Re`e 5775 - Než bys řekl švec
Transkript
Re`e 5775 - Než bys řekl švec
30. av 5775 / 15. srpen 2015 Šabat Ro’š chodeš / Šabat Nového měsíce REʼE, ְראֵ ה/ Pohleď Devarim / 5. Mojžíšova (Deuteronomium) 11:26-16:17 Maftir: Bemidbar / 4. Mojžíšova (Numeri) 28:9-15 Haftara: Ješa‘jahu / Izaiáš 66:1-24 Berit Chadaša: Jochanan / Jan 16:1-17:26 Než bys řekl švec Ne abyste mrkli okem! Mohli byste to totiž prošvihnout. Aneb jak říkají moudří: „Spása od Hospodina přijde jako mrknutí oka.“ Když JISRA’EL (ִשְׂראֵ ל ָ י, „Bojuje Bůh“, Izrael) vycházel z MICRAJIM (מִ צ ְַרי ִם, „Dvojopevnění“ či „Dvojútisku“, Egypta), všichni odcházeli v naprostém spěchu. Z Tóry (TORA, תּוֹרה ָ = doslova „řád, učení, ukazatel, zákon, souhrn pravidel“, v našem případě označení pro Pět knih Mojžíšových) se dále dovídáme, že důvodem pro pojídání macesů (nekvašeného chleba, slovo „maces“ je utvořeno z hebrejského výrazu MACA, „ = מַ צָּהnekvašený“) během oslav svátku PESACH ( ֶפּסַח, „Přeskočení“) je především to, abychom si připomenuli právě onen jejich náhlý odchod. Micrajim totiž museli opustit tak rychle, že těsto nestihlo ani vykynout. „Poněvadž jsi ze země Micrajim vyšel ve spěchu, nejez během pesachu nic kynutého, v jeho průběhu jez sedm dní macesy, chudý chléb, aby sis připomínal den svého východu ze země Micrajim po všechny dny svého života.“ (Devarim [Deuteronomium] 16:3, Rabín Efraim Sidon) Ve sbírce midrašů (MIDRAŠ, דְרשׁ ָ ִמ, zápis s židovským výkladem) ke knize ŠEMOT (שְׁמוֹת, doslova „Jména“, hebrejské označení pro 2. knihu Mojžíšovu neboli knihu Exodus), jež je označována jako MECHILTA (מְ כִילְתָּא, „Pravidlo“), můžeme nalézt zajímavé zdůvodnění, proč došlo k tak kvapnému odchodu z Micrajim. Podle Mechilty spočívá pravý důvod v tom, že vždy, když nastane určený čas na záchranu, HA-ŠEM (הַשֵׁם, doslova „to Jméno“, Hospodin) počínaje tímto okamžikem už pak není nikdy ochoten čekat či držet se zpátky, a to ani na tak krátkou dobu, během níž by například bylo možné mrknout okem. V češtině jsme sice zvyklí spíše říkat „než bys řekl švec“, ovšem v rabínských spisech a také v hebrejštině se nejčastěji používá ustálené slovní spojení, jež zní KEHEREF AJIN ( ְכּה ֶֶרף ַעי ִן, doslova „mrknutí oka“), čímž se myslí, že se něco uskuteční „v mžiku“ neboli „než bys řekl švec“. V jiné sbírce rabínské moudrosti, jež je známá pod označením PESIKTA RABATI ( ְפּסִיקְ תָּא ַרבָּתִי, „Oddíl větší“), můžeme nalézt něco podobného v souvislosti s tešuvou (TEŠUVA, תְּ שׁוּבָה, doslova „navrácení, návrat; odpověď“, pokání), kde se zase pro změnu říká, že rovněž účinky tešuvy se dostavují téměř okamžitě, či chcete-li, „mrknutím oka“. Kolik času tedy zabere činění tešuvy? Podle výroků našich moudrých to opět netrvá déle než stačíme „mrknout okem“. Jinými slovy celé to nezabere víc času než samotný povel k odchodu, který obdržel Jisra’el v Micrajim v okamžiku, kdy se nenávratně a neúprosně přiblížil určený čas pro jeho spásu. Stejně jako se kdysi Jisra’el ocitl v bodě, kdy mu okovy otroctví jednoho dne zčistajasna spadly z rukou rychleji, než je možné mrknout okem, tak i upřímná tešuva a vložení důvěry v Mašiacha (MAŠIACH, מָ שִׁי ַח, doslova „Pomazaný“, Mesiáš, Kristus) má ten účinek, že nás přenese z oblasti temnoty do království světla nepostřehnutelnou rychlostí. Když se člověk setká s pravdou a pochopí, že díky Ješuovi (JEŠUA, י ֵשׁוּ ַע, „Spása, Spasení, Záchrana“, Ježíš) má možnost, aby došel odpuštění svých hříchů, pak ha-Šem s odpuštěním nijak neotálí, ale naopak je ochoten co nejrychleji takového člověka vysvobodit z područí otroctví hříchu. Ano, v takovém případě se během mrknutí oka může stát z otroka někdo, kdo je znovu svobodný. Podobně tomu bude též v čase, který má teprve přijít. V té době totiž vláda Mašiacha, kterou všichni den co den vyhlížíme, nastane zcela z nenadání a ke změně dojde tak rychle, že nám to bude skoro připadat jako mrknutím oka: „naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni.“ (Korintim Alef [1. Korintským] 15:52, Český ekumenický překlad) Z českých překladů to sice není vůbec zřejmé, ale původní řeckou předlohu, kterou napsal RAV ŠA’UL ( ַרב שָׁאוּל, doslova „učitel Vyžádaný“, apoštol Pavel), lze doslovněji přeložit místo slovy „naráz, v okamžiku“ jako „naráz, mrknutím oka“, což opět ještě více podtrhuje skutečnost, že spisy BERIT CHADAŠA (בּ ְִרית חֲדָ שָׁה, doslova „smlouvy obnovené“ či „nové“, tzv. Nového zákona) jsou veskrze židovské. First Fruits of Zion (První plody Sionu) Zdroj: http://torahclub.ffoz.org/portions-library/core/reeh/leaving-egypt-in-haste.html Překlad: Jaldej ha-Derech, http://www.derech.cz/
Podobné dokumenty
Vaj e chi 5775 - Příprava na život po smrti
jako cedukim, ale dospěli ke zcela opačnému závěru.
Ačkoliv Tóra rozhodně není knihou, jejímž posláním je,
aby lidem sdělovala poznatky o životě po smrti nebo jim
poskytovala návod, jak by mohli ob...