prikl_FCH I_CHTM
Transkript
1. Vypočítejte oč se zvýší tlak v uzavřené nádobě s kapalným ethanolem bez parního prostoru při zahřátí z 250C při tlaku 0,1 MPa na 260C (za konstantního objemu nádoby). α = 1,15.10-3 K-1, β = 1,12.10-3 MPa-1. 2. Určete molární hmotnost a sumární vzorec organické látky, jestliže 2,022 g při teplotě 600C a tlaku 100 kPa zaujímá objem 1 dm3. Látka obsahuje 85,71 hm.% uhlíku a 14,29 hm.% vodíku. 3. V jakém poměru jsou teoretické nosnosti balónů plněných vodíkem nebo heliem? 4. Vypočítejte průměr balónu na horký vzduch (100 0C) se vztlakem 200 kg (ve vzduchu při 20 0C a tlaku 100 kPa). 5. Vypočítejte Cp,m tetrachlormetanu. Kalorimetr byl naplněn 200 g CCl4. Po vytemperování na 10 0C bylo zapnuto elektrické topení (80 Ω, 1,2 A, doba 30s). Zvýšení teploty po provedení korekcí bylo 2,21 0C. Vodní hodnota kalorimetru (tepelná kapacita bez náplně) Ckal = 1394 J/K. 6. Kulka z olova narazila na tuhou tepelně nevodivou překážku (Rambo), roztavila se a tiše szkápla. Vypočítejte minimální rychlost kulky k tomu potřebnou. Teplota tání tt = 327,4 0C, teplo tání ∆ Ht = 1224 cal/mol, Cp (s) = 5,77+2.10-3 t [cal/mol K], t1 = 200. Je lepší psát szkápla nebo skápla nebo zkápla? 7. Vypočítejte změny U,H,q,w při vratném vypaření 1 mol vody při 1000C a tlaku 101,325 kPa. V(l) = 18,8 ml/mol, V(g) = 30,18 dm3/mol (? proč ne 22,414). Naměřené výparné teplo vody při 1000C (při normálním bodu varu) je 40656 J/mol. 8. Na jakou teplotu se ohřeje vzduch v zážehovém motoru za předpokladu vratné adiabatické komprese. V1/V2 = 8, Cp = 29 J/mol.K, p1 = 101,3 kPa, t1 = 20 0C, V1 = 0,5 l. Vypočítejte p2, w též pro izotermní děj. 9. Z reakčních tepel uvedených reakcí určete slučovací a spalná tepla všech látek v rovnicích. Údaje platí pro 250C a jsou zaokrouhleny. I. ∆ H01 = -284 kJ/mol H2 (g) + 1/2 O2 (g) = H2O (l) II. ∆ H02 = -393 kJ/mol C (s) + O2 (g) = CO2 (g) ∆ H03 = -890 kJ/mol CH4 (g) + 2 O2 (g) = CO2 (g) + 2 H2O (l) III. 10. Máte se jako experti vyjádřit k této události: Vápno (CaO) bylo uskladněno ve stodole v blízkosti slámy. Během silné bouřky do stodoly vnikla voda. Je možno, aby se při reakci vápna s vodou zvýšila teplota až na 300 0C (zápalná teplota slámy) a došlo ke vznícení? Cp = a + 10-3.b.T + 105.d/T2 [J/mol.K] ∆ H0sl [ kJ/mol] a b d CaO (s) = -635,09 49,622 4,52 -6,945 Ca(OH)2 (s) = -985,12 105,295 11,95 -18,966 H2O (l) = -285,83 66,538 28,13 11. Jakou minimální práci je zapotřebí vykonat při přípravě 1 kg ledu z vody 00 teplé v místnosti o teplotě 25 0C? ∆ Htání = 5,94 kJ/mol. 12. Kolik ledu 00C je nutno přidat do Dewarovy nádoby se 2 kg vody teplé 30 0C, aby teplota poklesla na 20 0C? Vypočítejte celkovou změnu entropie systému a zdůvodněte nevratnost děje. Htání = 330 kJ/kg, Cp = 4,18 kJ/kg.K. 13. Vypočítejte změnu entropie při rozdělení 1 l vzduchu, 100 kPa, 20 0C na složky (O2 : N2 = obj. 1:4). Jaké nejmenší množství práce je nutno vynaložit? 14. Jakou maximální práci lze získat ze zdroje použijícího jako tepelný zásobník 1 kg vody o teplotě 100 0C a jako chladič 2 kg ledu o teplotě 00C? Htání = 330 kJ/kg, C p (l ) = 4,18 kJ/kg.K. 15. Zemní plyn (CH4) je spalován teoretickým množstvím vzduchu (objemově N2/O2 = 4). V jakém poměru je zapotřebí mísit methan se vzduchem? Jaké složení (objemová a hmotnostní %) mají spaliny suché a vlhké (např. při 100 0C). 16. Kolik kilogramů vzduchu (78 % mol N2, 21 % mol O2, 1 % mol Ar) je obsaženo v místnosti (9 x 6 x 3) m3 při teplotě 18 0C a tlaku 101,3 kPa. Určete molární hmotnost vzduchu M v , parciální tlaky složek a jejich hmotnostní zlomky. Použitím molárních a hmotnostních zlomků vyjádřete složení směsi oxidu uhličitého a vodíku, která má stejnou molární hmotnost jako vzduch. 17. Páry NH4Cl mají při teplotě 600 K a tlaku 25 kPa hustotu 0,137 g / l. Porovnejte tento údaj s chováním ideálního plynu. Z kolika % jsou páry disociovány na amoniak a chlorovodík? 18. 1 m3 vlhkého vzduchu při celkovém tlaku 100 kPa a teplotě 25 0C obsahoval vodní páru o parciálním tlaku 2,5 kPa. Vzduch byl při konstantním tlaku ochlazen na 10 0C, určitá část páry zkondenzovala a parciální tlak vodní páry klesl na hodnotu 1,238 kPa. Vypočítejte objem vzduchu po ochlazení a hmotnost zkondenzované vody. 19. Vypočítejte rozdíl hustot suchého vzduchu při 101,3 kPa a vzduchu o rel. vlhkosti 50 % za těchže podmínek 350C, kdy je nasycená tenze vodní páry 5,62 kPa. Kolik g vody je v 1 m3 tohoto vzduchu? 1 20. Ze sušárny odchází 100 m3 vzduchu za minutu (p = 100 kPa, t = 80 0C, rel. vlhkost = 90%). Po průchodu chladičem je vzduch ochlazen na 20 0C. Vypočítejte průtok ochlazeného vzduchu a zkondenzované vody. Tenze par vody p020 =2,33 kPa, p080 = 47,4 kPa. 21. Vypočítejte tlak butanu při teplotě 250 0C a objemu 0,2 dm3/mol, a = 1,388 m6/mol2, b = 116,4 ml/mol. 22. Za jakého tlaku dosáhne CO2 při 40 0C hustoty 0,5 g/ml? pk = 7,375 MPa, Tk = 304,1 K, Vk = 94 ml/mol, a = 0,3657 m6/mol2, b = 42,85 ml/mol. 23. Vypočítejte hustotu kapalného benzenu za tlaku 15 MPa a při teplotě 25 0C. Hustota benzenu při 25 0C a atm. tlaku je 0,8734 g/ml, koef. stlačitelnosti β = 0,98.10-3 MPa-1. 24. V kapiláře o vnitřním průměru 0,6 mm má aceton při 20 0C kapilární elevaci 20 mm. Vypočítejte jeho povrchové napětí při 20 0C za předpokladu dokonalého smáčení kapiláry a hustoty 0,78998 g/ml. 25. Úhel smáčení rtuti na skle je 1400. Vypočítejte hodnotu kapilární deprese rtuti v kapiláře vnitřního průměru d = 2 mm (nevhodný tlakoměr). Povrchové napětí rtuti je při 20 0C 0,47 N/m a hustota 13,546 g/ml. 26. Viskozita 1-propanolu byla naměřena v kapilárním viskozimetru s kapilárou vnitřního průměru 0,6 mm. Měření bylo prováděno při teplotě 20 0C, průtokový čas 1-propanolu byl 667 s, průtokový čas vody jako srovnávací kapaliny byl 241 s. 1-propanol má při 20 0C hustotu 0,80375 g/ml, voda 0,99821 g/ml a její viskozita při 20 0C je 1,0019 mPa.s. Vypočítejte dynamickou a kinematickou viskozitu 1-propanolu při 20 0C a objem kapaliny ve viskozimetru a délku kapiláry viskozimetru. 27. Butan (T1 = 420 K, p1 = 1,6 MPa) prošel škrtícím ventilem (děj za konst. entalpie), přitom klesl tlak o 0,2 MPa a teplota o 2 0C. Za těchto podmínek Cp = 130 J/mol.K. Vypočítejte: a) Joule-Thompsonův koeficient butanu, b) změnu entalpie butanu při jeho stlačení z 1,5 MPa na 1,6 MPa při T = 420 K. 28. V tlakových nádobách obsahujících CO2 je při 20 0C tlak 5,6 MPa. Joule-Thompsonův koeficient CO2 je za těchto podmínek µJT = 10 K/MPa. Normální sublimační teplota CO2 je –78,45 0C. Lze této teploty dosáhnout izoentalpickou expanzí? Jak funguje sněhový hasící přístroj, jak se připravuje suchý led? 29. Tenze par kyanovodíku v závislosti na teplotě je dána vztahem pro rovnováhu s-g: 30. 31. 32. 33. 34. 35. log p = 11,46358 − 1864,8 ; T l − g : log p = 9,86916 − 1453,06 , T kde p [Pa]. Vypočítejte: a) teplotu a tlak par kyanovodíku v trojném bodě, b) sublimační teplo kyanovodíku, c) výparné teplo kyanovodíku, d) teplo tání a tuhnutí kyanovodíku, e) teplotu normálního bodu varu, f) konstantu Pictetova-Troutonova vztahu. Závislost teploty tání cínu [0C] na tlaku [atm] je dána vztahem t = 231,8 + 0,0033 (p-1). Měrné teplo tání cínu je 14,05 cal/g a hustota kapalného cínu při bodu tání je 6,988 g/ml. Najděte hustotu tuhého cínu při bodu tání za tlaku 1 atm (1 atm = 101,325 kPa, 1 cal = 4,18 J). Kolik gramů vody je nutno minimálně přidat k 1 kg močoviny, aby se toto množství při 25 0C rozpustilo? Teplota tání močoviny je 132,6 0C, teplo tání ∆ H = 13,61 kJ/mol. Roztok se chová téměř ideálně a krystaluje z něj čistá močovina. K dostatečně velkému objemu roztoku sacharózy byl přidán 1 g sacharózy. Objem roztoku se zvětšil o hodnotu ∆ V = 0,63 ml. Hustota sacharózy je 1,59 g/ml a molární hmotnost = 342,2 g/mol. Vypočítejte molární objem čisté sacharózy a parciální molární objem sacharózy v tomto roztoku. Závislost celkového objemu soustavy H2O (1) – NaBr (2) na molalitě m2 je dána rovnicí číselných hodnot: V = V10 + a ⋅ m 2 + b ⋅ m 32 / 2 + c ⋅ m 22 , kde V je objem roztoku [ml], který obsahuje 1 kg H2O a m2 mol NaBr. Při teplotě 25 0C a tlaku 101,32 kPa platí: V01 = 1002,93; a = 23,19; b = 2,2; c = -0,18. Určete závislosti V1 a V2 na molalitě m2 a jejich hodnoty pro m2 = 2 mol/kg H2O. Závislost směšovacího tepla na složení systému benzen (1) + cyklohexan (2) je při 25 0C vyjádřena přibližně vztahem: H E = H M = 3000 x 1 x 2 [J/mol]. Na základě této závislosti určete teplo vyměněné s okolím pro následující děje: a) 1 mol benzenu je přidán do nekonečně velkého množství cyklohexanu, b) 0,5 molu cyklohexanu je přidáno do nekonečně velkého množství benzenu, c) 1 mol benzenu je přidán k nekonečně velkému množství směsi benzenu a cyklohexanu o složení x1 = 0,4; d) 4 mol benzenu je přidáno k 6 mol cyklohexanu, e) 1 mol benzenu je přidán ke 4 mol směsi benzenu a cyklohexanu o složení x1 = 0,25; f) 3 mol směsi benzenu a cyklohexanu o složení x1 = 0,2 je smíšeno s 1 mol směsi benzenu + cyklohexanu o x1 = 0,4. Pro aktivitu vody (1) ve směsi se sacharózou (2) byla zjištěna při teplotě 100 0C a tlaku 101,325 kPa tato závislost na x1: ln a 1 = ln x 1 + b(1 − x 1 ) , kde b = -5. Určete závislost aktivity sacharózy na složení pro standardní stavy: a) čistá složka za teploty a tlaku soustavy (pro x2 = 1 platí a2 = 1); b) nekonečně zředěný vodný roztok (pro x1 = 1 platí a2 = x2). 2 2 36. Při teplotě 30 0C má pentan (1) tenzi par p01 = 81,8 kPa a isopentan (2) p02 = 109,1 kPa. Vypočítejte složení roztoku (x1), který má normální bod varu 30 0C a odpovídající složení parní fáze. Rozhodněte dále, v jaké fázi se nachází směs, která obsahuje 40 mol% pentanu při t = 30 0C a tlaku p = 95 nebo 97 kPa. Pokud se směs bude nacházet ve dvoufázové oblasti, určete relativní množství jednotlivých fází. 37. Při 30 0C bylo zjištěno, že ve 100 g těžké vody se za parciálního tlaku oxidu uhličitého p = 1,11 MPa rozpustí 1,24 CO2. Vypočítejte Henryho konstantu, Bunsenův a Ostwaldův absorbční koeficient CO2 v těžké vodě. Hustota těžké vody je 1,1028 g/ml při 30 0C. 38. Odhadněte rozpustnost propanu (2) v heptanu (1) při teplotě 35 0C a parciálním tlaku propanu p2 = 101,3 kPa. Tenze par propanu při této teplotě p02 = 1181 kPa. V kapalné fázi předpokládejte ideální roztok. Experimentálně byla zjištěna hodnota x2 = 0,0942. 39. Pro rozpustnost propanu (2) v heptanu (1) vyjádřenou molárním zlomkem propanu v heptanu, při parciálním tlaku propanu p2 = 101,3 kPa platí: ln x 2 = −7,7 + 1650 (pro 20 – 50 0C). Odvoďte vztah pro závislost T Henryho konstanty na teplotě a určete rozpouštěcí teplo propanu v heptanu. 40. Henryho konstanta sulfanu (2) ve vodě (1) při 25 0C určená na základě nízkotlakých dat o rozpustnosti H2S je 54,7 MPa. Vypočítejte rozpustnost H2S pro tyto případy: a) plynná směs obsahuje pouze sulfan a vodní páru, parciální tlak H2S = 100 kPa. b) plynná směs obsahuje sulfan, dusík a malé množství vody, y2 = 0,01; celkový tlak je 10 MPa, fugacitní koeficient H2S v plynné fázi za těchto podmínek ν2 = 0,66. 41. Nové polypeptidické antibiotikum bylo izolováno v množství pouze 2 mg. Ultracentrifugací byla pro něj zjištěna molární hmotnost 12500 g/mol. Je žádoucí ověřit tuto hodnotu jinými metodami. Vypočítejte snížení teploty tuhnutí, zvýšení teploty varu, snížení tlaku páry a osmotický tlak pro 2 hm.% roztok této látky ve vodě. Kterou metodu stanovení M doporučujete a proč? 42. Vodu (1) a nitrobenzen (2) lze považovat za prakticky nemísitelné kapaliny. Výparné teplo vody při normálním bodu varu je 40,64 kJ/mol, tenze par nitrobenzenu při 100 0C je 3 kPa a při 150 0C 19,8 kPa. Určete teplotu, při které bude heterogenní směs nitrobenzenu a vody destilovat za tlaku 100 kPa. Určete dále složení parní fáze a hmotnost nitrobenzenu, který oddestiluje se 100 g vody. 43. Fenol (3) se z odpadních vod extrahuje butylacetátem (2). Rozdělovací konstanta fenolu mezi butylacetát (2) a vodu (1) je při 30 0C určena rovnicí: K N = (C 3 )B (C 3 )V = 55 ; (C3B je koncentrace fenolu v butylacetátové 44. 45. 46. 47. 48. 49. fázi, C3V je koncentrace fenolu ve vodné fázi v g/l). Jestliže odpadní voda obsahuje 20 g fenolu/l, určete: a) jaké množství butylacetátu musíme použít k extrakci, má-li se snížit obsah fenolu na 0,1 % původní hodnoty jednorázovou extrakcí. b) kolikrát je nutno provést extrakci s použitím 100 ml butylacetátu, chceme-li rovněž snížit obsah fenolu na 0,1% původní hodnoty? Vypočítejte koncentraci fenolu ve vodě po každé extrakci. Azeotropická směs ethanolu (1) a vody (2) má za normálního tlaku složení 95,6 hm.% ethanolu a vře při teplotě 78,15 0C. Tenze par čistých látek za této teploty: p01 = 100,9 kPa, p02 = 43,86 kPa. a) Vypočítejte složení azeotropu v molárních %. b) Určete tlak a složení parní fáze, která by odpovídala Raoultovu zákonu při složení azeotropu. c) Vypočítejte v azeotropickém bodě aktivitní koeficienty obou složek. Dehydrogenace methanolu na formaldehyd v plynné fázi probíhá podle reakce: CH3OH (g) ↔ HCOH (g) + H2 (g) Za tlaku 101,325 kPa a teploty 750 K bylo v rovnovážné směsi nalezeno 42,8 mol.% formaldehydu. Vypočítejte rovnovážnou konstantu, ∆ G0r. Acetylen reaguje s benzenem za vzniku styrenu A + B ↔ S. Rovnovážná konstanta této reakce v plynné fázi má při teplotě 1040 K hodnotu 4,457 pro standardní stav f0 = 101,325 kPa. Vypočítejte složení rovnovážné směsi při tlaku 200 kPa: a) při ekvimolárním nástřiku výchozích složek, b) při 100% ním přebytku acetylenu, c) obsahuje-li vstupní směs 35 % mol A, 40 % B, 25 % S. Chlorid fosforečný se rozkládá na chlorid fosforitý a chlor podle rovnice PCl5 (g) ↔ PCl3 (g) + Cl2 (g). Reakce probíhá v uzavřené nádobě za teploty 500 K. Rovnovážná konstanta má za této teploty hodnotu 0,83 pro standardní stav f0 = 101,325 kPa. Počáteční tlak chloridu fosforečného v nádobě byl roven atmosférickému. Vypočítejte tlak v nádobě po ustanovení rovnováhy. Vodní pára reaguje se žhavým koksem podle rovnice C (s) + H2O (g) ↔ CO (g) + H2 (g). Rovnovážná konstanta této reakce má při teplotě 1000 K hodnotu 2,609 pro standardní stav f0 = 101,325 kPa. Vypočítejte, kolik tun vodní páry se spotřebuje na zreagování tuny koksu za uvedené teploty a tlaku 97 kPa. Rovnovážné konstanty reakcí při teplotě 600 K: I. K1 = 1,186.109 C2H2 (g) + H2 (g) ↔ C2H4 (g) II. K2 = 3,565.10-6 C2H6 (g) ↔ C2H4 (g) + H2 (g) Vypočítejte standardní změnu Gibbsovy energie a rovn. konstantu reakce: C2H2 (g) +2 H2 (g) ↔ C2H6 (g) III. 3 50. Rovnovážná konstanta hydrogenace ethylenu na ethan je v závislosti na teplotě dána rovnicí: log K = 6366 / T − 2,961 log T + 7,668 ⋅ 10 −3 T − 1,764 ⋅ 10 −6 ⋅ T 2 + 2,4 Vypočítejte změnu Gibbsovy energie, reakční teplo a změnu entropie této reakce při teplotě 1100 K. 51. Styren se vyrábí dehydrogenací ethylbenzenu podle rovnice E (g) ↔ S (g) + H2 (g). Nástřik do reaktoru obsahoval 30% mol ethylbenzenu, 70% mol vodní páry jako inertu a reakce se prováděla za atmosférického tlaku. Za těchto podmínek je stupeň přeměny roven 0,687. Z ekonomických důvodů je žádoucí snížit množství inertu za současného zachování stupně přeměny. Posuďte možnost provádět reakci za sníženého tlaku a vypočítejte: a) jaký se musí volit tlak, aby bylo možno snížit množství inertu na čtvrtinu?, b) jaké bude potřebné množství inertu při práci za tlaku 70 kPa? 52. Vypočítejte složení rovnovážné směsi při izomeraci hexanu za teploty 400 K a atmosférického tlaku. Na počátku je v systému čistý hexan a uvažujte ideální chování. Slučovací Gibbsovy energie jednotlivých izomerů hexanu při teplotě 400 K jsou v kJ/mol: hexan 58,51; 2-methylpentan 54,43; 3-methylpentan 57,45; 2,2dimethylbutan 52,13; 2,3-dimethylbutan 56,9. 53. Aminokyselina glycin dimeruje ve vodných roztocích podle rovnice: glycin + glycin ↔ glycylglycin + voda. Vypočítejte koncentraci glycylglycinu v roztoku, který původně obsahoval čistý glycin o koncentraci 2 mol/l při 25 0C. Aktivitní koeficient glycinu je za těchto podmínek 0,782. Aktivitní koeficient glycylglycinu pokládejte vzhledem k jeho malé koncentraci v roztoku za jednotkový. Data: m [mol/kg] = 3,3 γ = 0,729 látka: glycin (s) ↓∆ G0sl 298 [kJ/mol] = -370,7 glycylglycin (s) = -490,4 1,7 = 0,685 voda (l) = -237,245 ↑rozpustnosti [molalita]↑ ↑aktiv. koef.↑ Tabulka konstant: Atomové hmotnosti / (g/mol): Ag = 107,868; Ar = 39,95; C = 12,011; Cl = 35,453; Cu = 63,546; Fe = 55,847; H = 1,008; He = 4,003; N = 14,007; Na =22,99; O = 15,999; P = 30,974; Pb = 207,19; S = 32,064. NA = 6,022.1023 / mol, F = 96484,6 C/mol, p0 = 101,325 kPa, T0 = 273,15 K, R = 8,314 J/(mol.K) = 1,9872 cal/(mol.K) = 0,082053 l.atm/(mol.K) = 62,3605 mm Hg/(mol.K) (1 mm Hg ∼ 1 torr), g = 9,80665 m/s2 „Ukázka obtížnosti možných příkladů zápočtové písemné práce“ 1. Předpokládejte tvar pneumatiky (duše) automobilu Škoda 100 anuloid (prstenec) vinutý na φ 14 palců, z válce φ 15,5 cm. Hustí-li se na tlak 0,18 MPa, vypočítejte hmotnost vzduchu, která je nutná k naplnění při teplotě 20 0 C. Určete tlak uvnitř pneumatiky při 80 0C (teplota při jízdě po dálnici) a při teplotě –20 0C (1 palec = 2,54 cm). 2. Určete změnu vnitřní energie a množství tepla na vypaření 1 dm3 butanu při jeho normálním bodu varu (-0,5 0 C). Předpokládejte, že páry butanu se řídí stavovou rovnicí ideálního plynu. výparné teplo butanu ∆ Hvýp. = 22,42 kJ/mol a hustota kapalného butanu je ρ = 0,601 g/ml. 3. Vzorek kyseliny octové, která obsahuje malé množství vody má teplotu tání 15,2 0C. Čistá kyselina octová má za normálního tlaku teplotu tuhnutí 17,5 0C a kryoskopickou konstantu 3,57 K.kg/mol. Kolik hmotnostních procent vody vzorek obsahuje? 4. Azeotropická směs ethanolu (1) a vody (2) má při normálním tlaku složení 95,6 hm.% ethanolu a vře při teplotě 78,15 0C. Tenze par čistých látek za této teploty je: p01 = 100,9 kPa, p02 = 43,86 kPa. Vypočítejte: a) složení azeotropu v molárních procentech, b) aktivitní koeficienty obou složek v azeotorpickém bodě, c) určete tlak a složení plynné fáze za předpokladu platnosti Raoultova zákona. 5. Methanol reaguje s chlorem podle rovnice: CH3OH (g) + Cl2 (g) ↔ CH3Cl (g) + H2O (g) Při teplotě 1270 K a pro standardní stav f0 = 101325 Pa má rovnovážná konstanta této reakce hodnotu 1,8197. a) Pokuste se opravit naprosto zásadní chybu, která se do tohoto zadání (př. VŠCHT Praha, 13 s. 374 vydání r. 1989) vloudila. b) Vypočítejte molární zlomek chlormethanu v rovnovážné směsi za atmosférického tlaku a za předpokladu ideálního chování složek. Složení nástřiku: 25 mol % methanolu, 75 mol % chloru. 4 5
Podobné dokumenty
ibuprofen rekrystalizační rozpouštědlo
a ze znalosti molárního objemu lze poté vypočítat parametr
rozpustnosti
V případě pevných a kapalných farmaceutických látek lze využít
IGC a z retenčních časů plynů se známou kohezní energií
vypočí...
a ˇ se?
to rekl, ze ho trikrat zapre. S Petrem to ani ne´
hnulo a prohlasil: „I kdybych musel s tebou zeˇ´
ˇ ˇ
ˇ
mrıt, rozhodne te nezapru.“ (Mat. 26:31–35)
ˇ
ˇ´ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
Stalo se ale presne to, co Jezıs p...
Kapitoly z termodynamiky a statistické fyziky
v termodynamicky rovnovážném stavu.) Vztah „být ve vzájemné tepelné rovnovázeÿ je tranzitivní: je-li systém A v rovnováze se systémem B a systém B je v rovnováze se systémem C, je
pak systém A v ro...
teorie procesů při výrobě železa a oceli - FMMI
reakční teplo H, zatímco při vysokých teplotách roste vliv entropického členu TS. O tom,
zda afinita reagujících složek (schopnost složek spolu reagovat) s rostoucí teplotou narůstá,
nebo klesá, ...
Analytická část laboratorního vyšetření Soubor
Člověk v denním životě stále něco měří. Měříme čas, abychom přišli včas do školy, do práce, nezpozdili se
na schůzku, nepropásli začátek filmového představení, měříme svou velikost a podle výsledku...
Teorie technologických procesů
při relativně vysokých teplotách a relativně nízkých tlacích, srovnatelných s tlakem
atmosférickým. Pro výpočty za těchto podmínek postačuje stavová rovnice ideálního plynu:
FYZIKÁLNÍ CHEMIE I a SEMINÁŘ Z FYZIKÁLNÍ CHEMIE 2
Reálný plyn: za jistých podmínek se může blížit chování ideálního plynu (za
normálních podmínek se mu blíží H2, He, O2, N2 a vzduch. Za velmi nízkých p a velmi
vysokých T se většina plynů chová tém...
Literatura - Vysoká škola chemicko
zejména tepelné kapacity Cp- tepelná kapacita při konstantním tlaku, Cp = (H/T)p, a CV tepelná kapacita při konstantním objemu, CV = (U/T)V.
Přímo neměřitelné veličiny jsou veličiny ostatní: U ...
Fázové rovnováhy - dvousložková soustava kapalina+kapalina
kde y1 a y2 jsou molární zlomky obou látek v plynné fázi. Z principu daného různou
schopností obou kapalin přecházet za dané teploty do plynné fáze (vypařování) vyplývá, že
plynná fáze bude oproti ...
Skripta - Ústav inženýrství pevných látek
Teplotní závislost standardní molární a standardní slučovací entalpie sloučeniny AxBy (str. 56)
Závislost standardní molární entalpie H°m, součinu teploty a standardní molární entropie T S°m a
molá...