Ochrana přírody kdysi a dnes
Transkript
Mohelenská hadcová step Při vyslovení tohoto jména si spousta lidí představí vesele panáčkující sysly, jedním okem sledující lidi a druhým vyhlížející nejchutnější trávu. Spolu s lokalitami jako je letiště v Letňanech, golfové hřiště v Karlových Varech a kopec Raná patří mezi nejznámější české syslí lokality. Ale sysli zde nejsou tou největší vzácností a zajímavostí. Z biologického hlediska je cena Mohelenské hadcové stepi v tom, co má přímo v názvu – v hadcích a ve stepi. Hadce jsou speciální horniny, které obsahují velké množství hořčíku. Už to samo o sobě není běžné, navíc tento prvek blokuje již tak vzácný vápník, ale také dusík, draslík a fosfor, a naopak uvolňuje těžké kovy. Hadcové půdy jsou tedy velmi neúživné, a toxické. Porosty na nich jsou chudé a specifické – právě proto budí zájem. Foto: Jan Styskala Vědecký zájem lokalita poprvé vzbudila v roce 1858, kdy zde byla objevena podmrvka hadcová (= p. Marantova). Bylo to velké překvapení, protože do té doby nebyl její výskyt na sever od Alp zaznamenán. Sláva lokality stoupala s výzkumem tzv. nanismů. Jedná se o jev, kdy v důsledku toxicity hadců některé druhy rostlin vytvářejí specifické malé růstové formy. Pro botaniky to byl ráj a pro spoustu dalších lidí to byl krásný kus krajiny, s řekou ke koupání, přírodním amfiteátrem a náhorní plošinou ke kochání. Ovšem ne všichni toto nadšení sdíleli. V roce 1923 se objevil záměr vybudovat zde lom. To zdvihlo odpor široké veřejnosti, včetně třeba Karla Čapka, a po dvaceti letech vyjednávání byl tento nápad definitivně zažehnán. Foto: Marián Polák Ochrana přírody kdysi a dnes Díky boji proti lomu se v roce 1933 dostala Mohelenská step na seznam přírodních památek, který vytvářelo tehdejší Ministerstvo školství a národní osvěty. Následně ale došlo ke dvěma závažným změnám v okolí stavbě silnice Mohelno – Dukovany na konci let třicátých a stavba vodních děl Dalešice a Mohelno v sedmdesátých letech. Oba projekty vedly ke zvýšení zastoupení živin na stepi, její ruderalizaci a následně mizení nanismů. V této době se vyskytl na stepi akát a začala zarůstat spodní část lokality, protože tudy již každoročně neproplouvaly kry, které by dřeviny strhly. Lokalita začala ztrácet svou jedinečnost. První právní normy, ve kterých nalezneme ochranářské prvky, vznikaly už ve 12. století a byly spjaty s ochranou majetku – lesa i zvěře. Vědomé snahy o ochranu přírody se dají datovat do 19. století, jednak díky rozhodnutí některých šlechticů “zkrášlovat” své pozemky a jednak díky vzniku prvních ochranářských hnutí, tzv. okrašlovacích a turistických spolků. Ochrana přírody té doby stavěla na myšlenkách romantismu, lidé měli pocit přetechnizování a odloučení od přírody, a tak si subjektivně vybírali krásná místa a snažili se je přeměnit do romantického ideálu. Naše první chráněné území z roku 1858 je Žofínský prales, původně hospodářský les, ve kterém bylo hospodaření změněno tak, aby vznikl prales. Roku 1933 bylo vyhlášeno 30 chráněných území, mezi nimi i Mohelenská hadcová step. V roce 1956 byla založena první chráněná krajinná oblast (Český ráj) a roku 1963 první národní park (Krkonošský). Foto: Jan Styskala Autor: Archiv regionálního pracoviště SCKHO Ždárské vrchy Autor: Archiv regionálního pracoviště SCKHO Ždárské vrchy Odborníci se od počátku 20. století snažili vytvořit samostatný zákon o ochraně přírody, prosadit se ho povedlo až v roce 1956. Jeho velkou nevýhodou, vyplývající z dané doby a poznání, bylo přesvědčení, že stačí chránit jen vybraná území a co nejméně do nich zasahovat. Tento tzv. konzervační přístup vedl k mnoha obtížím, například zarůstání Mohelenské stepi. Proto se urychleně po roce 1989 vytvářel nový zákon, který byl přijat v roce 1992. Na svou dobu byl nesmírně pokrokový, odráží tehdejší vědecké poznání a obsahuje prvky aktivní ochrany přírody, bohužel málo využívané. Její ochraně se po druhé světové válce snažil věnovat Svaz spolků pro okrašlování a ochranu domoviny se sídlem v Praze, ale nepodařilo se mu ji odkoupit. Do situace se musel výrazněji zapojit stát. V roce 1952 přesně vymezil rozsah a podmínky ochrany národní přírodní rezervace, což je nejvyšší stupeň ochrany maloplošného území, jaký u nás máme. Ovšem všechno dobré je i pro něco zlé. Ochrana přírody v té době spočívala v důsledném lidském ne-hospodaření, což v případě lokality, která byla i v nejstarších existujících záznamech vždy vedena jako pastvina, vedlo k předvídatelným problémům. Rezervace mizela pod náletem borovice, dubu, břízy a dalších dřevin. V roce 1950 tvořila pokryvnost borovice 13 %, v roce 1989 63 %. Původně suchomilná společenstva byla vlivem zastínění, změny chemismu půdy a vlhkosti vytlačována, a jen se urychlovalo mizení nanismů. Mezi ochranářskou veřejností se rozhořel spor, zda nechat tento proces zarůstání běžet jakožto přirozený důsledek změn v krajině a počkat, zda se s nimi autoregulační mechanismy přírody samy vyrovnají, nebo zasáhnout a chránit vzácné druhy aktivně návratem hospodaření, které tady probíhalo po stovky let. Rozhodovalo se o druzích jako je kudlanka nábožná, pakudlanka jižní, ploskoroh pestrý, krasec Sphenoptera antiqua, ještěrka zelená, sysel obecný, podmrvka hadcová nebo sleziník nepravý, což jsou všechno u nás kriticky ohrožené druhy. Převážila strategie aktivní ochrany, mimo jiné i proto, že ohrožené druhy by už po obnovení stepi neměly odkud přijít. Změn v okolní krajině je totiž příliš mnoho. Přistoupilo se tedy k rozsáhlým zákrokům proti nárůstu dřevin a vlastně už i lesu. Ze začátku byla práce organizována za pomoci dobrovolníků, postupně se dařilo získávat peníze od sponzorů a následně i od Ministerstva životního prostředí. V polovině devadesátých let se přešlo k pravidelné údržbě, seči a pastvě ovcí. Ty zde můžete potkávat dodnes. Se vstupem do Evropské unie jsme museli do našeho zákona zavést některé evropské předpisy. Z hlediska ochrany přírody jsou důležité Směrnice o ochraně volně žijících ptáků a Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Lokality chráněné těmito směrnicemi se sdružují v soustavě Natura 2000, která chrání celoevropsky vzácná stanoviště a druhy. Území vhodná k ochraně jsou vybírána dle jasně definovaných kritérií, které staví na vědeckém poznání, což je rozdíl oproti dříve „romanticky“ vybíraným lokalitám. Směrnice se na základě jasně definovaných pravidel snaží chránit nejhodnotnější zbytky evropské přírody a zároveň umožňuje v udržitelné míře i lidské hospodaření. Jak se to daří na jedné z evropsky významných lokalit, Mohelenské hadcové stepi, se můžete přesvědčit sami. Odkaz na stránky BIOM, kde najdete tento panel v elektronické podobě a další zajímavosti. Autor: RNDr. Simona Poláková Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska | Supported by a grant from Iceland, Liechtenstein and Norway Autor: Archiv regionálního pracoviště SCKHO Ždárské vrchy Autor: Archiv regionálního pracoviště SCKHO Ždárské vrchy
Podobné dokumenty
ATEM – Ateliér ekologických modelů, s
I. OZNÁMENÍ ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako orgán ochrany
přírody ( dále jen „krajský úřad“) příslušný podle ust. § 75 a § 77a odst. 5 ...
Web of Science [5.14] - Export Transfer Service
Record 3 of 53
Title: Utilization of capillary electrophoresis/mass spectrometry (CE/MSn) for the study of anthocyanin dyes
Author(s): Bednar, P (Bednar, P); Papouskova, B (Papouskova, B); Muller, ...
Zpravodaj obce Baška
Pozvání pracovníka Arboreta Nový Dvůr Dalibora Ličky, hodoňovického rodáka, k
prohlídce této botanické zahrady, neodmítli členové hodoňovického Čendaspolku a
poslední červnový pátek vyrazili malým ...
Chráněné druhy hmyzu v ČR
Chráněné druhy hmyzu v ČR
(dle vyhlášky č. 175/2006 Sb.)
Kriticky ohrožené druhy
Vědecké okénko
zemních veverek. Délka těla dospělých syslů se pohybuje v rozmezí 18 až 24 cm,
délka ocasu je poměrně proměnlivá, mezi 4 až 8 cm. Hmotnost syslů značně
sezónně kolísá, nejvyšší je u dospělých samců...
Fenomén Mohelenské stepi Rostlinní nájezdníci Rostliny
S trochou nadsázky se tak rostliny dají považovat za jakési solární elektrárny napájející zbytek ekosystému. Zároveň ovšem plní i řadu jiných funkcí, například
utvářejí životní prostředí pro živoči...
Načeratický kopec
Evropsky významná lokalita Načeratický kopec nepatří ve srovnání s blízkým národním
parkem Podyjí k typickým turistickým cílům. Pro zájemce o přírodu a především pro
milovníky hmyzu se ale jedná o...
Článek ke stažení ZDE.
zvýšily. Netopýři se už nemusí
omezovat jen na jeskyně a škvíry
ve stromech.
Opakem tichého souseda
netopýra je třeba „ukecaná“ straka.
Ta se většinou motá venku na
trávníku a řezavě u toho pokřiku...