Akce: Medvěd syrský na školním hřišti Naše škola měla unikátní

Akce: Medvěd syrský na školním hřišti Naše škola měla unikátní

Akce: Medvěd syrský na školním hřišti
Naše škola měla unikátní příležitost vidět v přírodě již vyhubeného
medvěda syrského, se kterým nás přijeli seznámit jeho jediní chovatelé v České
republice. Děti se dozvěděly mnoho zajímavých informací ze života této šelmy.
Zde jsou některé z nich.
Medvěd syrský je poddruh medvěda hnědého. Žije v Arménii, Abcházii,
Karabachu, Sýrii, Libanonu, Malé Asii a Íránu. V přírodě vyhuben r. 1932, přežívá
v zajetí.
Je nejmenší ze všech hnědých medvědů, váží méně než 190 kg. Dožívá se
věku 15-20 let. Dospělí samci mají velikost lebky mezi 30 až 40 centimetry.
Barvu srsti má světlou.
Medvěd hnědý je naší největší šelmou. Samci jsou zpravidla větší než
samice. Jeho huňatá srst bývá zbarvena od bledě hnědé až po tmavohnědou či
černohnědou (délka srsti může být 8-12cm). Mláďata mají na krku bílou skvrnu,
která mizí asi po dvou letech. Má zavalité tělo, masivní ramena, podsaditý hřbet,
krátký ocas, poměrně malou hlavu, malé oči a uši.
Má velký čenich a mimořádně dobrý čich, slabší už zrak a sluch. Medvěd
má velmi silný chrup s mohutnými špičáky, ale stoličky mají široké ploché žvýkací
plošky (přizpůsobené na rostlinnou potravu). Na obličeji nemá mimické svaly,
proto má téměř stejný výraz. Na robustných končetinách má široké pětiprsté
tlapy, celou plochou došlapující (je ploskochodec). Prsty jsou zakončeny
mohutnými drápy.
Chůze je pomalá a zvíře budí dojem nemotorného tvora. Když však dojde na
běh, překvapí nás svou rychlostí. Dobře plave a šplhá na stromy.
Jedno indiánské přísloví praví: „V lese spadl list. Jelen to uslyšel, orel to
uviděl, medvěd to ucítil“.
Víte, že…
Předkem medvěda hnědého byl znatelně větší, až 4 m velký medvěd jeskynní
(Ursus spelaeus), vyhynul zhruba před 10 000 lety.
- Nejmenším poddruhem medvěda hnědého je medvěd syrský, největším medvěd
kodiak a grizzly (až 800kg).
- Medvěd hnědý je státním zvířetem Finska.
- Medvěd brtník, jako poddruh medvěda hnědého, dostal své jméno podle
staročeského slova brť, což znamená dutina stromu. Medvěd z nich vybíral
hnízda lesních včel. Brtníci byli původně lidé, kteří se starali o včely zasedlé v
dutinách stromů (v brtích).
- Dva úplně stejně zbarvené medvědy lze potkat jen vzácně.
- Medvědi nemají téměř žádnou mimiku (na rozdíl od psů nebo koček) Je proto
velice těžké na medvědovi poznat jakou má náladu a co v nejbližší chvíli udělá.
- Při rychlejším běhu zvedají medvědi zadní části chodidla jako lidé a našlapují na
přední část chodidla.
- Při běhu dokáže vyvinout rychlost 50 – 60km/hod.
- Při běhu dělá skoky až 8m dlouhé.
- Drápy jsou mnohostranným nástrojem medvěda, bývají až 10 cm dlouhé, jsou
ohnuté, ale nejsou zatažitelné.
- Až 90 % potravy medvěda hnědého tvoří rostlinná potrava.
- Před zimním „spánkem“ (hibernací) se musí medvěd pořádně vykrmit. V žaludku
mu nezůstane ale nic, všechno se změní v tuk, z kterého žije téměř půl roku.
V tomto období ani nic nevyměšuje. Jeho organismus se změní v dokonalou
„chemickou továrnu“, která moč rozloží na vodu a aminokyseliny, z nichž pak
medvěd čerpá nové živiny.
- U medvědích samců bývá teplota v brlohu plus 6 až 7 stupňů, u samic plus 10
stupňů.