6. ijar 5772 / 28. duben 2012 Vykázání z království Nebes Tazri`a

6. ijar 5772 / 28. duben 2012
Vykázání z království Nebes
Tazri‘a-Mecora / Otěhotní-Ten, kdo má cara‘at
Vajikra / 3. Mojžíšova (Leviticus) 12:1-15:33
Melachim Bejt / 2. Královská 4:42-5:19, 7:3-20
Matitjahu / Matouš 8:1-4
Romim / Římanům 6:9-23
Vajikra (Leviticus) {12:1} Hospodin promluvil
k Mojžíšovi: {12:2} "Mluv k synům Izraele: Když žena
počne a porodí chlapce, bude po sedm dní nečistá,
stejně jako v době svého pravidelného krvácení.
(Překlad 21. století)
Mnoho lidí si už lámalo hlavu nad tím, proč je žena
nečistá po porodu. Nejprve by ale bylo dobré, abychom si
uvědomili, že být nečistý neznamená nutně nebýt svatý.
Pro onu matku dítěte to pouze znamenalo, že se
po nějakou dobu nesměla zúčastňovat obřadů, které se
nějak týkaly BEJT HA-MIKDAŠ (doslova „domu té
svatyně“, Chrámu), do něhož nikdo ve stavu nečistoty
nesměl vstupovat. Vlastně můžeme nalézt hned několik
důvodů, proč tomu tak bylo, ale jen jeden z nich je podle
mě ten nejzásadnější.
U každého porodu dítěte dochází ke krvácení, a z předpisů
Tóry o NIDA (období měsíčků nebo-li obvyklého
krvácení či menstruace) jasně vyplývá, že je to právě onen
krvotok, co ženu znečišťuje. V případě obvyklého
krvácení, které se opakuje každý měsíc, měla být žena
nečistá jen po dobu sedmi dní, kdežto pokud porodila
malého chlapce, lhůta, po kterou měla žena zůstávat
ve stavu nečistoty, se podle Písma prodlužovala o tři a
třicet dnů. A tím se pomalu dostáváme k něčemu ještě
hlubšímu, co je, alespoň podle mého názoru, na tom všem
pro nás to nejzásadnější.
Romim (Římanům) {5:12} Hřích přišel na svět skrze
jediného člověka a s hříchem přišla smrt. Smrt se pak
rozšířila na všechny lidi, poněvadž všichni zhřešili.
(Překlad 21. století)
ŠA‘UL (doslova „Vyžádaný“, apoštol Pavel) se nás zde
pokouší seznámit s učením týkajícího se prvotního hříchu.
V okamžiku, kdy Adam a CHAVA (Eva) zhřešili, nechali
do světa vstoupit hřích. Člověk od té doby podléhá svému
zlému sklonu a přivádí na sebe prokletí hříchu, jež
postihuje každé následující pokolení. Hřích jako takový
samozřejmě nepřinesl do světa nic, než smrt. JEŠU‘A
HA-MAŠIACH (Ježíš Kristus) skrze svou smrt a své
vzkříšení a tím, co pro nás vykonal, porazil ono prokletí
hříchu a smrti a zanechal je přibité na kříži. To ale samo
o sobě nezměnilo hříšnou povahu člověka. Proto stále
platí to, co napsal žalmista David:
Tehilim (Žalmy) {51:7} Ano, zrodil jsem se v
nepravosti, v hříchu mě počala matka. (Ekumenický
překlad)
Mám za to, že právě v tomto tkví onen důvod, proč je
žena nečistá po porodu dítěte a proč se k jejímu
očišťování přidává v případě narození chlapce tři a třicet
dní a v případě děvčete dokonce dvojnásobek. Je tomu tak
proto, že kdykoliv žena porodí dítě, přivádí tím na svět
dalšího budoucího hříšníka.
S. H. Kellogg v jednom svém pojednání k této záležitosti
poznamenává: „V očích Tóry tak ono prapůvodní zvláštní
prokletí vyslovené proti té první ženě nabývá svého
dovršení a své konečné podoby až v okamžiku zrození
nového dítěte. To, jak moc velké zlo se skrývá v onom
hříšném stavu, do kterého ta první žena svým hříchem
uvrhla celé ženské pokolení, je totiž nejvíce patrné právě
na tom, že od tohoto okamžiku již žádná žena nedokázala
skrze tu stejnou schopnost, která ji byla dána k činění
dobra a přinášení požehnání, přivést na svět nikoho
jiného, než jen další dítě hříchu.“
Vajikra (Leviticus) {12:5} Jestliže porodí děvče, bude
nečistá dva týdny jako při svém krvácení a ještě
po šedesát šest dní setrvá v očišťování od krve.
(Překlad 21. století)
Co myslíte, proč nám zde Písmo zdůrazňuje, že pokud
žena porodí děvče, musí rodička zůstat ve stavu nečistoty
po dobu dlouhých osmdesát dní? Je to snad proto, že tím
HA-ŠEM (doslova „to Jméno“, Hospodin) chce říct, že
mužské pohlaví je nadřazenější? Bože chraň! Tím
důvodem je spíše to, abychom si uvědomili, že tato
rodička nepřivedla na svět jen dalšího budoucího hříšníka,
ale dokonce takového hříšníka, který bude mít
do budoucna, až vyroste, tutéž schopnost přivádět na svět
podobné hříšníky.
Chtěl bych ale, abychom si ještě všimli něčeho
pozoruhodného, co obsahuje PARAŠA (oddíl z Tóry)
MECORA (doslova „Ten, kdo má cara‘at“, CARA‘AT je
zvláštní postižení kůže, ve většině českých Biblích je
slovo překládáno jako „malomocenství“):
Vajikra (Leviticus) {14:1} Hospodin promluvil
k Mojžíšovi: {14:2} "Toto je řád týkající se
malomocného v den jeho očišťování: Bude přiveden
ke knězi. {14:3} Kněz vyjde ven z tábora a prohlédne
ho. Je-li rána malomocenství na malomocném zhojena
…" (Překlad 21. století)
Ten, kdo byl stižený cara‘atem, se musel po dobu svého
onemocnění zdržovat mimo tábor jako nečistý. Tito lidé
však nebyli považování jen za nečisté, ale samotné jejich
postižení, kterým trpěli, bylo známkou hříchu, který
spáchali. Takže onou věcí, jíž bychom si měli na první
pohled povšimnout, je to, že postižení cara‘atem nesměli
vůbec vstupovat do tábora. A ani my přece nemůžeme
ve stavu své hříšnosti vstoupit do Božího království, které
je představováno oním Božím táborem, o němž jsme četli
v Tóře. V takovém stavu bychom i my byli z něho coby
nečistí, stižení cara‘atem, vykázáni.
Další věcí, která by neměla uniknout naší pozornosti,
spočívá v tom, že rovněž KOHEN (kněz) musel opustit
tábor, aby mohl někoho takového, jako byl ten, kdo byl
stižen cara‘atem, prohlásit znovu za čistého. A podobně i
Ješu‘a ha-Mašiach, náš KOHEN HA-GADOL (doslova
„kněz ten veliký“, velekněz), musel nejprve opustit nebesa
a sestoupit dolů na zem, aby nás, kteří jsme si prošli
všemožným soužením hříchu, mohl prohlásit za čisté.
Není důvod, aby se někdo bránil a nedovolil Ješuovi
vstoupit do svého života. Vždyť jedině tak může být
každý z nás prohlášen za čistého. Bez žádosti, kterou
bychom vznesli přímo k němu, to však možné není.
Baruch ha-Šem („Pochválen buď Hospodin“)!
Rabi Ya‘acov Farber
Zdroj: http://cmy.on.ca/excluded-from-the-kingdom-of-heaven/
Překlad: Jaldej ha-Derech, http://www.derech.cz/