Fenomén Mohelenské stepi Rostlinní nájezdníci Rostliny
Transkript
Rozmanitost vegetace a flóry Fenomén Mohelenské stepi Pro botanický význam Mohelenské stepi je klíčová kombinace dvou faktorů: hadcového podloží a hluboce zaříznutého údolí řeky Jihlavy. Půdy, které se vyvíjejí Druhy, které mají podobné nároky na stanoviště, rostou nebo v době květu nepřehlédnutelný bodlák nicí (Carduus zdejší výskyt leží na samé západní hranici jeho rozšíření. na hadci, bývají chudé na živiny a vykazují zvýšené koncentrace některých těžkých kovů. Tmavá barva a nízká tepelná vodivost horniny vedou navíc v létě v přírodě velmi často pohromadě a tvoří tak rostlinná nutans). O něco méně často narazíme na kavyl Ivanův (S. pennata) k silnému zahřívání povrchu, jehož teplota může dosáhnout až 50 °C. Nebýt údolí vyhloubeného řekou Jihlavou, byly by tyto vlastnosti hadce částečně utlu- a sličný (S. pulcherrima) a jen vzácně na kavyl tenkolistý meny silnější vrstvou půdy, ovšem na strmých svazích říčního údolí dochází k silné erozi, která akumulaci půdy brání a rostliny, které zde chtějí přežít, musí být společenstva, jejichž výskyt v krajině je při znalosti podmínek prostředí (např. teploty, srážkových úhrnů, podloží Když dojdeme na hranu náhorní plošiny a terén se začne (S. tirsa). Od těchto druhů s pérovitou osinou se odlišuje schopny vyrovnat se s nehostinným hadcovým substrátem. Pro přítomnost stepní vegetace je důležitá i orientace hadcového svahu k jihu, jižní svahy mají totiž geologického nebo orientace ke světovým stranám) možné svažovat do údolí, můžeme pozorovat, jak postupně klesá kavyl vláskovitý (S. capillata), jehož osiny bez chlupů bývají v našich zeměpisných šířkách nejvíce slunečního svitu, a bývají tak teplejší a sušší. předvídat. Právě zde, na svazích zaříznutého říčního údolí, mocnost půdy, přibývá výchozů hadce a vegetace se různě zakroucené. Častým průvodcem kavylů je ostřice můžeme narazit na různé typy stanovišť a pozorovat, jak se rozvolňuje. Přijdeme-li na step počátkem června, spatříme nízká (Carex humilis), brzy zjara kvetoucí bylina trávovitého jejich rozmanitost odráží i v rozmanitosti místních rostlin- v těchto místech bílou záplavu. Tvoří ji osiny kavylu, trs- vzhledu tvořící nízké svěže zelené trsy. V horní části svahu ných společenstev. První část stepi, kterou návštěvník spatří naté trávy, které na Mohelenské stepi najdeme pět druhů. můžeme na jaře narazit také na drobné žluté květy vzác- při vstupu do rezervace od Mohelna, je travnaté náhorní Osiny jsou až několik desítek centimetrů dlouhé výběžky ného křivatce českého (Gagea bohemica). Později se k nim plató s relativně hlubokou vrstvou půdy. Najdeme zde ve- na plodech kavylu (obilkách) a plní dvojí funkci. Nejprve přidají třeba fialově kvetoucí chrpa latnatá (Centaurea getaci úzkolistých suchých trávníků, v níž dominují trávy pomáhají rostlině šířit se prostřednictvím větru nebo na stoebe) a máčka ladní (Eryngium campestre). Máčka patři z čeledi lipnicovitých. Nejčastější jsou kostřava žlábkovitá srsti zvířat a následně při změnách vlhkosti zavrtávají mezi takzvané stepní běžce, rostliny kulovitého tvaru, (Festuca rupicola), valiská (F. valesiaca), nepravá (F. pulchra) obilku do země, aby měla lepší šanci na vyklíčení. Může které se po dozrání ulomí a jsou větrem unášeny po stepi. a ovsíř luční (Helictochloa pratensis). Doplňují je další sucho se dokonce stát, že špičaté obilky tímto způsobem proni- Kromě toho, že je tento jev nezbytnou součástí většiny dobře snášející druhy, jako jsou rozrazil klasnatý (Veronica knou do kůže ovcí a způsobí jim poranění. Nejhojnější je amerických westernů, má i význam praktický. Během pu- spicata), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), který se snadno pozná tování totiž z „běžců“ vypadávají semena a rostlina tak má fialově kvetoucí divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) podle výrazně chlupatých listů a zajímavý je i tím, že možnost uchytit se i daleko od místa, kde původně rostla. česnek žlutý podmrvka hadcová chrpa latnatá bílojetel německý Rostlinní nájezdníci Častým problémem ochrany přírody jsou invazní druhy. Jde o rostliny u nás nepůvodní, které si tu ale časem zvykly natolik, že vytlačují domácí druhy nebo rovnou celá společenstva. Příkladem může být akát, severoamerická dřevina, která byla v minulosti v Evropě hojně vysazována, protože dobře roste na živinami chudých půdách. Umožňují jí to symbiotické bakterie, které žijí na kořenech akátu a jsou schopné přeměňovat vzdušný dusík, rostlinám běžně nedostupný, do formy, kterou akát dokáže přijmout. Akátový les tak může úplně změnit stanoviště, kde roste, a ruku v ruce s tím jde i změna druhové skladby podrostu, ve kterém jsou nenáročné, často vzácné, druhy nahrazeny rostlinami běžnými (například kopřivou nebo vlaštovičníkem). Z invazních bylin se na ploše rezervace můžeme setkat například se zlatobýlem kanadským (Solidago canadensis) nebo netýkavkou malokvětou (Impatiens parviflora). Podobně problematické mohou být i některé druhy domácí, ty pak označujeme za expanzní. Typickým příkladem je třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), statná kavyl vláskovitý rozchodník bílý máčka ladní výběžkatá tráva tvořící na neobhospodařovaných místech často rozsáhlé porosty, z nichž ostatní druhy rostlin postupně mizí. hadí mord rakouský Na místech se slabou vrstvou půdy v okolí hadcových rostoucí zde izolovaně od zbytku svého areálu, byl u Mo- to většinou bory, jejichž podrost bývá tvořen některými na výchozů se setkáme s vegetací skalních stepí. Prosazují se helna poprvé nalezen v roce 1858 místním botanikem světlo méně náročnými druhy rostoucími i na stepi. zde druhy konkurenčně méně silné, ale zato dobře Carlem Roemerem. Dalším zajímavým druhem kapradiny Listnáče, které jsou náročnější na živiny a vlhkost, rostou snášející náročnější podmínky. Typickým zástupcem je trs- je sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), který, jak na- na jižních svazích říčního údolí jen omezeně a spíše v jejich natá tráva s tuhými šedozelenými štětinovitými listy – povídá jeho jméno, je na růst na hadci specializovaný. nižších polohách. Naproti tomu na protějších stinných kostřava sivá (Festuca pallens). Na skalních teráskách ji do- Vedle kapradin se ve skalních štěrbinách daří i některým severně orientovaných svazích listnaté lesy vegetaci provázejí mezi jinými česnek žlutý (Allium flavum), pryšec sukulentům, například rozchodníku bílému (Sedum dominují. Na zdejším granulitovém podloží jsou nejvíce sivý menší (Euphorbia seguieriana subsp. minor), lnice album). rozšířené acidofilní doubravy s dubem zimním (Quercus petraea), v podrostu s typickými druhy této vegetace, jako kručinkolistá (Linaria genistifolia), bílojetel německý (Dorycnium germanicum) nebo další druh, který už dále na Doposud byla řeč pouze o bylinách, ale na stepi najdeme jsou kostřava ovčí (Festuca ovina), bika hajní (Luzula luzu- západ neroste – hadí mord rakouský (Scorzonera aus- také některé méně náročné dřeviny. Nejhojněji zas- loides) nebo brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Na ka- triaca). toupenými keři jsou mahalebka obecná (Prunus mahaleb) menitých suťových svazích bohatších na živiny se k dubu a dřišťál obecný (Berberis vulgaris), mezi nimiž se přidávají i náročnější dřeviny jako habr (Carpinus betulus) Na nejextrémnějších stanovištích najdeme vegetaci had- roztroušeně vyskytuje jalovec obecný (Juniperus commu- nebo lípa srdčitá (Tilia cordata) a mění se i bylinné patro, cových skal. Uplatňují se v ní trsnaté druhy s dobře vyvi- nis). Tento jehličnatý keř rostl v minulosti hojně převážně v němž přibývá hájových druhů, mezi něž patří třeba jater- nutým kořenovým systémem, schopné přežít ve skalních na pastvinách, ale ve 20. století po změnách ve způsobu ník podléška (Hepatica nobilis), pitulník žlutý (Galeobdolon štěrbinách, kde odolávají nedostatku vody a živin, hospodaření ustoupil. Z dřevin stromového vzrůstu se na luteum) nebo brambořík nachový (Cyclamen purpura- vysokým teplotám v létě a naopak častým mrazům během stepi setkáme s borovicí lesní (Pinus sylvestris), která dobře scens). V závislosti na konkrétním druhovém složení zimy. Typickými obyvateli skal jsou kapradiny, mezi něž se snáší sucho a v jejíchž korunách často parazituje jmelí bílé a charakteru stanoviště pak můžeme hovořit o vegetaci řadí i nejslavnější rostlina Mohelenské stepi – podmrvka borovicové (Viscum album subsp. austriacum). Na vhod- dubohabřin nebo suťových lesů. hadcová (Notholaena marantae). Tento jihoevropský druh, ných stanovištích najdeme v rezervaci i lesy. Na hadci jsou kavyl chlupatý mahalebka obecná kostřava sivá křivatec český Rostliny jako stavební kámen biodiverzity O biodiverzitě, tedy rozmanitosti života na Zemi, se v poslední době mluví stále častěji. Jakou roli v ní hrají rostliny, proč bychom ji měli chránit a k čemu je (nám) vlastně dobrá? Rostliny jsou v přírodě nepostradatelné, protože ve většině ekosystémů fungují jako tzv. primární producenti. To jsou organismy, které z anorganických uhlíkatých látek dokáží vytvářet látky organické. U rostlin tento proces, při němž z oxidu uhličitého a vody vznikají za využití sluneční energie cukry, nazýváme fotosyntézou. Štěpením organických sloučenin se energie zase uvolňuje a může být k dispozici i organismům dále v potravním řetězci. S trochou nadsázky se tak rostliny dají považovat za jakési solární elektrárny napájející zbytek ekosystému. Zároveň ovšem plní i řadu jiných funkcí, například utvářejí životní prostředí pro živočichy i jiné rostliny a udávají ráz krajiny. Les, louka, step – všechny tyto krajinné prvky jsou určeny především svou rostlinnou skladbou. Z uvedeného vyplývá první význam rostlinného bohatství – ekosystémový. Úbytek rostlinných druhů ovlivňuje stabilitu a funkci ekosystémů, což Odkaz na stránky BIOM, kde najdete tento panel v elektronické podobě a další zajímavosti. Autor: Mgr. et Mgr. Pavel Daněk Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska | Supported by a grant from Iceland, Liechtenstein and Norway se může projevit třeba na vlastnostech půdy, koloběhu vody v krajině nebo změnách v populacích některých živočichů a rostlin. Z pohledu člověka můžeme rostliny brát jako zdroj. Ať už jde o potravu, léky, dřevo nebo genovou diverzitu, poskytuje nám vyšší rozmanitost rostlin v těchto oblastech větší možnost výběru. A nejde jen o druhy, které už využívat dovedeme, ale i o dosud neobjevené, které by v budoucnu mohly být pro lidstvo důležité. Nelze opomenout ani význam kulturní. Rozmanitost přírody, s níž člověk až donedávna žil v těsném sepětí, je součástí našeho kulturního dědictví podobně, jako jsou jí například historické památky. Ochrana biodiverzity má také rozměr etický, který zdůrazňuje právo na život všech organismů bez výjimky.
Podobné dokumenty
Kapesní program () - XVII. kongres České ortodontické společnosti
> 10:35 – 10:45 T. HANZELKA: Surgery First: Délka léčby
pacientů se III. skeletální třídou
/Surgery First: Treatment Length
in Skeletal Class III Patients
> 10:45 – 10:55 K. FLORYKOVÁ: Dentální hyg...
Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition
a particular species. Taking into account the variation in the biology of the evaluated taxa,
this process may be described as classifying numerous individual stories in a limited number of formal ...
Červený seznam cévnatých rostlin ČR
Euphorbia amygdaloides
Euphorbia angulata
Euphorbia epithymoides
Euphorbia esula subsp. riparia
Euphorbia falcata
Euphorbia lucida
Euphorbia palustris
Euphorbia salicifolia
Euphorbia seguieriana su...
Číslo 343 - Ročník 34- Říjen 2005 ve formátu PDF
autory sám Hinton. Vypravili se spolu s ním a jeho synem Geoffrey-em na
předpokládanou lokalitu, kterou byla louka porostlá nízkou trávou v horském údolí,
obklopená porostem borovic. Sem tam rostly...
(EU) č. 1320/2014
10. „Kultivarem“ se podle definice uvedené v osmém vydání International Code of Nomenclature for Cultivated Plants (Mezi
národního kódu nomenklatury pro pěstované rostliny) rozumí jedinec ze škály...
GEOLOGICKÉ, BOTANICKÉ A ZOOLOGICKÉ ZAJÍMAVOSTI
oblast leží zkamenělinami bohatší a o něco mladší
usazeniny u Hostimi, kde lze dosud nalézt zuby žraloků a schránky mořských měkkýšů. Nedlouho po
posledním ústupu moře prodělala zájmová oblast
kat...