Migréna a její léčba Absolventská práce
Transkript
Migréna a její léčba Absolventská práce Anna Bauerová Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaný farmaceutický asistent Vedoucí práce: Mgr. Martina Husárová Datum odevzdání: 20. 4. 2012 Datum obhajoby: Praha 2012 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací. Praha 20. 4. 2012 ……................................... Podpis autorky Děkuji Mgr. Martině Husárové za odborné vedení absolventské práce. Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována ve Středisku vědeckých informací Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6. ………….…................................. Podpis autorky Abstrakt v českém jazyce ABSTRAKT Bauerová Anna Migréna a její léčba Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí práce: Mgr. Martina Husárová Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2012, 63 stran Tato absolventská práce se zabývá migrénou a její léčbou. Migréna je záchvatovitá bolest hlavy trvající 4–72hodin. V první části práce je stručně popsána anatomie centrálního nervového systému (CNS), navazuje kapitola s popisem bolesti a principem jejího vzniku. Následující kapitola charakterizuje migrénu jako konkrétní neurologickou nemoc. Do čtvrté kapitoly je zařazena historie léčby migrény a zmíněny jsou i slavné osobnosti trpící tímto onemocněním. Navazující kapitola je zaměřena na obvyklé i neobvyklé druhy migrény. Šestá kapitola se zabývá migrenózním mozkem, hypersenzitivitou mozku a souvislostí mezi migrénou a zánětem trojklaného nervu. Kapitola sedmá popisuje nejznámější spouštěče migrény. Součástí je tabulka s hodnotami tyraminu obsaženého v některých potravinách. Další kapitola se věnuje ženám, v kapitole je stručně popsán vliv hormonů na migrénu a velmi diskutované téma migréna a hormonální antikoncepce. Další kapitola je věnována mužům a jejich migrénám. Následuje část práce, která se věnuje popisu fází migrény, včetně druhů aury. Předposlední kapitola se zabývá léčbou migrény. Kapitola se věnuje specifickým i nespecifickým léčivům na léčbu migrény, jsou zde uvedeny přípravky na lékařský předpis i přípravky volně prodejné. Více jsou zde popsány triptany, specifická a nejúčinnější antimigrenika. Poslední kapitola je věnována alternativní a doplňkové léčbě migrény, kam jsou zařazeny např. homeopatie a bylinné přípravky. Klíčová slova: migréna, bolest, fáze migrény, léčba migrény, triptany, alternativní léčba Abstrakt v anglickém jazyce ABSTRACT Bauerová Anna Migréna a její léčba Treatment of the Migreine Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Tutor: Mgr. Martina Husárová Graduate work, Prague: VOŠZ a SZŠ, 2012, 63 pages My graduate work deals with migraine and treatment. Migraine is a paroxysmal headache lasting 4-72 hours. The first part briefly describes the anatomy of the central nervous system (CNS) and following chapter describes the pain and principles of origin. The next chapter describes migraine as a specific neurological disease. The fourth chapter includes history of migraine treatment and also mentions the famous personalities suffer from this disease. Following chapter focuses on the usual and unusual types of migraine. The sixth chapter deals with the migraine brain, brain hypersensitivity and relation between migraine and inflammation of the trigeminal nerve. The seventh chapter describes the most well known migraine triggers. Part of this chapter je table containing the values of tyramine in some foods. Following chapter is devoted to women describing briefly influence of hormones on migraine, frequent discussed topic about migraine and hormonal contraception. Following chapter is devoted to men and their migraine. Following part of the graduate work describes the phases of migraine including the types of auras. Last chapter deals with migraine treatment. This chapter is devoted to specific and also nonspecific treatment for migraine including description drugs and also OTC drugs. Specific and more effective drugs for migraine describe more detail here. Last chapter introduces alternative and complementary treatment for migraine. Homeopathy and herbal products are classified in this chapter. Key words: migraine, paid, phase of migraine, treatment of migraine, triptans, alternative treatment Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 9 1 Anatomie nervového systému ................................................................................................ 10 2 Bolest ..................................................................................................................................... 14 2.1 Dráha bolesti ................................................................................................................... 14 3 Charakteristika migrény ........................................................................................................ 15 4 Historie migrény .................................................................................................................... 17 5 Klasifikace migrény............................................................................................................... 19 5.1 Obvyklé druhy migrény .................................................................................................. 19 5.2 Neobvyklé druhy migrény .............................................................................................. 20 6 Migrenózní mozek ................................................................................................................. 22 6.1 Trigeminus ...................................................................................................................... 23 7 Spouštěče migrény................................................................................................................. 25 8 Žena a migréna ...................................................................................................................... 32 8.1 Působení hormonů .......................................................................................................... 32 8.2 Dědičnost migrény mezi matkou s dcerou ..................................................................... 34 8.3 Perorální antikoncepce a migréna................................................................................... 34 8.4 Migrény během životního cyklu ženy ............................................................................ 35 8.4.1 Těhotenství .............................................................................................................. 35 8.4.2 Laktace (kojení) ....................................................................................................... 36 8.4.3 Střední věk ............................................................................................................... 37 8.4.4 Perimenopauza......................................................................................................... 37 8.4.5 Menopauza (klimakterium) ..................................................................................... 38 9 Muž a migréna ....................................................................................................................... 39 10 Čtyři stádia migrény ............................................................................................................ 40 10.1 První fáze – prodrom .................................................................................................... 40 10.2 Druhá fáze – aura .......................................................................................................... 40 10.3 Třetí fáze – bolest ......................................................................................................... 42 10.4 Čtvrtá fáze – postdromální (pozáchvatová) .................................................................. 43 11. Léčba migrény .................................................................................................................... 44 11.1 Různorodost léků .......................................................................................................... 44 11.2 Preventivní a akutní léky .............................................................................................. 44 11.2.1 Preventivní léky ..................................................................................................... 44 11.2.2 Akutní léčba ........................................................................................................... 49 11.2.2.1 Mírný záchvat ............................................................................................... 50 11.2.2.2 Středně těžký záchvat ................................................................................... 50 11.2.2.3 Těžký záchvat ............................................................................................... 51 11.3 Volně prodejná léčiva.................................................................................................... 53 12 Alternativní a doplňková léčba ............................................................................................ 54 Závěr ......................................................................................................................................... 57 Seznam použité literatury a zdrojů informací........................................................................... 58 Seznam zdrojů obrázků a tabulek ............................................................................................. 61 Seznam obrázkůa tabulek ......................................................................................................... 63 Úvod Migréna je onemocnění, které postihuje několik milionů lidí. Jen malá část z nich však navštíví lékaře a zahájí odpovídající léčbu. Mnozí pacienti/lidé ani netuší, že trpí právě migrénou a uchylují se k nadměrnému užívaní analgetik. Migréna nebyla dlouho považována za samostatnou nemoc. Dříve nebyl znám rozdíl mezi klasickou bolestí hlavy a migrénou, jediným lékem byl kvalitní spánek. Pacient trpící častými bolestmi hlavy je pak neprávem považován za nervózního hypochondra. Vzhledem k této situaci může mít migrenik obavy, že ho okolí nebude brát vážně a bude radši trpět. Dnes medicína hledá nové příčiny vzniku migrény a především se zajímá o její léčbu, aby mohla pacientům s tímto onemocněním co nejlépe ulevit. Migrénu nelze zcela vyléčit, lze však snížit počet a intenzitu záchvatů. 9 1 Anatomie nervového systému Nervová soustava slouží k přenosu a zpracování podnětů působících na organismus. Nervové řízení je rychlejší než hormonální, proto je vhodné k přenosu informací, které vyžadují rychlou koordinovanou reakci. Nervová soustava je tvořena sítí specializovaných nervových buněk zvaných neurony. Neuron je základní stavební jednotkou nervového systému. Neuron se skládá z těla nervové buňky a z výběžků. Z těla vybíhají krátké výběžky (dendrity) a dlouhý výběžek (axon). Axon je uložen v Myelinové pochvě. Neurony jsou buňky specializované přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na signály z vnějšího i vnitřního prostředí. Neuron byl poprvé popsán r. 1835 J. E. Purkyněm. Obrázek 1 Neuron (43) Neurony si předávají signály (vzruchy) pomocí synapsí. Synapse je spojení dvou neuronů. Neurony se přímo nedotýkají, je mezi nimi tzv. presynaptická štěrbina. Akční potenciál (nervový vzruch) šířící se po povrchu neuronu způsobí uvolnění tzv. neurotransmiterů (mediátorů) do presynaptické štěrbiny. Mediátor způsobí chemické podráždění druhého neuronu a dojde k předání informací mezi neurony. 10 Obrázek 2 Synapse (44) Základem nervových činností je reflex. Podněty jsou přijímány ve smyslových orgánech anebo ve vnitřních orgánech receptory, neurony zajistí přenos k výkonnému orgánu, kterým může být sval anebo žláza. Nervová soustava se dělí na centrální nervovou soustavu (CNS) a periferní nervovou soustavu (PNS). Centrální nervová soustava se skládá z míchy a vlastního mozku. Periferní nervová soustava zahrnuje ostatní části nervového systému, které neleží v CNS. PNS se dělí na nervy mozkomíšní a vegetativní (autonomní). Vegetativní soustava zahrnuje působení sympatiku a parasympatiku. Jejich funkce nepodléhá vůli člověka. Parasympatická a sympatická soustava na sebe navzájem působí antagonisticky (opačně působící). Sympatikus způsobuje zrychlení srdeční činnosti. Jeho mediátory jsou adrenalin (epinefrin) a noradrenalin (norepinefrin). Parasympatikus naopak způsobuje zpomalení srdeční činnosti a jeho mediátorem je acetylcholin. Kromě účinku na kardiovaskulární systém mají spoustu dalších účinků, které nejsou ovlivnitelné vůlí, např. pocení, dýchání, tvorba slin, zúžení (mióza) a rozšíření (mydriáza) zornic a peristaltika (pohyby střev). (9, 10, 11, 13, 14) Migréna je onemocnění CNS, proto se v práci budu dále zabývat CNS. Anatomie nervového soustavy: Mozek se dělí na tři hlavní části: zadní mozek (rhombencephalon) střední mozek (mesencephalon) přední mozek (prosencephalon) 11 Zadní mozek Zadní mozek se dělí na prodlouženou míchu, mozeček a Varolův most. V prodloužená míše se vyskytují centra pro řízení dýchání a srdeční činnosti. Mozeček je centrum koordinace pohybu a rovnováhy. Valorův most je úsek, který navazuje na prodlouženou míchu a vede informace do mozečku. Přední mozek (koncový mozek, velký mozek) Přední mozek je největší a zároveň nejsložitější částí mozku. Přední mozek se dělí na mezimozek a koncový mozek. Mezimozek zahrnuje např. centra pro termoregulaci. Koncový mozek anebo také velký mozek je rozdělen podélným hlubokým řezem na dvě hemisféry (poloviny). Nachází se zde centra pro vyšší nervovou činnost jako je učení, psaní a mluvení. Dále má za úkol koordinaci nižších mozkových center. Střední mozek Střední mozek navazuje na Valorův most. Zde je uloženo centrum pro sluchové a zrakové reflexy. Středním mozkem probíhá úzký kanálek vedoucí mozkomíšní mok z prodloužené míchy. Největší část mozku představuje mozková kůra. Mozková kůra je vývojově nejmladší a nejdokonalejší částí mozku. Řídí vědomou činnost. V mozku se rozlišuje tzv. šedá a bílá hmota mozková. Šedá hmota mozková se skládá z těl neuronů a dendritů. Bílou hmotu tvoří dlouhé výběžky neuronů – axony. Jednotlivé axony se mohou spojovat ve svazky. Tak vznikají anatomicky pevné dráhy, které spojují jednotlivé části mozku. (12) Mozek je chráněn tzv. meningy (mozkové pleny anebo blány). Jsou to tenké vazivové vrstvy. Známé jsou tři blány. Pia mater – omozečnice je tenká, průsvitná a měkká plena bezprostředně na mozku. Arachnoidea – pavučnice je bezcévná a uspořádaná síťovitě z vláken. Mezi omozečnicí a pavučnicí je prostor subarachnoideální, který je vyplněn mozkomíšním mokem (extracelulární (mimobuněčná) tekutina) – chrání mozek a míchu před otřesy a nárazy. 12 Poslední plenou mozkovou je tzv. dura mater neboli tvrdá plena mozková. Je to pevná vazivová blána, kterou vedou žíly. (15) Obrázek 3 Obaly mozku (45) 13 2 Bolest Bolest je varovný signál před potenciálním poškozením tkání. Signalizuje onemocnění. Je to subjektivní nepříjemný pocit zprostředkovaný aferentním (dostředivým) nervovým systémem a mozkovou kůrou. Bolest je pokládána za jeden z nejrozšířenějších důvodů, proč pacient navštíví lékaře. 2.1 Dráha bolesti Dráha bolesti je tříneuronová aferentní. Dráha začíná u receptorů nazývaných nociceptory. Nociceptory jsou volná nervová zakončení. Reagují na mechanické a tepelné podráždění. Dále reagují na tkáňové působky – prostaglandiny. Prostaglandiny se uvolňují při poškození a zánětu tkání. Jedná se o mediátory bolesti serotonin, bradykinin a histamin. V druhé fázi dráhy bolesti se signál z nociceptorů šíří aferentními nervy do zadních míšních rohů. Zde dochází na připojení mezi prvním a druhým neuronem. Druhý neuron vede do thalamu (části zadního mozku). Třetí neuron vede z thalamu do mozkové kůry. V mozkové kůře dojde k původu a určení zdroje bolesti. (2, 3, 33) 14 3 Charakteristika migrény Slovo migréna pochází z francouzského slova ,,migreine“ a je překládáno jako ,,bolest hlavy“. Migréna je nejznámějším označením pro bolest hlavy. Pozorujeme ji u 20 % žen a 7 % mužů v Evropě. Migrénu charakterizuje charakteristická pulzující bolest, která trvá nepřetržitě 4–72 hodin. Postihuje jednu polovinu hlavy, neboli se vyskytuje převážně unilaterálně. Je to složitá neurologická choroba postihující centrální nervový systém. Potíže u pacienta začínají nespecifickými počátečními znaky, které nazýváme prodromy, které trvají několik hodin. Mezi prodromy řadíme únavu, nesoustředěnost, přecitlivělost na běžné podměty jako jsou třeba světlo, zvuk, dále se popisuje tzv. ztuhnutí a napětí ve svalech a tzv. aura, což jsou příznaky přechodné mozkové dysfunkce. Samotná migréna je doprovázena fotofobií (nesnášenlivost světla) a fonofobií (zvýšená citlivost na zvuky), nevolností, často zvracením a nesnášenlivostí některých pachů (jídlo, parfémy, cigaretový kouř). Záchvatovitá bolest trvá od 4 hodin po 3 dny a přichází v atakách. Je pociťována nejčastěji bolestí za okem, v čele nebo ve spánku. Má charakter jako tupá bolest, která pulzuje a narůstá její intenzita. Migréna je chronické záchvatovité onemocnění, které představuje závažné zdravotní, ale i socioekonomické problémy. Socioekonomický dopad (problém) spočívá v tom, že závažně zhoršuje kvalitu života, negativně ovlivňuje výkonnost postiženého v zaměstnání a společenské aktivity. Nejohroženější skupinou jsou ženy mezi 25 a 40 lety. Pokud se migréna objeví po 50. roce života, je potřeba zjistit, zda se nejedná o sekundární bolesti hlavy způsobené jiným onemocněním např. cévní mozkovou příhodou, hypertenzí, subarachnoidálním krvácením, meningoencefalitidou nebo nádorem na mozku. (1, 4) 15 Obrázek 4 Rozložení bolesti při migréně (46) 16 4 Historie migrény Onemocnění migrénou se u lidí objevovalo už od začátku lékařské historie. První zpráva o migréně byla zaznamenána ve staroegyptském svitku z let 1500 až 3000 př. n. l., dále je zmíněna v díle sumerského básníka z let 3000 př. n. l. Kolem roku 400 př. n. l. psal o migréně a jejích symptomech známý starořecký lékař Hippokrates. Poznamenal, že migréna může být vyvolána pohlavním stykem, anebo větší tělesnou námahou (toto tvrzení se u některých pacientů potvrdilo). V dávných dobách lékaři předpokládali, že migrénu vyvolává přemíra žluči v trávicím systému, což byla jedna ze čtyř tělesných tekutin, o kterých se říkalo, že vládnou tělu. Toto tvrzení mělo určitý logický podklad, jelikož někteří migrenici při záchvatu zvrací žluč. Staroegyptský lékařský svitek datován kolem roku 1500 př. n. l. doporučoval k léčbě využívat elektrické výboje rejnoka. Jiné kultury doporučovali obmotat kolem krku nemocného elektrického úhoře. V minulých stoletích dělali lékaři vše možné, aby ulevili pacientům od bolesti hlavy. Jedna z metod byla trepanace, kdy se do hlavy vyvrtaly anebo vysekaly díry, aby se vypustili zlí duchové, kteří podle lékařů způsobovali bolesti hlavy. Původní Američané měli metodu založenou na lektvaru z bobřích varlat, jež obsahovala sloučeninu podobnou kyselině acetylsalicylové. V Anglii za dob Tudorovců se používaly bylinky, šalvěj a levandule, popřípadě provaz z oběšence. V polovině 19. století začali lékaři využívat účinku námele, který rozšiřuje cévy, jedná se o výluh z plísně rostoucí na žitu. Léčba námelem se používá dodnes. Léky z námele byly vyvinuté na začátku 20. století. Nebyly účinné u všech pacientů, ale byly tím nejlepším lékem, který byl v té době dostupný. Mezi migreniky se objevují i slavné osobnosti jako je např. Julius Caesar, Hildegard von Bingen, což byla známá německá mystička, přírodovědkyně, lékařka, jeptiška, filozofka a poradkyně několika králů a papežů. Marie Krvavá z rodu Tudorovců dostala migrenózní záchvat při své korunovaci, dále manželka prezidenta Lincolna, Mary Todd Lincolnová. Migrénou trpěli někteří umělci. Mezi takové patří Cloude Monet a Vincent van Gogh, kteří se 17 proslavili v malířství. Známe i některé hudebníky, kteří trpěli migrénou, Frederik Chopin, Petr Čajkovskij a dokonce i Elvis Presley, u kterého pitva prokázala mnoho léků užívaných právě na léčbu migrény včetně LSD (LSD je derivát námele, zneužívaný jako halucinogenní droga). Migrénou trpěl i Charles Darwin, který ji zdědil po svém dědečkovi Erasmu Darwinovi. I dnes je mezi námi spousta slavných osobností trpících migrénou. Marcia Crossová, která se proslavila rolí Bree v Zoufalých manželkách, Ben Affleck v roce 2006 dostal při režírování filmu „Gone, Baby, Gone“ tak silný migrenózní záchvat, že ho jeho manželka odvezla na pohotovost. (1) 18 5 Klasifikace migrény Je známo několik druhů migrény, v následujících dvou podkapitolách budou představeny. Je důležité vědět, jakou migrénou pacient trpí, protože podle druhu migrény je schopen lékař určit vhodnou léčbu. Klasifikace: 5.1 Obvyklé druhy migrény Chronická migréna O chronické migréně mluvíme tehdy, pokud bolestí hlavy trpí pacient déle než 15 dní měsíci. Epizodická migréna Tento druh migrény je nazýván epizodickým pouze tehdy, jestliže se objeví několikrát do měsíce. Rozvíjející se či transformovaná migréna Transformovaná migréna se vyvíjí z epizodické migrény. To znamená, že dříve pacient trpěl migrénami jen občas a teď jimi trpí častěji. Jak ukazují nejnovější výzkumy, nejvýznamnějším faktorem kdy se migréna přetransformuje, je nedostatek dobrého spánku. Oční migréna O oční migréně mluvíme tehdy, pokud vidíme před očima různě barevné obrazce, blikající světla, klikaté obrazce a poté až pacienta začne bolet hlava, jedná se o oční migrénu s aurou. Migréna s aurou a migréna bez aury Dříve se těmto termínům říkalo klasická a prostá migréna. Dnes už se tyto termíny nepoužívají. Pokud pacient trpěl aurami, byl postižen klasickou migrénou. Pokud by pacient 19 trpěl migrénami bez aury, jedná se o prostou migrénou. Není nutné tyto termíny již znát. Menstruační migréna nebo migréna spojená s menstruací Tyto migrény začínají nejdříve dva dny před menstruací a nejpozději tři dny po menstruaci. 5.2 Neobvyklé druhy migrény Tyto druhy migrény zasahují méně než 1 % migreniků. Některé můžeme považovat za podivné. Naštěstí jsou velice vzácné. Komplikovaná migréna Při migrenózním záchvatu se objevují symptomy (příznaky) v jiných částech těla. Dalšími symptomy mohou být např. paralýza, němota, problémy s mluvením, dvojité vidění, popřípadě tik v oku. Tyto symptomy odpovídají infarktu myokardu anebo mrtvici, proto je důležité rozpoznat migrénu od ostatních chorob. Bazilární migréna Tento druh migrény zahrnuje bolest hlavy plus alespoň dva z těchto symptomů: vertigo (ztráta rovnováhy, závratě); zvonění v uších, snížená schopnost sluchu; nejistý anebo nemotorný pohyb končetin (nazývaný tzv. „ataxie“); dvojité vidění a celkové vizuální změny v obou očích; obtíže s mluvením, problémy s vyslovováním slov; svědění anebo přecitlivost pokožky (tzv. parastézie); neschopnost pohybu (tzv. paréza) nebo snížená hladina vědomí. Bazilární migréna postihuje nejčastěji adolescentní dívky a mladé ženy. Děti, trpící bazilární migrénou mohou ztrácet schopnost pohybu, pokud ztratí veškerou schopnost pohybu, nazýváme tuto migrénu bazilární s paralýzou končetin. Pokud u dítěte byly 20 zpozorovány tyto symptomy, je na místě navštívit lékaře a určit správnou diagnózu těchto potíží. Může se jednat o migrénu i jiný zdravotní problém. Migrénová aura bez bolesti hlavy Tento neobvyklý druhy migrény se objevuje u 3–5 % migreniků. Jedná se vizuální auru, která se projevuje tunelovým, dvojitým viděním nebo záblesky, ale hlava pacienta nebolí. Pokud pacient trpí tímto druhem migrény, jedná se o tzv. migrénový ekvivalent, tedy o migrénu bez bolesti hlavy. Dětské benigní paroxysmální závratě Tento druh migrény se objevuje u dětí, které trpí těmito symptomy: úzkostí, ztrátou rovnováhy či závratěmi, rychlým a zároveň nechtěným pohybem očí (tzv. nystagmus) nebo zvracením. Hemiplegická migréna Tyto migrény způsobují dočasnou paralýzu nebo slabost celé jedné poloviny těla („hemi“ z řeckého jazyka půl). Postihuje i řeč a probíhají vizuální či jiné smyslové vjemy. Mezi děsivější symptomy patří kóma, epileptické záchvaty nebo značná neschopnost koordinace pohybů. Tento druh migrény postihuje méně než 0,1 % migreniků. Rodinná hemiplegická migréna Migréna je dědičná, proto je možné si vytvořit genetickou mutaci hemiplegické migrény. Genetici zatím objevili mutaci na třech odlišných genech, ale věří, že jich je mnohem víc. (1, 4, 5) 21 6 Migrenózní mozek Migrenik má tzv. hypersenzitivní mozek. Jedná se o přecitlivělost mozku na různé podněty neboli stimuly. Migrenik musí o svůj mozek pečovat jako v bavlnce, protože jakákoliv malá změna může vyvolat nepříjemný migrenózní záchvat. Migrénový mozek je stále v pozoru a je připraven přehnaně reagovat na stimul, jaký se mu nelíbí. Může se jednat o malé rozrušení, rozzlobení či podráždění anebo třeba o sklenku červeného vína, zrající sýr, změnu počasí, stres, nedostatek spánku, prach, silný parfém a mnoho dalších spouštěčů. Spouštěče vyvolají biochemickou řetězovou reakci, která vyvolá silnou bolest až zvracení, závrať nebo i vzácně ochrnutí. Spouštěčům záchvatu bude věnována další kapitola. Mnoho let se věřilo, že migréna je způsobena problémem cévní soustavy. Lékaři předpokládali, že je způsobena vazodilatací – roztažením cév v mozku, které poté tlačí na nervy v obličeji, na temeni a na mozkovou plenu. Mozková plena je blána, která kryje mozek. Tato teorie ale nebyla příliš dokonalá, jelikož nevysvětlovala další z vlastností migrény, jako je aura anebo zvracení. Nová věda o migréně uznává, že migrénová choroba zahrnuje i centrální nervový systém, neurotransmitery, elektrické impulsy v mozku, chemické procesy, zánětlivé reakce nervu ve tváři a hlavě (trojklaný nerv). Nejnovější výzkumy ukazují, že migrenózní stav spouští šířící se deprese mozkové aktivity (DMA). Z názvu by se dalo usoudit, že se jedná o depresi, ale není tomu tak. Ve skutečnosti se jedná o její opak, tedy o přehnanou vzrušivost mozku. DMA je náhlá vlna elektrického vzrušení, která prochází mozkovou kůrou. Mozková kůra zodpovídá za mnoha funkcí těla. Zpracovává senzorické informace, provádí vůlí ovladatelné pohyby, má dozor nad funkcemi řeči, myšlení, vnímání a paměti, a proto jsou tyto funkce zasaženy při migrenózním záchvatu. Náhlá vlna elektrického vzruchu byla poprvé popsána v roce 1943 brazilským vědcem Aristidem Leao, který ve svém experimentu otevřel lebku králíkům a dráždil jim mozek špendlíkem, sledoval přitom aktuální vlny elektrické reakce od místa vpichu. Každý mozek, který je vyprovokován např. léky, chemickou nerovnováhou nebo jiným stimulem, u králíků to byl vpich špendlíkem, může trpět šířící se depresí mozkové aktivity. Migrenici, mají nízký práh pro DMA, proto jim stačí jen malý stimul, který vyvolá vlnu elektrické reakce 22 v migrénovém mozku. DMA také vysvětluje proč některá léčiva, které byla vyrobena pro jiné choroby, jako je např. epilepsie nebo deprese, jsou využívána jako preventivní léčiva. Nemají stejné chemické složení, ale jednu věc společnou mají – zvedají práh pro vyvolání DMA. Tato léčiva působí na mozek tak, že je méně vzrušivý. Vlna vzrušení vyvolá další reakce, včetně zánětu trojklaného nervu. (1, 2) 6.1 Trigeminus Trigeminus neboli trojklaný nerv je V. hlavový senzorický nerv vedoucí po obou stranách tváří, začíná za uchem a táhne se podél obličeje, až se rozdělí na tři větve, odtud název trojklaný nerv. První větev (n. ophthalmicus) vede nahoru k čelu, druhá přímo k nosu (n. maxillaris) a třetí, poslední, dolů k čelisti (n. mandibularis). Stará se o smyslové vnímaní abolest ve tvářích, hlavě a nervových zakončení na vrcholu páteře, která zásobují temeno hlavy. Dále uvolňuje neuropeptidy, malé bílkoviny, které způsobují záněty a roztahují krevní cévy v hlavě a kolem mozku. Trojklaný nerv hraje při migréně zásadní roli. Mozek sám o sobě nemá žádné receptory pro bolest, proto bolest, kterou cítíme při migréně, pochází z trojklaného nervu. Na začátku záchvatu se trigeminus podráždí a začne pulzovat podél tváře a hlavy, kde způsobí silnou bolest. Proto mnoho migreniků cítí bolest tzv. za okem, to způsobuje horní větev nervu, dále při migréně může někomu téct z nosu, to je způsobeno druhou větví, která dráždí nosní sliznici, třetí větev nervu způsobuje bolest v čelisti. Trigeminus je příčinou, proč bolí migrenika pouze jedna poloviny hlavy, i když to není žádným pravidlem. To na jaké straně bude migrenik cítit bolest se může měnit s každým novým záchvatem, některým pacientům se bolest přesouvá během záchvatu z jedné poloviny na druhou polovinu hlavy. Lidé, kteří trpí nesnesitelnou bolestí trojklaného nervu, tzv. trigeminální neuralgií si mohou trigeminus chirurgicky pozměnit. Zásah není doporučován, protože po zásahu by postižený nemusel cítit nic na obou stranách obličeje, dále je možné, že bude cítit bolest stále, jedná o tzv. fantómovu bolest, to je bolest, kterou cítíte např. v amputované končetině. (1, 16) 23 Obrázek 5 Trigeminus (47) 24 7 Spouštěče migrény Pro migrenika je důležité, aby znal své spouštěče migrény, své stimuly, které způsobí migrénu. Migrénový mozek je na určité stimuly hypersenzitivní, a když se s nimi setká, podráždí ho a to vyvolá záchvat. Spouštěče migrény jsou odlišné u každého pacienta, občas až fascinující. Mezi obvyklé spouštěče migrény řadíme nedostatek spánku a nekvalitní spánek, nepravidelnou stravu, menstruaci u žen, stres, náhlou změnu počasí, některé potraviny a nápoje, jako je např. čokoláda, červené víno a alkohol obecně. Dále jasné světlo, hlasité zvuky, zakouřený prostor a dehydrataci. Migrénu může vyvolat i úder do hlavy anebo nějaká šťastná událost či vzrušení. V hypersenzitivním mozku u migrenika může být spouštěčem cokoliv: hádka s rodinou, chřipka, jasná světla počítačové obrazovky, příjemná masáž, zápach a dále třeba horké a slunečné dny. (1, 2) Nejznámější spouštěče: Stres nebo napětí Pro mnohé lidi je právě stres spouštěčem číslo jedna. Stres je v dnešní době každodenní součástí života. Stresem se rozumí reakce organismu na zátěžový podnět (stresor). Obecně je přijatá definice, že stres je soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, které narušují normální chod funkcí organismu. Stres způsobuje vyplavení hormonů hydrokortizonu a adrenalinu. Tyto hormony způsobí zvýšení tlaku, tlukot srdce a objeví se i další reakce. Stres může vést až k podráždění trávicího traktu, dále může vést až k tachykardii. Stres může být spouštěčem migrény, protože migrénový mozek nemá rád náhlé metabolické a chemické změny, proto i příjemné události můžou vyvolat migrénu. Stres se může u pacienta stále zvyšovat a hromadit se, to způsobí migrénu jednou za určitou dobu. Stres může též pravidelně kolísat a narůstat, to způsobí pravidelné migrény. (40) 25 Spánek – nedostatek nebo nadbytek Problémy se spánkem jsou velice známým stimulem migrény. Příliš mnoho spánku, nebo naopak příliš málo spánku, přerušený, nebo nekvalitní spánek, neklidný spánek, spánek, v rušném prostředí, spánek po požití příliš mnoho alkoholu, všechny tyto aspekty mohou vyvolat migrénu. Hypersenzitivní mozek požaduje, abychom každou noc dodržovali přesný spánkový režim, to zahrnuje zejména spát alespoň 7 hodin denně, nejlépe však 8 hodin, přibližně ve stejnou dobu a hlavně v klidném prostředí. Nekvalitní spánek, který není hluboký a klidný, může vyvolat záchvat, proto je dobré dodržovat některé zásady, např. použít špunty do uší, které zabrání případnému hluku. Dále lze použít tzv. nepropustné záclony, které zabrání propouštění světla anebo klapky na oči. Přítomnost hodin v místnosti může mít za následek časté probouzení a hlídání času. Strava Mnoho let se věřilo, že určitý druh potravin může vyvolat migrénu, ale hlavní příčinou je nízká hladina cukru v krvi (hypoglykémie). Pokud sníme určitá jídla, hladina cukru v krvi se rychle zvýší a pak prudce klesne a právě toto kolísání migrenózní mozek nesnese. Velké kolísání hladiny glykémie způsobují potraviny s vysokým glykemickým indexem (sladkosti, slazené limonády). Je třeba si zajistit pravidelný přísun potravin, samozřejmě zdravých potravin (celozrnné potraviny, čerstvé ovoce a zelenina). Pokud bude migrenik jíst celý den potraviny s vysokým glykemickým indexem, dojde k rychlému vzestupu glykemie a následnému vyloučení inzulinu na její snížení. Migrenik se cítí brzy unaven, hladový a bez energie – to je další důvod pro vyvolání migrény. Přesto je stále pravda, že některé potraviny vyvolají u migrenika záchvat, a to díky chemickým vlastnostem potravin. Pokud migrenik zjistí, že mu určité jídlo vyvolá migrénu, neznamená to, že je na toto jídlo alergický. Alergie je fyziologická odpověď organismu na určité dráždidlo, na rozdíl od migrénového záchvatu. Migrénová reakce nemá co dělat s imunitním systémem, jedná se o chemické senzory, které jsou příliš citlivé na určité jídlo a vyvolají chemickou reakci migrény. 26 Je chybné tvrdit, že určité potraviny vyvolají migrénu u všech osob, které jsou k ní náchylné. Webové stránky, knihy i lékařský personál tyto potraviny stále obviňuje. Mezi nežádoucí potraviny patří zejm.: čokoláda, oříšky, salámy a chemická látka glutaman sodný. Existují protimigrénové diety, které mají údajně vyléčit migrénu tím, že se bude dodržovat striktně dieta, která je předepisována. Jedna z diet doporučovala jíst pouze banány a jogurty, tento nezdravý životní styl vede k poklesu minerálních látek a vitamínů přijímaných nemocným ve stravě. Neexistují žádná dokázána fakta o eliminaci migrény při těchto dietách. Mnohem účinnějším způsobem je vyvarovat se potravině, o které migrenik ví, že je jeho spouštěčem. Aspartam Aspartam je umělé sladidlo, které je obsaženo v mnoha potravinách i v dietních sladkých nápojích. Aspartam se skládá ze tří složek: z aminokyseliny fenylalanin, kyseliny aspartámové a melanolu, známým pod názvem methylalkohol. Právě díky obsahu fenylalaninu, který působí na hladinu serotoninu, může aspartam vyvolávat záchvat migrény. Fenylalanin blokuje produkci serotoninu, nízká hladina serotoninu způsobuje deprese, agresivitu a může vyvolat migrénu. (1, 41) Potraviny s obsahem tyraminu Tyramin je aminokyselina, která je spouštěčem z několika důvodů: reaguje se serotoninem, norepinefrinem (noradrenalin) a dalšími chemickými látkami, které působí při migrénovém záchvatu. Mezi zralé sýry, které mohou vyvolat migrénu, patří např.: blue, camembert, mozzarella, parmazán, gouda a mnoho dalších. Vyvolávají migrénový stav, protože obsahují větší množství tyraminu. Tyramin je obsažen nejen ve zralých sýrech, ale i v masných polotovarech, v sójové omáčce, masových směsí např. na boloňské špagety, konzervované šunce a jiných hodně kořeněných pokrmech. Dokonce i v chlebu a v hodně zralém ovoci. Aby se migrenik vyvaroval záchvatu z této látky, měl by zařadit mezi svůj jídelníček hlavně čerstvé potraviny. Následující tabulka udává množství tyraminu v některých potravinách a nápojích. 27 Potraviny Množství tyraminu (mg/100g) Sýry: Brie, camembert 0–200 Cottage stopové množství Tvrdý 0–250 Bílá mouka 0,03–0,25 Brambory, rajčata, špenát 0–0,4 Většina ovoce 0 Banány 0,2–9,5 Maliny 1,28–9,25 Pomeranče 0–2,5 Uzená šunka 0–62 Salámy 0–125 Čerstvé vepřové 0,5–4,1 Čerstvé hovězí, drůbež 2 Kuřecí játra 10 Vepřová játra 27 Mražená ryba 0 Ryba v konzervě 0–60 Čokoláda 0–1 Sójová omáčka 0,941 mg/ml Pivo (dle značky) 0–167 mg/ml Šampaňské 0,3–2,4 mg/ml Bílé víno 1,49 mg/ml Červené víno 3–3,05 mg/ml Tabulka 1 Obsah tyraminu v potravinách Čokoláda Po celá léta byla považována za jeden z hlavních spouštěčů. Opravdu u migrenika může vyvolat záchvat, ale samozřejmě ne u takového procenta migreniků, jako se dříve předpokládalo. Důvodem, proč je čokoláda považována za spouštěč je to, že obsahuje kofein, 28 který je jedním ze spouštěčů migrény. Mléčná čokoláda může být také spouštěčem, protože obsahuje laktózu, kterou někteří z nás neumí strávit. Navíc čokoláda často obsahuje větší množství cukru. Glutaman sodný Jedná se o potravinový doplněk, který se přidává pro zvýraznění chutě, např. do klobás, párků, instantních polévek a čínských jídel. Pro migrenika je potřeba se vyhnout této látce, protože může být spouštěčem. V některých restauracích je možné požádat o přípravu jídel bez glutamanu, dále je třeba číst obaly potravin, co obsahují. Alkohol Alkohol způsobuje rychlou dehydrataci mozku, což je pro migrenózní mozek nebezpečné. Migrenik by se měl vyvarovat alkoholu úplně, ale pokud to není možné, měl by ho hodně zapíjet čistou vodou, např. jednu sklenici piva zapít další sklenicí čisté vody, někdy je třeba i více sklenic vody. Červené víno Červené víno je známým spouštěčem pro svůj vysoký obsah tyraminu. Bílé víno neobsahuje skoro žádný tyramin, proto nebývá spouštěčem příliš často. A když už je u migrenika spouštěčem, vyhýbá se mu. Silné pachy Silným pachům se nelze vždy vyhnout. Jedná se i o uzavřený prostor, jako jsou např. dopravní prostředky, výtahy. Migrénu mohou vyvolat i různé druhy květin, například lilie, růže atd. Dále silné parfémy, či naparfémované knihy anebo časopisy, šampóny, kondicionéry, mýdla, krémy na ruce, aviváže na prádlo a v neposlední řadě i výfukové plyny z motorů. 29 Kouř Cigaretový kouř není všeobecně prospěšný pro naše zdraví. Ničí nám plíce a srdce a přináší větší riziko vzniku rakoviny. Migrénu může vyvolat nejen samotné kouření, ale i cigaretový kouř, kouř z doutníků anebo hoření dřeva. Počasí Změny počasí jsou velice známým spouštěčem migrény. Změny počasí jsou každodenní součástí běžného života a nedají se ovlivnit, proto je třeba migrénu zastavit, jakmile se dostaví. Při změnách počasí je důležité dodržovat pitný režim, tzn. vypít minimálně 6–8 sklenic čisté vody za den. Je doporučeno vypít každou hodinu sklenici čisté vody (250– 300 ml). Změna barometrického tlaku může vyvolat dilataci nosní dutiny, nebo její zanícení což také může vyvolat migrénu. Migrenik by se měl snažit, aby jeho nosní dutiny byly průchozí. Může k tomu použít látky snižující prokrvení, páru z horké vody, horké nápoje anebo použít nosní sprej s mořskou vodou. Světlo Jasná světla, fluorescenční světlo, blikající světlo, bleskové světlo, světlo odrážející se od vody, všechny tyto druhy světla můžou vyvolat záchvatovitou bolest hlavy. Lidé s migrénou mají zvýšenou senzitivitu na světlo – což je forma alodynie, kdy se normálně neškodný stimul stane díky reakci migrénového mozku bolestivým. Osvětleným prostorům je těžké se vyhnout. Dá se omezit stupeň záření např. slunečními brýlemi dobré kvality. Migrenik by se měl vyhnout klubům, kde mají disko kouli či blikající světla. Doma lze vyměnit světla za vhodnější, méně dráždivá pro migrénový mozek. 30 Sex Pokud migrénu vyvolává pohlavní styk, nazýváme tento druh jako migrénu orgasmovou. Lékaři nedoporučují se sexu vyhýbat, pravidelný a radostný sex je velice dobrý jak fyzicky, tak emocionálně. (1, 2, 4) 31 8 Žena a migréna „Miláčku, dneska večer ne, bolí mě hlava,“ je populární vtip. Nemusíme být odborníky, abychom si uvědomili, že ženy trpí více bolestmi hlavy než muži. Tři ze čtyř lidí trpících migrénou jsou ženy. Mnohé ženy zjišťují, že jejich bolesti souvisejí s jejich menstruačním cyklem. Spojitost mezi migrénou a menstruací zaznamenal poprvé Hippokrates v 5. století př. n. l. Po staletí se věřilo, že zdrojem bolestí je děloha. Dnes si lékaři uvědomují, že mechanizmus hormonálních bolestí hlavy je mnohem komplexnější. Mozkový orgán, hypotalamus, ovládá řídicí centrum menstruačního cyklu a vysílá signály do vaječníků a dělohy. Zdá se tedy, že hormonální bolesti mají původ spíše v mozku, než ve vaječnících a děloze. Největší nebezpečí hrozí dva dny před začátkem menstruace, kdy je 71% pravděpodobnost, že se migréna objeví. Při menstruaci je migréna nejsilnější a nejbolestivější. První až třetí den menstruace chodí ženy až pětkrát více zvracet než při jiných migrénách. (1, 2, 4) 8.1 Působení hormonů Po celé roky se věřilo, že ženský hormon, estrogen, může za záchvatovitou bolest. Dnes už se ví, že migrénu nevyvolává samotný estrogen, ale jeho střídavá hladina během menstruačního cyklu. Menstruaci řídí několik hormonů. Mezi jinými i luteinizační hormon (LH) a folikuly stimulující hormon (FSH). Hladina určitých hormonů během cyklu stoupá, aby vyvolala uvolnění vajíčka z vaječníku při ovulaci. Právě na toto kolísání je migrenózní mozek citlivý a vyvolá reakci, která způsobí bolest. Tento druh migrény se nazývá ovulační. Když si mozek zvykne na zvýšení hormonů, uklidní se, ale o dva týdny později jejich hladina poklesne a dojde k menstruaci. Právě toto kolísání může vyvolat další migrénový záchvat. Pro velké množství žen to znamená, že trpí migrénou každý měsíc během menstruace a možná ještě jednou při ovulaci. S menstruačním cyklem jsou spojeny 2 druhy migrény: menstruační migréna; migréna spojená s menstruací (nebo s hormony). 32 Někdy se tyto termíny zaměňují. Žena, která trpí pravou menstruační migrénou, má migrénu pouze během menstruace a nikdy jindy, dokonce ani při ovulaci. Tímto druhem migrény trpí asi 10–14 % žen. Menstruační migréna má svoje definice: začíná v časovém rámci dva dny před periodou až třetí den periody; většinou se v rodině dědí – pokud ji měla matka, pravděpodobně ji bude mít i dcera; je cyklická jako menstruační cyklus. Pokud pacientka trpí bolestmi hlavy i jindy než během menstruace má druhý druh migrény, tedy migrénu spojenou s menstruací (nebo s hormony). Někdy je těžké rozeznat pravou menstruační migrénu od migrény spojené s menstruací, proto lékaři doporučují vést si deník, kde se zapisuje menstruace a také záchvaty bolesti. Deník by měl být veden minimálně 3 měsíce. Nesmí se zapomínat i na následující podrobnosti: začátek migrény; délka trvání; intenzita bolesti na stupnici od 1 do 10; symptomy, které předcházely bolesti (jako vizuální změny, nebo nevolnost); symptomy samotné migrény (pulzující bolest, žaludeční bolest); záznam o stravě asi 2 hodiny před migrénou; jakékoli další možné spouštěče, např. nedostatek spánku, stres; užité léky. Ve stejném kalendáři je třeba si označit i podrobnosti o menstruaci: začátek; délka trvání; jakékoli premenstruační symptomy: změna chuti k jídlu, výskyt akné, změny nálady, únava, bolesti břicha. 33 S těmito informacemi lze najít dvě období, kdy je spojitost mezi bolestí hlavy a menstruačním cyklem. Jedno pravděpodobné období je když začíná menstruace, a druhé asi 14 dní před tím než začne menstruace, což je období ovulace. (1, 2) 8.2 Dědičnost migrény mezi matkou s dcerou Pokud trpí matka menstruační migrénou či migrénou spojenou s menstruací, je velice pravděpodobné, že dcera bude trpět též migrénou, jakmile začne menstruovat. Matka je pro dceru výborným zdrojem informací, co se týče léčby. Pokud je matka či dcera příliš mladá na léky proti migréně, je vhodné využít alternativní anebo doplňkovou léčbu. (1, 3) 8.3 Perorální antikoncepce a migréna Existují různé druhy a značky perorální antikoncepce. Obecně hormonální antikoncepce funguje na základě uvolňování estrogenu a progesteronu do těla. A to v takovém množství, aby se zabránilo ovulaci. Dále také mění výstelku dělohy, takže znemožňuje vyvíjení těhotenství a též mění biochemii děložního hrdla, tím blokují přístup spermiím. Pokud se hormonální antikoncepce užívá dle pokynů, zabraňuje v 98 % otěhotnění. Kromě žen, které mají specifické kontraindikace – kouření nebo dědičné sklony k mozkové mrtvici je hormonální antikoncepce vhodnou a bezpečnou metodou proti otěhotnění. A je vhodná i pro ženy trpící migrénou. Přesto se objevují určité obavy z možné mozkové mrtvice pro migreničky, které užívají perorální antikoncepci. Centrální mozková příhoda (CMP) je akutní onemocnění způsobené uzavřením některých mozkových tepen a následnou nedokrevností mozku. Toto závažné onemocnění se řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí. CMP postihovala mladé lidi jen v extrémně výjimečných případech, dnes není 25letý pacient/ka až takovou výjimkou. Může za to především současný nezdravý životní styl (kouření, nedostatek pohybu, tučná strava). U žen s poruchou krevní srážlivosti může jít o negativní vliv hormonální antikoncepce. Perorální antikoncepce s nízkým obsahem estrogenu je spojována s nízkým rizikem mrtvice u migreniček. Toto riziko může velice rychle vzrůst, pokud má migrenička další rizikové faktory, jako je kouření či hypertenzi (zvýšený krevní tlak). S užíváním perorální antikoncepce se migrény mohou i nemusí změnit. U některých žen se může situace zlepšit, u jiných se může zhoršit. Některé ženy zažijí svou první migrénu právě 34 tehdy, když začnou užívat perorální antikoncepci. Pokud se migréna objeví anebo se zhorší, je možné ji odstranit změnou značky hormonální antikoncepce. Dříve se předpokládalo, že nejlepší druh pilulek je ten, který kopíruje přirozený cyklus, tzv. vícefázové pilulky, které dodávají různě velké množství hormonů během cyklu. Díky různému množství hormonů během cyklu, se hladina hormonů stále mění. To vyvolává migrénovou reakci. U některých migreniček stačí změnit vícefázovou antikoncepci za jednofázovou, která dodává stále stejné množství hormonů po celý měsíc. Pokud se migrény nezlepší, je třeba uvažovat o jiném druhu antikoncepce, např. transdermální náplasti, kroužky anebo implantáty, popř. antikoncepci zcela vysadit. (1, 2, 4) 8.4 Migrény během životního cyklu ženy V různých fázích života, např. těhotenství, šestinedělí, při kojení a v menopauze mohou hladiny hormonů hodně kolísat. Z toho důvodu migrény mohou měnit svou četnost, sílu a symptomy. 8.4.1 Těhotenství Lékům v těhotenství by se mělo obecně vyhýbat zvláště v prvním trimestru těhotenství. Proto by migrenička, která užívá léky a zároveň chce otěhotnět, měla by vysadit všechna léčiva, jakmile se těhotenství potvrdí. U více než poloviny žen se záchvaty migrény v prvních třech měsících těhotenství sníží až o polovinu a během těhotenství se stále snižuje jejich četnost. Poslední dva trimestry těhotenství jsou u většiny žen buď zcela bezmigrénové anebo se migrény omezí na minimum. Bohužel tomu tak není u všech žen. U některých žen se naopak migréna v prvním trimestru zhorší. V následujících měsících těhotenství tomu není jinak. Proto nelze předvídat, jak migrenička bude reagovat na těhotenství. Většině žen se migrény vrátí zpět, jakmile se dítě narodí, tedy pokud nekojí. Proč těhotenství mění průběh migrény? 35 Jakmile žena otěhotní, začne narůstat hladina estrogenu, dokud nedosáhne stokrát vyšší hladiny než před těhotenstvím. To se děje v prvním trimetru gravidity. Tělo začíná být tzv. hypermetabolické, pracuje na mnohem vyšší výkon. Během dalších měsíců těhotenství se hladina estrogenu stabilizuje a zůstává stálá. To je důvod, proč většině žen migréna vymizí. Jakmile se dítě narodí, estrogen prudce klesne, což vyvolá migrénu. Je pravděpodobné, že v prvním týdnu po porodu migrenička dostane záchvat. Po narození dítěte mohou záchvaty vznikat z přerušovaného a neklidného spánku. Léčení v těhotenství je obtížné. Bezpečný je paracetamol, který se může podávat na začátku záchvatu. Důležité je vyvarovat se ibuprofenu a aspirinu, protože tyto látky mohou mít špatný vliv na vývoj plic dítěte. Triptany, hlavní léčiva proti migréně, jsou bezpečné pouze tehdy, pokud žena není těhotná. Po zjištění těhotenství je třeba tato léčiva vysadit. Triptany budou probírány v samostatné kapitole. Jakékoli léky by měly být konzultovány s gynekologem. Dále je důležité vyvarovat se kolísání glykémie. Toho se může těhotná žena vyvarovat pravidelnou a pestrou stravou, jíst méně, ale častěji. (1, 2) 8.4.2 Laktace (kojení) Hormon prolaktin, který pomáhá produkovat tělu mateřské mléko, potlačuje ovulaci a tím taky menstruaci. Když matka kojí své dítě pravidelně, ve dne i v noci, je nepravděpodobné, že se menstruace vrátí. Kojení tedy může oddálit návrat migrén. Na druhé straně mladé matky čelí spoustě spouštěčů migrény, zejména nedostatku spánku a stresu. Laktace nepotlačí ovulaci u všech žen. Jakmile se sníží četnost kojení – to se může stát, pokud matka chodí do práce anebo pokud dítě přechází na pevnou stravu – hladina prolaktinu se sníží a migrénové záchvaty se znovu objeví. Při kojení je důležité dbát na stravu matky. Všechny živiny i škodliviny se dostávají přes mateřské mléko k dítěti, proto je vyloučené užívat jakékoli léky. Po ukončení kojení by se měl obnovit menstruační cyklus. Tím se zvětšuje pravděpodobnost, že se dostaví menstruační migréna či migréna spojené s menstruací. (1, 2, 4) 36 8.4.3 Střední věk Věk mezi třiceti a čtyřiceti lety je nejrušnějším obdobím ženy. Je to také doba, kdy záchvaty migrény dosahují svého vrcholu. Zvládnutí migrény v tomto období je složité. Výchova dětí, kariéra a v neposlední řadě starost o stárnoucí rodiče. Proto je důležité, aby žena dbala na své zdraví a snažila se omezit stresové situace. Pravidelně navštěvovala svého lékaře a ujistila se, že léky, které užívá proti migréně, stále zabírají anebo nejsou příliš zastaralé. V neposlední řadě je důležitý spánkový režim. (1, 2) 8.4.4 Perimenopauza Je to období, kdy tělo prochází změnami, jak se blíží menopauza. Perimenopauza může začít už kolem 35. roku života a může trvat až 15 let. Většina žen ani netuší, že se v tomto období nachází. Existuje jen jediná diagnóza, která to může potvrdit, test hormonů. Mezi symptomy perimenopauzy patří: návaly horka; podrážděnost; nezájem o sex; noční pocení a návaly; nespavost; nepravidelná menstruace. Tyto změny jsou důsledkem intenzivního kolísání hormonů. Hladina hormonů se nedá během měsíčního cyklu předvídat, proto se může menstruace objevovat nepravidelně. Protože nejsou hladiny hormonů stabilní, noční návaly a nespavost ovlivňují spánek, může vzrůst náchylnost k migrénám. Během perimenopauzy je vhodná léčba triptany anebo lze v tomto období využít hormonální substituční léčbu. Při této terapii se podávají doplňkové hormony, jako je estrogen, testosteron nebo progesteron, které už si tělo nedokáže samo vytvořit. Negativem této léčby je, že může zvýšit riziko rakoviny prsu, proto je třeba léčbu konzultovat s lékařem. (1, 2) 37 8.4.5 Menopauza (klimakterium) Menopauza je období, kdy menstruace zcela vymizí. Průměrný věk pro menopauzu je 52 let. Když žena přestane menstruovat, hladina hormonů se ustálí. Jedná se o důvod, proč migrény ve většině případů zcela vymizí. Pokud se záchvaty migrény stále objevují, může žena užívat akutní i preventivní léky. U žen po pětašedesátce by lékař měl uvážit riziko srdečních příhod s ohledem na vysoký krevní tlak, kouření, zvýšený cholesterol a zdravotní anamnézu rodiny. Proto triptany už nejsou léky první volby. Některé pacientky žádají provedení hysterektomie (chirurgické odstranění dělohy), v domnění, že migrény vymizí. Odnětí dělohy má na hormonální kolísání při menstruačním cyklu jen malý účinek, i když menstruace ustanou. (1,3) Obrázek 6 Migréna a menstruační cyklus (48) 38 9 Muž a migréna Muži prožívají stejnou bolest a neschopnost zapojovat se do běžných aktivit života jako ženy. Jejich migréna má zničující účinky na práci i na osobní život. Ovšem migréna se považuje za ženskou nemoc, protože u mužů se vyskytuje třikrát méně než u žen. Z různých důvodů je mužům nepříjemné mluvit o svých problémech, a to dokonce i s lékaři. Někteří muži si myslí, že to není „mužné“ mluvit o bolestech hlavy. U mužů, kteří trpí migrénou, je vyšší riziko srdečního infarktu. Je dokázané, že migrenici jsou téměř o 50% náchylnější k infarktu myokardu než muži, kteří migrénami netrpí. Trpí také hypertenzí, hypercholesterolemií (vyšší hladinu cholesterolu) než muži bez migrén. Muži by měli redukovat rizika, která vedou k srdečnímu onemocnění – snížit hladinu cholesterolu, přestat kouřit, hlídat si hmotnost a pravidelně kontrolovat krevní tlak. Muži trpí více tzv. orgasmovou migrénou než ženy v poměru 1 : 4. Symptomy orgasmové migrény – náhlá a prudká bolest hlavy – mohou někdy vyvolat dojem, že se jedná o náhlou mozkovou příhodu, nebo jiné závažnější onemocnění. Lékař by měl tato závažná onemocnění hlavy při vyšetření vyloučit. (1, 4) 39 10 Čtyři stádia migrény Pokud se objeví bolest hlavy, nebo migrénová nevolnost, podléhá tělo záchvatu už nějakou dobu a prochází fyziologickými změnami. Hodiny před tím, než se objeví bolest hlavy, se v nervové soustavě začne rozbíhat řetězová reakce. Organismus začne vysílat varovné signály. Každý migrenik umí předpovídat svojí migrénu, ale žádný z pacientů nedokáže říct, jak poznají, že přijde další záchvat. „Prostě to ví“. Migrény často, ne však vždy, procházejí čtyřmi fázemi – fází prodromu, aury, bolesti a fází postdromální (stav zotavení). Fáze aury se u některých migreniků vůbec nevyskytuje. (1, 4) 10.1 První fáze – prodrom Prodromy jsou varovné signály pro migrenika, že začíná migrénový záchvat. Prodromální fáze trvá několik hodin až dva dny. Objevují se většinou večer v den před záchvatem. Varovných signálů si migrenik nemusí být vědom, zvláště když se jedná o obecné projevy jako je časté zívání anebo únava. Mezi běžné symptomy řadíme neobratnost, zívání anebo pocit únavy. Mezi zvláštní prodromy řadíme zvýšenou chuť na jídlo, většinou na sladké potraviny, strnulou šíji, pocit žízně anebo citlivost na hluk či světlo. Rozpoznání začátku záchvatu je pro migrenika důležité. V této fázi lze migrénu zastavit anebo alespoň zmírnit vhodnými léky. Je však důležité, vzít si léčivo včas, pravděpodobnost účinnosti se tím zvýší. Žaludek pracuje při migréně pomaleji. Léky podané perorálně jsou vstřebávány do krevního oběhu pomaleji. Je vhodné použít jinou aplikaci léčiv, např. nasální sprej, rektální podání (podání léčiva přes konečník) anebo sublingvální podání, kdy se účinná látka podává pod jazyk. 10.2 Druhá fáze – aura Aurou trpí asi 20 % migreniků. Nejznámější aurou je vidění vizuálních obrazců. Fáze aury trvá 5–20 minut a je výsledkem chemických reakcí, které se dějí v mozku při migrénovém záchvatu. Aura nemá trvalé následky. Fáze aury u většiny migreniku odezní ve chvíli, kdy nastane další fáze záchvatu – fáze bolesti. Někteří migrenici pociťují změněné smyslové 40 vjemy i ve fázi bolesti. Aura se neobjevuje u každého migrénového záchvatu. A jak už bylo řečeno, existuje druh migrény, u kterého se vyskytuje pouze aura, ale už se nevyskytuje bolest hlavy. Pokud je migrenik léčen triptany, měl by si je vzít ihned, jakmile pocítí auru. Poté už nejsou tak účinnými léčivy. Pod pojmem aura se rozumí změny jakéhokoliv ze smyslů, změny mluvení anebo rovnováhy. Mohou nastat zvláštní změny čichu, hmatu, sluchu, nejčastěji však zraku. Dále se mohou vyskytovat problémy s mluvením anebo pocit točení hlavy. Jedná se o různé druhy aury. Druhy aury: 1. Zraková aura Zraková aura je nejobvyklejším druhem aury vůbec. Vizuální aura zahrnuje množství různých obrazců, jako například: jiskřící anebo blikající světla; klikaté anebo vlnité čáry; skvrny; rozmazané vidění; skotom (výpadek zorného pole); tzv. mozaikové vidění a deformace vidění, jedná se o změny tvarů postav. 2. Sluchová aura Potíže se sluchem nejsou známou aurou u migreniků, vyskytuje se zřídka. Jedná se o následující zvukové změny: zvuky, které ve skutečnosti neexistují (kapající voda, bubny); zvuky se zdají být hlasitější, než opravdu jsou; 41 ztráta sluchu v jednom uchu; zvonění v uších. 3. Čichová aura Nejedná se o příliš obvyklý druh aury. Jedná se o auru, kdy se migrenikovi zdají některé pachy silnějšími, než opravdu jsou. 4. Senzorická aura Změny smyslového vnímání hmatu jsou následující: necitlivost anebo svědění kůže; hypersenzitivita, alodynie – nadměrná citlivost a reakce bolestivosti na podněty, které bolest normálně nevyvolávají (např. dotek hlavy); částečné ochrnutí jedné, nebo více končetin. 5. Řečová a jazyková aura Do této skupiny řadíme: obtíže s mluvením; špatná artikulace. 6. Jiná aura Při fázi aury může migrenik prožívat i jiné změny. Jedná se o změny neurologické. závratě, pocit točení hlavy; špatná koordinace těla; ztráta rovnováhy. 10.3 Třetí fáze – bolest Třetí fáze migrény je nejhorší fází pro migrenika. Vyznačuje se silnou bolestí, nauzeou, zvracením a reakcí na světlo a hluk. Bolest hlavy je pulzující. Migrenik by v této fázi 42 záchvatu měl být v místnosti bez světla a hluku. Stádium bolesti trvá od čtyř do sedmdesáti dvou hodin, někdy i déle. Pokud bolest neustane do 72 hodin, měl by migrenik navštívit svého lékaře. Může se jednat o tzv. status migraenosus neboli migrenózní stav. Silná bolest hlavy může trvat týden i déle. Léčba, která může přinést úlevu, zahrnuje steroidy, protizánětlivé léky, dihydroergotamin (derivát námelových alkaloidů) anebo určitá narkotika, dále antiemetika (léky proti zvracení). Migrenik bývá vyčerpaný, při opakovaném zvracení dochází k dehydrataci. V těchto případech je většinou indikována krátkodobá hospitalizace, kde se podávají léky parenterálně. Po odeznění bolesti nastává poslední fáze, fáze postdromu. 10.4 Čtvrtá fáze – postdromální (pozáchvatová) Je to doba, která nastává po fázi bolesti a trvá nejdéle 24 hodin. Fáze postdromální se vyznačuje vyčerpáním organismu, sníženou koncentrací a celkovou slabostí. Někteří migrenici pociťují euforii a nával energie, jiní pociťují deprese. (1, 2, 6) Obrázek 7 Průběh migrenózního záchvatu (49) 43 11. Léčba migrény 11.1 Různorodost léků Existuje mnoho léků, které potlačují anebo působí preventivně na migrenózní záchvat. Mezi antimigrenika první volby řadíme triptany. Dále se využívá účinku analgetik, námelových alkaloidů a jejich derivátů, nesteroidních antirevmatik a antiemetik (léky proti zvracení). K profylaxi (preventivně) se používají antikonvulziva (kys. valproová, valproáty), βblokátory, blokátory kalciového kanálu, antagonisté 5-HT2 (serotoninového) receptoru, antidepresiva, extrakty z Ginkgo biloby, nesteroidní antiflogistika. (1, 5) 11.2 Preventivní a akutní léky 11.2.1 Preventivní léky Preventivní léčba je namístě, pokud pacient prodělá více než 3 těžké migrenózní ataky za měsíc. Preventivní léčiva zabraňují nástupu záchvatu hned zpočátku. Preventivní lék je medikace, kterou bere migrenik pravidelně (každý den) s cílem předejít migrénám. Profylaktické léky se podávají déle než 6 měsíců. Profylaktická léčiva redukují počet záchvatu až o 80 % téměř u poloviny migreniků. Dále snižují intenzitu a délku bolesti. Profylaktika dělíme na dvě skupiny: léky první volby; léky druhé volby. (1, 31) Mezi léky první volby určené k profylaxi řadíme v první řadě β-blokátory, antidepresiva, antikonvulziva a antagonisté 5-HT2 (serotoninového) receptoru. Mezi profylaktika druhé volby řadíme blokátory kalciového kanálu, nesteroidní antiflogistika, extrakty z Ginkgo biloby. (31) Profylaktika první volby Β-blokátory (betalytika) Profylaktická léčba se nejčastěji začíná právě β – blokátory. Podávají se zejména pacientům, 44 u kterých migrénu vyvolává stres. Betalytika obecně snižují křečovité stažení mozkových cév. Využívají se především při hypertenzi (zvýšeném krevním tlaku) a k léčbě anginy pectoris. Nejčastěji se používá léčivá látka metoprolol obsažen např. v přípravku Trimepranol, Betaloc a Vasocardin. (7, 31) Metoprolol (Vasocardin, Betaloc) Podává se nejčastěji v dávkách 100–200 mg/den p.o. (perorální podání), začíná se na 50 mg/den a podává se 2krát denně, dávka se postupně zvyšuje dle snášenlivosti pacienta. Současné užití s jiným antihypertenzivem může vést k výrazné hypotenzi (snížení krevního tlaku). Souběžné podání verapamilu je kontraindikováno z důvodu možnosti vzniku asystolie (zastavení srdeční činnosti). Při současném užití alkoholu a metoprololu dochází ke zvýšené hladině alkoholu v krvi. Mezi velmi častě nežádoucí účinky patří únava, nauzea (pocit na zvracení), poruchy spánku a zvracení. (34) Antidepresiva Profylaxe migrény není hlavní indikací této skupiny léčiv. Jejich hlavním úkolem je tlumit maniodepresivní stavy pacienta. Antidepresiva se nejčastěji využívají u migreniků, kteří trpí ještě navíc depresemi, nebo slabou nespavostí způsobenou stresem. Antidepresiva působí mechanismem inhibice serotoninových receptorů v synaptické štěrbině. Nejrozšířenějším antidepresivem působícím jako antimigrenikum je amitriptylin a nortriptylin. Řadíme je mezi tzv. tricyklická antidepresiva. Moderní léčiva proti depresi, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), neprokázala ve studiích přesvědčivý účinek. I přesto se využívá účinná látka fluoxetin a sertralin. (1, 7, 31) Amitriptylin Denní dávka je 25–200 mg/den. Dávkování určí lékař a pacient by ho měl striktně dodržovat, jedná se o vysoce návyková léčiva. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří palpitace (bušení srdce), tachykardie, dezorientace, halucinace, zvýšené pocení a snížení libida. (35) 45 Antikonvulziva (Antiepileptika) Všeobecně se jedná o léčiva používaná proti epilepsii. U všech antikonvulziv platí pravidlo, že účinná profylaktická dávka je podstatně menší než dávka antiepileptická. Nejznámějšími antiepileptiky využívané k profylaxi migrény jsou kyselina valproová, její derivát, valproová sodný a dále topiramat. Valproáty zabraňují zánětu na mozkových blanách v úvodním stádiu migrény. Topiramat je antiepileptikum III. generace. Jedná se o agonistu GABA – receptoru, pomáhá neurotransmiteru GABA výkonněji fungovat. (1, 7) Topiramat (Topamax tbl.) Doporučená celková denní dávka je 100 mg/den, rozdělena do dvou dílčích dávek. Při užívání topiramat se nesmí vzájemně užívat jiná antiepileptika (fenytoin, karbamazepin, kys. valproová, atd.); digoxin – srdeční glykosid – kardiotonikum (zvyšuje činnost srdečního svalstva), obsažený v listech náprstníku vlnatého (Digitalis lanata); třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) – snižuje účinek topiramat; metformin (perorální antidiabetikum); lithium a risperidon (pro zmírnění psychotických příznaků); hydrochlorthiazid (diuretikum, antihypertenzivum). Jeden z nejvíce vyskytovaných nežádoucích účinků je zvýšení anebo naopak snížení fyzické hmotnosti, porucha zraku, bolesti ucha, nauzea, zvracení, průjem, závratě a únava. (1, 36) Kyselina valproová, Valproát sodný Řadíme je mezi antiepileptika 2. generace. Léčivé přípravky se využívají jako profylaktika migrény tehdy, pokud ostatní antimigrenika nevykazují požadovaný efekt. Léčba je zahájena denní dávkou 300 mg, která je rozdělena do dílčích dávek. Dávka se zvyšuje do dosažení požadovaného terapeutického účinku. Popřípadě do objevení nežádoucích účinků (zažívací obtíže, nauzea, přibývání na váze, vzácně se vyskytuje spavost, závratě, bolesti hlavy, zhoršení depresí a agresivita). Efektivní léčba může být až při 600 až 900 mg/den. Těhotným, kojícím a ženám ve fertilním věku se antikonvulziva jako profylaktika migrény nedoporučují. Kyselina valproová je obsažena v léčivých přípravcích Depakine ve formě sirupu, prášku pro přípravu injekčního roztoku, tablet s řízeným uvolňováním) a v přípravku Convulex (perorální kapky, roztok, sirup, měkké tobolky). (1,37, 39) 46 Antagonisté 5-HT2 (serotoninového) receptoru Pizotifen Účinná látka pizotifen je obsažena v léčivém přípravku Sandomigran tbl. Pizotifen působí tlumivým účinkem (antagonista) na neurotransmiter serotonin a na histamin. Nepůsobí na již probíhající migrenózní záchvat. Léčba se zahajuje dávkou 0,5 mg/den. Dávky se postupně zvyšují až na průměrnou denní dávku 1,5 mg/den. V době gravidity by se měl podávat jen ojediněle. Mezi velmi časté nežádoucí účinky patří zvýšená chuť k jídlu, zvýšení tělesné hmotnosti; mezi méně časté patří ospalost, závratě, únava, nauzea a sucho v ústech. Po ukončení léčby byly hlášeny příznaky z vysazení, které zahrnují depresi, malátnost, úzkost, nauzeu, závratě, poruchy spánku a ztrátu tělesné hmotnosti. Proto se nedoporučuje vysadit léčivý přípravek ihned, ale postupně, po dohodě s lékařem. (1, 38) Mezi profylaktika migrény s nižší účinností řadíme blokátory kalciových kanálů (Verapamil, Nimodipin, aj.), nesteroidní antiflogistika (Naproxen, Ibuprofen), selektivní antagonisté zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Pro jejich nízký antimigrenózní účinek se těchto skupin látek využívá při profylaxi migrény jen ojediněle. (31) Profylaktika druhé volby Antagonisté kalcia IV. typu Snižují tok kalcia (vápníkových iontů) přes membránu do buňky a způsobují dlouhodobou dilataci. Nejčastějšími účinnými látkami využívaných jako profylaktika migrény jsou Verapamil a Nimodipin. Verapamil (Verapamil AL, Isoptin) Verapamil je indikován při léčbě ischemické chorobě srdeční (ICHS), jedná se o nedostatečný přísun kyslíku do srdečního svalstva, dále je indikován jako antiarytmikum (úprava srdečního stahu), jako antihypertenzivum (snížení krevního tlaku) a jako vazodilatans. Verapamil má mnoho interakcí s jinými léčivy, např.: digoxin, chinidin, karbamazepin, rifampicin, fenytoin, fenobarbital, erytromycin, prazosin, midazolam a kyselina acetylsalicylová. Při léčbě 47 verapamilem jsou nutné pravidelné kontroly u lékaře. Mezi časté nežádoucí účinky patří únava, ospalost, bolest hlavy a nervozita. (30, 31) Extrakty z Ginkgo biloby Extrakty z Ginkgo biloby (Jinan dvoulaločný) se využívají v přípravcích Tanakan tbl., Tebokan tbl. a Gingio tbl. Používá se jako antidementivum, nootropikum (zlepšuje prokrvení mozkové činnosti) a jako pomocný vazodilatans. Nemá žádné důležité omezení v užívání. (31) Nesteroidní antiflogistika Mechanismus účinku nesteroidních antiflogistik je zejména periferní, kde inhibují syntézu prostaglandinů a tím snižují citlivost nociceptorů vůči periferním mediátorům bolesti (serotonin, histamin). Netlumí dýchání, nevýhodou jsou některé jiné vedlejší účinky (krvácení do GIT, poruchy ledvin, selhání jater, poruchy krvetvorby). (3, 29, 31) Ibuprofen (Dolgit, Ibalgin, Nurofen) Účinná látka je derivát kyseliny propionové. Hlavní využití je jako nesteroidní antirevmatikum. Dále se využívá jako analgetikum, antiflogistikum a jako antipyretikum. Snižuje citlivost cév vůči histaminu a potlačuje vazodilataci. Pacienti, kteří užívají antikoagulancia, např. warfarin, by se měli užívání ibuprofenu vyvarovat, hrozí zvýšená krvácivost. Nesmí se kombinovat s kyselinou acetylsalicylovou (antiagregans; hrozí snížení antiagregačního účinku), fenobarbitalem, fenytoinem (antikonvulziva), digoxinem (kardiotonikum) a je možné snížení účinku diuretik. Ibuprofen je kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství. Pokud to není nevyhnutelné, ibuprofen by se neměl podávat ani pacientce v prvním i druhém trimestru gravidity. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří gastrointestinální problémy (peptidické vředy a krvácivost). Jeho maximální denní dávka je 2400 mg. (29) 48 Naproxen Naproxen (přípravek Nalgesin S, tbl.) je analgetikum s antipyretickým a antiflogistickým účinkem. Mechanizmus účinku spočívá v inhibici cyklooxygenázy 1 a cyklooxygenázy 2 (COX 1 a COX 2). COX 1 je enzym, který se podílí na tvorbě prostaglandinů z kyseliny arachidonové. COX 2 katalyzuje tvorbu prostaglandinů, tím napomáhá k rozvoji zánětů a bolesti. Interakce s jinými léčivy jsou stejné jako u ibuprofenu. V prvním a druhém trimestru gravidity by neměl být užíván, pokud to není nezbytně nutné. Mezi hlavní nežádoucí účinky patří gastrointestinální problémy, jako je obstipace (zácpa), nauzea a bolesti břicha. Maximální denní dávka by neměla překročit 1650 mg. (28, 31) Nebezpečné kombinace léčiv: Betablokátory + blokátory kalciových kanálů (31) Vhodné kombinace antimigrenik Naopak velmi dobrá kombinace jsou tricyklická antidepresiva s betalytiky. Antidepresiva lze rovněž dobře kombinovat s blokátory kalciových kanálů či s valproátem. (7) Porucha či choroba Kontraindikace Hypotenze Onemocnění GIT Astma Kardiovaskulární onemocnění Epilepsie Deprese Betablokátory, Ca-blokátory Nesteroidní antiflogistika Betablokátory Ergotaminy Tricyklická antidepresiva Betablokátory Betablokátory, tricyklická antidepresiva, Obezita valproáty, pizotifen Tabulka 2 Kontraindikace léků 11.2.2 Akutní léčba Akutní léčba se liší dle intenzity a frekvence migrenózních záchvatů. Rozlišujeme tři typy záchvatu: 49 11.2.2.1 Mírný záchvat Mírný záchvat neovlivňuje denní aktivity nemocného, není doprovázen nauzeou, ani zvracením. Zde je možno podávat nespecifické léčiva – nesteroidní antiflogistika: Ibuprofen, v dávce 600–800 mg; Naproxen, v dávce 250–500 mg v lékové formě rektálních čípků a tablet, Diclofenac (přípravky Voltaren tbl, Voltaren Retard). (6, 7) 11.2.2.2 Středně těžký záchvat Středně těžký záchvat je záchvat bolesti, který pacienta negativně omezuje v pracovní schopnosti, ve společnosti i v rodinném životě. Je doprovázen nauzeou a většinou i zvracením. Pacientům postiženým středním záchvatem migrény lze podávat nesteroidní antiflogistika v dostačující dávce a včas. Preferujeme podání per rectum (do konečníku). Indometacin 100 mg; Naproxen 250–500 mg, Popřípadě intravenózní a intramuskulární aplikaci – Voltaren. Nejvhodnější alternativou je podávat u středně těžkých záchvatů migrény triptany. Naratriptan – Naramig 2,5 mg tbl., sumatriptan – Rosemig 50 mg. Triptany budou probrány dále. Ergotamin byl dlouho nejznámějším léčivem proti migréně. Stále ale existuje řada rozpisů na tablety či čípky obsahující spolu s ergotaminem např. fenobarbital, vysoké dávky paracetamolu, diazepam, kodein a kofein. Takové recepty by se měli redukovat, způsobují závislost (diazepam) a jedná o velké zatížení organismu. Někteří pacienti si takové recepty nechávají předepisovat od lékaře do zásoby a využívají je jako záchranná léčiva migrény. Ergotamin má mnoho nežádoucích účinků (nevolnost, zvracení, průjem, periferní vazokonstrikci). Vedle nežádoucích účinků existuje i mnoho kontraindikací (periferní onemocnění cév, ischemická choroba srdeční, hypertenze, bradykardie, užívání betablokátorů, poruchy jaterních funkcí, hypertyreoidismus – zvýšená funkce štítné žlázy, gravidita, infekce a vyšší tělesná teplota a věk nad 60 let). Aplikace ergotaminu se již zmíněné důvody nedoporučuje. Dihydroergotamin je hydrogenovaný derivát ergotaminu. Lze ho podat při neúčinnosti výše zmíněných látek. Nejúčinnější podání je rektální a subkutánní. Intravenózní podání se ponechává k léčbě těžkého záchvatu migrény. (6, 7) 50 11.2.2.3 Těžký záchvat Těžký záchvat jedná se o záchvat, který znemožňuje pacienta k jakýmkoli aktivitám, pacient je většinou upoután na lůžko a dochází u něho k častému zvracení a těžké nevolnosti. Lékem první volby jsou již zmíněné triptany. Triptany působí jako agonisté serotoninových receptorů. Navozují vazokonstrikci (stažení) mozkových cév a potlačují tak jejich bolestivou vazodilataci. Triptany se vždy podávají až při již probíhajícím záchvatu bolesti. Ve fázi prodromální postrádají účinnost. Začíná se vždy podávat co nejnižší dávka účinné látky, kterou lze při neúčinnosti zvýšit. V České republice jsou dostupné: sumatriptan, eletriptan, naratriptan, frovatriptan a zolmitriptan. Jednotlivé triptany se liší rychlostí nástupu účinku, biologickou dostupností (údaj v procentech podané látky, kterou organismus využije) a eliminací (vyloučení účinné látky z organismu). U pacientů trpící nauzeou lze podávat rychle rozpustné tablety. Při zvracení je preferována aplikace pomocí nazálního spreje, injekční formy a podání per rectum. Mezi nejvýznamnější nežádoucí účinky patří zejména tlak nebo bolest na hrudi (je důležité na tento nežádoucí účinek pacienta upozornit, aby příznak nepovažoval za kardiovaskulární příhodu), pocit celkové slabosti, ospalost a pocit tepla u srdce, které se může šířit až k oblasti krku. Triptany jsou kontraindikovány u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, po infarktu myokardu (IM) a mozkové příhodě, dále při současném užívání ergotaminu, anebo dihydroergotaminu, při léčbě antidepresivy ze skupiny SSRI (citalopram, sertralin) a u pacientů starších 75 let. U pacientů s hypertenzí se stabilními hodnotami krevního tlaku podání triptanů kontraindikováno není. (1, 2, 3, 4, 6, 7) Sumatriptan Sumatriptan je prvním (na trhu je od roku 1991), nejznámějším a zároveň nejstarším agonistou serotoninových receptorů, dále dosavadní průzkumy ukazují, že inhibuje aktivitu trojklaného nervu. Dodnes je považován za zlatý standard k léčbě těžké migrény. Velkou výhodou je dostupnost v několika lékových formách (tablety, nazální sprej, subkutánní injekce). Přípravky: Rosemig 50 mg, 100 mg tbl.; Rosemig Springtab Rosemig 10 mg, 20 mg nosní sprej, roztok Imigran injekční roztok 2x0,5 mg/6 mg 51 Sumigra, Sumatriptan Actavis, Cinie (3, 26, 27) Naratriptan Naratriptan je triptanem vyšší generace. Má vyšší biologickou dostupnost než sumatriptan, prochází hematoencefalickou bariérou (bariéra mezi centrální nervovou soustavou a krevním oběhem). Jeho účinek je nejen periferní, ale i centrální. Jeho výhodou je i delší biologický poločas (6 hodin). Přípravky: Naramig 2,5 mg tbl. – doporučená dávka je 2,5 mg, celková denní dávka je stanovena na 5 mg. (25) Zolmitriptan Zolmitriptan je obsažen v léčivém přípravku Zomig 2,5 mg a 5 mg tbl. Doporučená dávka je 2,5 mg při záchvatu migrény. Pokud se nedosáhne požadovaného účinku, je možné podat 5 mg přípravku. Celková denní dávka by neměla překročit 10 mg. (24) Eletriptan Eletriptan se vyznačuje rychlým vstřebáváním, proto má rychlý účinek nástupu. Přípravky: Relpax 40 mg a 80 mg – bylo zjištěno, že přípravek je účinný pouze pokud se užije ve fázi bolesti. Počáteční doporučená dávka je 40 mg. Pokud se migrenózní záchvat vrátí do 24 hodin, lze užít další dávku Relpaxu 40 mg. Maximální denní dávka je stanovena na 80 mg. (23) Frovatriptan Účinná látka frovatriptan je součástí léčivého přípravku Fromen tbl.2x2,5 mg. Počáteční doporučená dávka je 2,5 mg. Pokud se záchvat vrátí, lze užít s odstupem dvou hodin další tabletu. Maximální denní dávka je stanovena na 5 mg. (20, 22) 52 Název Firemní název Jednotlivá Komentář dávky p.o. Sumatriptan Cinie, Imigran, Rosemig, Rosemig Sprintab, Sumigra 50 a 100 mg Nejvíce užívaný triptan – zlatý standard; všechny lékové formy Eletriptan Relpax 40 a 80 mg nejúčinnější triptan, dávka 80 mg, má nejvíce NÚ Zolmitriptan Zomig 2,5 a 5 mg rychle rozpustná tableta pro pacienty s nauzeou Naratriptan Naramig 2,5 mg lehké a střední záchvaty, velmi málo NÚ Frovatriptan Fromen 2,5 mg velmi málo NÚ Tabulka 3 Přehled triptanů 11.3 Volně prodejná léčiva Mírné formy migrény jsou běžně zvládány nespecifickými léčivy. Mezi nejčastěji vydávané volně prodejná léčiva proti migréně patří léky ze skupiny analgetik-antipyretik. Nejčastěji vydávané léčivé přípravky jsou s obsahem paracetamolu (Paralen, Panadol), kyselinou acetylsalicylovou (Aspirin) a ibuprofenem (Ibalgin, Nurofen) a naproxenem (Nalgesin S). Iniciační dávka pro migrénu paracetamolu je 1000 mg. Maximální denní dávka je 4 g. Časový odstup mezi další dávkou by neměl být kratší než 4 hodiny. Iniciační dávka kyseliny acetylsalicylové pro migrénu je 700–1000 mg. Časový interval je 4 až 8 hodin. Maximální denní dávka je stanovena na 4 g. (1, 2, 7) Ibuprofen a naproxen (viz. profylaktika druhé volby – nesteroidní antoflogistika) 53 12 Alternativní a doplňková léčba Při léčbě migrény se doporučuje využít všechny metody, které mohou pomoci zredukovat počet záchvatů a zmírnit je. Téměř 70 % migreniků někdy zkusilo alternativní medicínu. U více než poloviny z nich pomohla snížit působení spouštěcích faktorů. Mezi nejčastěji používanou alternativní a doplňkovou léčbu patří homeopatická léčba, bylinná léčba, biofeedback, akupunktura a hořčík. (1, 3) Homeopatická léčba Principem homeopatie je léčit podobné podobným. Mezi nejčastěji polykomponentní (vícesložkové) užívané homeopatika na migrénu patří přípravek Neo-cephyl. Obsahuje kyselinu acetylsalicylovou (ASA), kofein a 5 homeopatických látek. kys. acetylsalicylová je klasická účinná látka využívána jako analgetikum, kofein zajišťuje zvýšení účinku ASA. Ženám ve třetím trimestru těhotenství je přípravek kontraindikován. První a druhý trimestr lze užívat přípravek pouze na doporučení lékaře. Iniciační dávka je 1–2 tablety (tableta obsahuje 330 mg ASA), pokud se bolesti neustálý je možné opakovat dávku po uplynutí 4 hodin. Denní dávka nesmí překročit 12 tablet. Maximální denní dávka ASA jsou 4 g. (21) Mezi nejčastěji užívané monokomponenty (jednosložkové) homeopatika řadíme Nux Vomica 15, Melilotus 9 nebo 15 nebo Sulphur 15. (42) Bylinná léčba Mezi nejčastěji užívané byliny při migréně je Řimbaba obecná (Tanacetum parthenium). Kopretina řimbaba je silně aromatická víceletá bylina. V lidovém léčitelství se používá podobně jako heřmánek pravý, při křečovitých potížích a pro podporu zažívání, dále proti migréně a pro čištění krve. Už v roce 1653 se uvádí řimbaba jako všeobecně posilující prostředek pro dělohu. V Antice se využíval pro vyvolání menstruace a vypuzení placenty po porodu. Dnes se řimbaba jako léčivá rostlina užívá především proti migréně. Pro přípravu čaje se řimbaba neužívá. K terapii se používá ve formě práškového extraktu. Denní dávka extraktu činí 50–120 mg. Řimbaba je kontraindikována v době těhotenství a kojení. 54 Další využívané byliny při migréně jsou Devětsil lékařský (Petasites hybridus), Máta peprná (Mentha piperitae), Vrba obecná (Salix caprea) a Zázvor (Zingiber officinale – působí proti nevolnostem a zvracení). (2, 4, 5, 32) Biofeedback Biofeedback je relaxační technika, využívána hlavně při pocitu úzkosti, při chronických bolestech, při únavě nebo traumatickém stresu. Lze uplatnit i při léčbě migrény, kdy se pacient učí navodit pocit relaxace a redukovat stres. Princip spočívá v rozpoznání stresových situací, které pacient prodělává a omezit je. Pacient se dále seznamuje s dýchací a relaxační technikou pro uvolnění svalového napětí. (1, 3, 4) Akupunktura a akupresura Akupunktura patří mezi techniky čínské medicíny. Vychází z teorie, že tělem proudí životní energie. V drahách, jež vedou tuto životní energii, se může vytvořit energetický blok, který je příčinou bolesti. Odborník na akupunkturu zabodne do takových míst malé jehličky a tím uleví od bolesti. Akupunkturu využívají migrenici jako doplňkovou léčebnou metodu. Stimulují se body, které odstraňují tenze a působí příznivě na stres. Akupresura využívá tlaku na citlivé body a je to též jako akupunktura technika čínské medicíny. Akupresurní body lze nalézt jemným tlakem na spánkové svaly, postupem dolů v zadní části krku a ramene. Pokud takový bod pacient nalezne, jemně na něj zatlačí a bolest se zmírní. Další akupresurní bod se nachází mezi palcem a ukazováčkem. (1, 2, 3) 55 Obrázek 8 Akupresurní bod pro bolest hlavy (50) Magnézium (hořčík) Magnézium je minerál nezbytný pro správnou funkci kardiovaskulárního systému, kostí a svalů. Reguluje funkci cév, snižuje bolest a působí relaxačně na nervový systém. Dále pomáhá snižovat hladinu glykémie (hladina cukru v krvi) a ovlivňuje produkci serotoninu. Doporučená dávka pro profylaxi migrény je 400 mg hořčíku denně. Obecně by se používání minerálních látek mělo konzultovat s lékařem. (1, 4) 56 Závěr Kolem migrény je ještě spousta nedostatků v oblasti příčiny vzniku a léčby. Avšak pokud se migrenik naučí rozpoznávat spouštěče a bude dodržovat profylaktická opatření, může snížit frekvenci záchvatů na minimum. Zejména by migrénu neměl považovat za nemoc, které nelze předcházet. Migréna bývala dlouho nediskutovaným tématem, ale dnes se dialogy mezi pacienty a lékaři lepší. Migrenici mají k dispozici profylaktickou i akutní léčbu. Pomáhá jim ke snížení počtu výskytu záchvatů i proti bolestem při záchvatu. Migrenik musí být trpělivý, než se určí správná léčba právě pro jeho typ migrény. Dále je pro léčbu migrény důležitá prevence – ta spočívá zejm. v dodržování správné životosprávy. Pokud pacient nevyvine úsilí dodržovat určitý režim, léčba bude mít omezenou účinnost. Vše nezáleží jen na pacientovi, i farmaceutičtí asistenti mohou pomoci při vydávání léčiv. Pokud pacient opakovaně v lékárně nakupuje analgetika, přizná, že je užívá na bolest hlavy, farm. asistent by měl zareagovat a upozornit pacienta, že se může jednat o závažnější onemocnění a doporučit mu návštěvu u odborného lékaře. V práci jsem shrnula dostupné informace o onemocnění migrénou, pokusila jsem se ucelit poznatky, které by měl migrenik vědět o svém onemocnění, čemu by se měl vyvarovat a jaká léčba je pro kterého pacienta nejvhodnější. 57 Seznam použité literatury a zdrojů informací 1. CAROLYN BERNSTEINOVÁ, M. D.; Elaine McArdleová. Migrénový mozek: Převratná kniha o redukování bolesti hlavy a utužení zdraví. Z angl. orig. přel. Dana Šimonová. Jihlava: Práh, 2009. ISBN 978–80–7252–261–3. 2. DR. MARCIA WILKINSON, Dr. Anne McGregor. Migréna a jiné bolesti hlavy. Z angl. orig. přel. Ing. Jan Pařízek. Praha: Grada publishing, 2001. ISBN 80–247–0090–5. 3. MANSON, Lise. Migréna. Z franc. orig. přel. Daniela Šimková. První vydání. Praha: Portál, 2011. ISBN 978–80–7367–835–7. 4. MUDR. VĚRA KLEISNEROVÁ. Migréna: Ucelený průvodce. Z angl. orig. přel. MUDr. Věra Kleisnerová. New York: Dell Publishing a division of Bantam Doubleday Dell Publishing Group, 1997. ISBN 80–7190–408–2. 5. GRÜNWALD, Jörg a Christof JÄNICKE. Zelená lékárna. Svojtka&Co., 2008. ISBN 978– 80–7352–600–9 . 6. Léčiva používaná v terapii migrény. MEDOVÁ, Eva. Remedia [online]. Copyright 2009 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.remedia.cz/Okruhy-temat/Bolest/Lecivapouzivana-v-terapii-migreny/8-T-dy.magarticle.aspx 7. FARMAKOTERAPIE MIGRÉNY. HANÁKOVÁ, Tereza. Pharma news [online]. Copyright 2011 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.pharmanews.cz/vydani201104/clanek3.html 8. Migréna. Migréna [online]. Copyright 2001-2012 [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.czech-hs.cz/detail_odbornik.php?id=1058 9. Neuron. Wikipedie [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Neuron 10. Nervová soustava. Wikipedie [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nervov%C3%A1_soustava 11. Centrální nervová soustava. Wikipedie [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Centrální_nervová_soustava 12. Makroskopická anatomie. Mozek [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://mozek.divoce.cz/makroskopicka-anatomie/ 13. Obaly mozku. Wikiskripta [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Meningy 14. Nervová buňka. Nervová soustava [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.gsospg.cz:5050/bio/Sources/Textbook_Textbook.php?intSectionId=90200 58 15. Mozková plena. Wikipedie [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mozkov%C3%A1_plena 16. Zánět trojklaného nervu. Světelná terapie [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.svetelnaterapie.cz/zanet-trojklaneho-nervu-a44 17. Bolesti hlavy u žen. Migrenik [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.migrenik.cz/cps/rde/xchg/migrenik/xsl/m_bolesti-hlavy-zen.html 18. Druhy a diagnóza migrény. Migrenik [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.migrenik.cz/cps/rde/xchg/migrenik/xsl/m_druhy-diagnoza-migreny.html 19. Co je migréna. Migrenik [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.migrenik.cz/cps/rde/xchg/migrenik/xsl/m_co-je-migrena.html 20. Frovatriptan. WABERŽINEK. Remedia [online]. 2007 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.remedia.cz/Clanky/Aktuality/Frovatriptan/6-E-iN.magarticle.aspx 21. NEO-CEPHYL. BOIRON [online]. Copyright 2009-2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://boiron.cz/cs/101-neo-cephyl-reg 22. SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/download/spc/SPC96015.doc 23. SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/download/spc/SPC26336.pdf 24. SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/download/spc/SPC24536.pdf 25. SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/download/spc/SPC9100.doc 26. Databáze léků. SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php?data%5Bsearch_for%5D=rosemig&data %5Bcode%5D=&data%5Batc_group%5D=&data%5Bmaterial%5D=&data%5Bpath%5D=& data%5Breg%5D=&data%5Bradio%5D=none&data%5Brc%5D=&data%5Bwith_adv%5D=0 &search=Vyhledat&data%5Blisting%5D=20 27. Databáze léků. SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php?data%5Bsearch_for%5D=imigran&data %5Bcode%5D=&data%5Batc_group%5D=&data%5Bmaterial%5D=&data%5Bpath%5D=& data%5Breg%5D=&data%5Bradio%5D=none&data%5Brc%5D=&data%5Bwith_adv%5D=0 &search=Vyhledat&data%5Blisting%5D=20 59 28. SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. SÚKL: Státní úřad pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/download/spc/SPC82118.doc 29. SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. SÚKL: Státní úřad pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/download/spc/SPC113707.doc 30. SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. SÚKL: Státní úřad pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/download/spc/SPC113707.doc 31. Migréna. Migréna [online]. Copyright 2001-2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.czech-hs.cz/detail_odbornik.php?id=1031 32. JAHODÁŘ, Luděk. Pyrethrum parthenium / řimbaba obecná. Avicenna [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.avicenna.cz/item/pyrethrum-parthenium-rimbabaobecna 33. Bolest. Wikiskripta [online]. [cit. 2012-0319]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Bolest 34. Souhrn údajů o přípravku. SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 20120319]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/download/spc/SPC28950.pdf 35. Souhrn údajů o přípravku. SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-0405]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/download/spc/SPC4973.pdf 36. Souhrn údajů o přípravku. SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-0405]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/download/spc/SPC23678.pdf 37. Souhrn údajů o přípravku. SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-0405]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/download/spc/SPC12698.pdf 38. Souhrn údajů o přípravku. SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-0405]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/download/spc/SPC23862.pdf 39. Souhrn údajů o přípravku. SÚKL: Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [cit. 2012-0405]. Dostupné z: http://www.sukl.cz/download/spc/SPC12680.pdf 40. Definice stresu a stresory. Alfabet [online]. 17. 09. 2007. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.alfabet.cz/portal/page?_pageid=33,1,33_32529&_dad=portal&_schema=PORTAL &Id=459&Id_Cl=582&Action=4&StartPg=1&back_url=http://www.alfabet.cz/portal/page?_p ageid=33,1,33_32529%5E_dad=portal%5E_schema=PORTAL%5EId=459%5EAction=3%5E StartPg=1 41. Jed zvaný aspartam. ČERVENKOVÁ, Hana. Nejen léky [online]. Copyright 2009 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.nejenleky.cz/clanky/jed-zvany-aspartam/#home 42. Migréna. LEBENHART, Tomáš. Homeopatie - přírodní léčba [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.homeopat.mypage.cz/menu/homeopatie/migrena 60 Seznam zdrojů obrázků a tabulek Obrázek 1 43. Nervová soustava. Nervová soustava [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.rybarizatec.cz/page/biologie/img/06.stavba_neuronu.jpg Obrázek 2 44. JAKUBOWSKI. CHAPTER 9 - SIGNAL TRANSDUCTION. B: NEUROCHEMISTRY [online]. 24. 5.2011 [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://employees.csbsju.edu/hjakubowski/classes/ch331/signaltrans/olsignalneuron.html Obrázek 3 45. ADNAV. Obaly mozku. Wikiskripta [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Obaly_mozku.png Obrázek 4 46. Druhy a diagnóza migrény. Migrenik [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.migrenik.cz/img/Migrenik/4-rozlozeni-bolesti-migrena.jpg Obrázek 5 47. Neuralgie trigeminu. Symbinatur [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.symbinatur.com/obrazky/texty/1315/1.jpg Obrázek 6 48. Bolesti hlavy u žen. Migrenik [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.migrenik.cz/img/Migrenik/6-menstruacni-cyklus.jpg Obrázek 7 49. Co je migréna. Migrenik [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.migrenik.cz/img/Migrenik/2-prubeh-migrenozniho-zachvatu.jpg Obrázek 8 50. Akupresurní bod při migréně a bolesti hlavy od krční páteře. Domácí čajovna [online]. 18.srpna 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: 61 http://nd05.jxs.cz/617/097/6e3b96a9ae_78676014_o2.jpg Tabulka 1 Vlastní zdroj Tabulka 2 Vlastní zdroj Tabulka 3 Vlastní zdroj 62 Seznam obrázků Obrázek 1 Neuron..................................................................................................................... 10 Obrázek 2 Synapse ................................................................................................................... 11 Obrázek 3 Obaly mozku ........................................................................................................... 13 Obrázek 4 Rozložení bolesti při migréně ................................................................................. 16 Obrázek 5 Trigeminus .............................................................................................................. 24 Obrázek 6 Migréna a menstruační cyklus ................................................................................ 38 Obrázek 7 Průběh migrenózního záchvatu ............................................................................... 43 Obrázek 8 Akupresurní bod pro bolest hlavy ........................................................................... 56 Seznam tabulek Tabulka 1 Obsah tyraminu v potravinách ................................................................................. 28 Tabulka 2 Kontraindikace léků ................................................................................................. 49 Tabulka 3 Přehled triptanů ........................................................................................................ 53 63
Podobné dokumenty
metabolické a endokrinologické nemoci.
http://static.howstuffworks.com/gif/adam/images/en/different-types-of-weight-gain-picture.jpg
25. 6. 2010 / Verze - Česká lékárnická komora
hlavy), neuralgie, bolesti nervových kmenů a deaferentní bolesti.16
I. Abychom si rozuměli
komu? Může dívka jen tak dát někomu své panenství? "Jasně, má svobodnou vůli",
pomyslíte si? Ale kolikrát může tak vzácný dar dát? A co vše přitom získat, ...včetně viru
HIV. Jak si takovým darován...
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Zomig 5
alterace mentálního stavu, autonomní nestability a neuromuskulárních abnormalit). Tyto účinky
mohou být závažné. Pokud je souběžné podávání SSRI nebo SNRI a zolmitriptanu klinicky
odůvodněné, je tř...
Homeopathy past a present
povolání v této době – ale ne z toho důvodu, co si myslíte. Jedna funkce je zlepšit zdraví lidí.
Ale má i interní funkci – důležitější – skrytý důvod neznámý poznaný třeba až po mnoha
letech praxe....
Zde - PHARMANEWS
i když vy byste jí určitě nezáviděli), měla samozřejmě velkou radost, ale do práce ho prý nosit nebude. Myslím, že to byl pěkný zážitek i pro ostatní
Farmakoterapie bolestí hlavy, zvláště migrény
exposice plodu lékům je pravděpodobná
• 60-70% zlepšení frekvence migrény, zvláště
v 2. - 3. trimestru
• cca u 8% žen dojde ke zhoršení (migréna s aurou)
• cca 10% migrén se poprvé objeví v gravidi...
Zofran tablety, injekce
Pacienti s migrénou mohou být vystaveni vyššímu riziku výskytu určitých
cerebrovaskulárních příhod (např. cévní mozková příhoda nebo tranzitorní ischemická ataka).
Bezpečnost a účinnost naratriptan...