-8). Osobnost jako úděl, Brno 2010 (ISBN 978-80-87234-23-5). Úvod do stud. Aristotel. pojedn. “O duši”, Brno 2011 (ISBN 978-80-87234-24-2). Psychologie Alfreda Adlera, Brno 2011 (ISBN 978-80-87234-25-9). Vědecké základy psychologie (...), Brno 2011 (ISBN 978-80-87234-26-6). Psychologie nejstarších civilizací (…) Brno 2011 (ISBN 978-80-87234-27-3). Psychologie umění (Italská tradice…) Brno 2011 (ISBN 978-80-87234-29-7). 65
Podobné dokumenty
Texty 56 (podzim 2011)
Bude někdo někdy číst tyto sešity? Píši je
proto, aby byly čteny? Buď jak buď, budu už
dávno po smrti.
17. srpna 1962
Musím se zříci všeho, přijmout definitivně
svůj osud, nečekat žádné osobní uspo...
Informační zpravodaj - Sdružení Zimních Stadionů
víru bojů o velkomoravské dědictví, z něhož vyšli vítězně čeští Přemyslovci. Po knížeti Břetislavovi získalo své jméno nové hradiště, které mělo
za úkol chránit vstup do země a bylo postaveno v mís...
Základy filozofie - Soukromá vysoká škola ekonomických studií
1 Základní informace ....................................................................................................................... 5
1.1 Vznik kurzu ........................................
129 praxe – inspirace – konfrontace
naopak náleží k charakteristikám takového
bytí, které nemá povahu pobytu. To jsou například tzv.předloženosti ( Vorhandensein),
materiální nebo abstraktní věci bez vztahu
k sobě samým.
filosofický seminář
života řešila jako následnost jevů, které měly své prvotní
příčiny a které byly vzhledem k těmto příčinám rovněž
definitivní (například stvoření světa bohem, působením
ducha a nebo spirituální exis...