CVICENI_Kombercova

C'lj��f í, fl
� tf!.l'/!.}, �l! � �lJj (��.
H ulol�(!.} fl j �
�
� �
.
�
rl H
l'jJ ;lJ j �
l�
O fl
1
.
"
Jo..;.Jc .',.;.I
'"
rn
řád
9
© MUDr. Jana Kombercová
Obsah
ÚVOD / 7
I. POHYB J E ŽiVOT / 9
Poznejte své tělo / 9
Proč je pohyb tak důležitý? / 9
Rozhýbejte své břicho· svůJ životl /12
Chůze /14
Správné držení těla /1 7
Sezení /21
Dýchání /25
Jak čelit únavě a bolesti /33
Relaxace / 39
Cvičení lako prostředek k obnovení kondice / 48
Sestava k procvičení všech hlavních kloubů a svalů / 52
II. AKUPRESURA / 60
Základní pojmy / 60
Akupresurní· akupunkturní body / 71
Mikrosystémy / 79
Praxe akupresury / 89
Technika a nástrOje / 91
Obklady, koupele, masti / 99
Masáže / 102
Otužování /111
Sauna / 111
Akupresura a cvičení / 113
Harmonizační sestava cviků k aktivaci jednotlivých drah /11 7
III. STRAVA / 1 23
IV. FUNKČNí OKRUHY / 1 29
Sezónní oběh ener9ie . sezónní biorytmy (obecný výklad) / 129
Funkční okruh· země· pozdního léta /133
Funkční okruh· kovu· pOdzimu /141
Funkční okruh· vOdy - zimy I 147
Funkční okruh· dřeva - Jara I 153
Funkční okruh· ohně· léta I 158
Mimořádné dráhy I 164
V. PÁT EI!! A J EJI AUTOREHABILITACE I XXX
Základní pojmy autorehabilitace I 1 79
Spinální cviky I 180
Autorehabilitace krční páteře , hlavových kloubů a přechodu krční
a hrudní páteře I 189
Autorehabilitace hrudní páteře a žeber I 1 99
Autorehabilitace přechodu hrudní a bederní páteře I 207
Autorehabilitace bederní páteře, křížové kosti a kostrče I 210
Sestava cviků k rannímu protažení I 220
Oční cvičení / 223
VI. ČASTÉ ZDRAVO TNI P O TlžE / 225
Zácpa I 226
Alergie /230
Únava 1232
Nachlazení I 235
Nespavost I 236
Nesoustředěnost a pocit neklidu I 238
Depresivní nálady I 239
Křeče I 240
Bolest obecně I 242
Strava při akutních příhodách I 247
ZÁV�R / 25 1
Seznam užité literatury I 25 3
6
ÚVOD
Význam správné životosprávy pro uchování zdraví a pro jeho znovuzískání
v době nemoci a rekonvalescence je všeobecně znám. Pojem životospráva je
velmi komplexní, neboť - jak říká samo slovo - se týká "správy života", tedy
všeho, z čeho se náš život skládá. Jde především o správné rozloženi aktivity
a odpočinku, sladění aktivity tělesné a psychické, vhodné čerpání stavebních
a energetických látek v podobě stravy, ale i o harmonizaci našeho vnitřního
i vnějšího prostředí, mezilidských vztahů atd. Ukazuje se, že účinnost živo­
tosprávy stoupá, je-li pojata v co největším komplexu svých složek.
V této knize se budeme zabývat svým tělem nejen proto, že nás začalo nějak
trápit, nebo že potřebujeme zhubnout, ale také proto, abychom mu alespoň
trochu porozuměli.
Mnozí z nás své tělo přfliš nevnímají. Věnují mu pozornost pouze při běžné
očistě nebo při oblékání. Zcela samozřejmě očekávají, že bude stále v dobré
kondici, tedy dobře použitelné pro všechny druhy činnosti. Neuvědomuji si,
že podobně jako auto, má-li dobře jezdit, i naše tělo potřebuje správné zachá­
zení a dobrou pravidelnou údržbu. K takovému poznán( docházeji, až když je
začne něco bolet, něco jim překážet či váznout. Teprve pak začínají hledat
způsob, jak poruchu opravit; mnozí ani tehdy ne. Nedbají na první varovné
signály, jako je např. zvýšená únavnost, bolest apod. a "jezdi" s poruchou tak
dlouho, až to dál "nejede". Někteř( se pak na své tělo zlobi, že začalo dělat
potlže. Neuvědomuji si, že si mnohé přivodili sami. Často to však ani nevědU
Svalují své problémy na různé př(činy, na druhé lidi, a také očekávají, že jim
někdo druhý pomůže. Tak pro takové čtenáře tato knížka není.
Psaly jsme ji pro ty, kteří už pochopili, že mnohé, zvláště lehči obtiže, si
může člověk odstranit sám. A to především správným zacházením se svým
tělem, tj. jeho správným držením, vyváženou stravou, dostatkem vhodného
pohybu a odpočinku, které udržují organismus v dobré kondici. Jestliže se
něco porouchá či přetfží, pak se způsoby, jimiž udržujeme dobrou kondici,
stávají i vhodnými prostředky nápravnými. Mezi ně patři akupresura, masáže
a další postupy uvedené v této knížce. Mohou také vhodně přispět k dobrému
průběhu léčby, které předepíše lékař. Stávají se z nich prostředky léčebně
podpůrné.
Prevence je známá po mnoho tisíciletí. Tedy nic nového pod sluncem. To
jenom my ji znovu objevujeme pro sebe. Mnohé z ní nebude ničím novým ani
7
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
pro vás. V různých publikacích jste se setkali s návody jak cvičit, jak posílit
určité svaly, jak provádět akupresuru, jak vafit, hubnout apod. Co nového vám
může pfinést tato knížka? Nový cvičební systém?Ne, takový dl si neklade.
Každé cvičení, ať je to gymnastika, aerobik, jóga, kulturistika nebo různé
sportovní disciplíny, má své specifické poslání. Jemu odpovídá i způsob jejich
provádění. Některá jsou rychlejší, některá náročnější, jiná jsou pomalejší,
snazší. Ta rychlejší a náročnější pfedpokládají zdravé tělo, a tedy i větší vý­
kony. Má-li cvičení pomáhat k nápravě chyb, tj. pfedevším k vyrovnání sva­
lové nerovnováhy, je vhodné pouŽ[vat zpočátku spíše pomalý, fízený pohyb,
později rychlejší cvičení a postupně propojovat oba způsoby. To je tfeba vzít
v úvahu, když si vybíráme druh cvičení, kterému se chceme věnovat.
Těchto požadavků jsme si byly vědomy, a proto ke každé oblasti obtíží jsme
pro vás sestavily komplex cvičení a masáží vhodně doplněných akupresurou,
stravou a dalšími návody. Tyto postupy je dobré provádět do té doby, než si
osvojíte správný způsob svalové práce a zmírnfte obtíže. Odstraníte-li tak,
alespoň do určité míry, svalovou nerovnováhu, obnovíte správné držení
těla, zharmonizujete jeho funkce a zbavíte se nejčastějších běžných zdravot­
ních obtíží, můžete pak snadno a bez obav pfejít např. k rychlejšímu a ná­
ročnějšímu souboru cvičení.
Tento komplexní pfistup k životosprávě jsme si ověfovaly po řadu let na
rekondičních programech zdravotně postižených, pro které byla tato knížka
původně psána. V zhledem k tomu, že se stala potfebnou a vyhledávanou
pfíručkou, rozhodly jsme se pro přepracované vydání, které zahrnuje nové
poznatky z praxe i ze starých osvědčených tradic.
Rády bychom zde poděkovaly našim učitelům, od nichž jsme načerpaly
cenná poučení a podněty z oblastí, které v autorehabilitační sestavě propoju­
jeme. Především prof. Karlu Lewitovi za uvedení do automobilizačních cvi­
čení, MUDr. Miladě Barešové a MUDr. Václavu Kajdošovi za jejich propra­
cované prvky akupunktury, doc. Františku Velemu a Jiřímu Čumpelíkovi za
proniknutí do spinálních a dalších cvičení. Spolu s nimi také paní Ludmile
Mojžíšové za zasvěcení do postupů na odstraňování svalové nerovnováhy.
Dále všem ostatním, kteří nám ukazovali cestu k hlubšfmu poznání a kom­
plexnějšímu pfístupu k životosprávě a člověku jako celku, náležejícímu do
pfírody a jejích biorytmů.
A utorky
Vánoce 1996
o
I. Pohyb je zivot
Poznejte své telol
J
e všeobecně známo, že s postu­
pem civilizace a hlavně s rOZVOjem
techniky se stal způsob našeho
života pohodlnější a hlavně sedavý Ne­
dostatek pohybu je příčinou různých ob­
tíží. Lidé se však domnívají, že při práci
v zaměstnání, doma, na zahradě a při
každodenním shonu, mají pOhybu do­
statek Proč vás ale bolí v zádech a za
krkem, když jste nic těžkého nedělali?
Vždy! jste celý den ,jen' seděli. Proč
nemůžete popadnout dech? Proč vám
otékajÍ nohy? Proč nemáte dost sil, ač­
koliv jste ještě mladí? A nejste-Ii, proč
byste neměli být i ve stáří v lepší kon­
dici? Přece jen by asi chtělo zamyslet se
nad tím a začít pro to něco dělat.
A tak chcete -Ii na svém stavu něco
změnit a zlepšit kondici, bude dobré nej­
prve trochu porozumět svému tělu a pak
mu pomoci, aby se v něm co nejlépe
.rozproudil život". K tomuto cili vás zde
krok za krokem povedeme. Seznámíme
vás nejprve s nejjednoduššími cvičeními,
která mužete provádět kdykoliv, když vám
vybude chvilka času - v autě , v autobuse,
na zastávce, u televize apod. Pak možná
zjistíte, že i vám tato ,minimální' cvičení
a jednoduché techniky dávají sOu, do­
konce i chuť dělat něco navíc pro zlep­
šení své kondice
Proč je pohyb tak důležitý?
ez dostatku kys líku , tj čerstvého
vzduchu, není život možný. Oheň
skomírá a živočich hyne. Proto se
naše tělo i mysl potřebují dostatečně
okysličovat. Kyslík se dýcháním do­
stává do plic, hůře se však dostává
v dostatečném množství do všech
ostatních orgánů. Nebof z tkání, které
JSou v okamžiku průtoku krve méně
namáhané, se krev vrací zpět do srdce
a plic se značným pOdílem nevyužitého
kyslíku. Dostatečné dodávání kyslíku do
tkání spočívá mimo jiné I na rychlosti
toku krve tělem , což závisí na výkonu
srdce Srdce ,prohání' krev tělem tako­
vou rychlostí, pOdle fyziologických poža­
davků jednotlivých orgánů.
Nejvíce nutí srdce k vyšší činnosti svaly,
neboť svalovým pOhybem jsou stlačovány
cévy, které svalem problhají Tímto stlačo­
váním je krev rychleji puzena k srdci. Nej­
větší podO na ,proháněni' krve tělem mají
největší svaly. Tedy především svaly dol­
ních končetin, zad a břicha. Proto je
(mimo jiné) tak důležitý aktivní pohyb dol­
ních končetin a svalů, které se podílejí na
správném držení trupu, neboť ty mají nej­
větší požadavky na dOdávku okysličené
krve. Čím více tyto a další svaly zaměstná­
váme pohybem, tím více se télo okysličí
a posili se organismus. (Při středně ná-
B
9
AUTOREHA81L1TAČNf SESTAVA
ročné chůzi se zapojuje asi třetina svalo­
viny těla; tento poměr se zvýŠI: zapojí-Ii se
také paže.) Každým krokem pomáháme
vytlačit nahoru určité množství krve a tak
pomáháme i našemu srdci. Proto platí:
"Srdce bude do bře chodit, budou-Ii
d o bře, často a rychle chodit nohy·
a o bráceně.
Rychlost toku krve má však svá ome­
zení. Při větší námaze, tj. při překročení
tepového maxima (220 minus věk), do­
chází k dalšímu zrychlení tepu, při němž
už rychlost toku krve klesál Srdce se totiž
za tak krátkou dobu nestačí dostatečně
naplnit. Tep se pak zrychluje, stává se
nepravidelným. což nás nutí ke snížení
námahy Nesnížíme-Ii ji, může se nám
z nedokrvení zatočit hlava apod. Proto je
třeba naučit se dávkovat pOhybovou zátěž
podle individuálních dispozic organismu
a postupným tréninkem ji zvyšovat.
Máme-Ii si udržet zdraví, tj. dobrou těles­
nou i duševní kondici a výkonnost spOlu
s vnitřní pohodou, je třeba, abychom tělu
umožnili dostatek pohybu takovým způso­
bem , při němž bude krev dobře proudit
Obr. 1
10
celým tělem a bude dostatečně okysličo­
vaná. To znamená, že musíme také
správně a dostatečně dýchat.
Proto je třeba držet tělo správně vzpří­
mené nejen při chůzi. ale i při práci a při
sezení, aby se hrudník spOlu s bránicí
mohl dostatečně otevřít při nádechu a do­
statečně stáhnout při výdechu.
(V současné době téměř 80 % populace
dýChá nesprávně.)
Také svalová činnost by měla být vyvá­
žená, aby některé svaly nebyly přniš sta­
žené a jiné přniš ochablé, neboť obojí
omezuje průtok krve ve svalech, tudíž
i jejich dostatečnou výživu, což následně
ovlivňuje stav celého organismu. Nevyvá­
žená činnost svalů se nazývá svalová
nerovnováha neboli dysbalance. Vytvá­
ří nerovnováhu nejen v držení těla a v za­
pojování svalů při činnosti, ale i v činnosti
dalších orgánů. (Podrobněji v kapitole
o akupresuře str. 60.)
Abyste si mohli snadněji představit, jak
vzniká svalová nerovnováha, pOdívejte se
na jednoduchý model létacfch dveřr.
Obr.. 1. znázorňuje dveře, které jsou
POHYB JE L IVOT
přidržovány dvěma pružinami tak, aby se
mohly volně pohybovat ze strany na
stranu Pokud je napětí obou per stejné,
jsou dveře v rovnováze. Jestliže se jedno
pero oslabí, silnější pero přetáhne dveře
na svou stranu. K vyvážení dveří pak ne­
pomůže ani naolejování, ani natahování
staženého pera Nejprve je třeba posílit
pero slabé.
Podobně pracují svaly. Je-Ii sval či sku­
pina svalů oslabená, musí jiné svaly do­
plnit jejich funkci, nebo ji za ně převzít.
Častým nebo dokonce stálým přebíráním
této náhradní funkce se svaly přetěžují,
jsou napjaté a zkrácené. Ochabování
oslabených svalů a přetěžování svalů na­
hrazujících práci svalů oslabených naru­
šuje svalovou souhru, vychyluje držení
těla z rovnováhy a po čase způsobuje
bolest v přetěžovaných částech těla.
Příčinou těchto poruch je jednostranné
a dlouhodobé zatěžování určitých svalů.
Jistě znáte únavu či nepřÍjemné pocity,
k nimž dochází, musíte-Ii stát delší dobu
na jednom místě. Zvláště nezatěžujete-Ii
obě nohy stejnoměrně, jste-Ii ještě
k tomu delší dobu předkloněni nebo rů­
zně zkrouceni nad prací Podobně je
tomu i při dlouhém sezení Změníte-Ii pak
náhle polohu. pocítíte bolest v místě,
které bylo namáhané. To si tělo samo ře­
klo o protažení této partie či dalších částí
těla. Poslechněte jel Rozhýbejte se, za­
cvičte si, proběhněte se jako dětil
U dětí nebo u zvířat nám připadá přiro­
zené, že se stále pohybují, běhají, hrají si.
Máte-Ii v blízkosti miminko, zkuste chvl1i
napodobovat jeho pohyby. Dlouho to ne­
vydržíte Zjistíte na vlastní kůži, jak vydatně
a systematicky procvičuje své svaly po
celý den. Připravuje si je na vzpřrmené
držení těla a další náročné úkoly. Teprve
když děti začnou polehávat, ptáme se, co
jim chybí, jaký problém jim bere sílu? Pro­
tože májí-Ii dostatek síly, nepolehávají Na­
opak, májí potřebu něco dělat, chodí,
běhají, hrájí si, radují se, žijí. To je projev
zdraví To platí i o dospělých .
Sedavým zaměstnáním, vysedáváním
u televize, v autě apod. ochabují přede­
vším pánevní, hýždové, zádové a břišní
svaly, i svaly dolních končetin. To je zá­
važný nedostatek, nebot tyto svaly se vý­
znamně podílejí na vzpřímeném držení
těla, správném dýchání a oběhu krve.
Jsou-Ii břišní svaly ochablé, nedýcháme
dostatečně bránicí, páteř ztrácí oporu,
kterou v bránici má a přetěžuje se be­
derní úsek páteře, hlavně v oblasti L4
a L5. Nemluvě o tom, že zároveň ocha­
buje střevní peristaltika, což podporuje
vznik zácpy.
Jsou-Ii břišní svaly dostatečně pevné
a pružné (to neznamená stažené, to je
rovněž nesprávné), pak bránice - hlavní
dýchací sval - rnůže dobře pracovat a za­
jiš{ovat dostatečný přísun kyslíku . Proto
rozhýbejte své břicho.
11
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Rozhýbejte své břicho - svůj živolI
N
ejprve se podívejte na své břicho.
Je-Ii ochablé. obtloustlé. střeva
jsou přeplněná. není divu. že
i vaše duše je ochablá. Jste skleslí.
hlava je prázdná. špatně se soustřeďu­
jete. Jako byste neměli dostatek ener­
gie. Ono to ve vás opravdu dostatečně
neproudí. Nemáte ani příliš chuť se hý­
bat. Nemusíte. (Obr. 2, cvik 1 J.
Obr 2
'.
\
\' -,
\
.1\
\
-
.
Zůstaňte sedět, jen vyrovnejte páteř.
Položte dlaně na břicho, s hlubokým
výdechem vtáhněte břicho a přitlačte
je dlaněmi k páteři. Při nádechu tlačte
břichem do dlaní. To opakujte 1 0x po
sobě několikrát za den. Je to cvik. který
můžete cvičit kdykoliv. (Nejde-Ii vám to.
12
přejděte k podkapitole Dýchání. cvik 1 2,
str. 27.)
Tak jste začali aktivovat své břišní svaly.
Možná, že jste se nakonec docela s chutí
zhluboka nadechli a narovnali. Dokonce
máte pocit. že se něco přfjemného
událo. Nedalo to ani tak mnoho práce.
Přitom jste poznali. že takto se dá cvičit
kdykoliv. i když sedíte za volantem a če­
káte na zelenou. Možná máte už i chuť
pokračovat ve cvičení.
Zkuste cvik 2. Jedna dlaň na Mše,
druhá na podbřišku.' s výdechem vta­
hujte celé břicho, pupek i pOdbřišek.
S nádechem je zatlačte do dlani: Jestli
se podbřišek ani nehne. nedivte se. Bývá,
zvláště u starších lidí, velmi ochablý, což
ovlivňuje orgány uložené v něm. Zkoušejte
to znovu. opřete se a vtáhněte větší silou.
abyste břicho skutečně rozhýbali. alespoň
1 0x.
Nyní už možná cítíte. že se tělo i mysl
opravdu oživily a vy máte dokonce chuť se
zvednout a jít něco dělat. Sláva. začali jste
cvičit. Tak pokračujte. Možná. že byste
ještě potřebovali rozhýbat šfji a ramena.
aby vás přestalo bolet i za krkem . (Viz
cviky 21 - 26. 68 - 70, str. 53 a 191·l
Když jste zjistili. že i jednoduché hýbání
břišní stěnou je účinné. najdete si možná
ještě chvilku na cvičení vleže na zádech.
Treba ráno. když ještě ležíte v posteli,
nebo když přijdete z práce a potřebujete
se přeladit. vydechnout'. než se pustíte
do další práce. Pro tyto chvíle najdete
•
POHYB JE LIVOT
vhodné cviky v V. kapitole ,Páteř a její au­
torehabilitace'. Cviky pro zpevnění břicha
si raději vyzkoušejte hned ted.
lenům, v rozsahu 2 cm, aby se trup ne­
zvedal přl1iš vysoko. Hmitejte nejprve
k oběma kolenům, pak k jednomu, dru­
hému a opět k oběma Každou variantu
opakujte 20x. Nevydržíte-Ii to, opakujte
pouze 5x, položte se a uvolněte se hlubo­
kým nádechem a výdechem. Zítra si to
zopakujte 7x. Cvičte každý den a počet
opakování zvyšujte podle toho, jak vaše
svaly zesnn (Obr. a.)
Bude-Ii se vám zdát cvik přniš snadný,
cvičte s rukama v týL Pak cvičte totéž se
zvednutýma nohama položenýma na sto­
ličku nebo s koleny přitaženými k čelu.
Také se zvedejte k jednomu, k druhému
koleni, pak k oběma. Opakujte 50 100x. (Obr. b - d . )
Zpevnite svá břicho
(Obr. 3 a, b, c, d, cvik 3)
Položte se na záda, pokrčte nohy, při­
tlačte bedra do pOdlOžky a dýchejte bři­
chem jako v předchozím cviku (5x). P!ed­
pažte rovnoběžně se stehny, tj. šikmo
vzhúru. Předkloňte mímě hlavu, zaoblete
krční a hrudní páteř tak, aby se ramena
zvedla mírně od podložky. V této poloze
pohybujte horní částr těla směrem ke koObr. 3, cvik 3
b
c
d
,
\
I
I
I
13
AUTOREHABILlTAČNí SESTAVA
Chůze
P
okud nemáme problémy, které by
chůzi ztěžovaly, neuvědomujeme
si, jak chodíme. Je to pohyb plně
automatizovaný. Chůze je nejpřiroze­
nější pohyb, do něhož se zapojuje celé
tělo. Provádíme jej každodenně od ba­
tolecího věku, kdy se tělo vzpřímilo a my
jsme si vytvořili základy svých pohybo­
vých stereotypů. Ty pak vytvářejí způ­
sob chůze a držení těla, které je charak­
teristické pro každého člověka a vyjad­
řuje jeho vnitřní stav. Pevné vzpřímené
držení představuje člověka pevného,
plného sil . Ladnost pohybů vyjadřuje
vnitřní harmonii a pohodu. Pokleslé
držení zvěstuje únavu a tíhu problémů,
které nás sužují.
Obvykle si ani neuvědomujeme, jak ob­
sažným komunikačním prostředkem je vý­
raz našeho těla. Sdělujeme jím mnoho
informací beze slov - gesty, postojem
a pohybem . Např. jsme-Ii schouleni do
sebe - ramena svěšená dopředu, kulatá
záda, břicho a pánev povolené - vnímají
nás ostatní lidé jako uzlfk, v němž je veš­
kerá energie stafena dovnlU (Obr. 4).
Uzlik působí jako něco, co ostatní mijejí
bez povšimnutí, nebo do něho narážejí,
protože z něj necítí snu. Ta je stažena do­
vnitř. Stojíte-Ii takto v obchodě u pultu,
nevnímá vás dostatečně ani prodavačka.
Nedělá to schválně, prostě vás neregis­
truje. Pak nezbývá, než svou snu projevit.
Což v takovém případě uděláme křečovitě
tím, že zvýšíme hlas a svalové napětí.
14
Obr. 4
.
•
,
Okolím je takový projev pocilován jako ne­
přÍjemný, agresivní.
Jsme-Ii pflrozeně vzpffmenl, je
hrudnik otevřený, dobře dýchá a v těle
vše proudí tak, jak má. Tělo Je pln6 sny
a osobnost má výraznější projev, který
vnímá i prodavačka . Rychle a ráda vás
obslouží, nebol ji svou silou pOdněcujete
beze slov. Je-Ii tělo ochablé a vy se je
POHYB JE LIVOT
snažíte za každou cenu napřímit, vytváříte
napětí, které se projeví křečovitým držením
- vystrčením hlavy dopředu či zvětšeným
záklonem, staženými koutky úst, napětím
ve tváři, mračením apOd. Podívejte se, jak
vypadá útočící zv�e. Je připravené ke
skoku a má podobný postoj. Člověku v ta­
kovém postoji se druzí instinktivně vyhýbají,
nebo se také postaví do útočné pozice.
Dokážete-Ii se ve vzpřímení uvolnit,
hlavně otevřít hrudník a spustit ramena
do šířky, dochází k vyladění, které se pro­
jeví nejen uvolněním v ramenou a šiji, ale
i ve tváři a v celkovém výrazu těla. Sna,
kterou z takového těla druzí vnímají, není
agresívní, ale přijemná. Takoví lidé jsou
vyhledávani.
Z toho, co jsme si o vzpřímeném postoji
řekli, je zřejmé, že správné držení těla má
význam nejen pro naše zdraví a kondici,
ale i pro naše uplatnění ve společnosti. To
platí o chůzi, postoji, sedu, prostě o všech
pohybech.
Je-Ii naše tělo v dobré kondici, chodíme
většinou bez obtíží. Ani si neuvědom uObr. 5
těžiitě
-----,1-.
jeme, že pohybujeme zároveň dolními
končetinami, trupem, horními končeti­
nami a hlavou Při každém kroku by se
měla mírně protáčet celá páteř v ladné
souhře všech částí těla
Správná chůze má tyto zásady
- plynulost chůze kterou vytváří
- stejná délka kroků. Nestejnost délky
kroků ovlivňuje rozdnné zatěžování no­
hou vyplývající z nevyvážené svalové
práce celého těla, což ovlivňuje i nestej­
noměrné kladení chodidel od osy
chůze. Stejná délka kroků vytváří
správný rytmus chůze.
- pružná chůze - čímž se odlehčí páteř
a klouby - je třeba správně odvíjet
chodidlo. To znamená nejdříve došláp­
nout na patu a postupně přenášet tě­
žiště dopředu ke špičce. Přitom se pata
odlehčuje, až dojde k úplnému odvinutí
chodidla a noha se špičkou .odrazí'
(Obr. 5).
- Pro ladnou chůzi je důležitým činitelem
pevné držení kolen i chodidel "Aídí­
cím kormidlem" je palec, za kte­
rým se směruje celé tělo. Nasmě­
ruje-li se za ním krok až do konečku
prstce, dochází k zapnutí svalů vytváře­
jících podélnou klenbu chodidla. Odví­
jení kroku od pevné vnitřní strany paty
přes malíkovou hranu zapíná svaly utvá­
řející příčnou klenbu. Aktivním zapojová­
ním palce do chůze až do jeho ko­
nečku, předchází se deformaci pal­
cového kloubu. Mírnou deformaci mů­
žete správným našlapováním napravit
- Při každém kroku koleno směřuje
dopředu a nevytáčí se do stran Tomu
15
AUTOREHABIUTAGNí SESTAVA
napomáhá zpevnění paty při vykročení
Chodidla spočívají pevně na pod-
a směrování kroku za palcem.
1aze.
Objeví-Ii se nějaká. byl
I
zdánlivě malá
Tím
zpevňujete
podélnou
kjenbu.
obtíž na dolních končetinách, např. otla­
3 Přitlačte i malíkové hrany, při
čený palec, puchýř na patě, podvrtnutý
čemž celá chodidla spočívají stále
kotník nebo namožené svaly. naruší se
pevně na pocjlaze
plynulost chůze Protože poraněná část
zpevňujete příčnou klenbu
bolí, převezmou její práci jiné svaly a tím
4
Tímto cvikem
Přitlačte současně paty, palce a ma­
a místní nerovnováha se postupně pro­
tzv. malou
nohu. Celá chodidla stojí pevně
na zemi. Asi zjistíte, že se současně
mítne do pohybu i unavy celého téla.
vyrovnáva tělo. Dovolte mu to a na­
se vytváří svalová nerovnováha. Po určité
době se tyto více zatěžované svaly unaví
U ZávažnějŠíCh problémů, které ztěžují
chůzi, jako je artróza kloubů, bolesti v pá­
teři.
nestejně
dlouhé
dolní končetiny
líkové hrany, vytvořte
rovnejte se
5. Přená§ejte váhu z jedné nohy na
druhou, notly nezvedejte, pouze od­
apod.. S8 pro chůzi odčerpává více ener­
lehčujte. Snažte se, aby chodidlo, na
gie' což zvětšuje únavu a ovlivňuje náladu.
kterém je váha, spočívalo pevně na
Tak si raději hned vyzkoušejte, jak cho­
podložce - pata, palec i malíková
díte Možná zjistíte, že jednou - obvykle
slabší - nohou, děláte krok kratší a poma­
lejší VYSledujte také, jak odvljíte krok a lda
hrana.
6 Postavte se bokem ke zdi či jiné
opoře, které se můžete přidržet Pro­
správné odvíjení chodi­
je těžiště převážně na přední straně cho­
cvičujte
didla nebo je-Ii spíše na vnější straně,
dla,
což přispívá k borcení příčné klenby.
osvojíte. Nespěchejte. Cokoli se učíte,
tak dlouho, až si to dokonale
jde zpočátku pomalu a křečovitě. Vy­
mezte si na trénink čas i určitou trasu,
Nácvik správné chůze
kde můžete chodit pomaleji a přitom
nacvičovat správné držení těla.
1. Postavte se zády ke zdí a opřete se
do pat.
Nezvedejte přitom ani prsty,
Dbejte na to, jak chodíte, sedíte, v ja­
ani palce, ani malíkovou hranu. Celé
kých polohách pracujete. předejdete tak
chodidlo spočívá pevně na podlaze.
chybam, které by každodenním opaková­
2. SpOlu s patami přitlačte do pod­
lahy palce až do konečkO.
16
Celá
ním mOhly přerůst v závažnější obtíže
1\1 se pak špatně odstraňují
POHYB JE LIVOT
Správné držení tela
Hlava je vzpřímená, temeno směřuje
vzhůru .
Brada je nad důlkem mezi klíčními kostmi
a svírá s přední stranou krku téměř
pravý úhel. Snadno toho docníte, zatla­
číte -Ii spodní část šije dozadu.
Uii jsou v úrovni ramen .
Ramena jsou rozložená do stran, spuš­
těná dolů, obě ve stejné výši.
Hrudnfk vypjatý, hrudní kost je více
vpředu než břicho. Prsní bradavky jsou
ve stejné výši.
Lopatky jsou spuštěné dolů, jejich dolní
konce neodstávají od hrudník u a jsou
obě ve stejné výši .
Břicho je oploštělé, zatažené, ale ne
křečovitě.
Bo ky jsou ve stejné výši .
Pánev je podsazená a bederní prohnutí
je pouze mírné.
Dolnf končetiny jsou v kyčlích mírně
vytočené ven, špičky mírně od sebe,
podélná i příčná klenba je správně
vyklenutá, těžiště je uprostřed chodidel
Podíváte-Ii se na sebe do zrcadla
z boku, měli byste rnít v jedné rovině
ucho, rameno, kyčelnf
a vnějif kotnfk (Obr 6)
lehce stažená dopředu . příčná klenba
chodidla se lehce oploštila a těžiště se
přesunulo jen mírně dopředu , pak je to
ještě dobré
Je-Ii však hlava vysunuta dopředu nebo
zakloněná, hrudník plochý nebo vpadlý,
ramena vytažená nahoru a dopředu,
jedno rameno výš , lopatky odstávají, bři­
cho je povolené a vystrčené, bederní za­
křivení zvětšené či oploštělé, jeden bok
vysunutý do strany nahoru, dolní konče­
tiny vtočené dovnitř, klenby chodidla jsou
zborcené, neboť těžiště je na předním
konci chodidla, pak je vaše držení těla
Obr 6
1,
J
J
kloub
Zjistili jste, že tomu tak není? Pokud
máte hlavu jen lehce předsunutou, hrud­
ník lehce oploštělý, břicho zatažené, ale
ne ploché, bederní zakřivení lehce zvět­
šené nebo oploštěné, lopatky jen lehce
odstávají. ramena nepatrně nesouměrná,
(
/
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
špatné (srov. obr. 4). Při zvětšené be­
dernl lordóze se vystavujete zvýšenému
zatěžování a postupnému opotřebovávání
bederní páteře, kyčelních i kolenních klou­
bů a deformaci příčné klenby, kloubů palce
i prstců nohy. Jinak řečeno, připravujete si
podrnínky pro vznik artrózy kloubů dolních
končetin nemluvě o potížích s páteří.
Tady vidíte, jak se na vás podepsala
naše západní civilizace. Není to nic no­
vého. Zakladatelka ženského tělocviku dr.
Bess Mensendiecková počátkem tohoto
století upozorňuje na skutečnost, že ve
starém Řecku se nejen muži, ale ,i dívky
a panny zúčastňovaly tělesných cvičení,
aby si vypěstovaly zdravá těla a v manžel­
ství měly zdravé a silné děti. Cnem tělo­
cviku bylo vypěstování dobrého a pevného
držení těla, volná zevnější slušnost . . .
Dnešní žena učinila konec přirozenému
způsobu chůze. Místo aby počínala krok
kyčlemi, počne jej kolenem Mnohé ženy
si myslí, že kráčejf. ve skutečnosti se
plouží, kolébají, loudají . U žen s tlustým
břichem je vyloučena krásná a zdravá
chůze. U více než 90 % žen je běžná
chůze koleny . . . Ni/Hm nelze docflit ta­
_
. .
.
kového dojmu mladistvosti, jako pruž­
nou, vznosnou, rytmickou chilzl",
Poznatky dr. Mensendieckové Uejíž po­
kračovatelkou u nás byla Hana Vojáčková)
platí dodnes. Ř íká, sice zastaralou češti­
nou, že
,Vyučováním k tomuto cni směřujícímu
naučí se paní. byt byla i starší, znáti jednot1ivé pOhybové složky vlastního svalstva, krok
obstarávajícího, nejprve ku správnému ve­
dení linie v krajině kříže - odtud zvedá
18
stehno . . . Takovou chůzí zpevňuje svalstvo
břišní a nahrazuje i značný počet jiných
zdravotnických příštipkářských snah.'
Špatnou chilzl přicházl svalstvo
břišnl o výcvik, jest ochablé a nepruž­
né, poddává se tlaku útrob, vyklenuje
stěny břišní vpřed, umožňuje tuku volný
přístup a vede k tučnému a visutému bři­
chu. Nasadlme-li prvnl pohyb kroku
do hlubokého svalstva zad a křlte,
posili to slabé svaly takovým zpil­
sobem, jakým nelze toho docflit po­
mocI tádného jiného léčenI, 20 mi­
nut správné dynamické chůze, počínajíc
od kříže a kyčlí, vykoná pro zdraví a krásu
více, nežli dvě hodiny špatné, nerytmické
chůze, při které se šikanují stále nevhodné
skupiny svalové.'
Už tenkrát upozorňovala na nezbytnost
relaxace a na důležitost řízení dechu. Dů­
raz klade na dýchání výhradně nosem, na
akcentování silného výdechu, kterým se
vtahuje, a tudíž posiluje břišní stěna. Dý­
chání se promítá do postavení hrudníku.
'Dokonalost hrudníku je základ krásy.
Přlčinou špatného drhnI hrudnlku je
dýcháni nesprávným výdechem ,
..
Všichni známe rozdn v držení hrudníku
člověka naplněného odvahou nebo bá­
zní. U rozhodného, sebevědomého,
veselého člověka j e hrudnlk vyso­
ký, svalstvo hrudníku je pevně napjato,
dechy jsou dlouhé, hluboké a silné,
U bázlivých, pesimistických, je hrudník
vkleslý, dýchání se děje v menším
rozsahu . Špatné držení hrudníku vychází
nejčastěji ze špatného držení hlavy.
.
_
Nesení hlavy počlná ze stfedu zad
POHYB JE LIVOT
mezi lopatkami. Odtud se také vy­
tváří správné nesení hrudníku. Pak
hrudní kost vystupuje v úhlu mno­
hem odvážnějším vpřed a pomáhá
vytvářeti hrudník jako dóm.·
Vyzkoušejte si tol (Cvik 4)
Vykročte z kyčlí, resp. z kříže.
Abyste si to lépe uvědomili, položte ruce
na hýždě. Zpevněte hýždě a podsadte
pánev vtáhnutím břišních svalů. Trup vy­
rovnejte tak, že se vytáhnete z kyčlí
vzhůru za temenem a vykročte. Pohyb
dolních končetin už nevychází z kolen,
ale z oblasti kříže a kyčli. Máte pocit, jako
byste odlehčili nohy, které si lehce kráčej(
samy? To je zásadní.
Cítíte, jak jste zpevnili spodní část trupu,
přičemž současně povolilO napětí v jeho
hornr části - v ramenou, šiji i v hlavě? Mů­
žete se také lépe nadechnout?
Zkuste ještě vyrovnat hlavu tem,
že vytvoříte vznosný hrudník, jako
chrám pro svůj dech, podle návodu B .
Mensendieckové (Obr. 7, cvik
Zakloňte lehce hlavu a ze středu mezi
lopatkami působte tlakem k hlavě. (Do­
staví se pocit ztuhlé kůže . ) Tento tlak se
šWí po střední čáře šije k hlavě, tlačí hlavu
Obr. 7, cvik 5
zezadu do výše a končí jako tlak za boltci.
Brada se přitom dostává do správného
postavení - nevysunuje se vpřed a svírá
s krkem pravý úhel.
Nyní je hlava správně postavená, hrtan
není stlačen a vaše dvojitá brada zmizela
Chcete-Ii docl1it ještě vznosnějšího držení
hlavy, pokračujte dál v tlaku hlavy do výše,
přes celou kůži hlavy k čelu, až ustane tlak
za boltci i mezi obočím.
Upravili jste si držení hlavy a současně se
přirozeně, bez napětí vyklenul hrudník.
Hrudní kost se vznesla a předsunula. Lo­
patky a ramena se spustily dolů, což umož­
nio dostatečné otevření hrudníku při náde­
chu a stažení při výdechu. Současně se
vám samo vtáhlo břicho l Není to báječné?
Tak ted to natrénujte l Vykročte tak, že
nasadíte první pohyb kroku do hlubokého
svalstva zad a kříže (říkáme tomu vykročit
Z podsazené pánve) Přidejte vznosné ne­
sení hlavy a hrudník u . (Usnadní vám to
kniha položená na temeni.) Takto krá­
čejte zprvu pomalu a trénujte co nejčas­
těji Až se budete cítit v tomto kroku jistí,
zrychlujte chůzi
Je to pro vás nezvyklé drženr? Připa dáte si, jako byste povyrostli? Lépe se
wím dýchá a cítíte se veselejší? Tak je to
správně. Přeji vám mnoho zdaru v procvi­
čování vznosného držení těla a chůze. Za­
jděte také za vaší prodavačkou, ted vás
jistě ráda a s úsměvem obslouží.
Některý ze čtenářů se začal snažit, ale
neví, jak vykročit z bludného kruhu . Jako
bych slyšela: .Jak mám vlastně podsadit
pánev?' Tomu se nejlépe naučíte v sedu
na židli
19
AUTOREHABILlTAČNf S ESTAVA
-
,
,
podsazeni panve
i
(Obr. 8, cvk
Posadte se na židli tak vysokou, abyste
mohli pohodlně položit obě chodidla celou
plochou na podlahu. Opfete se do chodidel
a pfitlačte sedaci hrboly do sedadla židle.
(Nevíte-Ii, kde jsou sedací hrboly, po­
dívejte se na obr. 85b, str 175. Pak za­
su ňte ruce pod hýždě a nahmatejte je na
sp odku pánve . )
Obr. 8
Stáhněte hýtdě k sobě a pf/táhněte
sedacl hrboly směrem k podko/enlm
jsmkám Asi už cítíte, že se pánev pod­
sadila, tj. podsunuli jste její spodní okraj
dopředu a její horní okraj se zasunuL Sou­
časně jste vtáhli břicho a zmírnilo se prohnutí
v bedrech. Opakujte pOdsazováni pánve
a vtahováni bfišnich svalů podpofte vý­
dechem . Až to natrénujete, přidejte
vtáhnutí podbřišku. Pak se celé břicho
vtáhn e nahoru k páteři, viz cviky 1 a 2.
Tento cvik opakujte zpočátku 1 0x, poz­
d ěji třeba 1 00x za den . Po s ilujete tak
20
svaly pánevnfho dna, které jsou seda­
vým způsobem života u mnoha lidí velmi
ochablé, stejně jako svaly hýždové
a břišní Tím odlehčíte nohám a přispějete
k jejich lepšímu prokrvení
Tyto oslabené svaly potřebujete co nej­
rychleji posllit. Tím předejdete obtfžfm
v dolnfch končetinách, zmírníte, nebo
se úplně zbavíte obtíží v kyčlfch a be­
dernf páteři, a poté i v jejích vyšších
partiích. Provádějte proto tento cvik kdy­
koliv, když delší dobu sedíte nebo stojíte,
i při řízení auta či u televize. Nebude vás
bolet v zádech a budete pozorněji řídit
i sledovat zábavný program .
Jestliže jste už objevili princip a pocítili
účinky cviku 6, přejděte na jeho výraznější
variantu, cvik 7.
Sedlte s podsazenou pánvi a s noha­
ma pevně na zemi. Pfedstavte si, te
mezi koleny máte těžký kufr, Je
velmi těžký a vy se ho snažíte pomyslně
zvednout. Opakujete několikrát vždy
s výdechem. Opět jej pomyslně zved­
něte a posuňte několikrát vlevo - vpravo.
Všechny tyto pOhyby provádíte pouze
v představě tak, že vaše chodidla po celý
cvik zůstávají pevně na podložce, přitom
však cítíte, jak se pánevní, hýždové a břišní
svaly zapínají Opakujte 1 Ox až 50x
denně
Tyto cviky m ůžete provádět vždy, když
sedíte, při sledování televize, na poradě
a pod. Uvidíte, že vám to nebude vadit ani
při nejnapínavější detektivce. Naopak, bu­
dete z ní mít větší požitek, nebol i vaše
hlava bude jasnější
POHYB JE LIVOT
Sezení
J
a k jste zjistili, podsazením pánve
správné oolohy se srovná bederní pro·
jsou rozložená do stran, lopatky
spu� těné, paže volně spočfvajf u tě­
la, ruce na stehnech. � fje a hlava
jso u pf/rozeně vzpřímené.
klenutí do normálu a nás:edně se uspo·
Zcela p řirozeně jste se napřímli tak, že
se napřimí celá oáteř, nebol pod·
sunutím jejího spodního konce do
I
POdobné je
se ani nemLJsíte opírat o opěradlo. Sedíte
tornu, zaČnete·li od druhého konce pá·
jako faraon, jako egyptská socha. Jako
teře - od šije. Srovnáte· li d rž en í hlavy
z nich, tak i z vás vyzařuje sOa, nebol vaše
7),
tělo je pevné a může snadno, a plně dý·
řádávají
ostatní části.
a šíje do správné polohy (viz obr
upraví se zakřivení hrudní části páteře do
normálu a následně se srovná bederní
páteř i její spodní konec.
Pracujete·1i
chat
Zkuste si ted, jaký je to rozdO, když se
posadíte
tak,
jak
obvykle
sedáváte.
s oběma konci páteře zároveň, tj s pod·
Zřejmě povolíte dolní končetiny - natáh·
sazením pánve
nete je před sebe, nebo pře hodíte jednu
a
upraveným
držením
hlavy, je efekt výraznější a rychlejší.
přes druhou. Chvlli tak sedte a sledujte,
Při sezení stejně jako př, chůzi, se v dů'
co se změnilo' Jak se vám ted dýchá?
s tabi liz ují
Vralte se do polohy egyptské sochy
sledku správné polohy pánve
nohy. Chodidla by měla pevně spočívat
na podložce Vyzkoušejte
cvik 8)
si to. (Obr 9,
a znovu oba sedy porovnejte
Obr
9
Posadte se na židli tak vysokou, abyste
mohli pohodlně položit obě chodidla celou
plochou na pOdlahu Pak lohce přitlačte
obě chodidla do podložky a udělejte .ma·
lou nohu', to znamená stá,fJněte prsty
a
patu k sobě. Tm
i
chodidla tak, že je budete moci snadněji
Na podložce pevně spočívá
pata, palec a malíková hrana, tedy celý
trojúhelník chodídla Jakmile se do
něj opřete, už vás to nutí upravit sezení
lak, aby se tělo mohlo vzpříMit. Lýtka
svíraj' pravý úhel s chodídly a steh­
ny, stehna svírají pravý úhel s tru­
pem Pánev je podsazená, ramena
zpevnit
( r--·-....)
,
21
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Dojdete k velmi důležitému zjištění, že
opření do chodidel, zpevní dolní
končetiny, podsadí se pánev, zpev­
ní se břišní stěna, vyrovná se páteř
i hlava. Stejné tak je tomu i při chůzi.
Postavíte-Ii se takto pevně na vlastní
nohy, budete mít pevné nejen celé tělo,
ale i ducha
V průběhu dne prosedíme značnou
dobu při různých pracích, při učení,
čtení, sledování televize, v přátelských
rozhovorech apod. Asi vás ani nena­
padlo, že i tuto dobu je možné vhodně
využít- ke cvičení. Budete-Ii sedět v pozi­
cích, které protahují a posilují určité sva­
lové skupiny, uvolňují klouby a vzpřimují
páteř, můžete současně provádět velmi
účinná cvičení.
V našem podnebí jsme zvyklí sedět na
židlích, kde nohy většinou pasivně visí
a špatně se prokrvujf. V teplejších krajích
sedávají lidé častěji na zemi. Zkuste také,
je-Ii teplo, posadit se na zem anebo na
gauč v některém z následujících sedů.
1.
"Turecký" sed skřižmo
(Obr. 10 a, b, cvik 9)
Posaďte se s nohama překřfženýma
v kotnfcích. Je-Ii to snadné, zasuňte cho­
didlo jedné nohy hluboko pod stehno
druhé nohy Podsadte pánev, vyrovnejte
páteř, ruce položte volně na stehna, do
klína, či na kolena. Tím jste vytvořili z na­
hou a pánve pevnou základnu pro
tě/o, které má chuť být vzpřímené, hrud­
ník a břicho mohou volně dýchal. Zpevňu­
jete tak pánevní, hýždové, zádové a břišní
svaly, nohy se lépe prokrvují, proteplují.
Po čase nohy vystřídejte.
Domníváte se, že toto sezení není pro
vás, protože je nepohodlné a cítíte pnutí
v bedrech? Zkuste to ještě jednou tak, že
podsunete pod hýždě podložku (několi­
krát složenou přikrývku, tvrdší polštář
nebo stoličku) Můžete se také opřít zády
o stěnu. Podařilo se? To je výborné. Tato
pOdpůrná opatření jsou dočasná. Při čas­
tějším provádění je zanedlouho budete
moci omezit a za čas už je nebudete
Obr. 1 0
b
22
POHYB JE LIVOT
potřebovat Neboť častým sezením v této
pOloze si protáhnete zkrácené svaly v tří­
slech a v bedrech, tím se zvětší pohybli­
vost kyčlí a budete moci pOložít kolena na
podložku (viz obr. 10 bl Pak už vás ne­
bude trápit napětí a bolest v bedrech,
2.
Sed na patách
(Obr 1 1 a, b, cvik 1 0)
Klekněte si a posadte se na chodidla,
V tomto sedu lépe podsadíte pánev
a udržíte vzpřímenou páteř Daří-Ii se vám
tento sed, přisuňte chodidla a paty co nej­
blíže k sobě (ne však křečovitě) a posadte
se na paty. Nejde-Ii to, vytočte paty do stran
a sedněte si mezi ně, Nárty dolehnou na
podložku, prsty směřuji dozadu nebo
k sobě,
Cítíte-Ii přlliš velký tah v nártech, stočte
si pod ně ručník , přikrývku či polštářek
a postupem času jejich výšku snižujte
Při větších obtížích se raději posadte na
nízkou stoličku a chodidla zasuňte pod
ni. Po čase přejděte na nižší podložku
Cítíte-Ii napětí v bedrech, zasuňte mezi
hýždě a paty polštářek
Tento sed má velmi příznivé ú činky na
dolní končetiny - uvolňuje kolena a kot­
níky' protahuje nárty a stehna, takže bu­
dete-Ii ho častěji opakovat, vaše nohy
zeštíhlí. Tlak proti pánevnímu dnu příznivě
ovlivňuje oblast vyměšování Podsazení
pánve vyrovnává páteř, umožňuje správné
dýChání a dobré trávení. Je proto vhodné
jej trénovat, i když zpOČátku je cítit tah
v nártech ,
3 . Sed s jednou nohou
Obr 1 1
pokrčenou
a
(Obr 12, cvik 1 1 )
Sed přednožmo; pokrčte jednu nohu,
chodidlo opřete o podložku, Oběma
Obr 1 2
,-
b
23
AUTOREHA81L1TAČNf SESTAVA
rukama obejměte koleno a přitáhněte
k němu hrudnlk Páteř se vyrovná, Dru­
hou nohu můžete také pokrčit a koleno
položit vnějšf stranou na podložku, V této
poloze hrudmk volně dýchá, účinky jsou
obdobné jako u předchozi'ho cviku, lépe
se protahuj( zkrácené svaly v bedrech,
Střfdejte nohy, a nepřepfnejte úsi/f vy­
držet v sedu'
Různé sedy tohoto typu jsou dobrým
cvičebním prvkem , Po čase si ani neuvě­
domíte, že cvičíte Sedíte-Ii na patách
nebo se zkříženýma nohama, můžete pfl­
spět k vyvafovánf organismu i jem-
24
ným kývánfm z jedné strany na dru­
hou nebo zezadu dopfedu.
Další varianty sedů najdete v harmoni­
zační sestavě (str, 1 1 7). Můžeme-Ii vám
doporučit, ušáky a pohodlná křesla, kde
zádové a další svaly povolují, používejte
pouze k odpočinku, Raději si na sezení
najděte vhodné místo na gauči nebo na
zemi, kde můžete střídat různé druhy
sedů se vzpřímenou páteří a sami si vy.
mýšlet jejich varianty, Budete-Ii takto se·
dět při sledování televize, budete mít do·
brý pocit, že lépe využíváte čas,
Přejeme vám přijemné posezení
POHYB JE 21VOT
Dýchání
P
ři procvičování správného držení nismus zbavuje. Správné dýchání pozi­
těla, chůze a sezení jste si možná tivně ovlivňuje všechny funkce - krevd
všimli, jak držení těla oVlivňuje prů­ oběh, trávení. zažívání, svalovou a mozko­
běh dýChání. Jakmile se tělo - přiro­ vou činnost. Při nesprávném dýchání je
zeně, ne křečovitě - naořímí, hrudník organismus špatně vyživován i špatně
i bránice se mohou rozvinout k plnému čistěn a jeho funkce se zpomalují. Vznikají
aýchání.
obtíže jako únava, nespavost, nechuten­
Není proto divu, že při převážně seda­ ství, špatné trávení, metabolické poruchy
vém způsobu života téměř 80 % populace a další.
nesprávně dýchá Vyzkoušejte si to sami.
Při správném dýchání je organismus vy­
Posadte se ke stolu a předkloňte se nad váženější. Zlepšuje se mozková činnost
něj , jako když na něm píšete Změnilo se a spolu s tím i soustředěnost, pozor­
vaše dýchání? Jakmile jste se naklonili nost, zlepšují se reakce, neboť nervová
nad stůl, stáhlo se břicho, takže bránice soustava je schopna lépe zpracovávat
se nemůže volně pohybovat a pohyb nejrůznější pOdněty jako celek. Správné
spodních žeber je omezen . Pohyblivá zů­ dýchání dodává tělu energii, ale také je
stala pouze horní část hrudnlku . Dýchání zklidňuje a vyladuje . Proto také pOdporuje
je tedy nedostatečné a namáhavé. V ta­ dobrý spánek
Protože všechny funkce organismu
kové poloze mnozí pracují po celý den,
tak sedí také mnoho dětí ve školách . Vzni­ a všechny naše prožitky jsou spojeny
ké napětí se každý samozřejmě snaží s dechem, můžeme jeho prostřednictvím
nějak uvolnit, např tím, že natáhne nohy, na ně působit a ovlivňovat i svůj psychický
čímž pánev i páteř ztrácí oporu, hlava stav. Při cvičení, spojíme-Ii ho se správ­
a ramena padají dopředu , v šiji a rame­ ným dýcháním, dosahujeme lepšlh o
nech se vytváří trvalé napětí. Jak se vám účinku. Proto stojí za to věnovat pozor­
dýchá v této pozici?
nost svému dýChání a naučit se je
Dech je zdrojem života pro každou správně rozvÍJet
buňku, každý orgán. Dechem život za­
číná a končí. Bez jídla vydržíme mnoho
dnů, bez pití několik hodin , bez dechu
Jak správně dýchlI
jen několik minut. Proto je pro život důle­
žitější než jídlo.
Vzduch, který vdechujeme, je zdrojem
Především budeme nadechovat i vy­
kysllku Vzduch, který vydechujeme, ob­ dechovat nosem. Nosní sliznice je
sahuje odpadové látky, kterých se orga- účinný filtr, který zachYCUje nečistoty
25
AU TOREHABILlTAčNr SESTAVA
z ovzduší a ničí mikroby. Při výdechu se
nečistoty odstraňují a sliznice se prohřívá
se
otepluje
Nadechovaný vzduch
a zvlhčuje. Průchod vzduchu nosem také
aktivuje nervová zakončení v nosní dutině,
odkud jsou dýcháním podněcovány další
orgány. Proto, pOkud můžete, dýchejte
noseml
Plíce JSou pasivní orgán, jejich roztaho­
vání a smršťování obstarávají okolní svaly.
Jsou to svaly hrudníku, ale i břišní, zá­
dové, šíjové a další Na obrázku 1 3 vi­
díme, že plíce vypadají jako gotické okno
- nahoře zúžené, dole široké . Pod plícemi
je uložen hlavní dýchací sval, brá­
nice, která odděluje hrudní dutinu od
břišní Bránice se pohybuje jako píst
ve válci - při nádechu dolů , při výdechu
nahoru . Při nádechovém proklenutí brá­
nice dolů, se zvětší dutina hrudní a plíce
se rozepnou - především jejich spOdní, tj .
nejŠirší část (obr 1 3 al Zpětným pohy­
bem se bránice vyklene nahoru, čímž
hrudník zmenší objem , plíce se smrští
a odkysličený vzduch se vytlačí z plic
(obr. 1 3 bl Tak se bránice svým pohybem
podílí na 40-50 % vitální kapacity plic.
Pohybem bránice se střídá tlak a pod­
tlak také v břišní dutině. V pravidelném
dechovém rytmu provádí b ránice tlako­
vou masáž orgánů, které jsou uložené
pod a nad ní - hlavně střev, žaludku, ja­
ter' žlučníku, ledvin i srdce, které tak pod·
něcuje k činnosti. Pohyb bránice pll­
sobí jako pumpa. Proto se nazývá
druhým srdcem, nebo! svým pOhybem
ovlivňuje krevní a lymfatický oběh, hlavně
návrat tekutin ze spodních partií těla, tedy
26
i kNe ze žilního oběhu. Tak OŽivuje orgány
v celé spodní polovině těla včetně dolních
končetin . Z tohoto důvodu je brániční dý­
chání důležité i pro ty, kdo trpí křečovými
žílami .
Při nedostatečném pohybu brá­
nice je tělo ochuzováno o tuto tlakovou
masáž útrobních orgánů. Ochabuje také
pohyb střev, což přispívá k zácpě.
Na pOhyb bránice reagují okolní svaly,
zvláště břišní a zádové v bederní a křížové
oblasti . SpOlu s nimi vytváří bránice svým
pohybem oporu pro bederní páteř, působí
na správné postavení pánve a bederní pá­
teře, a tím i na vzpřímené držení těla.
Bránice také citlivě reaguje na citové
podněty - při stresu, strachu a podob·
ných podnětech se stahuje, a tím přímo
ovlivňuje dýChání a další funkce. Nau­
číme-Ii se dobře bráničnímu dý­
chání, mOžeme j e používat jako
Obr. 1 3 a, b .
POHYB JE L'IVOT
lék proti strachu a úzkosti. A to tak
jednoduchým způsobem, jakým je přiro­
zené správné dýchání.
Rozlišujeme tři druhy dýchánf:
- dolní neboli břišní, tj brániční,
- střední neboli hrudní,
- horní neboli podklíčkové .
Dolní neboli břišní (bránlčnO dýChání
Na tomto druhu dýChání se podni
především bránice - hlavní dýChací sval
- dále svalstvo břišní, zádové a svalstvo
pánevního dna. Proklenutím bránice při
nádechu dojde k tlaku na břišní orgány,
tím i k mírnému vyklenutí břišní stěny (viz
obr. 1 3) Přitom však břišní svaly nepovolí,
jen se mírně vyklenou ven. Současně se
zpevní a mírně vyrovná bederní páteř Při
výdechu zpevní a vtáhnou břišní stěnu
k páteři, a tak napomohou zpětnému po­
hybu bránice vzhůru
Aby mohla bránice takto pracovat, je
třeba, aby měla prostor k pohybu. To zna­
mená, že břicho v oblasti pupku nemá být
trvale stažené. Má být pevné, ale pružné
Vyzkoušejte si sami, jak na tom jste.
Posadte se rovně na židli s chodidly
pevně na podložce, položte si dlaně na
břicho a sledujte jeho pOhyb při nádechu
a výdechu Co jste zjistli? Opřelo se vaše
břicho lehce proti dlaním při nádechu
a s výdechem se vtáhlo? Mnoho lidí dý­
chá obráceně - s nádechem vtahují bři­
cho a tak se jejich bránice nemůže volně
pohybovat Tím si také vytváří stálé napětí
v oblasti žaludku, v hrudní krajině, v rame­
nou a šÍji i v hlavě
Patříte-Ii mezi ně, položte se pohodlně
na břicho, zavřete oči a sledujte, jak se
vaše břicho s každým nádechem op(rá
do podložky. Jde to samo, vaše bránice
se uml sama s nádechem vyklenout, pro­
tože v této poloze se může volně pohybo­
vat.
Břišnrmu dýchánr se nejlépe nau­
črte vide na zádech. (Obr. 1 4 a, b,
cvik 12.) Pokrčte nohy, chodidla opřete
o podložku, vyrovnejte bedern( páteř.
Dlaně položte na břicho, volně dýchejte
a opět sledujte, co se děje pod rukama
při nádechu a při výdechu. Při nádechu
stoupá pod rukama tlak, břicho se lehce
vyklenuje dopředu i do stran. Při výdechu
břicho klesá a napět( se ztrácf
Obr 1 4 a, b, cvik 1 2
a
b
�.
" .
-
,
27
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Totéž pak zkuste ve vzpřfrnenérn sedu,
kdy je hrudmk otevřený a břicho je volné.
Několikrát dúkladně vydechněte a při­
tom se mlrně pfedkloňte. Zjistfte, že
jste na konci výdechu automaticky vtáhli
břicho, abyste vypustili maximáln( množ­
stVl vzduchu a mohli se předklonit.
S nádechem se vzpf/mujete a bránice
se sama protlačuje dOlú, č(mž se břicho
automaticky mfrně vyklene. Několikrát opa­
kujte. Narovnejte se a vaše břicho se už
samovolně správně nadechne. Nedař( se
to? Krátce zadržte dech po výdechu
a pak ucftrte, jak se břišní dýcháni samo
spustilo.
Jestliže vás bf/cho j8ltt neposlou­
chá, znamená to, že při nádechu stále
vtahujete bficho dovnitř. Zvedáte žebra,
nadechujete homím hrudníkem. Pomozte
mu tlakem rukou. Pf/ výdechu st/a�te
bf/cho k pátef/, zadržte dech a až ucf­
fi1e potřebu se nadechnout, tNolněte ráz­
ně ruce. Břicho se samo vyklene. Opa­
kujte 5 - 1 0x a prohlubujte výdechovou
i nádechovou fázi.
Kdyby se vám zpočátku zamotala hlava
v důsledku zvýšeného okysličení. na které
tělo není zvyklé, ustaňte na chvfli, před­
kloňte se (vleže na zádech zvedněte
nohy) a pak to zkuste znovu . Po několika
dnech si tělo zvykne.
Až se vám to podaří, snažte se praci/o­
vat pohyby břicha bez přiložení rukou .
Postupně byste měli docflit pohodlného
a plynulého dechu, při němž se břicho
pomalu naplňuje k pupku, d o stran i do
zad, jako míč (viz obr. 1 4 c - eJ Břišní
svaly jsou pružné - nikoliv stažené , záda
28
Obr. 14 c, d, e
c
d
e
jsou volná, žebra se téměř nepohybují.
K tomu je však třeba vytvořit podmínky,
aby břicho nebylo stažené gumou či pá­
skem ; proto by denní i nočn( oděv měl být
v pase dostatečně volný.
Jakmile se vám pOdařilo nalézt břišní
dech, vracejte se k němu několikrát za
den. Kaldým nádechem se opfrejte
do své bedernf páteře a břicho se
samovolně vyklene - v sedě, ve stoje,
při chůzi, až se stane trvalou součástí
vašeho dýchání. Břišní dýchání můžete
podpořit mudrou rukou viz obr. 1 4 e.
-
AUTOREHABILlTAČN( SESTAVA
Střední neboli hrudní dýchání
Až se naučíte břišnímu dechu, můžete
postoupit k hrudnímu Zde se roztahují
žebra, především do stran. (Obr. 1 5 a, b,
c, cvik 1 3)
Posadte se na židli nebo do jiného sedu
se vzpřímenou páteří, několikrát vydatně
vydechněte a vtáhněte břišní svaly Tím
omez/le břišní dýchání. Dlaně pOlož1e na
dolní žebra a sledujte, jak se pf{ náde­
chu žebra roztahují a s výdechem se
stahují k sobě
Abyste zvětšili rozsah pOhybu hrudmku,
pf{ výdechu stlačte si/ou rukama
hrudnlk ze stran, pf{ nádechu se jej
dechem snaž1e rozevflt proti odporu
rukou. Pak ruce povolte a hrudn/k se
plně otevře. K prohloubení hrudmho dý·
chání použijte mudru ruky - viz obr. 1 5 c.
Hornf neboli podklfCkové dýchánf
Obr. 1 5 a, b, c.
a
b
c
Obr. 1 6 a
Obsah horních částí plic je nejmenší.
Kdo dýchá převážně touto částí, má
krátký a rychlý dech jako při nedostatku
vzduchu.
Při nácviku podklíčkového dýctlání se
zvedají hlavně horní žebra a klíčky, břicho
a spodní žebra se pohybu téměř neú'
častní. (Obr. 1 6 a, cvik 1 4)
Posadte se jako u předchoz/ho cviku,
zhluboka vydechněte 8 vtáhněte
břicho jako u hrudmho dýchání. Ruce
položte na hrudmk pod kllčnl kosti
29
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
a nadechujte pod ně. Sledujte, jak se
pod nimi zvětšuje napětí, rozev/rě se
a m/rně zvedá hrudn/k, aniž by se
zvedala ramena. Při výdechu hrud­
nik klesá. K prohloubení podklíčkového
dýchání napomáhá mudra ruky - viz obr.
1 6 b.
Až se naučíte všechny tři jednotlivé fáze
dýchání, spojte je do jednoho plného de­
chu , v němž budete přecházet plynule
z jedné fáze do druhé.
si to ověříte, zaujmete-Ii každou rukou
jinou mudru, např jednou dle obr. 1 4 e
a druhou 1 6 b. Používání těchto muder
je vhodné např. u pooperačních stavů
plic, u astmatiků, kardiaků , při opresích
na hrudi S pomocí muder se každému
lépe a snadněji dýchá.
Pllý dech
(obr. 1 7 a, cvik 1 5)
Mudry - Polohy rukou
(viZ obr 1 4 až 1 6)
Jednotlivé typy dýchání můžeme také
ovlivnit polohami rukou . K bflinfmu dý­
chánr náleží spojení ukazováčku a palce
v kroužek, ostatní prsty jsou natažené
(obr 1 4 e) . Pro hrudnf dýchánf palec
s ukazováčkem tvoří kroužek, ostatní
prsty jsou volně sbalené (obr 1 5 c). Pro
podklfčkové je palec sbalený v dlani
a překrytý prsty do pěsti (obr. 1 6 b).
Každá ruka ovlivňuje dýchání na své
straně
Vyzkoušejte si jednotlivé varianty. Po­
ložte ruce na stehna dlaněmi vzhůru
a střídavě měňte polohy rukou; přitom
sledujte kde vám to více dýchá. Nejlépe
Obr. 1 6 b
30
Zde propOjíme to, co jsme se už naučili
v jednotlivých typech dýchání. Položte
jednu dlaň na bedra, druhou do středu
hrudi. Nadechujte se pod dlaň do be­
der a pokračujte Y nádechu směrem
proti hrudnf kosti pod druhou dlaň viz schéma na obr 1 7 a. Až se to poda­
ří, pOkračujte bez pomoci rukou.
Obr. 1 7 a
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Při plném výdechu se hrudník
oploští tím , že žebra klesají dolů Sou­
časně se ramena rozloží do stran a uvolní
se spolu s lopatkami spuštěním dolů.
Hrudní kost však zůstává stále nahoře,
čímž se zpevní břicho, které se samo
vtáhne. K lepšímu rozložení uvolněných
ramen a vznosnosti hrudníku pomůže,
zatlačíte-Ii přechod �íje a ramen
vzad. Tím se šÍje a hlava vytáhnou
vzhůru za temenem a držení celého těla
se přirozeně vyrovná viz obr. 6, str. 1 7.
Při nácviku takto prováděného plného
dýchání jistě zanedlouho pocítíte jak se brá­
nice proklenula dolů ve své nejširší zadní
části. Tím se odlehčuje a vyrovnává be­
derní páteř, žebra se více rozevírají a hrud­
ník se vznosně vyklene vzhůru a vpřed.
Po chvni se vám jistě podaří nalézt
v sobě mohutný prostor naplňovaný
plným dechem, který vytváří vnitřní oporu
nejen pro vzpřímené držení těla, ale i pro
Plný dech
váš vnitřní - psychický stav
neznamená hluboké dýchání, ale klidný
mírný vnitřní dech, kterým se můžete na­
učit dýchát stále.
Následujícím cvikem můžete usnadnit
plné dýchání
Vleže na zádech se uvolněte, nohy
mrmě od sebe, paže volně vedle těla,
dlaně směřuj( vzhůru, dýchejte nosem.
Zhluboka vydechněte, abyste se mohli
dobře nadechnout.
S nádechem sunete paže po pod­
ložce obloukem do upažení, pOkračujete
až do vzpažení Sledujte, jak v souladu
s pohybem pažf se plynule nadechujete
bránicf do beder a celého břicha, dech
přecházf plynule do střednfho a hormllo
hrudnlku. S výdechem vracejte paže
zpět do pfipažení Současně stahujete
břicho, střednf a hamr hrudmk.
Tento cvik můžete cvičit také v sedě a ve
stoje.
Pravidelným každodenním dechovým
cvičením byste po několika týdnech měli
docmt správného plného dýchání Má pro­
bíhat jako plynulá dechová vlna s náde­
chem z beder přes hrudník pod klíční
kosti, s výdechem z beder stejným postu­
pem zpět Tato dechová vlna by měla být
patrná v celkovém pOhybu a v držení pá­
teře. Jejím správným vedením je možno
uvolnit páteř od blokád, tedy i od bolesti.
Podařilo-Ii se vám při tomto dýchání na­
jít vnitřní oporu v prostoru mezi bederní
páteří a středem hrudní kosti, pravděpo­
dobně zanedlouho pocítíte, že jste vzpří­
menější a z vašeho hrudníku se stal
vznosný chrám pro váš dech (viz str
18). Zřejmě se vám nejen lépe dýchá,
možná cítíte i přÍjemné vnitřní uspokojení,
osovobození či dokonce radost uvnitř
svého hrudníku
Motné chyby:
- po nádechu do břicha stáhnete
břicho a přestanete nadechovat
v domnění, že se vzduch protlačí do
horních částí plic. Ve skutečnosti to
brání vniknutí dalšího vzduchu do hrud­
níku . Dbejte na to, aby břicho zůstalo
stále pružné a mírně vyklenuté;
- přebývá vám vzduch a zvyšuje
nepříjemně tlak v hlavě. Přl1iš mys31
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
líte na správné provedení nádechu
a zan edbáváte plynulý plný výdech ,
čímž přetrvává napétí v horní části
plic. Hluboce vydechněte a vraťte se
znovu k procvičování břišn lho dechu;
- nedostává se vzduchu. Podcenili
jste postupný nácvik Snažíte se přmš
usilovně plně nadechnout, tím vytváříte
napětí a zapomínáte plynule dýchat
Vraťte se k samostatnému nácviku jed­
notlivých fází, a nebo p řejděte rovnou
k nacvičování plneho dechu Buďte trpě­
liví a n e spěchejte na výsledky. Zvláště pro­
cvičujte břišní dech do beder, až se stane
nenásilným
Vhodným cvikem k provádění plného
dechu a zpružnění celé páteře je tzv.
Tygří dýchání
(Obr 1 7 b,
c, cVik
1 6)
Vzpor klečmo, dlaně se opíraji o pod­
ložku V úrovni ramen, lokty natažené.
S výdechem tlačite pupek k páteři a tim
vyhrblte bedemi a hrudní páteř. Současně
předkloňte hlavu a podsad(e pánev, jako
byste se chtěli pOdívat na svou kostrč
S nádechem prohněte opačně páteř
tak, že dechem tlačíte pupek směrem
k podložce a zaklánite hlavu.
Tímto cvikem nacvičujete správný pOhyb
břišní stěny při nádechu a výdechu a sou­
časně pomáháte zpružnit páteř a hrudník.
Až se vám podaří nacvičit plný dech,
vracejte se k němu několikrát za den kde32
Obr 1 7 b, C
b
c
•
,
koliv, kde je čistší vzduch. Tak obohatíte
svou krev o potřebný kyslík, přispějete
k lepší látkové výměně a budete mít více
sil Je dobré se takto rozdýchat hlavně
ráno po probuzení, před jídlem, či před
jakoukoliv důl ežitější činností, abyste vy­
rovnali svůj vegetativní nervový sy­
stém ,získali dostatečný klid, sflu a s nimi
i vnitřní jistotu a sebedůvěru .
Správnému dýchání se mohou naučit
i lidé méně pOhybliví či zcela imobilní.
Hlavně břišním dýcháním si mohou dopo­
moci ke Zlepšení některých výše uvede­
ných tělesných i duševních funkcí.
Proto nezapomeňte dýchat bránici
do zad a celým hrudnikem!
POHYB JE L:IVOT
Jak čelil únavě a bolesti
P
ři nácviku břišnlh o dýchání jsme
zjistili, že někteří lidé mají trvale
stažené břicho, hlavně v oblasti
kolem žaludku. Toto stažení omezuje
nejen volný pOhyb bránice a tím i dý­
chání, ale také proudění krve a lymfy,
což nepříznivě ovlivňuje celkovou kon­
dici. Víme už, jak se na této chybě po­
depisuje sedavý způsob života, neuvě­
domujeme si však, že s tím také souvisí
nedostatek naší energie, tj . únava.
Ke stažení oblasti kolem žaludku význam­
ně přispívají stresové situace. Zkuste si to
sami: Vzpomeňte si na něco hodně nepří­
jemného, na něco, z čeho máte strach! Co
se stalo? Máte tendenci stáhnout se do
uzlíku, jehož středem je žaludek. Když jej
po takovém silném, nepřljemném či ohrožu­
jícím zážitku neuvolníte, zůstává stažený
a stahuje k sobě celé tělo.
Přemíra InlormBef, stres
Dokud neuvolníme zvýšené napětí ve
svalech či vnitřních orgánech, těžko uvol­
níme mysl. O zvýšeném napětí vysl1ají
svaly stále zprávy do míchy a mozku,
a tak jej neustále pOdněcují. Neustávající
dráždění nervové soustavy se promítá do
duševní činnosti - do myšlení, cítění
a chování. Je-Ii dráždění přl1iš intenzivní,
vybijí se nadbytečnou aktivitou - přl1išným
mluvením, pobíháním, vztekáním se, kři-
kem - pOdle míry napětí. Současně jsme
bombardováni neustálými podněty přichá­
zejícími zvnějšku - zvuky, slovem, hlukem,
zrakovými podněty. obrazy, reklamou ,
chováním lidí atd. O všech podnětech
předává nervový systém zprávy do cen­
tra. Mnohdy je těchto pOdnětů nad míru
- nad naše možnosti. Ř íká se tomu pře­
míra informacf.
Nemožnost pojmout více informací,
není způsobena omezenou kapacitou
mozku . Ta je velká až dost a obvykle není
ani dostatečně využita. Omezení našich
možnosti způsobují podmínky, které
svému organismu vytváříme Nervový sy­
stém si informace vybírá , třídí je a ukládá
do různých úrovní paměti . Aby je mohl
správně vytřídit a uložit, musí mít k tomu
např. dostatek spánku li klidu pro přípravu
na spánek) . v němž tato uspořádávací
činnost probíhá. Podle akupresury je pro
tento účel nejvhOdnější doba od 2 1 hod . ,
kdy převládá funkce neurohumorální (viz
kap. Akupresura, str. 6 7) .
Prostě, p o celodenní námaze potřebu­
jeme kvalitní odpočinek. I po větší krátko­
dobé námaze je nezbytné uvolnění. Stří­
dáním aktivity a uvolnění je ovlivňována
míra i kvalita naší výkonnosti, v jejímž
rámci je pak organismus schopen reago­
vat na druhy a míru podnětů.
Je-Ii podnětů přl1iš mnoho, jsou-Ii přl1iš
silné, nebo se přl1iš dotýkají našich citli­
vých míst, stávají se příčinou přetížení,
z něhož vznikají poruchy.
33
AUTOREHABILlTAČN( SESTAVA
Zátěží, stresem, rozumíme stav, kdy už
byla překročena únosná míra, která je
u každého jednotlivce jiná, nebo kdy do­
chází k ohrožení organismu. V takovém
případě si tělo vytváří obranu proti ohro­
žení - začne mobilizovat své sny' Je to
stav pohotovosti k obraně, k boji. Stáhne
se oblast kolem žaludku, aby odtud - ze
své energetické baterie - mohlo tělo čer­
pat větší množství sny potřebné pro boj.
Svalstvo celého těla se stáhne jako ke
skoku V tomto postavení jsou téměř vše­
chny svaly v pOhotovostním napětí
Srdeční činnost, krevní oběh, dech i me­
tabolické procesy se zrychlují, aby vybu­
dily dostatek energie. Zvyšuje se aktivita
nadledvinek, které produkují protistre­
sové hormony, zejména adrenalin. který
se podOí na vytváření stavu pohotovosti
k obraně.
Když se po odeznění stresové situace
toto pohotovostní napětí nevybije. nebo
nedojde k jeho uvolnění. tzn. když tělo
nedostane přnežitost k fyzické akci. do­
chází k hromadění těchto látek a hor­
monů. k poškozování cév (nejprve funkč­
ním u . později organickému) a následně
i ostatních orgánů . Přetrvávající napětí
v oblasti žaludku Zhoršuje proces trávení
a snižuje schopnost vstřebávání důleži­
tých vitamínů a minerálů . Tím se omezuje
výŽiva orgánů. prOhlubuje se dále stre­
sová situace v organismu. vyčerpávají se
nadledvinky atd. Tento začarovaný kruh
se nazývá Chronický stresový synd­
rom se somatickými dOsledky.
Dochází-Ii k takové zátěži občas
a v únosné míře. je to pro organismus
34
docela dobré Učí se překonávat zvýše­
nou zátěž a zároveň provede jakýsi gene­
rální úklid zvýšeným rozprouděním krve.
Je však důležité. aby poté. kdy zátěž
úspěšně překoná. se mohl vrátit do rela­
tivně vyrovnaného stavu. Náš organismus
je nadán báječnou schopností vyvažovat
své funkce. to znamená vyrovnávat se
s podněty. které jej zatěžují Je-Ii však zá­
těž neúměrná. nebo opakuje -Ii se přl1iš
často. či dlouho přetrvává a nedochází-Ii
k jejímu úspěšnému překonání. nedojde
k dostatečnému přeladění Připravenost
čelit ohrožení v organismu přetrvává jako
vnitřní napětí. což se projeví v činnosti
jednotlivých orgánů. Z toho pak vznikají
poruchy projevující se nejen v nervové
soustavě. krevním oběhu. dýchacím a trá­
vicím ústrojí. ale i v pohlavních orgánech.
jestliže jejich funkce s daným problémem
souvisí. jakož i v dalších ústrojích
Jak můžeme pomoci našemu orga­
nismu lépe zvládnout takové situace.
jichž je v našem životě přemíra? Napřlklad
dostatečně intenzivním pohybem. Roz­
proudit tělo a tak mu umožnit. aby se
zrychleným oběhem tekutin z těla odpla­
vily látky. které se vytvořily obrannou
reakcí. Zvýšíme-Ii po stresové situaci fy­
zický výkon . nastává uvolnění. Často to
děláme pouze tím. že křičíme. nebo mlá­
tíme věcmi . Jsou i kultivovanější zpŮSOby
jak si toto napětí odreagoval. Např. naští­
pat dříví. vydrhnout podlahu. pořádně si
zaběhat. dopřát si vydatnou túru. zapla­
vat si. anebo alespoň rozproudit energii
hlubokým dýCháním. tj rozhýbáním brá­
nice a celého hrudníku. čímž uvolníme
POHYB JE LIVOT
stažení v oblasti žaludku, hrudníku, šÍje
a ramen.
Takové , vyprání' působí dobre i na du­
ševní přeladění. Také je třeba dopřát si
opravdu kvalitní odpočinek. Kdybychom
chtěli jedno přetažení likvidovat jiným,
např. přemírou činnosti, pak bychom se
nedobrali požadovaného účinku.
SIH�'lf IkUIIl, I kll�1
Chcete-Ii zvýšit výkonnost svého orga­
nismu, je trebat dbát na důležitou dko­
nltost. která je vlastni viem přírodním,
tj. pflrozeným dijOm, tedy i tělesným
a psychickým. Neprobfhajl nepfetr­
liti, Vidy se stffdé fáze aktivace
s fllzl uvolninl. To proto, že činností
se energie spotřebovává a je třeba ji do­
plnit. To se děje ve fázi klidu, především
v nočním spánku, při němž se získává
energie ze zásob, orgánů a míst, kde je
uskladněna.
Po náročné práci je vhodné přeladění
na jiný druh činnosti. Byla-Ii vyčerpávající
např. intenzivní duševní činnost, přela­
díme se na fyzickou, nebo na jiný druh
duševní činnosti; např. z počítání, které
je logickou činností, na činnost umělec­
kou, citově prožívanou, např. zpěv. Tak
uvolňujeme jednu část mozku, která se
zabývala počítáním, a zapneme jinou, tý­
kající se zpěvu. Tyto způsoby přeladění
nazýváme aktlvnlm odpo6lnkem.
Nelze však stále pracovat. být stále ak­
tivní. Je třeba dopřát tělu také úplný od-
počinek. Nejen dostatek kvalitního po­
hybu, ale i dostatek kvalitního odpočinku
přináší zdraví. Jedno nemůže být bez dru­
hého! Obojího musí být správná míra, ne­
boť i přniš mnoho odpočinku škodí. Na
modelu létacích dveří jsme si ukázali, že
vyvažování spOČívá v uvolňování namáha­
ného a posilování ochablého. A to se ne­
týká pouze svalů, ale i duševní činnosti.
Máme-Ii tělu pomoci, aby překonalo své
obtíže, je třeba mu porozumět. To zna­
mená v první řadě naučit se vnímat infor­
mace' které vysná o unavě a bolesti.
,
UDm
je přirozený stav organismu, který na­
stává po předchozí činnosti, zvláště po
déletrvajícím či nadměrném zatížení. Pro­
jevuje se sníženou výkonností fyzickou
i duševní (podrobněji v kap. Casté zdra­
votnf potite, str. 232).
Přihlásí-Ii se únava, je to zpráva pro náš
informační systém. Sděluje se mu; Pozorl
Potřebuji nabrat novou sllul Asi jako
v autě začne blikat červené světýlko, když
dochází benzín. V takovém případě by­
chom měli snížit intenzitu, abychom ještě
dojeli k nejbližší ,pumpě', kde nabereme
sil. Nebo přepnout či vypnout.
Při prvních známkách únavy bude stačit
jen chvilka na protažení těla několika cviky
a hluboké prodýchá ní, aby se organismus
občerstvil. Změnou polohy, pOhybem
a prodýcháním se rozproudí krev, odplaví
se spálené produkty, otevřou se záSObárny
35
AUTOREHABILlTAČNí SESTAVA
a doplní se energie. Stačí chvilka; není-Ii
tělo trénované, pak je třeba delší přes­
távky. Šlo tedy o přechodný stav, který se
ted hned, nebo do druhého dne vyrovná
spánkem.
Jiné je to s únavou, kierá vzniká neod­
straněním těchto krátkodobých únav. Ta­
kOvý stav může postupně přejít do celko­
vého vyčerpání a do závažných poruch
organismu. Proto je třeba ho léčit, a hlav­
ně mu předcházet. Stejně tak jako únavu,
kierá je průvodním jevem jiného onemoc­
nění' ta však patří do rukou lékaře.
Pokud se objeví svalová únava, může to
být i zdravá únava. Sval se totiž unaví dříve,
než dojde k vyčerpání zdrojů energie,
Bolest
Vedle únavy je bolest dalším závažným
signálem, kterým tělo upozorňuje na ne­
bezpečí poškození. Bolest ve svalech
vzniká námahou, tj. hromaděním pro­
dukiů látkové výměny, hlavně kyseliny
mléčné při nadměrné svalové práci. Uvol­
něnírn svalů, masáží, či jinou vhodnou vy­
važující činností se tyto látky odplavují
a bolest rnizí. Jiné druhy bolestí jsou však
projevern nernoci. Ty patří nezbytně do
rukou lékařů. (Viz kap. Casté zdravo tni
potíže, str 242)
Pro nás je důležité si uvědomit, že jaká­
koliv bolest je vyUím stupněm varo­
vání. Hlásí, že se něco přetáhlo, že na
onom místě došlo k ohrožení. Proto by­
chorn ji nerněli lehkovážně utlurnovat. ale
36
hledat její příčinu a vhodnou cestu k jejímu
odstranění
Berete-Ii obvykle např. při bolestech
hlavy léky, může vzniknout závislost na me­
dikamentech Jejich účinnost postupně
klesá, dávky se musí zvyšovat Tak vzniká
začarovaný kruh, z něhož není cesta ven .
Podobný proces se odehrává, hledáte-Ii
řešení v alkoholu, a to i při únavě, nespa­
vosti, stresu apod.
Obvyklá medikamentózní, fyZikální a po­
hybová léčba bolestí u pohybových obtíží
je zaměřena na uvolnění svalového napětí.
Takovému léčení můžete předcházet
vhodnými postupy, které Sledují stejný
cO Automasážemi, akupresurou, pravidel­
ným cvičením, koupelemi, obklady, knei­
pováním a dalšími. To jsou prostředky při­
rozené, tj. přírodní, a jsou tak jednOdu­
ché, že je může provádět každý. Nemají
vedlejší negativní účinky a odstraňují
únavu a bolest často účinněji, než che­
mické látky. Současně zlepšují fyZickou
a psychiCkou zdatnost, zvyšují toleranci
k bolesti a tělo je snadno přijímá . Tyto
postupy se ovšem nedají snadno a rychle
koupit, ale vyžadují od nás, abychom je
peČlivě a pravidelně prováděli Stojí to
však za to, nebo! jimi si můžeme sami
ÚČinně pomáhat od bolesti a předcházet
dalším závažnějším porUChám
Spánek
Nejdůležitější ze všech uvolňovacích
způsobů je dobrý spánek Potřeba
POHYB JE LIVOT
spánku je individuální. Je závislá na způ­
sobu života a především na stravě, která
významně ovlivňuje jeho délku i hloubku
A to nejen strava snědená před spaním,
ale i nestrávené zbytky jídla konzumova­
ného přes den, a v posledních čtyřech
dnech. Po těžkých jídlech se špatně spí,
zvláště po mastném, smaženém a přmš
kořeněném jídle. Máte-Ii se spánkem po­
tíže, dejte si večer lehkou zeleninovou po­
lévku nebo kaši a budete spát jako mi­
minko. Na spánku se také odráží váš
denní režim a celkový stav.
V naší kultuře je zabudována hygiena
před spaním: omytí těla teplou vodou ,
čištění zubů, kartáčování vlasů. Tím se
tělo nejen očistí, ale zároveň i uvolní.
Kdo má studené nohy, měl by si je vy­
datně promasírovat kartáčem , prohřát
v horké slané vodě nebo ve vývaru z ko­
přiv či výluhu ze zázvoru, nebo si nasypat
mletý zázvor do ponožek. Se studenýma
nohama a chladným tělem se těžko
usíná. Také celková teplá koupel dobře
uvolní a prohřeje tělo.
Na spánek j e třeba se připravit.
Kdo má potíže se spánkem, měl by před
spaním uvolnit svalové napětí. Zvláště na­
pětí kolem páteře v bederní a krční oblasti ,
odkud se přenáší do hlavy. K tomuto účelu
je vhodné pomalé cvičení, aby se tělo přlliš
nerozproudilo, ale naopak se vyrovnalo na­
pětí a uvolnilo se. Lze doporučit sestavu
spinálních cviků uvedených v kapitole Auto­
rehabilitace páteře (str 1 80).
Pro uvolnění staženějších svalů před
spánkem je vhodná teplá koupel a lehká
uklidňující masáž. Většinu svalů na konče-
tinách si může promasírovat každý sám.
Důležité je také uvolnit krční páteř od na­
pětí, a to těsně pod lebkou (viz podkapi­
tola Masáže, str 1 02 - 1 04), šijové a ra­
menní svaly i bederní a zádové svaly, jak je
uvedeno v následujících kapitolách.
Pro celkové uvolnění před spaním je
vhodné jednoduché dechové cvičení,
hlavně břišní dýChání, které už znáte. Hlu­
bokým výdechem snížíte celkové napětí
a pOhybem bránice rozhýbáte střeva a ža­
ludek třeba i přeplněné po večeři.
Někteří čtenáři si nyní pomyslí, že stej­
ného účinku docOí procházkou po večeři.
Ano, to je to nejlepší, co můžete udělat,
před spaním se vyvětrat. Zvláště poté, co
jste v televizi shlédli další z každovečerních
napínavých krváků. Napětí z filmu se pře­
náší na vás a vy si ted budete muset vzít
nějakOU knížku na uklidnění, nebo zase ty
prášky, abyste usnuli. Zkuste si je dnes
nevzít a raději udělejte něco z toho, co
jsme si zde řeklil Otevřete okno a zhluboka
se vydýchejte. Přitom si vyvětráte na noc,
abyste spali v čerstvém vzduchu. Nejlepší
by bylo spát při otevřeném okně i v zimě,
nebo alespoň při zavřeném topenL V chlad­
nějším prostředí se lépe usíná i spL
Nejen tělo, ale i mysl je dobré očis­
tit před spaním, okartáčovat a proma­
sírova!. Když ulehnete, často se vám honí
v hlavě spousta myšlenek, které se týkají
toho, co jste přes den zažili, ale i dnů
předchozích a budoucích. Nejvíce vzru­
šují silné citové prožitky. Ty se neustále
vracejí a nedají se zahnat
Tak tomu pomozte I Pokuste se myš­
lenky uspořádat a ony se přestanou
37
AUTOREHABILlTAČNf S ESTAVA
honit. Zhodno ťte si celý denl Nechte
si procházet hlavou postupně to, co jste
za celý den prožili. Snažte si vzpomenout
na první ranní okamžik a na to, co násle­
dovalo. Přitom hodnoťte, co bylo dobré,
co méně, a pOkuste se přijít na to, proč
a kde byla chyba. Nakonec se vraťte
k nějakému pěknému zážitku - třeba jak
jste potkali tu hezkou paní, která se na vás
mile usmála. Nebo k úsměvu, kterým jste
někoho obdařili vy sami. Nebo k té krásné
květině, kterou jste uviděli, či na sluníčko,
jak vás hřálo. Vždy je kolem vás něco
pěkného, k čemu se můžete obrátit . Mo­
žná se vám před očima odvine lepší pří­
běh, než jste viděli v televizi a příště si
s chutí půjdete raději lehnout dřív, abyste
měli na své příběhy více času.
K řešení různých problémů si můžete
naordinovat pozitlvnl sugesci. Nejprve
si vyjasněte, který problém vás nejvíce
trápí. Pak si dejte dohromady pozitivní for­
mulaci, jak je možné jej řešit. Např. stále
kašlete, máte šedivou pleť a říkáte si, že
už opravdu nesmíte kouřit. To je negativní
formulace. Tak se pěkně uvelebte v peři­
nách, uvolněte se a třikrát si v duchu zo-
38
pakujte jasně, krátce a pozitivně formulo­
vané řešení ,Přestanu kouřit. ' Máte-Ii jiný
závažný problém, opakujte stejně formulo­
vané řešení několik večerů po sobě l Trápí-Ii
vás problém, jehož pOZitivní řešení ne­
znáte, pracujte na pozitivní sugeSCi, že je
najdete. Až se ráno probudíte, budete už
možná vědět, jak na to; o řešení se vám
může i zdát.
Při této autosugesci je třeba splnit jednu
podmínku: Neříkat si, že je to hloupost
a pOChybovat o výsledku_ Tím byste ze­
slabovali účinnost. Je třeba věřit, otevřít
se jako se otevíráte pěkné hře, kterou
hrajete s chutí a která přináší radost
proto, že objevujete nové možnosti.
Jestliže vás např. bolí noha, neříkejte si,
že už nebude bolet; to je negativní formu­
lace Ř íkejte si: , Moje noha přestane bo­
let. Poté, co jste se uložili pěkně ke
spánku, dýchejte volně a sledujte svůj pu­
pek, jak se volně zvedá s nádechem
a s výdechem klesá k páteři. Všechno je
volné a přÍjemné a vám se už tolik chce
spát. Tak ted, kdy jste opravdu uvolněni,
třikrát zopakujte ,Moje noha přestane
bolet!'
POHYB JE 21VOT
Relance
P
ři nácviku správného dýChání jste
možná zjistili, že neumíte dobře
uvolnit tělo. Chcete-Ii se tomu na­
učit, pak se nejdříve dobře protáhněte,
promasírujte, třeba poklepovou masáží
(viz podkapitola Masáže, str 1 05) a za­
čněte s nácvikem relaxace To znamená,
že nejprve přeladíte své tělo i duši, abyste
se zbavili vnějšího napětí; pak dOCllíte lep­
ších výsledků ve cvičení i v jakékoliv jiné
činnosti .
Relaxace neznamená běžný odpočinek,
který si dopřejete, když přijdete domů
a natáhnete se na pohovku. Takovým způ­
sobem se uvolníte jen povrchově. Možná,
že už to znáte - když pak vstanete, bolí vás
v zádech nebo hlava. Relaxace v odbor­
ném slova smyslu znamená hluboké
uvolněni, jimi se odstraňuje zby­
te�né svalové i nervové na pěti.
Pro běžnou činnost není třeba zapínat
všechny svaly, ale pouze ty, které jsou
potřebné pro konání určité práce a držení
těla. Také obvykle není zapotřebí velkého
svalového napětí To je nadbytečné a je
třeba je odstraňovat . Zdá se to samo­
zřejmé, ale někteří lidé jsou ve zvýšeném
napětí po celý den a neumějí je uvolnit ani
ve spánku. Jestliže se napětí neuvolní,
hromadí se a stává se intenzivnějším.
Pak se ale odbourává obtížněji a celý pro­
ces trvá déle. Někteří lidé se napětí ne­
zbaví vůbec
Napětí nespočívá pouze ve svalech,
které používáme k běžnému pOhybu
a které se dají vědomě uvolnit. Spočívá
také ve svalech vnitřních orgánů, které
neumíme ovládat vůlí. K jejich uvolnění
pomáhá dýchání, které je prostředníkem
mezi oblastmi vůlí ovladatelnými a ob­
lastmi, které vůlí obvykle neovládáme
Z předchozí kapitoly už víte, že svalové
uvolnění přináší uvolnění nervovému sy­
stému i mozku, tedy i uvolnění mysli .
Tímto způsobem se uvolňuje a harmoni­
zuje celé naše vnitřní prostředí
Nau�lme-1i se uvolňovat jedno­
tlivé svaly a sledovat svOj dech,
uvolnlme i svou mysl, a tak se do­
bereme hlubokého, kvalitnlho od­
po�lnku.
Naučit se hlubokému uvolnění není zá­
ležitostí několika minut. Je třeba se mu
učit postupně, nejlépe pod vedením zku­
šeného terapeuta v autogenním tréninku,
Či cvičitele jógy. Zásady autogenního tré­
ninku si zde projdeme ve zkrácené podo­
bě a seznámíme se i s jinými relaxačními
postupy. S takovými , které si můžete vy­
zkoušet a trénovat sami. Až se jim na­
učíte, budete je moci používat pro rychlé
přeladění a nabrání nových sil . Relaxační
techniky lze také výhodně používat jako
přechod do spánku, který je pak hlubší
a odpočinek vydatnější
V čem spočívají relaxační techniky?
1 ) V uvolňováni svalstva.
2) V koncentraci, tj. soustředění
pozornosti na určité místo či děj
v těle, nebo na určitou představu
39
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
Relaxovaný stav zvyšuje účinek
koncentrace
3) Relaxovat se učíme nejprve v klidu
vleže či vsedě, teprve pak můžeme
využívat relaxace i v průběhu den­
ních činností. V praxi můžeme začít
s tím, co máme nejblíže, tedy obli­
legrační obrázek u postele Kdykoliv se
na toto znamení podíváte, uvolněte obličej.
Tak budete snadno a často trénovat
uvědomování si a uvolňování svalového
napětí. A nejen to: Zakusíte také jeho pří­
jemný a omlazovací účinek.
čejem.
Podíváte-Ii se kolem sebe. můžete si
ověřit, že mnoho lidí má v obličeji napjaté
celé svalové skupiny. Někdo se mračí, jiný
má sevřená ústa, vystrčenou bradu , sta­
žené koutky. Jak jste na tom vy? Podívejte
se do zrcadla a zkuste uvolnit obličej. Po­
volte ústa, čelisti, bradu, tváře, nos. Ještě
to není ono? VŽdyt je to tak jednoduché:
Usmějte se!
Úsměvem povolíte celý obličej, zvláště
když se usmějete i očima. Máte pocit, že
přece jen ještě nějaké napětí zbylo? Mo­
žná právě v očích či za očima. Tak sun­
dejte brýle (pokud je nosíte) a třete po­
řádně dlaněmi o sebe, až vznikne teplo.
Položte si do nich obličej a vnímejte teplo
vycházející z dlaní. Chvilku tak setrvejte
a volně dýchejte. Pak otřete dlaněmi ob­
ličej, jako byste jej chtěli omýt. Znovu si
promněte ruce a položte je na zavřené
oči. Procitujte teplo z rukou v očích, za
očima, uprostřed čela' U levujte takto
očím kdykoliv, cítíte-Ii, že jsou unavené,
např po sledování televize či u počítače.
Uvolňovat napětí v obličeji můžete mno­
hokrát za den i bez pomoci rukou. Abyste
na to nezapomněli, vytvořte si pomůcku.
Udělejte si nějaké znamení, namalujte si
bod v místě, kam se často díváte - na
hodinky, na kalendář, nebo si pověste
40
Uvolňování mlD
Svaly se nejlépe uvolňují po předchozím
napětí. Proto dobrý odpočinek přichází
samovolně po úměrné větší námaze,
např. po dobrém cvičení. Nikoliv však po
přetažení'
Vyzkoušejte si to s rukou. Napněte vše­
chny prsty až do konečků, propněte dlaň,
pak celou paži. Chvilku ji d ržte zvednutou
v napětí a pak ji naráz uvolněte a pusťte
dolů. Sama klesne vlastní vahou, je těžká
Nechte ji volně ležet či viset a sledujte
pocit uvolnění. Opakujte to ještě jednou.
Pak to zkuste s jinou částí těla. Sevřete
např. ústa a povolte je. A pak to zkuste
s tou částí, která se vám uvolňuje nejhůř
Mírně ji propněte a povolte, několikrát
opakujte. Zkoušejte to několik dní, až
vám to půjde snadno a samo.
Celková rellllce
Pro dobré uvolnění při nácviku celkové
relaxace, je třeba vytvořit vhodné pod­
mínky. Vyvětrejte nejprve místnost a zaji­
stěte si, aby vás alespoň půl hodiny nikdo
POHYB JE L:IVOT
nerušil Připravte si teplou lehkou při­
krývku, na kterou se pOložíte na lůžku,
nebo ještě lépe na koberci . Stejně jako
pro cvičení, i pro relaxaci je vhodný volný
oděv z přirodních materiálů, který ani gu­
mou, páSkem či jinak nestahuje tělo. Je-Ii
chladněji, oblečte se teple, nebo se při­
kryjte přikrývkou
Sundejte hodinky,
šperky a brýle, aby vás nic netísnilo.
Poloha mrtvoly
(Obr 18, cvik 1 7)
Položte se na záda, ležte chvlli v klidu
a pOkuste se uvolnit a uvědomit si, jak
celé tělo spočívá na podložce. Sledujte,
kde se tělo dotýká podlOžky, kde cítl1e
tíži, kde cítl1e tah, kde je to nepřijemné.
Cítíte-Ii napětí v bedrech, pokrčte nohy
v kolenou, pOdsuňte pánev a přitiskněte
bederní páteř do podložky (Kolena si
může podložit stočenou přikrývkou či pol­
štářkem.) Cítíte·1i napětí v Šiji, podložte si
pod ni nebo pod hlavu pOlštářek
Obr. 1 8
Uvelebte se tak dobře, aby vás nic ne­
táhlo a netlačilo. DOležité je uvolnit
napětí v krční a bederní části pá-
teře. K dalšímu uvolnění pomůže poloha
jednotlivých částí těla
Paže položte volně podél těla. Dlaně
směřují mírně nahoru a dopředu, nená­
silně. (Násilné přetáčení by vyvolalo na­
pětí v ramenou, šiji a hlavě) Lopatky stáh·
něte dolů směrem k páteři a uvolněte je.
Bradu přitáhnete Mže k hrudi, spu­
st/le-li spodní část krční páteře do pod­
ložky. Tím uvolníte napětí v šiji, hlavě
i v obličeji.
Nohy leží tak daleko od sebe, aby se
nedotýkaly Vytáhněte se za patami a pak
spust(e špičky volně do stran.
Bedra uvolňujte dechem v oblasti
pupku. Položte si prst na pupek, zavřete
oči a volně dýchejte. Přeneste pozornost
na dotek prstu na pupku a sledujte, jak se
pupek pfi nádechu samovolně lehce
zvedá a s výdechem klesá. Břicho je
volné, ne vytlačujte ho, ani nevtahujte.
S každým výdechem spouštějte bederní
páteř níž do podložky
Nemáte-Ii vhodné podmínky pro rela­
xaci vleže, zkuste relaxovat vsedli. Po ·
sadle se s rovnou páteři jako egyptská
socha. Uvolněte se tím, že ruce pOložíte
do klína, ramena spustíte dolů a hlavu
mírně předkloníte Sedíte uvolněně jako
vozka na kozhku. Pak postupujte ob­
dobně jako při relaxaci vleže.
Jestliže jste pocítili výrazné uvolnění
v oblasti pupku a v bederní páteři, pod·
dejte se mu a dovolte, at se rozšl7í po
celém trupu, do končetin, do celého
těla. Prožijte si plně toto uvolnění, které
proniká hlouběji! Je to také vhodný
způsob k usnadnění usínání. Ted však
41
AUTOREHABILlTAČNf S ESTAVA
neusínejte, protože se budete postupně
učit udržet bdělou pozornost i v hlubokém
uvolnění.
Poslupné uvolňovínf
Jednotlivých čí.lf IiIi
Pro snazší postup vám doporučujeme
načíst si následující text na magnetofo­
nový pásek. Čtěte pomalu, klidným hla­
sem, a po každém pokynu si nechte
pauzu na provedení.
Lehněte si na podložku, zavřete oči,
abyste se mohli lépe soustředit na vnitřnr
prožitky Uvědomte si celé tělo, jak spo­
črvá svou vahou na podložce. Soustřeďte
se na myšlenku ,jsem zcela klidný'. M(mě
zvedněte pravou (leváci levou) paži a pu­
sťte ji naráz v její plné tíži na podložku. Pak
zvedněte stejnou nohu, druhou paži a dru­
hou nohu Napněte trup, jako byste se
chtěli přetočit na stranu, ale nezvedejte
pánev ani ramena. Totéž na druhou. Po­
tom spustte trup na podložku v jeho plné
tlzi. Zahýbejte volně a lehce hlavou ze
strany na stranu a nechte ji tam, kde je
vám to pň]emné. Oltzněte si rty a nechte
je uvolněné, stejně jako čelisti. Zahýbejte
zavřenýma očima a nechte je zavfené
a uvolněné. Celé tělo volně spočívá na
podložce
Za�fnáte si uvolňovat svou doml­
nantnf pafl - praváci pravou, leváci le­
vou, prostě tu pOhyblivějŠí. Sledujte, jak
se uvolňují prsty ruky od konečků až do
dlaně - palec, druhý prst, třetí, čtvrtý,
42
pátý, pak celá dlaň, zápěstí, loket, ra­
meno. Každá část ruky je těžká. Celá
paže je těžká Ponechte ji ležet bez po­
hybu s pocitem tíže.
Přejděte k pasu a k dol n f kon�etlně.
Postupujte opět od konečků prstců do
středu chodidla - uvolňujte postupně pa­
lec, druhý, třetí, čtvrtý, pátý prstec, celé
chodidlo, patu. Zde si uvědomte tíži celé
nohy! Uvolňujte postupně oba kotníky,
lýtko, koleno, stehno, kyčel. Celá dolní
končetina je těžká. Ponechte ji v její tíži
a pokračujte na druhé paži, pak na druhé
noze.
Když máte obě paže a obě dolní konče­
tiny těžké a volné, uvolněte trup spusťte
do pOdloŽky celou pánev, bedra, lopatky
a ramena, hrudník. Celá záda jsou těžká.
Propadají se svou vahou do pOdlOŽky
a jsou volná.
Krk i hlava jsou těžké, hlava v bodě,
kde se dotýká podložky.
Je těžká celá pravá polovina těla, celá
levá polovina těla, celé tělo je tUké, je
teplé, je pffjemné, je volné.
S uvolňováním svalů se současně uvol­
ňuje nervový systém - klesá množství
vzruchů ze svalů a ze smyslových
orgánů. Tak dochází k pozvolnému odta­
žení mysli od vnějšíCh i vnitřních podnětů
Zůstáváte v klidu, bez pohnutí, a přitom si
uvědomujete, že stále hlouběji uvolňujete
své tělo i mysl. Klidně a pravidelně
dýcháte v plné důvěře, že tělo je
schopno se samo uvolnit.
Soustřeďte se na jemný pocit nádechu
a výdechu. Přij de-Ii rušivá myšlenka, pro­
dlužte okamžik po výdechu a soustředte
-
POHYB JE LIVOT
se na klid, který se rozprostírá po celé vaší
bytosti.
Nyní sl představte něco krásného,
dobrého, něco, co máte rádi. Vždy je
něco takového, k čemu se můžete obrátit.
Nechte se touto představou proniknout.
Ztotožněte se celým tělem, celou svou
bytostf s krásou, dobrem a láskou.
Můžete si také představit před zavře­
nýma očima krásný pevný mohutný
rozkvetlý strom. Začněte v představě
pozorovat strom od kořenů. Uvědomte si
zemi, její vůni, trávu a rostliny kolem
stromu. Prožijte si pevnost kořenů
a kmene stromu. Jeho košatou korunu,
větve, listy a květy. Jejich krásu a vůni.
Bzukot včel a šumění listí. Dopřejte si
čas k tomuto prožitku, nechte se prostou­
pit představami, které vyladují vaše tělo,
celou vaši bytost. Pak se v této představě
zahledte do dálky na horizont, podívejte
se na modrou oblohu a na slunce, které
vás prohřívá. Jsou tam obláčky a vánek,
který je nese. Tento vánek je váš dech.
Povzdechněte si nad tou krásou a uvě­
domte si. jak je vám dobře.
Pomalu prohlubujte dech a uvědomujte
si znovu tělo v jeho tíži, v jeho teple a pří­
jemném stavu. Zhluboka se nadechněte až do konečků prstů rukou i nohou. Roz­
hýbejte malíčky a všechny prsty, protáh­
něte se, zahýbejte hlavou, překulte se,
prostě udělejte to, co je vám přijemné.
Nespěchejte se vstáváním . Než otevřete
oči, zažijte si ještě jednou plně přijemný
pocit občerstvení, pohody a jasu.
Pomalu se zvedejte do sedu, do stoje
a pak s chutí do další činnosti. Anebo je-Ii
večer, použijte tohoto uvolnění místo prá­
šků na spaní. Zvláště když jste si před tím
zacvičili pár cviků na protažení páteře (viz
kapitola Páteř a jeji autorehabilitace, str.
1 82 - 1 88).
Jestliže jste si vyzkoušeli celkovou rela­
xaci poprvé, asi jste zjistili, že se vám to
plně nepodařilo. Nevadí, když se popsané
pocity zatím ještě neobjevily. Cvičení proto
neprOdlužujte. Zpočátku by nemělo trvat
déle než 5 až 1 0 minut. Vratte se k němu
zítra znovu. Nejlépe po obědě, po pří­
chodu z práce, nebo večer.
Nácvik celkové relaxace
je třeba provádět postupně
Začněte jej nacvičovat svou .lepší' ru­
kou. Pohodlně se posadte a zklidněte
se. Nejprve střídavě napínejte a povolujte
jednotlivé prsty. Při povolení prožívejte po­
cit uvolnění. Pak postupujte přes dlaň,
zápěstí, loket, až po rameno. Až se vám
to začne dařit a půjde to samo, začněte
bez předchozího napětí uvolňovat jedno­
tlivé prsty pouze myšlenkou. Postupujte
po paži až k rameni. Tak postupně tré­
nujte uvolňování u všech končetin, až to
půjde samo. Teprve pak přejděte k ná­
cviku celkového uvolnění.
Pokud se vám nedaří koncentrovat po­
zornost - myšlenky se stále rozbíhají, stále
nějaké přicházejí - neznepokojujte se
a nesnažte se je spoutat násilím. Nechte
je volně odplynout a zase se vratte ke své
ruce, noze, dechu, které právě uvolňu­
jete, či k představě, kterou jste si vytvo­
řili. Neuplatňujte při relaxaci v611 43
AUTOREHABILlTAČNí SESTAVA
chtěni. Tím byste vytvářeli napětí. Váš
pokrok spočívá v opakování.
Pro lepší vyladění si můžete k relaxaci
pustit příjemnou, klidnou hudbu.
Psaný text má tu nevýhodu , že si jej
musíte předčítat nebo pamatovat a proto
se nemůžete tak dobře uvolnit. Požádejte
někoho blízkého, ať vám jej pomalu před­
čítá tlumeným klidným hlasem. Jste-Ii do
relaxace uvedeni druhou osobou, daří se
vám lépe proces uvolnění. Lze také zakou­
pit relaxační magnetofonovou nahrávku.
Celková relaxace se provádí bud samo­
statně, nebo na závěr cvičení. Na začátku
cvičení je vhodné provádět ji kratší dobu,
pro přeladění z předchozí aktivity. Mezi
cviky je vhodné relaxovat krátce, 1
2
minuty, do pocitu uvolnění. VŽdy se však
snažte uvolnit celé tělo, hlavně části, které
byly při cviku namáhány.
I pro vás jistě bude nácvik relaxace
snadný a přijemný. Než se naučíte uvolňo­
vat nejen svaly, ale i mysl, bude to vyža­
dovat delší čas, pravidelné cvičeni
a trpělivost. Tento stav umocněného od­
počinku pak dovoluje rychle nabrat nové
sily A to je to hlavní. Abyste se uměli
rychle a hluboce uvolnit vleže, vsedě,
v jakékoliv pozici, kdykoliv a kdekoliv,
i v nejrušnějším prostředí, a tak získali
novou energii.
-
Vnitřní úsměv
Je-Ii pro vás nácvik popsané relaxace
obtížný, nebo dokonce neschůdný, zkus44
te jednodušší formu vnitřního úsměvu
podle Mantak Chia z knížky . Probuzení
léčrvé energie TAO· .
Podíváte-Ii se na někoho, kdo se n a vás
usmívá, ještě před tím, než si to uvědo­
míte, usmějete se na něho také. Ryzí
smích má obrovskou silu. Když se na ně­
koho smějete, cítí se dobře. Smějete-Ii se
na svého psa, začne vrtět ocáskem, aby
vám ukázal, jak je šťastný. Opravdový
smích je známkou lásky, jejíž energie má
teplý léčivý účinek.
Taoisté ve staré Číně učili trvalému
smíchu pro
vnitřnimu úsměvu
sebe, který zajišťuje zdravi, štěsti
-
a dlouhý život. Protože smát se
v sobě je jako koupat se v lásce.
Žít s vnitřnim úsměvem znamená
žit v harmonii se sebou. Tak se sta­
nete svým nejlepším přítelem.
Chcete-Ii se to naučit, připravte si nej­
prve tělo k uvolnění - protáhněte se a vy­
ladte poklepovou masáží (viz kapitola Ma­
sáže str. 1 05). Pak se pohodlné posadte
zpříma jako egyptská socha, nohy pevně
přitisknuté k zemi. (Toto cvičení můžete
samozřejmě provádět i vleže, či v jiné po­
loze.) Zaměřte pozornost na svůj klidný
dech a na pOhyb pupku, abyste se zklidnili.
Zavřete oči a začněte se smát
očima - upřímně se jimi smějtel
Uvolněte se a procitujte hlubOký úsměv
zářící z vašich očí. Vzhledem k tomu, že
oči jsou spojené s vegetativním nervovým
systémem, který ovládá všechny vnitřní
orgány a Žlázy v těle, relaxaci oči mll­
žete uvolnit celé tělo i mysl. Jakmile
cítíte, že vaše oči planou velkým vnitřním
POHYB JE L'IVOT
smíchem, zaměřte tuto laskavou energii
dolů do těla a naplňte jí všechny orgány.
Obr. 1 9 a
�:--,�-.J- srdce
><:::::lf.6ri-t- s l in iv ka
slezina
játra
ledviny
1 . Přednr linie (Obr. 1 9 a) váš úsměv
by měl protékat bez úsilí, jako vOdopád,
z očí do obličeje, šije, srdce, plic, jater,
ledvin, slinivky a sleziny a tak jim pomáhat
v jejich činnosti. (Srovnej kap . Akupresura
orgány jin.)
a) Spuslte úsměv dolO obličejem až
do čelisti, které jsou hlavní zásobárnou
napětí. Když je úsměv prostoupí, měli by­
ste cítit, jak se vaše tělo uvolňuje z napětí.
Jazyk se volně dotýká patra nad předními
zuby.
b) Oblast šrje je dalším zdrojem napětí.
Je-Ii tento most mezi mozkem a tě­
lem svázán s napětrm a strachem,
poselstvr mezi mozkem a tělem bu­
dou pomýlenál Zatáhněte bradu a ne­
chte hlavu, aby se ponořila do šije - jako
to dělá želva. Nechte svaly šije relaxovat
s představou, že už nepotřebují držet
hlavu nahoře. Smějte se do své šije
a krku a pocilujte, jak napětí taje.
c) Srdce čerpá krev a s ní i energii čchi.
Podle taoistické jógy je spolu s ledvinami
hlavním transformátorem této energie, ne­
bol zvyšuje její kvalitu na čistší úroveň.
Smějte se do svého srdce a pocilujte hře­
jivou energii úsměvu v celém oběhovém
systému Dopřejte mu, aby bylo milova­
ným srdcem, pak bude lépe pracovat.
d) Plrce přijímají lásku vyzařovanou
z vašeho srdce. Spolu s úsměvem, který
jste do nich poslali, procitujte, jak je na­
plňuje vzduch, který do nich vstupuje,
a jak se uvolní, když je opouští. Procilujte
jejich vlhkost, houbovitost, jak se uvolňují
a naplňují energií.
e) Břicho. Nyní se smějte na pravou
stranu pod žebra, do jater. Jsou -Ii
tvrdá, učiňte je pomocí úsměvu měkčími,
omlazujte je láskou .
Pošlete svůj úsměv dozadu pod žeberní
koš, na obou stranách páteře - do led­
vin a na jejich vrcholcích do nadledvi­
nek, Tak jako srdce budou zvyšovat tok
energie celým systémem
Směrujte úsměv ke středu
do sli­
nivky a sleziny, a pak jej nechte spoči­
nout v pupku. Všechny vaše orgány se
mohOu usmívat - jste-Ii uvolněni a přijemně
vyladěni - nebol pak produkují sekreci
jako .med ' . Jste-Ii nahněvaní, postra­
šení, nervozní, pak produkují jedovaté
látky. Proto usmívání se do vlastních
orgánů usnadňuje jejich činnost, která
tak může být účinnější.
-
2. Střednr linie (Obr. 1 9 b, srovnej
kap Akupresura orgány jang) Začínáte
se smát očima a tento smích posnáte do
45
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
úst. Polkněte sliny. Pak se znovu usmějte
do úst a jazykem jezděte kolem, abyste
sbírali sliny. Až jich budete mít plná ústa,
přiložte špičku jazyka na patro a polkněte
je hltavě do břicha. Tyto sliny jsou .maza­
cím' nektarem vašeho tráviclho traktu .
Vnitřní úsměv pošlete do žaludku, tím
z něj odstraníte napětí. Pak pošlete svůj
úsměv do tenkého a dále do tlustého
střeva a do konečnfku,
rujte do jazyka a dolů, doprostfed pá­
teře. Napřimte páteř, spusťte ramena do
stran a sestupujte obratel po obratli až
dolů přes křížovou kost ke kostrči. Na
každý z nich se usmějte. Usmějte se na
své první lebro. Pak se usmějte na druhé
a na každé další, až dosáhnete pánve.
Obr 1 9
c
Obr. 1 9 b
4. Relaxaci s vnltfnfm úsměvem
zakončete v pupku. To je nejlepší
tenké
střevo
tlusté
strevo
3. Zadnf linie - páteř (Obr. 1 9
c,
srovnej kap. akupresura zadní a přední
střední dráha) Svůj úsměv vraťte zpět do
očí a prociťte zde jeho záři! Pak jej nasmě46
místo pro skladování energie, neboť od­
tud se dá snadno zvyšovat množství ener­
gie v celém těle. Kdybyste tuto relaxaci
vhodně neuzavřeli, mohl by nadbytek
energie zůstat v některém z orgánů , nej­
spíše v hlavě, a tomu je třeba se vyhnout.
Na závěr tedy zaměřte svou pozornost na
pupek a představte si, jak se uvnitř, asi tak
POHYB JE LIVOT
4 cm pod ním, navijí energie spirálovitým
Svůj úsměv nemusíte ani nikam posí­
pohybem . Muži nejprve krouží 24x ve lat, stačf si jej drht uvnitř, usmfvat
směru hOdinových ručiček, ženy opač­ se prostě do sebe. Když ovládnete
ným směrem. Pak obratte směr a v před­ vnitřní úsměv, můžete se cítit jako že�a
stavě kružte 24x opačným směrem.
vstupující do neznámého moře. Váš
Naučit se vnitřnímu úsměvu je, jak pa­ úsměv vás bude chránit Jako ji chráni
trno, docela přijemná a užitečná záleži­ její krunýf. Svým vnitřním vyladěním bu­
tost. Zpočátku celá sestava trvá déle, dete vytvářet i uvolnění ve svém okolí,
než se podaří opravdu procítit vnitřní z něhož se ztratí nepřijemné vlivy, a vy
úsměv a jeho působení na jednotlivé budete prožívat potěšení kdekoliv, kde
orgány. U někoho to rnůže trvat dlouho. se budete nalézat.
Po čase můžete provést celou meditaci
Začněte se tedy usmívat na své tělo, je to
za několik málo minut.
váš domov. Učte se ho vidět jako společ­
Co je snad ještě důležitější: Naučíte-Ii nost mnoha těžce praCUjících oddaných
se vnitřním úsměvem uvolňovat jednotlivé členů, kteří často bývají zneužíváni. Učte
orgány, mOlete to provádit v sltua­ se s nimi zacházet, jako by byly vašimi
cich, kdy tilo opravdu potfebuje dětmi zasluhujícími si úcty, pozornosti a la­
pomoci. Např. při bolesti zubu, hlavy, skavého citu. Usmívejte se v sobě neustále,
když máte hlavu plnou starostí, nebo kdekoliv jste, a váš svět pokvete; tak obno­
kdy! potfebujete být sllni a zvlád­ víte své tělo. Usmivejte se v sobi také
nout dOldltou situaci; pak stači vy­ vstfic kddámu, koho uvidite; usnad·
ni vám to vztah k nimu, ať je to kdokoliv.
slat svOj úsměv do pupku.
47
AUTOREHABILlTAéNí SESTAVA
Cvičení jako prostředek k obnovení kondice
C
vičenf a pohyb vůbec jsou l edním nění botesti protažením stažených svalů
z nejpřirozenějších prostředků ta­ po předchozím napětí, tzv postizome­
kového působení. Jeho regene­ trické relaxaci_
rační a posilující účinek je znám po tisíce
Spojením fyzického cvičení s řízeným
let Východní národy k tomu účelu propra­ a správně prováděným dýCháním se pro­
covaly celé cvičební systémy, jako je jóga, hlubuje účinek cvičení na neurovegetativní
karate a další, které spočívají v řízeném úrovni. Navíc se zaČleňuje složka psy­
pOhybu a dechu Jógové cvičení je zamě­ chická, Takové cvičení má pak hlubší psy­
řeno na výraznější protažení zkrácených chosomatický obsah
svalů, což umožňuje zvětšení kloubní po­
hyblivosti a zpružnění svalstva, Za tímto
účelem se v józe setrvává v poměrně Rlleny neboli vedeny pohyb
dlouhé výdrži v krajní poloze, Zaujmutím
krajní polohy se vytváří izometrické před­
se provádí pomalu, Aby mohl být dobře
pétí svalů, které je výhodné pro následné
protažení K protažení svalů je nezbytné veden, musí být kontrolován a upravován,
dostatečné uvolnění prohlubovaně pravi­ tedy řízen , Je to pohyb, v jehož průběhu si
delným dýCháním , S každým nádechem uvědomujeme činnost svalů , které pOhyb
se zvyšuje svalové napětí, s každým vý­ určují i kontrolují, jako vlnu aktivity postu­
dechem se uvolňuje, Zkrácené svaly se pující po té části těla, v níž pOhyb probíhá
po každém výdechu v uvolnění postupné (cvik 1 8)
Zkuste si to např, s pOhybem ruky, Vez­
protahují a vracejí do své původní délky,
ochablé pak do své správné sny, Ve vý­ měte do ruky menší předmět, třeba tužku,
drŽI dochází zároveň ke zpevnéní oslabe­ Pak ji položte a uchopte znovu tak, že se
ných svalů Výsledek le výraznější, napo­ plně soustředíte na pohyb od prvmho do­
máháme !; tomuto procesu soustředě­ teku konečků prstů až po úplné uchopení
nou pozorností. Protože tento způsob Pak hmátněte po tužce znovu tak, jak to
cVičení le vhodným prostředkem k pre­ obvykle děláte, a sledujte, jaký je mezi
venci svalové nerovnováhy I k jejímu na­ těmito pohyby rozdJ7, Asi Zjjsllle, že vě­
pravení, převzalo tyto prvky z lógy nejen domě provedený pohyb je kvalitativně od­
zdravotní kondiční cVičení, ale I streČlnk, lišný od spontánmho hmátnutí - je jistěJš(
který z lógy vychází, a další tělovýchovné uchopení je přesnější Je to tedy pohyb
systémy_
ekonomičtější.
Uvádíme zde řadu cviků založených na
Tento druh pohybu používáme tehdy,
uvedeném principu, neboť slouží k odstra- když se učíme nové činnosti, např hře
v ,
48
,
,
POHYB JE LIVOT
na hudební nástroj: v rehabilitaci se užívá
tehdy, když je třeba odnaučit chybnému
pOhybu nebo držení těla. Přeučit se zna­
mená opustit dosavadní chybný způsob
a naučit se novému, správnému Je to
Obtížnější, než se učit něčemu zcela no­
vému . To platí ve všech oblastech učení,
v učení správnému pOhybu zvláště. Když
svaly nepracují tak, jak by měly, je třeba
jim pomoci prostřednictvím vědomého ří­
zení, tj. zesOením impulsů z řídícího cen­
tra, z mozku Je to podobné, jako když se
při programování sleduje krok za krokem
program počítače Je-Ii v programu
chyba, lze jej kontrolou jednotlivých kroků
znovu seřídit. Proto je řízený pohyb
(zvláště zpočátku) pomalý, aby bylo
mofno jej sledovat a vědomě ovliv­
ňovat. Výkon se zlepší, spojí-Ii se pohyb
s řízeným dechem
Afzený dech
čátku snažte většinu cviků provádět vě­
domě spOlu s řízeným dechem! V náde­
chu začínejte provádět pohyb, ve
výdechu se z něj vra cejte a uvol­
něte, nebo setrvejte v dané poloze
v uvolnění. Učte se sledovat dech, jako
byste se nadechovali až do nejzasšího
místa pohybu, např až do konečků prstů
ruky (CVik 1 9).
Položte si dlaň na stůl nebo na koleno
a propněte všechny prsty Soustřed(e po­
zornost na konec prostředmho prstu a při­
tlačte jej až po úplný koneček do pod­
ložky. Nyní to zkuste provést s nádechem
a s výdechem uvolněte.
Pozorovali jste nějaký rozdO? U hbitýCh
prstů asi ne Ale u těch prstů , které se
hůře pohybují, které tak dobře neovlá­
dáte, to šlo s nádechem lépe Tlm, fe
soustfedíte pozornost do určitého
místa a v představě do něj vedete
i dech, dochází v daném místě k le­
pií Inervaci a prokrvení, tedy
i k proteplení. Zkuste si to u nohou,
zvláště míváte-Ii studené nohy Prodý­
chávejte" si své nohy zvláště večer, když
nemůžete usnout. Tím přispějete k jejich
lepšímu prokrvení a prohřátí
Soustředěním na pOhyb a dech se cvi­
čení stává psychosomatickým, nebol
každý cvik je zároveň i cvičením koncen­
tračním Proto se po dobu jeho provádění
snažte udržet pozornost v té části, v níž
pOhyb probíhá l Zaměřením pozornosti
na to, co právě děláte, se UVOlňuje mysl
od ostatních myšlenek i od problémů
a napětí, které s nimi souvisí Tím dochází
k uvolňování mysli i těla zároveň. Takovým
.
je při pOhybu významným pomocníkem,
neboť při nádechu se zvětiuje sva­
lová sila, při výdechu dochází
k uvolnění. Znáte to z vlastní praxe,
když potřebujete zvednout něco těž­
kého, nadechnete se a ještě zadržíte
dech, abyste měli více sny Proto.
chcete-Ii efektivně pracovat se svým tě­
lem, naučte se používat vědomí a dech
- dvě složky, které práci usnadňují a zvy­
šují výkon Naše praxe ukazuje, že takto
prováděným cvičením lze docnit výsledků
i u velmi ochablých svalů. Proto se zpo-
•
49
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
pravidelným cvičením se postupně .odru­
šují" problémy, které se již v těle zabudo­
valy (somatizova/y). Zvláště, následuje-Ii
hned po cviku uvolnění.
lásldy správného cvlcen(
Důležitou zásadou cvičení je zacházet
se sebou - se svým tělem, Jako
s přltelem. Jsou totiž cvičenci, kteří se
snaží své tělo násilně nutit do civků i do
relaxace . Tím se více napínají, jsou křečo­
vití, přetěžují se, čímž se brzy unaví a mo­
hou si tak i ublížit. Příteli, kterého máte
rádi, přeci neubližujete
Než začnete cvičit, zhodnoťte svOj
současný stav. Uvědomte sl své
momentálnl mofnostl a omezenI.
Nechtějte svaly, které jsou hodně ocha­
blé, přinutit hned k plnému výkonu .
Hodně oslabený sval J e tfeba po­
stupně, pravidelným tréningem po­
silovat několik měslcO, než se mu
vrátí jeho původní sna. Je třeba postupo­
vat od jednoduchých krůčků , které se ne­
ustále opakují, dokud se nenaučíte správ­
nému pohybu. Je to, jako když se učíte
zacházet s hudebním nástrojem. Zpo­
čátku cvičíte křečovitě, protože na to vy­
nakládáte přmš velké úsilí. Křečovitost po­
stupně mizí, svaly se uvolňují, zpružňují,
pOhyb získává lehkost. Proto se nene­
chte odraditi Už po pNních pokusech zji­
stíte, že i minimální výsledky mají něco do
sebe. Časem Objevíte, že se výsledky
projevují skokově - po několika dnech,
50
nebo i týdnech pravidelného cvičení se
vaše dovednost najednou výrazně po­
sune dál A možná zjistíte, že jste schopni
provést i takový cvik, o němž jste vůbec
nepředpokládali, že byste ho dokázali
zvládnout.
Ohodnoťte rozsahy pOhybů a svalovou
snu v celém těle. Uvědomte si svou celko­
vou kondici i obtíže, např zácpu, studené
nohy, bolesti hlavy apod. To všechno
ovlivňuje vaši výkonnost.
Cvičte tak, abyste se přmš neunavili.
Jsou-II vaie pohybové mofnostl
hodně omezené, pokuste se ale­
spoll o náznak pohybu, nebo si jej
pouze představte I to provádějte s plným
vědomím až do konečků procvičovaných
částí spolu s dechem! Cviky zpočátku
opakujte 2x - 3x a uvolněte se. Postupně
přidávejte. Cvik opakujte několikrát
denně.
Pohyb je život! Proto jím můžete oživit
i to, co funguje hůře. To ovšem vyžaduje
systematický trénink. Sportovci také tré­
nují pravidelně a velmi usilovně. Oni totiž
vědí, co je třeba dělat před dosafenlm
vrcholného výkonu. Nejprve si prohří­
vají svaly, uvolňují je, pak zpevňují a kon­
centrací připravují tělo i mysl na výkon I vy
jdete za špičkovým výkonem - za dobrou
kondicí, za ozdravěním . Proto pravidelně
trénujte!
Den po dni pomalu přidávejte Trpělivěl
A nezlobte se na sebe, že to nejde ry­
chleji. Může dojít i k dočasnému zhor­
šení. I to patří ke hře. Jste-Ii unaveni, do­
šlo-Ii ke zhoršení, zařadte přestávku, a pak
se opět ke cvičení vratte a cvičte šetrně
POHYB JE LIVOT
dál Najednou prorazíte a posunete se
o značný kus dopředu
Cvičte symetricky, to znamená, že
procvičujete stejně pravou i levou stranu,
horní i dolní polovinu těla To je důležitě
k navození rovnováhy. Zatímco jedna
strana cvičí, druhá odpočívá Proto se
při pravidelném střídání pravé a levé,
horní a dolní poloviny těla neunavíte tak
rychle, a přitom si celé tělo lépe procvi­
číte. Zvláště budete-Ii pravidelně rytmicky
dýchat
Začlnejte cvičit na n lepil straně,
"
horší procvičujte vícekrát a častěji odpočí­
vejte Po jednostranných cvičeních za­
čleňte cvik pro celé tělo
Jako ukázku uvádíme následující se­
stavu.
89.6 FM
Plzeň - město
91.0 FM
Ostrava
94.1 FM
ť':eské
Budějovice
Ústl n. Labem
93.5 FM
Jihlava
97,4 FM
Pardubice
102.5 FM
1 03.8 FM
104.1 FM
104.3 FM
1 04.5 FM
105.0 FM
Praha
flf�lkwellc(t ll.
93.4 FM
Jeseník
Klatovy
Brno
Plzeň
Zlín
51
AUTOREHABILlTAČNf S ESTAVA
Sestava na procvičení všech hlavních kloubu a svalů
(Následujic( cviky jsme převzaly z metodické řady , Cvičeni pro každý den' autora
Swam( Mahešvaranandy a upravily pOdle původních zásad saravhításána, tzn. připrav­
ných cviků s dodržením pravidla střídavého zapojování homích a dolních částí těla)
T
yto cviky jsou tak jednoduché, že je
může provádět bez obtíží téměř
každý; mladý I starý, zdravý i ne­
mocný Většinu z nich lze upravit i pro
ty, kteří jsou trvale upoutáni na lůžko
nebo na vozík. Jejich pravidelným cviče­
ním se dá udržet dostatečná kloubní
pohyblivost, tj. překonává se ztuhlost
vazů a šlach, podporuje se lepší pro­
krvení a dociluje se lepší pružnosti
a pevnosti svalů i páteře.
Sled cvičení je vybudován systematicky.
Procvičují se střídavě horní a dolní konče­
tiny, čímž se předchází únavě. Cviky jsou
snadné, a přitom účinné Je možno je
obměňovat tempem provádění a způso­
bem dýchání. Měly by se provádět sou­
stfeděně, ale nenásilně, s klidnou
myslr. Jsou to CViky prOpravné, které
po dvou až třech měsících pravidelného
cvičeni připraví vaše tělo pro cviky nároč­
nějŠí. Začínat s obnovováním své kondice
Obtížnějšími cviky je neúčelné, nebol ne­
máte-Ii pro ně dostatečné připraven svůj
pOhybový aparát, např zpevněné svaly
kolem páteře, mohli byste si některými
z nich i ublížil.
Zpočátku opakujte každý cvik 3x
a postupně pfidávejte.
52
Zákl adní poloha
A, dále (ZPA)
(Obr 20, cvik 20)
je stejná pro všechny cviky uvedené v této
sestavě:
Sed na podložce, nohy natažené, ruce
spočívají volně na stehnech Vyrovnejte
páteř a uvolněte se, abyste neseděli
stmule. li, kteN se neudrží v sedu bez
opory, se opírají zády o stěnu či jinou
vhodnou pevnou oporu. Předkloňte se
mírně dopředu, zakloňte lehce dozadu,
ukloňte doprava a doleva a pak si najděte
optimální polohu, v níž vydrŽl1e sedět
vzpřímeně s minimálním napětím.
Po každém z následujících cviků se
uvolněte v lehu na zádech a klidně zhl u boka dýchejte
Obr 20
-'
POHYB JE LIVOT
Cviky na protahování trupu
Obr 2 1
1 . Úklony
(Obr 21, cVik 21)
ZPA Ruce V týl, lokty tlačte co nejvíce
dozadu. S výdechem pomalu uklánějte
hlavu a celý trup. Provedte čistý úklon,
hlava je v plynulém prodloužení pátefe,
nepfedkláníte se, ani nezakláníte, obě
hýždě spočívají pevně na podložce.
V nádechu se vzpfimujete zpět. Totéž
na druhou stranu. Opakujte stfídavě 5x
doleva a 5x doprava.
Tento cvik prospívá hlubokým ŠÍJovým
a zádovým svalům, zvětšuje pohyblivost
páteře
2. KUžení paží ve vzpažení
(Obr 22, cvik 22)
ZPA Upažte, dlaně dolů. S nádechem
vzpažte, dlaně směfují dopfedu, vytáh­
něte se co nejvíce vzhůru a pfekřižte
paže za hlavou. S výdechem spustte
paže zpět do upaženi Opakujte 1 0x.
Tímto cvikem uvolňujete ramenní klou­
by, posilujete zádové svalstvo a postranní
svaly trupu.
Cviky pro uvolnení šíJe
1 . Základní poloha B J
(dále ZPB)
Sed pfednožmo, opfete se těsně za
tělem o dlaně, prsty směfují dozadu, lokty
propnuté. Lopatky a ramena spustte dolů,
--,
"-0'-.
b_
r. -'22
r
_
_
_
_
_
_
_
_
_
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
j
,
,
•
I
Obr 23
dbejte na to, aby se nezvedaly Hlavu vy­
táhněte za temenem.
2. Protáčení trupu
(Obr 23, cvik 23)
ZPa. S nádechem otáčejte oči, hlavu
a trup doprava, brada směfuje k pravému
rameni, podívejte se co nejdál za sebe.
S výdechem se vracejte pomalu do vý­
choz( pozice. Opakujte 3 5 1 0x, pro­
vádějte stf(davě doleva a doprava
-
-
53
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Obr 24
(Nezvedejte rameno,
nepředklánějte
hlavu!) S nádechem pomalu zvedejte
5
1 0x střidavě
hlavu. Opakujte 3
vlevo a vpravo.
-
-
4. Předklony hlavy
Obr. 25
(Obr 25, cvik 25)
ZPB. S nádechem vytáhněte celé tělo
i hlavu za temenem a předsuňte bradu.
S výdechem nechte hlavu obloukem kle­
sat, až se brada dotkne hrudn( kosti
S nádechem napřimujte krčn( páteř ob­
ratel po obratli, nakonec ji protáhněte za
temenem do mírného záklonu, až kam je
to přljemné. Opakujte 3 5 IOx střídavě
dopředu a dozadu. Prociťujte protažení
svalů na zadní a přední straně krku.
-
Obr. 26
5. Kroužení hlavy
(Obr 26, cvik 26)
ZPa. S výdechem nechte hlavu kles­
nout do předklonu jako v předchozím
cviku. Nezavírefle očil S nádechem po·
malu přetáčejte hlavu přes rameno do­
zadu, s výdechem přes druhé rameno
dopředu. Opakujte 3
5 10x střidavě
zleva doprava a opačně Závratím při zá­
klonu se vyhnete , vychází-Ii pohyb z dolní
části krční páteře a necháte ·li oči ote·
vřené
Všechny cviky na uvolnění šijových
svalů provádějte jemně, bez napětí, niko·
Iiv silou. Máte·li nepřijemný pocit, zmírněte
úsilí a rozsah pohybu . Tyto cviky uvolňují
napětí v šiji a posil ují svalstvo krku .
Po každém z těchto cviků zůstaňte
v klidu sedět, nebo se položte, uvolněte
celé tělo a zhluboka klidně dýchejte.
-
Tímto cvikem protahujete a posilujete
svaly ramen , šije a svaly podél páteře.
Příznivě působíte na trávicí systém a led­
viny
3. Úklony hlavy
(Obr 24, cvik 24)
ZPB Hlavu nechte uvolněně klesat
s výdechem k pravému rameni, až se
pravé ucho k němu co nejv(ce přibl(ž(
54
-
-
POHYB JE 21VOT
Obr. 27
Pmvlčaví.f hmfcb
I �lllfcb kIR�I"n
..'
b
V této části se střídá vždy jeden cvik
rukou se cvikem nohou. Tím se vyrovnává
aktivita horní a dolní poloviny těla, a tak
i celý organismus: předchází se únavě.
Při procvičování rukou cvičíte v základní
poloze A v předpažení dlaněmi dolů: při
procvičování nohou v základní poloze B .
Při každém cviku se snažte vyrovnat páteř,
spustit ramena a lopatky do lů , hlavu vy­
táhnout za temenem Aby se vám to lépe
podařilo, provedte si nejprve cvik pro vy­
rovnání páteře
1 . Přitahovánr trupu ke stehnu
Obr. 28
�"1;lf�.�
.
a
.
..
,
��
,.
Tv
�
./
=
. . . . .�
-=
. ..
b
.
(Obr. 2 7, cvik 27)
ZPA Pokrčte pravou dolní končetinu,
uchopte ji oběma rukama pod kolenem,
s nádechem přitáhněte hrud ke steh­
nu. S výdechem nechte stehno přita­
žené, předkloňte hlavu, až se nos nebo
čelo dotkne kolena.
Tímto cvikem protahujete svaly bedernl
a zadní stehenní, zpevňujete svaly zádové
a břicho, a zároveň pOdněcujete trávicl
systém Současně zvětšujete pOhybli­
vosti kolenních a kyčelních kloubů, což
je vhodné u ischiatických potíŽí
Po každém cviku se uvolněte v lehu na
zádech, klidně a zhluboka dýchejte
2. Procvičovánr prstO
(Obr. 28, cvik 28 a, b)
Ruce: ZPA. Vzpřimte páteř. předpažte
dlaněmi dolů. S nádechem roztáhněte
55
AUTOREHABILlTAčNr SESTAVA
prsty a protáhněte až do konečků prstů
S výdechem sevřete ruce v pěst Opa­
kujte 3 - 5 - 1 0x.
Nohy: ZPB Protlačte paty a vztyčte
chodidla S nádechem přitáhněte prstce
k trupu a roztáhněte je co nejvíce. S výde­
chem sklopte prstce k chodidlům, pevně je
sevřete. Opakujte 3 - 5 - 1 0x.
Tento cvik prospívá krevnímu oběhu
horních a dolních končetin, pOhyblivosti
kloubů, prstů a prstců, zpevňuje nožní
klenbu Příznivě ovlivňuje koncové body
akupunkturických drah.
Nohy: ZPB Protlačte paty před sebe
a vztyčte chodidla S nádechem přitáh­
něte nárty k trupu . S výdechem sklopte
chodidla, napněte špičky. Opakujte 3 - 5
-
1 0x.
Tento cvik UVOlňuje klouby zápěstí a hle­
zna, zlepšuje krevní oběh horních a dol­
ních končetin a posiluje jejich svalstvo.
4. Kroužení v zápěstí
a v kotnících
(Obr 29, cvik 29 a, b)
Ruce: ZPA Natažené ruce s mide­
chem vztyčujte v zápěstf a hřbety přitáh­
něte co nejblfže k tělu, s výdechem je
sklopte dolů. Opakujte 3 - 5 - l OK
(Obr. 30, cvik 30 a, b)
Ruce ZPA S nádechem kroužfte ru­
kama v zápěstf směrem ven, s výde­
chem dovnitl Pak totéž opačným smě­
rem. Opakujte 3 - 5 - 1 0x.
Nohy: ZPB. Chodidla dejte na stopu
od sebe. S nádechem kružte oběma
chodidly současně doprava, s výde­
chem doleva . Totéž opačným směrem.
Opakujte 3 - 5 - I Ox.
Obr 29
Obr. 30
3. Klopení a přitahování rukou
a chodidel
a
a
,
,,
'.
,
.
b
\
.
56
�� ....
..
.'
,
ol.
:
',-,/ "'o'.'
•..
,"
,"
.,,
,
.'
b
POHYB JE LIVOT
Tento cvik je vhodný pro zvětšení pohy­
blivosti v zápěstí, loktech, ramenou
a v hlezenních kloubech; protahuje a po­
siluje svaly paží a lýtek obdobně jako ná­
sledující cvik
5. Ohýbání loktů
kolen
a
(Obr. 3 1 , cvik 3 1 , a, b)
Ruce: ZPA Předpažte, dlaně obrá­
cené vzhůru, napřimte páteř. S výde­
chem ohněte paže v loktech tak, aby se
prsty dotkly ramen, s nádechem vra­
cejte paže do výchozí polohy Opakujte
3 - 5 - 1 0x. Pak totéž v upažen(
Nohy: Pokrčte zdatnější nohu, oběma
rukama ji uchopte pod stehnem a vzpřimte
páteř S nádechem přednožte v koleni,
s výdechem vraťte lýtko zpět Opakujte
3 - 5 - 1 0x, pak cvičte totéž druhou
nohou.
6. Kroužení v loktech
a v kolenech
(Obr 32, cvik 32 a, b)
Ruce: ZPA. Paže jako v předchozím
cviku. S nádechem kružte lokty do­
zadu, s výdechem dopředu. Opakujte
3 - 5 - 1 0x, pak totéž opačným směrem.
Nohy: Stejná výChOZ! poloha jako
u cviku 5. S nádechem kružte v koleni
nohou ven, s výdechem dovnitř Opa­
kujte 3 - 5 - 1 0x, pak totéž opačným
směrem . Cvičte totéž druhou nohou.
Cviky 5 a 6 jsou vhodné pro posflení
mezilopatkových svalů , zad a břicha,
paží, ramen, stehen a lýtek, k protažení
prsních svalů a pro zvětšení pohyblivosti
Obr. 32
a
Obr. 3 1
a
-'
b
b
•
,
,
,
,
•
,
,
,
,
,
\
,
,
•
,
,
,
57
AUTOREHABILlTAČN( S ESTAVA
loktů, ramen, zápěstí, kolen a hlezenních
kloubů.
Po každém cviku se nezapomeňte uvol­
nit v lehu na zádech, klidně a zhluboka
dýchejte!
Tento cvik posiluje mezilopatkové svaly,
svaly šÍje, horních končetin, svaly zádové
a svaly podél páteře. Protahuje prsní
a boční svaly hrudníku. Zvětšuje pohyb­
livost ramenních a loketních kloubů.
7 . Vytahování paží
(Obr 33, cvik 33 a, b)
ZPA V upaženf, ohněte paže v loktech
tak, aby se prsty dotýkaly ramen. Vzpřimte
pátel S nádechem vzpažte, dlaně
otočeny dovnitř, a vytáhněte se až do
konečků prstů S výdechem vraťte paže
do výchozí polohy Opakujte 3 5 1 0x.
8. Kroužení rameny
(Obr 34, cvik 34)
ZPA v upaženf, paže ohněte v loktech
tak, aby se prsty dotýkaly ramen.
Vzpřimte pátel Kružte rameny, přičemž
lokty opisují co největší kruhy S náde­
chem vzhůru a dozadu, s výdechem
dolů a dopředu. Opakujte 3 5
1 0x,
pak totéž opačným směrem_
Tento cvik zvětšuje pohyblivost ramen­
ních kloubů, uvolňuje ztuhlou šÍji, posiluje
mezilopatkové, zádové svaly, svaly hrud­
níku a protahuje zkrácené prsní svaly.
-
Obr 33
a
-
-
-
Obr 34
9. Veslování
(Obr 35, cvik 35 a, b)
ZPA Předkloňte se, položte dlaně nata­
žených paží vedle kolen. S nádechem
sevřete ruce v pěst, palec v dlani a vzpři58
POHYB JE L IVOT
mujete se s napfímenými zády co nejdál
do záklonu. Ruce v pěst táhněte těsně
nad zemí podél stehen a těla do vzpa­
žení, pěsti otevfete. S výdechem pfe­
jděte plynule do pfedklonu a pfedpažení
co nejdál ke špičkám nohou. Opakujte
3 - 5 - 1 0x.
Obr. 35
a
--
,
,
,
,
,
/
,
----
---
-
-
- _ .
,
,
\
•
\
•
\
\
\
,
,
,
,
I
,
,
b
,
,
,
,
,
,
,
- - - - - - ,..
Oba poslední cviky zvětšují pOhyblivost
kyčelních a ramenních kloubů, posilují
svaly břišní a hýždové , dolních končetin
a trupu, uvolňují celkové napětí a zvětšují
pohyblivost bederní páteře .
Pro závěrečné uvolnění se položte na
záda. Klidně dýchejte a sledujte pocity
v jednotlivých částech těla, které jste
právě procvičili. Pro hlubší uvolnění pou­
žijte některou relaxační sestavu z pfed­
chozí kapitoly.
Tato sestava průpravných cviků působí
velmi dobře na průchodnost všech aku­
punkturních drah, provádí-Ii se pomalu
a vědomě řízeným pohybem. Zvláště dů­
ležité je procvičování prstů , a uvědomování
si jejich pOhybu až do konečků, neboť
v každém konci prstu či prstce začíná
nebo končí některá z drah. Také každý
stažený sval či kloub působí jako zavřený
vodovodní kohoutek na příslušné dráze.
Uvolněním a protažením svalů a kloubů
se Zlepšuje veškeré proudění krve, mízy
a energie.
1 0. Mlýnek
(Obr 36, cvik 36)
ZPA v pfedpažení, proplefte prsty. Se­
pnuté ruce směfují v průběhu cviku stále
ke špičkám. Trupem provádějte velké
krouživé pohyby s rovnými zády až do
hlubokého pfedklonu a hlubokého zá­
klonu. Pfi pohybU směrem dopfedu vý­
dech, směrem dozadu nádech. Kružte
3 - 5 - 1 0x vpravo, pak 3 5 1 0x vlevo.
Uvolněte se v lehu na zádech a klidně
dýchejte
-
Obr. 36
,
,
,
,
,
,
--
-
-
,
/
'-
59
II. Akupresura
Základní pojmy akupresury
vycházejí ze základů klasické akupunktury
Polarita Jln - Jang
A
kupresura patří k nejstarším léčeb­
ným metodám (vznikla na území
dnešní Číny před více než čtyřmi
tisíci lety) a dodnes je součástí tradiční
čínské medicíny. K rozvoji a rozšíření
této metody do celého světa došlo asi
v polovině 20. století.
V poslední době nachází akupresura,
akupunktura a jiné přidružené techniky
místo i v naší medicíně jednak pro svou
nenáročnost a účinnost (zejména u funkč­
ních onemocněn0, jednak pro prevenci
a nezanedbatelnou ekonomickou stránku
léčby.
Přistupme k vysvětlení základních poj­
mů, z nichž akupresura vychází.
V
ýchozí myšlenkou orientálního lé­
kařství je představa, že veškerá
skutečnost, tedy i příroda a člo­
věk, je ovládána harmonií či řádem,
který spočívá v dynamické (a dodejme
dialektické) jednotě dvou pólů. Kladný
pól je nazýván jang, záporný jin. Jejich
vztah je znázorněn známým symbolem
monády (Obr. 37).
Je to uzavřený kruh (v třírozměrném
prostoru koule) . který je rozdělen esovi­
tou křivkou na dvě stejné poloviny kapkoObr. 37
Monáda
tll JANO
JIN e
rovnodha
•
60
p'e"lha Jlnu e
AKUPRESURA
vitého tvaru, postavené proti sobě. BOe
zbarvená kapka odpovídá jangu, černě
zbarvená kapka jinu. Jejich vzájemné na­
pětí je vyjádřeno tím, že tam, kde sOí
a vrcholí jedna, ustupuje a mizí druhá.
Nejde však o zánik, nýbrž o proměnu
Existence, která je monádou znázor­
něna' je jistě plná proměn a dění, které
jsou neseny napětím dvou protichůdných
pólů, ale trvá v jejich jednotě. Ta je znázor­
něna malými kroužky opačné barvy v cen­
trech obou kapek. BOý kroužek v černé
polovině kruhu ukazuje na to, že v lůně
jinu dřímá zárodek jangu, a obráceně.
Nic nemůže být jenom jang nebo jenom
jin . Tyto póly jsou provždy spjaty a jejiCh
sepětí a napětí je principem všech pro­
cesů v kosmu, všeho dění, všeho života
v celku i v nejmenších částech . Veškerá
proměnlivost je jimi nesena i zachovávána.
Vyváženost jangu a jinu, která není static­
kou rovnováhou, ale dynamickou harmo­
nií, je základem zdraví i prosperity Vychý­
lení rovnováhy působí potíže, onemocnění
a její zhroucení znamená smrt. Na Obr. 37
je znázorněna převaha jinu (Obr 37 b)
a jan-gu (Obr 37 c) v monádě.
V každém jedinci v jeho jednotě existuje
polarita jang-jin. Jang se jeví jako kladný
mužský princip spojený s aktivitou, vydá­
ním, tvorbou, psychickou činností. I v člo­
věku je spojen s teplem, světlem, su­
chem, je spíše na povrch u , nahoře
a vzadu. Jln se jeví jako záporný ženský
princip spojený se stabilitou, přijímáním,
pOdržením (ochranou). I v člověku je spo­
jen s chladem, tmou, vlhkem , hmotou
a tělesností; je spíše uvnitř, dole a vpředu
Vzájemné prolínaní obou principů zna­
mená, že teplá aktivní energie principu
jang zahřívá nohy a chladná, paSivní ener­
gie principu jin ochlazuje hlavu. Dokud se
jang nedotkne země, nemůže jin stoupat,
dokud jin nedosáhne rukou a hlavy, ne­
může jang klesat.
Časná porucha takového prolínání
u člověka, kdy dochází k oddělování jinu
od jangu (tzv. odplápolávání ohně) se mů­
že projevovat na jedné straně bolestmi
hlavy, staženou šijí, značnou výřečností
a na straně druhé studenými dolními kon­
četinami a otoky kolem kotníků . Při správ­
ném léčení, které by mělo směřovat ke
znovusjednocení a prOlínání obou princi­
pů, a nikoliv k zanášení organismu toxiny,
dochází v nemoci nejprve ke stoupání
patologického jinu vzhůru a vyučování
přebytečnýCh tekutin často se zánětlivou
složkou skrze lymfatický systém v hlavě
(rýma, záněty dutin a mandlí. bolesti
zubů). Posléze se tam usazuje a tvoří se
tzv. ložiska. Vzniklá situace se často řeší
jejich odstraněním např. vytržením mandlí.
Tím se narušuje ochranná bariera a pato­
logický jin klesá dolů, dochází k zánětu
průdušek a plic tvoří se cysty, křečové
žOy, otoky dolních končetin apod. Patolo­
gický jang může způsobovat sklerozu cév,
žlučníkové kameny atd .
llyotnf 10.
Z napětí pólů jangu a jinu vzniká životní
sOa čchi. Je to obecný kosmický princip,
61
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
jehož projevem je i život na zemi. Cchi je
energie, která proudí v přírod ě a ve všem
živém. Její proudění je základem života,
vlastně životem samým. Livá bytost, tedy
také člověk, je živá proto a tehdy, když
v ní proudí čchi. Při založení lidského
jedince dochází ke spojení základní
esence ženy - matky a esence muže otce. Cchi zde utváří životní rozvrh před
narozením, který se během dalších život­
ních událostí proměňuje. Před narozením
získáváme tuto energii o d rodičů především od matky. Po narození navíc
ze zevních zdrojů dýcháním a potravou .
Původní energie přijatá o d rodičů se
zhromažduje zejména v ledvinách a nad­
ledvinkách. Energie přijatá dechem a po­
travou je řízena především plícemi a sle­
zinou. Podstatou všech tří kvalit - záro­
dečné, výživné a energie přicházející
s dechem - je pohyb, jsou zdrojem te­
pla, zajišfují činnost orgánů, mají ochran­
nou, přetvářecí, vyživovací a mentální
funkci. Jejich koloběh v organismu za­
hrnuje čtyři základními pohyby - stou­
pání, klesání, nasávání a vydávání. Po­
hyb čchi spouští a udržuje v chodu
funkce jednotlivých orgánů a koordinuje
jejich vzájemné působení. Pro zdraví
a bezporuchovou funkci orgánů je nutný
jejich pravidelný a vyvážený chod. Je - li
narušena činnost některého orgánu, za­
sáhne to rušivě do celého organismu .
Nerovnoměrnost proudění čchi v celku
organismu působí nejprve psychické
změny, posléze funkční a organická one­
mocnění, později odumírání a smrt, která
je spjata s přerušením jejího toku. Tok
62
čchi urcuje i veškerou naši emotivitu
a vůli, ovlivňuje aktivitu tělesnou a intelek­
tuální. Pokud čchi v člověku řádně proudí.
je nejenom zdráv, ale je také výkonný, plný
života, cítí se dobře, je radostný a vyrov­
naný.
Lze rozlišit tři základní úrovně poruch
životních pochodů pocházejících:
- z hlubin poikozenl zárodečné
energie
- z potravy
- z ovzduU
První z nich vznikají jednak pokračo­
vánlm poškozeného terénu (změny ve
tkáních různých orgánů po prodělaných
nemocech) přecházejícího z rodičů na
plod (dědičné choroby a prodělané ne­
moci zanechávající miasmata - kazy, ná­
kazy v terénu). jednak poruchami pfedá­
vánI, tzn při početí. v průběhu těhotensM
a při porodu . (Např. psychické stavy
matky při nechtěném dítěti, podObně
jako hádky a násilné činy probíhající
v okolí matky.) Tato psychická narušení
se později fixují na organické úrovni.
Druhá úroveň poruch se týká kvality
a zpOsobu stravovánI, záleží nejen na
sestavě jídla, ale i na zpŮSObu přípravy
a postoji připravujícího, stejně jako na způ­
sobu přijímání stravy, upravenosti pro­
středí a celkové pohodě.
Podobně ovzduší zahrnuje nejen kva­
litu vzduchu, nýbrž i osobnlch vztahO
- srovnej ,přijemné ovzduší'.
Na úrovni zdrojů příčin poruch pak závisí
volba vhodných zpŮSObů nápravy.
AKUPRESURA
Teorie _šll pp,u
Jang - jln a z jejich nap6t1 vznika·
jlcl čchl jsou společným základem
vieho bytl. Nejsou přístupny přímému
pozorování. Známe je pouze prostřednic­
tvím jejich projevů . Rozmanitost skuteč­
nosti a neustálé proměny světa se nám
jeví v podobě pětice elementů (živlů), zá­
kladních projevů čchi Jsou to oheň,
země, kov, voda a vzduch. Jako pátý ele­
ment bývá na místo vzduchu často uvá­
děno dřevo, protože to představuje látku,
která živí oheň. Každý element je princi­
pem - způsobem bytí a určité vlastnosti,
typické pro ono napětí mezi jangem a ji­
nem, z něhož vychází některá z těchto
Obr. 38
+
Tank"
stfevo
+ 111 ohnI
OHE'LÉTO
- Ob., srdce
- Srdce
+
tlučnlk
JARO
STAED
DAEVO
ZEMě
. J4t,.
- Sllnl."ke
+
VODA
ZIMA
- Ledviny
"----
Tlust4
stl.vo
��2��
KOV
PODZIM
· p"c.
63
AUTOREHABILlTAčNr SESTAVA
činných podob čchi. Podle čínských mys­
litelů je vše, co se nám jeví, stvořeno
a složeno z těchto elementů (např. jedno­
tlivé orgány těla odpovídají jednotlivým ži­
vlům)
Všechno dění je dáno střídáním vůdčího
postavení jednotlivých živlů. Roční vege­
tační cyklus, střídáni dne a noci, i fungo­
vání organismu lze také chápat jako sled
období dominance jednotlivých živlů.
Velká harmonie přírody, přirovnatelná pa­
trně k našim pojmům plného zdraví, fyzio­
logické a biochemické rovnováze orga­
nismu a ekologické rovnováze přírody, je
v čínském pojetí dána náležitým vyváže­
ním elementů v každé fázi přírodnlho děje.
V dlouhé tradici orientálního myšlení filo-
zOfického, přírodovědného, lékařského
a psychologického byly rozpoznány
mnohé souvislosti, z nichž některé - pro
nás důležité - jsou zachyceny v tabulce
1 na str 64. Tabulka ukazuje, jak různé
vlastnosti, jevy, údobí, orgány, jejich
funkce a okruhy stojí pod vlivem jednotli­
výCh elementů, dalo by se říci, že v kaž­
dém ročním období Uež je pod vlivem ně­
kterého z elementů) převládá funkce urči­
týCh orgánů, a také systémů k nim nále­
žejlcích. Dojde-Ii k oslabeni, blokádě
energie či se projeví vrozená slabost,
vyskytne se to obvykle v danou sezónu
jako oslabení nebo onemocnění přísluš­
ných orgánů nebo jako poškození někte­
rého systému náležejícího k okruhu . Poru-
Tab . l OBLASTI DOMINANCE PtTI ELEMENTŮ
Ohe�
Kov
(éter)
Projevy v pFlrodě
I Verletaé:ní fáze
růst zrání
sklize�
a seti
a Dolní práce
Roční doba
léto
podzim
Denní doba
po�dne
večer
Počasí
horko
sucho
Světové strany
iih
západ
Barva
. červená
bllá, černá
Projevy v organismu
Orgány plné
, . - /-:,-,.::_. -:::�:
srdce - S
plíce
-
p
" obal srdce - OS
Orgány duté
Smysl
. tenké střevo - TeS
_
tři ohně · TO
tlusté střevo - TS
hmat
čich
Smyslový orgán
hmat. org. kůle
nos
Chul
hořká
cévy,krev
pikantní
Tkáně
Nálady
radost
smutek
Funkce
termogenní, endokrinní
absorpční
64
kůže,sliznice
AKUPRESURA
cha v sezónním oběhu energie signalizuje
VŽdy hlubší a vážnější narušení než poru­
cha v oběhu denním, o kterém bude po­
jednáno dále.
Sezónní přístup k životosprávě je pod­
robněji probrán v kapitole .Funkční
okruhy' .
Orgány lidského těla se v tomto pojetí
dělí na duté a plné Duté orgány - žluč­
nlk, tenké střevo, žaludek, tlusté střevo
a močový měchýř můžeme nazývat dn­
nami, protože jsou to orgány, v nichž se
zpracovává čchi, získaná pro tělo potra­
vou a dechem . Jsou to orgány dělné,
pod vlivem energie jang . Plné orgány játra, srdce, slezina, plíce
a ledviny.
Těmto orgánům se říká skladiště, nebol
čchi je do nich přijímána a uchovávána
Tedy z hlediska energetického patří do
oblasti jin. Orgány jsou párově spojeny
tak, že každé dnně odpovídá příslušné
skladiště, jak je uvedeno na Obr. 38.
Každý pár odpovídá jednomu z elementů
Orgány a dráhy vytváfeJfcf pár se
nazývají sdru!ené.
Mezi elementy a orgány existují dva typy
vZájemné podpory
vztahů - vztah
a vztah vzájemného vyvažování či kon­
troly. Oba vztahy mohou mít kladnou a zá­
pornou hodnotu . Na Obr. 38 jsou ele­
menty uspořádány tak, že kruh vyjadřuje
vztahy podpory, hvězda vztahy vyvažo­
vání. Zápomá hodnota vztahů jde proti
směru šipek Postupujeme-Ii v kruhu ve
směru hOdinových ručiček, tj. po šip­
kách, sledujeme kladnou hodnotu vztahu
podpory, tedy posnení. Vychází se tu
z představy o vzniku jednoho elementu
za pomoci druhého z hoření ohně
vzniká země (popel). v zemi se nalézá
kov, na kovu se sráží voda, voda dává
růst dřevu, dřevo živí oheň . V praxi to
znamená, že ledviny podporují játra, játra
dávají energii srdci a obalu srdce, ty po­
tom posilují slinivku a slezinu, slinivka
a slezina posiluje funkci plic, zdravé plíce
podporují ledviny atd. Někdy se tyto
vztahy v sezónním oběhu energie nazý­
vají pravidlem matka - syn, symbolizují­
cím, že silná vyvážená matka plodí
a utváří silného syna.
Š ipky uprostřed kruhu hvěZdy označují
vztah vyvažování. Toto čtení obrazce je
odvozeno z orientální představy o nad­
vládě jednoho z elementů nad druhým:
oheň taví kov, kov štípe dřevo, dřevo pro­
růstá svými kořeny zemi, země vysušuje
vodu a voda hasí oheň. V praxi se často
tyto vztahy nazývají kontrolní, nebo také
pravidlo muž - žena (manžel - man­
želka). Onemocní-Ii orgán na jedné
straně, např slinivka, je zároveň ohrožen
orgán i na straně druhé, játra a naopak.
Sníží- Ii se detoxikační činnost jater zhor­
šuje se funkce plicní, čímž dochází ča­
stěji k výSkytu bronchitid a astmatu. Zvý­
šená sekrece plic tak zastupuje nedosta­
tečnou detoxikační funkci jater. Podobně
nemocné ledviny ohrožují srdce a krevní
oběh a naopak slabé srdce tlumí činnost
ledvin atd .
Znalost těchto vztahů a jejich uspořáda­
nost a souvztažnosti s dalšími jevy (viz
tab. 1 ) dovoluje najít optimální a adekvátní
zpŮSOby léčby, která upevňuje harmonii
celého organismu, popř. ji obnovuje.
65
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Pomocí podpor a potlačení funkcí
a vlastností jevů odpovídajích jednotlNým
elementům dle této tabulky je možno pů­
sobit na vhodné vyladění - posOení či utlu­
mení- kterékoli části, aby byl harmonizo­
ván celek
Další podrobnější rozdělení projevů
v organismu je popsáno ve IV. kapitole
u jednotlivých funkčních okruhů.
Z výše uvedného obrazu o světě a pří­
rodě vychází také představa o člověku ,
který je chápán jako zcela přirozená sou­
část přírody. 2ivot každého jedince je sou­
částí všeobecného přírodního děje. Člo­
věk je dále chápán jako živý - tj. aktivně
činný. Není zde oddělení fyzického a psy­
chického bytí, ani stavu klidu a aktivity.
Všechno je naprosto nedělitelný celek.
Naše tělo je možné si představit jako
otevřený informační systém krytý na po­
vrchu kůží, uvnitř slizniéemi, obklopený
energetickým biopolem (aurou) , v níž jsou
všechny systémy navzájem propojeny.
Hlavním prostředím pro tok informací je
retikuloendoteliální systém - mesen­
chym, což je prostor mezi orgánovými
buňkami a buňkami nervů a cév, vyplněný
mimobuněčnou hmotou (extracelulární
matricO Tato matrice je jakýmsi tělesným
,internetem', stále přebudovávanou sítí,
na kterou se můžeme dívat jako na jedi­
nou gigantickou molekulu, obklopující,
propojující a řídící všechny buňky orga66
nismu, které v ní hnízdí. Z tohoto důvodu
jakékOliv podráždění (informace) na urči­
tém místě těla i v jeho biopoli nejrůznějšími
podněty (mechanicky, světelně, tepelně,
chemicky, magneticky, elektromagneticky,
homeopatickou léčbou atp.) vyvolá sou­
časnou odezvu v celém organismu.
Tuto extracelulární matrici můžeme chá­
pat jako vnitřní propojení, zatímco kůže
a sliznice zprostředkovávají vztah s okolím
vnějším a vnitřním
Stav kůže reprezentuje celek těla, jako
mapa. Je to však živá mapa, mapa neu­
stále zaznamenávající stav a změny stavu
celku, a také tento stav ovlivňuje. (Je po­
dobnou mapou tak jako naše vědomí nejen že si sebe uvědomujeme, ale také
skrze vědomí na sebe působíme )
Také kůže je místem a orgánem zpět­
ného působení jehož prostřednicMm se
organismus setkává sám se sebou Proto
lze pŮSObením na ní dosáhnout reflexní
odpovědi na systémech i subsystémech
vnitřních funkcí. Ovlrvnění teplem a chla­
dem, obklady, masážemi, akupresurou,
akupunkturou, elektroterapií, magnetote­
rapií apod. vyvolá reflexní změny uvnitř
organismu. Takovým způsobem vstupu­
jeme do vnitřního dialogu těla a přitom vy­
užíváme uzlů centrály tohoto dialogu,
které se nazývají akupunkturní body.
Kůže slouží k diagnostice, odpOSlOU­
chávání a k nalézání, i hodnocení míry
poruch funkcí v podobě reflexních změn
(barva, vlhkost, napětí, prosáknutí, te­
plota, bolestivost atp . ) . Tímto zásahem
do dialogu našeho těla můžeme napravo­
vat vzniklá nedorozumění (projevující se
AKUPRESURA
Obr 39
13 - 1 5
TIS - tlnk' stravo
�
\
• v
-
.
:1 ' /
'.
'.
' - " H,
�
,
- ,/
,
,
••
3-5
P - pHce
7-8
,
2 - faludek
>.
,
--. f'
"
"
'. II
·
· .
I
"
Jo.,
�
1
JI.
.
MM
. "
.
.
)
-
15
- 17
močový
michýl
,
I .
, .
"
"
"
Jo.,
;j;
1
JI.
.
'.
"
,
8-11
SS - slinivka
.I.zlna
1 -3
J - Jit,o
a
ss
2
13·15
7-8
'-5
P
21
TO - trl
-
17·1. L
11-21
21·23
23·01
J
MM
15·17
(iI
5-7
TS
T.o
11-13
OS
TO
21
23
ohni
dopoledni
lS - udn(
1 9 - 21
OS - obal SrdCI
·
·
,tr,dn(
dr�h.
odpoledni
PS - plodnl
,tr,dn(
drAh
.
,
,
I.
Jo.,
1
JI.
-
�
17 - 1 9
L - Ildvlny
\
�
�
23
-
01
JI.
Jo.,
;:j;
Zl - fluč.1k
67
AUTOREHABILlTAčNr SESTAVA
funkčními poruchami) vyvažovat nerovno­
váhu, a tak sloužit k souladu a harmonic­
kému vyladění celé osobnosti. (Ostatně
,terapie' znamenala původně službu
stejně jako terapeutés znamená služeb­
ník a strážce .)
Akupunkturní dráhy dennf
I noční biorytmy
ČChi v klasickém pojetí je silou, která je
základem všech aktivit v přírodě i v člověku.
Je přijímána z kosmu a ze země, obnovo­
vána potravou, dechem a aktivitou člo­
věka opět přechází do přírody. Nás však
bude více zajímat její koloběh v člověku
jako celistvém organismu (mikrosystému
v rámci přírody). Čchi proudí člověkem
po drahách (meridiánech), které nazý­
váme akupunkturní dráhy, protože právě
na nich a na jejich bodech lze akupresu­
rou, akupunkturou (vpichem) nebo jinými
technikami ovlivnit jejich tok. Z klasické
akupunktury je známo 1 2 párů orgáno­
vých drah; dvě dráhy jsou nepárové, ne­
bo! problhají středem těla. Jde o přední
střední a zadní střední dráhu - viz tab.
2a. Podrobně o nich pojednáme v samo­
statné kapitole. Čchi prochází postupně
všemi drahami , sytí všechny orgány a ve­
škeré tělesné systémy. O jejím sezónním
průběhu jsme psaly výše. Její časový prů-
Tab . 2a ZÁKLAD Nr AKUPUNKTUR N r DRÁHY
1 2 párových drah
�
--
Cas
Ceské
označeni
3-5
5-7
7-9
9- 1 1
1 1 -13
13-15
15-17
21 -23
23-01
01 -03
68
Začátek
P
pod klíčkem u ramene
TS
ukazovák ruky
2
ss
17-19
1 9-2 1
------
pod okem
palec nohy
S
podpažní jamka
TeS
malík ruky
MM
vnit7ni koutek oka
L
ploska nohy
OS
pod 4. žebrem
TO
prsteník ruky
21
J
vněiší koutek oka
palec nohy
Mimohldné dráhy
2 nepárové
Zadní sHední
st/ed horní dásně
prední stlední
sHed dolní dásně
AKUPRESURA
běh drahami během dne je znázorněn na
Obr. 39. Každá dráha má čas svého
maximálnlho účinku a souvislosti s di­
nim v organismu tab č. 2b, který je
vyznačen hodinami Je také známo, že
obtíže, projevující se v době maximálniho
účinku .orgánu·, jsou cestou k diagnóze.
Při oslabené funkci orgánu se v čase ma­
ximálniho účinku mohou např. projevit tyto
potíže :
1 ) bolesti nejrůznějšiho charakteru,
intenzity, druhu, v různých částech
těla s variabilní propagací,
Tab. 2b VZTAHY MEZI DRÁHOU A Dt NíM V ORGANISMU
dini v organismu
čas
3-5
prohlubováni dechu. metabolická príprava organismu na probuzení a bdělou
aktivitu
5-7
čištěni organismu, sliznic, odchod hlenů a zbytků metabolismu, priprava na pfijem
potravy
7-9
pfijem potravy, zvýšená sekrece trávicích štáv, kontro", trávicich pochodů
9- 1 1
zvýšená produkce enzymů určených bezprostledně k trávení a k regutaci krevn�o
cukru, čištění krve, odbourávání červených krvinek a tvorba nových
1 1-13
zvýšená metabolická aktivita, viN na psychiku
13-15
trávení a vstlebávání živných látek hlavně v oblasti dvanáctníku
15-17
hospodalení s vodou a mlnerá�, zvýšené vylučování tekutých zbytků působí
jako vyrovnávací faktor
1 7- 1 9
ovtivnění množstvl život ni Sily, čištění krve od produktů metabolismu
1 9-21
pledchozími procesy očištěná krev a �mfa rozvádějí k bu�kám kyslík, živiny,
minerály a tím se Ivorí energetický vklad pro následující den
21 -23
sexuální funkce. uspoládáni hormonálních hladin a informací v nervovém systému
v průběhu dne, kontrola základních funkcí včelně leploty, transformace energií
23-01
metabolické a transformačnl pochody. vlIV na š",chosvalové a psychické napětí
01 -03
metabotické. detoxikační a transformační pochody. vliv na šlachosvalové
a psychické napětí - uvolnění organismu
69
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Tab . 3 POUŽITí ZAČÁTEČNíCH
A KONCOVÝCH BOD Ů DRAH
NA RUKOU A NOHOU
2)
3)
4)
5)
stavy slabosti a únavy,
zvracení nebo sžíravý hlad,
poruchy spánku,
svědění různě lokalizovaná zejména
v průběhu meridiánů,
6) pocení,
7) přechodné zamlžení zraku a závratě,
8) psychické změny, zejména deprese
· kašel, dušení a dýchací pOlíže
·
bolesti lubů
- šok, mdloby, pokles krevního tlaku,
poruchy prokrvení
- šok, mdloby, bolesti hlavy
- pomalý tep, selhávání srdce
- kašel, bOlesti krčni páteře
Např ranní kašel nebo astmatický zá­
chvat značí slabost plic, sžíravý hlad a sla­
bost kolem 8. hod ranní a bolesti v epiga­
striu nás upozorňují na problémy žaludku,
svědění na vnitřní straně stehna a bérce
v odpoledních hodinách ukazuje na osla­
bení ledvin atp
- gynekologické krvácení, křeče,
nachlazení, nesous1ředěnost
- zácpa, křeče, poruchy metabotismu
- otoky, zaživaci poruchy, záněty
prsní Žlázy
·
bolesti hlavy · migrény, ramen a kytlí,
porucha slUChu
- kašel, bezvědomí, křeče
· bolesti lad a hlavy, váznoucí porod,
;"
Obr 40
a
.
závratě
, '
c
TO
i ' �.
MM '
23
tl l
T.. 1 9
,
,
MM 87
Lx
�.
PI
!
--A
SS 21
tt «
t 45
ss,
J ,
b
P II
!,"
I',
J
TS 1
OS .
,
•
'I
,
•
S.
T.S 1
70
TS 20
TO '
•
-
'4
AKUPRESURA
V tabulce 2 je uveden seznam drah ,
jejich začáteční a koncové body. Tyto kon·
cové body drah jsou zobrazeny na Obr.
40 a, b, c . V tabulce 3 je uvedeno užití
těchto bodů a jsou umístěny kolem nehto·
vých lůžek ruky a nohy, které nazýváme
tingy; včetně měrněho bodu dráhy ledvin
Lx Většina těchto bodů jsou body první
pomoci při akutních stavech (šok,
mdloby, krvácení, kašel apod . ) . všechny
tyto body lze také použít při šlachosvalo·
vých bolestech těla, často mají vzdálené
působení i k protilehlé straně , např od
bolesti pravého ramene může ulevit 4 4 .
bod dráhy žlučníku na levé noze.
Při bolestech šlach a svalů je třeba vy.
zkoušet, který z koncových bodů je citlivý
a tam provést presuru sedativním způso,
bem.
Akuprmrní - IkUpDRklUrnf bu dr
jsou místa na kůži velikosti od 0, 1 5
mm, většinou okrouhlého tvaru, jejichž
pOdrážděním lze vyvolat určitou, specific·
kou odpověd organismu, pOkud podráž'
dění není bolestivé. Tato místa - body jsou známa již několik tisíc let ze starých
čínSkých medicínskýCh spisů. Později byly
seřazeny do systému akupunkturních
drah .
Body mají své specifické vlastnosti,
které je určují. Např. JSou teplejší než je·
jich okolí, mají snížený elektrický odpor,
mají své specifické elektrické vlastnosti,
takže lze v rnístech účinných bodů zjistit
-
citlivými měřicírni přístroji jejich elektrický
potenciál, který je ovšem velmi nízký
Toho se využívá zejména v elektroaku·
punktuře, kdy .měřením· aktivních bodů
lze diagnostikovat změnu funkce event
organické změny na částech orgánů, jimž
bOdy na kůži odpovídají. Celý systém elek·
troakupunktury je přesně propracován
v systému EAV, (Elektroakupunktura dle
dr. Volta). který jsme popsaly ve skriptech
Základy komplexního přístupu v medicíně
(viZ Seznam literatury) .
Účinné body mají své přesné místo
a funkci. Jsou většinou umístěny v pod·
koží v různé hloubce od 1 -2 mm na
prstech až do 8 cm na hýždích Nachá·
zejí se v blízkosti úponů šlach , při větvení
nervů, podél velkých cév apod. Celkový
počet dnes známých bodů je přes tisíc.
K prostorovému určení těchto bodů
používá akupunktura měřítka v cunech.
Cun (dále c) znamená individuální míru
každého jednotlivce, která je dána šířkou
palce jeho ruky u nehtového lůžka (viz.
obr. 4 1 ) . Obecně se udává velikost cunu
asi 2 , 5 cm .
Obr 4 1
71
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Podle funkce lze dělit body tělové aku­
punktury na body s celkovým účinkem CÚ, body mistrovské a speciální body
Sp, body s místním účinkem atd. Podle
toho, jestli dráhu posilujeme nebo tlu­
míme, rozeznáváme body tonizačnf - To
nebo sedativnf S• . Body pramene - Pr
přitahují energii z předchozf dráhy, body
přechodu Pf uvolňují energii do násle­
dujfcí dráhy. Poplašné body - Po signali­
zují postiženf přfslušné dráhy, ukazujf ze­
jména na akutní problémy, dají se využít
diagnosticky i léčebně. Body souhlasné
Sou leží na 1 . linii dráhy močového
měchýře a užfvají se k diagnostice a lé­
čenf hlavně u chronických onemocnění.
V dalšfm textu u mimořádných drah jsou
zmiňovány body kardinálnf.
Obr. 42a
-
..
-
..
�
...
-
-
-
TO I +_
.,
,
,
MM 40 -h..,.
'
Body s cel kovým úči n kem
72
S7
OS I
P7
Obr. 42b
tl 34
mají celkové působenf na organismus
nebo jeho část a zároveň patřf mezi nej­
účinnějšf co do míry vlivu. Normalizují
a stabilizujf různé funkce. (Viz tab. 4) Jsou
uloženy většinou periferně od loktů a kole­
nou směrem k prstům rukou a nohou.
(Obr. 42a a 42b). Užfváme je VŽdy obou­
stranně. Většina z nich je vhodná k mo­
xovánf. o němž bude zmínka později.
(
SS .
SS I
tL 4'
J3
LI
I
AKUPRESURA
Tab . 4 BODY S CELKOVÝM ÚCINKEM (Obr. 42a, 42b)
P7
na palcové straně pfedloktí t ,5 c nad zápěstím
krk, horní končetiny, plíce, kůže
bod pfechodu dráhy, h�vní bod na popá�niny a jizvy, veškeré alergické projevy kůže
a sliznic (svědivá kožní onemocnění, kopfivka, astma, eklem). poruchy dýchání, kašel,
P 7 je kardinální bod pfadní strední dráhy, prolo působí na celkové zklidněni organismu
a tišení bo�stí (neuralgie trojklanného nervu, bolesti hlavy a zubů), obrna lícního nervu
TS 4 (He·gu)
v meziprstní fase mezi 1 . a 2 . kostí záprstní
obličej a hlava mimo zátylek, horní končetiny, hrudník tlusté stlevo, sliznice
bod pramene dráhy, problémy tlustého streva a všech sliznic i kůže (poruchy tráveni,
zácpa, alergie všeho druhu, zánět krční a nosní mandle, rýma, krvácení z nosu,
menstruační krvácenQ, bolesti zubů, v krku, h�vy, ramene vpfedu, lokte, zápěstí,
šumění v uších
% 38 (Cu san li . bod štěstí, tfí vesnic,
imunity)
3 c pod dolním okrajem čMky kolene a t c zevně od hrany drsnatiny kosti holenní
obličej, pfední strana hrudníku a prsní žláza, blicho, ce� zažívací systém, pfední strana
dol.končetin, stfední ohfívač
celkově na metabolismus (zažívací problémy všeho druhu napl. pálení žáhy,
nechutenství, nausea, ""acení, žlučníkové a stfevní koliky, žaludeční a dvanáctnlkové
vledy, průjmy a záněty stlev. . . ), celkové zvýšení odolnosti a posilení imunitního systému,
alergie všeho druhu, pfi horečkách otoky celkově, záněty prsu, bolesti zubů, bolesti
a točení hlavy, obrna lícního nervu, neuralgie trojklanného nervu jako součást první
pomoci pIi ko�psu, šoku a bezvědomí, v kosmetice k uvolnění Obličejových svalů,
pN turistice k posilení unavených nohou, psychické probOlmy a neurastenický syndrom
SS 8
3 c nad vnitlním kotníkem na zadním okraji kosti holenní
bncho a dolní končetiny, ce� zažívací systém, zejména slinivka a žlázy s vnitlní sekrecí,
močopohlavní systém, imunitní a lymfatický systém, klllovatka jin drah nOhy, dolní ohIíIV'ač
celkově na metabolismus (průjmy, poruchy zažívání a trávení, bolesti blicha a zánětlivé
procesy zejména v dutině bMní napl. ulcerosní kolitkJa . . . . ), krvetvorba, ztlumení děložního
krvécení a krváceni z hemorhoidů, posilení klečových lil, celkové zvýšení odolnosti, otoky
dolních končetin, pIi šoku, ko�psu, u neurotických stavů a potížích s dlouhodobou
nespavostí, bolesti a zvýšená únavnost (tíle) dolních končetin
I
SS 8
v cHlívě jamce 2 c dovnitl od drsné hrany kosti holenní
obdobně jako SS 6, blícho, dolní končetiny
důležný metabolický bod, zažívací potíže, akutní zánět poblišnice, žlučníková kotika,
časté močení, chronická nespavost
S7
v zápěstní rýze na malikové straně navniU od š�chy, ohýbače zápěstí pod hráškovou kostí
srdce, hrudník, horní končetiny, vegetativní nervový systém
sedativní bod dráhy, jeden z hlavních bodů pro PSychiku, proti depresím a nespavosti,
vztahuje se k plevodnímu systému srdečnímu, proto zklid�uje bušení srdce a bolesti
na hrudníku, zklkJ�uje záněty mandlí, záchvaty celkových klečí
Te 5 3
konec hlavní d��ové rýhy pn ohnutí ruky na malíkové straně
šije, zátylek, lopatky, krční pátel, blicho, tenké stlevo, psychika
tonizační bod dráhy a kardinělní bod pro zadní stfední dráhu, celkově uvol�uje kleče
a psychiku, zklid�uje bolesti lokte a ramene vzadu, působí na metabolismus a trávení
(plynatost. průjem, bolesti blicha, stfevní a žlučníkové koliky. . . . )
73
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
MM 40
upros!led zákolenní jamky
zadní strana lěla - zálylek, záda, pátel, zadní strana dolních končetin
důležitý melabolický bod (průjem, zvracení, kleče v zažívacím syslému)
lišení boleslí (bolesti v kiížové krajně vystlelující do dolních končetin, bolesti pIi ledvinových
chorobách, bolesti hlavy a kloubů, protialergické působení (eklemy, aSlhma, senná týma,
záněty spoj.,ek, kožní choroby, akné)
MM 60, 62
60 mezi zevním kotníkem a Achillovou šlachou,
62 půl c kolmo pod zevním kotníkem v jamce
zadní slrana těla a dolních končelin, zátylek, záda, pátel, kolniky
základní body prali bolestem a klečrm všeobecně, hlava, pálel, zejména klížová ob�st
a dolní končetiny, hysterie, alergické nemoci oční i nosní, krvácení z nosu
.
.
L6
v jamce 1 c pod dolním okrajem vnitřniho kotniku
u�i. mícha, nervový systém, ledviny, konečník, kosti
minerální a vodní hospodálství, nemoci ledvin, otoky všeobecně, svědění konečníku,
hemorhoidy, bolesti v klížové ob�sti, snížení teploty pIi horečkách, poruchy psychiky
a spánku, nedoslýchavost a záněly s!ledního ucha, urychlení hojení zlomenin
OS 6
2 cm nad zápěstím asi upros!led š�ky pledloklí mezi šlachami
hrudnik a horní končeliny, žaludek, osrdečnik, horní ohlívač
celkové zklidnění psychiky, regulace krevnl110 lIaku, bušení srdce, píchání v ob�sti
srdečního hrolu, bolesli žaludku a zvracení i těhotenské, zánět srdečnl110 svalu, jater,
prudké náva� krve do hlavy, nespavost, bolesti ramenního kloubu, bolesti na hrudi
a mezi lopatkami · horní a stlední hrudní pálel a oblast kolem l.krČního obratle
TO 5
2 c nad zápěstím mezi oběma kostmi pledloktí na hlbetní straně
spánková oblast hlavy, uši, klouby, velké lělní dutiny, všechny oblasti m ohffvačů (m ohM)
proti revmatismu, revmatické bolesti zejména velkých kloubů, koleno, kyčel, rameno zevně,
hlava v zátylku a po stranách termoregu�ční vi., (snížení horečky)
2:1 34 1 41
34 v jamce pled a pod hlavičkou kosti lýtkové
41 mezi bazemi 4.8 5. kosti zénártni
postranní část těla, uŠi, čelní, spánková a temenní oblast hlavy, ramena celkově, boky,
kyčle, kolena, nárty
základní body pro vazWo a velké klouby, tišení bolesti e napělí nohou zejména po námaze
a spMovním výkonu, kleče celkově, k navození relaxace a uvolnění napělí v organismu,
nespavost, nedoslýchavost a poruchy zraku
.
.
J3
2 c nad meziprstní řasou 1 a 2. kosti zánártní
přední část trupu, vnitřní část nohou, zevní genitál, játra, žlučník a celý zažrvací
i urogenitální systém
bod pramene dráhy, hlavní metabolický a protiklečový bod, vl., na hladké i p1íčně
pruhované svalstvo, bolesti v kyčli a križi, hlavy na temeni, mezižeberních svalů , bolesti
v podbří�ku zejména při nedostatku minerálů a nachlazení před menstruací, koliky dutých
orgánů všeobecně, hysterie, děložní krvácení, zánět prsu, alergie, oční onemocněni,
závratě, poruchy psychiky a nespavost
.
74
AKUPRESURA
Speclílní I IlltrmU body
Tab . 5 VLIV SPECIÁLNíCH
BODŮ
Ovlivňuje
jsou body speciálně vhodné pro ovliv­
nění určitých poruch organismu. Z něko­
lika desítek těchto bodů uvádíme jen ty,
které jsou v dané souvislosti významné
(tab 5). Některým z těchto bodů se říká
mistrovské, protože je z nich možno
téměř ,na počkání' odstranit některé po­
tíže Uednotlivé body lze vyhledat u funkč­
ních okruhů ve IV. kapitole) .
kašel,choroby cév, poruchy
srdečního rytmu a krevního oběhu
na horní polovině těla
choroby krku, kašel, horečky
akné. zácpa, onemocnění sliznic
bolesti zubů
bolest a ochrnování na horních
končetinách (HK)
průiem
křečové žíly, otoky dolnich kočetin
(DK) zejména kOlníků
ženský genitál, poruchy močení
deprese
křeče, onemocnění sliznic
bolesti páteře
kosti
krev
potíže v přeChOdu
alergie, metabolické poruchy,
kleče a bolesti DK
krvetvorba
prokNení o/iek, kleče DK
nespavost, kleče a bolesti
všeobecně
křeče, nespavost
bolesti mezižeberních nervů,
vysoký krevní tlak
cévně podmíněné bolesti hlavy
nadýmání
citlivost na změny počasí, posl1ení
horních končetin
ochrnování a kleče dolních
končetin, bolesti sedacího nervu
a kyčelních kloubů
problémy vaz",a, šlachy, únava
svalů, nervy
kostní d/e�
bolesti velkých kloubů
bolesti zubů
orgány plné
orgány duté
krevní oběh . energie
pálení žáhy
bod sexuality brána života
vyčerpanosl
vitální cenl ra
psychické poruchy všeobecně
-
75
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Poplašná body
Souhlasné (orgánové) body
jsou ty, jejichž bolest či zvýšená citlivost
signalizuje poruchu na dráze, resp. v jí od·
povídajícím orgánu . Jsou proto používány
také jako diagnostické. Každá z dvanácti
párových drah má svůj poplašný bod, který
však na ní většinou neleží. Všech těchto
dvanáct důležitých bodů je umístěno na
přední straně těla (Obr. 43, tab. 6).
jsou jistým protějškem poplašných
bodů a leží na zadní straně těla Jsou to
body, které významně ovlivňují jednotlivé
orgány, nikoli však po vlastních akupunk·
turních drahách. Všech dvanáct párů leží
na dráze rnočového měchýře, která běží
podél páteře.
Pro tuto souvislost (souhlas - určení
v rámci orientální i evropské anatomie)
jsou v evropských příručkáCh označo·
vány jako souhlasné. Význam těchto
bodů lze vysvětlit zvláště velkým účinkem
jejich lokálního působení Jako místní
body ovlivňují totiž inervaci orgánu, což
se projeví v silném účinku na daný
orgán. Působení však nejde po dráze,
ale zprostředkovaně po segmentu nervu.
Tyto body jsou pochopitelně základním
argumentem neuroreflexní teorie půso­
bení akupunktury. Ošetřování těchto
bodů je významné pfl chronických
onemocninlch (Obr 4 4 , tab. 7).
Obr 43
Pl
pr,n' br.dlvkl
Ju
PS 17
--/--w
21 24 ----j-I+-A
�
1
-
J 13 _
_
2125 -
"- PS 12
2 2&
.
..--
pupok
• PS 5
• PS 4
• PS 3
Tab . 6 POPLAŠ Nf BODY
Tab . 7 SOUHLASNf ORGÁNovf BODY
Orgán
plíce
obal srdce
iátra
žlučník
srdce
žaludek
slezina
ledviny
tlusté sUevo
l1' Ohně
tenké střevo
močový měchýř
76
plíce
oběh
srdce
játra
žlučník
slezina
žaludek
l1i ohně
ledviny
tluslé střevo
tenké stlevo
močový měchýř
Obratel
Th 3
4
5
9
10
11
12
L 1
2
4
8 1
82
AKUPRESURA
Obr. 44
M(sln( body
Th
-
hrudní p.te'
18 _
1 1 --.
20 ___.
21 _- ·
22 ---23 ----
'i.."""?
L
-
bed.rní p't.'
ko.t kPflov'
ko.tr�
jsou body ovládající nejbližší okolí. Na­
cházíme je většinou v těsné blízkosti po­
stiženého orgánu nebo v jeho reflexní
zóně . Protože jsou místně spjaty s bolesti­
vým místem, ovlivňujeme je často nevě­
domky automatickým přiložením ruky.
Těchto bodů je uváděno několik set Ne­
pOdáváme tu však jejich přehled, protože
k jejich určení postačí tato informace. Je­
jich lokalizace nemusí být vždy stejná, ne­
bot kterýkoliv bod dráhy se v určité situaci
může stát místem zvýšené důležitosti místem překážky v toku čchi.
77
AUTOREHABIUTAČNí SESTAVA
Obr. 45
Body první pomoci
Znalost a po u žit í těchto bodů je velmi
důležitá. Jde o body, kde rychlým a správ·
ným zásahem můžeme výrazně zlepšit
zdravotní stav, silně snížit krutě bolesti,
nebo zachránit život. Tyto body by měly
být používány současně s našimi běž·
nými znalostmi o poskytnutí první po·
moci Základní body najdete na Obr. 45
a v tabulce 8
P 11
59
TS 1
To5 1
05 8
TO 1
HlavnI body prvnr pomoci
�+-
ZS 28
Tab . 8 BODY PRVNí POMOCI
Oblast
boltce
Dallir body
Pl . PS22, PS1 7
L27, Pl , 7 , PS 1 7
E
+
H3
:
místní : :
A2
A2
E
8 2
A3, Al
E
H 4
F 4
F3
F4
F3
F2
78
TS4,
236,
TS4,
TS4
TS4
TS l l
236
MM40
ZS 1 5
, S7
T05. MM60,62
PS 1 5, M M 1 5
S 7 , MM 1 5 . PS15
OS9, PS 1 5 , PS1 7
l l , TO l . TeS l
ZS26, L l
236, ZS19, 20
SS l , PS6
TS4, J3
J3, PS2
225, MM23
PS 1 2. 2134
236, 225
236, PS 1 2
PS 1 3
AKUPRESURA
MlkrosystéllY
V
edle systému drah se promítá ce­
lek organismu také do tzv. mikro­
systémů. Z nich můžeme celý sy­
stém zpětně ovlivňovat, neboť každý mi­
krosystém funguje rovněž jako citlivý pří­
Jemce vnějšíCh impulsů Není jistě
náhodou, že mikrosystémy jsou polo­
ženy především na těch částech těla,
na nichž dochází k závažnému styku
s okolím - dlaň, ploska nohy, ušní bol­
tec, zuby, oko, jazyk, nos, obličej. vla­
sová část hlavy apod . Souvislost se
smysly je očividná Také mikrosystémy
mají svou přesnou topografii.
Drobné kazy či lokální onemocnění na
nich vždy signalizují i určité poruchy na
dráze či v orgánu, jemuž odpovídá dané
místo, např. ztvrdnutí kůže na částech
plosky. Též lokální dráždění vyvolané vněj­
ším stimulem zpětně ovlivňuje s místem
spjatý orgán. Např. zkažený zub, zranění
na dlani apod. Je také známo, že stlačený
palec v botě může vyvolat bolest hlavy
nebo žaludeční nevolnost. podle toho,
kde nás bota tlačí.
Mikrosystém uinfho boltce
Pro tento systém je charakteristické, že
body v něm mají velmi malé rozměry (prů­
měr menší než 1 mm). Mají také tu zvlášt­
nost. že v době plného zdraví nejsou zji­
stitelné. Projevují se teprve tehdy, když
dochází v organismu k nějaké poruše. Pak
bod, související s porušeným orgánem od
Obr 4 6
svého okolí se liší zřetelně zvýšenou bole­
stivostí a viditelnými změnami na kůži.
Topografie ušního boltce je nesnadná
pro jeho malý rozsah . Pro praxi laika po­
stačí určení oblasti.
K snazší orientaci pomůže představa,
že ucho je obrazem dětského těla. které
je schouleno a položeno h lavou dolů jako
v lůně matčině, takže lalůček boltce od·
povídá hlavě (Obr 46) . Největší prohlube­
nina ucha (cavum conchae) je rozdělena
na dvě části. Větší dolní odpovídá dutině
hrudní a menší horní dutině břišní. Páteř
nalezneme na vyvýšeném zlomu této pro­
hlubeniny. Dolní končetina se promítá do
trojúhelnlKové jamky na horním předním
okraji ucha, horní končetina do plochého
zevního ucha.
Tento mikrosystém je vhodné ošetřovat
denně, nejlépe hned ráno promasírová79
AUTOREHABILlTAČ N f SESTAVA
ním celého ucha. Při celkové akupresuře
se jím začíná Využívá se hlavně při bole­
stech, tedy sedativním způsobem. Při obou­
stranném užití můžeme působit na oba
boltce současně.
Pro zmenšení oblasti, ve které budeme
hledat určitý bod, je vhodné použít orientač­
ního rozdělení ušního boltce (viz Obr. 47).
Příklad
Obr 4 7 ORIENTACE ROZDĚLEN(
UŠN(HO BOLTCE
- bolesti levého ramene - hledáme
v oblasti D 3 levého ucha
- bolest hlavy - hledáme v oblasti E
oboustranně
- bolest krční páteře - B 1 oboustranně
- bolest žlučníku - F 3 vpravo.
interpretace
nalezených ·
Správná
ušních bodů má důležitý preventivní
a diagnostický význam.
Pro užití tohoto mikrosystému je pro
laiky nejdůležitější celková masáž ušního
boltce a jeho nejbližšího okolí (viz podka­
pitola Masáže)
M ikrosystém plosky nohou
,
,
,
,
�
,
, D3
F4
,
,
,
,
I
,
•
c..
'03
,
�-
..
- - - - - -
A3
B2
B
-
_--:. ) ''D4
,
,-HI
E
,
,
- tI
,
"
,
'
� _ .i'
- - - - -
.
C1-3 dornl končetina
D,-4 haml končetina
E
centrélnf nervový
systém
dutina hrudnf
,
A2
A1-4 oblast hlavy
81-4 oblast péte'e
80
-
.
Fl
,
F1-2
F3
. _ - - _..
_ _ _ _
AI
,
F 3-4
G 1 -3
H1-2
H3
H4
H5
dutina bfiinl
speclálnf body
mrcha a tilDV'
body
alergie
pohlavnl orgány
centrál"f bod
Ošetření tohoto mikrosystému (viz Obr.
48 a , b , c , d) se uplatňuje jak v rámci
celkového akupresurního ošetření, tak
samostatně. Samostatná dilčí akupre­
sura na plosce nohy je vždy velmi osvěžu­
jící, má tlumNý i tonizační efekt.
Velký význam má preventivní ošetřování
nohou PatU sem pravidelné odstraňování
otlačků a ztvrdlé kůže. Dále jde o masáž
celé plosky, kterou provádíme prsty, pěstí,
masážní rohoží a kartáčováním (podrob­
něji v kapitole Masáže) . Touto masáží je
vhodné doplnit večerní a ranní mytí no­
hou. Zvláště dnes, kdy jsou nohy často
celý den sešněrovány v nepřirozené po­
loze, je třeba zdůraznit důležitost masáží
nohou, protože přirozená stimulace při
chůzi bosou nohou po přírodních ce­
stách - v trávě, po kamíncích - téměř
vymizela. Je vhodné, kdykoli je to mo­
žno, co nejčastěji chodit bosky v trávě,
v rose, v píSku i po vrstvách oblázků,
AKUPRESURA
MIKROSYST�M PLOSKY NOHOU
Obr, 48
Prav' chodidlo
chitin, IIofIŮ tf"'!!
"" H oIIO
"
\
"
dutiny hrnl
Neva
mouk, tIypot;u
f
hli_U
1.:'�
./
_: - �
1'101
H'
trlpNIII I,II �tOJld-nttVI
,.1Iý 11101111
"'1'0110
�/' � "'16 ucho
-r.�,,-:Iljo
.
': ' . . - .,'"
�:::
:X:
..... '. ... �,
'�, �>.J.
ItftnUIúI
: .�,.
".
:
'.f. , ', •••• ' J:.:.
Irap4zový avtl
. �
"
f---__ pHIt1tn. �
... . .. . . ', "
: • • •••••
'Imeno
-.
L
+-.-i
.;'.-.. . ;::::
nl6ledvlnky
pU
,. . bronchy
,,'.
<
:. ....-r
- .rdel
.
. ..
•
pti.", toll.
....
.
.....
.
.
'
....
"7
�
o"ICeml,..,"
• ,
"
faludtll
aalud'k -\:: "1-": .;;..-:
.l�V r··
IIIdl,dYlnk,
:
·.:
••
· \"
·
,Ilnl'llll
'ldvI."
dVltI6ctnlk
�:
. :1 / ··',�:
;
. ·= .
dvanlletnlk
II.Lln,
,Unlvkl liI."f
, . '.. ,
. :j)".�
. . •,
.
.
"lttlýttaktlllll
: : •••••• \\.
pHtn'/ trlktnAt
, . .. . . ;
.
motO'tOd
--'f-'-' \ • """ ,
," "
,.atll9n# trallenlll
:
Itnll""..-o
trtOto,od ""
.
'
.
:
"
+
:
,'
,Uevo
'
I
-
,_o
trapůM oblili
pllcl • btOflclly
0 '"
Led chodidlo
hW dutlfly
•
or
"
16IfaII .
:-
•
o
.. .
•
.
.
-�::;;;;:t=::/::.J��.::...
!
/
• •
.
.
:
-:
- 0'-
"
'
'
�1 - .....,.
. ···
"
"
• "
"
,
'_
'.
_" -'�'1o'
.
_
:.
• O,.
•
'.
. ..
==p,""'::"i'3'1"--'qf=:
'"
, ,
. '�
,l�
\.
.
IIOft.entll
t6nt fltrvu
..
: '
,
111'111'
:,'
"
..
:'·. L • •
:
..
:
'�o.o ....···.oo.oo:
. -'.
' , .'
:
..
.
a
.
...".. ---F
\.... .....,0/-- poIIla",l llů.
....""'"
. -----;;,.,
'-> ""
...;;.;
.. .;:;
/
.'
,
'
"
,
:
:o'
moto'lj
'
.
-.�
..
mk�:==I:'�: ......�.';·L
:/
+-- =:O�::
lItoctk6k\f c�
lIIotový lllkhtr
:
; • • • •• ' ·· · •• 00)
----'f:::
,,,.'.
--:
:
'::..:'.,f
,'. ' .
'
;
:
'l
..
Reflexnl zóny vnltfnl .trany nohy
lIontt:nlll
(MIN-
� � tMIdy)
...
.
"
..
';
•
\,
.
'
·· ---", lIyhlnl kloub
·;:
i··;
\· \ :i?..
0.
• ••
•
i
.
'
,' ...·:.�'
. :'U" .
:'
_
'
CIIIoha el prOlutl
k�.,
,.,.1I, !*ft"
no.
" "" .,' ··�. . . f' _ o . _ ��!" trvblc
{ i'"
�'y- . .
. L
_
.
.�._
.
"oalrt
:
·
:
.
.
.
., , ,
. .
·
:
·
·
.
.
.
bHtMI
pHltitn'
tlU,ka
IIfttll P'I.,
Reflexnr zóny zevnl .trany nohy
.
',
.•
... I
.
:....
:
"
fymlatlcll' CHty y hNdI
·
.. ·
. ·
l'
," \V·i
\,. . .-..:.... Iryetl
"
lvudnf
",.,
.......
.
ulllo'll
..
.
11011
kHlod. p".r
,
·
·
·
·
•
.
..
.
.
: ,....
... ...
· .' .,
.
001u1
X ""'"
po1'lllYIII II"". oct'lod"ÝTn
tyl'''''"'
·
•
•
•
·
•
•
•
·
•
·
,
.
"IneMl
IllOub
or""
rovno""Y
81
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
aby docházelo k přirozené stimulaci cho­
didla. Stejně tak je důležité naučit se, aby
při sezení byly nohy pevně opřené o celé
plosky, zvláště paty, palce, malíčky
i ostatní prsty. Tím opět dochází k stimu­
laci veškerého oběhu čchi celým organis­
mem. Současně to pomáhá ke zdravěj­
šímu sezení, tj. ke zpevnění nohou
a pánve, vzpřímení těla, a tím k odstra­
nění napětí v ramenou, šiji a k lepšímu
dýchání.
Péče o nohy přináší viditelné účinky
v rámci vážnějších celkových poruch
teprve po delší době. Jsou to však účinky
významné. U náhlých nevolností způsobe­
ných nevhodným obutím (např. bolest
hlavy způsobená otlačením palce) se do­
staví úleva velmi rychle.
Pro tento mikrosystém je charakteri­
stické, že jednotlivým částem těla, orgá­
nům, odpovídají také celé oblasti. (Srovnej
Obr. 49). Body tu majf charakter větších
ploch. Mikrosystémy na ploskách nohou
odpovídají příslušné straně těla - levý
levé, pravý pravé. Orgánům uloženým
v blízkosti středové osy těla odpovídají
podněty z obou nohou .
Mikrosystém dlani
Platí zde v podstatě vše, co jsme uvedli
u mikrosystému plosky nohou. Rozložení
orgánů ukazuje Obr. 50. Výhodou tohoto
mikrosystému je snadná dosažitelnost,
umožňující ošetření i bez přerušení spole­
čenského styku . Jestliže jsme u nohou
zdůrazňovali význam chůze bosky, zde
musíme připomenout význam různorodé
manuálnf práce Při ní, zvláště když ucho82
pujeme přírodní materiály různě tvaro­
vané, dochází ke zcela přirozené vše­
stranné stimulaci Při nedostatku této
práce v mnoha moderních zaměstná­
ních, je nutno tuto stirnulaci dodávat
v podobě mlSU!, které provádíme s pří­
rodnírni materiály. Takovou vhodnou ma­
sáží je svírání a přebírání dvou vlašských
ořechů nebo kaštanů v dlani a mezi prsty.
Můžerne je rnít stále v kapse a hraním
s nirni vyplnit různý prostojový čas Upro­
střed dlaně je důležitý bod OS 8, jehož
stimulací se zlepšuje krevní oběh a čin­
nost srdce.
Zdá se, že stimulace mikrosystému
dlaní přispívá k větší soustředěnosti Není
náhoda, že mnoho vědeckých pracovníků
si při práci s něčím pohrává . Je znárno, že
Karel IV často při přijímání vyslanců vyře­
zával ze dřeva. Zamyslíme-Ii se hlouběji,
zjistírne rovněž, že říkačky typu ,Vařila
rnyšička kašičku' , ,Koval, koval , kováří­
ček', ,Pata, špička, celá noha . ď patří
vlastně do oblasti akupresurní hygieny
u nás jinak téměř neznámé.
V rámci klasických akupresurních tech­
nik je třeba upozornit na speciální pokle­
povou masáž DO IN (viz podkapitola Ma­
sáže' str. 1 05).
.
Mikrosystém zubil a dásni
Péče o tento mikrosystém splývá v pod­
statě s běžnou hygienou dutiny ústní. Je
třeba se jí vidomi vinovlt I prohlou­
bit JI o masáž dásní, a to vertikálně
z dásně na zub bříškem prstu nebo smot­
kern vaty na párátku . Masáž provádíme
jemně, abychom dáseň neodřeli. Vedle
AKUPRESURA
běžné zubní pasty je někdy - zvláště při
parodontóze - dobré použít kuchyňské
soli, nebo ještě lépe soli mořské . Roztoky
soli jsou vhodné na čištění zubů, k výpla­
chům i masážím lze doporučit přípravek
Herbadent nebo jiný přípravek z hořkých
bylin .
Obr. 49
,::.--.:. �-------------,
Ostatní m ikrosystémy
Zde se zmíníme jen o nejběžnější hy­
gieně některých dalších mikrosystémů
Jazyk je vhodné v rámci ranní hygieny
dutiny ústní oškrábat (odstranit hleny) lžič­
kou či špachtlí. Zvláště důležité je to při
pocitu vyschlo sti v ústech nebo při zvýše'
ném zahlenění.
Dutinu nosnl proplachujeme slanou
vodou (fyziologickým roztokem), která po­
máhá rozpouštět hleny. Nasáváme ji
opatrně z dlaně, nebo lijeme konvičkou.
Pak vodu řádně vyfrkáme.
měty. Existují též cviky pro oči a oční svaly
(viz kapitola Páteř a její autorehabilitace,
str 228)
Obličej. Kromě běžné hygieny se uvá­
Očl lze oplachovat studenou vodou,
Ophtalem nebo slabým odvarem heř­
mánku . (Pozor však u alergin) Dbáme na
to, abychom je nepřetěžovali přnišnou in­
tenzitou světla. PřiM dlouhé a časté sle­
dování televize velmi unavuje a oslabuje
oči, a to zvláště při přímém pohledu. Una­
vené oči osvěží přiložení dlaní, které jsme
předem promnuli. Položíme je na zavřené
oči a vnímáme z nich vyzařující teplo.
Podle orientálních systémů správné ži­
votosprávy je vhodné se dívat do zeleně,
sledovat přírodní dění - plynoucí vodu,
pohyb větví - a prohlížet krásné před-
dějí masáže obličejových svalů , dnes že­
nám dobře známé z různých kosmetic­
kých příruček
Pokožku hlavy je možno masírovat
krouživým pohybem prstů či pěstí přilože­
ných oboustranně k hlavě asi tak, jako
když si myjeme vlasy. MasírUjeme po­
stupně všechny partie od středu te­
mene, kterému věnujeme největší péči,
neboť jsou zde body, které uvolňují napětí
v hlavě. Pak náSleduje vrcholek hlavy,
skráně, spánky, oblast kolem uší, týl
vzadu až pod lebeční kost.
83
AUTOREHA81L1TAČNf SESTAVA
Tento mikrosystém je také možno oše­
třovat poklepovou masáží, tj. drobnými
údery prstů, klouby prstů, sevřenými dla­
němi nebo kolíbavým pohybem pěstí po
kloubech prstů ve směru průběhu drah,
které se nacházejí na hlavě. Přiloženými
dlaněmi na temeni a v týle lze zahýlbat po­
hybem zepředu dozadu celým skalpem.
Obr
Dále k diagnostice i terapii slouží ml­
krosyst6m dlanI (viz Obr. 50). m lkro­
syst6m oka (Obr. 5 1 ) . mlkrosyst6m
zub6 (Obr. 52), mlkrosyst6m dásnI
a Jazyka (Obr. 53). mlkrosyst6m ob­
ličeJe (Obr. 54) a mlkrosyst6m vla­
sat6 části hlavy (Obr. 55).
50
..-
-
.
-
--
---
---
-
�
--
-
-/
1 hllv•. c.ntr"nf n.rvovf
Iy.t'm
2 dutiny lebky, linulY
3 0el
4 EUltlchov. trubic.
5 ull
• p'(CI
7 ).1"
84
PRAVÁ
•
•
10
11
12
13
Ildvln,
.Unlvka
loludok
ram.no
lok.t
úpl.tI
LEVÁ
14 kre.1
1 & kol.no
, . kolnlk
17 tlu.t' .t"yO
1. t.nk' ItflvO
lf ItII•• II".
C./
20 k,e.1 p.'"
21 hrudnl p.'oP
22 b.dlmf p'tl'
• kHlo'l' ko.t
23 lichl ••
24 IrdC'
U
.llzln.
AKUPRESURA
Obr.
51
PRAVÉ OKO
KONCOvY MOZEK
12
10
/�..,. .
"'"
,
,
9
,
Plla
•
S
TIl""
3 2WA
- - - - - ..
"""
JATRA
BOKY
e
85
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
Obr
51
LEVÉ OKO
KONCOVÝ MOZEK
12
3
HAUCl
e
86
AKUPRESURA
Obr. 52
MIKROSYST�M ZUBŮ
.... l l lMl
-
III<XoYý
...ch;I
VODA
Obr. 53
MM - voda
J, ŽI - dřevo
ss, t - země
S, TeS - oheň
OS, TO
- oheň
:=-� SOStTO
, .S
SS, Ž - země
P, TS · kov
J, ŽI - dřevo
L, MM - voda
87
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Obr. 54
I'tr.
11I"'vk.
I'ezlna
-P!l.fI.
ledviny -1+t.1�
'7tI'......
plic.
pll.e
pohlevnr or••"y
Irde.
I8ludek
.tr.va
Obr. 55
Irde.
I,tr.
-
, ....
.. '.,
.
J">� ' ..-:
,..."'
•
.
•
"
"
'
:
- ::._:.�1:::'
���-;- k
'
led.lny
moeoyt mlch9f
88
l.ludek
Ilu6nllc
__
pilo.
AKUPRESURA
PPlle Ikupresury
Indlkm I klDlpllndlkace IkupPllury
I
ndikace vhodného okamžiku a me­
tody záleží na situaci. Praxe akupre­
sury je počátkem k objevovánr reakcí
a principů funkcí těla prostřednictvím
dotyku, a tím je rovněž cestou k se­
beobjevování. Následující řádky mohou
být uŽity jako návod.
Akupresuru použrváme zejména při
funkčnrch změnách a obecně při těchto
stavech:
1 . Ke zmrrněnr nebo odstraněnr bolesti
při znalosti diagnózy.
2 Ke snržení prudké bolesti, než se
dostaví lékař, nebo se pacient
dostane do ordinace.
3 . K zábraně opakovaných potfží.
4 . Jako pOdpůrnou léčbu k jiné léčbě
základní.
5. K odstraněnr běžných funkčnrch
potiží.
6 K první pomoci
7 . K relaxaci, koncentraci č i tonizaci
tělesné i duševni činnosti
8. K prevenci známých či opakujícrch se
poruch .
9 K léčbě nemocí po stanovení
diagnózy a doporučení této léčby
lékařem.
Kontraindikace akupresury
je zákaz, kdy nemá, nebo nesmí být aku­
presury použito, neboť bychom mohli
způsobit vážné obtíže. Jedná se o násle­
dujrci případy
a) Bolesti nejasného původu - zejména
při bolesti břicha křečového charakteru,
je VŽdy nutné lékařské vyšetřeni, aby
nedošlo k překrytr přfznaků nebo k pro­
meškání vhodné doby k zákroku např.
při akutním zánětu slepého střeva. Vše­
chny ostatní déletNající bolesti nejas­
ného původu.
b) Při dlouhodobých nelepšících se potí­
žich, které na akupresuru nereagují.
V těchto přfpadech problém vyžaduje
jiný typ léčení a je nutno vyhledat lékaře.
c) Body v místech s poškozenou pokož­
kou' nad křečovými žilami, zánětem žil;
při menstruaci - TS 4 .
d) U těhotných v oblasti břicha a kříže
(hlavně TS 4 a posledních 1 4 dní před
porodem MM 67).
e) Stavy vyčerpáni u těžkého selhání
srdce, jater, ledvin, u nádorů bez po­
rady s lékařem.
n U celkově promrzlých .
89
AUTOREHABILlTAC Nf SESTAVA
Dnes se i u nás začíná rozšiřovat složi­
a) U opilců, lidí pod vlivem drog , při nepří­ tějšf, avšak velmi přesné měření postižení
drah a bodů pomocí elektroakupunktury
četnosti.
b) Při bolestech zubů zvážit, zda není dle dr. Volla, jehož metoda je rozšířena
o část terapeutickou (vyrovnávánf energie
vhodnější zásah lékaře .
drah a bodů) a fyzioterapeutickou, ale
i o možnost testování alergenů, toxických
zátěží organismu, patologických proudů
Akupmurof dlllOOlllkl
v dutině ústní a vhodnosti alopatických
léků i léků homeopatických.
Diagnostiku náplně energie v drahách je
Dobře přístupná je i diagnostika z mikro­
možno uskutečnit mnoha způsoby. Nej­ systémů, za výhodné považuji použitf mi­
starší je čínská pulsová diagnostika, při krosystému plosky nohy nebo ušního
které se měření pulsu provádí na zápěstf boltce. Rovněž obličejová diagnostika
obou rukou v místech, kde normálně mě­ může být přínosem, zejména při každo­
říme tep . Sledujeme tepovou vlnu pod denním sledování kondice organismu
třemi vedle sebe ležfcími prsty, přičemž např. v zrcadle Mikrosystém dásní
vnímáme povrchní a hlubokou kvalitu pul­ a zubů (zubní ložiska, parodontóza) nám
su. Hovoříme o sezónnfm pulsu, kdy také dává přehled o situaci v drahách, či
orgány za normálních okolností mají zvý­ o stavu orgánů a příSlušných okruhů.
Diagnostika z oční duhovky vyžaduje
šenou pulsaci v přfslušném období. Pod­
robnější výklad této metody je nad rámec hlubší znalosti a dobrou pozorovací
schopnost.
této knížky.
Za neňednodušší považuji diagnostiku
Další diagnostikou palpační i optickou je
sledování průběhu drah mezi zápěstfm podle mfstních citlivých bodů (tzv. ashi
a loktem či mezi kotnlkem a kolenem . body) , které se většinou nalézejf v blíz­
Tam, kde objevíme kožní afekce, podko­ kosti postižené tkáně. Ošetříme je akupre­
žní zatvrdliny, křečové žny, mateřská zna­ surou , obkladem, cvičenfm nebo prodý­
ménka apod . , upozorňuje nás to na poru­ cháním či kombinacf několika způsobů.
Systém poplašných bodů, jež nás infor­
chu v příslušné dráze či orgánu .
Schůdná je i diagnostika Akabaneho mují o postižení dráhy v akutních přípa­
metodou, která VYChází z ovlivňování kon­ dech, nebo systém bodů souhlasných ,
cových bodů drah moxovou cigaretou které nám dávají informaci o chroničtěj­
a pOdle počtu žíhání a vnímaného pocitu ších poškozeních na 1 . linii dráhy močo­
tepla se stanovuje energetická dysba­ vého měchýře v přfslušných segmentech
lance v drahách.
páteře, je také dobrá diagnostická oblast.
Relativnf kontraindikace:
90
AKUPRESURA
Vyhledívínf patřebných bodl
Body, které jsou v dané situaci důležité,
se někdy projeví spontánně zvýšenou ci­
tlivostí. Jejich přesné určení pak prove­
deme jemným pohmatem v bolestivé ob­
lasti Jestliže se potřebný bod takto ne­
ohlašuje, nahmatáme jej podle obrázku.
V obou případech se bod ozve jako místo
zvýiené citlivosti různého charakteru
- jako bolest, pálení, brnění, mraven­
čení, trnutí, chlad, pocit tahu, tíže apod.
Tyto pocity se někdy šíří od svého centra
především po zasažené dráze, a to i proti
směru toku čchi. V lékařské praxi se
k určování bodů užívají různé detektory
elektromagnetické povahy.
eu IkupPUlry
Akupresuru je možné provádět kdyko­
liv, ale s různou mírou účinku. Je to způ­
sobeno tím, že dráhy jsou v různou denní
dobu různě aktivní. Nejúčinnější je aku­
presura tehdy, provádí-Ii se v době, kdy
čchi tou kterou drahou, resp orgánem,
prochází ve zvýšené mlre. Tyto časové
souvislosti denního a nočního biorytmu
v organismu je třeba brát v úvahu. Jsou
uvedeny v tabulce 2a na str. 68. (Srovnej
i Obr. 39 ) Podobné souvislosti platí
v ročních obdobích, kdy se určité
orgány nebo jejich různá onemocnění
nejen výrazně projevují, ale také jsou nej­
lépe ovlivnitelná
Technika a níslPoJe
V
praxi může laik použít dvou tech­
nik: stimulaci tlakem (akupre­
suru). kterou provádíme bodovýrn
tlakern, poklepern nebo rnasáží, a stimu­
laci teplem (moxou), kterou provádíme
bodově, např. přiblížením pelyňkové ciga­
rety, v širší oblasti teplým obkladem.
Akupresura je vhodnou technikou také
proto, že nevyžaduje zvláštní vybavení.
Nejprostším, a přitom velmi účinným pro­
středkem, je prst a nehet. Pro ošetření
větších ploch pak loket, pěst či dlaň i plo­
ska nohy. Na body lze tlačit jakýmkoli
předmětem s tupým hrotem jako jsou
tužky, tyčinky ze dřeva, obrácená jehlice
na pletení, zápalka apOd . Pro ošetření vě­
tších ploch se používá tlaku oblázků nebo
malých pevnýCh míčků (tenisového či gol­
fového). k masážím pak i akupresurních
rohoží. K dlouhodobému pŮSObení tlaku
se pOUŽívá malých kOVOvýCh kuliček, vel­
kýCh broků (nikoliv však z olova či jiné ško­
dliviny) . magnetu či nějakého jiného čisté­
ho, oblého a pevného předmětu (malý ob­
lázek i drahý kámen). který pevně přilepíme
leukoplastí na ošetřovaný bod.
Pro poklep se používá prstů či jemně
pěstí. Masáže provádíme dlaní, bříšky
prstů, kartáčkem, ostřejším ručnikem,
houbou, žínkou, masážními strojky apod.
Při moxe lze použít v našem prostředí za­
pálenou pelyňkovou cigaretu nebo pelyň­
kOvý doutnik. Vhodné je nahřát kovový
předmět, např střenku nože, ponořením
do horké vody.
91
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Pro ošetření větších ploch a pro hlu­
binné prohřáti se užívá teplých obkladů.
Zvláště účinné jsou obklady zázvorové
(viz podkapitola Obklady, koupele, masti
str. 99)
Provídenf akupresury
Akupresuru provádíme v uvolněné po­
loze těla, pacient i terapeut jsou v klidu,
v teplé místnosti . Důležitou zásadou je
plné soustředění na její provádění. i dech
- jako bychom si dýchali až do ošetřova­
ného místa.
Při akupresuře prsty postupujeme tak,
že měkkými bfliky tlačlme na oh­
tfované mlsto tak, jako by na ně měla
půsObit celá váha těla. (Nikdy netlačfme
špičkami prstů dopředu, nejde o šťou­
chání ani dloubání) Vedle prostého přilo­
žení a tlaku můžeme provádět také ml­
kromasái daného bodu krouilvým
pOhybem prstu za různě silného tlaku .
Ošetřované body můžeme také poklepá­
vat, k čemuž používáme i některé druhy
nástroj ů .
Akupresurou můžeme vyvolat účinek
povzbudivý - tonlzačnl, nebo úči­
nek zklldňujlcl - sedativnl. Sedativnf
způsob se užívá zejména při bolestivých
syndromech, křečích a spasmech. Toni­
zační způsob je vhcdný při ochablosti,
únavě, depresivních náladách a kolapso­
výCh stavech.
92
Sedatlvního účinku se dosahuje tak,
že prst přiložíme zvolna a lehce. Pak bě­
hem 20 - 30 vteřin stupňujeme tlak, který
způsobí silnější vjemy - tlak, tíži, pálení.
Nesmí vyvolat přOiš velkou bolest. Pevný
tlak pOdržíme asi 2 - 4 min. Potom se
zvolna uvolňuje. Sedativní účinek má také
krouživá bodová masáž prováděná při sni­
žujícfm se tlaku od středu bodu k okraji
proti směru hodinových ručiček. (Jako by­
chom chtěli bodovou bolest do ztracena
rozetřít ) Zklidňující účinek má rovněž ma­
sáž těla v mfstech průběhu drah prová­
děná proti směru toku čchi, a také použití
stříbra nebo zinku v kuličce na lepené na
kůŽi.
Tonlzačního účinku se dosahuje
tím, že při akupresuře se stiskne bod ry­
chle a silně na 3 - 5 vteřin až k pocitu
mírné bolestivosti . Tlak VYVÍjíme krátce.
Pak ho rychle uvolníme. Po přestávce 3
- 5 vteřin znovu opakujeme stisk asi tak,
jako když se několikrát silně zazvoní na
zvonek. Stisk se opakuje 7 - 1 0x. Při
tonizační masáži se krouží ve směru hodi­
nových ručiček. Tlak se zvyšuje postupně
od okraje ošetřované oblasti ke středu,
kde setrváme krátce v tlaku, jako bychom
chtěli rozptýlenou snu soustředit do tohoto
bodu. Tonizačnf účinek má také masáž
těla v místech průběhu drah ve směru
toku čchi.
Použití zlaté nebo měděné kuličky na­
lepené na kůži má rovněž Ionizační úči­
nek, event ještě ve spojení s magnetem
(pozlacené magnety) .
AKUPRESURA
Postup akuprBsury
Akupresuru můžeme provádět na bo­
dech v oblasti drah nebo na kterémkoliv
mikrosystému, dokonce i stisknutfm jedi­
ného specifického bodu. Provádíme ji
vlastně často zcela nevědomky při ge­
stech, kterými pomáháme zlepšit sou­
středění, nebo při rozčOení - mneme si
ruce, saháme si na čelo, škrábeme se
na hlavě apod. Mírnou akupresuru ad
hoc můžeme obdobně provádět při kte­
rékoliv činnosti. Pozornosti okolí unikne
nenápadné stisknutf bodu na ruce nebo
na spánku.
Při celkovém akupresurním ošetření
však postupně působíme jak v celkovém
systému drah, tak v mikrosystémech.
Vhodným začátkem je ošetření mikrosy­
stému boltce, které může sloužit k vý­
chozí diagnóze. Poté je dobré ošetřit cho­
didlo - nejlépe celkovou masáží - dále
ošetřujeme místní body, pak body vzdá­
lené - speciální - a končíme ošetřením
na bodech s celkovým účinkem.
Akupresurní ošetření provádíme podle
typu obtíží bud jednostranně nebo obou­
Itrann6, podle toho, jak jsou potíže lo­
kalizovány. Jsou-Ii jednostranné, ošetřu­
jeme body na straně potíží. Body Ipe­
c"ln! a body I celkovým účInkem
oletfujeme oboultrann6. Jsou-Ii po­
tíže umístěné oboustranně pOblíž stře­
dové osy těla, anebo jde-Ii o postižení
celkové, používáme akupresury obou­
stranné a věnujeme více pozomosti mís­
tům, která jsou citlivějŠí a bOlestivějŠí.
Pflklad:
a) bolesti v kříži
(postižení ve střední ose těla)
1 . použijeme příslušná místa ušních
boltců a plosky nohy;
2 . místní body v kříži;
3 vzdálené body
(speciální a s celkovým účinkem)
na dolních končetinách oboustranně.
b) bolesti hlavy (pravostranné postiženQ
1 . příslušné body na pravém boltci
a na pravé plosce nohy;
2 . místní body na pravé straně hlavy;
3. vzdálené body na končetinách
oboustranně.
c) svalová ponámahová únava
(celkové povšechné postiženQ
1 . příslušné místní body sedativním
způsobem s následným přikládáním
rukou;
2 . body s celkovým účinkem proti
křečím a bolestem oboustranně.
Upozornění: Akupresurou neléčíme cho­
roby jako je cukrovka, tbc, rakovina
apod . , ale působíme zejména na příznaky.
Puklep a IlIílB bodu
lze provádět bud konečky nebo klouby
prstů, pěstí či dlaní. Jsou to techniky toni­
zační. S prospěchem je provádíme ráno
93
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
jako stimulaci celého organismu (viz pod­
kap. Masáže, str. 1 02 ) .
Dávkovánf I délkl lécebné Ury
Mm
-
polehodní
Pod pojmem moxa nebo moxování požehování - rozumíme prohřívání účin­
ného bodu teplem, které vzniká při hoření
pe�ňku. Název je odvozen od japonského
slova mogusa, což znamená pelyněk. Je
to metoda stará mnoho století a lze ji pou­
žívat jak léčebně, tak preventivně.
Sušený pelyněk (Arthemisia vulgaris ) je
pro účely moxování upraven do tvaru ci­
garety, doutníku nebo kuželíku. V pelyňko­
vém kouři, vznikajícím při hoření, bylo zji­
štěno asi 40 látek, z nichž žádná není pro
organismus škodlivá a některé mají i lé­
čebné působení.
Akupresura je především prostředek
preventivní a svým způsobem patří do ob­
lasti šíře chápané hygieny. Ve východních
kulturách je proto začlenéna do běžné
každodenní praxe. Z toho vyplývá, že její
účinnost je nižší, je-Ii zahájena v době, kdy
se onemocnění již rozvinulo. Při prvních
lehčích příznacích či v počátečním stadiu
choroby je její efekt velmi silný. Jako lé­
čebný prostředek podporuje jiné způ­
SOby léčení. Její dávkování a trvání je zá­
vislé na druhu, rozsahu a průběhu one­ Indikace moxy:
Moxa se používá při celkovém vyčer­
mocnění. Při velkých a akutních záchva­
tovitých bolestech je lze opakovat pání' nedostatku energie, při chorobách
několikrát denně. U běžných potíží po­ z nachlazení a při alergiích.
stačí ošetření 1 - 2krát za den U nemocí
chronických, při doléčování a v prevenci Kontraindikace moxy:
Moxu je Zbytečné používat při nadbytku
onemocnění, která se opakují, je obvyklé
ošetření 2 - 3krát týdně. Důležité je, aby energie, při horečce a vyšší tepové frek­
po odeznění potíží ošetření přetrvávalo 1 venci (nad 90 tepů za minutu). Při dlouho­
- 3 týdny, kdy má stabilizující význam dobějším vdechování kouře (když se mo­
v rekonvalescenci.
xuje více lidí najednou v uzavřené míst­
Doba sedativního ošetření je delší než nosti) může dojít k bušení srdce, suchosti
tonizaČní. Především proto, že se zpravi­ sliznic, celkovému neklidu a poruše
dla ošetřuje více bodů, ale také proto, že spánkU.
zmírňující účinky jsou vázány na delší čas
Je třeba dát pozor u lidí, kteří nesnášejí
než účinky tonizační. U dospělého by se­ teplo, nebo mají sníženou citlivost. Cnem
dativní ošetření nemělo překročit dobu 1 5 je prohřátí, ne popálení. Chceme-Ii použít
min . , u dětí do 1 0 let 1 0 min . a u dětí do 3 moxování na přední střední dráze v oblasti
let 5 - 7 min. Ošetření tonizační bývá asi pupku, musíme při bolestech břicha
o polovinu až dvě třetiny kratší.
nejdříve vyloučit náhlou příhodu břišní
94
AKUPRESURA
i pOdezření na ni - nejlépe po konzultaci
s lékařem.
Technika moxovánf:
Spočívá v přiblížení tepelného zdroje
k ošetřovanému místu . Působíme-Ii ciga­
retou nebo doutníkem, je třeba se pomalu
krouži'.'ým pOhybem přibližovat k bodu do
momentu pocitu pálení a pak zdroj tepla
vzdalovat a opětně přibližovat. Citlivost
bodu se v průběhu požehování mění. Po
'.'ýkonu má být ošetřené místo červené prokrvené a teplé, při doteku má hřát asi
jako při horečce.
Při použití kuželíku postupujeme takto:
Několikrát přeloženou gázu pOložíme na
místo, které má být prohříváno (nejčastěji
to je oblast pupku bod PS 8). Do středu
gázy nasypeme lžičku soli tak, aby vznikla
hromádka. Na sůl, která diky své krysta­
lické mřížce dobře vede teplo, postavíme
kuželík z pelyňku. Zapálíme jeho špičku
a necháme doutnat. Kuželík postupně
prohoří až k základně, v konečné fázi te­
plota samozřejmě vzrůstá a je někdy za­
potřebí gázu s kuželíkem nadzdvihnout
a držet v přijatelné vzdálenosti.
Účinku tonizačnlho se dosahuje při hlu­
bokém prohřátí v poměrně malém místě.
Účinku uklidňujÍCIho se dosahuje prohřá­
tím spíše povrcho'.'ýrn , provedeným na
rozsáhlejší ploše. Zvláště '.'ýhodné
a běžně užívané je takové prohřátí při po­
tížích způsobenýCh chladem . Pro pre­
venci chorob z prochladnutí a zlepšení
funkce imunitnlho systému je vhodné pro­
vádět moxu v bodech L 36 a TS 4 , které
jsou dobře přrstupné Po prochladnutí je
vhodné moxovat body kolem kotníků
a oblast pupku.
Pro současné hluboké prohřívání vět­
šlho počtu bodů užíváme obkladů či kou­
pelí. Obkladem v oblasti páteře, tj. na
dráze močového měchýře, můžeme sou­
časně ovlivňovat několik nebo všechny
orgánové body. Neprohříváme bod pod
lebkou ZS 1 5, je pro moxu nevhodný,
nebOl může způsobovat vysušování sliz­
nice v krku a chrapot . . Kuželíková moxa
a nejdůležitější body pro moxování jsou
na Obr. 56.
1
) 36. bod dráhy žaludku,
Cu-san-Ii
Bod leží čtyři prsty od spodní hrany
Čéšky kolenní a jeden prst od hrany ho­
lenní kosti směrem ven . Bývá také nazý­
ván bodem imunity, nebol ovlivňuje obra­
nyschopnost organismu proti nejrůzněj­
ším infekcím . Jeho prohřívání přináší
mnoho kladných účinků . Podporuje trá­
vicí a zažívací funkce, má blahodárné
účinky na dolní končetiny, ZVYšuje jejich
prokrvení, zlehčuje chůzi a zvyšuje vytrva­
lost. Působí protibolestivě a zpomaluje
procesy stámutí.
V prevenci se prohřívají tyto body (na
obou končetinách) dvakrát týdně, později
střrdáme pravou a levou stranu jednou
týdně. K udržení stavu postačí prohřívání
jednou týdně. Lze začít v každém věku;
začne-Ii se ve stáří, dostavují se výSledky
až po několika měsících. Japonci, kteří
používají tuto proceduru preventivně, pro­
žívají aktivní stáří bez bolestí a potíží a ani
pří epidemiích většinou neonemocní.
95
AUTOREHABILlTAČNf S ESTAVA
různějšího typu, zejména astmatu a senné
rýmě, je zahřívání pupku a podbřišku velmi
blahodárné
Tyto body prohříváme většinou podle
intenzity potíží nejpNe denně, potom
obden a dále 2x až 1 x týdně. Preven­
tivně stačí 1 x za týden nebo 1 x za 1 4
dní. Vhodné je prohlívání těchto bodů
před usnutím a velmi aktuální v období
chladných dnů, tj. na podzim, v zimě
a na jaře.
Při akutním onemocnění (nachlazenO lze
proceduru provádět denně oboustranně
až do zlepšení celkového stavu, potom
dvakrát týdně.
2) 8. bod dráhy pfedn( stfedn(
(pupek)
K jeho prohřívání používáme pelyňkový
kuželík umístěný na gáze a soli na pupku.
Po dohoření lze popel spečený se solí
ještě s gázou posunout asi o dva prsty
níže na 6 . bod téže dráhy a prohřívat je­
ště 2 3 minuty.
Moxování těchto dvou bodů a dalších
směrem ke stydké kosti se doporučuje
při celkovém vyčerpání a slabosti, při po­
ruchách krevního oběhu a s tím spojenými
potížemi jako jsou studené ruce a nohy,
zimomřivost, snadné prochladnutí. bole­
stivá menstruace apod. I při alergiích nej-
3) 4. bod dráhy tlustého
stfeva, He-gu
-
Bod leží v meziprstní řase mezi pNní
a druhou kostí záprstní. Je bodem pra­
mene dráhy tlustého střeva, s celkovým
účinkem zejména na horní polovinu těla.
Prohřrvá se pelyňkovou cigaretou nebo
doutníkem jako bod L 36.
Obr 56
ŽH
\'YII
,
\
•
,
,
I
I
I
hoHer
polyllo k
,
,
.
;
I
I
.
\
gju
pupok
•
96
b
TI 4
c
AKUPRESURA
Prohřívání používáme zejména při na­
chlazení a nemocech horních cest dýcha­
cích, bolestech v krku, angíně, kašli, se­
nné rýmě, zánětech dutin apod. Pomáhá
i při některých bolestech hlavy, trojklan­
něho nervu, zánětech lícního nervu, bole­
stech krční páteře, ramen apOd.
Uhf nfc8
je přírodní relaxační prostředek využíva­
jící účinků bylin a tepla z hořící svíčky.
Zlepšuje prokrvení ucha, odstraňuje lehčí
poruchy spánku a přispívá k celkové rela­
xaci organismu, a tím ke ke zlepšení psy­
chiky.
Ušní svíčka je vyrobena z přírodní tka­
niny impregnované škrobem, včelího vo­
sku a silic léčivých rostlin. V různých kom­
binacích má účinky zklidňující nebo aktivu-
Obr. 57
jící. Spodní část svíČky je obalena fólií, na
níž se usazují nežádoucí sekrety z ucha.
POsobenf:
Kouř z hořící svíčky nasycený silicemi je
vtahován do vnitřku ucha, kde působí
(Obr 57). Vyrovnává tlaky v příušních du­
tinách , zmírňuje napětí v uchu i v hlavě,
UVOlňuje usazeniny a stimuluje přirozenou
tvorbu ušního mazu. Při aplikaci se pa­
cient cítí přijemně, vnímá teplo a jemný
praskot v uchu, po odstranění svíce vět­
šinou lépe slyší. Teplo ze svíčky prohřívá
i mikrosystém ušního boltce, tím působí
na reflexní zóny a příznivě je ovlivňuje.
Ulehčuje průběh nemocí z nachlazení,
upravuje čistící působení lymfatické dre­
náže ucha.
Poulit(:
Zapálená svíčka se vloží nehořícím kon­
cem kolmo do zevn lho zvukovodu pacien­
tovi , který leží na boku Přiložením tam­
ponku docflíme toho, že svíčka stojí
kolmo ve zvukovodu a je upevněna tak,
aby kouř neunikal po okrajích svíce. Po
uhoření (k fólii) se svíčka z ucha vyndá
a uhasí v připravené sklence s vodou.
Zbytky ušního mazu, které se neusadily
na fólii, se odstraní ze zvukovodu špach­
tličkou . Ošetřují se VŽdy obě uši, po ukon­
čení terapie se nechá pacient ještě něko­
lik minut v klidu. Svíčku je možno aplikovat
i dětem asi od 5 let.
Pozn. : Svíčky nepoužíváme při čerstvé
perforaci bubínku. Po domluvě s lékařem
lze tohoto prostředku využít jako podpůrné
léčby u následujících zdravotních potíží.
97
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Účinek uklidňující majf svíce s těmito
silicemi léčivých rostlin:
levandule,
máta kadefavá,
pelargonie,
helmánek
- tlaky v u�ích při
počínajícím zánětu
stfedního ucha,
čelních a čelistních
dutin, hučenI v hlavě,
hysterii, migréně,
psychickém vypětí,
stresech,
pfepracovanosti,
nespavosti, ekzému
zevnfho zvukovodu;
tymián
a hfebfček
- dezinfekční a čistIcí
účinky, prevence
nemocí z nachlazenf,
bolesti v krku počínající angIna,
rýma, ka�el;
máta,
eukalyptus
a borovice
- zdufení sliznic
zejména pfi
onemocnění hom{ch
cest dýchacích, rýma
. (i alergická), akutnf
viróza, laryngitida,
bronchitida zejména
spojená s horečkou
a celkovým neklidem.
98
Účinek aktivující mají tyto kombinace
silic léčivých rostlin:
jalovec,
rozmarýn
a falvěj
- únava a malátnost pfi
vodnatých zánětech
dutin, nosní sliznice
a pfi bolesti zuM.
skolice
a rozmarýn
- zejména chronické
stavy nedoslýchavosti
a nedostatečného
prokrvení ucha,
porucha lymfatické
drenáte ucha,
revitalizace ucha
a posl1en{ imunitního
systému zejména
u star�ích lidí.
AKUPRESURA
Obklldy, koupele, II liti
Zízvorové Ibklldy
I
ndikace:
Zázvorové obklady používáme ze­
jména při chronických onemocně­
ních páteře, na ztuhlé klouby a vazy,
na unavené svaly, nebo v průběhu aku­
punkturníCh drah dolních končetin, nej­
lépe na drahách žaludku a žlučníku .
Kontraindikace:
Zázvorové obklady nikdy nepřikládáme
na mfsta s akutnfm zánětem , při vyšší se­
dimentaci krve a jiných příznacích vnitřních
zánětů, ani do oblasti týlní, ani na krční
páteř při vysokém krevním tlaku, kdy je
nežádoucí zvýšené prokrvení hlavy. Při
zhoršených funkcích oběhového sy­
stému u ischemické choroby srdeční
nebo u poinfarktových stavů jsme opatrní
v aplikaci zázvorových obkladů do oblasti
horní a střední hrudní páteře mezi lopatky.
Mohlo by dojft k bušení srdce, návalům
horka do hlavy a k celkové nevolnosti.
Přrprava obkladO:
Uvaříme 2 3 litry vody. Po odstavení
z ohně ponoříme do vody lněný či bavl­
něný sáček nebo kousek látky, do kterého
jsme vsypali 2 lžíce tlučeného zázvoru či
sáček mletého zázvoru. Zázvor necháme
chvni louhovat. Vodu udržujeme stále hor­
kou' ale dáváme pozor, aby se již nevařila,
neboť varem se snižují účinky zázvoru .
-
Do výluhu namočíme froté ručník nebo
utěrku, vyždímáme ho, a co nejrychleji ho
přiložfme tak teplý, jak lze snést (Při sní­
žené citlivosti dáváme pozor, aby nevzni­
kly popáleniny. Raději méně horký,) Pod­
obně lze přikládat i vyždímaný sáček se
zázvorem. Obklad přikryjeme suchým ruč­
níkem nebo přikrývkou. Jakmile pOCiťu­
jeme, že obklad zchladl. ponoříme ho
znovu do výluhu. který udržujeme co nej­
teplejší. a opět ho přiložíme. Obklady při­
kládáme 1 5 20 min . resp, do té doby,
než vznikne pocit. že obklad nechladne.
Místo aplikace zůstává červené, pro­
krvené. a i při odstranění obkladů dále
hřeje
-
POsobenr obkladO:
V oblasti kostrče a kfí!ové kosti
(na lumboischiadické nervové pleteni) pů­
sobí příznivě při ochablosti a nedokrev­
nosti dolnfch končetin. při zácpě, močo­
výCh a gynekologických obtížích.
V oblasti bederní plltefe (pod solár­
ním plexem. v oblasti ledvin) uvolňují na­
pětí a bolesti bederní páteře, prokrvují ob­
last ledvin a jater. a tím působí příznivě na
celkovou relaxaci organismu.
V oblasti dolní a sUední hrudní
plltefe působí blahodárně na zažívací
systém. zejména na chronické potíže ža­
ludku a slinivky břišní.
99
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Mezi lopatkami a v oblasti pfe­
chodu krčni a hrudni páteře, popř.
k lebeční kosti, zlepšují zázvorové ob­
klady prokrvení, inervaci a pohyblivost
horních končetin, hrudní i krční páteře.
Působí na prokrvení a uvolnění dýcha­
cích orgánů, proto je vhodné aplikovat je
mezi lopatky při prochlazení, kašli, záně­
tech horních cest dýchacích , bronchitidě
a astmoidních projevech . Obzvláště
vhodné jsou jako prevence proti chřipkám .
Pomáhají i od úzkostných stavů spoje­
ných s dechovými obtížemi a od dalších
neurovegetativních projevů v hrudní ob­
lasti, jako je bušení srdce a píchání v ob­
lasti srdečního hrotu . Mohou přispět i ke
Zlepšení křečových obtíží. Také v oblasti
krční páteře přinášejí celkovou úlevu,
zklidnění, uvolňují napětí v hlavě a přispí­
vají ke zlepšení spánku .
Obklad lze také aplikovat po cel6 d61ce
pátefe najednou, nebo jej lokálně přikládat
na jiná bolestivá místa, např. při kloubních
obtížích nebo svalových spasmech.
Pro celkovou relaxaci organismu, zle­
pšení spánkU a posnení funkce žlučníku
i jater je vhodné aplikovat zázvorové ob­
klady oboustranně na oblast stehna
a v prŮběhu dráhy žlučníku zejména v do­
lní části bérce.
Zázvor ni sucha
Mletý zázvor vetřeme do vlhké omyté
plosky nohy, nebo nasypeme do pono­
žek (nejlépe obojQ. Zázvor prohřívá cho1 00
didlo a tak vám zajistí tepl6 nohy po
celý den. Podobně jej můžete vetřít do
dlaní, či na jiné potřebné místo.
líZVlPlvé I IDlní kDUUl1
Připravíme je tak, že do vOdy ve vaně (v
umyvadle či kbelíku) vlijeme zázvorový vý­
luh (viz obklad), nebo vsypeme 1
2
sáčky mletého zázvoru. Zázvorová lázeň
nohou, rukou i celého těla je vhodná při
únavě a prochladnutí, i k aktivaci mikrosy­
stémů plosky nohou i rukou. Nemá trvat
déle než 20 min.
Zázvorové Obklady a koupele je vhodné
používat denně, ne však déle než 6 týdnů .
Po přestávce 2 4 týdny lze kůru opako­
vat. Před pOUŽitím zázvorových obkladů je
vhodné poradit se s ošetřujícím lékařem
Pro celkovou aktivaci lze obdobně pou­
žít solné koupele z karlovarské vřídelní,
kuchyňské, mořské (nejlepšQ čl prešov­
ské jodidované soli Stačí několik polévko­
vých lžic na vanu. Při bolestech v podbři­
šku (nemoci močopohlavního ústrojQ je
vhodné používat solné nebo bylinné se­
dací lázně.
-
-
HPlbl!kná IIII
Podobně jako zázvorové obklady lze
použít hřebíčkovou mast. Připravujeme ji
následovně: Z 1 /8 másla se připraví Čistý
tuk (máSlo se na ohni krátce povaří, se-
AKUPRESURA
bere se horní kal a máslo se slije tak, aby
spodní kal zůstal na dně) Do takto připra­
veného čistého tuku vhodíme 1 pOlévko­
vou lžíci rozdrceného hřebíčku a povaříme
3 min. na mírném ohni, aby se nepřipálil.
Extrakt slijeme do kelímku a necháme
ztuhnout.
Takto vyrobenou mastičku používáme
obdobně jako zázvorové obklady, zvláště
na bolestivé klouby, šlachy a svaly. Hře­
bíčkovou mast používáme i při akutních
zánětech, neboť hřebíčkové silice mají
protizánětlivé účinky. (Místo másla mů­
žeme pOUŽít vepřové sádlo . ) Mast lze apli­
kovat i při rýmě na nosní sliznici Rovněž
změkčuje pooperační jizvy. Místo hřebíčku
lze obdobně použít květ a nať čerstvé
rostliny - měsíčku zahradnlho Tato mast
má protizáhnětlivé a zklidňující účinky, je
vhodná zejména na křečové žny dolních
končetin a na zevní hemorhoidy.
Obdobně lze též použít přípravky Me­
thosan, Alpu či Campherol, které vyrábí
ALPA Velké Meziříčí a jsou registrovány.
1 01
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Mufze
J
sou vhodným prostředkem do­
plňujícím cvičení. Před cvičením
by se měly svaly, které chcete pro­
cvičit, dobře prohřát a prokrvit, zvláště
svaly stažené a zkrácené. K tomuto
účelu lze pOUŽít koupel v teplé vodě,
prohřátí sluncem, zábaly či masáž,
resp . automasáf, tj. masáž, kterou si
každý provádí sám. Různé druhy masáží
pomáhají už po tisíciletí proti bolestem
a únavě. Sami si bezděčně hladíte a třete
bolestivá místa, nebo na ně přikládáte
ruce či teplý šál apod.
Masáží či zábaly se zlepšuje prokrvení
masírovaného místa, uvolňuje se svalové
napětí, odstraňuje se únava a při bole­
stech nastává úleva. I když masáží půso­
bíme hlavně na svaly, účinky se projevují
i na kloubech zlepšením jejich pohybli­
vosti Masáž určitého místa má rozsá­
hlejší účinek, který se odráží na celkovém
tělesném i duševním stavu Proto je
vhodné věnovat masáži i automasáži pa­
třičnou pozornost a začlenit ji do svého
autore habilitačního arzenálu užívaných
technik.
V běžné praxi se u nás většinou provádí
masáž klasickým postupem, tj . třením,
hnětením, tepáním svalů a dalšími způ­
soby. Chcete-Ii se naučit klasickou auto­
masáž, vyhledejte si příslušnou odbornou
literaturu, která je nyní snadno dostupná.
(Viz použitá literatura Kvapilík, J . , Spor­
tovní masáž pro každého, Olympia, 1 989,
Praha ) Zde vás seznámíme s masáží aku-
1 02
presurní, při níž se masírují místa citlivých
bodů, sleduje se průběh drah a reflexní
oblasti mikrosystémů. Tímto způsobem
lze dobře doplnit či nahradit klasické ma­
sáže.
Každá masáž by měla být prováděna
v klidu, který zvyšuje její příznivé psy­
chické účinky, v teplé, dobře vyvětrané
25 o C .
místnosti, při teplotě asi 23
Nejvhodnější doba je ráno před jídlem
nebo čas pfed hlavnlmi jldly, kdy už
jste vytrávili Také večer, nikoliv však těsně
před spaním.
Masáž se provádí na uvolněných sva­
lech. Pro lepší uvolnění je vhodné použí­
vat různé prostředky, jako je prohřátí te­
plou vodou s přísadami (sůl, zázvor, by­
linné oleje). které prokrvují kůži i podkoží,
nebo hlouběji působící saunu. Lze také
použít masážní krémy Alpa, Emspoma
a další, jimiž se zvýší účinek masáže
Také správně zvolená hudba a vůně pro­
hloubí uvolnění a zesm účinek masáže.
-
A�uprlllrnf 111'le
Akupresurní masáž šíje
a ramen
se provádí vsedě, vestoje nebo vleže.
Vyrovnejte krční páteř zasunutím hlavy
dozadu, ramena a lopatky spu stte dolů,
několikrát se zhluboka nadechněte
AKUPRESURA
LI 12 a 20), dále dva prsty od páteře (bod
Obr 58
tl 20
(
-'b-l-N
MM 10
- .-<....;--
A.
tl 12
TO 17
a vydechněte. Palce rukou opřete do
měkkého místa pod ulnlml boltci
(bod TO 1 7, Obr 58) . Mrrně přitlačte
a roztírejte krouživým pOhybem ve směru
hodinových ručiček nebo opačně - podle
toho, jaký směr je přijemnější. Je-Ii mfsto
bolestivé, masírujte tak dlouho, až bolest
ustoupí (1 - 3 min).
Pokračujte krouživým pohybem prstů
pod hranou lebečnl kosti směrem
k páteři (A -+ B) . Zde naleznete několik
citlivých míst - ve vzdálenosti jednoho
a tří prstů od předchozího bodu (body
MM 1 0) a v dolfčku uprostřed pod lebkou
(bod lS 1 5) . Krouživou masáží těchto bo­
dů uvolňujete napětí ve svalech a vazech
v této oblasti i napětí uvnitř hlavy (tak mů­
žete předcházet nebo zmírňovat bolesti
hlavy, které obvykle souvisejí s průběhem
a poruchou funkce odpovídající dráhy) .
Masírujte Iljové svaly podél páteře,
krouživým pohybem prstů sestupujte
dolů kolem jednotlivých krčních obratlů
(přfznivé při bolestech šije, hlavy a neura­
stenických obtfžích) (! C). Postrannl
krčnl svaly: sestupujte krouživým pohy­
bem po straně šije až na rameno a do­
předu ke klíčnf kosti (!D). Zastavte se na
každém z citlivých míst a krouživým pohy­
bem v něm uvolňujte napětí (Obr 59).
Jednu paži nechte volně svěšenou z ra­
mene, uvolněte rameno včetně lopatky
a klfčnf kosti. Druhou ruku položte na ra­
meno uvolněné paže a konečky prstů pro­
vádějte kroužení kolem poslednlho
Obr 60
Obr 59
2121
TO 14
MM II
CJ1oc-- Zl 14
TO
I'
c
1 03
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
krčnlho obratle MM1 1 (vhodné při cel­
kové vyčerpanosti, depresi, cervikálním
syndromu, bolestech ramen a šÍje, brnění
rukou). Pokračujte krouživým pOhybem
dolů kolem jednotlivých obratlCl hrudnC
paUere (příznivé při dýchacích a srdečních
obtížích) až tam, kam dosáhnete (!E).
Krouživou masáží se vracejte nahoru po­
dél hrany lopatky (iF) . Vedle vrcholu
lopatky najdete v dolíku citlivé body (TeS
15, TO 14 a 1 5), někdy velmi bolestivé,
jejichž masáží významně přispějete k uvol­
něnC celé ICje, ramennCch IvalCl,
pafC I napěU v hlavě (Obr. 60).
RamennC lva ly (-+ G) masírujete jako
když hnětete těsto - celou plochou prstů
od šÍje k paži přes body TeS 15, TO 1 5
a 14, Li 2 1 . Pokračujte dolů za ramenní
kloub (TeS l l) a pod něj (TO 13, pod
ramenním výběžekem, uvolňuje napětí
v celé paži) a dopředu (-+ H). Tak obkrou­
žíte ramenní kloub až k bodu 2/ 22 a 23 viz
Funkční okruh str. 1 53 (citlivé při srdeč­
ních opresích a dýchacích obtížích). krou­
živě masírujete nahoru pod klíční kostí (PI
a 2). V této rýze (J) jsou citlivé body, jejichž
masáž působí proti celkové únavě. Pokra­
čujete krouživým pohybem pod hranou
klíční kosti až pod její vnitřní konec (L 27
vhodné při mezižeberní neuralgii). Zakon­
číte (-+ K) v dolíku mezi klíčními kostmi (PS
22 proti kašli a astmatickým záchvatům).
Maskujete jemným kroužením. Při této
masáži ošetřujete vyznačené body, k1e­
rými uvolňujete nejen napětí v šiji, rame­
nou, ale i bolesti VYCházející od krčních
obratlů, z ramenních kloubů, vyzařujících
až do kloubu IOketnlho, i neurastenické
1 04
obtíže spojené s vyčerpaností, únavou,
neklidem, závratěmi, bolestmi na hrudi,
dechovými obtížemi, žaludeční nevol­
ností, poruchami trávení. Uvedené body
na přední straně hrudníku uvolňují přede­
vším mezižeberní napětí a svfrání.
Narazíte-Ii v průběhu masáže na další
citlivá místa, uvolněte je krouživou masáží
až do odeznění bolesti.
Automasáž šije a ramen se nejlépe pro­
vádí vide na zádech, kdy jsou svaly uvol­
něné. Tuto masáž je třeba provádět pravi­
delně - nejlépe hned po probuzení ráno,
večer před spaním a kdykoliv, když cítíte
napětí v šiji či hlavě, únavu v očích či za­
čínající bolest hlavy. Tímto způsobem mů­
žete zmírnit, případně odstranit tyto obtíže.
Akupresurní mad! hlavy
(Obr. 61)
se provádí krouživým pOhybem koneč­
ků prstů či plochou stranou pěstí nebo
Obr. 6 1
MM 4
-f�
�
�
, L),
I
tl 4
TO 21
\o:I!N_ TO 20
.',/-_ TO 17
PI ZZ
AKUPRESURA
celou dlanf. Středním tlakem postupně
promasírujete celý skalp. Začínáte nad
čelem, postupujete přes temeno do zá­
tylku, od spánků dozadu a kolem uší.
TIak upravte podle citlivosti hlavy - masáž
má být přijemná. nikoliv bolestivá. V ma­
sáži pokračujte kroužením konečky prstů
po jednotlivých drahách:
- dva prsty od středové osy hlavy. Začí­
náte na čele pod okrajem vlasů (4 MM)
a končíte v týlu dva prsty od dolíku
uprostřed pod lebkou (10 MM),
- od čelních výběŽků (13, 14 LI) (ulože­
ných na šířku dlaně od stfední osy po
obou stranách hlavy) sestupujte přes
temeno do týlu, k bodu (20 Lij pod
lebeční kostí,
- od spánkových bodů (20 a 21 TO)
sestupujte kolem boltce po dráze m
ohňů do dolíku pod ušním boltcem
k jejímu 1 7 . bodu.
Masá! m ikrosystém u
uin(ho boltce
(Obr. 47, str. BO)
- Druhým a třetím prstem ruky - jako vidlič­
kou - třete oblast před a za ušním bolt­
cem několikrát směrem nahoru a dolu.
- Pečlivě promněte každé místo boltce.
Začněte lalučkem (hlava) a postupujte
přes vyvýšená místa (páteř) nahoru.
Na citlivých místech se zdržte déle.
Správně ošetřené citlivé body se po­
stupně normalizují a bolestivost ode­
znívá. Pak prostředníčkem masírujte
všechny Záhyby střední části bonce.
- Konce prostředních prstů zasuňte
jemně do ušního otvoru, zakružte a rá­
zně vytáhněte. Několikrát opakujte.
- Celý boltec můžete také promasírovat
jemným dětským zubním kartáčkem.
Boltec se prokrví a citlivé body se
ozvou.
Celkové poklepová masáž
(Obr. 62)
se provádí po směru toku energie v dra­
hách, čímž se aktivují všechny dráhy. Do­
chází tak k rychlému celkovému vyladění
a osvěžení. Proto se používá jako ranní
rozcvička a před jakýmkoli cvičením.
Nejprve protřepejte ruce od zápěstí až
do konečku prstu, jako byste z nich chtěli
vytřepat všechno napětí. Nechte je uvol­
něné.
Uvolněnými prsty - konečky prstu proklepejte:
al celou hlavu. Postupujte jako při ma­
sáži hlavy, šije a ramen.
Sevřete ruce v pěst a s uvolněným zá­
pěstím proklepávejte měkce několikrát po
sobě:
bl ramena po zadní a přední straně:
c, dl hornl kon�etlnu po vnitřní straně
směrem dolů - k malíku a po hřbetní
straně - od palce - nahoru:
el celý hrudnlk mimo bradavek (ženy
pouze kolem prsou) . Pfl výdechu ote­
vřete ústa a zplna hrdla, zakřičte
ÁÁÁÁM . . . . . (Nerušte však sousedy.)
Opakujte 3x:
f) předkloňte se s výdechem, zapažte
a pěsti rukou položte co nejvýše na záda.
PrOklepávejte měkkými údery podél
-
1 05
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
pátere shora dalO. S nádechem se
IU pfednr Itfednr drllhy. Opakujte
postupně vzpřimujte. Opakujte 3x. ;
gl položte dlaně na bflcho a třete ho
dlaněmi krouživým pohybem ve směru ho·
dinových ručiček;
hl ve stoji rozkročném kru!te pánvr
zprava doleva a opačně. Přitom stojíte
pevně na obou chodidlech, trup vzpří·
mený, spodním koncem páteře opisu·
jete kruh zprvu malý, postupně jej zvět·
šujte;
il pěstmi proklepejte dolnr končetiny
po vnější straně dolů k malíkům, po vnitřní
straně od palců nahoru;
il pravou dlaň táhněte od středu stydké
kosti vzhůru po středu těla k ústům. Dlaň
se nemusí dotýkat těla. Tak provádíte ma-
3x. (Srovnej str. 1 73.)
Zakončete protažením celého těla do
vzpažení, zhluboka se nadechnite,
v předklonu vydechnite a uvolněte
se.
Masáž břicha
se doporučuje při zácpě, zvláště je·li
provázena ochablým či přOiš staženým
břišním svalstvem , nebo celkovým vnitř·
ním napětím. Pomáhá také při bolestech
v kříži a v bedrech, při bolestivé men·
struaci a návalech a proti celkové únavě.
Odstraňuje nadbytečný tuk, je·li prová·
děna pravidelně.
Obr. 62
....
. ./
,
)
a
1 06
!...
,
•
.
b
c
,,�
,
\
.
d
AKUPRESURA
Obr. 62
... -
-
-
,
,
,
-'
,)
•
"
"
,
,
,
,
\
\
J
,,
\r
f
SI
I
I
I
I
h
I
,'
I
1 07
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Obr. 64
Obr. 63
Obr. 65
.
1
1 . Vertikálnf (Obr. 63) - pravou dlaň
přiložte palcovou hranou nad pupek, le­
vou malíkovou hranu nad stydkou kost,
hrňte břišní stěnu dlaněmi k sobě. Opa­
kujte 3 5x.
-
2. Horlzontálnf
(Obr. 64) dlaně položte ze stran na břicho,
malíkovými hranami zatlačte do břišní stěny
a hrňte ji dlaněmi k sobě. Opakujte 3 - 5x.
3. V podbřiiku a v třísle masírujete tfl
body (Obr. 65) krouživým pohybem ve
směru hodinových ručiček. Začínáte na
pravé straně větším tlakem na bod Č . 1 ,
přejdete k významnému bodu 2 a končíte
bodem 3 v oblasti esovité kličky tlustého
střeva na levé straně, kde se často pro­
mítá vnitřní stažení, které přispívá k zácpě.
(Srovnej kap. Funkční okruhy. Body 1 . a 3.
odpovídají J I I a SS 12; 2. bod je na
mimořádné dráze PS2) Tyto body tlačte
i při tuhé stolici; slouží jako opora a sou­
časně uvolní průchod střevem .
4. Kruhová masáž (Obr. 65) dlaněmi
třete břicho kruhovým pohybem ve směru
hOdinových ručiček, tj ve směru průběhu
-
-
1 08
.
-.-'
2
3
tlustého střeva - levou stranou dolů, do
třísla, vpravo přes podbřišek, pravou stra­
nou nahoru, nad pupkem doleva a dolů.
Opakujte několikrát a postupně zmírňujte
tlak až do lehkého dotyku .
Masáž zakončete aktivním břišním dý­
cháním .
Akupresurnf masáž beder
a křrže
se doporučuje při bolestech bederní
páteře a křížové kosti, zvláště jsou·li způ­
sobené bolestivou menstruací nebo kli­
rnakteriCkými potížemi , ale i tehdy, jsou-Ii
provázené návaly, bolestmi hlavy a poru­
chami oběhových funkcí. Tuto masáž lze
provádět při potížíCh i jako prevenci. Ma­
sáž provádíte klouby prstů sevřených
v pěst. Trete jimi podél páteře od spod­
ních žeber (přes - ke) křížové kosti a zpět
asi 50krát. Nad kostrčí masírujte stejným
způsobem asi 30krát. pomalu a důkladně.
Nejlépe hned po ránu, v dopOledních ho­
dinách, či před spaním (viz obr. 1 38 a, b)
AKUPRESURA
Jako prevenci návalů proveďte masáž
mikrosystému ušních boltců (viz Obr. 4 7)
v oblasti F1 vpravo dole asi 3krát denně.
Tlačíte nehtem ukazováku v prohlubni
znázorněné na obrázku, až vyvoláte živě
bolestivou reakci střidavě vpravo a vlevo
Toto ošetření je vhodné doplnit celkovou
masáži ucha a plosek nohou, jakož i aku­
presurou spojenou s pohybem (viz kapi­
tola Pátef a jeji autorehabilitace, str. 2 1 0,
2 1 1) a zázvorovými obklady.
POsobenf obkladO:
V oblasti kostrče a křížové kosti (Ium­
boischiadická nervová pleteň) působi při­
znivě zázvorový či jiný obklad při ocha­
blosti a nedokrevnosti dolnich končetin,
při zácpě, močových a gynekologických
obtržích a při potržích lumboischiadických
(viz kap. Akupresura, str. 99- 1 00) .
Obklad lze také aplikovai po celé
délce páte'e nebo jej lokálně přikládat
na jiná bolestivá místa, např. při kloub­
ních obtržích nebo svalových spasmech.
Pro zlepšení funkce žlučnil<u a jater je
vhodné aplikovat zázvorové obklady na
zevní strany obou dolních končetin od
kyčlí až po dolní části bérce - v průběhu
žlučnil<ové dráhy (viz Obr. 39) . Uvolní se
tím napětí nebo trže v dolních končeti­
nách . Kontraindikací jsou záněty žil a ote­
vřené kožní defekty.
boka nadechněte a vydechněte, ruce
složte do klína - pravá dlaň v levé, volně
dýchejte a sledujte svůj dech.
- Protřete si vydatně dlaně, až ucítíte teplo.
- Palcem a ukazovákem jedné ruky třete
a roztírejte jednotlivě prsty druhé ruky
od konečků k dlani a zpět, přitom
každý článek stlačte.
- Volně prověste horní končetiny a vy1řep­
nutím je uvolněte.
- Jednotlivé prsty postupně sevřete do
dlaně druhé ruky a silou je popotahujte
z jednotlivých kloubů. Nakonec palcem
a ukazovákem sevřete poslední článek
prstu ze stran - v úrovni nehtového
lůžka a protáhněte. Trete bříško i ko­
nec prstu. Prstům ruky věnujte větší
pozornost, nebo! zde pŮSObíte na ko­
nec či začátek příslušných drah.
Uvolněte protřepáním ruky.
- Promačkejte špičkou palce celou vnitřní
stranu palce druhé ruky včetně 1 1 .
bodu dráhy pliC Pak pro masírujte bod
T8 4 mezi palcem a ukazovákem . (Viz
obr. 40 až 42.)
- Proplette prsty rukou, vy10čte dlaně od
sebe a několikrát propněte .
- Dlaní ruky třete dlaň a zápěstí druhé
ruky. Konečky prstů pak třete hřbet
ruky mezi kůstkami od prstů k zápěstí.
- Zakončete třením obou celých horních
končetin, uvolněte je a protřepejte.
MasU rukou
Masáž chodidla
se provádí vsedě se vzpnmenou páteří,
hlavu lehce zatlačte dozadu , lopatky a ra­
mena spustte dolů. Několikrát se zhlu-
se provádí vsedě se skříženýma no­
hama či v jiném sedu, který je pro vás
1 09
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
pohodlný. třeba na židli s nohou přes ko­
leno Vyrovnejte páteř. několikrát se zhlu­
boka nadechněte a vydechněte
Třete dlaněmi o sebe. až vybudíte teplo,
a uchopte rukama nohu.
- Palec nohy vytahujte silou a kružte jím
oběma směry Stejným způsobem akti­
vujte všechny prsty nohy. Věnujte jim
velkou péči, neboť zde aktivujete začá­
tek či konec příslušné dráhy. (Viz obr.
40 a 42.)
- Palce rukou položte na chodidlo,
ostatní prsty položte na nárt . Nejprve
palci roztírejte do stran přední měkkou
část chodidla (L 1), ostatními prsty pak
roztahujte nártní kůstky vějířovitě od
sebe, až se nárt vyklene. Pak třete
prsty rukou nárt mezi kůstkami od
prstů k hleznu a zpět
- Pěstí a klouby prstů roztírejte celé cho­
didlo. Věnujte se citlivým místům a všem
oblastem tohoto mikrosystému (viZ
Obr 48) Třete celou patu, malíkovou
i palcovou hranu chodidla.
- Zezadu nad patou uchopte Achillovu
šlachu mezi palec a ostatní prsty ruky.
1 10
Palcem ruky zatlačte prohlubeň pod
vnitřním kotníkem (L 6), ukazováč­
kem pod a za vnějším (MM 62. 60) na
citlivých místech Masírujte je kruhovým
pohybem, dokud zvýšená citlivost
těchto bodů neodezní Ve stejné pozici
přejděte k hnětení Achillovy šlachy. Pak
promněte odspodu nahoru celé lýtko.
Na závěr třete dlaněmi svaly celé dolní
končetiny ve směru průběhu drah. Pak
uchopte stehenní svaly jednou dlaní
a uvolněte je třesením. Pokrčte koleno
a uvolněte lýtkové svaly.
Pfl snlfenl celkové odolnosti je
vhodné masírovat poslední bod dráhy sle­
ziny (SS 2 1 , viz obr 79a) , který se nalézá
mezi žebry na šířku dlaně pod podpažní
jamkou v úrovni prsní bradavky na obou
stranách hrudníku. Tento bod masírujte
stimulujícím způsobem co nejčastěji pfl
únavě, skleslosti a srdečnl sla­
bosti. Podobně působí masáž bodu na­
cházejícího se nad nejspodnějším žebrem
v úrovni pupku (SS 1 6) .
Podobný celkový účinek, jaký přinášejí
masáže, má otužování
AKUPRESURA
Otuzování
A
f zvolíte jakýkoliv způsob otužo­
vání, je vhodné provádět je po­
stupně, aby si na ně mohl orga­
nismus zvyknout. Provád í se zvykáním
na chladnější vzduch (např. větráním) .
na lehčí oblečení apod. Osvědčeným
postupem je tzv. kneipování
InelpDvínf
Každou část nejprve osprchujete, podle
potřeby protřete a osprchujete výše umí­
stěnou a opět celou osprchovanou část
protřete. Nakonec osprchujte celé tělo
včetně obličeje.
Tento postup se vám může zdát po­
malý. Bude trvat měsíce či celý rok, ale
určitě se při něm neprochladíte a budete
mít přÍjemný pocit Tímto způsobem po­
stupně naučíte své cévy, aby se dobře
roztahovaly a smršťovaly, a tak prokrvo­
valy celé tělo
Spočívá v oplachováním , resp sprcho­
vání studenou vodou . Postupuje se od
1) chodidel, která pak řádně protřete
froté ručníkem , až se prokrví a proteplí
Chodidla se takto otužují tak dlouho, až
se začnou sama po osprchování ohřívat.
Pak přejděte k dalšímu kroku . Nejprve
osprchujte chodidla, protřete je.
2) Osprchujte lýtka a řádně je protřete.
Opakujte pravidelně osprchování chodi­
del, protření, pak lýtek a protření Prová­
dějte opět tak dlouho, až se lýtka začnou
sama prohřívat.
3) Osprchujte stehna. Opakujte celý po­
stup - chodidla, �ka a stehna tak dlouho,
až se celé dolní končetiny prohřívají
Stejně postupujte u rukou, po­
stupně přecházejte na pfedloktl,
ramena a celé paže.
Abyste získali návyk, je třeba se .knei­
povať denně. Začínáte vždy od chodidel.
Slunl
je osvědčený otužovací postup, při němž
se střídají vyšší a nižší teploty. Otužování
saunováním je u nás již velmi dobře známé
a zavedené, a proto není třeba je zde pod­
robněji rozvádět. Je však třeba upozornit na
potřebu dobrého hospodafenl s mi­
nerály zvláště při pravidelném saunování
Při saunování dochází k značnému po­
cení, to znamená k velkému výdeji tekutin
a minerálů . Doporučuje se před saunou
vypít čtvrt až půl litru čaje či šfávy, čímž
tělu dodáte tekutiny, nikoliv však mine­
rály. Prolo, aby nedošlo k výraznému po­
klesu potřebných minerálů a tekutin, je
vhodné se jimi předzásobit, nejlépe popí­
jením minerálky v průběhu dne a po sauně
je doplnit např. iontovým nápOjem G 30,
ovocnými šfávami či sportovními nápOji .
-
11 1
AUTOREHABILlTAČN( SESTAVA
Neobávejte se, že pitím po sauně
zmenšíte úbytek pracně vypocených kil.
Saunou nezhubnete l To, co vypotíte, je
pouze dočasný úbytek tekutin, které
vaše tělo musí znovu načerpat, aby ob­
novilo vnitřní rovnováhu organismu .
Proto, máte-Ii žízeň, napijte se vhod­
ných nápojů, které k této rovnováze při­
spějí.
Jestliže máte zdravotní potíže, poradte
se s lékařem, než se rozhodnete navště­
vovat saunu. Nezapomeňte, že sauna
1 12
není vhodná pro kardiaky (s vysokým krev­
ním tlakem, anginou pectoris, po infarktu,
či s ischemickou chorobou). ani při akut­
ních virových onemocněních. Rovněž by
se jí měli vyvarovat lidé se zvýšenou čin­
ností štítné žlázy, chronickou chorobou
ledvin, se žilními záněty, epileptici a lidé
vyššího věku
Na závěr sauny si dopřejte dokonalou
relaxaci, nejlépe vleže, čímž prohloubíte
účinek sauny a přispějete k celkové rege­
neraci organismu.
AKUPRESURA
Akupresur. I cvičení
V
akupresurní masáži jsme ukázaly,
že tisíciletá moudrost východu,
kde je masáž domovem , zná je­
ště jiné, někdy účinnější masážní postupy,
než obsahuje u nás většinou užívaná ma­
sáž klasická či sportovní. zaměřená
hlavně na prokrvení a uvolňování ztuhlých
svalů. Účinek klasické masáže se dá pro­
hloubit akupresurou bodů, či masáží
a uvolňováním celých drah, či jejich
částí. cOených na určitou obtíž. Tímto pří­
stupem se dá docnit větší účinnosti které­
koliv masáže. Podobně je tomu s propo­
jením akupresury a cvičení.
Vztahem akupresury a svalové činnosti
se zabývá J F. Thie v práci ,Dotyk pro
zdraví' (Touch for health, viz literatura) .
Ukazuje, že akupresurou se neovlivňuje
pouze aktivita energie čchi v některé
z drah, ale i svalová sOa. Prokázal, že
existují přímé vztahy mezi akupunkturní
dráhou, resp. její funkcí, a odpovfdajícím
svalem (viz Obr. 66 a tab. 9). Vypracoval
systém, jak lze testováním svalů najít osla­
benou funkci odpovídající přfslušné dráze,
a svalovou dysbalanci, kterou pomůže od­
stranit příslušná akupresura. Tento sy­
stém však přesahuje rámec této knihy.
V následující tabulce z něj uvádíme ale­
spoň přehled svalů, odpovfdajících jedno­
tlivým drahám. Svaly odpovídající dráze
jsou označené její zkratkou, přičemž
hlavní z nich jsou zvýrazněny.
Tab . g
PŘ EHLED NEJD O LELITt J ŠrCH SVALO
(Hlavní svaly drah jsou podtrženy.)
2
sval žvýkaci zevri
sval dvoubriškový
předpátelní krční
sva�
zdvihač hla",
2
zdvihač lopalky
L sval lrapézový
část homl
SS sval lrapézový
část strední
ss sval lrapézový
dotni část
J sval kosočtverečný
PS
sVil nadlopatkový
� svalpraní velký
část kličková
J Ivalpraní volký
čá.t hrudní
� IVII podlopatkový
TO Ival oblý menll
� IVII oblývitlí
� llroký IVII zádový
ToS sv� bMní
� Ival pilovitýplodní
. MM
vzpřimovači pátele
TS čty/hranný sval
bedemi
P bránice
� sval bodrový
L sval kyčelní
1 13
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Tab 9
-
Pokračování
Obr. 66 a
Svalová soustava
název svalu česky
21
P
P
SS
2
SS
sval dal tový
čtst plodnl
sval deltový část
sval hákový
sval dvojhlavý pažní
sval trojhlavý painí
sva vřetenní
sval působící opozici
palce
OS sval hýldO"Jý velký
OS sVil hýtdový
st/adnl
OS sval hruškO>itý
TS naplnač povtzky
slahannl
TaS sVil čtylhlavý
stahannl
TO sval krejtovský
OS svaly pfilahující
slehno
TS svaly natahující
v kloubu kolenním
21 sval zákoenní
TO sval štlh� stehenní
MM sval holenní přední
MM sval ho'mní zadní
TO sval lrojhlavý �kový
svaly ýt
l kové
�kO"Jý sval dlouhý
114
2
•
Obr. 66 b, c, POHYBOVÉ ÚSTROJf
b
l'
21
�=�
23
I�f-f--
37
25
15
2'
14
AKUPRESURA
Důležité je porozumět také alespoň ně­
kterým z těchto základních souvislostí,
o kterých věděli staří moudří znalci těla.
Věděli např , že pupek je středem
těla, a to nejen z hlediska prostorového
uspořádání. Skutečnost, že je zde solární
plexus, tzn sluneční nervová pleteň, má
hlubší význam. Slunce není jen prostoro­
vým středem sluneční soustavy, je také
jejím centrem energetickým . Podobně je
tomu v našem těle. Na předchozích strán­
kách je uvedeno, jak proudí životnr sna
tělem. Vychází z oblasti kolem pupku, jak
je zdůrazňováno v japonských bojových
uměních (respektive z bodu PS 6
Hara, tzn. fivot. který leží 4 prsty pod
pupkem) Na jejím rozproudění se vý­
znamně podní pOhyb bránice, který zde
působí jako energetická pumpa. Je-Ii bři­
cho stažené, pak ani dráhy vedoucí snu
čchi nejsou v této části dostatečně prů­
chodné. Trvale stažené břicho omezuje
nejen oběh krve a lymfy, ale i oběh ener­
gie shora dolů a opačně
Se silou, akumulovanou v břiše, pracují
stará východní cvičební a bojová umění.
Karatisté, judisté, cvičenci tchaj čchi
čuan, kung fu , jógy, čchi gong a další si
ji umějí nejprve dechem nahromadit v Hara
a pak ji odtud směrují do rukou, do nohou,
do celého těla, nebo prostě tam, kde je jí
třeba. Dává jim snu v boji a mrštnost, vy­
váženou kondici a zdraví. Podívejte se na
postoj bojovníků v čínských či japonských
filmech, v nichž se při zápasech používají
tato bojová umění. Zjistíte, že mají per­
fektně podsazenou pánev, vyrovnaná
bedra a břicho volné. To jim umožňuje
-
vzpřímit přirozeně tělo bez zbytečného na­
pětí Všechny svaly zůstávají přitom pru­
žné a pevné.
Svaly tedy nemají být ani přniš stažené,
ani povolené, stejně jako šaty, aby nic ne­
mohlo omezovat proudění energie a ta byla
připravena k použití. Všechny staré kultury
pečují o tento energetický střed těla.
I v knize knih - Bibli - je psáno: .Moc
jeho v bedrách jeho, a sfla jeho
v pupku bflcha jeho.· (Job, 40, l l)
Platí to stále. I pro nás je důležité, aby
břicho nebylo ochablé - pak se vytváří
zvětšené napětí v bedrech (zvětšená be­
derní lordóza zatěžující bederní obratle,
která blokuje pohyb bránice a tak zmen­
šuje množství naší sny), avšak ani stažené,
což vytváří napětí v břišních svalech,
v hrudníku a v hlavě. J e tfeba, aby
bfiinl svaly byly pevné a pruiné.
Z akupunkturního hlediska je solární ple­
xus neprůchozí je-Ii oblast kolem žaludku
stažená. Pak se hromadí horká ohnivá
energie v horní polovině těla a vytváří zde
napětí, které se promítá až do hlavy, která
se zahřívá . To proto, že energie přicháze­
jící s nádechem nemůže sestoupit dolů,
zůstává v hrudníku, šiji a v hlavě, kde je
přebytek energie, zatímco nohy jsou
prázdné - studené, ochablé Přitom by
rozložení energie mělo být právě opačné
Nohy a celý spodek těla by měl být silný,
pevný, a horní polovina otevřená a volná,
hlava chladná a jasná. Pak hlava dobře
myslí, člověk získává lepší přehled, rea­
guje tak, jak situace vyžaduje, nebo! do
ní nevstupuje v napětí, ale v klidu, s no­
hama pevně na zemi.
1 15
AUTOREHABILlTAČN( SESTAVA
Dalším uzlovým mlstem Jsou msla.
Při nesprávném postavenr pánve, kdy je
spodnr část pánve vysunutá dozadu, do­
chází v třrslech ke zkrácení ohybačů kyčlf.
Toto stažení omezuje prouděnr krve i ener­
gie zdola nahoru. Blokuji se tak jlnov'
dráhy ledvin, slinivky - sleziny a jater,
které se v tomto mrstě setkávajr, z jango­
vých drah je pak blokována dráha ža­
ludku . Tyto dráhy, resp. jim odpovfdajrcr
funkce podporujr odolnost organismu.
Nesprávné postavenr pánve ji oslabuje.
Podobnou blokádu vytváPf zvlt­
lená krčnl lordóza, resp. stalen'
iijov' a ramennl svaly, v mlstl kPI­
lenl Jangových drah (žlučnlku, močo­
vého měchýře, tenkého střeva a tří ohňů).
Jangová energie a napětf se pak hromadr
v této partii, což souvisr s přebytkem ener-
1 16
gie v dráze žlučnlku, a tudrž i značným
šlacho-svalovým napětím v celém těle,
a zvláště v mrstě této blokády, v šÍJi
a v hlavě.
Tento přístup umožňuje poznat dů­
sledky chybného držení těla v širšrm kon­
textu, zvláště hlubší význam správného
postavení pánve, hlavy a celého hrudnlku.
Významnou pomůckou může být také
prohloubenr výdechové fáze, která napo­
máhá rozprouděnr a zkvalitněnr energie
v jinových drahách. Docníme toho trm, že
se při výdechu opřeme pevně do chodi­
del, jako bychom je tlačili velmi hluboko do
země. Trm se s každým výdechem naše
tělo vzpřrmr a posnr svaly dolnrch končetin,
pánve, břicha a zad . Je to současně pod­
nět pro aktivnějšr prouděnr energie od
spoda vzhůru.
AKUPRESURA
Harllonlzační ullava cviku k akllncl jldnlllvých drah
P
osláním této sestavy je autoregu1ace celého organismu působe­
ním na jednotlivé akupunkturní
dráhy pomocí cviků . Jsou cnené na pro­
tažení svalů a uvolnění kloubů v průběhu
dráhy, čímž působí na její ,zprůchodnění'.
Jestliže se v některé z náSledujících kraj­
ních poloh doble protáhnete, můžete po­
cítit omezení v rozsahu pohyblivosti (zkrá­
cené svaly, ztuhlé klouby, tah, bolest
apod.). které signalizují poruchy v prů­
běhu odpovídající dráhy. Těmito cviky si
tedy můžete otestovat ,kondici' SvýCh
drah. Nikdy necvičte S plemáháním vel­
kého tahu nebo bolesti, tím byste svaly
a klouby naopak stahovali a docilovali pra­
vého opaku.
Pro dosažení plného účinku je nejlepší
c�čit celou sestavu 2x denně - ráno
a večer. Začíná se cvikem, který odpo­
vídá hodině v níž začínáte cvičit. Pravidel­
ným cvičením těchto cviků můžete obno­
vovat průchodnost příslušných drah a zá­
roveň pozi�vně ovlivňovat jim odpovídající
funkce i odstraňovat příslušné obtíže. Pro­
c�čováním celé soustavy můžete po­
stupně docl1it zpružnění svého těla, vyvá­
žení funkcí a obnovení celkové harmonie.
míe, tím dále se budete moci protáhnout.
Pak se zhluboka nadechnllte, s vý­
dechem se protáhnllte dál a v dosa­
ženém protažení se uvolněte (nevrac/1e se
tedy zpět do výchozí polohy). S každým
dalším nádechem zvlltlujte svalo­
vou práci, s výd.chem protafenl
a uvolnllnl, Opakujete 3x, pak se po­
malu vracíte zpět do výchozí pozice,
nebo v poloze setrváte déle.
1 , Dráha plic (3
-
5 hod,)
(Obr. 67, cvik 37)
Stoj rozkročný, tělo vzpfímené. Za­
pažte, spojte ruce za palce, propněte
lokty a vytáhněte se z ramen. Protahujte
se pouze tak, aby to bylo přifemné, abyste
Obr. 67
•
,
,
,
,
,
,
Nésledujlcl cviky provédijte tak,
le:
zaujmete popsanou polohu, jak nejlépe
můžete. Dbejte na to, aby pocit natažení
byl pfifemný, nikdy by neměl vyvolávat bo­
lest! Setrvejte v pfifemném protažení a po­
kuste se v něm uvolnit. Cím lépe se uvol-
\
,
117
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
necítili bolest. Setrvejte v protažení a uvol­
něte se v něm. Nadechnite se a dovolte
svým pažím, aby se zapaŽily výš, setrvejte
v této poloze a s výdechem se v ní pro-
táhněte a uvolněte. Opakujte 3x. Pfl kal­
dám nádechu postupujte výie tak,
jak je to přljemné. Po třetlm výdechu se
vracejte pomalu zpět. Uvolněte paže.
Obr 68
2. Dráha tlustého střeva
(5
"'�" "
-
7 hod.)
(Obr 68, cvik 38)
VýChozí poloha je stejná, zapažené
ruce spojte propletenlm prstů. Vytáhněte
se z ramen, propněte lOkty a vytočte
dlaně. Provedte rovný předklon, zakloňte
hlavu a zapažte tak vysoko, jak je to pří­
jemné. V této poloze se uvolněte. S kaž­
dým nádechem zapažujte výše, s kaž­
dým výdechem se v dosažené poloze
protáhněte a uvolněte. Po třetím výdechu
se vracejte pomalu zpět do výchozl po­
lohy.
Obr 69
3. Dráha žaludku (7
-
9 hod.)
(Obr 69, cvik 39)
Sed na patách (cltite-Ii v nártech tlak
nebo tah, podložte si je stočeným ručni­
kem či jinou měkkou pOdložkou). Pod­
sadte pánev, vyrovnejte páteř, spojte
ruce propletenim prstů a vzpažte. Účinek
zesfl/1e protočenlm dlani a mimým záklo­
nem. Postup jako u předchozích cviků.
S kaldým nádechem se vytahujete
výš.
Obr. 70
4. Dráha sleziny a slinivky
(9 1 1 hod.)
-
(Obr. 70, cvik 40)
Sed mezi patami. Můžete-Ii, vytočte cho­
didla do stran. (Nejste-Ii schopni sedět
mezi patami, sedte na patáCh, nebo si
1 18
AKUPRESURA
podložte pod hýždě pOlštál, stočenou při­
krývku či stoličku tak vysoko, aby se vám
sedělo přijemně.) Podsadte pánev a vyrov­
nejte pá tet. Optete se za tělem a pomalu
se zaklánějte. Kdo může, opře se nejprve
o jedno, pak o druhé ptedloktí a zakloní
mírně hlavu. Je-Ii pro vás některá z uvede­
ných fází nepřijemná, pak se vrafte do
předchozí fáze a uvolněně v ní setrvejte.
(Nemůžete-Ii se ani zaklonit, setrvejte ve
vzplímeném sedu, vzpažte a pOkračujte
jako v ptedchozím cviku!)
Jestliže vám popsaný postup nečiní ob­
tíže, pokračujte v záklonu až oplete hlavu
o temeno, paže položte volně podél těla.
Opřením o lokty můžete tělo odlehčit.
V konečné fázi uvolněte záklon hlavy, po­
ložte se na záda, uvolněte šiji, vzpažte
ruce propletením prstů, a vytočte dlaně.
Každý by si měl najlt v tomto cviku tako­
vou polohu, v níž cltí přijemné protažení
a může se v ní uvolnit. S kaldým výde­
chem se uvolňujte a pohodlněji klesejte
blíže k podložce a vytahujte se za ru­
kama. Postup jako u ptedchozích cviků.
5. Dráha srdce (1 1 - 1 3 hod.)
(Obr 71, cvik 4 1)
Sed ptednožmo, pokrčte kolena, vy­
točte je do stran a chodidla oplete
o sebe. Proplefte prsty rukou a jimi
uchopte špičky nohou. Vyrovnejte pátet,
ramena spusťte do šířky, hlavu vytáhněte
za temenem. Uvolněte se. Ttikrát zhlu­
boka nsdechn6te s vydechn.te
a přitom vyrovnávejte tělo. Na závěr po­
malu uvolněte paže a přejděte plynule do
dalšího cviku. Takto můžete sedat častěji.
Obr. 7 1
Obr. 72
6. Dráha tenkého sUeva
(1 3 - 1 5 hod.)
(Obr. 72, cvik 42)
Sed jako v ptedchozím cviku, spojená
chodidla však oddalte od těla. Uchopte je
propletenými prsty a pledkloňte se čelem
co nejblíže k nohám. Lokty spočfvají na po­
dlaze. Vytáhněte se z kyčlí a uvolněte se.
Postupujte jako u pledchozích cviků,
s ksldým výdechem prohlubujte pled­
klon. Pomalu, obratel po obratli, se vra­
cejte zpět.
Cítíte-Ii napětí na některé straně, nemů­
žete-Ii uvolnit kolena a položit lokty na
podlahu, ukazuje to na oslabení dráhy na
té straně, kde se daný problém projevuje.
Také u těchto dvou cviků si můžete
1 19
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
usnadnit sed podložením pO lštáře nebo
nízkou stoličkou
O.:.
b__
,.:.
3
r. __
7.:.
-,
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
--.. ----..
7. Dráha močového měchýře
(15 - 1 7 hod.)
(Obr. 73. cvik 43)
Sed přednožmo, vzpažte, paty zatlačte
dopředu, špičky přitáhněte k sobě a s vý­
dechem se volně předkloňte; ruce po­
lotte na stehna, lýtka, nebo se uchopte
za kotnlky či špičky - dle svých mož­
ností. Propněte kolena a přitlačte je do
podložky i za tu cenu, že se nepředklo­
m1e tak hluboko. Cl7em nem' hluboký pfed­
klon, ale protažení zadní strany dolních
končetin, bederních a zádových svalů.
Setrvejte v této poloze bez napětfl
Spusťte hlavu, ramena i paže a sledujte
svůj břišnf dech. S nádechem se bficho
mfrně vyklene, s výdechem jej vtahujte
od podbřišku k páteři. S nádechem se
vytahujte z beder a přitahujte trup ke steh­
nům, čímž po chVlli začne povolovat napětf
v bedrech a bez úsilí se s každým výde­
chem prohlubuje předklon. Postupně,
můžete-Ii, posunujte uchopení dál. V této
poloze je vhodné setrvat déle. Uvolněte
šiji a obličejové svaly, zvláště ústa, čelisti
a oči. Vracejte se zpět do sedu pomalu,
obratel po obratli, hlavu až nakonec. Po
cviku si odpočiňte v krátké relaxaci, nebo
přejděte plynule do dalšlho cviku.
8. Dráha ledvin (1 7 - 1 9 hod.)
(Obr. 74, cvik 44)
Pozice stejná jako v předchozím cviku.
Vzpažte, vytáhněte se z kyčlí a spusťte se
do předklonu, až se uchopíte za špičky
1 20
Obr. 74
nohou; případně pokrčte nohy. Prostfed­
nImi prsty zatlačte uprostřed pfednf části
chodidla - tak provádl1e akupresuru 1 .
bodu dráhy ledvin . (Nemůžete-Ii, uchopte
se tam, kam dosáhnete.) Vyrovnejte záda,
hlava je v prodlouženf trupu. Pfi uvolnění
povolte ramena, šiji a obličej. S kafdým
výdechem dále vyrovnávejte trup, vyta­
hujte se za temenem.
9. Dráha obalu srdce
(1 9 - 21 hod.)
(Obr. 75, cvik 45)
Turecký sed (zkližmo), zklitte paže
a polotte ruce na opačná kolena. Pod­
saďte pánev, vytáhněte se z beder, vyrov­
nejte páteř. ramena spusťte do šlfky, hlavu
vytáhněte za temenem. V tom pokračujte
s kafdým výdechem. Po třetím výde­
chu uvolněte paže a trup, nebo přejděte
plynule do dalši pozice.
AKUPRESURA
Obr 75
hlavu na podlahu. (Nemůžete-Ii, spuslte ji
tam, kam až je to příjemné) Vytáhněte se
z beder a přitáhněte se co nejblfže k no­
hám. Tento předklon prohlubujte samo­
volně s kaldým "ýdechem. Obratel
po obratli se vracejte zpět do př(mého
sedu.
Čin(-Ii vám sed s překřfženýma nohama
potíže, podlofte si hýždě stočenou při­
krývkou, polštářem, n(zkou stoličkou,
nebo se posadte na židli a pOkuste se
9. a 10. cvik provést tak, jak můžete.
Obr 76
1 1 . Dráha žlučnrku
(23 - 1 hod.)
Obr 77
,,'
"
" .'
.'
,
,I
i
(Obr 77, cvik 4 7)
Sed roznožmo, vzpatte, proplefte prsty
rukou, vytočte dlaně a vytáhněte se z kyčli
Pfedkloňte se, ženy k pravé, muži k levé
noze a spustte hlavu i ramena. UChopte
se tam, kam dosáhnete, nejlépe za špičku
nohy Podkolen( tlačte do podložky,
špičku přitáhněte k sobě. POkračujte jako
u cviku 7. Pak totéž k druhé noze.
,
•
1 2. Dráha jater (1 - 3 hod.)
Napětí v pažích upozorňuje na oslabení
dráhy. K tomuto sedu se vracejte co nej,
častěji.
1 0. Dráha ur ohM
(21 - 23 hod.)
(Obr 76, cvik 46)
Sed jako v pfedchozfm cviku, překřížené
ruce na kolenou. Pfedkloňte se a polofte
(Obr. 78, cvik 48)
Sed jako v pfedchoz(m cviku. Ukloňte se
ke stejné noze, stejnou rukou zaháčkujte
ukazováček za palec nohy, č(mž provád(te
akupresuru 1 . bodu dráhy jater (Nejde· li
to, pak se uchopte tam, kam dosáhnete)
Vytáhněte se z beder, druhou paži vzpatte
a ohněte ji přes hlavu směrem ke špičce
nohy V této poloze se uvolněte, hlavně šiji,
ramena a obličej. POkračujte jako v před­
choz(ch cvic(ch a s kafdým "ýdechem
prohlubujte úklon. Pak se pomalu vracejte
1 21
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
zpět do sedu, pfejděte do lehu na zádech
a uvolněte se v hluboké relaxaci.
(Je-Ii cvik 48 pro vás neschůdný, pro­
veďte místo něj cvik 44 v co nejširšfm
roznožení, pátef a hlava jsou vzpffmené.
Pfedkloňte se bud co nejdál mezi nohy,
nebo se ukloňte k jedné, pak k druhé
noze. Ukazováčky rukou zaháčkujte za
palce nohou, nebo uchopte dolnf konče­
tiny tam, kam dosáhnete.)
Poslední cviky sestavy není třeba cvičit
v tak pozdních hodinách. Cvičíte-Ii je před
spaním, prohloubíte spánek.
Cítíte-Ii při provádění cviků 1 , 2, 9, 1 0
napětí v pažích , či u cviků 3, 4 , 7, 8, 1 1
a 1 2 napětí v dolních končetinách nebo
v zádech , vypovídá to o překážkách
v průchodnosti odpovídajících drah, což
vede k jejich oslabení. Napětí či bolest na
jedné straně signalizuje problém na dráze
na této straně. Denně byste měli procvi­
čovat cvik, v němž cítíte omezení po­
hybu.
Některé z těchto cviků si můžete zvolit
jako variantu sedO např. u televize, při
čtení apod. Tak budete působit na odpo­
vídající dráhu a funkci sice méně inten­
zivně než při soustředěném cvičení spoje­
ném s dechem, zato však pravidelněji
a dlouhodoběji.
Obr. 78
,
,,
,
,
.
...
'
\..,
\,
,
,
..
\,
,
•
1 22
III. Strava
V
ýznamnou složkou životosprávy je
výflva. Pro člověka je vhodná
vyvážená přirozená životodámá
strava. Především musí být čerstvá,
pokud možno nechemizovaná, její pe­
strost by měla zaručovat komplexní
a dostatečný přísun přírodních vita­
mínů, minerálů, stopových prvků a dal­
ších nepostradatelných látek. Je to
strava zejména rostllnn6ho pC/vodu
obsahující dostatečné množství dlouhé
vlákniny. Měla by být chutně a pestře
upravována a měla by respektovat se­
zónní období.
Ke správnému složení stravy patří ne­
jenom látky výŽivné a jiné pro funkci orga­
nismu důležité, ale také látky nestravi­
telné, které hrají významnou roli v proce­
sech trávení. Takovou látkou je vláknina.
Je obsažena zejména ve všech druzích
zeleniny a ovoce, v celozrnné stravě, tj.
neomletých (nebroušených) zmech a v lu­
štěninách.
Vláknina je dobře zachována v oves­
ných, žitných a pšeničných zrnech a vloč­
kách, v naturální rýži, pohance, jáhlích
a v dalších obilovinách, v otrubách, v ce­
lozrnné mouce a ve výrobcích z ní, např.
chlebu graham, vita, gravit, kyjevském,
moskevském, několikazrnném, celozrn­
ných dalamáncích, dia sušenkách apod.
Vláknina podporUje střevní peristaltiku,
čistí střevní sliznici, zabraňuje dlouhodo­
bější stagnaci stolice ve střevech a zvýše-
nému vstřebávání toxinů do krevního
oběhu. Zvyšuje sytivost, čímž účinně pů­
sobí při redukci váhy. Vláknina je schopna
na sebe vázat vodu , a tím změkčuje
střevní obsah. Významně ovlivňuje látko­
vou přeměnu tuků a snižuje hladinu chole­
sterolu v krvi. Působí příznivě na složení
bakteriální flóry a na pomnožení důleži­
týCh baktérií, které produkují vitamíny sku­
piny B a cenné enzymy. Hraje tedy vý­
znamnou roli při odstranění zácpy, ale
i při léčení dalších chorob, např. ische­
mické choroby srdeční, vysokého krev­
ního tlaku, arteriosklerózy, infarktu myo­
kardu, cévních mOZkových příhod, skle­
rózy cév dolních končetin, podporuje
léčbu diabetu, obezity, hemorhoidů, žluč­
níkových a ledVinových kamenů a rovněž
roztroušené sklerózy a rakoviny.
Výše uvedené potraviny obsahují velice
cenné pOlysacharidy (složité cukry), různé
potřebné minerály a vitamíny. Ze složitých
cukrů se uvolňuje jednoduchý cukr do
oběhu pomaleji. Slinivka díky tomu produ­
kuje menší, (tj. přiměřené) množství inzu­
línu podle potřeby organismu, a tak nedo­
chází k větším výkyvům hladiny cukru
v krvi. Minerály, vitamíny a enzymy, které
jsou u těchto cukrů přítomny, funkci sli­
nivky břišní významně pOdporují.
Proto také v poslední době stoupá o tyto
potraviny zájem . Jednoduché (rafinované)
cukry, které obsahuje bný cukr, sacharin,
bná mouka a výrobky z nich pOŠkozují při
1 23
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
naklíčeného). Kvalitní nenasycené
častém konzumování slinivku břišní, ča­
sem i žaludeční sliznici Po jejich požití mastné kyseliny obsahuje také maso
dochází k rychlému vzestupu cukru v krvi, z mořských i sladkovodních ryb.
Na tomto místě je třeba uvést. že pře­
na nějž slinivka reaguje produkcí většího
množství hormonu inzulínu, který hladinu bytek živočišných. těžko stravitelných
cukru rychle sníží, takže dochází ke stavu tuků, masa a uzenin naopak škodí. Do­
opačnému, hypoglykemii (nedostatku cu­ chází při něm ke zvýšení pH v krvi a v dů­
kru v krvi) . Na tyto výkyvy organismus rea­ sledku toho se pomaleji odbourává kyse­
guje zvýšenou nervozitou, hladem a nekli­ lina mléčná vzniklá svalovou námahou.
dem. Většinou se pak sahá po dalším Regenerace svalů je zpomalena a v orga­
jídle. aby se doplnil nedostatek cukru. nismu pak přetrvává nevhodné svalové
Trvale a dlouhodobě kolísající hladina cu­ napětí a únava ZVYšuje se hladina chole­
kru v krvi vede i k narušení psychické sterolu, vázne střevní peristaltika, OSlabuje
rovnováhy, což se projevuje únavou, ne­ se funkce žlučníku a jater, které jsou úzce
klidem, podrážděností, bolestmi hlavy, ne­ spjaty s funkcí nervového systému . Také
schopností soustředit se, nespavostí, po­ slábnutí zraku může být prvním příznakem
případě i neracionálním chováním . Podo­ narušené funkce jater.
Je prokázáno, že bOkoviny rostlinného
bné stavy mohou způsobovat i často uží­
vané drogy, jako je kofein v kávě, coca­ původu zatěžují organismus méně než bO­
cola, silný čaj, alkohol, nikotin i čokoláda: koviny živočišné.
V současné době trpí většina lidí nedo­
nemluvě o drogách silnějších. Při tomto
složení potravy se zvyšuje potřeba mine­ statkem minerálů, které jsou důležité ze­
rálů a vitamínů, čímž trpí zejména ledviny, jména pro správnou činnost nervosvalo­
kosti. žlázy s vnitřní sekrecí a nervová čin­ vého systému, dobrou funkci ledvin
nost.
a stavbu kostí. Minerály bývají v těle často
Výše uvedené přírodní potraviny, se­ nerovnoměrně rozloženy. Některé tkáně
mena a z nich za studena lisované oleje, trpí jejich nedostatkem (např. kostní, ner­
vejce (domác0, ryby, naklíčené obilí, luště­ vové) , jinde jsou v nadbytku, (např. ve
niny a přirozeně zkvašená zelenina obsa­ zvápenatělých cévních stěnách , kloub­
hují kromě jiného velice cenné nenasy­ ních plochách a chrupavkách, mají podO
cené mastné kyseliny, vitamín F a pro na tvorbě žlučníkových a ledvinových ka­
tělo nepostradatelný vitamín E Tyto vita· menů apod . ) .
míny jsou velmi citlivé na tepelné zpraco­
vání, proto je získáváme hlavně z přiroze­
Nedostatek minerálů může být zpuso­
ných. čistých, tj. nechemizovaných a te­ ben těmito příčinami:
pelně nezpracovaných potravin (z ořechů,
1. nedostatečným přijmem Osme-li závi­
semen. např z dýňového, lněného nebo
slí na chemizované stravě, masu,
sezamového, z máku, luštěnin a obilí uzeninách, bOém cukru a mouce),
1 24
STRAVA
2. častým užíváním léků (zejména korti­
koidů); ty zvyšujf potřebu minerálů,
zváště vápníku a hořčíku,
3. nejrůznějšími poruchami zažívacího
ústrojí, při nichž vázne vstřebávání
minerálů,
4. oslabením ledvin a močového mě­
chýře (tyto orgány se starajf o správný
poměr a rozloženf minerálů v těle).
5. stresovými situacemi a psychickým
vypětfm; v těchto stavech stoupá
spotřeba minerálů, vitamínů, stopo­
vých prvků a cenných enzymů.
Řešení spočfvá v odstraněnf uvede­
ných příčin :
ad 1 . Zvýšit přijem vitamfnů a minerálů:
- kvalitní stravou,
- přechodným užfvánfm přípravků
obsahujícfch směs vápníku a hoř­
číku jako jsou dologran, dolomit
apod . ,
- občasným pitfm minerálnfch vod,
zejména těch, které mají zvýšené
množsM hořčíku, jako je Magne­
sia,
- z roztlučených skořápek domácích
vajec (Skořápky nejprve omyjeme,
lehce opražíme na pánvi nebo
v troubě, a potom roztlučeme na
jemný prášek). Užíváme je po urči­
tou dobu 3x denně na špičku nože
po jídle a atk doplňejeme vápník,
- koupelemi v mořské vodě nebo mi­
nerálních vodách; stačí občas do
vany nasypat prešovskou jodidova­
nou nebo karlovarskou vřídelní sůl.
Pozn: Zvýšenou potřebu minerálů maj(
ženy v těhotenství a zejména týden před
menstruací. Tehdy je vhodné zvýšit přijem
vápnlku a hořČlku. Zvýšenou potřebu maj(
i děti a dosp(vajic( mládež. Růstové bolesti
holenn(ch kostI často odstran( už(ván(
těchto minerálů.
ad 2. Vyvarovat se nadměrného a zby­
tečného užfvání léků
ad 3. Obnovit správnou funkci zažívacího
ústrojí, zejména žaludku a střev.
ad 4. Pečovat o ledviny a močový
měchýř
- dostatečným přísunem vhodných
tekutin, zejména v odpoledních ho­
dinách, kdy mají močový měchýř
a ledviny zvýšenou aktivitu (vhodná
je kvalitní voda, nejlépe pramenitá
nebo z ledovce, bylinné čaje, od­
vary z obilovin, zeleniny, luštěnin
apod.).
- vyvarovat se nachlazení,
- aktivovat příslušné akupunkturní
dráhy a body zejména masážemi
kolem kotníků dolních končetin
a plosek nohou, nebo jejich prohří­
vání moxou.
ad 5. Vyvarovat se stresů; není-Ii to mo­
žné, naučit se relaxačním techni­
kám.
V podkapitole Bolest obecně se do­
zvíte o endorfinech, látkách, které se
UVOlňují do krevního oběhu po vpichu
1 25
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
akupunkturní jehly nebo také při vhodném
cvičení či akupresuře. Jsou to látky che·
micky přlbuzné morfinu, které si však lid·
ské tělo samo připravuje Endorfiny mají
také podobné vlastnosti jako morfin, tj.
tiší bolesti, působí pocit spokojenosti,
uvolnění a tělesného blaha. Endorfiny
byly objeveny asi před 1 4 lety a bylo zji­
štěno, že jsou u člověka produkovány hy­
pofýzou, mozkem, ledvinami, placentou
a srdcem. Jsou i ve střevech a v žaludku,
kde mimo jiné tlumí pocity hladu.
Endorfinům, které si tělo nevytvořf
samo, ale přijímá je zvnějšku, se řlká
exorflny. Organismus získává exorfiny
v potravě - byly prokázány v bnkovinách
rostlinného i živočišného původu, zejména
v obilovinách a luštěninách.
K vyváženosti stravy patří také její sla­
dění s ročním obdobím a počasím . Orga­
nismus potřebuje jinou stravu v létě, kdy je
teplo, a jinou v zimě, kdy je chladno.
Volba vhodného stravování pro jedno­
tlivá období vychází z nauky o pěti elemen­
tech a z principu vyvažování potravin
pOdle principů jin-jang (viz tabulka 1). Po­
traviny, které jsou svou kvalitou blízké jed­
notivým elementům, vyjmenovává tab. 1 0.
Z tabulky 1 . vyplývá, které z orgánů mají
v dané době převládající aktivitu, a které
chutě jejich funkci a celému období nej­
lépe vyhovují. Proto je vhodné konzumo­
vat vždy taková jídla, v nichž je daná chul
významně zastoupena. Chuti v podstatě
odpovídají našemu Chápání. Pouze za
sladké je v tomto pojetí považováno to,
co je přirozeně sladké, popř. nasládlé.
V přfrodě se téměř nevyskytuje sladkost,
1 26
jakou má náš bný cukr. Tato chul není
správnou sladkou chutí. Za zdroj správné
sladkosti je považován např. med (ale ten
je přlliš sladký, proto se používá v malých
dávkách a jen Občas). Vhodnější je pe­
čená cibule, mrkev, dýně, rozinky, křížaly
a ostatní sušené ovoce, správnou slad­
kost pocítíme i při důkladném rozžvýkání
obilovin. I u ostatních chutí jsou popsány
jejich vhodné a nevhodné zdroje.
V jednotlivých ročních obdobích proto
doporučujeme omezit potraviny, které
,přetěžují' určité orgány, a zaměřit se
spíše na chul a druhy potravin, které
z hlediska teorie pěti elementů a principu
polarity jin - jang dodávaji kvalitni látky pro
jejich správnou funkci, viz tabulka 1 1 . Re­
cepty jsou popsány u jednotlivýCh sezón
v kapitole Funkční okruhy a dále u jedno­
tlivých zdravotních potíží.
Komponenty výživy v komplexním po­
jeti životosprávy nejsou vyčerpány její
skladbou. Velký důraz se klade také na
způsob jídla. Jíst máme dle vlastní po­
třeby, ve vhodný čas, v klidu a zvolna,
občas je dobré vyhladovět. Je důležité,
aby pokrmy byly upraveny nejen chutně,
ale také esteticky. Jídlo má napomáhat
zklidněni nejen v oblasti fyzické, ale také
psychické. Podle orientálních představ
se upravenost a uspořádanost našeho
okolí zpětně projevuje na uspořádanosti
naši mysli a dále na celkové harmonizaci
organismu. Za jednu z nejdůležitějšíCh
složek našeho prostředí je považován
stůl, kolem kterého se shromaždujeme
k jídlu. K hamnonii tohoto středu pospoli·
tosti patří i dobrý přátelský hovor Psy-
STRAVA
chologické a estetické momenty životos­
právy jsou jistě velmi rozsáhlé, ale v této
kapitole se jimi nebudeme podrobněji za­
bývat.
Tab. 1 0 KVlllty prvkQ v potrlvlnách
Cfevo
Země
Voda
chuť
kyselá
s�dká
slaná
zelenina,
pšenice
žito
oves
ječmen
čočka
redkvička
pór
jáhly
ječmen
pšenice
proso
kuku�ce
šelotka
hrách
okurky
pohanka
OY9S
žno
okurky
mák
kren
redkav
byliny, kofenf
rozmarýn
Ilpa
světlík
preslička
bez černý
jmelí
kmln
imelf
šeMli
preslička
podběl
dMzna
olr;y
anýz
leny1<l
kozlík
brlza
preslička
kontryhel
z�tobýl
svlzel
mandragora
divizna
imelf
1 27
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
Tab 1 1 ROZD�LEN r POTRAVIN PODLE JIN A JANG
JIN
značná část téků, umě� sladidla, ocet, chemická hnojiva
pivo, bné víno, červené víno, tvrdý alkohol, čaj, káva, drogy
melasa, med, surový cukr, ovocný cukr, bílý cukr
sezamský, slunečnicový, ot,-,ový, kukurcný, podzemnicový
jablka, hrušky, trešně, borůvky, jahody, švestky, hrozny,
broskve, meloun, banány, trnky, kdoule, datkl, mango
maliny, ostružiny, angrešt, rybíz, višně, brusinky,
černé bezinky, jerabiny, ryngle, meru�ky, hloh, mandarinky,
pomeranče, grepy, ananas, kiwi, citrony
tvaroh, mtéko, máslo, smetana, jogurt
skořice, zázvor, kmín, majoránka, curry, pepř, hořčice,
vanilka
čaj
z
kořenů bytin, žitná káva, SÓjová káva, zetený čaj,
minerálka, voda, ovocné šfávy
tískové o/echy, vlašské o/echy, kešu, burské o/echy,
černé ol"v, zeklné ol"v
koleny pampelišky, lopuch, listí pempelišky, re/icha, mrkev,
černý koren, dýně, ceklr, petržel, kapusta, cibule, česnek,
ředkev, ředkvička, salát, zelí, hrášek, houby, artyčok,
špenát. fazolky, okurky, brambory, rajčata, lilek
čočka, hrách, fazokl, žlutá sója, sójový tvaroh (Tolu).
SÓjové mléko
ječmen, žito, kukuřice, obilné klíčky
JANG
pohanka, jáhly, oves, pšenice (horská i n�inná)
ovčí sýr, kozí sýr, kozí mléko, eidam, roquefort, camembert
kav�r, sardinky, krevety, losos, pstruh, humr, kapr, úhor,
škeble, úst1ice
kuře, králík, jehně, ků�, kráva, tele, vepr, hlemýŽĎ
vejce, k/epelka, bažant, kachna, slepice, husa, holub,
koroptev, jelen, kanec, zajíc
shoyu, tamari, soja-sauce
morská, kamenná, jodidovaná
JANG
1 28
JIN
IV. Funkcní okruhy
Sezónní obib energie, sezónní blDryllY
Obecný výklld
H
armonický průtok životní energie
je podstatou zdraví. Jejím tokem
je řízeno fungování jednotlivých
soustav a systémů (soustava dýchacr,
trávicr, močopohlavnr, systém pohybo­
vého ústrojí, funkce nervové atd.) i jejich
celku, tzn . , že jednotlivé systémy jsou
vzájemně propojeny mezi sebou v tzv.
funkčnr okruhy (regulačnr obvody) vzta­
hující se k jednotlivým elementům.
(Viz komplexní přehled na obr. 38 bio­
rytmy.)
Poznánr těchto vztahů nás povede
k systémovému myšlenr, kterého je zapo­
třebí k tomu, abychom komplexně pocho­
pili člověka, jeho zdraví a nemoc .
V následujrcích okruzrch si vysvětlrme,
jak souvisr sdružené orgány pod vlivem
určitého elementu s dalšími systémy jak
s ročním obdobím a projevy v přírodě,
tak i se systémy v organismu.
Dále se pOkusíme objasnit, které zdra­
votní potíže mohou být v tom či onom
obdobr nejčastější, jak je nejlépe diagno­
stikovat a přfznivě ovlivnit v daném období
komplexním přístupem, tj. vhodnou aku­
presurou' masáží, cvičením, stravou
a dalšími prvky správné Životosprávy
-
Toto schéma nech! vás provází každým
okruhem v každém ročním období.
Je třeba se pOdívat na obr. 38 (str. 63)
a tab. 1 (str. 64).
Všimněte si čtyř, resp. pěti, ročních ob­
dobr (konec léta a začátek podzimu chá­
peme jako samostatné obdobr - pozdní či
babr léto) a orgánů, které jsou pod jejich
vlivem. V řádce barev se podrvejte, jak se
měnr barvy v přírodě od jarnr zelené
a modré do červené barvy zrání, pak
žluté a hnědé podzimní, připomeňte si,
jaké jsou vegetačnr fáze a polnr práce
během roku . I převaha určitého počasr
v daném obdobr je nápadná; je-Ii v nad­
bytku, většinou Zhoršuje zdraví nebo
škodí orgánům: např. přniš větrné počasí
nebo průvan nesnáší člověk s oslabenými
játry a žlučnlKem (průvan může oslabit 20.
bod na dráze žlučníku a vyvolat migrénu),
velké horko může škodit srdci a krevnrmu
oběhu atd .
Ke každému elementu je také přiřa­
zena určitá funkce, která dobře vyjadřuje
funkci daných orgánů, nebo také stav
organismu, v němž se tato funkce může
projevit patologicky, nebo může orgány
poškozovat Například motorická funkce
1 29
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
elementu dřeva vyjadřuje, že na jaře člo­
věk se zdravými játry a žlučnlkem nemá
problémy s pohybem, že netrpí jamí sva­
lovou únavou a je odolný vůči chřipce,
nemá ochablé svaly ani sklon ke křečím.
Sekretorická funkce elementu země se pfi
oslabení orgánu žaludku a slinivky projevf
zvýšeným zahleňováním (sekrecQ, posti­
žený člověk má vlhké ruce a nadměmé
vlhko může poškozovat slinivku a slezinu.
Zvýšená termogenní funkce - horečka
ukazuje na převahu elementu ohně, jehož
prostřednicMm (zvýšená činnost srdce,
krevního oběhu a hormonů) se tělo zba­
vuje nemoci a buduje protilátky. Absorpční
funkce plic a tlustého střeva zajišfuje
v organismu vstřebávání plynů v plicích
a zpětnou resorpci vody v tlustém
střevě. Akumulační funkce ledvin zajišfuje
kromě jiného zásoby minerálů v kostech
atd.
Přiřazení smyslových orgánů a smyslů
k okruhům vyjadřuje souvislost kvality
smyslů s funkcí orgánů: např. poškození
jater může způsobit oslabení zraku, poru­
chy ledvin, zhoršení sluchu atp.
Jednotlivé chutě pOVZbuzují dané
orgány v jejich činnosti: např. na jaře je
zvýšená potřeba kyselé chuti a vitamínu
C, žaludek uspokojí chul sladká, plíce
a tlusté střevo potřebují chuf kořeněnou
- pikantní. (Podrobněji viz kapitola Strava.)
Člověk se také různě projevuje zvuky
a náladami. Když má oslabené ledviny, je
stále smutný až plačtivý, má-Ii v pořádku
srdce, je radostný a umí se smát, ovšem
když se směje všemu jako blázen, může jít
o nějakou poruchu .
1 30
Vztahy určitých tkání, resp. jejich po­
škození, mohou ukazovat na oslabení
funkce orgánu. Např. slabé volné vazy
nebo sklony k zánětům šlach ukazují na
oslabená játra, svalová únavnost a tíže
v dolních končetinách naznačují oslabení
žaludku a slinivky, demineralizované kosti
a poruchy držení páteře včetně plochých
nohou ukazují na oslabení močového mě­
chýře a ledvin atp.
Přfslušnost jednotlivých svalů k systé­
mům předurčuje jejich funkční oslabení či
stranovou dysbalanci, při poruše funkce
orgánu a energetickou dysbalanci v dra­
hách. Systém podle knihy Touch for
health (viz U2itá literatura), jehož podsta­
tou je testování svalů a zjišfování poruch
v energetickém systému pomocí svalů, je
systém umožňující diagnostiku i terapii.
Např. svaly se rychleji posní za pomoc(
cOené akupresury bodů, jež mají ke svalu
přfmý vztah . Tento systém je sám o sobě
ucelený a vyžadoval by samostatnou pu­
blikaci. Pro naši informaci postačí tab. 9
(str. 1 13-1 14) a obr. 66 (str. 1 1 4), a při­
pomenutí si testování jednotlivých svalů
v rámci celkového přístupu.
Bolesti kloubů, urČitýCh úseků páteře,
kazivost zubů, zduření lymfatické tkáně
a záněty dutin naznačují narušenou
funkci orgánů v daném okruhu. Ostatně
patologická ložiska v hlavě (zuby, man­
dle, dutiny) hrají velmi důležitou roli ve
vzdáleném ovlivňování ostatních sy­
stémů, a to roli zpětnovazebnou.
Jednotlivé okruhy s některými systémo­
vými vztahy jsou u každého okruhu zná­
zorněny.
FUNKČNf OKRUHY
Také charakterové vlastnosti, jež vyjad­
řují normální nebo poškozený funkční
okruh, mohou napomoci k diagnóze,
popř. je možné učinit test a ověřit si
vlastní živlové složení a poškození v té
které oblasti
Jednotlivé vlastnosti, kladné i záporné,
jsou přiřazeny jednotlivým prvlkůrn. To
umožňuje poznat, jaký element převažuje
v osobnosti, resp. které elernenty jsou
oslabeny. Osobnostní nevyváženost se
promítá do somatické nerovnováhy, která
v začarovaném kruhu prohlubuje nerovno­
váhu duševní. Sebepoznánírn a sebevý­
chovou se přinejmenším můžeme snažit
poopravit, co je třeba, což má kladný vliv
na tělesný stav.
Cesta k integraci osobnosti vede přes
přetváření nevhodných vlastností a posilo­
vání vhodných vlastnostf tak, aby došlo
k vyváženr - harmonii pěti živlů - země,
voda, kov, dřevo, oheň Přehled vlast­
ností podle dominantního živlu je uveden
vždy u jednotlivých funkčnrch okruhů. Ke
každému ze čtyř elementů (éter vyjímaje)
jsou v západní astrologii přiřazena vždy
tři znamení zvěrokruhu, která souvisejí
s jednotlivými akupunkturními drahami
(Obrázek biorytmů uprostřed a v mezikruží
na zadní straně knížky) . U jednotlivých
okruhů jsou dále v textu tato znamení rov­
něž přiřazena k jednotlivým drahám. Bližší
souvislosti budou popsány v knížce Zá­
klady astromedicíny.
Pro posouzení živlového rozložení
vlastní osobnosti lze použít přfkladu násle­
dující tabulky 1 2
Tab. 1 2
p ArKLAD HODNOCEN r
OSOBNOSTI PODLE
ZASTOUPEN r ŽiVLU
vhodné
t.
vlastnosti
2. '
3.
nevhodné t .
vlastnosti
2.
3.
Postupujeme tak, že v hornr polovině
tabulky zaznarnenáváme výskyt dObrých
charakterových vlastnostf, v dolnr špat­
ných, které najdeme v tabulkách u jedno­
tlivých funkčních okruhů podle žMů . Vlast­
nost' která se u nás projevuje často
a pravidelně, označíme 1 . stupněm, vlast­
nost. která se projevuje občas, označíme
2 . stupněm a vlastnost, která se projevuje
okrajově a zcela ojediněle 3. stupněm.
Takto vzniklá tabulka nám potom nazna­
čuje, že převaha jedniček a dVOjek zna­
mená silné zastoupenr daného prvlku, pře­
vaha trojek slabé zastoupení. Zastoupení
v hornr polovině tabulky znarnená správ­
nou kvalitu daného prvlku, zastoupenr
v dolnr polovině značr nevhodnou kvalitu.
Na při1<ladu v tab. 12 uvádíme: Zkou­
maná osobnost má velké zastoupenr
dřeva, ale převládá jeho nevhodná kvalita.
Má dobré zastoupení vody, průměrně za­
stoupeny kov a oheň, a zcela chybí prvek
země. Snaha po vyváženosti musí vést
nejen přes nabývání chybějících prvlků,
ale též přes odbourávání nevhodných
1 31
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
projevů v prvcích silných, a to za pomoci
komplexního přístupu v uzdravování
a zkva-litňování funkčních okruhů, tj. stra­
vou, cvičením, akupresurou a dalšími po­
stupy, jak je uvedeno u každého ele­
mentu.
Porucha může nastat v jednom či
více okruzích, a v konkrétním okruhu
nemusí být poškozeny všechny systémy.
Např. u porušeného okruhu dřeva mohou
být laboratorní a rtg nálezy v normě,
a přesto může pacientka trpět migrénami
(v místech průběhu dráhy žlučníku na
hlavě), trpět bolestí kyčelního kloubu,
může hůře vidět, mf! žlučníkové a gyneko­
logické potíže (kameny, záněty, myomy
apod . ) . Spolu s tím se projevuje zvýšená
podrážděnost, jak se říká. ,nervy na po­
chodu'. S každou potíží pak chodí k od­
borníkovi, na každou bere několik léků,
a tak opět zatěžuje játra, snižuje jejich
detoxikační účinnost, a tím upevňuje
bludný kruh . F1ešení se nabízí v komplex·
ním přístupu k pročištění celého okruhu,
zejména orgánů jater a žlučnlku (nejlépe
dietou, bylinami, olejovou kúrou na od­
stranění žlučových kamenů a homeopa­
tickými drenážními prostředky) , čímž se
postupně napraví většina periferních po­
škození. Nelze ani pOdceňovat sanaci
zubních ložisek a patologické proudy
v dutině ústní, zpŮSObené nevhodnými
zubními výplněmi a kovy, což vyžaduje
výměnu starých zubních materiálů za
1 32
nové a peČlivé odstranění patologických
tkání.
U každého okruhu jsou uvedeny nejča­
stější potíže; jednak nemoci orgánů
funkční i organické, dále poruchy ve
funkčním okruhu a nakonec bolesti a kož­
ní projevy v průběhu dráhy.
Také základní diagnostika, ať obličejová
nebo z jiných mikrosystémů, nabízí onen­
taci na hlavní příčinu potíŽf.
F1ešení akupresurou je vhodné u akut­
ních onemocnění přes poplašné body
a u nemocí chronických přes body sou­
hlasné. Dále jsou uvedeny nejdŮležitější
body na dráze: tonizační To, sedativní
Se, některé body první pomoci pp, pře­
chodu Př, pramene Pr, nebo mající jinou
významnou funkci, např. body s celkovým
účinkem CÚ či body speciální Sp.
Dále lze použít reflexologii na plosce
nohy, masáž mikrosystému ušního bolt­
ce, cvičení a další postupy uvedené
v této knížce.
Jednotlivými cviky z harmonizační se­
stavy lze určitou dráhu posnit nejlépe ve
vhodnou denní dobu zvýšené aktivity
dráhy.
Dále jsou doporučena vhodná cflená
opatření jako správný dech, relaxace,
ošetřování jizev, obklady a další postupy
uvedené v knížce.
Na závěr každého okruhu doporuču­
jeme pro každé určité období odpovída­
jící zpŮSOb stravování a bylinné čaje.
FUNKČNr OKRUHY
FUDkČDí Dkrub el.llltu lEM�
Obr. 79 a
Pozdnr "to
6.Uolftl kloub
,Hulnl
Ilh_
mandl.
hlt.nov'
pra"'
II',.
E/:) Žj e SS
.�
!J
•
•
aoUolftl dutIn.
dutin. Illtn(
IlRn. ll",
hltan
br.Uk
Th
Illzlna
IIludlk
IUnhrka
11
ky61• •,ledu
Ll
12
koll"a vpr.du
• zlvnlt'
. .
7 �
.'1
/.'.T
,,
'.�
..�').
..
.
.
.
4
-
"
'
-
--
.
..
.
...... . 7
�
-
...
.....
. - --
�.'
�
!.,. .
4
r­
•
\
1 33
AUTOREHABILlTAéNr SESTAVA
Nejčastější zdravotní potíže
Projevy v přírodě
",-----i při oslabení funkčního okruhu.
země
žlulá, hnědá
slřed
Žaludku:
pozdní léto
vlhko
dozrávání
transforamce a stabilita
sekretorická
jméno
zn.
žaludek Z
slinivka SS
slezina
čas
-9
9- 11
7
podkoží, luk, svaly, �mra
nosní hlen. sliny, ušní maz
jazyk, hltan
chur
sladká
mandle hltanová
dutina horní čelisti
příušní, prsní, štítná,
příštitná tělíska, brzlík
horní 6 . 7 , dolní 4, 5
čelistní kloub
koleno zevnitř a vp/edu
Th 1 1 - 1 2, L 1
Z
-
m
pectoralis major
pars clavicularis
m,latissismus dorsi
SS
.
starost, hloubání - zpěv
poruchy zažívání
sed
Z - BYl<
SS Blíženci
-
nevyvážený
funkční okruh
nesvědomitost
lenost
těžkopádnost
nepravidelnost
urážlivost
1 34
zažívací obtíže funkční i organické pro­
jevující se nejčastěji bolestmi břicha ze­
jména v nadbřišku, pocity na zvracení,
pálení žáhy a překyselení žaludku, zvý­
šená nervozita, poruchy sliznice žaludku
a dvanáctnlKu - záněty, vředy.
Bolesti hlavy a zubů, kazivost zubů pří­
slušejících k elementu země 6, 7 nahoře
a 4, 5 dole, bolesti čelistního kloubu, zá­
něty čelistních dutin, bolesti trojklanného
nervu, záněty očí, zduření hltanové man­
dle, bolesti kolenou vpředu, bloky v oblasti
dolní hrudní páteře, zkrácení podklíčkové
části prsního svalu , bolesti a kožní projevy
v průběhu dráhy.
Slinivky a sleziny:
zažívací potíže, bolesti v nadbřišku, ne­
volnost nebo zvracení, průjmy a křeče
v břiše, alergie zejména na potraviny, zvý­
šená sekrece hlenu (při infekčním i záně­
tlivém oslabení sliznic), v hlavových duti­
nách, v nose, na průduškách , v pochvě,
pocity tíže v celém těle, zejména v dolních
končetinách , křečové žny, poruchy men­
struačního cyklu, bolestivá menstruace,
sklon k zánětům vaječníků a tvoření
cyst, tréma, neklid, neschopnost kon ­
centrace při oslabení slinivky častým ko­
lísáním hladin cukru v krvi, bolesti zubů
a poruchy v okruhu země pOdobně jako
u poruchy funkce žaludku Oe-Ii v dobré
situaci funkce žaludku, dostává se do
lepší pozice i slinivka se Slezinou) . dále
FUNKČNr OKRUHY
Obr. 79 b
Mlkrosystlm plosky nohy
dutin. �.tn'
hlten
Iloen
_"t:=*-_ Ifcon
loludek
+-
__
Ilezlnl
IUnlYkI
S"./o"ý t.st
pro drtJhu 2a/udku
pectoralis major
na m.
S"./ový t••t
pro dr"'u slinivky
na
sleziny
m. latissimus dorsi
-
Idavikulámr část
IlazlM
I�ičková)
-r-__
IUntvk,. l'lzln,
.llnlvkl
IIludlk
IllUdku
bolesti, otoky a kožní projevy v pruběhu
dráhy.
šené napětí svalu obličeje, větší sklon
k tvorbě vrásek.
Diagnostika pfi poruie funkce
žáludku:
Diagnostika pfi poruie funkce
slinivky a sleziny:
bolavé ústní koutky (poruchy sliznice
dvanáctníku), bledý horní . ret, opary,
trhlinky a nerovné okraje horního rtu, zvý-
vystouplá ž�a nad vnitřním koutkem
oka, zvýšená potivost a vlhkost rukou
a nohou, zvýšená produkce hlenu.
1 35
AUTOREHABILlTAC N r SESTAVA
Akupresurnf oietřenf
Popldné body:
Souhlasné body:
ž
SS
ž
SS
-
-
-
-
PS 1 2
J 13
M M 21
M M 20
DOležité akupresurní body:
To - ž 41 Se ž 45
Pf ž 40 Pr - ž 42
To - SS 2 Se - SS 5
Pf - SS 4 Pr - SS 3
SS 1 5 , 1 6
-
CÚ
-
ž 36
-
CÚ - SS 6
Moxa: vhodná L 36 Velký bod přechodu
Př SS 2 1
Cviky (Viz harmonizační sestava)
-
Dechová cvi�enr
Relaxace
Zde je třeba se vrce zmínit o lymfatickém
systému. nebol souvisr s funkcí žaludku.
sleziny a slinivky (sekundárně s cévnrm
a žilnrm oběhem. tedy drahou srdce.
obalu srdce a ledvin).
LYlllllcký IYllíl I IlIfte
Lymfatický systém je nednnou součástí
imunitnlho a informačnlho systému člo­
věka. Je stále ještě nedostatečně doce­
ňován. Je to viastně jediný systém. jenž
v těle shromažduje a posléze z něj vylu­
čuje škodliviny. které jednak vznikají při
funkci organismu. jednak do něj vnikajr
1 36
z vnějšlho prost/edí vzduchem a potravi­
nami. Protože je tento systém hlavnrm
faktorem obranyschopnosti organismu.
má rozhodující podn na všech nemocech
dnešnr doby.
Zátěž lymfatického systému se většinou
nejprve projevuje ,obyčejnou' únavou no­
hou. později celého těla. otékánrm kotníků
hlavně večer a po velké námaze. později
otoky v břiše. často p/isuzovanými oty­
losti, otoky očnrch víček. mrznrch uzlin. de­
chovými potížemi bez zřejmé vnější příčiny.
sklonem k infekčnrm nemocem z oslabenr
imunitnlho systému a v neposlední řadě
vznikem nádorových onemocněnr. Každá
většr ekologická zátěž, jizvy po zraněnrch
a operacích, staré infekty v mandlrch, hla­
vových dutinách nebo kolem zubů (tzv.
ložiska, Jež jsou pro organismus rušivými
poli) mohou zpomalit nebo zastavit prů­
chod lymfy. způsobit otok. napětí, bolest.
hromaděnr různých toxinů a pOSléze záně­
tlivé změny v okolr určitého mrsta ale i na
místech vzdálených.
Lymfatický oběh se velmi podobá
oběhu krevnímu. Jeho součástmi jsou
lymfatické cévy. mrznr uzliny. z orgánů
hlavně žaludek, slinivka a slezina. Tyto
orgány majr největší vliv na tvorbu. kvalitu
a prouděnr lymfy. nebol majr v organismu
sekretorickou funkci. Navrc přfmo oviivňujr
výživu svalů. tedy systém nejvfc napomá­
hajrcr oběhu lymfy. Proto vhodná výživa.
pohyb a správná funkce těchto orgánů
hraje významnou roli v celkové obrany­
schopnosti organismu.
Z praxe komplexnlho přístupu k životo­
správě. jež VYChází z biorytmů v akupunk-
FUNKČNr OKRUHY
tuře vyplývá, že pro správnou funkci výše
uvedených orgánů je nutná nezahleňujrcí
(bezlepková) strava zejména v dopoled­
nrch hodinách, kdy podle dennlho bio­
rytmu vrcholí aktivita těchto orgánů.
Podle sezónnlho biorytmu je aktivita uve­
dených orgánů nejvyššr v pozdnrm létě,
kdy je velká nabídka kvalitní potravy
sladké chuti. jak uvádíme dále. Z masáží
mikrosystémů je vhodné ošetřovat ze­
jména mrsta projekce zón lymfatického
systému jako celku (viz komplex Obr. 79).
Vhodné jsou lymfatické masáže s prvky
akupresury na těle v průběhu dráhy na
dolnrch končetinách, hlavně SS 6 a 9,
dále vpředu na trupu body SS 1 5, 1 6.
Na mikrosystémech se provádějí s použi­
tím různých masážních prostředků a zá­
balů nejlépe z různých bylin a éterických
olejů Tyto masáže doplněné upravenou
stravou, bylinnými, ovocnými a zelenino­
vými čistícími kúrami včetně dechových
a Jiných cvičení a vhodných sportů zlepšu­
jrcích prouděnr lymfy jsou nejlepší prevencí
před všemi onemocněními.
Zábaly s přidáním éterických olejů sko­
řice, jalovce nebo rozmarýny, působí
mimo jiné také diureticky a mají své místo
při ošetřování otoku zejména na dolních
končetinách.
Sll�"( ItPln .8l�R�1 líti
V této době je zvýšená aktivita orgánu
žaludku, slinivky a sleziny. Jejich funkci
podporuje chul skladká. Sprévn.
Obr 79 c LYMFATICKÝ SYST�M NA MIKROSYST�MU PLOSKY NOHY
prev' noha
.ppendlx
lymfatický ,y,"m p�nlf.
n�rty nohy
plo.ky nohy
podp.tnr
ulllny
IymI.Uokt
.".ndhl
'.Ifj
,...
p,..,'
podpotnr
uzlin,
al.zlna
.,.t....
p'"ve
tll••ln'
uzliny
1 37
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
sladká chuť by měla být v tuto dobu
dominantní, v průběhu roku je vhodná
ta, která nezahleňuje (bezlepková). ze­
jména během dopoledne (viz v denním
biorytmu zvýšená aktivita slinivky a sle­
ziny). Složité a jednoduché cukry jsou du­
ležité pro dostatečné energetické zásoby
glykogenu ve svalech a játrech. Zdrojem
jsou obiloviny, nejlépe celozrnné, a vý­
robky z nich, nejvhodnější obilovinou pro
toto období jsou Jáhly. Dále je vhodná
zelenina, zejména kofenová, mrkev,
petržel, celer, pastiňák, dále dýně, zelí
atp. Z ovoce jsou vhodná jablka, hrušky,
švestky a další sezónní plody, nejlépe ty,
které vyrostly v našem zeměpisném pá­
smu. V tuto dobu lze také potraviny
vice tepelně upravovat (např. připra­
vit jáhly se zeleninou v tlakovém hrnci).
Nemáme-Ii dostatek zdroju správné
sladké chuti, jsme přitahováni k bflému cu­
kru, bné mouce a výrobkům z nich. Vlivem
nedostatku minerálů, vitamínu, enzymu
i stopových prvku trpí zejména funkce sli­
nivky (kolísavá hladina cukru v krvi - zvý­
šená nervozita) . sleziny (narušuje se tvorba
červených a bOých krvinek - snižuje se
obranyschopnost) a žaludeční sliznice má
větší sklon k zánětum a vředům.
Několik receptO na jídla
z jáhel:
Přidáme-Ii vice vody, získáme vývar, který
celkově vydatně energeticky posiluje.
Jáhly na sladko kaše. Vaříme je ve
vodě, podáváme s ovocem, oříšky, koko­
sem, čokoládou.
Při přípravě kaše lze jáhly kombinovat
i s jinými obilovinami, např. pšeničnými
nebo ovesnými vločkami atp.
- jahelnlk (nákyp se švestkami a tvarohem)
- vývar z jáhel oslazený dětskou výživou,
kompotem, medem atp.
- jáhlová hmota jako součást těsta
na moučnlky.
-
Jáhly naslano. Na trochu kvalitnlho te­
plého oleje dáme koření pOdle chuti (kmín,
cibuli, majoránku, p6rek, bazalku, zázvor,
oregano), potom houby nebo předem v ná­
levu namočené sojové maso, dále 1 až 4
druhy zeleniny postupně podle tvrdosti
(zelr. dýně, nakonec zelené natě). Vše do
měkka pOdusíme a vmícháme vařené jáhly.
Dáváme-Ii česnek, tak až těsně před kon­
cem vařenL Sypeme strouhaným sýrem
a pOdáváme se zeleninovým salátem.
Vařené jáhly lze pOUŽít jako př(sadu do
knedllku, placek, nádivek, a také jako pří­
lohu k omáčkám.
Oallí vhodné potraviny
OVOCE: Nejlépe sezónní, to, které do­
Jáhly připravujeme tak, že je několikrát
propereme ve studené vodě (starší spa­
říme vroucí vodou) a potom je v poměru 1
dO jahel na 2 dny vody vaříme pod poklič­
kou se špetkou soli asi 20 min.
1 38
zrává v našem zeměpisném pásmu. Kon­
zumujeme je v nejrůznějších úpravách syrové, spařené, vařené, pečené, naklá­
dané, jako džemy, kompoty, sirupy,
ovocné štávy atd.
FUNKČNf OKRUHY
V nejrůznějěích kombinacích:
Ovocné knedlfky: Z těsta bez vajec,
kynutého, bramborového, tvarohového.
Miisli: Prosáté ovesné nebo pšeničné
vločky zvolna opražíme v troubě, za ob­
časného promíchání, nejlépe v elektrické,
asi při 1 50 - 1 80 o c. Smícháme s medem
rozehřátým na kvalitním rostlinném oleji
a s omytými rozinkami.
ZELENINA: Konzumujeme syrovou,
kvašenou, spařenou, vařenou, pečenou ,
smaženou, dušenou, nakládanou, mraže­
nou atd. Přidáváme do polévek, obilovin,
luštěnin i do pomazánek.
Zeleninové saláty ze zelenin různě kom­
binujeme, oChucujeme nálevy s kořením ,
jogurtem, kefírem, kvalitním olejem, sy­
peme strouhaným sýrem atp.
Dýně Hokaido - kulatá oranžová dýně
výjimečné chuti a biologické hodnoty. Je
vynikající pečená s tymiánem na oleji, va­
řená v páře a sypaná sýrem, nebo jako
pyré v kombinaci s jablky apod.
Brambory pOkud možno domácí,
vaříme s kmínem bez soli (dříve se uva­
ř0, vodu z nových a domácích brambor
nevyléváme, můžeme ji použít do polévek
či k pití vlažnou nebo vychladlou .
vaFené . . . . . s tvarohem
se švestkovými povidly
zapékané . . . . s brynzou
se zeleninou (lečo)
pečené . . . . . . placky
(obilné, zeleninové
se sýrem) se zeleným
hráškem, mrkví
-
Poznámka: Lidem se zhoršenou funkcí
slinivky škodí mléčné výrobky, zejména
tvrdé a tavené sýry, smetana a mléko
v nadbytku Je možné občas použít ky­
sané mléčné výrobky, kefíry a jogurty.
Nápoje
Je-Ii chladné a vlhké počasí, jsou vhod­
nější teplé nápoje, protože se lépe vstře­
bávají.
K pit{ je vhodné ulfvat:
- čistou vodu (nejlépe ze zaručeně
nezávadné studně, případně
filtrovanou)
- minerálky (nikoliv stále)
- vývary z obilovin, luštěnin, jahel, čočky,
brambor
- vodu z máčených obilovin (pěstovaných
bez umělých hnojiv)
- zeleninové štávy - mrkev, celer,
červená řepa . . .
- ovocné štávy - mošty (pozor, nemíchat
sladké ovoce s kyselými)
- žitná káva, melasa Ude o čemou me­
lasu z cukrové třtiny, která je zdrojrm
kvalitní sladké chuti díky nerafinova­
nému cukru, dále důležitých minerál­
ních látek, stopových prvků napr že­
leza a chrómu. To vše je v přirozeně
vázané formě).
Bylinné čaje
Obecná zásada:
8) hořké bylinné čaje aktivují - zeměžluč,
třezalka, hořec, šalvěj, pampeliška,řeb­
říček, lékárenská směs Stomaran atp.
1 39
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
b) aromatické a sladké spíše uklidňují
mateřídouška, máta, meduňka,
lékarenská směs Valofyt atp.
Aktivující hořké čaje je vhodné pít po ránu
na lačno pro vysrážení kyselých produktů,
a pro celkové povzbuzení organismu, pro
1 40
očistu sliznic dutiny ústní a aktivaci sliznice
trávicího traktu. Také pomáhají při poru­
chách tráveni (žaludku, žlučnlku, střev);
vhodné je také užití švédských bylin.
Uklidňujíd čaje jsou vhodné spíše před
spaním.
FUNKČNf OKRUHY
Fnkhí akru' elallntB kDn
Obr BO a
Podzim
e P; $ TS
ca
CI
Th 2
Th
::::
:s;
-:::
= :::
Th4
s
dutin,
nOlnl
noo
4
L
�+=
't""
,.m.no
plrco
vpr.du
L5
tluo!'
.t"vo
'PPlndll:
(olop'
otrovo)
I
y
.I
••
4
•
-<r
•••
T i�
��··..
.
....-+..
--
' .jl
._-.
IS
.
1:
... . ....,.. ,
....
...... . , . .-
1 Po plic
4
,
I
<F
T
.. •
/"
f.
11 To.ap
10
5 50
T PI.C�
• To.Pr+',
v
1 pp.ap
• PI
4
Pr+Cal+lp
S
2 ao
l ap
1 41
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
NejčastějAf zdravotnf poUže
při oslabenf funkčnrho okruhu:
kov - éter
bM, šeoá, černá
západ
podzim
sucho
sklize�
Plic:
stárnutí
absorpční
zn.
čas
jméno
P
3-5
plíce
tlusté strevo TS 5 7
kůže, nervy, mozek,
kostní dre�, morek
vlasy, vousy, oChlupení,
stolice, kožní maz, slzy,
sperma
nos
čich
pikantní
mandle nosní
a Eustachova trubice
dutina nosní
homí 4, 5. dolní 6, 7
zápěstí, loket,
rameno vpreou
C 5, 6, 7 Th 2, 3, 4
-
L 4, 5
P m .serratus anterior
TS - m. tensor fasciae
smutek - pláč
dechové potíže, kašel
.
..h
P - Ryby
TS - Beran
nevyv'žený
funkční okruh
negatMta
nešikovnost
rezignace
tupost
pasiv�a
1 42
plicní onemocnění funkční i organická,
poruchy dýchání a špatné dechové ste­
reotypy, alergie kůže a sliznic (astma, se­
nná rýma, ekZémy), otoky v obličeji, bo­
lesti krční a horní hrudní páteře (hlavně
mezi lopatkami), větší kazivost zubů 4, 5
nahoře, 6, 7 dole, bolesti a otoky v prů­
běhu dráhy.
Tlustého střeva:
zažívací problémy, zejména střevní - po­
ruchy peristaltiky, zácpa, průjem, plyna­
tost. záněty slepého střeva, problémy sli­
znic (např_ časté krvácení z nosu, rýma,
alergie kůže a sliznic), bolesti zubů, hlavy,
bolesti v krku, bolesti páteře, zejména dol­
ní bederní a krční, bolesti ramen, při zácpě
sklony k depresím, zvýšená kazivost zubů,
bolesti a kožní problémy v průběhu dráhy.
Diagnostika při poruie
funkce plic:
opuchlý obličej, ekZémy v obličeji i jinde,
zhoršená kvalita kůže celkově, někdy na­
opak propadlé tváře, bledé, s nádechem
do šeda, popelavé barvy, nesprávné či
nedostatečné brániční dýchání.
Diagnostika pti poruie funkce
tlustého sUeva:
opary na dolním rtu, zvětšený Odulý do­
lní ret, kolmé rýhy na dolním rtu, váčky
pod očima více na tváři, bolestivý bod
T8 4 jedno nebo oboustranně.
FUNKČNf OKRUHY
Obr. 80 b
Mikrosystém
ploskY nohy
n�rtu
prOdu'nlc.
prOdu'ky
nOlohlt8n
prOdu'nlc.
prOdu'ky
-1:==
IIIÍI-f.._ l,oenOe
pPfen9
pifce
kone6nfk
.Iep'
,tPevo
S"e/ový te.t pro dr�hu plic
ne m. •e"etu. ent.rlor
Mikrosystém uche
••atupnt
tr.�nfk
..ovit'
kllfko
S"e/ový test pro dréhu
tlustého stf."e
ne m. t.nsor fescie. lete.
tlult'
Itfevo
C"lkY ne dr�hy
Iluot6ho .IPovo
plic
Akupresurnr oleUenr:
Popldné body:
P-P 1
TS Ž 25
-
Souhlasné body: P MM 1 3
TS - M M 25
Důležité akupresurnf body:
To + Pr - P 9
To - TS 1 1
S p - TS 1
Se - P 5 Pf + CÚ - P 7
Se - TS 2 Pf - TS 6
P r + CÚ - TS 4
-
Moxa vhodná T8 4, P 7
1 43
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Dechová cvlčenf, zvláště brániční dý­
chání.
Cviky na tyto dráhy (viz Harmonizační se­
stava str 1 02 a 103), protažení prsních
svalů, uvolnění ramen, nácvik správného
postavení lopatek a správného držení těla
(viZ kap. Pálef)
zánětlivými, protibolestivými, protihnilob­
nými a dalšími účinky.
Její další forma užití spočívá v aplikaci na
kůži, tj. použití éterickýCh olejů zejména
k masážím a zábalům, v ušn(ch svfcfch
apOd. V závěru pasáže o ušních svfč­
kách, uvádíme přehled užití éterických
olejů v různých kombinacfch. (Viz str. 87)
Obklady a koupele:
Při onemocnění průdušek, chřipce
a bolestech mezi lopatkami po nachla­
zení jsou vhodné bylinné obklady vpředu
a vzadu na hrudníku a koupele nohou po
kolena a rukou po lokty v teplé slané či
zázvorové vodě. Inhalace minerální vody
nebo bylinných čajů.
Pečovat o kůži je jistě třeba celý rok, ale
po ránu a v tuto roční dobu je to nejdůle­
žitějŠí. Používáme spíše sprchy, nemá­
číme se dlouho ve vaně. Při koupeli použí­
váme např prešovskou jodidovanou sůl.
Po koupeli natíráme tělo vhodným olejem.
Saunování, masáže a otužování jsou, po
zvážení kontraindikací, vhodné pro kaž­
dého.
Aromaterapie
Je stará metoda léčení vůněmi, která se
i u nás v poslední době více rozvíjí. Její
podstatou je ovlivňování organismu éteric­
kými oleji, jež mohou působit v různých
formách. Např. odpařování v aromalampě
OVlivňuje sliznici nosní a limbický systém,
jinak řečeno touto cestou přímo Ovlivňuje
nálady Také působí léčebně svými proti1 44
SIZíDlf IlplYl 'PI pl�zl.
V době zvýšené aktivity plic a tlustého
střeva vzrůstá potřeba chuti plkantnf
(ostrá, kořeněná). Lze ji získat z cibule,
česneku, zázvoru, pažitky, celeru, řeři­
chy, černé ředkve, dále pražením obilí,
vloček a ořechů.
Potraviny v tomto období vfce varfme,
praffme, pečeme, jídla zlehčujeme při­
dáním jablečného nebo vinného octa,
k dochucení je vhodná SÓjová omáčka.
Z obilovin je nejvhodnější rýh, nejl6pe
natural. Obsahuje cenné minerály a vita­
míny, zejména skupiny B. Při vaření obilo­
vin, luštěnin a zeleniny pl'idáváme různá
koření. např. kmín, majoránku, saturejkU,
dobromysl (oregano). tymián, mateřfdou­
šku, yzop, zázvor, cibuli, česnek, bob­
kOvý list. nové koření atp.
Několik nlimitO
na podzimnf jfdla:
Rý:te
Rýži natural připravujeme na mnoho
způsobů. Několikrát opranou rýži zava-
FUNKČNf OKRUHY
říme v dostatečném množství vOdy ( 1 dO
rýže . 2 - 2 , 5 dnu vody, bOou rýži v po­
měru 1 a 3/4 dOu vody na 1 dO rýže).
Podle chuti přidáme lžíci oleje nebo sádla
a koření (kmín, cibuli, hřebíček . . . )
.
-
Rýže nas/adko
kaše s ovocem, medem, čokoládou,
nákypy,
přísada do moučniků,
obdobné použiU jako u jáhel.
Rýže nas/ano
- jako rizoto se zeleninou, houbami, sójo­
vým masem nebo s kousky drůbežího
masa, kořením: sypeme strouhaným sý­
rem, podáváme se zeleninovým salátem,
kvašenou zeleninou atp,
- jako přísada do nádivek a do doma
pečeného pečiva i chleba,
- jako přOoha k čínské nebo indické ku­
chyni (někdy se užívá pro tento účel bM
rýže, nejlépe půl na půl).
Oblrbená jrdla
- luštěninové polévky a kaše,
- luštěniny se zeleninou a houbami
- naklíčená čočka nebo hrách do polévek
či salátů (používáme sprše v předjaří
a na jaře),
- SÓjový sýr totu, sójové maso, SÓjové
mléko,
- vařené nebo naklíčené luštěniny
přidané do zeleninových salátů nebo
do pomazánek,
- pražené luštěniny, nejlépe sójové bOby
(bOkovina ze sójových bobů je lehce
stravitelná. bez zatěžujících látek
pro organismus).
Pražená sójové boby
Sójové boby namočíme na několik ho­
din, nejlépe přes noc, do vody, potom je
necháme na sítu okapal. Pražíme je na
sucho v troubě do zlatohnědé barvy
a křupavé konzistence asi 3/4 hodiny za
občasného promícháni Varianta. Namo­
Maso
čené boby upražíme na pánvi s trochou
Jestliže máme chuf na maso, je vhodné oleje a když jsou měkké, zakapeme je
ho připravit např. po čínském způsobu sójovou omáčkou, aby byly hnědé.
(např. podle receptů paní Thang JOngling Chutné jsou také
z obrazové kuchařky nakladatelství Pano­
pražená ovesná i p§eničná
vločky - mas/i
rama Král/k, zajíc nebo kule načervenoj.
(viZ Pozdní léto, str. 127j. Do opražených
Hrách, čočka, fazole, sójová boby
vloček můžeme také přidat trochu cukru
Příprava luštěnin: vyprané a předem na zkaramelizování, osladit rozinkami či
namočené luštěniny vaříme bez soli sušeným ovocem.
s kořením dle chuti (vhod ná je majo­
K pražení se hodí i opraná slunečnicová
ránka, mateřídouška, tymián, yzop, sa­ nebo dýňová semínka Opražená semínka
turejka, bazalka, nové koření, bobkový . sezamová nebo lněná utlučeme s troškou
list, pepř).
soli a používáme místo soli (gomasio).
1 45
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Nápoje
Používáme obdobně jako v pozdním
létě, spíše teplé. Bylinné čaje vaříme kla­
sickým způsobem: 1 lžičku bylin (z listů,
květů a lodyh) přelijeme šálkem vroucf
vOdy a necháme louhovat 1 /4 hod. Čaj
z kořenů bylin povaříme 2 5 min.
-
1 46
Při kašli a zahlenění jsou vhocé: květ
podbělu, divizna, sléz, mateřídouška,
lipový květ (zde pozor u srdečních one­
mocněnQ, cibulový čaj s majoránkou,
lékárenská směs Stomaran a Species
pectoralis.
Na vypocení je vhodný květ černého
bezu a lípy.
FUNKCNr OKRUHY
Funkhí Dkrub 11111810 VODY
Obr. 8 1 a
�
._
)
•tf""'
.
ucho
,
(fl MM; e L
Zima
dutino
60lnl
ull
mandl•
hrt.no.'
pohlevnl O'III'"Y
kon.enlk
---=t=
=
,.
r
fl-..<14_ lodvlny
-J�J?'�r- m060vý
mich�
.
kolena
vzadu
L2
L3
kPIlo",
ko.t
.
2 , , 2
,
-- rn-'O.-,'"
" '
,
.
.'
'
i. i •
2 t , Z
vntt'"'
• zevn'
kotnrky
Dr.ha mollolf'ho michý'. - MM
2
Sou
"
01 '4
IU
..
J "
21
tl
1120
,
Ip
tO
" Sou P
t7
•
Sp
•
23 - Sou L
,
28 - Sou TI
U - Iou MM
2 z,
TO U
• •
3' Sp
Tol 27
, ..
.., cO
.Ip
!
SI PP . Ip
Ip.c�
\ '
10
7To
3P,
12
14
p,
15 17
S. To
4PP
1 c� . Sp
2
1 47
AUTOREHABILlTACNf SESTAVA
voda
zelená
sever
zima
chladno
skladování a setí
stá�, smrt ale i početl
akumulační
zn. čas
jméno
močový méchýf MM 1 5 · 1 7
ledviny
L
1 7· 1 9
kosti, nehty
pot, moč
uši
sluch
sOlná
mandle hrtanová
dutina kosti čelnl,
strednl ucho
haml a dolní 1 , 2
kolena vzadu,
ZEMlI a vn"rnl kotnlky
L 2,3 S 3,4 klfžová kost
MM . m.peroneus klngus
L m.psoas
strach . sten
tresavka, zimnice
sloj
.
MM · Panna
L Váhy
.
nevyvUenj
funkční okruh
bázlivost
bezc"noSl
lhostejnost
nedbalost
nesmělost
1 48
Pozn. : Ledviny mají úzký vztah k nadled·
vinkám, pOhlavním orgánům a konečnlku
- (hemorhoidy).
Hlavní přfčiny poruch funkčního okruhu
vody, ale i ostatnfch regulačních obvodů
jsou:
1) Nedostatkové stavy (minerály, vitamfny,
stopové prvky).
2) Psychické vlivy a stres.
3) Statická a střídavá pole, časté
pobývání na geoanomálních zónách
4) Genetické dispozice, nedostatek
lásky.
5) Toxiny všech druhů (virové infekce,
bakterie, pUs ně) a ekologické
škodliviny.
Nejčastější obtfže při oslabenf funkčnlho
okruhu.
Močového měchy'.:
poruchy vodnfho a minerálního hospo·
dářstvf, funkčnf i organická onemocnění
močového měchýře, močovodu a mo­
čové trubice, usazeniny v těchto orgá­
nech - písek, kameny, nemoci uší (např.
nedoslýchavost). očí (záněty spojivek). zá­
něty čelnfch dutin, zvýšená kazivost hor­
ních a dolnfch řezáků nebo chyběnf či
oslabení některých z nich (anodoncie),
bolesti hlavy nejčastěji vpředu a vzadu
v týle, bolesti v různých úsecfch páteře,
křečové stavy, alergie, metabolické poru­
chy' impotence, osteoporóza, parodon­
tóza, frigidita, kožní projevy a bolesti v prů­
běhu dráhy.
FUNKČNf OKRUHY
Obr. 8 1 b
Mlkrosyst'm uch.
Mlkrosyst'm plosicy nohy
Ildvlny
kOltr6
MM _.0cL
Vnlttnl .tr.n. nohy
M•••'nl body kHlolI' obl••tl
mo6ovf
mlchi'
konel"fk
SII./olI'ý t.st pro dr.hu moc!oll'ho
m'chýf. n. m. p.ron.u.
SII./olI'ý t.st pro dr.hu I.dllln
n. m. pso••
mo6ov'ho mlchf"
1 49
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Ledvin:
funkční i organická onemocnění ledvin
a pohlavních orgánů, vrozené vady, aler­
gie, metabolické poruchy, otoky zejména
dolních končetin, křečové žny, hemo­
rhoidy, oslabení vůle, nízký nebo vysoký
krevní tlak, sekundární poruchy perifer­
ního prokNení, tlaku, srdeční činnosti, po­
ruchy v citové oblasti, otoky a kožní pro­
jevy v průběhu dráhy.
Diagnostika při porule funkce
močového měchýře:
vadné držení těla - skoliózy, kulatá záda,
ploché nohy, uvolněné kotníky, stáčení
špiček nohou směrem dovnitř, zvýšená
kazivost zubů a křehkost kostí.
Diagnostika při porule funkce
ledvin:
otoky víček, načeNenalé nebo namodralé
skvrny pod očima, váčky pod očima,
sklon k plačtivosti, vlhké ruce, potivé
nohy.
body Sp - MM 1 1 ,1 7, 3 1
CU L 6 To L 7 Se - L 1
CÚ + Pr L 3 Př - L 4
,
-
-
-
Moxa: vhodná L 7 , MM 67 a kolem obou
kotníků, v oblasti pupku a podbřišku.
Dechová cvičení
Cviky na dráhy (str. 1 20) , Spinální cviky
(viz Páteř str. 1 80 a násl), cviky na
správné postavení pánve (str. 20).
Relaxace
Odstranění vlivu geopatogenních zón.
Obklady
- při nachlazení a oslabení močového
měchýře a gynekologických obtížích
jsou vhodné nahfáté plátěné sáčky
se solf přiložené do oblasti nad styd­
kou kost vpředu a do oblasti bederní
a křížové kosti vzadu.
- zázvorov' obklady a koupele, vtíral­
ní zázvoru do chodidel (viz str. 1 00)
Akupresurnr oletřenr
MM - PS 3
L - žl 25
Souhlasné body: MM - MM 28
L - MM 23
Poplašné body:
Důležité akupresurní body:
To - MM 67 Se - MM 65 Pr - MM 64
Pf + Sp - MM 58
zač. M M 1 , 2; všechny souhlasné
body,
pod lebkou MM 1 0
1 50
V tomto období zvyšují aktivitu ledviny
a močový měchýř, pociťuje se potřeba
slan' chuti a mlnerálCl. Dobrou sla­
nou chul lze získat z mořské soli, moř­
ských ryb, mořských řas, kořenové zele­
niny, celozrnných obilovin, luštěnin, SÓjové
omáčky apod.
Pokrmy tepelně více upravujeme.
Vhodná obilovina pro toto období je
FUNKČNf OKRUHY
pohanka, dále jáhly, rýže nejlépe natural.
Pohanka obsahuje rutin, který je důležitý
pro stavbu cév.
Několik némětO na zimnr jrdla
z pohanky:
Pohanka
Pffprava pohanky: přebranou po­
hanku lehce opražíme, potom přelijeme
horkou vodou, několikrát propereme a va­
říme ve vodě se špetkou soli asi 1 5 min . ,
nebo v mléce rozvaříme na kaši, sladíme
medem a ovocem.
Jiný zpiJsob: přebranou pohanku ně­
kolikrát vypereme v horké vodě a vysušíme
opražením na pánvi na mírném ohni či
opražíme na oleji. Potom zalijeme teplou
vodou a dusíme do měkka. Během du­
šení několikrát přidáváme po lžicích te­
plou vodu. Po takovéto úpravě zůstane
pOhanka sypká, nerozvaří se.
Pohanka je chutná na slano se slaninou
a s kyselým zelím, houbami či jinou zele­
ninou. Hodí se také jako přnoha místo rýže
nebo v kombinaci s rýžL Používá se do
placek, chleba, cukroví atp.
Vzhledem k tomu, že je v zimě chladno,
mohou mít potraviny vice kalorií. Jíme po­
kud možno teplá jídla a důkladně Je žvý­
káme.
Kladný vliv pohanky na organismus - na
ledviny a druhotně na páteř, se nemusí
projevovat jenom prostřednictvím jídla,
ale i prostřednictvím následující pomůcky.
Politéfe na sezenr i pod hlavu
z pohankových slupek a z rOz­
ných bylin. (\t1z obr. 8 1 c)
Účinky: Polštáře z peří nebo molitanu
při častém a dlouhodobém používání nad­
měmě prohřívají krční páteř, zejména ob­
last týlní v místech 1 5. akupunkturního
bodu na zadní střední dráze. Dochází tak
k většímu vysušování sliznic a urychlování
degenerace výběžků krčních obratlů.
V důsledku toho se tím přispívá k častěj ­
šímu výskytu alergií, snižování obrany­
schopnosti organismu, poruchám spán­
ku, vytvářejí se svalové dysbalance a blo­
kády krční páteře, častěji také bolí hlava.
Při sezení nebo spaní na polštářích z po­
hankových slupek je vhodně tonizovaná pá­
teř, nervový systém a podle dalších druhů
bylin jsou také příznivě ovlivňovány orgány
v malé pánvi a krční oblasti. Tím se blaho­
dárně působí na celý organismus.
I při občasném používání těchto pol­
štářů pŮSObíte preventivně na řadu one­
mocnění a ZlepŠUjete regenerační schop­
nost svého organismu.
Polštáře s různými výplněmi působí ná­
sledovně:
Pohankov6 Ilupky tonizují ledviny
a upevl\ují kostní systém.
Aalvij
působí proti depresím, má
dezinfekční a protizánětlivé účinky, dobře
působí na lymfatický systém.
M't. paprn' uvolňuje zažívací sy­
stém, prohlubuje relaxaci organismu a pů­
sobí proti bolestem hlavy.
-
-
-
1 51
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
Plavuň vidlačka
má protibolestivé
a protirevmatické účinky na klouby.
Pfeslička působí dobře na ledviny
a čištění močových cest
u mužů ulevuje potížím
Vrbovka
s prostatou
Mateffdouika
podporuje trávení
a uklidňuje
Levandule
napomáhá k relaxaci
a uklidňuuje
-
-
-
-
-
Obr. 8 1
c
Podle vlastní potřeby si vyberte pol­
štáře různých tvarů, barev a výplní Do
záhybu nebo kapsičky na polštáři si mů­
žete zasunout svůj oblíbený kámen.
NÁKRESY RŮZNÝCH TVARŮ POLaTÁ Aů
a jejich pouliti
.
1 52
Na organismus také působí barvy,
např barva obalu Bná oČištuje, žlutá
působí protizánětlivé, zelená a modrá
uklidňují, fialová podporuje meditaci, oran­
žová a červená tonizují atp.
'o.
FUNKČNr OKRUHY
Funkční okruh ela.8otu OAEVA (vzduchu)
Obr. 82 a
Jaro
Efl :tl; 8
J
-..._ oel
dutin.
kOltl kUnov'
...r-� patrov. mandl.
��_ r.m.no
H-- 16.,.
'-+_ lluenl'k 1 2
M- dlloh.
kollnl
Dr�ha f/učnfku
-
Žl
Dr�ha jater - J
pr 40lj
To 43
23
44
•
Po - I.t.r
Po
-
,ľ
sleziny
,
,
3 Pr
Pr
37 Sp
3S S.
3. 8p
40 44
+
Cú
2 S.
8 To
1 Sp
Detail dr�hy jater na noze
41
Cll
43 To
+
Sp
1 53
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
----j Nejčastějir zdravotnr potrfe
Projevy v přírodě ,.-
_
_
_
_
_
_
při oslabenr funkčnrho o kruhu
modrá
východ
)Bro
větrno
klíčení, počátek růstu
zrození, dětství
motorická
jmllno zn.
žlučník L
játra
J
čas
23·01
1 ·3
vazivo, šlachy, svaly, nervy
žluč
oči
zrak
kyselá
mandle patrová
dutina kosti klínové
2lučnfku:
funkční a organická onemocnění jater
a žlučníku, akutní i chronická, např.
funkční - zažívací poruchy, nadýmání,
pocit na zvracení, bolesti žaludku, orga·
nické - žlučníkové kameny, záněty žluč·
níku, dále bolesti hlavy, m igrény, závratě,
bolesti kyČlí a kolen, bolesti dolních kon·
četin zejména na zevní straně, bolesti
zubů (zejména špičáků), oční a ušní pro·
blémy, neuralgie trigeminu, obrny lícního
nervu, psychické poruchy, (nejčastěji
nespavost kolem půlnoci). hněvivost,
zlost.
horní a dolní �pičáky
kyčle, kolena zevnitř
I
zevné
Th·8, 9, 1 0
21 .
J
.
m . delloideus anterior
m . pecloralis pars
sternalis
hněv, zlost, klik
vzrušení
chůze
LI .
J
.
Kozoroh
Vodná!
novyvllhný
funkční okruh
sebepodceňování
lehkomyslnost
marnotratnost
klevetění
chlubivost
1 54
Jater:
funkční a organická onemocnění jater
a žlučníku, např poruchy trávení, nevol·
nost. zvracení, záněty jater atp . , (pom :
funkce jater, podobně jako slinivky, trpí
nevhodnou stravou a toxickým zatížením
organismu). Dále poruchy zraku a nervů
ve spojení s nejrůznějšfmi pSYChickými po­
ruchami, sklon ke svalovému napětí, kře­
čím, oslabení vaziva , zejména šlach
a kloubů, poruchy funkce kloubů (hlavně
kyčlí a kolen), poruchy růstu a kvality ne·
htů, vliv na dělohu - poruchy menstruace,
impotence, frigidita. Nespavost mezi 1 . 3. hod. ranní.
Diagnostika při poruše funkce
žlučnfku:
kolmé vrásky mezi obočím, jedna a více,
tlak v pravém podžebří, sklon k zácpě,
FUNKČNf OKRUHY
Obr 82 b
Mlkrosystlm plosky nohy
lluen(k
I'uenl'k
161,.
Sve/ový test pro dr.hu f/ullnlku
ne m. de/toldeus enter/or
Sve/ový test pro dr.hu jeter
ne m. pectorells mejor
stern.lnl Il.st
•
Cviky ne dr.hy
I'uen(ku
Jlt.r
1 55
AUTOREHABILlTACNí SESTAVA
někdy k průjmu, při plnosti energie v dráze
sklon k zlosti a hysterii, při prázdnotě ener­
gie v dráze naopak skleslost, nerozhod­
nost. sklon k depresi zejména ve spojení
se zácpou.
Diagnostika při poruše funkce
jater:
stav bělma očí - zažloutlé většinou
svědčí O poruše jater a blokádě žlučo­
vých cest, náhlě zhoršení zraku bez pří­
činy, sklon k zánětům spojivek, zvýšená
lomivost nehtů, vrásky mezi obočím,
sklon k hádavosti a svalové tenzi, někdy
naopak skleslost, zvýšená únava a nechuť
k pohybu, zvýšená nervozita a jině psy­
chickě poruchy.
Akupresurní ošetření:
Poplalné body: ŽI - Žl 24
J - J 14
Souhlasné body: ŽI - MM 1 9 J - M M 1 8
Důležité akupresurní body:
To - Žl 43 Se - Žl 38 Pf Žl 37 Pr - Žl 40
To - J 8 Se - J 2 Pf J 5 Pr+CÚ - J 3
Sp+CÚ - Žl 41 Sp - 30, 34, 39
Sezónnf strava pro Jaro
V předjaří a na jaře potřebuje organis­
mus více vitamínu C , vlákniny, kyseliny
listové, nenasycených mastných kyselin
(vitamín Fl. vitamín E , kvalitních jednodu­
chých i složitých cukrů, kvalitních olejů,
rostlinných bflkovin, a další biologicky hod­
notné látky k ochraně jater. Jaterní funkci
podporuje chuť kyselá, energetické zá­
sOby jater jsou doplňovány zejména jed­
noduchými a složitými cukry, které se me­
tabolizují na glykogen. Tyto látky jsou ob­
saženy zejména v čerstv' listové
zelenině, v obilovinách , luštěninách,
ovoci, naklfčeném obll( atp.
V tomto období je vhodné omezit nebo
zcela vynechat živočišné tuky, tučná
masa, uzeniny, větší množství soli, vejce,
tvrdé i tavené sýry, smetanu a větší množ­
ství mléčných výrobků. Jídla méně vaříme,
pražíme, smažíme, pečeme, jíme spíše
syrová.
Vhodné sezónní obiloviny jsou ječ­
men, oves, pienlce, žito a celozrnné
výrobky z nich.
-
-
Moxa vhodná LI 37, J 3
Cviky vhodně pro tyto dráhy (str 1 2 1
a 122) , spinální cviky n a boku (str 186
a nás!.) , cvik 1 48 str 2 1 6 a veškeré
úklony, sedy se zkříženýma nohama
1 56
Některé recepty a ostatní
doporučení:
1 . Pšenice, žito, ječmen, oves
Příprava obilí dobře vyprané obiloviny
po přebrání namočíme na několik ho­
din, nejlépe přes noc, do vody a potom
vaříme se 2 4 dny VOdy a špetkou soli
-
FUNKČNí OKRUHY
20 - 30 minut a necháme je bud
v troubě nebo v peřinách .dojít' další
1 /4 1 /2 hodiny. Vařené je lze ucho­ 5.
vávat v lednici i několik dní.
a) nasladko umletý mák krátce pova­
říme s trochou mléka, přisladíme me­ 6.
dem, rozinkami a smícháme s vařenou
pšenicí
b) naslano na troše oleje osmahneme
cibulku, přidáme rajčatový protlak,
špetku soli, česnek, vmícháme vaře­
nou pšenici a posypeme strouhaným
7.
sýrem .
Podáváme se zeleninovým salátem,
kysaným zelím atp. Podobně lze pou­
žít i vločky, kroupy, trhanku, celozrnné
těstoviny, krupici, zeleninu, koření, 8.
houby, SÓjové maso atp.
2. Naklfčené obi/f a luštěniny použí·
váme do pomazánek a salátů. nebo je
jíme samotné.
3. Jaml zahrádka za oknem: v květináči
pěstujeme natě petržele, pažitky, malé
cibulky, na vatě potom semena řeřichy
seté.
4. Zeleninové saláty: hlávkOvý salát,
puky čekanky, kyselé zelí, zelené natě,
ředkvičky a ostatní čerstvou zeleninu
lze kombinovat; do zálivky použijeme 9.
kvalitní olej, nejlépe za studena liso­
vaný, na dochucení vinný nebo ja­
blečný ocet a koření dle chuti. Salát
-
-
-
lze doplnit naklíčeným obilím nebo lu·
štěninami.
Jaml zeleninové polévky s brambo·
rami, houbami, kyselým zelím. luštěni·
nami. vařeným obilím, zeleninou
Zelné placky: nakrájené kysané zelí
vyprané ve vodě (vodu ze zelí lze vypít),
smícháme se žitnou nebo pšeničnou
trhankou, hladkou moukou, sádlem,
trochou SÓjOvýCh vloček nebo sójové
mouky, vyválíme placky a pečeme na
sucho v troubě
Kopřivy jsou vynikající jarní léčivou
rostlinou, kterou pOUŽíváme nejen
k přípravě čaje. ale i místo špenátu
atp.
Jarní zelený nápoj připravíme násle·
dujícím způsobem: Do studené VOdy
(pramenité nebo převařené) namo­
číme stejným dnem čerstvě natrhanou
nat řebříčku, pampelišky a kopřivy. Ne·
cháme je několik hodin louhovat a po­
tom vše rozmixujeme. Nápoj necháme
ustát, aby pěna klesla; můžeme ho
i přecedit. Pijeme ho několikrát denně
po 0,5 1 dcl, uchováváme v uza­
vřené láhvi v ledničce, kde vydrŽí čer­
sivý po několik dní.
6erstvé květy sedmikrásek je mož­
no jíst celé denně na chléb s pomazán­
kou, přidávat je do polévek, nebo je jíst
samotné Denní dávka je asi 25 ks.
-
1 57
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Funkční okruh ele.entu OHN�
Obr 83 a
vnlt'"' ucho
jnyk
,.meno
Yudu
Léto
e Sj EB TeS
---\�
-+J....'--.. J_zykov' mandle
C7
.rdc.
Th
a
•
•
7
loket
s
v
Dréh. srdce - S
Dr�h. tenkého stfev. - TeS
' To
a
pp
l'
3 Sp
•
•
• s.
7 pp
•
v
1 58
4 p,
3 To . C� . Sp
1
FUNKČNí OKRUHY
Uto
Obr 83 b
/'.::::...-
e OS; EB TO
hypothalamus
C7
-����
hypofýze
�.II.tnl kloub
vnltrn' ucho
Juyk
IlItn' 11"0
Th
5
8
ob.l .rdcl
(por/kord)
7
-�rl---1r hormony
•
nodledvlnky
-f--,fr-.
ollnlvky
s
•
loket
��-+
pohllvn' Ilby
(mu".' I f.n.k.)
Dr.ha obalu srdce
-
OS
"
---
.
20
�+-
17
1
.�1
1\
'
.
.
�'
.
.....
.
··
·
;,
:
r
,:. .
····
I ········..
17
,
:::':
1 0 S.
·
·
·
VI1:*
..
:-::..
I Cd . PI . Sp
'
7 SI . P,+Sp
I Sp
5 CÚ • pp
4 Pr + Sp
3 To
1 pp
I
v
-
21
23
..
.
t To
15 Sp
1 4 'V!:.-�
13
J
Detail dr.hy TO
1 59
AUTOREHABILlTACNí SESTAVA
Nejčastějif zdravotnf potrfe
pti oslabenf funkčnfho okruhu.
červená
jih
léto
horko
růst, zrání
růst, dospívání
termogenní
čas
jméno zn.
srdce
S
1 1 - 13
obal srdce OS 1 9 - 21
tenké stravo TeS 1 3 - 1 5
tli ohně
TO 2 1 - 23
cévy, nervy, krev, �mfa,
hormony, pot. sliz. trávicí
enzymy
jazyk, hmatová tělíska,
hmat
holká
mandle jazyková
nitrolebniho splavu, vnlaní
ucho
zuby moudrosti, (horní
souvisí i s ledvinami,
dolní s nadled\inkami)
rameno, loket zevně
a vzadu, zápěstf
C 7 Th 5,6.7 S 1 ,2,3
S . m. subscapularis
Tes - m. quadriceps femori
OS - m. 91uteus medius
TO . m. teras minor
radost, smích
nedostatek emocí
měnlivá
�
S - Rak
TeS - Lev
OS - Stír
TO - Stlelec
nevy.4fený
funkční okruh
vzteklost
nenávist
vzdorovitost
mstivost
žárlivost
1 60
Srdce: funkční poruchy a organická
poškození srdce, funkčni neurózy, bolesti
v krajině srdeční a stavy úzkosti bez kar­
dioogického nálezu, organické - angina
pectons, infarkt myokardu, záněty srdeč­
ního svalu atp. , dále nemoci cév, psy­
chické poruchy, nespavost v noci a únav­
nost během dne, bolesti a kožni projevy
v průběhu dráhy.
Obalu srdce: poruchy krevního tlaku
a cirkulace krve, poruchy srdečního
rytmu, podobné funkční a organické po­
ruchy srdce (např. u dráhy srdce), dále
poruchy periferního prokrveni, spasmy
a kontraktury v oblasti hornich končetin,
bolesti a kožní projevy v průběhu dráhy
(např, ložiska atopického ekzérnu v loket­
ních jamkách). Poruchy v sexuálni oblasti.
TenUho sUeva: problérny střev, aler­
gie, zejména na potraviny; ušní problémy
- závratě, hučeni v ušich, nedoslýcha­
vost' bolesti šÍje, ramen, lokte, zápěstf,
bolesti a kožni projevy v průběhu dráhy.
nr oh/hl: poruchy sekrece žláz s vnitřni
sekrecí (zejména nadledvinek). alergie,
stavy vyčerpanosti organismu, revma­
tická kloubni onemocnění, poruchy ter­
moreguace' poruchy krevního tlaku, ne­
moci žláz s vnitřní sekrecí a ovlivněni de­
chovýCh, oběhových, zažívacích a močo­
pohlavních funkcí, nemoci uší, problémy
se zuby moudrosti.
FUNKČNf OKRUHY
br. 83 c
Pravé chodidlo
Levé chodidlo
Nllrt levé nohy
Nllrt pravé nohy
vztaln. z6na
org'nu trdel
Mikrosystém ucha
Svalový te.t pro drllhu
tenkého stfeva
na m. qu.drlceps 'emorl.
Svalový test pro drllhu srdce
n. m. lubscapul.rls
t. .
Cviky na drllhy
tlnk'ho et"va
1 61
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Obr. 83 d
Prs,,' chodidlo
Nllrt levl nohy
Levl chodidlo
vdelú
org'nu lnice
tenk' .t".o
.rdce
"'""'�
ho,",on6lnl
obl.,t
S"s/ovj teat pro drl/hu obs/u .rdce
ns m. lI'uteu. mediu.
S"s/ovj ts.t pro drllhu
tll oh"fJ ns te,.. minor
C"lky ns drl/hy
obalu ude.
1 62
tfloM6
FUNKéNf OKRUHY
Diagnostika pfi poruiie funkce
srdce: oblast nosu - velikost, tvar, syme­
Sezónní Itrm pro léta
trie, barva, kožní projevy na nose.
Diagnostika pfi poruiie funkce ob­
alu srdce: vyplývá z obtíží, nejčastěji po­
ruchy periferního prokrvení končetin a po­
ruch srdečního rytmu
Diagnostika pfl poruie funkce ten­
kého sUeva: patologické projevy na dol­
ním rtu, průjmy, neuróza.
Diagnostika pfl poruie funkce tf[
ohM: poruchy termogenní, endokrinní,
neurohumorálnl regulace a perifernlho
prokrvení
Akupresurnf oletřenf:
Poplašné body: Souhlasné body:
S-MM 1 5
S-PS 1 4
TeS-MM 27
TeS-PS 4
OS-MM 1 4
OS-PS 1 7
TO-MM 22
TO-PS 5
Důležité akupresurnf body:
To - S 9 Se + Pr + CÚ - S 7 Pf - S 5
To + CÚ - TeS 3 Se - TeS 8 Pr - TeS
4 Pf - TeS 7
To - OS 9 Se + Pr - OS 7 C Ú + Pf OS 6
To - TO 3 Se - TO 10 CÚ + Pf - TO 5
Moxa vhodná S 7 , OS 7
Cviky (viz str. 1 1 9 až 1 2 1)
Léto je dobou zvýšené aktivity srdeční
a oběhové činnosti, vyvolává potřebu
hofké chuti, dostatku tekutin, kvalitních
tuků , vitamínů, minerálů a lehčí stravy.
Kvalitní hořkou chuť získáme z listů a ko­
řenů pampelišky, čekankových puků, só­
jové kávy, z hořkých bylinných čajů nebo
piva. Ráno podporuje hořká chuť funkci
žaludku a stimuluje tvorbu trávicích
enzymů , v pOledních hodinách je vhodná
pro dobrou funkci srdce a tenkého střeva .
Ve večerních hodinách podporuje funkci
krevního oběhu a sexu . Přírodního původu
je také hořké tonikum z kořene Eleuthero­
coccu, u nás vyráběné pod názvem Eleu­
therosan . Je vhodné pro zvýšení kondice,
krevního tlaku i jako prevence infekčních
nemocí. Užívá se dle přiloženého návodu.
V letním období jíme dostatek sezónnl
zeleniny a ovoce, pijeme ovocné a zeleni­
nové štávy, připravujeme pečené ryby,
z obilovin je nejvhodnější kukuflce. Po
obědě osvěží sklenice piva. LivoČišné
tuky, uzeniny a tučné sýry nejsou pro toto
období vhodné, nejlépe je jejich spotřebu
značně omezit nebo zcela vynecha:.
Nápoje
Zejména v horkých letních dnech přijí­
máme dostatek tekutin ve formě ovoc­
ných a zeleninových štáv, vinných střiků,
čisté vody, minerálních vod, bylinných
čajů (pozor na chemizované nápoje) .
1 63
AUTOREHABILlTACN( SESTAVA
a vrcholí v létě, na podzim a v zimě do­
minuje spfše dráha přední střední
Podle tradičních představ ovládají tyto
dráhy přniv a odliv životnf energie. Nejsou
to normálnf orgánové dráhy, jsou to dráhy
vyššího řádu a rozsah jejich působenf je
velmi široký. L. C. Hammer z New Yorku
je nazývá drahami homeostatickými a pou­
žívá je zejména k vyrovnánf hlubokého ne­
urohumorálního rozladu v organismu. Cel­
kem je mimořádných drah osm, šest jich
je párových a dvě nepárové. Ty probíhajf
středem těla. Párové dráhy nemajf vlastnf
body; dráhy nepárové - přednf a zadnf
střednf dráha majf vlastnf body a těmito
dvěma se budeme dále zabývat.
Zadnf střednf dráha má převážně jango­
vou kvalitu energie; jejf aktivita během dne
začíná zejména v rannfch a dopolednfch
hodinách, vrcholí kolem poledne a potom
zvolna slábne. Přednf střednf dráha má
převážně jinovou kvalitu energie; jejf akti­
vilta sní v odpolednfCh hodinách, narůstá
večer a vrcholí kolem půlnoci, poté zase
přebírá aktivitu zadnf střední dráha. To se
děje v ideálnfm případě, kdy člověk nemá
problémy se vstáváním ani s usfnáním.
Často tomu bývá obráceně. Pokud tento
rytmus člověku vyhovuje z nějakých dů­
vodů, není třeba zasahovat. V opačném
případě lze navodit správný rytmus zhar­
monizováním rytmu zásahem na obou
drahách. Jak se dajf jednotlivé dráhy ovliv­
nit je popsáno níže.
Také během roku se měnf aktivita
těchto drah, dalo by se říci, že na jaře
přebírá větší aktivitu zadní střední dráha
1 64
Zadnr stfednr dráha ZS (Obr. 84 aj
Tou Mo - TM (Governing vessel - GV)
dráha Udící, 28 bodů.
Začíná mezi konečníkem a špičkou ko­
strče, jde směrem vzhůru po středu pá­
teře a končf v oblasti úst. Ovlivňuje páteř,
míchu a mozek, paravertebrálnf svaly, šiji
Obr. 84 a
Drlh. ndnl.t"dnl
-
ZS
20 S,
t-'t"-
II
12
11
I
20
II
IS
21
II
II
14
12
II
I
4
2
1
4 S,
2
1
FUNKČNr OKRUHY
a lebku. Svou funkci představuje centrální
nervový systém a psychiku. Ze žláz
s vnitřní sekrecí působí zejména na nad­
ledvinky a celkově na sympatikus .
Říká se jí MoPe Jangu, protože se ve
svém průběhu spojuje se všemi jangovými
drahami z celého těla.
V 1 . bodě se spojuje s drahou ledvin
a s PS drahou, v bodě 1 4. pod C 7
protíná všechny jangové dráhy. Z bodu
1 6 . vycházf spojka do mozku (vnitřní vě­
tev) , na povrchu pOkračuje až pod nos
a k bodu 28.
Zadní střední dráhu jako celek je možné
ovlivnit dvěma body - kardinálním a sdru­
ženým ' které však na této dráze neleží.
Kardlnálnrm bodem ZS dráhy je:
TeS 3 na konci hlavní dlaňové rýhy při
-
ohnutí ruky na malíkové straně. Směr tlaku na
bod je z vrcholu kopečku ve směru do dlaně.
Sdrufeným bodem ZS dráhy je:
MM 82 půl c kolmo pod zevním kot­
-
níkem v jamce.
Oba tyto body se ovlivňují akupresurou
postupně a křížem . Začínáme kardinálním
bodem dráhy: u žen na pravé, u mužů na
levé straně a pak přidáme křížem bod
sdružený. Oba body držíme celkem 1 0
až 30 min. Po určité době strany vymě­
níme; pak se bod sdružený stává bodem
kardinálním a naopak. Po výměně stačí
držet body už pouze 1 -5 min.
Např. .·
fena:
TeS 3 vpravo x MM 62 vlevo
MM 62 vpravo x TeS 3 vlevo
muf:
TeS 3 vlevo x MM 62 vpravo
MM 62 vlevo x TeS 3 vpravo
Tyto dva body spolu ovládají všechny
základní i komplementární funkce ZS
dráhy. Tato technika je vhodná zejména
pro akupunkturu vzhledem k délce půso­
bení.
Některé d Olelité body
zadnr střednr dráhy,
Jejich umrstěnr a pOsobenr:
lS 1
-
pod kostrčr
- bod první pomoci při silných bolestech,
zejména v páteři , ale i jinde,
- hemorhoidální oblast a močopohlavní
systém,
- epilepsie, manie, nervozita.
lS 2 pfl vstupu do pllitefnlho
kanálu
-
- partnerská sexuální problematika,
- bolesti v zádech,
- migrény, bolesti hlavy.
lS 4 mezi L 2 L 3
(brána flvota nebo oheň Ilvota,)
-
-
silně tonizující bod bud sám, nebo spolu
s MM 23 (souhlasný bod ledvin),
- bolesti v zádech, zejména při bedro­
křížových bolestech do L5,
- podchlazení Zviáště spojené s bolestmi
nebo chladem v kolenou (prohřívat
moxou či jinak).
- potence mužů,
- neurastenie a nespavost spolu
s hormonálním působením.
1 65
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
ZS 9 - pod Th 7 v úrovni
dolnlho úhlu lopatek
ZS 1 5 - mezi C1 a 2
(bréna fečl - mlčenl)
- chronická plicní onemocnění, kašel,
bronchiální astma,
- záchvaty dušnosti.
všechny vrozené vady reC I , krvácení
z nosu, závrať, migrény. akutní ústřel.
Zlepšení intelektu.
ZS 1 1 - pod Th 5
ZS 1 6 - 0,5 c nad ZS 1 5 v jamce
u velkého týlnlho otvoru
- tlaky na hrudníku,
- astma, kašel,
- srdeční selhání
(vedle něj je bod MM 1 5) .
ZS 1 2 - pod Th 3 (sloup pétefe),
důležitý u dětí, u nichž není dobře vyvinuté
správné zakřivení páteře např. u dětské
mozkové obrny, u dospělých s vazivovou
slabostí,
- bolesti v zádech u hypermobilních lidí,
- jako sloup pOdepře a podrží páteř .
ZS 1 4 - mezi Th 1 a C 7
(kfllovatka jangových drah)
- imunobiologické působení,
imunodeficitní stavy,
- protizánětlivé působení, proti horečce,
- tonizace při celkové únavě, protivirové
působení, (vliv na imunitní systém
podporuje blízkost lymfatické dráhy
a thymu)
- astma bronchiale, rýma, kašel,
- poruchy v oblasti homího pletence,
(bolestivá ramena. bolesti krční a hrudní
páteře, poruchy polohy klíční kosti apod .).
Přechod krční a hrudní páteře (oblast
kolem 7 . krčního obratle) je u mužů i žen
velmi často prochlazený. Proto je nutné
u oslabených lidí udržovt toto místo v teple.
1 66
- působení jako u ZS 1 5 ,
- více na intelekt.
- protialergické pŮSObení
Na body ZS 1 5 a 1 6 nepoužíváme moxu li!
Vytváří pocit suchosti v hrdle .
ZS 1 9 - týlnl ploika 5,5 c
nad zadnl vlasovou hranici
- bolesti a točení hlavy, závratě.
- nedostatek koncentrace. deprese.
napětí svalů šije a zátylku.
ZS 20 - 7 c nad vlasovou hranici
a na spojnici obou vrcholk6 uinlch
boltc6 horlzontálni. (Mlsto sta
setkénl čl MoPe kostnl dreni.)
- tonizuje jang a posiluje sympatikus,
- veškeré duševní poruchy. celkové
uvolnění,
- relaxace spojená s oběma větvemi
dráhy MM. 21, J , L
- potencování analgetického účinku
bodů, ošetřuje se jako první. navozuje
relaxaci, při útlumu osvěží.
- při dlouhodobých stresech bývá toto
místo edematózně prosáklé, bolestivé.
- kolem bodu se ovlivňuje korunka 1 . 5 2 c do čtverce.
- další indikace epilepsie. migrény.
bolesti hlavy. závratě. hysterie, ztráta
-
FUNKCNr OKRUHY
paměti, noční můry, hučení v uších,
vypadávání vlasů.
ZS 23 - 1 c nad pfednf hranlcf vlalO
a 4 c od ZS 20
- bolesti hlavy, nemoci očí a nosu,
krvácení z nosu, křeče, horečka.
ZS 28 - retnf fala
- bolesti dásní.
- hemorhoidy.
Pf.dn( sU.dn( dráha (Obr. 84 b)
PS Jen Mo - JM Conception vessel - CV
dráha početí, 24 bodů.
ZS 24 - 0,5 c od tohoto bodu
- bolesti dutin a čelní krajiny,
- závratě, rýma, krvácení z nosu,
- lehčí duševní poruchy, strach,
nespavost. epilepsie,
- bušení srdce,
- neuralgie I . větve trojklanného nervu,
bolesti očí.
ZS 25 - pffmo na ipl�ce nOlu
- pomocný bod první pomoci zejména
u opilců,
- ucpaný nos, rýma, šok, krvácení
z nosu, růže.
ZS 28 - uprolUed nOloretnf rýhy
- bod první pomoci s mohutným
sympatikotonickým efektem,
- působí stabilizačně na vegetativní funkce,
- posiluje atavistický pud sebezáchovy,
- užívá se . při šoku, bezvědomí, epilepsii,
při ochrnutí tváří, neuralgii trojklanného
nervu, obrny lícního nervu, přehřátí
organismu, hysterii, akutním lumbagu
(vzdálený bod), tiku, ucpaném nose.
ZS 27 - na hornfm okrajl rtu v jeho
sUedu
- šok, hluboké bezvědomí, hysterický
záchvat bolesti v obličeji, těžká
psychická alterace.
Obr 84 b
Dr�h. ,,'-dn( .t'-dn(
-
PS
24 --5'
.p
Po
� �#
os . Sp 17
Po . 1.
Po 2 . Sp 1 2
•
'7
Po TO I
Pa ToS .
Po Mll 3
2
,,
,
.
:
·':�f�./
1
Začíná uprostřed mezi konečníkem
a odstupem šourku u muže nebo spoje­
ním velkých Pysků u ženy. Jde rovněž
směrem vzhůru středem přední strany
těla a končí také v oblasti úst.
Svou funkcí ovlivňuje vnitřní orgány
spOlu s jejich vegetativní regulaeL Ze žláz
s vnitřní sekrecí působí zejména na štítnou
žlázu a celkově na parasympatikus .
ŘIká se jí Mofe jlnu, protože se ve svém
průběhu spojuje se všemi jinovými drahami,
nejvíce vpředu na hrudníku a v třísle.
1 67
AUTOREHABILlTAČNí SESTAVA
Kardinálnlm bodem PS dráhy je:
P 7 na palcové straně předloktí
1 , 5 cm nad zápěstím .
-
Sdru!eným bodem je:
L 6 v jamce 1 c pod dolním okrajem
-
vnitřního kotníku nohy.
Ovlivňování těchto bodů je obdobné
jako u ZS
Např. ·
všemi prsty máme mezeru šířky jednoho
prstu, tj 1 cun - zbude od palce ruky
k pupku jeden volný prostor. Pak pod
každým prstem máme jeden z bodů PS
2, 3, 4 , 5 , 7 , 8, které jsou od sebe vzdá­
lené 1 cun. PS 6 je mezi 5 a 7 bodem 1 ,5
c pod pupkem, PS 8 je v místě pupku.
Body od 1 . až po 7 . PS souvisí s močo­
pOhlavním systémem a se všeobecnou
slabostí.
fena:
P 7 vpravo x L 6 vlevo
L 6 vpravo x P 7 vlevo
mu!:
P 7 vlevo x L 6 vpravo
L 6 vlevo x P 7 vpravo
Oba tyto body zabezpečují základní
i doplňkové funkce PS dráhy. Kardinální
i sdružené body ZS a PS dráhy si více
méně anatomicky odpovídají.
PS dráha pOsobl pfedeviilm na:
a) močopohlavní systém ,
b) trávicí systém,
e) dýchací a oběhový systém,
d) pOdpůrnou soustavu - zejména krční
páteř a křížovou oblast,
a) krk - hlasivky, štítnou žlázu,
f) hlavu - dutinu ústní, dásně, zuby,
g) nervovou soustavu,
h) kůži - akutní i chronické ekzémy.
Při vyhledávání bodů na přední střední
dráze vycházíne ze vzdálenosti bodů
podle cunů. Bod PS 2 je na horním okraji
stydké kosti. Položíme-Ii dlaň s malíkem
na hranu stydké kosti - přičemž mezi
1 68
Některé dOležité body přednr
střednr dráhy, jejich umrstěnr
a účinek
PS 1 uprostfed mezi spojen lm
s dráhou ZS, konečnlkem
a iiourkem,
-
působí na:
- hemorhoidy,
- močovou a genitální funkci,
- proti zácpě.
PS 2 na hornlm okrajl uprostfed
stydké kosti
-
působí na:
- zevní genitál, pochvu,
hrdlo děložní,
- močový měchýř, celý podbřišek,
- působí proti zácpě
Na všechny body v pOdbřišku
je třeba dávat pozor v těhotenstvn
PS 3 poplatný bod dráhy močo­
vého michýfe
-
- obhospodařuje močové a genitální
obtíže (při zadržení moče je vhodné
FUNKČNí OKRUHY
prohřátf moxou), všeobecná
slabost, zvláště v OK.
PS 4, 6, 6
-
dodávajl tělu teplo
- stačí přiložit teplé ruce, i přes oděv
a během několika minut ustoupí třes
z chladu,
- jsou silně tonizační body, mají vztah
k základním životním funkcím .
PS 4 poplainý bod dráhy tenkého
střeva (3 c pod pupkem)
PS 7
-
poplainý bod dolnlho ohně
- obdobné účinky jako okolní body
PS 8
-
pupek
- zde se neprovádí akupunktura!l I ,
nýbrž se používá moxování
- probíhá zde počáteční úsek vnitřní
větve dráhy plic,
- trávicí ústrojí,
- nervová slabost, alergie . .
-
(lze jím ovlivnit některé průjmy)
- jeho prohřátím lze silně tonizovat jin,
spolu se ZS 4, která tonizuje jang.
Jeho aktivací lze doplnit nedostatek
energie jin
- spojuje jinové dráhy nohou,
- poruchy menstruace, poruchy
potence, močová inkontinence,
retence moče, dysurie, průjmová
onemocnění, celková slabost.
PS 5
-
poplainý bod dráhy tf! ohM
bolesti v podbřišku, mírně diuretický
účinek, genitální onemocnění
- poruchy trávení, plynatost,
- záněty průdušek, astma
-
PS 6
-
Mote energie (1 ,5 c pod pupkem)
- urologická a gynekologická
onemocnění, poruchy potence,
- fyzická a psychická vyčerpanost,
emocionální nestálost, nespavost,
slabost končetin, chřadnutí,
nedostatek pravé čchi.
- pro posflení jsou vhodné masáže,
prohřívání, břišní dýchání.
Umístění dalších bodů PS dráhy je násle­
dujíci:
- na poloviční vzdálenosti mezi dolním
okrajem hrudní kosti ( 1 5 PS) a pupkem
(PS 8) leží bod PS 1 2 (4 c nad pupkem):
- v polovině mezi PS 1 2 a 8 je PS 1 0:
- v polovině mezi nimi leží:
PS 9 dluretlcký bod (1 c nad pupkem)
-
- pro otoky a vodnatelnost
vhodné je zde působení i stimulace
kuličkou nebo magnetem, které se
sem přilepí a několikrát přes den se
stimulují akupresurou, maximálně
2 dny,
- používá se v sestavě Věstonické
Venuše (spolu s J 1 3 + 21 26)
proti obezitě.
PS 1 2 poplainý bod dráhy hludku
a stfednlho ohně, a také
systémový specifický bod pro
duté orgány
-
- hlavní bod bolestí v oblasti žaludku,
- 2 c do strany jsou body 2 2 1
(v kombinaci s PS 1 2 , oběma 2 2 1 ,
a oběma MM 2 1 , je vynikající při
1 69
AUTOREHABILlTAČNí SESTAVA
vředové chorobě žaludku Jsou-Ii
velké bolesti. krize, zvracení.
nechutenství - jsou účinné v krátké
době, než se přivolá lékař).
Body 1 8 - 23 působí na dýchací ces�
a plíce, při kašli. tlaku na hrudi, polyka­
cích obtížích.
PS 21
PS 1 4 popla§ný bod dráhy srdce 1 c pod dol nim koncem hrudnl
kosti
-
1 c pod PS 22
-
páleni Uhy,
-
- při tlaku na hrudi, bušení srdce,
dušnosti .
(Doporučuje se každodenní masáž.
Sepněte ruce. propleťte prsty
a špičkami obou palců zatlačte pod
spodní okraj hrudní kosti.
Krouživým pohybem masírujte
jemným tlakem .)
PS 1 7 poplainý bod dráhy obalu
srdce a hornrho ohni
ve 4. mezlfebernlm prostoru,
v úrovni prsnlch bradavek
-
- systémový specifický bod pro vitální
energii (moře energie).
- působí na psychiku. proti kašli,
na bolesti v oblasti srdce,
na všechna plicní onemocnění.
PS 1 8 ve stfedu hrudnr kosti
v úrovni 3. mezlfebernrho
prostoru,
-
PS 1 9 ve stfedu hrudnr kosti
v úrovni 2. mezifebernrho
prostoru,
-
PS 20 ve stfedu hrudnl kosti
v úrovni 1 . mezifebernlho
prostoru,
-
1 70
PS 22 v jugulárnl jamce na zadnl
straně hrudnl kosti,
-
- ihned zabírá při akutním kašli,
astmatické dušnosti.
(Předklon, vyhmátnout za homím
okrajem hrudní kosti a udělat
presuru, či krouživou masáž .)
PS 23 bod krásy, mezi ohryzkem
a dolnl čelisti
-
- uvolňuje obličej
- při slinotoku .
PS 24
-
ve stfedu bradov6 rýhy,
- obrna lícního nervu , bolesti zubů,
- poruchy řeči,
- ztuhlost šije a hlavy.
Jiné ovlivněni mimofádných
drah
Uvedeme ještě jeden velmi vhodný
a praktický způsob pro vyrovnávání zá·
kladních polarit jin a jang, zejména u poly­
symptomatických onemocnění, pomocí
mimořádných drah Jen Mo a Tu Mo.
Kromě klasického pOUŽití kardinálních
a sdružených bodů, jak bylo uvedeno
výše, lze tyto dráhy ovlivňovat přes tzv.
neurolymfatické a neurovaskulární body
na těle podle syst6mu Touch for
health. (Viz Užitá literatura .)
FUNKČNr OKRUHY
Pro přední střední dráhu jsou neurolym­
fatické body umístěny oboustranně mezi
deltovým a prsním svalem a na hlavě
v týlní krajině. Pro zadní střední dráhu
jsou tyto body umístěny také obou­
stranně vpředu - pod klíční kostí vedle
hrudní kosti a vzadu vedle páteře u 2
a 3. hrudního obratle. Ve všech těchto
bodech je možno určitým způsobem pro­
vádět jemnou lymfatickou masáž. Dále je
vhodné pro vyvážení harmonie v těchto
mimořádných drahách použít neurovasku­
lární body na hlavě, které lehce stisknete
prsty rukou a čekáte, někdy i několik mi­
nut, na synchronní pulzaci pod bříšky
prstů. Přední střední dráze odpovfdají
neurovaskulární body oboustranně na
čele v oblasti 1 4 . bodu dráhy žlučníku,
zadní střední dráze odpovídají speciální
body na spáncích (Obr. 84 cl . K diagno­
stice oslabení a následného vyrovnání
těchto drah po jejich ošetření, je možno
použít svalového testu, pro Jen Mo na
m . supraspinatus a pro Tu Mo na m. te­
res major.
Pro docnení harmonie v mimořádných
drahách a jejich naplnění se používají ne­
urovaskulární bOdy na hlavě, které se
lehce stisknou prsty a čeká se na synch­
ronní pulzaci pod bříšky, body neurolymfa­
tické ovlivňujeme oboustranně jemnou lym­
fatickou masáží, (Obr. 84 c, di.
Obr 84 c
Neurolymfet/ck' body
Neurolymfet/ck. body
vpfedu
vzedu
Neurov
..
kullml
body
za
za
pro zednl stfednl dr'hu
tlpon
"
-,.
•
..
..
m. t.....
mlJor
I.Utek
1 71
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Obr 84 d
NeurolymfatlcklJ body
IIzadu
PS
•
m. •uprl.plnltu.
NeurolymfatlcklJ body
IIpfedu
PS
Neurollasku/árnl body
pro pfednl stfednl dráhu
•
zle.ttek
lipan
,
\
Cll
co
"
pro p'-dnl .,r.dnl d,..hu
Zadnl sUednl dráha (Obr. 84 eJ
V systému podle knihy Touch for health,
m.teres major - větll oblý sval, Je
hlavnlm svalem souvisejícím s dráhou
ZS. Při testování tohoto svalu nejde o kla­
sický svalový test, zjištuje se jím spíše
reaktibilita svalu a také energetický stav
dráhy, který souvisí se stavem svalu.
Pro zadní střední dráhu testujeme
oboustranně sval teres major vleže na
břiše, v zapažení a ohnutí v lokti tlakem
shora proti loktI.
Tento pohyb může provádět i každý
sám jako cvik. Zapažte pokrčmo, a zatla­
čujte lokty dozadu dolů. Nejlépe proti opě­
radlu židle. (Takto se dříve učily děti sedět
vzpřímeně v lavicích.) Opakovaným prová­
děním bude posilovat nejen sval, ale spolu
s ním energetizovat celou zadní střední
dráhu.
1 72
Obr. 84 e
SlIa/ový test pro z.dnl stfednl
dráhu n. m. t.r.s major
Pfednl stPednl dráha (Obr. 84 d, �
Podle stejného systému je m. supra­
splnatus - sval nadhfebenový, hlav­
nIm svalem pro dráhu PS.
FUNKČNf OKRUHY
Obr. 84 f
SlIa/ový test pro pfednl stfednl
dr'hu na m. suprasplnatus
Při oslabení přední střední dráhy není
sval supraspinatus dostatečně silný, když
se lehce zatlačí proti zápěsU v šikmém
předpaženr. Takto je testován sval nadhře­
benový druhou osobou.
Stejný test si může provádět každý sám
a to pomoc[ popruhu prádlové gumy, ši­
roké 2 -3 cm a dlouhé cca 2 m (podle
výšky postavy) . Svažte konce gumového
popruhu , čímž vytvořfte gumový okruh.
Jeden konec okruhu zasuňte pod cho­
didlo a pevně přišlápněte nohou na testo­
vané straně. Pod druhý konec okruhu za­
suňte hřbet ruky. Podle obr. 84 f, zvedáte
paži v šikmém předpažení proti odporu
gumy a přitom cíUte, zda ji zvedáte
snadno, či a do jaké míry s obtíŽr. (Jde-Ii
vám zvedání přfliš snadno, zkraťte popruh,
abyste zvětšili odpor.)
Energetické masá! přednl sUednl
dráhy
Nemáte-Ii dostatek sny k protažení po­
pruhu až nad hlavu, posilte si přední
střední dráhu masáží (viz poklepová ma­
sáž j), str. 1 07, obr. 62 j ). 3x si přejedle
dlaní přední střední dráhu zdola nahoru
a znovu otestujte snu paže.
Výrazný rozdO vás asi překvapr. Nevě­
me-Ii vlastní zkušenosti, zkuste to s ně­
kým , kdo o této metodě nic neví. Nejprve
si otestuje sOu svalu, pak 3x přejede dlaní
'proti toku energie PS dráhy shora dolů,
a znovu otestuje. Většinou se Jeho sval
výrazně oslabr. Pak okamžitě zařadle její
posOenL
Při znalosti této metOdy si můžete Umto
způsobem testovat nesnášenlivost va­
šeho organismu vůči některým potravi­
nám, alergenům, toxické zatížení orga­
nismu apod. Někdy si stačí pouze myslet
na danou potravinu, či řešení problému
a tímto testem zjisUte, zda se následně
sval nad hřebenový oslabí - pak to, co si
testujete, je pro vás momentálně ne­
vhodné. Zvětší-Ii se sOa, pak je taková
potravina, lék, činnost atd. Um, co právě
potřebujete. Vaše tělo vám samo sdělí,
čím jej můžete posilovat a naopak.
VZhledem k tomu, že každodenně pro­
cházíme řadou streSOvýCh situací, na
které v první řadě reaguje náš vegetativní
nervový systém, což se projevuje na osla­
bení přední střední dráhy, je vhodné pro­
vádět její energetickou masáž, jakmile se
dUte unaveni či skleslí.
1 73
v.
Páteř a její autorehabilitace
P
áteř je pohybovou osou celého
těla. Je také orgánem rovnováhy
a z tohoto hlediska pracuje jako
reflexně řízená funkční jednotka. Což
znamená, že když dojde ke změně po­
stavení nebo funkce n a jednom konci
páteře, prOjeví s e to zároveň i n a konci
druhé m . Svou stavbou umožňuje přrmé
držení těla. Musí být dostatečně pevná,
aby chránila míchu, a dostatečně po­
hyblivá, aby umožnila pohyb trupu.
Vlnité zakřivení jí dává pružnost a zmír­
ňuje nárazy.
Přes dobré pohybové možnosti páteře
přibývá u nás lidí, kten s ní mají potíže. Ty
se nejčastěji projevují bolestivými pocity,
které omezují rozsah pohybu, a poruchami
plynulosti dechové vlny. Jsou to typické
obtfle současné doby, souvlsf s nedo­
statkem pohybu, sedavým zamilt­
m'nfm (i způsobem sezení u počítače
a TV), stresy, nedostatkem mlnerélCl
ve stravi, častým pobývénfm na
geoanomélnfch zonéch a s celkovi
chybnou flvotosprévou. Podceňovat
nelze ani vlivy psychlcU.
Léčení těchto obtíží patří do rukou lé­
kařu i těch, kten provádějí akupunkturu,
homeopatii a EAV. Léčebný tělocvik je
třeba provádět pod vedením rehabilitač­
ních pracovníku.
Mnohé potíže však vznikají místním pře­
těžováním, které má puvod v chybném
1 74
držení těla a v nedostatečné či vadné
koordinaci pohybu. Tyto chyby je možné
odstranit pravidelnou autorehabilitací
(auto znamená samo, rehabilitace zna­
mená obnovení dovednosti) sestávající
z aktivního rozcvičení, akupresury, auto­
masáže a automobilizačních, uvolňova­
cích, posilovacích a dechových cviku,
úpravou stravy a dalšími postupy uvede­
nými v předchozích kapitolách. Stejnými
postupy můžete výrazně podpořit lékař­
skou péči, a tak uspíŠit svou rekonvales­
cenci. Posléze si jimi můžete udržovat
znovuzískané zdraví, nebol autorehabili­
tace má také preventivní účinek.
Každý člověk, který se naučí prvkům
tohoto komplexního přístupu a pravidelně
je používá jako součást denního cvičení či
protahování, upravuje si funkční stav pá­
teře a ostatních kloubu, zlepšuje jejich
pohyblivost i pružnost okolního svalstva.
Tím předchází nejen bolestem v oblasti
páteře, ale i některým dalším obtížím .
Páteř je s jednotlivými orgány spojena ner­
vovými vlákny, která vystupUjí z míchy
mezi obratli. Touto cestou se mohou ob­
tíže daného úseku páteře promítat do pří­
slušného orgánu, např. od homích krč­
ních obraM do hlavy, od dolních krčních
a homích hrudních obratlu do rukou,
k lopatkám a do krajiny srdeční, od střed­
ních hrudních obratlu do oblasti žaludku,
z bederních do dolních končetin apod .
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
Platr to i opačně, z orgánů se mohou ob­
trže promítat do přrslušného místa na pá­
teři - např. od žaludku do střednr hrudnr
páteře apod. Páteř je takto propojena
s celým tělem. Proto je třeba vfce dbát
na to, aby svaly, které zajištujr správné
postavenr a pružnost páteře, byly dosta­
tečně pevné a pružné, a to zvláště v těch
mrstech, která Jsou nejvfce přetěžovaná.
V lékařské praxi akupunkturisty se osvěd­
čilo léčit tyto obtíže komplexně. Proto i zde
se spojuje akupresura s masážemi a se
cviky, které jsou Jednoduché a účinné,
s nácvikem správného dýchání, s relaxač·
níml technikami. pročištovacfmi procedu­
rami' dletetikou a fytoterapif.
Slofenf pítBh
Páteř se skládá ze 7 obratlů krčních, 1 2
obratlů hrudních, 5 obratIU bederních, křr­
žové kosti a kostrče (Obr. 85 a, b, ci·
Obdélnrčky na obrázku označují klíčová
mrsta, která jsou nejvfce pohybově zatě­
žována a proto v nich dochází nejčastěji
k potržím . Vhorní části páteře je to pře­
chod hlavy a krční páteře, v dolní části
páteře je to přechod bederní páteře, kří­
žové kosti a kostrče. Obdobně jsou na­
máhány také další dva přechody - pře­
chod krční a hrudní páteře a přechod
hrudní a bederní páteře.
Obr 85
,,
•
kU6n'
kOlt
.
hrudn'
kOlt
CI
C7
Th 1
lopltka
Th 12
LI
La
loplto
kyelln'
kfIIov.
kOlt
kOltr6
•••cl
hrboly
I
b
c
1 75
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Přechod hlavy a krční páteře
Postavení hlavy je udržováno v rovině
spOjující oči a ušní labyrinty. Hlavové
klouby umožňují pOhyb hlavou všemi
směry, a přitom nesou těžkou hlavu na
křehké krční páteři. Proto v tomto pře­
chodu často vznikají reflexní změny, které
omezují jeho funkci a zvyšují napětí svalů,
které, jako svaly posturální, mají tendenci
ke zkracování.
Funkční poruchy v této oblasti značně
omezují pohyblivost. vyvolávají vznik tzv.
ztuhlé šije, poruchy rovnováhy a častější
záněty krčních mandlí.
Z anatomického důvodu mají hlavové
klouby velký vliv na vertebrální tepnu, jejíž
stlačování může působit poruchy prokrvo­
vání hlavy a v důsledku toho závratě, bo­
lesti hlavy a další potíže
Přechod bederní páteře
a kfff o vé kosti
také nejsou stejně zatěžovány. Nejvíce
jsou namáhány přechody z pevné, resp.
méně pOhyblivé části páteře do části po­
hyblivější.
Tab . 1 3 OZNAČ EN f JEDNOTLI VÝCH
ÚSEK O PÁTE A E
(Uvedená označenf úseků pátefe,
jejich značky a názvy jsou běžně užfvány)
Úseky
pátefe
český
čelistní �oub
hlavové
plechod záh..vf
klouby
a krční pátere
krční
krční páter
p/echod krční
a hrudní páte/e
hrudní
. hrudní páter
p/achod hrudní
rní ·
bede
• . .
. ..
. . . .
.
. .
Pánev tvoří pevný základ páteře, a proto
má rozhodující vliv na její postavení.
Můžeme ji přirovnat k palubě lodi a páteř
ke stěžni. Jestliže se paluba nachýlí, musí
se vychýlit stěžeň, má-Ii směřovat vzhůru.
Páteř toho dociluje zvětšením zakřivení
krční a bederní páteře (lordózy). zakřive­
ním páteře hrudní (kyfózy) a nebo vychýle­
ním do strany (skoliózy) . Bed rokřížokyčelní
spojení pak přenáší pohyb z dolních kon­
četin na páteř a působí jako tlumič nárazů.
Z výše uvedeného vyplývá, že všechny
články, z nichž se páteř skládá, nemají
stejný význam pro funkci celku, a proto
1 76
a bederní pátele
bederní pátel
plachod bedernr
pátere a kližové
k/ížová
kližová kost
kostrč
kostrč
P••,••" 1111111 píllPI
(Obr. 86)
Při lokalizaci blOkády se často užívá poj­
mu pohybový segment páteře Rozumíme
jím dva páteřní obratle spojené meziobra­
tlovou ploténkou (Obr 86). V segmentech
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
Obr. 86
dochází nejčastěji ke zvětšení nebo
zmenšení hybnosti. přičemž omezená po­
hyblivost v jednom segmentu způsobí
zpravidla následné zvětšení pohyblivosti
v segmentu jiném.
ohneme. narovnáme. můžeme s ním
kroužit. ale nemůžeme jej aktivně pře­
táčet nebo oddalovat kloubní plošky.
Toho lze do cmt jen pohybem pasívním .
b) vůle v kloubu nemůže být zvětšena
aktivně. nebol jde o vzájemné posuny
kloubních plošek. otáčení (rotaci). od­
dáení plošek a jiné posouvání. Toho
lze docmt pouze pasívně. Zkuste si to
např. tak. že prsty jedné ruky uchopíte
prst druhé ruky nad kloubem a jemným
tahem oddálíte kloubní plošky v kloubu.
Tak zvětšíte vůli v kloubu. Takto zís­
kané krajní pOZici říkáme pfedpětf
v kloubu. Jestliže v této pozici ryt­
micky opakovaně pružíte. nazýváme
tento úkon opakované prufenf
v
Pohybové úSlroJí
předpětf.
Pojem blokády
(viZ Obr. 66 a. b. c a 85 a. b. c)
Pohybové ústrojí tvoří kostra. svalstvo
a šlachy. Všechny součásti ústrojí jsou
propojeny reflexně. proto porucha ve
funkci páteře nutně postihne i okolní sval­
stvo Základní svalstvo je uvedeno na Obr.
66 a. b. c. a v tabulce 9.
Kloubní blokády
Stručně řečeno. jde o sníženou pOhybli­
vost ve funkčním segmentu páteře či
kloubu . při kterém bývá změněn aktivní
i pasívní pOhyb kloubu. Uvolnění blokády
je někdy provázeno .lupnutím'. které je pro­
jevem oddálení kloubních plošek od sebe.
Blokády lehčího rázu si můžete sami
napravit pOhybem nebo cvičením . Při blo­
kádách těžšího stupně se záhy dostavují
reflexní změny a napravení vyžaduje od­
borný přístup.
POhyb v kloubu
Pffčlny vzniku blokád
Rozlišujeme dvojí pohyb v kloubu
a) funkční pohyb. vykonávaný aktivně
i pasívně
Například prst aktivně
Příčin vzniku blokád je mnoho a mohou
působit samostatně nebo v komplexu
1 77
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Nejčastěji spočívají v jednostranném sta­
tickém přetěžování páteře a v chybných
pohybových
stereotypech.
Příčinou
mUže být např. i pád na kostrč nebo jiné
lehčí úrazy.
Další příčinou může být blokáda reflex­
ního původu, která vzniká při změnách
v segmentu při onemocněních vnitřních
orgánů. Pro tyto blokády je charakteri­
stické, že se opakují, jakmile se onemoc­
něn�zhorŠí. Jde o tzv. viscerovertebrální
vztahy.
hyb , nebol postižený úsek páteře potře­
buje v prvé řadě klid. Proto se svaly
v daném úseku chovají tak, aby jej zne­
hybnily a tím jej ochránily před dalším po­
stižením.
Na fasciích se reflexní změny projevují
změnou struktury, to znamená, že se stá­
vají méně pOhyblivé vůči svému okolí pOdkoží a svalům.
Reflexní změny mohou postupovat i na
sliznice a vnitřní orgány. O nich se zmíníme
v dalším textu.
Reflexnl zminy doprodzeJrcl
N .. ledky bloUd
bloUdy
Nervová soustava uskutečňuje svou ří­
dicí funkci pomocí reflexů. Jsou-Ii napří­
klad v místě bolesti drážděny receptory,
vychází odtud pokyn k tzv. reflexní odpo­
vědi na vzdálenějším místě, nejčastěji
v přfslušném segmentu.
Každá blokáda v pohybovém segmentu
páteře je provázena reflexními změnami
v okolí pohybového segmentu. Reflexně
se změny objevují na kůži, v podkoží, sva­
lech a fasciích (svalových povázkách) . Na
kůži se blokády mohou projevovat různými
vegetativnfmi změnami, jako je zvýšené
pocení, červenání kůže, podkoží může
být i viditelně prosáklé apod.
Ve svalech se projevují zvýšeným napě­
tím (spasmem, tj. křečovitým stažením).
což je změna, která značně omezuje po-
1 78
Jde-Ii o lehčí blokádu, která se většinou
brzy uprav(, zejména u mladých lidí. může
se projevit pouze krátce trvající bolestí.
Jde-Ii o vážnější bolestivé, déle trvající
stavy a o bloky. zejména v klíČOvýCh ob­
lastech, je třeba vyhledat lékaře, který
stav řádně vyšetří, určí diagnózu a vhod­
nou terapii. NejvětŠí následky bývají při'
funkčním poškození v klíčové oblasti.
V důsledku chronického přetěžování pá­
teře a zhoršené výživy v dané oblasti, do­
chází k organickým změnám i na kostech
a ChrupavkáCh. Snižují se meziobratlové
ploténky, deformují se těla obratlů nebo
vznikají osteofyty (výrůstky) na obratlo­
vých výběžcích.
Pro všechny tyto obtíže, které se často
projevují bolestí páteře, se vžil název ob­
tíže vertebrogennf.
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
ZíklldDí pojilY lutupe.lbllltlCl
A
utorehrabilitací páteře rozumíme
vlastní cOené zlepšování pohybli·
PDltup při IDtDrabl�IIItICI
vosti páteře pomocí aktivnrho roz·
automasáží
Chcete· li dosáhnout Zlepšení stavu au·
a automobilizačních cviků zaměřených
torehabilitací, je vhodné dodržovat násle·
na jednotlivé úseky páteře .
dující postup:
IJ Aktivní rozcvičení spočívá v uvolnění
IJ Nejprve si v postiženém kloubu či
kloubů a napětí okolních svalů, v pro·
úseku páteře ověřte rozsah pohybu,
tažení zkrácených svalů a posOení svalů
popřípadě jeho omezení při aktivním
ochablých.
pohybu (předklonu, záklonu, úklonu
cvlčování,
akupresury,
IJ Akupresura, automasáž viz kap. Aku·
presura, str. 6Q.
IJ Automobilizace, automobilizační cviče·
nf. je cOené procvičení určitých úseků
a rotaci).
IJ Při pOhybu vnímejte bolestivá místa.
IJ Bolestivá místa ošetřete akupresurou
nebo jemnou masáží.
páteře pomocí speciálních cviků, při
IJ Přejděte k masáži mikrosystémů plosky
nichž se zejména uvolňují a protahují
nohy a ušnrho boltce (viz kap. Akupre·
příslušné svaly a odstraňují blokády
sura, str. 6Q) a k akupresuře vzdále·
v páteřních segmentech .
ných bodů proti bolesti .
IJ Postizometrická relaxace (dále PIR)
IJ Cvičením uvolníte, tj. rozhýbáte daný
spočívá v uvolňování svalů po předcho·
úsek, abyste jej lépe prokrvili a uvolnili na·
zím napětí proti odporu spolu s dýchá·
pětí v okolních svalech. K tomuto účelu
ním a synchronními pohyby očí. Užívá
použijte přípravná cvičení (str. 52 a 1 80).
se k cOenému uvolnění a protažení sta­
ženého svalu.
IJ Protáhněte zkrácené svaly.
IJ Posilte oslabené svaly.
IJ Na závěr si aktivním pohybem ověřte,
Pro uvolnění páteře autorehabilitací je
důlež�é správné dýchání. Měl by se mu
zda došlo v daném místě ke zlepšení
pohyblivosti a k odstranění bolesti.
naučit každý, nebol příznivě ovlivňuje jed·
notlivé úseky páteře. Břišní dýchání ovliv­
Jako přípravné cvičení k obnovení po­
ňuje bedemí úsek páteře, hrudní dýchání
hyblivosti jednotlivých segmentů páteře
oblast hrudní a podklíčkové homí hrudní
a uvolnění napětí okolních svalů doporu·
a krční páteř. Plný dech pak celou páteř.
čujeme sestavu zkrutných cviků pro páteř
- tzv. spinální cviky.
(Vtz kap. Dýchánf, str. 25 - 32.)
1 79
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Spinální cviky
o Předpokladem dobré pohybové funkce
celého organismu je správná funkce
páteře. Proto jako průpravná cvičení
doporučujeme sestavu cviků, kterými
rozhýbáte celou páteř zároveň s hlav­
ními klouby, tj. kyčelními a ramenními
a jim příslušejícími svaly.
O Páteř vykonává vedle předklonů, záklo­
nů a úklonů, především pohyb rota čnr
neboli zkrutný, který přirozeně vyko­
nává při správné chůzi během každého
kroku. Na zkrutném pohybu páteře
jsou založeny následující cviky, které
tak do určité míry nahrazují obvyklý ne­
dostatek chůze. Začleněním této se­
stavy doplňujeme otáčivou složku po­
hybu, které se citelně nedostává v po­
hybovém stereotypu většiny lidí, včetně
sportovců.
Přímý pohyb (předklon, záklon, úklon).
totiž způsobuje jen malý posun mezi jed­
notivými obratli, zváště, jsou-Ii omezeny
blokádou. Zkrutný pohyb dociluje většího
rozsahu pohyblivosti páteře mezi jednotli­
vými segmenty, a tak dobře uvolňuje sta­
žené vazy a svaly mezi nimi. Velká svalová
aktivita, dosažená rotačním pOhybem
v kloubech, tlumí zvýšenou citlivost nervo­
výCh vláken . Tak výrazně napomáhá tlumit
bolest i únavu.
Při chůzi přispívá k rotaci páteře správný
pohyb lopatek a pánve. Chybí-Ii, dochází
k tuhnutí krční i bederní páteře
(CVik 49, Obr 87).
1 80
Obr. 87
\]
,
,
,
\
,
/
/
/
/
,
V
"
,
,
,
Vyzkoušejte si to napřed s pohybem
lopatek: spusťte je šikmo dolů. Nejde to?
Vyrovnejte stoj či sed, mírně zatlačte
spodní část šije dozadu, čímž vyrovnáte
hlavu. Spouštějte nejprve jednu lopatku
a sledujte jak sj/ždí po žebrech dolů (Obr
87) Spodní špička směřuje k protějšímu
vrcholu pánevní kosti. Dovolte ramenům,
aby se mírně natočila ve směru pohybu
lopatky dozadu dolů. Spustte druhou lo­
patku, pak obi lopatky spoultijte
Ilkmo dolfl stfldsvi, jednu a druhou,
jako když máte vzadu překř(žené šle.
Ucítíte, jak jste začali mít docela pří­
jemný pocit při nakrucování, vaše šije
a ramena jsou VOlnější, lépe se dýChá.
Vykročte a spustte druhou lopatku po že­
brech dolů.
Celá páteř se přijemně protáčí, hrudník
se otevřel, hrudní kost se vysunula bez
napětí vzhůru, i páteř se uvolnila od na­
pětí. Jde se vám lehce, i když nesete
PÁTEŘ A JEJ( AUTOREHABILITACE
těžkou tašku . Hrudník se nese vznosně, je
plný síly a moci Také jste zvětšili rozsah
pOhybu šije a hlavy.
Pohyb lopatkami můžete trénovat pfl
kafdém kroku I pfi jlzdě v autě. Jak­
mile natočíte volant do strany, spouštějte
současně lopatku . Tak předejdete napětí
v šÍji a v zádech; až vystoupíte z auta,
nebudete ztuhlí, nikde vás nebude bolet
a bude se vám lépe dýchat i řídit.
K obdobnému pOhybu dochází i u ná­
sledujících cviků. Proto je důležité, aby
lopatky stále spOČívaly na podložce a při
přetáčení pánve se sunuly jako na Obr. 87
po žebrech dolů.
Cviky jsou fauny tak, aby s mě­
nlcl se polohou dolnlch končetin se
postupně procvičovaly vylil úseky
pátefe
cviky s nataženýma nohama
-
procvičují intenzívněji spodní část páteře,
cviky s pokrčenýma nohama akcentují
bederní a spodní hrudní část páteře
a cviky s nohama přitaženýma k hrudi,
akcentují horní hrudní a krční část páteře.
Dodržuje-II se faunI cvlkO a zpOsob
prováděnI celé sestavy, procvlčf se
systematicky viechny svaly, které
zajiitujf dobrou pohyblivost I pev­
nost pátefe. Protože tyto cviky maje
analgetlzujlcf, tj. bolest zmfrňujfcf
účinek, jejich pravidelné provádění sni­
žuje bolestivost v oblasti páteře a v hlav­
ních kloubech Po čase ji dokonce může
zcela odstranit.
Zařad�e-li tuto sestavu jako ranní roz­
cvičku před snídaní a napijete-Ii se ještě
před cvičením vlažné vody, pOdpoříte její
účinek na podporu činnosti střev.
Pohyb je koordinovaný s dechem:
Cl Nadechněte se do břicha tak, až se
břišní stěna vytlačí, a přetáčejte tělo do
strany; s výdechem je vracejte plynule
zpět do výchozí polohy.
Cl Pohyb je pomalý, asi 6 sec přetočení
do strany, 6 sec návrat .
Cl Každý cvik se opakuje nejméně 3 6x.
Cl Cvičte se zavfenýma očima, abyste
se mohli lépe soustředit na provádění
cviků a na pocity v páteři.
. Cl Nepřetahujte pohyb přes hranici bole­
sti Správný je pocit dobrého protažení.
Cl Paže zůstávají upažené, pevným bo­
dem jsou lopatky, které se opírají do
podložky.
Cl Každý cvik si nejprve natrénujte, teprve
pak jej spojte s dechem.
Cl Závažnější problémy konzultujte s lékařem.
-
Nd začnete cvičit spinálnf cviky:
vleže na zádech si protáhněte důkladně
tělo. Vzpažte pravou paži a protáhněte do
dálky až do konečků prstů, pak levou .
Protlačte do dálky patu pravé dolní konče­
tiny, pak levé . Protáhněte současně paži
a dolní končetinu na jedné straně a druhé.
Pak protáhněte paži a současně opačnou
dolní končetinu
Uvolněte se a vyrovnejte pátef:
Cl krční prohnutí zmírníte, přisunete-Ii
bradu blíže k hrudi, lopatky spustíte
šikmo dolů, viz Obr. 87
1 81
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
o bederní prohnutí zmírníte, protlačíte-Ii
paty do dálky, čímž pOdsadíte pánev.
Při následujících cvicích se snažte
udržet takto vyrovnanou páteř.
Obr. 88
r-------,
I
,-,
"
,
•
1 . Zékladnr poloha dále ZP
-
(Obr. 88, cvik 50)
Vleže na zádech, paže upažené, ne
výše než ramena, dlaně přetočené mímě
nahoru. Hlava, trup a dolní končetiny jsou
v jedné pNmce, chodidla na délku chodi­
dla od sebe. Páteř přilne k podložce.
a) Hlavu otáčejte plynule z jedné strany
na druhou. Hlava se nesmí zvedat, ale
převaluje se volně po podložce, brada
se posune co nejdál nad rameno.
Očima Sledujete dlaň a paži, jak se
vytahuje z ramene až za konečky
prstů.
b) Přetáčejte plynule obě špičky nohou
na jednu stranu, zatímco se hlava pře­
táčí na stranu opačnou. Sledujte, jak
se paže vytahují z ramen a lopatky se
přitom sunou po podložce dolů. Se­
trvejte v této poloze cca 5 sec a vra­
cejte pomalu špiČky i hlavu zpět do
přímky. Paže zůstávají stále upažené,
pevným bodem Jsou lopatky,
které se opírají do podložky. Opakujte
3 - 6x.
2. Dynamické relaxace
(Obr. 89, cvik 51)
náSleduje po každém cviku . Spočívá
nejprve v napětí celého těla, které prohlu­
buje následné uvolnění všeho svalstva.
Provádí se vleže na zádech, paže podél
těla, dolní končetiny natažené.
1 82
Obr. 89
V nádechu provedte hrudní záklon,
tzn. že se pánev nezvedá, ale celá páteř
se proklene do oblouku, hlava do zá­
klonu - jako byste se chtěli podívat do­
zadu. Podložky se dotýkají pouze hýždě
a hlava v týlu či na temeni. (Komu je zá­
klon hlavy nepřljemný, neprovádí jej.
Pouze proklene páteř stažením lopatek.)
Pak pokrčte paže i dolní končetiny a zved­
něte je nad podložku. V krátkém zadržení
dechu po nádechu, procitte napětí celého
těla.
S výdechem naráz povolte veškeré
napětí tak, že celé tělo - trup i končetiny
spadnou plnou vahou na podlOŽku a hlava
se volně otočí do strany. Opakujte 3x. Při
každém opakování přetáčejte volně hlavu
na druhou stranu. (Přetočení hlavy do
strany prohlUbuje uvolnění opačné strany
těla.)
PÁTEI1 A JEJr AUTOREHABILITACE
3.
Pfetáčenf s dolnfml
Obr. 90
končetinami natalenýml
sno!mo
(Obr. 90, cvik 52)
Zp, dolní končetiny těsně u sebe (kolena i kotmky se stále dotýkaj/: jako by to
byla jedna noha). Pánev a natažené dolní
končetiny pfetáčlte na jednu stranu, hlavu
na opačnou, do nejzazší polohy. Lopatku
ani rameno nezvedejte od podlolky. S vý­
dechem pomalu vracíte hlavu a pánev
zpět do středu . S nádechem se přetá­
číte plynule na druhou stranu . Opakujte 3
6x, pak se uvolněte dynamickou relaxací.
Obr. 9 1
r------,
-
4.
Obr. 92
Pfetáčenf s nohama
pfekff!enýma
y
kotnfcfch
(Obr. 9 1 , cvik 53)
ZP, pOhyb stejný. Natažené dolní kon­
četiny pfekfižte v kotnících. Pfetáčejte
pánev a dolní končetiny doprava, hlavu
doleva a totél na druhou stranu 3 6x,
pak vyměňte nohy v pfekf�enf, opaku­
jete 3
6x. Uvolněte se dynamickou
relaxaci
-
-
5.
Pfetáčenf s patou mezi palcem
a
2.
prstcem
(Obr. 92, cvik 54)
ZP, pOhyb stejný, dolní končetiny na­
tažené. Pata pravé nohy je opřena mezi
palcem a druhým prstcem levé nohy.
Pfetáčíte pánev a dolní končetiny v proti­
směru pohybu hlavy střídavě vpravo
a vlevo 3 6x, pak vyměníte nohy a opa­
kujete 3 6x. Uvolněte se dynamickou
relaxac(
8. Pfetáčenf s pokrčenými rozno­
lenýml dolnfml končetinami
(Obr. 93, cvik 55)
ZP, kolena pokrčená. Chodidla se opírají
o pOdlolku, jsou vzdálená na délku holeně.
Obr. 93
-
-
1 83
AUTOREHABILlTACN r SESTAVA
(pn pfetočení se koleno jedné nohy do­
tkne paty druhé nohy) Pohyb obdobný,
pánev a obě kolena na jednu stranu,
hlava se pfetáčí na druhou Pfetáčejte se
v rytmu dechu z jedné strany na druhou
3 6x. Uvolněte se dynamickou relaxací.
Obr. 94
-
7. Přetéčenf s pokrčenými dolnfml
končetinami snožmo
(Obr. 94, cvik 56)
ZP, kolena pokrčená, chodidla na pod­
ložce. pn přetáčení zůstávají kolena i kot­
mky stále těsně u sebe, jako by to byla
jedna noha. Pohyb obdobnÝ, pánev a ko­
lena se pfetáčejí na jednu stranu, hlava na
druhou. Opakujte 3 6x na obě strany
Obr 95
8. Přetéčenf s lednfm kolenem
pokrčeným
Obr. 96
-
Uvolněte se dynamickou relaxaci.
(Obr. 95, cvik 57)
Zp, jedna dolní končetina natažená,
druhá pokrčená, vnější kotmk spočívá na
koleni natažené nohy Pokrčené koleno
směřuje vně. Pohyb obdobnýjako u cviku
6., pánev a pokrčené koleno se přetáčí
na druhou stranu, hlava na opačnou.
S dalším nádechem se koleno plynule
pfetočí zpět do výchozí polohy a pfetáčí
se druhá strana pánve, hlava jde na opač­
nou stranu. Opakujte 3
6 x, pak vy­
měňte nohy. Uvolněte se dynamickou re­
laxací.
-
9. Přetéčenf s přitaženýma nohama
(Obr. 96, cvik 58)
ZP, kolena pokrčená snožmo přita­
žená k hrudmku. Snažte se držet kolena
1 84
i kotnlky co nejblrte u sebe, bedemí
pátef i šiji zatlačte do podložky. Pohyb
obdobný, pánev a kolena přetáčíte na
jednu stranu, pfitom obě kolena směřují
co nejblrže k rameni. Toho docflíte pod­
sunutím pánve. Hlava jde na druhou
6x. Uvolněte se
stranu. Opakujte 3
dynamickou relaxací.
-
pATEf� A JEJ( AUTOREHABILITACE
10. Přetáčení s obejmutyml koleny
(Obr 97, cvik 59)
ZP, pokrčená kolena obejměte a přitáh­
něte co nejblíže k hrudi, Hlava spočívá na
zemi, ramena, lopatky, krční a bedemí pá­
teř spustte dolu, Kolena přetáčejte k pra­
vému rameni, hlavu k levému, Levé rameno
a lopatku plitfačte dolu do podložky, čímž
vyrovnáváte polohu, abyste se nepleku/i/i,
Totéž na druhou stranu, opakujte 3 - 6x,
Uvolněte se dynamickou relaxací.
Obr, 97
,------,
Obr 98
,-------,
- ,,
,
,
1 1 . Kolébka
(cvik 60)
Přitáhněte kolena k hrudi jako v před­
chozím cviku a houpejte se zepředU do­
zadu, čímž doble promasírujete celou pá­
teř, Pokuste se z ní vytvořit plynulý oblouk,
Uvolněte se dynamickou relaxací. Tento
cvik doporučejeme I proti únavě.
12. Jfzda na kole
(Obr 98, cvik 6 1)
Vleže na zádech pokrčte kolena a lokty,
dolní i horní končetiny zvedněte nad pod­
ložku, Hlavu a krčnípáteř spusťte do pod­
ložky, Nohama provádíte pohyb, jako když
šlapete na kole, současně provád/1e
stejný pohyb i rukama, Pfitom se hlasitě
smějete ha, he, hi, ho, hu, Uvolněte se
dynamickou relaxací.
Nejčastějlf chyby v prováděnf
splnálnfch cvlkO:
a Přetáčíte pouze nohy, ne pánev Pohyb
má vycházet z pánve, nikoliv boků Při
,
,
_/
cvičení se soustřecfte na kostrč, od­
kud Je pohyb veden.
a Zapomínáte přetáčet hlavu součásně
s pánvf. Hlava by neměla předchá­
zet pohybu pánve.
a Zdvíháte hlavu při přetočení. Hlava by
se měla Jen volně kutálet.
Zdvíháte ramena a lopatky od země
a pak přmš prohýbáte bederní páteř.
a
Ramena a lopatky by měly zOstat na
pOdlofce, bedra s e pfitlačujf do
podlofky dechem, nadechnete-Ii se
až dolů do břicha, do podbřišku, Jako
byste se dechem opřeli do celé pánve,
a Přetáčíte se přniš rychle, Zvláště
zpočátku by měl být pohyb spíše
pomalý, V krajní poloze můžete chvm
1 85
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
setrvat a klidně dýchat. Pak se pomalu
vracejte .
IJ Koordinace pohybu pánve a hlavy
může dělat zpočátku potíže. Nenechte
se odradit! Po několika pokusech se to
každému podařL
IJ Přetáčení hlavy do krajní polohy může
být nepřijemné. Přetáčejte do krajních
poloh pouze pánev a pOhyb hlavy zmír­
něte.
Nemůžete-Ii procvičit celou sestavu ,
pak si zacvičte alespoň cviky 5, 6 a I I
jak ráno, tak I večer pfed spaním.
Přispívá to k dobrému spánku a pů­
sobí proti zácpě.
Spln'lnf cviky ni boka
jsou další variantou zkrutných cviků
Provádějí se obdobně jako na zádech.
Poloha na boku umožňuje větší rozsah
rotačnlho pohybu páteře, což je výhodné
pro uvolnění hrudní páteře , žeber i bederní
části páteře. Jsou-Ii cviky dobře prová­
děny, tak, že paže udržují ramena a lo­
patky ve správném postavení, docOíte vy­
datného protažení a uvolnění svalů šijo­
vých a pletence ramennlho. Současně si
také pasívně procvičíte krční páteř.
Tato poloha je vhodná pro toho, kornu
způsobuje přetáčení hlavy obtíže. Zpo­
čátku je obtížné udržet ramena stále
směrující vzhOru - ke stropu, proto
je vhodné naučit se nejprve sestavu na
zádech, pak na boku.
1 86
Obr. 99
-­
,
,
�
""
. -'
.-
i,o_
,
.
_
.
'
.
-
ce
II
-
1 . Základní poloha na boku - dále
ZPB
(Obr. 99, cvik 62)
Polotte se na ten bok, na klerém se
vám lépe lelf. Lel/le-Ii na levém boku,
pak levou paži vzpatte, ohněte v lokli, na
předloklí polotte hlavu a dlaníji přidrlujte
v ose páteře. Dolní končetiny máte nata­
leny snolmo. Celé tělo, dolní končetiny
i hlava jsou v průběhu cvičení stále
v jedné ose s páte'ff. nezaklání se ani ne­
předklání. Pravou pa2i pokrčte a dlaň (ne
prsty!) opřete kolmo o pOdlolku před dolní
částí hrudnlku. Tím spustíte ramena i lo­
patky dolů a uvolmle šiji. Při přetáčení
pánve by měla ramena zůstat relativně
nehybná v této poloze; nepřeklápí se
tedy ani dopředu, ani dozadu.
IJ Pohyb je obdobný jako u předcho­
zích cvlkQ. Pánev se přetáčí dopředu
k podložce, případně až na ni. Dolní
končetiny jsou natažené těsně u sebe
a sledují pohyb pánve Celé tělo je
v ose, hlava se nepředklání ani neza­
klání, fixovaná dlaní zůstává stále ve
stejné poloze. Ramena Itále Imě­
fují ke stropu! Aby se to podařilo,
tlačíte je spolu s lopatkami opačným
směrem, než jde pánev a stahujete je
PÁTEI� A JEJr AUTOREHABILITACE
dolů k páteři. Hlava, ramena a lopatky
tak zůstávají i při výrazném pohybu
spodní části páteře ve výchozí poloze
relativně nehybné,
IJ S nédechem do bflcha, až se břišní
stěna vyklene, přetáčíte pánev do­
předu; I výdechem vracíte zpět do
středu .
IJ S dalším nédechem přetáčíte pánev
dozadu, až kam vám dovolí rameno,
které směřuje stále nahoru a dlaň spo­
čívá pevně na jednom místě před dol­
ním hrudníkem . Silné opření do dlaně
pomáhá snazšímu návratu zpět do
středu pfl výdechu. Opakujte 3 - 6x
n a obě strany. Po každém cviku se
uvolněte dynamickou relaxad.
2. Dynamické relaxace na boku
(Obr. 1 00, cvik 63)
ZPB. S nádechem zvedněte obě na­
tažené dolní končetiny nad podložku (obr.
a). V krátké výdrži procitte napětí celého
těla, s výdechem naráz povolte celé tělo
a pustte je celou vahou na podložku; po­
krčte kolena (obr. b) . Zůstáváte stále na
boku. Opakujte 3x.
Obr. 1 00
3. Pfetéčenf I pfekfflenýma
nohama
(Obr. 9 1 , cvik 64)
ZPB. Překřitte v kotnících levou nohu
přes pravou, jako na obr. 9 1 , Jako
v prvním cviku přetáčejte pánev a dolní
končetiny na obě strany plynule v rytmu
dechu. Nesna2te se přetočit pánev až
na podložku. Při menším rozsahu pOhybu
snadněji udržíte ramena nahoře! Opakujte
3 - 6x, pak vyměňte nohy a provedte
totéž. Uvolněte se dynamickou relaxací.
4. Pletéčenf I patou mezi palcem
a 2. prltcem
(Obr. 92, cvik 65)
ZPB. Levou patu zasuňte mezi palec
a druhý prs tec pravé nohy jako u cviku
54, Obr. 92. Pfetáčejte pánev a dolníkon­
četiny na obě strany 3 - 6x, pak vyměňte
nohy a opakujte totéž. Uvolněte se dyna­
mickou relaxad
5. Pfetéčenf I hornf nohou ohnutou
(Obr. 1 0 1 , cvik 66)
ZPB. Pravou nohu pokrčte v koleni,
vnitfní kotnlk spočívá na koleni spodní
Obr. 1 0 1
•
{" ,
,
b
1 87
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
nohy. S nádechem vytáčejte koleno na­
horu, až se chodidlo postav!' na podložku,
s výdechem je vracejte do výchoz!' po­
lohy Opakujte 3 6x, uvolněte se dyna­
mickou relaxac(
-
6. Přetáčení s pokrčenými dolními
končetinami
(Obr. 1 02, cvik 6 7)
ZPB. Obě kolena pokrčte tak, aby
stehna byla v ose těla a lýtka zasuňte
dozadu
a) S nádechem přetáčejte pánev dopře­
du a chodidla zvedejte nahoru, ke
stropu. S výdechem je vracejte zpět
do výchozí polohy.
b) S dalším nádechem spouštíte pánev
dozadu a kolena vytáčíte nahoru, cho­
didla zůstávají na podložce S výde­
chem se vracíte zpět do výchozí po·
lohy. Opakujte 3 6x na obě strany,
uvolněte se dynamickou relaxací. Pak
spojte pohyby al i bl v jeden plynulý
cvik.
-
Obr. 1 02
-
-
1 88
-
Totéž cvičte na druhém boku . Na závěr
cvičení na boku si zacvičte spinální
cviky 5 a 6 na zádech, abyste vy­
rovnali nestejné procvičení pravé a levé
strany.
Do sestavy spinálních cviků patří ještě
procvičení ramen a šíje, pro uvolnění
zvýšeného napětí, které zde zpočátku
přetrvává u většiny cvičenců . Zacvičte si
proto ještě cviky 68 až 70, str. 1 9 1 .
Cvičení páteře zakončete VŽdy celkovou
hlubokou relaxací a přitom si uvědomujte
pocity, které vám toto cvičení přineslo.
Po celkovém uvolnění páteře, hlavních
kloubů a okolních svalů přejděte k cuené
autorehabilitaci té oblasti, která vám pů­
sobí největší potíže.
Následující postupy jsme rozdělily podle
jednotlivých úseků páteře a k nim náležejí­
cích hlavních kloUbů. Podle svých obtíží si
můžete, vážený čtenáři, z nich vytvořit ta­
kovou sestavu, která bude cuená na rege­
neraci oblastí, které to nejvíce potřebují.
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
Autorehabilitace krční páteře, hlavových kloubo
8 přechodu krční a hrudní páteře
B
olesti krční páteře jsou způsobovány
především statickým přetěžováním
šije při dlouhodobé práci v před­
klonu a při celkovém chybném držení těla
s předsunutfm hlavy. Tato svalová nerov­
nováha se projevuje napětím předních
krčních svalů a oslabením zadních svalů
šijových . Bývá často asymetrická, tzn. že
napětí na jedné straně je větší.
AkutnC bolesti bývají časté, zejména
po spánku v nevhodné poloze, někdy po
prudkém pohybu hlavou (akutní ústřel)
nebo po prochlazení.
Časté blokády hlavových kloubů, krční
páteře, prvního žebra a svalová nerovno­
váha v této oblasti mají neblahý vliv na
sliznici hrtanu, prOdu§ek a hlasi­
vek. Způsobují dispozici k častějším zá­
nětům v této oblasti, dechovým potr­
ICm a větší sklon k alergiím, zejména
k senn6 rýmě a k astmatu.
Bloky na přechodu krční a hrudní páteře
se mohou podnet na srdečních a oběho­
vých potížích .
Chronlck6 bolesti jsou spíše znám­
kou degenerativních změn, chronického
přetěžování a špatného léčení akutních
příhod. Jsou často spojeny s obtížemi ra­
men a horních končetin (brnění, rnraven­
čení, špatné prokrvování, bolesti). Jde
o tzv. cervlkobrachlálnC syndrom.
Také při chronických onemocněních
vnitřních orgánů jsou bolesti páteře čas-
tější (viZ vertebroviscerální vztahy) , např.
některé formy ischemické choroby
srdeční bývají spojeny s chronickými ob­
tížemi krční páteře a cervikotorakálního
přechodu . Při žlučníkových potíŽích čas­
to vystřelují bolesti do pravého ramene,
šijových svalů (zejména do vrcholu hor­
ního trapézového svalu vpravo) a krční pá­
teře. Spouštovým momentem bolestí v ta­
kových případech může být průvan, nebot
akupunkturní body žlučníkové dráhy v týlní
oblasti jsou na průvan citlivé. Jejich osla­
benírn lze vyvolat i rnigrénové bolesti hlavy.
V tomto případě je vhodné interní vyše­
tření se zaměřením na funkci žlučníku.
Postup při akutních bolestech.
Při silných bolestech, kter6 sami
nezvládnete, vyhledejte I6kare.
Při akutnCm ústfelu můžete jako první
pomoc použít teplou křenovou nebo
česnekovou placku. Připravíte ji tak,
že do teplého tvarohu nebo strouhaných
syrových brambor vmícháte nastrouhaný
křen nebo utřený česnek a takto připra­
vený prostředek vložíte mezi dvě gázy.
Placku přiložíte asi na půl až hodinu na
postižené místo. Na placku přiložíte ige­
lit, celý krk ovinete teplou šálou a lehnete
si na pohodlné místo. Vhodný je také teplý
1 89
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
uklidňující nápoj, např. čaj z meduňky lé­
Autorehabilitační cviky jsou řazeny za
sebou tak, že postupně uvolňují ra­
kařské.
Dále je při akutních bolestech vhodné menní, čelistní a hlavové klouby, krční pá­
začít nejprve masáží mikrosystému plo­ teř, přechod hrudní a krční páteře a první
sky nohy, zejména oblasti, kam se posti­ žebro . Dále se uvolňují a protahují zkrá­
žené místo promítá (viz Obr. 48) . V případě cené svaly šije a ramen , posilují se osla­
bolestí krční páteře je to oblast palce bené přední svaly krční a mezilopatkové.
a přilehlého kloubu. Palec by se měl (Lze však také postupovat v obráceném
v kloubu volně pohybovat jak při rotaci, sledu.) Před cvičením je vhodné aktivními
tak při vybočení (max. do 1 5 st od osy pohyby hlavou všemi směry zjistit, kde
těla) Kloub bývá často bolestivý kvůli vbo­ pohyb vázne nebo kde je větší bolesti­
čení palce. Obojí lze masážemi, tlakem , vost
Na závěr cvičení si zkontrolujte pohybli­
uvolňováním palce a úpravou chůze pří­
vost krční páteře do předklonu , záklonu,
znivě ovlivnit
Do plosek nohou můžete vetřít zázvor, úklonu a rotace a zakružte rameny do­
nebo je prohřát v horké vodě se solí, předU a dozadu. Sledujte, zda došlo
nebo v bylinném čaji, do kterého jste k uvolnění blokád a ke zmírnění bolesti­
přidali několik kapek švédských bylin. vosti. Jestliže se to nepodařilo, zvolte kli­
Z mnoha druhů švédských kapek, které dOvý režim a po několika hodinách se
jsou u nás běžně k dostánf, můžeme o uvolnění pokuste znovu . Při opakova­
doporučit švédské kapky licenčně vyrá­ ném nezdaru vyhledejte odbornou po­
běné v závodě Alpa, Velké Meziříčí. moc.
Tento bylinný extrakt je kvalitní a cenově
přijatelný.
Jestliže se vám ulevilo, provedte ko­ AltIPI�I�IIIIICI
nečky prstů jemnou poklepovou masáž
hlavy a krku (viz podkap. Masáže, str. .�I CbPIRlckýcb l�tlIfcb
1 05), pak šetrně promasírujte akupre­
surní body pod lebkou (Obr. SB) , ušní
Akupresuru bodů v záhlavf (viz Obr. SB,
lalůček a místo na uchu, kam se promítá podkap. Masáže) i vzdálených protibole­
páteř (viz kap. Akupresura, Obr. 4 7) . stivých bodů provádíme nejlépe denně.
Úlevu od bolesti může přinést také masáž Rovněž je dobré denně masírovat místa
vzdálených protibolestivých bodů (viz ka­ na mikrosystémech plosky nOhy a ucha,
pitola Akupresura, Obr. 40 až 42) .
kam se promítá krční páteř.
Chronické obtíže lze zmímit přikládáním
Po tomto ošetřenf můžete začít s pro­
cvičováním . S postiženou stranou zachá­ zázvorových obkladů (viz podkap. Ob­
zejte šetrně, cvičte pomalu a trpělivě. klady, koupele, masti, str. 99) .
Nezapomrnejte na správné dýchánI!
Další postup jako při akutních potížích.
1 90
PÁTEŘ A JEJf AUTOREHABILITACE
Cviky AI unl.hr rlIIR
Nejprve uvolněte ramena, abyste mohli
lépe pohybovat hlavou .
Základní poloha:
Sed (na židli, se zklíženýma nohama
nebo na patách - viz cviky 8 - 1 0), pod­
sadte pánev, vyrovnejte pátef, ramena
spusťte do šílky dolu, lopatky šikmo k pá­
teli, paže nechte viset volně, lokty směfují
dozadu a nevzdalují se od těla, dlaně na
stehnech. Zhluboka le nadechněte
, vydechněte.
Obr. 1 03
1 . Zvedáni ramen
(Obr. 1 03, cvik 68)
S nádechem zvedněte jedno rameno,
I výdechem je tlačte dozadu dolu, co
nejníž. Opakujte 5 1 0x. Pak totéž dru­
hým ramenem, pak oběma rameny záro­
veň. Paže visí volně, lokty zůstávají stále
mímě u těla, pohyb ramen vycházi z lo­
patky, nikoliv z lokte.
-
2. Dynamická relaxace
(Obr. 1 04, cvik 69)
Po každém cviku se uvolněte I náde­
chem vytáhněte hlavu a celé tělo za te­
menem, upažte poníž, stlídavě zapažujte
pravou a levou paži, očima sledujte pohyb
dlaně. S výdechem uvolněte veškeré
napětí, hlavu spustte na prsa.
-
3. Krouleni rameny
Obr. 1 04
(viz Obr. 1 03, cvik 70)
a) s nádechem nahoru a dozadu ,
I výdechem dolu a dopředu,
b) s výdechem dopředu a dolu,
I nádechem dozadu a nahoru.
Paže jsou volně připažené, lokty směřují
v pruběhu cvičení stále vzad a zůstávaj(
u těla, pohyb vychází z lopatek Po­
stupně zvětšujte kroužek a snažte se,
aby byl opravdu kulatý, hlavně směrem
dozadu a dolu. Každý cvik provádějte nej­
prve jedním ramenem 5 - 1 0 x, pak dru­
hým, pak oběma stejným směrem, pak
opačným, a nakonec oběma proti­
chůdně, lj. pravé dopředu - levé do­
zadu, a opačně.
1 91
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Cviky nI prollzenf, uvo/nenf I posOenf
m/u v ob/lsti hlavy I krku
K protahování zkrácených svalů je
vhodná osvědčená metoda postlzome­
trlcké relaxace (PI R), to znamená
uvolňováni po pfedchozlm napětl.
Provádí se v pozici, v níž je sval akcento­
vaný, a to následujícím postupem:
Pohyby spojujeme s řízeným dechem
a s pohybem očí (tzv. souhyby očQ. Pfl
nádechu a s pohledem očl vzhOru
se větilna svalO vice aktivuje, s vý­
dechem a s pohledem očl dolO se
uvolňuje.
Proto při tlaku a napínání svalů proti
odporu (tzv. izometrické kontrakci) nade­
chujeme, případně ještě zadržíme dech
a díváme se ve směru pOhybu 8 až 1 0
sec, čímž se napětí svalu zvětší. Ř lkáme
tomu pfedpětl svalO.
Při výdechu se díváme opačným smě­
rem, uvolňujeme svaly a procitujeme tzv.
.tánl svalO" (postizometrická relaxace).
Teprve pak svaly protáhneme. Proto je
třeba se po výdechu snažit o úplné
uvolněni, v němž se provede paslvnl
protahovacl pohyb, tzn. pohyb, který
provádí jiná část těla, nikoliv protahovaný
sval. Při protahování svalů se poullVli
mlnlmálnl sny, využívá se - pokud je
to možné - klesání pomocí gravitace.
Nikdy neprotahujte sval pfes pocit
bolesti
1 92
Žvýkací svaly a čelistní kloub
Čelistní klouby a žvýkací svaly tvoří
funkční jednotku. Jejich uvolněním se
snáze uvolní blokády horní krční páteře
a hlavových kloubů, které bývajl často
spojeny se závratěmi, poruchou
rovnováhy, s napětlm v hlavě a v ob­
ličeji, s bolestmi v krku, častějilml
záněty hrtanu a mandll a nedostateč­
ným otevíráním úst při mluvení a smíchu .
Také žvýkání a polykání bývá omezenější.
Blokády v hlavových kloubech bývají ča­
sto spojeny s poruchami v oblasti bedro­
křížokyčelního spojení. Mnohdy se nedaří
odstranit je dříve , dokud nepovolí blok
v dolních partiích páteře nebo v bedro­
křížokyčelním spojení. Proto je někdy
radno začít s uvolněním dolního konce
páteře .
1 . Kontroln! test
(Obr. 1 05, cvik 71)
Testem si ověříte pohyblivost a funkci
če/istnlho kloubu. Tři klouby ohnutých
prstů jedné ruky vložíte do maximálně otev­
tených úst. Jestliže se vám to podafí bez
větší bolestivosti, svědčí to o uvolněných
Obr. 105
PÁTEŘ A JEJf AUTOREHABILITACE
žvýkacích svalech a funkčním čelistním
kloubu.
Obr. 1 06
r------;
2. Postizometrická relaxace (PIR)
žvýkacfch svah�
(Obr. 1 06, cvik 72)
Vsedě u stolu se opřete jedním loktem
o stůl a dlaní podepřete zespodu čelo tak,
aby krční páteř byla napřímená. Můžete
cvičit i vleže na zádech, pak kontrolujte
páteř, aby byla vyrovnaná. Druhou rukou
uchopte bradu nebo dolní čelist za zuby
S nádechem otevřete maximálně ústa
jako pfi zívnuti Pf; výdechu klade brada
mírný odpor ruce, ale ústa se nezavřou.
S da/šfm nádechem táhnete čelist je­
ště více dolů a tím žvýkaci svaly protahu­
jete a uvolňujete. Opakujte 3 5x.
Obr. 107
-
Kontrolním testem si ověřte, zda se
ústa po cvičení více otevírají.
3. PIR pfedsunovače brady
(Obr. 1 07, cvik 73)
V sedu se vzpřímenou páteří nebo vleže
na zádech uchopte bradu po stranách
palcem a ukazovákem. S nádechem
předsuňte bradu vpřed proti odporu
dlaně. S výdechem uvolněte sval zasu­
nutím brady zpět Ruka přitom tlačí bradu
zpět. Opakujte 3 5x.
Kontrolním testem (viz Obr. 1 05) si
-
ověřte, zda se sval uvolnil.
Pro uvolněni krčnf pátefe pOUŽijte
cvikY 2 1 až 26, kterými si zároveň ověříte
rozsah pohybu šije. Správně byste měli
hlavu předklonit tak, aby se podbradek
přitiskl na hrud, při záklonu byste se měli
pOdívat na strop, při úklonu hlavy by lalů-
ček spOdního ucha měl být ve svislici
s lalůčkem ucha horního, při otáčení hlavy
byste se měli pOdívat ve směru ramene.
Cviky k protllenf zkrícených mlu
krku I ŠOl (PIR)
1 . PIR krátkých natahovačO
(extenzorO lije)
(Obr. 1 08, cvik 74)
Sed na židli s nízkÝm opěradlem, chodi­
dla opřená do podlOŽkY. Hlavu uchopte
po stranách oběma rukama tak, že prsty
1 93
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
položrte na záhlavr a palce na jafmové
(Irem) kosti. Rukama přitáhnete bradu co
nejblrže k hrudnr kosti (do tzv. pfedkyvu),
črmž dosáhnete pfedpětr v hlavových
kloubech.
Pfi nádechu se podívejte nahoru
a prsty bráníte hlavě v záklonu. Při poma­
lém výdechu protahujete zadní krční
svaly tím, že prsty rukou táhnete v týlní
oblasti hlaw nahoru a dopředu a přibližu­
jete bradu co nejblíže k hrudní kosti. Opa­
kujte 3 5x
u cviku a). S výdechem spusťte také
rameno dolů a dlaň zasuňte níž pod
hýždě. Tak postupně snižujete rameno
a hlavu předkláníte níž, čímž zvětšujete
vzdálenost mezi uchern a ramenem.
Totéž provedle na druhé straně .
3. PIR kývače hlavy
(Obr. 1 1 0, cvik 76)
Vleže na zádech si opfete krk o okraj
lehátka, hlavu volně prověste za okrajem
-
Obr. 108
2. PIR zvedače lopatky a hornl části
trapézového svalu
(Obr. 1 09, cvik 75)
a) Vleže na zádech pokrčte kolena a při­
pažte. Levou ruku zasuňte pod hýždě
dlaní nahoru Pravou vzpažte a ohněte
v lokti přes temeno hlavy, dlaň položte
na levé ucho. Díváte se k pravému ko­
leni a nakláníte hlaw k pravému rameni
až do mírného tahu levé strany šÍje , tj.
do předpětí. Brada směřUje ke klíční
kosti. Podívejte se očima nahoru, po­
malu nadechujte, hlava klade mírný
odpor ruce, která ji naklání. PPI výde­
chu se podívejte k pravému koleni,
uvolněte napětí a nakloňte hlavu níž.
Opakujte 3 5x, až do přÍJemného pro­
tažení svalů na jedné straně Pak pro­
vádějte totéž na druhé straně. Tento
cvik můžete stejným způsobem prová­
dět vsedě.
b) PfI bolestech Jdouc/ch Bl k lopatce
Stejná poloha jako a). Vytvořte předpětí
ještě i tím, že rameno mírně vytáhnete
směrem k uchu. Dále postupujte jako
Obr. 109
-
1 94
Obr. 1 1 0
PÁTEŘ A JEJf AUTOREHABILITACE
lehátka dolů a otočte ji k levé straně.
Pfi nádechu lehce zvedněte hlavu
a pOdívejte se očima vpravo nahoru, pfi
výdechu se podívejte vlevo, hlava klesá
dozadu a kývač se uvolňuje. Opakujte 3 5x na jednu stranu, pak totéž na druhou.
Obr. 1 1 1
r------,
4. Test pruhnf hlavového kloubu
do rotace
(Obr. 1 1 1 , cvik 77)
Pfitáhněte bradu k hrudní kosti (do
pfedkyvu), opfete palec jedné ruky ze
strany o bradu a otočte jím hlavu k rameni
druhé ruky až do pfedpětí Tlakem palce
na dolní čelist lehce několikrát zapružte
a tak zjistJ1e, kde je omezení nebo bole­
stivé místo. Pak znovu několikrát zapružte,
uvolněte a otočte hlavu blíž k rameni. Prsty
ruky si položte na rameno, abyste palcem
pfi pružení snadněji posunovali bradu blíže
k rameni. Pokračujte, až se budete moci
podívat príma pfes rameno. Totéž pro­
vedte na druhou stranu.
5. Protafenf zkrácených tlach a svalCl
Ifje a celé zadnf strany tila
(Obr. 1 12, cvik 78)
Vleže na zádech několikrát protlačte paty
do dálky. Dejte ruce v týl, stáhněte ramena
a lopatky dolů. Zvedněte pasívně, lj. pomocí
rukou, hlavu do mímého pfedklonu; brada
směfuje do jamky mezi klíčními kostmi.
Pfl nádechu protlačte paty, podívejte
se očima vzhůru. Pfl výdechu povolte
napětí, podívejte se dolů a rukama pro­
táhněte ŠIP a hlavu dále do pfedklonu
Paty zůstávají stále protlačené, brada se
postupně přitahuje blíže k jamce mezi klíč-
Obr. 1 12
'
�
:
E�
=
�
�
�_
:
:i:J'
____
J
ními kostmi. Vracejte se zpátky tak, že
s nádechem se opfete hlavou do dlaní
a s kafdým výdechem pOkládáte krční
pátef postupně obratel po obratli. Tím
současně posi/ujete ochablé hluboké ší­
jové svaly.
POllIlVíaf k.clfc. mli
1 . Zasunovánf brady
(Obr. 1 13, cvik 79)
Sed se vzpfímenou pátefí, spustte ra­
mena a lopatky, zasuňte bradu a hlavu
vytáhněte za temenem. Předpažte jednu
ruku, ohněte v lokti a prsty se opřete do
1 95
AUTOREHABILlTACNI SESTAVA
středu čela. Při nádechu tlačte hlavou
do prstů a pociťujte, jak se vám vpředu
i vzadu napínajf krční svaly. Při výdechu
uvolněte tlak hlavy. Opakujte 10 - 1 5x
Obr. 1 1 3
r-------,
2. Předklony vlele
(Obr. 1 1 4, cvik 80)
Vleže na zádech natáhněte nohy,
spusťte ramena a lopatky. S nádechem
protlačte paty a vytáhněte hlavu za teme­
nem. S výdechem předkloňte hlavu,
bradu do jamky mezi klíčními kostmi.
V této poloze krátce setrvejte a hmitejte
jemně hlavou do pfedklonu. S náde­
chem hlavu vracejte obratel po obratli
s bradou co nejdéle pfitaženou k hrudi.
Uvolněte se. Opakujte 3 - 5x.
Obr. 1 1 4
3. Úklony
(Obr. 1 1 5, cvik 81)
Vleže na boku polož1e hlavu na vzpaže­
nou spodní paži; horní paži polož1e za
záda. Pfi nádechu zvedejte hlavu do
úklonu, podívejte se nahoru a chvl1i se­
trvejte. S výdechem uvolněte hlavu. Opa­
kujte 3 - 5x, pak cvičte totéž na druhém
boku. 7emito cviky posi/ujete šíjové svary.
Obr. 1 1 5
Obr. 1 1 6
4. Posi/ovlln! prsn!ch svalil
(Obr. 1 1 6, cvik 82)
Ve stoji nebo vsedě upažte, paže ohněte
v loktech a dlaně pfi/ož1e k sobě ve výši
spodnlho hrudmku. Vyrovnejte páteř,
spusťte ramena a lopatky, vytáhněte hlavu
za temenem. S nádechem tlačte dlaně
proti sobě a lopatky dolů, s výdechem
tlak uvolněte. Opakujte 5 - 1 0x, při změně
výše sepnutých rukou.
1 96
\/
.
:
,
PÁTEŘ A JEJf AUTOREHABILITACE
5. posilovánl mezllopatkových svalO
(Obr. 1 1 7, cvik 83)
Vleže na zádech pokrčte kolena, zved­
něte předloktí svisle vzhůru. Pf{ náde­
chu zatlačte týl hlavy a lokty do pod­
ložkY, až se záda v hrudní oblasti nadlehčí
a zádové svaly se stáhnou. Na 5 - 7 se­
kund zadržte dech a pll "ýdechu se
uvolněte, chvl7i relaxujte. Opakujte 5 I Ox, posilujete tím zadní krční svaly, svaly
trapézové a mezi/opatkové.
Přechod krčnf I hrudnf pálaře
I prvnfho zebrl
1 . Stffdavé otáčenI hlavy a rukou
(Obr. 1 18, cvik 84)
Stoj rozkročný, upažte mírně pod úrovní
ramen Jedna dlaň směřuje dopředu,
druhá dozadu, prsty roztažené. Plynule
otáčíte hlavu střidavě vpravo a vlevo
a současně střídavě otáčíte dlaně vpřed
a vzad. Hlava je VŽdy otočena na tu
stranu, kde palec rukY směřuje vzhůru.
S nádechem přetáčíte hlavu do strany,
s výdechem do středu. Opakujte až 15x
na každou stranu.
2. Jelfnek
(Obr. 1 1 9, cvik 85)
Stoj rozkročný, vzpažte zevnitř, dlaně
směřují vpřed, ohněte 3. a 4. prst do
dlaní. ostatní prsty nechte natažené. Po­
krčte lokty a s výdechem je pomalým
pOhybem táhněte s lopatkami dozadu
dolů, lopatkY k sobě. Předloktí je kolmo,
Obr. 1 1 7
,------,
Obr. 1 1 8
.r..
.. ..-,
,
.,
-,
,
,
,
''
Obr. 1 1 9
,
,
,
,
•
•
',
:
.
'
I
,
1 97
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
hrud je otevřená. S nádechem vzpažte.
Opakujte 5 - 1 0x, pak spusťte paže
a ramena a protřepte je.
Obr. 120
3. Předsunován! a zasunován! hlavy
(Obr. 1 20, cvik 86)
Stoj rozkročný, ruce položte křižem na
ramena, lokty zvedněte do úrovně ramen.
Pfi nádechu předsuňte bradu vpřed,
při výdechu zasuňte šiji (nikoliv hlavu)
vzad a lokty vysuňte vpřed. Několikrát
opakujte.
4. PIR pru!en! hlavy do úklonu
(Obr. 1 2 1 , cvik 87)
V sedu zasuňte jednu ruku pod hýždi,
dlaň druhé ruky opfete o hlavu ze strany
v úrovni spánku. S nádechem zatlačte
hlavou proti dlani a pOdívejte se směrem
k ní (předpětl), s výdechem uvolněte,
pOdívejte se druhým směrem a pak lehce
tlačte hlavu dále do úklonu. Pokračujte
plynule až se hlava ukolní téměř k rameni.
Přitom nos směřuje stále vpřed. Totéž pro­
vedte na druhou stranu. Tlín uvolňujete
šijové svaly i těsně pod lebkou.
1 98
Obr. 1 2 1
,.----,
..:111.1' " "
,
,
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
AutorehlbllltlCl hpudní páteře I zebep
B
olesti v hrudní páteři jsou často
způsobeny změněnou funkcí
hrudní páteře vlivem blokád hrud­
ních obratlů a žeber. Příčinou těchto
funkčních změn a bloků jsou zejména
problémy v klíčových oblastech páteře,
fyzické přetížení a svalová dysbalance.
Velmi často s bolestmi a bloky hrudní
páteře souvisí onemocnění vnitřních
orgánů. Dá se říci, že se v tomto úseku
nejvíce projevují tzv. vertebroviscerální
vztahy. Do oblasti přechodu krčnl
a hrudnl páteře a do hornl hrudnl
páteře se promltajl onemocninl dý­
chacrho ústroji, srdce a obihov'ho
syst'mu. Také bloky obratlů Th3 - Th5
spojené s posunutím zejména 3. - 5. že­
bra na levé straně, mohou způsobit kromě
zhoršení dechových funkcí i úzkostné stavy
s bušením srdce či jiné poruchy srdečního
rytmu. Mohou napodobovat také projevy
anginy pectoris. V těchto případech je na
místě vyhledat lékaře a podrobit se řád­
nému internímu vyšetření, které vyloučí zá­
važnější srdeční onemocnění.
Bolesti a funkční poruchy ve střed ni
a dolnl části pátere majl vztah ze­
jména k zaflvaclmu ústroji k nemo­
cem hludku, dvanáctnfku, slinivky,
jater a !Iučnlku. Na zádech vedle pá­
teře často nacházíme reflexní změny jak
na kůži, tak ve svalech (např bolestivé
svalové spazmy, ulpívání kůže a podkoží
na svalových fasciích, viditelné změny na
kůži atd).
-
•
Onemocninl sUev, ledvin, močo­
vodll a pohlavnlch orgánll se proml­
taji do oblasti přechodu hrudnl a be­
dernl pátere a mohou vyzařovat i do
nižších partií páteře, do dolních končetin
a do spojení sakroiliakálního, v jehož okolí
jsou také přítomny reflexní změny (viz
níže) .
PutUJ při IkUtlfcb �lllItecb
Při bolestech v hrudnl páteři spo­
jen' s dechovými obU!eml a teplo­
tou, s bolestmi za hrudnl kostr,
s poruchami srdečnrho rytmu, se
zvracenlm a bolestmi bflcha vyhle­
dejte "kaře. Rovněž zajděte k lékaři při
silných bolestech hrudní páteře bez ve­
dlejších projevů , které sami nezvládnete.
V prvnl pomoci pfl akutnlch bole­
stech je vhodné doplnit tekutiny (napf.
uklidňujícím bylinným čajem, vhodná je i mi­
nerální voda s vyšším obsahem hofč,ku Magnesia) a zaujmout klidovou polohu .
Na bolestivé místo můžete použít teplou
křenovou nebo česnekovou plaCku (viz
str. 1 89) či zázvorový obklad, nebo citlivé
místní body potřít Menthosanem či fran­
covkou (viz str. 99) .
Jste-Ii sami schopni, pak přistupte
k masáži mikrosystémů a vzdálených
protibolestivých akupresurních bodů. Ne­
můžete-Ii, požádejte o to druhou osobu.
1 99
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Nejsnadněji můžete ovlivnit páteř masáží
ušních boltců v místech, kam se hrudní
páteř promítá (viz kap. Akupresura, obr.
4 7) . Na ploskách obou nohou potom ma­
sírujte oblast klenby nožní, zejména v nej­
citlivějších místech, uklidňujícím způso­
bem (viz kap. Akupresura, Obr. 49). Na
vzdálených místech tlačíte body vzadu
pod lebkou (viz Obr. 58) , na vrcholu te­
mene hlavy, kolem kotnlků a na nártech
nohou (viz kap. Akupresura) .
Jestliže se vám ulevilo, můžete provést
poklepovou masáž hrudnlku vpředu, po
stranách a vzadu, kam dosáhnete (viz
podkap. Masáže) .
Uvolněte ramena kroužením dopředu
a dozadu. Rotací páteře (viz spinálni cviky
str. 180 a násl.), záklonem a úklony zji­
stfte, kde je centrum bolesti a omezený
pohyb.
Přistupte ke cvičenL
Postup ppl chroRlckých balastech
Chronické obtíže hrudní páteře lze zmír­
nit přikládáním zázvorových obkladll
(viz podkap. Obklady, koupele, masti,
str. 99) mezi lopatky a v oblasti pfe­
chodu krční a hrudní páteře; zlepšují
prokrvení, inervaci a pohyblivost horních
končetin, hrudní i krční páteře Působí
na prokrvení a uvolnění dýChacích
orgánů, proto je vhodné aplikovat je mezi
lopatky při prochlazení, kašli, zánětech
horních cest dýchacích, bronchitidě
a asthmoidních projevech, zvláště pak
200
jako prevenci proti chřipkám . Pomáhají
i od úzkostných stavů spojených s decho­
vými obtížemi a od dalších neurovegetativ­
ních projevů v hrudní oblasti, jako je bu­
šení srdce a píchání v oblasti srdečnlho
hrotu. Mohou přispět i ke zlepšení křečo­
výCh stavů. Také v oblasti krční páteře
přinášejí celkovou úlevu, zklidnění, uvol­
ňují napětí v hlavě a přispívají ke Zlepšení
spánku.
V oblasti stfední a dolní hrudní
páte'e působí tyto obklady blahodárně
na zažívací systém, zejména na chro­
nické bolesti žaludku a dysfunkci slinivky
břišní. V oblasti bederní páteře (pod solár­
ním plexem v oblasti ledvin) uvolňuje ob­
klad napětí a bolesti bederní páteře, pro­
krvuje oblast ledvin a jater a tím působí
příznivě na celkovou relaxaci organismu.
Upozornění:
Zázvorod obklady nikdy nepřiklá­
dáme na místa s akutním zánětem,
ani do oblasti týlní a horní krční pá­
teře, zvlUtě ne při vysokém krevním
tlaku, kdy Je nefádoucí zvýlené pro­
krvení hlavy. Pfi zhorlených funk­
cích oběhového systému u ische­
mické choroby srdeční nebo u poin­
farktových stavil Jsme opatrní v apli­
kaci zázvorových obkladll do oblasti
hornl a stfední hrudní páteře mezi
lopatky. Mohlo by dojít k bulení
srdce, návalllm horka do hlavy
a k celkové nevolnosti. V těhoten­
sM Je lépe zkrátit dobu aplikace ob­
kladll v oblasti beder, nebo Je raději
neprovádět.
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
Podobný účinek jako obklady mají i zá­
zvorové a solné koupele z karlovarské
vřídelní, kuchyňské, mořské (nejlepš0 či
prešovské jodidované soli.
K lepšímu prokrvení a osvěžení lze
vhodně používat Menthosan - lihový roz­
tok silic jedenácti druhů léčivých rostlin,
který je při zevním použití určen přede­
vším k odstraňováni svalových a kloub­
ních bolestí.
K odstraňování bolestí a k masážím je
vhodná i francovka Alpa, u nás dosta­
tečně známá. Je to rovněž směs silic léči­
vých rostlin v lihovém roztoku. Lze do ní
přidat asi 25 hřebíčků (kořenO a nechat
několik dní louhovat. Tím se její proti bole­
stivý účinek zesní.
Vhodné je právidelné ošetřování mikro­
systémů plosky nohou, ušních boltců
a masáž akupresurních protibolestivých
bodů v záhlaví, na temeni hlavy (Obr.
1 62 a) , kolem kotníků a na nánech (viz
kap. Akupresura Obr. 42) .
Cviky .. prallŽuf, mlBinf I punlnf
mlO bru_urku
Tuto část páteře dobře uvolníme jako
celek a současné protáhneme a posníme
její svaly spinálními cviky na boku (cviky 62
- 6 7) . Dále doporučujeme:
1 _ UvolněnI lije a ramen
(cvik 88)
Stoj rozkročný, upažte s dlaněmi
vzhůru, s nádechem přetáčejte jednu
paži do zapažení, očima sledujte pohyb
dlaně, s "ýdechem zpět. Přetáčíte se
střidavě vpravo a vlevo.
2. SrovnánI ieber
(Obr. 1 22, cvik 89)
Ve stoji mírně rozkročném předpažte
a klidné dýchejte. S každým nádečhem
Obr 122
Úlevu přináší také potření bolestivých
míst a akupresurních bodů jak na mikro­
systémech. tak kolem kotnlků Menthosa­
nem nebo francovkou.
Také léčení vnitřních orgánů, nejlépe
komplexní (kromě jiného vhodnou dietou,
,
,
,
,
,
,
,
� - - - - .
•
•
,
,
fytoterapií či homeopatií, nebo za pomoci
dobrého léčitele), přispívá ke zmírnění
chronických bolestí hrudní páteře.
Pro trvalé odstranění bolestí i jako pre­
vence jsou však důležitá následující cvi­
čenf
\
,
,
,
,
,
,
.
201
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
vytahujte střídavě pravou a levou ruku
z ramen do prostoru před tělem všemi
směry. Z předpažení postupně přechá­
zejte až do vzpažení, pak sestupujte do
stran až do upažení poníž.
Tímto cvikem uvolňujete ramenní klouby
a blokády ž eber.
ruky za loket pomáháte většímu protažení
postranníCh partií trupu. Totéž na druhou
stranu.
Obr. 123
" ,-,
3. Protaženi prsnlch svalO
(Obr. 123 a, b, cvik 90)
aj Postavte se ve stoji rozkročném na
práh mezi zárubeň dveří. Upažte poníž
a opřete se oběma rukama předlok/IÍTI
o rám dveří a podsadte pánev.
V nádechu zatlačte oběma pažemi
(nikoliv dlaněmi!) do dveřního rámu.
S výdechem uvolněte napětí. pro­
tlačte pánev a hrudmk vpřed. Opa­
kujte několikrát. Totéž provádějte
v upažení. v upažení povýš a ve vzpa­
žení. Tímto cvičením se upravuje po­
stavení žeber vůči hrudní kosti a záro­
veň se protahují spodm: střední i homí
snopce prsních svalů.
b) Nemáte-Ii k dispozici zárubeň dveří
volnou po obou stranách, opřete se
pouze jednou paží pokrčenou v lok/i
o rám dveří či o skřl'ň apod Proti rámu
tlačte loket a postupně měňte jeho
polohu jako ad aJ.
4. Protaženi beder
(Obr 124, cvik 91)
Ve stoji rozkročeném vzpažte, překřižte
ruce a uchopte se za lokty. Ukloňte se
k jedné straně. Pf/ nádechu se po­
dívejte nahoru, pf/ výdechu dolů.
Postupně se Uklánějte níž. Tahem vrchní
202
•
+
' ----:'
-
,
•
-,
'--
,
,
,
•
•
,
,
,
b
•
,
,
,
,
,
PÁTEA A JEJf AUTOREHABILITACE
Tento cvik je vhodné provádět zejména
po ránu, zlepšuje dýChání a přispívá k lepšímu uvolnění stolice, neboť protahuje
dráhu žlučníku.
Obr 124
5. Posilenf lopatek
(Obr 1 25, cvik 92)
Vleže na bfiše se opfete čelem o pod10žku' volně pfipažte, dlaně vzhůru. Pti
nádechu upažujte a plynule pfecházejte
až do vzpažení. Pfitom pfetáČl1e ruce
dlaněmi dolů, až se hfbety rukou dotý­
kají. PfI výdechu se vracíte opačným
postupem zpět do pfipažení. Opakujte
několikrát
Tím posilujete mezilopatkové svaly,
zlepšujete postavení lopatek, ramen
a hlavy.
. J
... ."
Obr 125
6. Hrudn! uvolnin!
(Obr 126, cvik 93)
Sed na patách, opfete se dlaněmi pfed
koleny, prsty směfujf vpfed. Propněte
lokty, vytáhněte hlavu za temenem.
S nádechem rozevfete co nejvíce žebra
- až k páteti. S výdechem je stáhněte co
nejvíce dolů, současně stahujte lopatky
a prohněte hrudní pátel Opakujte několikrát, pak uvolněte napětí v šiji kývavým
pOhybem hlavy v pfedklonu.
Pohybem žeber a hrudní páteře při dechové vlně se odstraňují blokády hrudní
páteře a upravuje se její postaveni.
Účinná je pomoc druhé osoby, která dla­
něm i položenými na a pod lopatky může
při nádechu klást odpor mírným tlakem
a při výdechu tak napomoci k většímu
prohnutí hrudní páteře ve směru šipky.
,
,
Obr 126
,------,
203
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
7. Uvolněn! krční páteře
(Obr. 1 2 7, cvik 94)
Sed na patách, vzpažte a pledkloňte se,
až položíte čelo na podložku pled kolena.
PFi nádechu vytahujte vzpažené ruce
z ramen, střídavě pravou a levou. Pak se
vyhrbením jako kočka vraťte zpět do sedu
na paty. Opakujte několikrát.
Obr 127
,-------,
t·:;
·· .;:=
::: =::..-'
Obr. 128
8. Protafen! pletence ramennfho
(Obr. 1 28, cvik 95)
Vzpor klečmo, pokrčte paže, opřete se
o temeno hlavy a zvednutím pánve pře­
neste váhu těla na ruce. S výdechem
jemně protlačujte oblouk krční páteře do­
předu, několikrát zapérujte, aby se šOe
doble protáhla. Ukončete sedem na paty
a vzpfimujte se s nádechem obratel po
obratli, hlavu nakonec. Pfitom spojte ruce
za zády propletením prstů, protočte dlaně
a zapažte povýš. Tak plně rozvinete hrud­
n/k s protlačením hrudní kosti dopředu.
S výdechem opakUjte předklon do
opory o temeno. Opakujte 3 - 5x.
Tím uvolníte krční páteř a současně
protáhnete zkrácené svaly a úpony svalů
šijových. ramenních i zádových jako ce­
lek.
9. Relaxačn! pOloha plodu
(Obr. 129, cvik 96)
VýchoZí pOloha jako u 7. cviku, pled­
klon, oplete se o čelo pled koleny
a uchopte se za kotmky, nebo volně po­
ložte paže vedle těla, anebo zapažte. Pra­
vou rukou uchopte levé zápěstí a položte
je na záda (tím spoj/1e dráhy rukou). V této
poloze se uvolněte a klidně dýchejte
204
,
,
,
,
Obr. 129
bráničním dechem do oblasti bederní
a hrudní pá/ele. Setrvejte tak dlouho, jak
je vám příjemné.
V této poloze plodu dochází k hlubokému
uvolnění a vyladění celého organismu jako bychom se vrátili zpět do bezpečí,
do břicha k mamince . .
Vzhledem k tomu, že při sedavém za­
městnání je hrudní páteř často a dlouho­
době vyhrbená (kyfotická) , což navozuje
nežádoucí změny, je vhodné během dne
její postavení upravit cOenými cviky, např.
následující sestavou:
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
Cvičení nB lIdll
1 . Předklon a záklon
(Obr 1 30, cvik 97)
Sed na židli, zachyfte nárty nohou
o nohy židle. Vzpřim te páteř, ruce v týl.
Pfj nádechu a s pohledem nahoru za­
kloňte trup, opěradlo židle pomáhá uvolnit
připadné bloky hrudní páteře
S výdechem a s pohledem dolů před­
klánějte nejprve hlavu pomalu a plynule,
současně spouštějte trup mezi kolena.
Setrvejte v předklonu a s každým náde­
chem se podívejte vzhůru, s každým
výdechem dolů a přitom nechte tělo
klesat níž. S hlubokým nádechem s e
pomalu vracejte zpět, obratel p o obra­
tli, hlavu nakonec. Opakujte několikrát.
2. Úklon
(Obr 1 3 1 , cvik 98)
Výchozf poloha stejná jako u cviku 97,
chodidla na podložce, ruce v týl. Pomalý
úklon nejprve hlavou. Pfj nádechu se po­
dfvejte k lokti, s výdechem do strany dolů
a prohlubujte úklon. Návrat jako u předcho­
z/ho cviku. Totéž na druhou stranu.
Obr. 130
Obr 1 3 1
Obr. 132
3. Protažení prsních a zádových
svahl
(Obr 132, cvik 99)
Stoj za židlf nebo před psacfm stolem
Ruce položte na opěradlO židle či na
hranu stolu. Rovný předklon, paže nata­
žené, hlava v záklonu, dfváte se pod
hranu stolu či opěradla židle a mímými
hmity prohlubujete předklon.
4.
Rotace
(Obr 104, cvik 1 00)
Vzpřímený sed na židli, chodidla opřena
do podlahy, ruce volně na stehnech.
205
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Jednu ruku upažte poníž a s nádechem
se za ní pomalu otáčejte Pohledem sle­
dujte co nejvíce dozadu dlaň otočenou
nahoru. S výdechem pomalu vracíte po­
hled i tělo do výchozí polohy. S náde­
chem vzpřl'mený sed. Pak totéž na dru­
hou stranu.
5. Jellnek
(cvik 10 1) jako cvik 85,
záda nejsou opřena
S nádechem
se podívejte ve směru
rotace za rameno, s výdechem uvolněte
oči i tělo a pak rotaci dotáhněte dál při­
tažením k opěradlu Opakujte několikrát
a zvětšujte rotaci. S výdechem pomalu
vracíte hlavu a trup do výchozí polohy ob­
ratel po obratli.
Tímto cvikem uvolňujete krční, hrudní
i horní bederní úseky páteře
Obr 133
Tímto a následujícím cvikem posilujete
oslabené mezilopatkové svalstvo a uvolňu­
jete oblast přechodu krční a hrudní páteře.
6. OdtlačovánI dlanI
(Obr. 133, cvik 1 02)
Výchozi poloha stejná. Upažte, ohněte
lokty a prsty položte na ramena. Hlava je
vzpřímená, ramena a lopatky spusťte dolů.
S nádechem vytočte dlaně kolmo ven;
tlačíte jimi pomalu do stran jako byste silou
od sebe něco odtlačovali až do natažení.
Lokty přitom tlačte dozadu, lopatky dolů;
chvl7i tak setrvejte. S výdechem vraclte
prsty zpět na ramena. Opakujte několikrát.
7. Rotace k opěradlu !Idle
(Obr. 134, cvik 1 03)
Výchozí poloha stejná, chodidla pevně
na podlaze. Otočte se vpravo k opěradlu
židle a UChopte je pravou rukou za levý
okraj opěradla, levou rukou za pravý okraj.
206
Obr. 1 34
,-------,
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
Autorehabilitace přechodu hrudní a bederní páteře
o této oblasti se promítají hlavně
p roblémy zalfvacrho systé­
m u (zejm éna virové záněty
slinivky, jater a faludečnf poU­
le), nemoci ledvin a nadledvinek.
Bolestem a blokům v tomto segmentu
často předchází chronický zánět břiš­
ního nervového plexu na základě virové
infekce herpes simplex či boreliózy.
I
1 . Splnálnf cviky na zádech
Pro tuto oblast jsou vhodné nejprve
cviky 38 a 39 k uvolnění bederní oblasti
a pak cviky 40 a 4 1 cnené na přechod
hrudní a bederní páteře. Dobré jsou také
spinální cviky na boku, cviky 50 a 5 1 . Cvik
50 pak můžete využít k PIR této oblasti
následujícím postupem :
2. PIR pomocf rotace
(Obr 1 35, cvik 104)
Vleže na zádech pokrčte levou dolni
končetinu tak, že spočivá nártem v pod-
kolennijamce spodni volně natažené kon­
četiny. Ohnuté koleno přidržujete pravou
rukou, upažená levá spočívá na pod­
ložce. Levou paži vytáhněte z ramene až
za konečky prstů a podivejte se za ní.
Volně dýchejte. Pravou rukou můžete
bud rytmicky pružit koleno, anebo lépe,
provést postizometrickou relaxaci: Za­
tlačte kolenem proti dlani s nádechem,
s výdechem uvolněte a po uvolněni
lehce přitlačte koleno blíže k podložce,
Tím protahUjete spodni hrudni a homi be­
demí oblast páteře Totéž cvičte na dru­
hou stranu.
3. Cviky v kleku
(Obr 1 36 a - d a 137 a - d,
cviky 1 05 A - O)
Následující sestavou cviků můžete do­
bře procvičit páteř v jednotlivých úsecích.
Podle toho, který úsek páteře chcete pro­
cvičit, vyberete na Obr. 1 36 odpovídající
polohu:
Obr. 1 35
207
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
pro přechod krční
a hrudní páteře,
- vzpor klečmo, paže
nataženy v prodloužení
trupu,
poloha B - pro horní hrudní páteř,
- podpor klečmo
na předloktích,
poloha A
-
pro přechod hrudní
a bederní páteře,
- vzpor klečmo,
pOloha O pro bederní páteř,
- vzpor klečmo, dlaně
opřené o podstavec
nebo nízkou židličku
poloha C
-
Obr 136
b
c
208
-
d
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
Ve vybrané poloze proveďte tři následu­
jící cviky:
sledujte pohyb dlaně, současně otáčíte
trup vpravo. Totéž na druhou stranu.
Cvik 1 (Obr 137a, b)
už znáte jako
tygří dýchání (cvik 16). PfI nádechu
zakloňte hlavu a prohněte páteř, pll vý­
dechu pfedkloňte hlavu, vtáhněte pu­
pek k páteři a vyhrbte páte!, stáhněte
hýždě a pOdsadle pánev.
Cvik 3 (Obr 1 37 dl - Vytočte bérce
a paty doprava, s nádechem ukloňte
-
Cvik 2 (Obr 1 37 cl
S nádechem
upažte pravou ruku pOvýš, oóma i hlavou
-
hlavu k pravému rameni a podívejte se
na paty. Tak protahujete a protáčfte páteř
do úklonu . Totéž na druhou stranu.
Každý cvik opakujte několikrát. Obmě­
nou poloh lze sestavit dvanáct cviku k pro­
cvičení celé páteře.
Obr 137
b
d
209
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
Autoreblbllillee bederní páteře, křížové klltl I klstrče
B
olest v kříži bývá vyvolána přetíže­
ním svalů a vazů pánve vlivem fyzic­
kého přetěžování a svalové nerov­
nováhy, především oslabením břišních,
pánevních, hýždových a zádových svalů
v této oblasti. Tento stav provází zkrácení
svalů na zadní straně dolních končetin a na
vnitřní straně stehna. Z toho vyplývá chybná
statika pánve a zvětšení bederní lordózy,
kdy jsou nejvíce zatěžovány spodní be­
derní obratle (L4 a L5) a křížokyčelní spo­
jení. V těchto místech dochází také k nej­
častějším blokádám. Spouštěcím činitelem
akutního problému může být prochladnutí,
náhlý nekoordinovaný pohyb, nadměrná
zátěž, pád na kostrč i vnitřní obtfže. Z nich
se do této oblasti promítají zejména pro­
blémy močopohlavnlho ústroJI, strev,
i poruchy z vylilch partII pétele. Vedle
bolesti se tyto obtíže mohou projevit také
brněním, pálením či slabostí v dolnfch kon­
(;')tinách, pánvi i břišních partiích.
"'Ip "olesti páteře, zejména po pro­
cnlaonud nebo po zvednutí těžkého bře­
mene, nazývá medicína akutním bedernfm
ústřelem. Lidově se nazývají .houser'
nebo .ischias'.
Pfi akutnlch bolestech bedernl pé­
tefe a kflfové kosti spojených s bo­
lestmi bficha vyhledejte lékale, který
210
by měl vyloučit néhlou pllhodu blllnl,
jako je napf. zénět slepého stieva,
zauzleni sUev, prasklý vled, mimodě­
loinl těhotenstvl apod. Jako první po­
moc je vhodné doplnit tekutiny, např. teplý
uklidňující čaj. a zaujmout klidovou, co
nejméně bolestivou polohu, např. dále
popsanou úlevovou polohu . žabáka'.
Úlevu přináší vtíránf nezředěného Men­
thosanu do bolestivých míst, nalepení Ca­
psicinové náplasti, masáž vzdálených
protibolestivých bodů i rnasáž mikrosy­
stémů ucha nebo plosek nohou (viZ kap.
Akupresura, str. 60)
Jestliže bolest byla vyvolána prochlaze­
ním, je vhodná aplikace tepla do oblasti
beder a křížOVé kosti, i do oblasti pupku
a podbřišku. Do těchto míst přikládáme
např. teplé sáčky se solí, nebo prove­
deme moxování (pOdrobněji kap. Akupre­
sura) . V případě bolestí bederní páteře
prohříváme oblast pupku , bod 36 na
dráze žaludku, oblast pod zevním i vnitř­
ním kotníkem obou nohou - body 60 MM
a L 6 (viz kap. Akupresura) .
Jestliže bolest během dne nepovolí, vy­
hledejte lékaře. V opačném případě při­
stupte ke cvičeni.
Pro chronické bolesti bederní páteře
a oblasti křížové kosti mají velký význam
PÁTEi"l A JEJr AUTOREHABILITACE
zázvorové obklady (podrobně v kap. Aku­
presura, str. 99), nebo křenové a česne­
kové placky (viz str. 1 89) . Je však nutno
předem vyloučit uvedené kontraindikace
(viz str. 99) . Vhodná je také Capsicinová
náplast, kterou můžete nechat působit po
několik dnů (k dostánf v každé lékarně.
Capsicin je obsažen v pálivých papri­
kách, prokrvuje svalovou tkáň podobně
jako zázvor.)
Úlevu přináší pravidelná akupresura
mfstnfch bolestivých bodů, vzdálených
protibolestivých bodů, i masáž mikrosy­
stémů s použiUm přírodnfch osvěžujfcfch
prostředků, napf. výše uvedeného Men­
thosanu (viz kap. Akupresura) .
Vhodná je medl oblestl beder, křf­
že a kostrče, zvláště jsou-Ii bolesti bedernf
páteře a křížové kosti způsobené bolesti­
vou menstruací nebo klimakterickými poU­
žemi, případně provázené i návaly, bo­
lestmi hlavy a poruchami oběhových
funkcf (vz
i podkap. Masáže, str. 1 08) .
Vhodná je i poklepová rnasáž hýždí,
křížové oblasti, kostrče a dolnfch konče­
tin (viz podkap. Masáže, str. 109- 1 10) .
Bolesti v bedernf a křížové oblasti často
souvisejí se zhoršenou funkcf střev. Za
pravidelné a zdravé vyprazdňovánf střev
považujeme podle našich zkušenosU kaž­
dodennf stolici v rannfch hodinách . Trp�e­
li zácpou, nalistujte kapitolu Casté zdra­
votni obtfže, str. 226.
Pfl ekupresur. CI" oblestl postu­
pu�e následujícím způsobem :
Ve stoji mímě rozkročném pfenášejte
váhu stfídavě z jedné nohy na druhou
Obr. 1 38
•
b
a houpejte se pfitom ze strany na stranu
v bocích, na nichž spočívají dlaně tak, že
palce směfují vzad, ukazovákY vpfed (Obr.
1 38).
Zakružte pánvína jednu a druhou stranu
a pak pOhybem dlaní dozadu a dopfedu
mas(rujte oblast pod horním okrajem
kYčelní kosti. Pak oběma palci provádějte
akupresuru nebo jemnou masáž bodů na
obou stranách znázorněných na Obr. 138
b v následujícím pofadí:
21 1
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
- na hřebenu a pod hřebenem lopaty
kyčelní,
- na zadnich okrajich kosti křižové
(shora dolů),
- na velkém chochol/ku kosti stehenní,
- na krčku kosti stehenní,
- na zevni straně stehen, kam až při
stoji dosáhne špička prostředmho
prstu.
Obr. 1 39
•
Uvedené postupy i následující cviky jsou
vhodné také při artrotických bolestech
v kyčelním a kolenním kloubu.
.
I
,
I
I
Cviky na uvolnění, protažení a posílení
mlO v bederní oblasll a v páovl
b
Protafenf a uvolněnf bedernfch,
bfiinfch a pánevnfch svalCl, kffžo­
kyčelnfho spojenf a kostrče
Spinálnf cviky
1 . Hluboké svaly zádové a páteř v bederní
a pánevní oblasti dobře uvolníte a pro­
táhnete prvními šesti cviky z obou se­
stav spinálních cviků (cviky 50 - 67)
2 . • Žabák" v poloze na bfiie
(Obr 1 39 a, b, cvik 1 06)
je vhodnou úlevo vou polohou i při
a-kutnlm ústfe/u. Leh na břiše. Pokrčte
koleno na té straně, která je méně bole­
stivá a vytočte ho do strany. Stejnou rukou
je přitáhněte k hrudmku tak vysoko, jak je
to přljemné, pak ji zasuňte pod čelo, nebo
položte vedle hlavy. Opačnou paži před212
,
,
,
,
,
,
,
,
,
pažte. S každým nádechem I výde­
chem se za nf vytahujte.
aj V této poloze chvJ1i dýchejte do bři­
cha. U pokrčené nohy s nádechem
prošlápněte patu, špičku přitáhněte
ke koleni a koleno zatlačte do pod­
ložky. S výdechem je uvolněte a pro-
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
citujte ,tání' v pánvi, v tř(sle a celé po­
krčené doln( končetině . Zakolébejte se
lehce v kyčl(ch, č(mž přitlačite pánev
lépe do pOdlOžky a posunete koleno
dál do strany. Opakujte 3 5x, či v(ce­
krát, až do pocitu uvolněn( napět( v kř(ži.
b) Pak položte stejnou ruku dlan( shora na
kř(žovou kost, pevně přitlačte a s výde­
chem suňte doln( končetinu po pod­
ložce zpět do natažení. Opakujte 3x.
Totéž procvičte na druhé straně.
Obr. 1 40
-
Tímto cvikem napomáháte k uvolnění
v křížokyčelním spojení, odkud často bo­
lest vychází Současně protahujete vše­
chny jinové dráhy, hlavně v třísle, kde nej­
častěji dochází k zablokování toku ener­
gie. (Srovnej podkap. Akupresura a cvi­
čení str. 1 1 3-1 1 6.)
Obr 1 4 1
Hned po tomto cviku zařadle
končetinou, pak s druhou a pak s oběma
současně. Uvolnfte tak napětf v bedemf
oblasti.
3. PIR čtverhranného svalu
4. Uvolněni kfliokyčelnlho spojeni
bedernlho
(Obr 1 40, cvik 107)
Vleže na zádech pokrčte kolena, obe­
jměte je rukama a přitáhněte je tak blízko
k hrudi, jak můžete; ne však přes pocit
bolesU Ramena, hrudnlk a hlava se
nezvedaj!1 S nádeehem stáhněte
hýŽdě, prOŠlápněte paty a zatlačte ko­
lena proti odporu rukou. Tfm vytvořlte
předpětf v bedemfch svalech. S výde­
chem povolte tlak kolen a celkově se
uvolněte. Teprve pak přitáhněte kolena
bl(Že k hrudi. Nepovolujte je a citlivě opa­
kujte postup. Pokračujte dokud nepřitáh­
nete kolena co nejbl(že k hrudi. Totéž
můžete provádět nejprve s jednou doln(
(Obr 1 4 I , cvik 1 08)
Vleže na zádech skrčte koleno ,Iepš('
dolnf končetiny, uchopte je opačnou ru­
kou a přitáhněte směrem k proti/ehlému
rameni. Druhou rukou přidržujte pánev
shora (za předn( spinu) na podložce
Volně dýcháte.
V této poloze rukou pružfte pokrčeným
kolenem a vnfmáte přljemné rozvfránf
štěrbiny křfžokyčelnlho spojení. Pak
lehce přitáhněte koleno blfž k hrudnlku
směrem k rameni. Tak postupujte, do­
kud je to přljemné. Při návratu vytočte
koleno vně a sunutfm po podložce vra­
cejte končetinu do nataženi Totéž na
druhé straně.
213
AUTOREHABILlTAČN r SESTAVA
5. Uvolněni kfllokyčelnlho spojeni
a bedernl pétefe
Obr. 1 42
,;:.:._____=--
....,.,
_
_
_
_
_
_
_
_
(Obr. 1 42, cvik 109)
Provádí se na okraji lehátka, vleže na
pravém boku. Upažte, levou dolní končetinu mírně předsuňte a nechte ji vlastní
vahou klesnout dolů. Podívejte se vlevo,
čímž otočíte trup vlevo a stabilizujete po­
lohu těla Volně dýchejte a sledujte pN­
jemné protahování bederní oblasti. Totéž
na druhém boku.
6. Trakce bedernl pétefe s opfenlm
o stOI
(Obr. 1 43, cvik 1 1 0)
Postavte se před stůl, předkloňte se
a položte trup na stůl. Rukama se přidržu­
jete okraje stolu, nohy mírně pokrčeny
a pak vydechnět•. PfI nédechu pod­
suňte pánev a kolena více pod stůl. Pfl
výdechu se soustředfe na pohyb v ab­
lasti beder a snažte se, aby se co nejvíce
uvolnila. Několikrát opakujte.
Obr. 1 43
," .��
,L
,
,
,
.,
.
,
4t
Obr. 144
7. Uvolněni kfllokyčelnlho kloubu
v sedu
(Obr. 144, cvik 1 1 1)
V sedu na židli podložte pravou hýždi
polštářkem nebo složeným ručmkem. Le­
vou ruku dejte v bok, pravou volně na
stehno. Pfl nádechu zvedejte nepodlo­
ženou stranu pánve proti odporu ruky. pn
výdechu napětí uvolněte a dosedněte
plnou vahou na nepodloženou hýždi. Ně­
kolikrát opakujte. Pak totéž na druhé
straně.
akutnlm úsUelu. Pak zaPacrt. 5. a 6.
cvik aplnélnfch cvlk/l na zédech,
Těmito cviky mOlete opatrně
uvolnit stafené svaly a vazy I pfl
které provádějte citlivě , jen jako přÍjemné
protažení.
214
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
8. PIR bedrokyčelnlho svalu
(Obr 145, cvik 1 12)
Tento cvik provádíte vleže na zádech na
stole, lehátku či válendě. Posuňte se tak,
až se konstrč dostane na hranu okraje
lehátka . Přitáhněte oběma rukama jedno
koleno k hrudmku, druhou končetinu
volně prověs te z kyčle.
Pfl nádechu lehce zatlačte kolenem
do rukou, koleno visicí končetiny se
samo lehce zvedá. Pfl výdechu uvolněte tlak, pak přitahujte koleno blíže
k hrudmku a současně nechte klesat
visíc! končetinu. Tak pokračujte s kaž­
dým dalším výdechem ď přitahujte koleno
blíže k hrudnfku a druhé klesne níž až
pod úroveň stolu. Totéž na druhé stra­
ně. Tímto cvikem protahujete zkrácené
svaly a vazy v třísle, čímž zvětšíte pOhybli­
vost v kyčelním kloubu a uvolníte napětí
v bedrech . Podobný účinek má i následující cvik
Obr. 145
.------,
•
,
,
,
,
•
Obr 146
,------,
Obr 1 4 7
,------,
9. Protafenl ohýbač(J kyčle poloha sfingy
(Obr 1 46, cvik 1 1 3)
Vleže na břiše zvedněte trup a hlavu za
temenem a opřete se pfed tělem o před­
loktI. Lokty přisuňte blíže k sobě, dlaně
a prsty položené na podložku směřují
dopředu. Ramena a lopatky stáhněte
dolů, čímž vytvoříte hrudní záklon. Přitis­
kněte pánev do podložky, vytočte chodi­
dla do stran a s kaldým nádechem
tlačte paty dovnitf do podložky. Střídavě
přetáčejte hlavu a pOdívejte se za ra­
meno. V této pOloze můžete setrvat
delší dobu.
1 0. PIR pflmého bfllnlho
a bedrokyčlostehennlho svalu
(Obr 1 4 7, cvik 1 1 4)
se provádí na stole či lehátku. Leh na
zádech, hýždě až u okraje lehátka, jedna
noha se opírá o stoličku, druhá volně visí.
Pod hýždi vis!ei končetiny podložte polštář.
21 5
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
PN nádechu lehce zvedněte koleno vi­
s(c( končetiny, pfi výdechu je spusťte.
rtm protahujete svaly omezuj(cí zanoLen(
dolní končetiny Opakujte několikrát, pak
vystřídejte nohy
Tímto cvikem uvolníte napětí kolem citli­
vých míst v břišní krajině, v podbřišku nad
stydkou kostí, kolem pupku a pod spodními
žebry. Zároveň protahujete jako celek zkrá­
cené partie na přední straně těla. Tyto cviky
jsou vhodné při artroze kyčelního kloubu.
Obr. 148
•
b
.,
1 1 , Jednostranná PIR čtverhran­
ného svalu bedernlho
(Obr 1 48 a, b, cvik 1 1 5)
Mírný stoj rozkročný, levá paLe připa­
Lená, pravá zapaLená, ohnutá v lokti, před­
loktí spoč(vá na bedrech. Ukloňte se vlevo,
ruka se sune ke koleni. S nádechem se
podívejte vpravo nahoru, pfitom se mírně
zakloňte v hrudi. S výdechem se po­
dívejte vlevo dolů a prohlubujte úklon.
Opakujte několikrát, pak totéL na druhé
straně. Cviky 1 12 a 1 1 5 jsou vhodné při
omezeném úklonu a předklonu.
Variace výše uvedených cviků můžete
provádět i přes den jako součást odleh­
čovacího protažení v zaměstnání. Kla­
deme důraz na protažení zkrácených
svalů stehenních a lýtkových , čímž napo­
máháme správnému postavení pánve.
Vhodnou pomůckou ke cvičení je židle.
Cvičení se židlí v zaměstnánr
(při každém cviku hluboko nadechu­
jete a vydechujete)
216
Obr. 1 49
1 . ProtahovánI zadnl strany lýtka
a ohýbače kyčle
(Obr 1 49, cvik 1 1 6)
Stoj pfed Lidl( jedna noha ohnutá v ko­
leni a poloLená plným chodidlem na se­
dade' druhá stoj( před M/f (;pičky obou
nohou směřují rovně dopředu. Pomalu
přenáŠl1e váhu na nohu stOjicí na Lidli,
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
oběma rukama se přidržujete opěradla,
přitom držíte patu co nejdéle na pOdlaze
Udržujte rovná záda bez prohnutí v pase.
Při špatné rovnováze si přisuňte židli
k pevnější opoře
Obr. 1 50
,------,
,
•
2. Protahování ohýbače kolena
zvednuté dolní končetiny
(Ob' 1 50, cvik 1 1 7)
Stoj před židli: která může být otočena
bokem, takže opěradlo máte po straně.
Jednu nohu položte na sedadlo židle.
Obě nohy držte nataženy v kolenou
a snažte se pomalu pfedklonit k noze na
židli. Opěradlo židle použijte k opoře
i k přitažem�
.
,
Obr. 1 5 1
3. Protahování svalO na vnitfní
straně stehna
(Ob' 1 5 1 , cvik 1 18)
Široký stoj rozkročnÝ, levým bokem
k židli. Levou ruku položte na sedadlo
tak, aby se opírala o jeho vnitřní hranu
nebo o opěradlo. Snažte se udržet pra·
vou dolní končetinu napnutou. Levou pro­
vedle mírný podřep. Totéž na druhou
stranu
4. Protahování a uvolňování
lýtkových svalO a Achillovy
ilachy
(Ob' 1 52, cvik 1 19)
Stoj před židlí. Jednu nohu opřete přední
částí chodidla o sedadlo, pata zůstává
volná. Přidržujete se opěradla a s náde­
chem mírně zatlačte přední část chodidla
do sedadla, s výdechem uvolněte a pro­
tlačte patu pod úroveň sedadla.
Obr. 1 52
\
,
v
: --.
I
I
I
.jo
�_...l.-
_
_
217
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
5. Protahováni zádových svahl
(Obr. 1 53, cvik 120)
Sed vzpřímený na židli, nohy pOložené
plnými chodidly na podlaze či zvýšené
podložce (např. na stoličce). S výde­
chem postupně pomalu předklánějte
hlavu a trup obratel po obratli ke kole­
nům. S každým dalš(m výdechem kle­
sejte niž. Vracejte se pomalu s náde­
chem do vzpNmeného sedu.
6. Protafenl bočnl partie trupu
(Cvik 1 2 1)
Posadte se na židli pouze jednou hýžd(
a uchopte se za opěradlo. Sed(te zcela
rovně, bérec a stehno ,sed(c" nohy sv(raj(
pravý úhel, chodidlo se opírá o podlahu
jako na obr. 1 54. Druhá dolní končetina
je spuštěna kolenem kolmo k podlaze,
nárt lež( na podlaze. S výdechem se
pomalu se uklánějte k opěradlu a pOd(vejte
se na ně. Do pohybu zapojte hlavu, krk
a celý trup a přitom vědomě spouštějte
koleno blíže k podlaze. Volnou homr kon­
četinu můžete vzpažit, č(mž zvětšíte prota­
žení.
7. Protafenl ohýbače kyčli a nártu
(Cvik 122)
Poloha stejná - sed na jedné hýždi,
chodidlo na podlaze, bérec se stehnem
sv(raji pravý úhel, jako na obr. 154. Druhá
dolnf končetina je spuštěná kolenem
kolmo k podlaze, nárt na podložce. Tmp
držfte vzpNma a přidržujete se za opěra­
dlem. Spuštěnou nohu posunujete zvolna
vzad nártem po podložce. Trup se nesmí
prohnout.
218
Obr. 1 53
,.------,
Obr. 1 54
8. ProtahovánI Ohýbače kyčli
a čtyfhlav'ho svalu stehennlho
(Obr. 154, cvik 123)
Obměna pfedešlého cviku, výchozi po­
stavení zůstává. Spuštěnou nohu uchop­
te stejnou rukou za nárt, nebo jej zavěste
do závěsu (šátek, ručnlkj. Druhou rukou
se přidržujte hrany sedadla či opěradla.
S kaidým výdechem přitahujete patu
blfže k hýždi.
9. ProtahovánI zkrácených sval O
v pánvi a na vnltfnl straně stehna
(Obr. 1 55, cvik 1 24)
Sed na židli obkročmo, tj. s opěradlem
mezi stehny. Snažte se posadit vzpřfmeně,
PÁTEI1 A JEJf AUTOREHABILITACE
s chodidly celou plochou na podlaze. Cvik
je úČinnější s rukama v týlu, lokty tlačte
vzad, hlavu i trup přetáčejte v rytmu de­
chu z jedné strany na druhou. Pohledem
sledujte lokty. Tak současně zpevňujete
vnější lýtkové, sedací, hýždové, břišní i zá­
dové svaly.
Tímto způsobem můžete sedět co nej­
častěji během dne, při práci i zábavě.
posnenr bfiinrch, zádových
a hý!d'ových svalO
Obr. 1 55
r-------,
Obr. 1 56
.------,
1 . K posn.nl bflinlch svalll
použijte cviky 1 al 3 popsané v kap.
Pohyb je tivot.
2. Posn.nl zádových a hýlcrových
svalll
(Obr. 1 56, cvik 125)
Vlete na Mše spojte ruce v týl. pn
nádechu zakloňte hlavu i hrudnlk, zved­
něte nohy od podlotky; tělo je prohnuté
jako luk. Pfl výdechu se vraťte do vý­
chozí polohy, hlava spo(5;ne čelem na
podložce, celé tělo se uvolní. Opakujte
několikrát. Podrobněji je tento cvik po­
pSán vzhledem k účinkům v kap. Časté
zdravotní potl'že str. 244.
Obr. 157
Obr. 1 58
3. Po.nenl hýlcrových svalll
(Obr. 1 57, cvik 126)
Vleže na boku, spodní pale pokrčená
pod hlavou, hlava, trup i nOhy jsou v jedné
ose. Horní pale se opírá dlaní, stabilizuje
polohu. S nádechem zvolna unožujte
5x,
bez vytáčení kolena. Opakujte 3
pak totéž na druhém boku.
-
4. Posn.nl svalll pánve,
uvolninl bed.r
(Obr. 1 58, cvik 127)
Klek vzpormo, stáhněte hýždě k sobě
a představte si, že mezi nimi svíráte ště­
tec. Tímto pomyslným štětcem opisujte
21 9
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
malý kroužek Až se vám podaří skutečný
kroužek, postupně jej zvětšujte Totéž na
druhou stranu.
5. K posilování svalO pánve
použijte také sedy popsané v kap. Po­
hyb je život (cvik 9 a l l , str 22 a 23
a cviky 4 1 až 48 z Harmonizační sestavy,
str 1 1 9 až 1 22).
6. Automobilizace kostrče,
posíleni pánevního dna
(Obr 1 59, cvik 1 28)
Vleže na zádech pokrčte kolena, chodi­
dla na zemi Při nádechu stáhněte
hýždě a pOdsadte pánev. Opakujte něko­
likrát, přitom ramena, lopatky, bedra
a chodidla spočívají pevně na podložce.
Teprve pak protlačte pánev vzhůru a se­
trvejte několik sekund nebo déle, přitom
hmity protlačujte pánev výš. Pti výde­
chu se pomalu vracejte obratel po obratli
do výchozí polohy Opakujte několikrát.
Seznámily jsme vás s cviky pro jednollivé
úseky páteře a jim odpovídající svaly a klou­
by. Z této kolekce cviků si můžete vytvořit
vlastní sestavy, které budou individuálně
cl1ené na vaše potíže. K tomu vám přejeme
mnoho zdaru Ukázkou je následující
Obr 1 59
•
��
220
Sestava cvikU k rannímu protažení
- lze ji cvičit ještě pod peřinou I
Ráno po probuzení, zvláště když vám
vstávání dělá potíže, je t řeba se rozhý­
bati Jde to dobře, nebol svaly jsou pěkně
prohřáté. Využijte této výhody a uvolněte
bloky v proudění jinové energie,
hlavně na vnitřní straně dolních končetin
a v třísle. Přetočte se na břicho a rozhý­
bejte kyčle v poloze
1 . 2abáka (Obr 1 39 a, b, cvik 1 06) ně·
kolikrát opakujte a) . zakončete bl. a přitom
dýchejte vydatně do bflcha. Pak se
přetočte na záda.
2. Protáhněte celou zadní stranu (Obr
1 12, cvik 78 ) . Tím aktivujete jangové
dráhy, zvláště protažením jejich křižo­
vatky nad lopatkami a v šiji
3. Protáhněte zkrácené bederní svaly
(Obr 140, CVik 107) . Tím zároveň rozhý­
báte svá střeva.
4. Uvolněte napětí v páteři spinálními
cviky 55 a 56, Obr 93 a 94.
5. Na celkové rozproudění zařadte jízdu
na kole (Obr. 98, cvik 6 1)
6. Posilte svOj solárnl plexus cvikem
125, Obr. 1 56. Pak předpažte, nade­
chněte se zhluboka až protlačíte dech
do břicha jako balónek. Na tomto ba1ónku se houpejte zepředu dozadu s ru­
kama předpaženýma Tímto pohybem
určitě rozproudíte celé, i to nejlínější, tělo.
A pak s chutí vyskočíte z postele jako
rybička
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
Kdybyste cítili, že potřebujete ještě lépe
protáhnout ztuhlou šÍJi, pak vám doporu­
číme zacvičit si obrácené polohy.
Obr 1 60
•
1 . "Svíčka" jógovým zpOsobem
(Obr 1 60 a, b, c, d, cvik 1 29)
Vleže na zádech, paže vedle těla dla­
němi dolů, paty zatlačte do dálky a bedra
do podložky, zpevněte břišm: zádové
a hýždové svaly. S nádechem zvedejte
snožmo dolnf končetiny a s výdechem je
pokládejte zpět na podložku. Opakujte
a postupně zvedejte nohy Ioýš, až do pra­
vého úhlu.
al Dolnf končetiny pfeklopte souběžně
s podlahou, zvedněte pánev a pOdepřete
ji rukama S každým výdechem
uvolňujte šíji a ramena s pocitem, že
je spouštíte do podložky (Obr. aj.
(Kdo nemůže zvednout obě dolnf kon­
četiny a pánev, cvičf zvedánf dolních
končetin tak, že je opře o zed či jinou
oporu a v takové pozici setrvá. Jde
o to, aby nohy, resp. pánev, byly Ioýše
než hlava!
bl Komu se pozice daří, pokrČf kolena
a pfitáhne paly k hýždím . Zde opět
setrvá a uvolňuje napětí v krčnfch a ra­
mennfch svalech s každým výde­
chem (Obr b)
cl Pak napněte dolnf končetiny a zved­
něte je s pánvf do svislé polohy (Obr.
c) Rukama pOdpfráte pánev, lokty co
nejblfže u sebe opfráte o podložku.
Bradu přitáhněte k hrudi. Klidný ryt­
mický dech pomáhá uvolňovat celé
tělo. Uvolňujte je postupně od chodi-
b
c
d
tl 20
MM 1 o
----',�
tl21 _
'"
T0 15 ���
ToS 10 --f-r�==
del, přes celé dolní končetiny, trup,
ramennf a krčnf svaly až po obličej
a temeno. Šíji a ramena spouštíte
s každým výdechem do podložky.
Vracejte se pomalu s nádechem, po­
kládejte obratel po obratli zpět do lehu
Pak zařadte spinální cviky 55 a 56.
221
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
V této obrácené poloze dochází ke zvýšenému prokrvením štítné žlázy, což přispívá ke zvyšení obranyschopnosti ce­
lého těla Postupným zvyšováním polohy,
umožňujete šetrné protahování a uvolňo­
vání šijových a ramenních svalů, posilujete
svaly hýždové, zádové a břišní a napomá­
háte lepšímu krevnímu návratu ze žil. Zá­
roveň provádíte Intenzlvnr akupresuru
.křlžovatky· jangových drah, jejichž
nevyváženost způsobuje tzv. ztuhlou šiji
(viz Obr. 160 d) . Pak zařaďte
2. Opačné protafenr
(Obr. 1 6 1 a, b, cvik 130)
al Vleže na boku spodní paži ohněte v lok­
ti, zvedněte předloktí a hlavu položte do
dlaně. Pokrčte kolena. Volně dýchej­
te a s každým výdechem uvolňujte
napětí v krční a ramenní oblasti, s před­
stavou, že krk, spouštíte do podložky.
bl Setrvejte v poloze, uchopte horní ru­
kou zevnitř chodidlo či kotník horní
nohy, s nádechem zanožte a snažte
se ji napnout tak, aby se trup ohnul do
oblouku. Hlavou a očima sledujte po­
hyb nohy. S výdechem se vraťte zpět,
nebo setrvejte v pozici a uvolněte se
v ní. Totéž provedle na druhém boku.
Obr 1 6 1
,-------,
Vzhledem k důležitosti obrácených po­
loh uvádíme ještě jednu, při které si pro­
vádíte akupresunckou masáž tzv. ko­
runky na temeni, tj. 20. bod zadnr
stfednr dráhy, který uvolňuje vnitřní na­
pětí hlavy a celého organismu.
3. Opfenr o temeno hlavy
.korunky·
(Obr. 1 62 a, b, c, cvik 1 3 1)
Sed na patách, pledklon, až se čelo
dotkne pOdložky pled koleny. Spojte
ruce za hlavou prapletením prstů, oplete
předloktía ruce o podložku a pomalu zve­
dejte pánev. Tím vytválíte tlak na plední
část temena hlavy. Pánev zvedejte tak
Obr. 1 62
•
. ,
•
•••
•
222
b
-
c
PÁTEŘ A JEJr AUTOREHABILITACE
vysoko, aby tfak na temeno vám byl pří­
jemný. Setrvejte v poloze a přitom vyrov­
návejte krční a hrudní páteř. Klidně dý­
Chejte, s kaidým výdechem uvolňujte
napětí v krčních a ramenních svalech.
Je-Ii vám to přljemné, zvedněte pánev
výš až propnete kolena, nohy se opírají
o špičky, váha spočívá na přední části
temene. Vyrovnejte krční a hrudní páteř,
uvolněte ramena. Setrvejte tak dlouho,
jak je vám přljemné. Zpět se vracejte po­
malu stejným postupem. Uvolněte se
v lehu na břiše.
Na závěr vám doporučíme přÍjemnou
relaxační polohu, která je vhodná i pro
spánek (Takto většinou spí zvířata, aby
si chránila své břicho - svou sílu a teplo.)
4.
Tygff relaxace
(Obr 1 63, cvik 132)
Vleže na Mše se pfetočte mímě na
bok, spodní paži ohněte v lokli a pOložte
si hlavu tváří na předloktí. nebo si paži
položte vedle hlavy a přljemně se za ní
protáhněte. Nemůžete-Ii, položte ji za
zády podél těla. Vrchní paži položte volně
před tělo.
Homí koleno pokrčte, dolní končetina
zůstává natažená. S kaidým výdechem
postupně povoluje napětí v krčm'ch sva­
lech, což umožňuje přetáčet hlavu dál.
V této poloze automaticky dýcháte volně
a klidně do břicha. Při relaxaci v této po­
loze vystřidejte obě strany Pfed usnutím
se přetočte na levý bok
Na závěr ranní rozvičky doporučujeme
Oční cvičení
(Cviky 1 33)
provádíme k procvičení okohybných
svalů a k uvolnění jejich napětí. Je
vhodné při únavě očí a přispívá ke zle­
pšení zraku. Před cvičením provedte ma­
sáž šÍje a ramen a cviky pro tuto oblast,
abyste uvolnili 6apětí v šÍji a v ramenou,
které se promítá až do očí.
1 . Základn! poloha - mad! oč!
ve stoje nebo vsedě se vzpřímenou pá­
teř( Telo je uvolněné, dech klidný, pravi­
delný Třete si dlaně tak dlouho, až vzni­
kne tlením teplo, pli/ožte je jako mističky
na zavřené oči Procifujte teplo rukou,
jehož působením uvolňujete napětí v ob­
lasti oči. Vhodné po delším čtení nebo
sledování televize. Opakujte po každém
cviku.
Obr 1 63
2. Cvik na akomodaci očf
- zaměřte pohled na špičku nosu
a mrkejte.
- Po chvni předpažte, vztyčte palec
a pOhlédněte na jeho špičku.
Stále mrkejte
223
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
- Pak zaměřte pohled 5 m před sebe,
1 0 m a nakonec do nekonečna. Přitom
stále mrkejte.
- Opačným postupem se vracejte zpět
Obr. 164
4 ------ - -
- - - - - -- - .
Po cviku si opět uvolněte oči teplem dlaní
zahřátých třením.
3. Cviky na očnf svaly
(Obr. 1 64)
- střídavě přetáčejte oči do krajní polohy
vpravo a vlevo. Jedná se pouze o pohyb
očí, hlava se nepřetáčí!
- střídavě přetáčejte oči do pravého
horního a levého dolního rohu oka. Pak
do levého horního a pravého dolního
rohu oka.
- očima opisujte ležatou osmičku jedním
a pak opačným směrem.
Po každé variantě těchto cviků uvolněte
oči teplem dlaní. Každý cvik provádějte
224
-._ ...
- -� -
- _
- ...
--
.. �
--
...
- --
--
... - - ...
- -... ... . .. - - ...
, � ...
,
,
.... ..
"
_.-
f
\
...
,
,
,
\
.. _ ""
, - ..
"'"
"' ,
' ... ... '
Jil'
I
, - ...
'A.,'
,, '
...
"
'''
.. _ ..
,
.. - ....
I
\
,
.... ... - , tl
I
zpočátku maximálně 3x, po čase můžete
postupně přidávat
V
,
VI. Caste zdravotol pouze
M
,
nohými z následujícfch obtíží trpí
v různé míře i lidé zdraví. Kom­
plexní přístup k životosprávě,
který vycházf z celostního pohledu na
organismus a náležitou souhru všech
jeho složek, je u zdravého člověka dů­
ležitou prevencí proti obtížím . U lidí ne­
mocných se pak stává významnou
pOdpůrnou složkou léčby. Je pochopi­
telné, že nemocný člověk musí na
správnou životosprávu dbát vfce než
člověk zdravý, jehož organismus
snáze vyrovnává nevhodné impulzy,
protože jeho funkce jsou d ostatečně
vyvážené a celková odolnost je dobrá.
V této kapitole podáváme některá zá­
kladnf poučení o životosprávě při častých
N
potížích, která vycházejí z úvah o vzájem­
ném působení jednotlivých orgánů v těle.
Ukazuje se, že tyto potíže tvoří jakýsi zača­
rovaný kruh a stále se vzájemně podněcují.
Snahou komplexnlho přfstupu je působit
souběžně na příčiny těchto potížf. Jednou
z nich je např. zácpa, která se zdá z tohoto
hlediska být jedním z klíčových bodů zmíně­
ného začarovaného kruhu.
Za účinné považujeme používánf něko­
lika složek správné životosprávy, jmeno­
vitě:
1 . Akupresury, masáží a cviků působícfch
na aktivaci drah, a to nejlépe v přísluš­
ném čase.
2. Dechových cvičení a relaxace.
3. Dietního režimu.
225
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Zácpa
l
ácpu je možno řadit mezi civilizační bakteriální flóry pak závisí trávicí funkce
choroby, protože potížemi vyměšo­ střev. Není-Ii tato funkce v pořádku, ne­
vání trpi dnes velké množství lidí. může organismus v dostatečné míře zís­
V přístupu k těmto potížím došlo v evrop­ kávat z potravy potřebné látky, jejichž
ské medicíně k určitému posunu. Za zá­ nedostatek se pak projeví v různých ob­
cpu se už dnes nepovažuje stolice ob den tížích. V případě vitamínů S především
nebo i pravidelná stolice každý třetí den. v nervosvalové činnosti. Nervová sou­
Tím spíše se za zácpu nepovažuje každo­ stava, která není dostatečně vybavena
denní stolice dostavující se ve večerních vitamíny S je snadno unavitelná. I běžná
hodinách. Všechny tyto případy jsou z hle­ činnost se stává pak náročným úkolem.
Náročná duševní činnost, stresy a emo­
diska komplexnlho přístupu k životosprávě
v různém stupni nezdravé. Je známo, že ční přepětí vytvářejí zvýšenou potřebu vi­
dlouhodobější setrvávání stolice ve stře­ tamínů S . Tyto situace zároveň vyvolávají
vech způsobuje zvýšené vstřebávání to­ stažení hrudníku a oblasti kolem žaludku,
xínů do krevnlho oběhu, což se projevuje čímž dochází k omezení pOhybu bránice.
únavností, pOdrážděností, bolestmi hlavy, To Zhoršuje dýchání, které se stává po­
vrchním a nezajišťuje dostatečné okysličo­
zhoršenou náladou až depresí.
Je zřejmé, že zhoršené trávicí a dýchací vání krve . Sránice tu hraje významnou
funkce významně ovlivňují celkovou kon­ spojovací roli, protože je nejen důležitým
dici Tato skutečnost se v japonském tra­ dýChacím svalem, ale zároveň masíruje
dičním pojetí vyjadřuje úslovím ,ki ket osu střeva a podporuje jejich peristaltiku .
ei ei', což znamená, že životní sila čchi
Z tabulky 2 b lze vyčíst další souvislosti,
kolující v krvi je přijímána dechem a potra­ na které upozorňuje akupunktura. Např.
že dráha plic souvisí i s kůží a dráha tlu­
vou .
Těsné vazby mezi funkcemi plic, tlu­ stého střeva OVlivňuje všechny sliznice
stého střeva a nervovou a mozkovou čin­ v těle. Proto se poruchy na těchto dvou
ností jsou dobře známy. Mozková činnost Sdružených drahách často projevují rů­
závisí výrazně na přísunu kyslíku a dosta­ znými příznaky na kůži (kopřivka, vyrážky,
tečném množství vitamínů S-skupiny. Do­ alergie, ekzémy atd .). na sliznicích (zvý­
statek kyslíku zajištuje správné dýchání. šená sekrece nosní a bronchiální sliz­
Vitamíny skupiny S jsou přijímány potra­ nice, záněty a nejrůznější typy alergi0,
vou a tvoří se v tlustém střevě prostřednic­ nebo přímo na příslušném orgánu (plíce
tvím mikroflóry v něm obsažené . Pro slo­ - kašel, tračník - zácpa, průjem). Na
žení a kvalitu bakteriální flory má ovšem úrovni psychické se projevují únavou,
zásadní význam složení stravy Na kvalitě nebo smutkem až depresí
226
ČASTf zDRAVOTNf pOT�E
Z poznatku o proudění čchi v drahách
během dne vyplývá, že optimální doba
k vyprázdnění střev je přibližně mezi 5
až 7 hodinou ranní. Z tohoto hlediska je
tedy možno považovat stolici v pozděj­
ších hodinách za lehčí poruchu. Při­
chází-Ii nucení na stolici spontánně
každý den po probuzení, vypovídá to
o průchodnosti a dobré funkci celého
zažívacího systému. Svědčí to o správ-
ném plnění dráhy tlustého střeva a plic
energií čChi, která pak může správně po­
stupovat do dalších drah. Kruhové
schéma na Obr. 39, str. 67 a obr. 1 65
(viz niže) znázorňuje jak postupně během
dne kulminuje proudění čchi v jednotlivých
drahách (srov. tab. 2b) a následující
schéma ukazuje, jak lze pomocí hlavních
bodů ovlivnit střevní peristaltiku v určitém
čase.
Obr 1 65
7
f
·e
Ol
..,
Ol
=
-
,
-
-
5
půlnoc
1
žlučník
----�2;:;-3
227
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Akupresurní ošetřování
Po probuzení :
:
:'
P 7, TS 4, 1 1 ,
použiváme vždy
oboustranně
povzbuzujícím
způsobem,
Během
dopoledne
SS 4,5,9
L 35,25
oboustranně. je-Ii
zvý�ená citlivoSl ,
, dráha pak sedativ­
ním způsobem.
Veter před
spaním nebo
ZS 20 podle citli.' , ,' vosti LI 20, 34,
v noci p'j
37, 38, 4 1 ,
nespavosti
sedativním způso­
bem, J
2,3 u žen
více vpravo,
-- . " , '; u mužů více vlevo
Citlivým bodům věnujte větší pozornost,
akupresura by neměla bolet. Pravidelná
stimulace mikrosystémů, zejména
masáž plosek nohou a ušního boltce (vě­
nujte zvýšenou pozornost citlivým mí­
stům). proplachy nosní sliznice slanou vo­
dou, oškrabávání hlenu z jazyka po ránu
a masáž dásní, žvýkání oleje, hořký bylinný
čaj na lačno, lněné předem máčené se­
mínko, minerální voda apod,
Masáfe
Účinná je jemná tlaková rnasáž v pravé
a v levé jámě kyčelní a několik cm nad
středem stydké kosti (viz Masáže, str_
108) . Tlačíme zde na citlivé body a na
esovitou kličku tlustého střeva, Dále kru­
hová masáž dlaní kolem pupku a po celém
228
břiše ve směru hOdinových ručiček a tření
bederní oblasti hřbety rukou, Při průjmu se
provádí masáž opačným směrem,
Poklepovou masáž po dráze plic a tlu­
stého střeva na palcové straně paží, je
možno spojit s poklepovou masáží ce­
lého těla,
Obklady
Zázvorové obklady v bederní oblasti,
celkové teplé koupele se zázvorem nebo
solí.
2. Cvi�enr
Cviky na uvolnění průchodnosti dráhy
plic a tlustého střeva jsou uvedeny v harmo­
nizační sestavě na str 1 1 7- 1 18, Vhodné
jsou také spinálni cviky, zvláště 5 a 6_
Lze také použít následující cviky a pozice
al Úklon trupu do strany (obou­
stranně)
(Obr 125, cvik 92)
bl Sed na bobku
-
-
-
(Cvik 1 34)
ve stoji vzpřímeném se rozkročte
a předkloňte se, UChopte rukama obě
zákolenní jamky tak, že palce spočívají
n a zevní a prsty na vnitřní straně kolena
Dlaně se při tom opírají o zadní část
stehna v zákolenní jamce,
s rukama pod koleny se posadte na
bobek,
V této poloze jsou vydatně stlačovány
bod TS 4 a MM 40,
setrvejte v této poloze po dobu jedné
minuty,
pak se vraťte do stoje a uvolněte se,
ČAST� ZDRAVOTN( POT(Z E
cl Přitaženf kolen k hrudi
-
-
(viz Obr 1 40, cvik 107)
položte se na záda a mírně zakloňte
hlavu,
přitáhněte rukama kolena k hrudi a stisk­
něte jimi bod 9 SS na vnitřní straně ko­
lenního ohybu, který je velmi citlivý,
nadechněte se a nepovolujte kolena,
při výdechu přitiskněte kolena blíže
k hrudi,
opakujte po dvě minuty. Přitom nade­
chujte do podbřišku a představujte si,
že vydechujete konečníkem . Tak se
snažte vyvolat pocit uvolnění v kříži,
jako by se vám při každém výdechu
otevíral koneční!<.
3. Dieta
Je třeba dodržovat základní principy
správné výživy jak jsou uvedeny v kap.
Strava, zvláště strava obsahující dostatek
dlouhé vlákniny, tj. hlavně celozrnná
strava, která aktivuje peristaltiku
K dobré stimulaci zažívacího systému je
dále vhodné ráno na lačno pít hořký čaj
z pampelišky, hořce, zeměžluči či jiných
hořkých bylin. Lze také použít žaludeč­
ního čaje Stomaran, či minerální VOdy
nalačno.
229
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Alergie
lergiemi trpí dnes u nás asi 1 5 pes simplex, EB virus, Toxoplasmosa
procent lidí, což není zanedba­ a hlavně Salmonelosa) . Dále nácvik správ­
tené m nožství. Jde o alergie pro­ ného dýChání, vhodná strava, bylinné čaje
jevující se zejména na kůži, ale i na sli­ i další prostředky upravující funkci slinivky
znicích dýchacích cest, dutin , očí. Ča­ a jater jako jsou např, cvičení fyzická
sté bývají alergie potravinové, dalo by a dechová, relaxace, uvolnění psychiky,
se říci, že jsou základem dalších aler­
Je nutné připomenout nevhodnost bí­
gií' neboli, že většina alergií m á svůj lého cukru a mléčných jídel pro funkci
slinivky zejména v dopoledních hodinách
počátek ve střevech.
Z učení o akupresuře již víme, že kůže (viz dennf biorytmy), a chernických látek
souvisí s drahou a funkcí plic a stav sliznic v potravinách zatěžujících játra. Nedosta­
je ovlivňován podle funkce a stavu tlus­ tek minerálů, vit arninů, cenných enzymů
tého střeva Oba tyto orgány jsou a stopOvýCh prvků zeslabuje sliznice
v úzkém vztahu k zažívacímu systému. a projevuje se rovněž na kvalitě kůže
Z teorie pěti elementů vyplývá, že osla­ a vlasů, Bludný kruh se uzavírá oslabová­
bená funkce slinivky a sleziny nemá do­ ním funkce ledvin, vyčerpáváním nadledvi­
statek energie pro plíce a oslabení detoxi­ nek a následnou nedostatečnou obrany­
kační funkce jater má za následek to, že schopností organismu, Léčení alergií vy­
se plíce a také kůže stanou tzv. zástup­ plývá z řešení výše uvedených příČin kom­
ným vylučovacím systémem . Rovněž pexním přístupern .
zhoršená funkce žlučníku blokuje funkci
tlustého střeva , zpomaluje jeho vyprazd­ Hlavni akupresurnl body Jsou: TS 4,
ňování a to má neblahý vliv na všechny P 7 , L 36, dále na tyto body je vhodná
sliznice v těle, které se potom také stávají moxa, Rvněž na oblast pupku a podbřiš­
zástupnými vylučovacími cestami (Rýma, ku zejména při celkovém vyčerpání a osla­
záněty dutin, výtoky u žen atp , )
bení nadledvinek,
V denním biorytmu posiluje plíce ener­ RovnU posnenl dráhy ledvin a mo­
gie jaterní, takže snížená detoxikační čového měchýře bOdy MM 1 3, MM 40,
funkce jater nebo řádně nedoléčené vi­ L 6, L 7 má dobrý účinek,
rové infekce oslabující jejich aktivitu mo­
hou vyvolat plicní problémy nebo do­
Na závěr je třeba připomenout viastní
konce astmatický záchvat .
praktickou zkušenost s alergiemi u dětí,
Proto hluboké řešení příčiny alergií za­ kdy jejich ,povrchní problémy' s kůží a sli­
číná u norrnalizace funkce střev, odstra­ znicemi jsou odrazem na povrChu sice
nění virových a bakteriálních infektů (Her- neprojevených, avšak uvnitř skrytých
A
230
ČAST� ZDRAVOTNr pOT�E
hlubších problémů jejich matky, otce nebo
obou rodičů, a to bud zdravotních nebo
problémů v jejich vztahu . Podobnou etio­
logii (příčinu) má i zánět středního ucha.
Ve funkčním okruhu náleží k oblasti ledvin
tedy elementu vOdy a nejvíce k citové ob­
lasti Léčení matky respektive vztahu obou
rodičů má kladný vliv na zdravotní stav
jejich dítěte, zejména doplněním deficitu
lásky. Není nikdy pozdě, jde to v každém
věku dítěte.
Mít alergii také znamená reagovat jinak.
Slovo alergie pochází z řečtiny a je složeno
ze slova ,allos' fjinak) a ,ergon' (konáni).
89.6 FM
Plzeň - město
91.0 FM
Ostrava
93.5 FM
94.1 FM
Úst! n, Labem teské Budějovice
1
93.4 FM
Jihlava
97.4 FM
Pardubice
102.5 FM
Praha
103.8 FM
Klatovy
104.1 FM
Plzeň
104.3 FM
Jeseník
104.5 FM
Brno
105.0 FM
ZUn
231
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
,
Unava
alší zdravotní potíží, která se vyský­
tuje u mnoha lidí je zvýšená únav,
nosl. Unava je stav vyvolaný nějakou déletrvající nebo nadměrnou fyzic­
kou či psychickou námahou. Únavnost je
celková dispozice organismu ke snad­
nému vzniku únavy. Protože při nadměr­
né únavě nemůžeme dobře plnit žádnou
ze svých činností a úkolů, je třeba se jí
vyhnout. K únavě vede řada faktorů vněj­
ších i vnitřních.
I
Hlavní z nich jsou :
1. (tělesné) svalové vypětí,
2. psychické vypětí,
3. nedostatek životní energie (podle sta­
rých čínských lékařů nedostatek čchi
v jedné či více drahách odpovídá
únavě v daném časovém intervalu),
4. nedostatek čerstvého vzduchu a hlu­
boké ventilace plic, zácpa,
5. nedostatečné prokrvování tkání,
6. snížení imunity z různých důvodů:
toxíny, rušivá pole, ložiska, jizvy (nej­
více takových ložisek bývá v hlavě) ,
nesnášenlivost některých potravin,
chronické infekce virové, bakteriální,
plísňové, dlouhodobé užívání chemic­
kých léků a kortikoidů
7. chronické nemoci
Ad 1 . Fyzické, svalové vypětí v přirozených
pOdobách fyzické práce; běžného po­
hybu, sportu i únavu po nich lze považovat
za fyziologický stav organismu, pokud ne232
jsou překročeny jisté meze. Únavu tohoto
druhu je možno považovat za přijemnou.
Mizí celkem rychle při běžném odpočinku
a svalovém uvolnění. Vhodnost fyzické
práce pro zdravý život je všeobecně
známa. Její význam pro stimulaci mikrosy­
stému rukou a nohou jsme již uvedly.
Svalové přepětí spojené s bolestivými
stavy a přetrvávající únavou je nevhodné,
nebol může trvale vyčerpávat organismus
a zabraňovat dobrému odpočinku i při
únavě vzniklé jinak. Svalové napětí také
omezuje, či zamezuje správnému prů­
běhu energie v tam probíhající dráze.
V zápase s únavou je třeba se naučit
uvolňovat svalové napětí, které je často
podstatnou součástí jejich únavnosti. Lze
toho docOit hlubokou relaxací či akupresu­
rou, jak jsme uvedly dříve. Návyký takto
získané lze užívat i mimo vlastní cvičení.
Ad 2. Únavu vyvolává také nejrůznější vy­
pětí psychické: intelektuální práce, vysoké
dlouhodobé soustředění zejména u počí­
tačů, stresy a emoční nárazy. Je třeba
dobře odhadnout a přijmout rozsah
svých fyzických i psychických možností
a nesnažit se nám úměrné meze překra­
čoval. Je také třeba usilovat o vnitřní klid
cestami sebepoznání a kultivace vlastní
osobnosti, které jsme uvedly v kap. Aku­
presura. Je konečně třeba si uvědomit
úzkou souvislost mezi napětím duševním
a napětím v organismu, především ve sva­
lech. Fyzická a dechová cvičení s dobrou
ČASTt ZDRAVOTNr pOT�E
relaxací přinášejí i vnitřní zklidnění, a obrá­
ceně, vnitřní vyrovnanost napomáhá sva­
lovému uvolnění.
Ad 3. Je očividné, že lidé jsou různě vý­
konní, mají různou životní energii. Podle
výkladu čínské tradice se rodíme s urči­
tým množsMm čchi. Jeho množsM a kva­
lita jsou závislé na zdravotním stavu rodičů
a dalších předků. Záleží pak na způsobu
našeho života, zda svou míru čchi rychle
vyčerpáváme a plýtváme s ní, anebo zda
s ní hospodaříme dobře. Měli bychom
správnou životosprávou pečovat o přimě­
řené vydávání a správnou obnovu sil
i o harmonické rozložení a plynulý tok čchi
v organismu během dne i roku. Zásadní
roli hraje správné stravování a dýChání,
jimiž čchi získáváme, jakož i fyzická a jiná
práce, kterou ji vydáváme. Zvláště tehdy,
je-Ii míra energie omezována onemocně­
ním, je třeba se vyvarovat návyků, které
nás o ni připravují: . kouření, alkohol.
drogy, nekázeň v jídle, sexuální nevyrov­
nanost. Je dále třeba varovat se vnějších
okolností, které nám energii odnímají:
hluk, zneČištěný vzduch, znečištěná
voda , země, potraviny apod.
Ad 4. Únavu způsobuje také nedostatek
kyslíku, kdy dochází k částečné hypoxii
mozku: dostavují se bolesti hlavy. Tento
typ únavy vzniká při delším pobytu v uza­
vřených nedostatečně větraných prosto­
rách. Vedle kvality vzduchu, který vdechu­
jeme, hraje důležitou roli i způsob dýchání.
Nedostatečný povrchní dech má po-
dobný účinek jakO znečištěný vzduch.
Souvislost kvality dýChání s psychickým
stavem a se svalovým napětím či uvolně­
ním je přitom zřejmá. Je proto třeba dbát
na dobré větrání, dostatečný pohyb na
čerstvém vzduchu, provádět dechová cvi­
čení a hlavně naučit se bráničnímu
a plnému dechu tak, aby se stal přiroze­
ným dýCháním. Vede to i k pravidelnému
vyprazdňování střev
Ad 5. Nedostatečný krevní oběh může
vést k podvýživě tkání a buněk, protože
živné látky v krvi nemohou zásobovat
buňky tak, jak je třeba. Také nemohou
být dokonale odplavovány a Odnášeny ve­
dlejší toxické produkty buněčné výměny
látkové . VýSledkem je překrvení a napětr
v postižené oblasti, což působí únavu .
Ad 8. k imunitnímu systému
-
viz okruh
Pozdní léto.
Často zde bývá patologický nález při
pulzové diagnostice na drahách slinivky,
sleziny a žaludku a s tím související cel­
ková symptomatologie od poruchy zaží­
vání, zhoršené krvetvorby, tíže v dolních
končetinách, nízkého krevniho tlaku až
po defekty imunity v laboratorních nále­
zech, což přispívá k únavě člověka.
1 . Akuprelurnr oieUenr proti únavi
Čínské akupresurní pojetí upozorňuje
na to, že jednostranné zatížení při urči­
týCh činnostech VYVOlává únavu tím , že
jsou zatěžovány určité dráhy:
233
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
bostí např. jako prevence před virózou.
PS 1 7 , ZS 20, SS 1 , MM 67, linie bodů
pod lebkou, Žl 20, MM 1 0, ZS 1 5 . Osvěd­
čuje se prohřívání nebo masáž bodů mezi
lopatkami.
2. Madle
Podle charakteru činnosti, je třeba pů­
sobit na příslušné dráhy, tj. aktivizovat je­
jich body. Nejúčlnnějil je oieUenl
nésledujlcfh bodO:
Ž 36 oboustranně vyrovnávajícím způ­
sobem, osvědčuje se jejich moxovánr, do­
bré při únavě způsobené svalovou sla-
234
Ošetření mikrosystémů chodidel a uší.
Poklepová masáž celého těla celkově po­
vzbudí, viz kap. Masáte.
3. Cviky
Vhodná je pozice svíčky, houpání na
hřbetě a všechny spinální cviky na páteř.
\i1z kap. Autorehabilitace páteře.
ČAST� ZDRAVOTNr pOT�E
NIChIIZ8I(
N
áchylnost k nachlazení a různým vi·
rovým onemocněním je větší u osla·
beného organismu. Vysvětlení, které
pOdává čínské lékařství, upozorňuje na
oslabení le.dvin, sleziny a slinivky vlivem ne­
dostatku minerálů a vitaminů, které může
vzniknout také nevhodnou stravou (pře·
vaha .jinu· vyvolaná nadmírou cukru, bOé
mouky, čokolády apod.), Poškozen(m zmí·
něných orgánů, řečeno v našich termí·
nech, dochází k oslabenr Imunltnfho
systému a ke snížení sekrece hormonů,
které jsou důležité jako antistresové látky,
Oslabení se pak projeví při výkyvech po·
časí, které organismus není schopen vy.
rovnat - náhlé ochlazení, změ-ny tlaku,
déšt, vítr apod. Jako prevence i jako pod·
půrná léčba se doporučuje:
1 . Akupresurnr oletfenr
Body L 36, PS 3, 4, MM 23 e masáž
kolem kotníků na dráze ledvin a močového
měchýře,
Při rýmě TS 4 , 20, P 1 , 7 , 1 1
2. Aplikace tepla a malá! chodidel
Teplo (moxa, sůl) zejména do oblasti
ledvin a nad stydkou kost (oblast močo·
vého měchýře). dále do oblasti šije, tj
kolem dolní krční a horní hrudní části pá­
teře pro ovlivnění bodů jangových drah ZS
1 4 , TeS 1 0, LI 1 3 , 20, MM 1 1 , 1 2 Při
zvýšené teplotě potná kúra s acylpyrinem
nebo lépe vhodná jsou homeopatika, by­
linné čaje proti nachlazení (podběl, divi­
zna, bezinky, lípový květ a další pro·
středky jako ušní svíce, aromaterapie
apod , ) .
Všeobecně podpořit krevn( oběh (stu·
dené ruce a nOhy jsou známkou nedosta·
tečnosti krevního Oběhu) a oslabení ener­
gie ledvin,
3. Vhodné strava
respektující sezónní období.
235
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
Nespavost
N
emožnost usnout nebo pokračovat
v přerušeném spánku a následný
pocit únavy další den je rovněž ča­
stou obtíží mnoha lidf. Poruchy spánku
jsou nejčastěji vyvolány emočním či jiným
duševním vypětím . Tato vnitřní napětí ne­
dovolují, aby došlo k celkovému uvolnění
organismu a k spánku. Čínské pojetí po­
pisuje toto napětí jako zlblokovénf
�chl a posun oproti jejímu pravidelnému
rytmu. Z tab. 2 b (str 69, obr. 39, str 67)
a výkladu v kapitole Akupresura vyplývá,
že správná postupná aktivace jednotli­
vých orgánů vede k celkové aktivitě v ran­
ních hodinách. Aktivita vrcholí v poledne.
Poté klesá až k nejnižšímu bodu, kterým je
půlnoc.
U mnoha lidí bývá tento rytmus obrá­
cený. Během dne se dostavuje útlum únava, a s večerem vzrůstá aktivita. Ob­
rácený rytmus, vhodný snad pro nočního
hlídače, je velikou obtíží ve snaze uplatnit
se dobře ve společnosti, jejíž životní ryt­
mus odpovídá střídání dne a noci
1 . Akupresurnf oletfenf
Body - klíčovou pozici má dráha srdce.
Hlavnfm bodem proti nespavosti je S 7,
nazývá se bránou vědomf.
Dallí body jsou:
- ZS 20 a tzv. korunka (body vzdálené
2 cm od výchozího bOdu)
- linie 5 bodů pod lebkou LI 20, MM 1 0,
ZS 1 5 a oční koutky MM 1 , 2
- TS 4 , P 7, OS 6
236
Nespavost po půlnoci a probouzení se
kolem 2 . hodiny ranní svědčí o nespráv­
ném proudění čchi mezi d rahami žlučníku
a jater. Vhodné jsou body:
- LI 34 , 3 7 , 38, 4 1 , a zejména J 3
- body pod kotníky MM 6 2, L 6
- aktivace přední střední dráhy, jak je
popsáno u mimořádných drah.
Po uvolnění bloků energie na těchto bo­
dech se většinou dostaví přijemný pocit
tepla v celém těle, organismus hluboce
relaxuje a usíná.
2. MasUe
v průběhu drah, přední střední - ze­
jména v podbřišku, žlučníku - v oblasti
vpředu u ramene, srdce, oběhu a plic od podpažní jamky po celé paži až k zá­
pěstí a do dlaně
3. Obklady a moxa
Teplo v oblasti solárního plexu a prohřátí
celých plosek nohou (sůl, zázvor) hlavně
paty, navozuje přijemný pocit a pomáhá
v usínání Zvláště body PS 3, 4 , 8, 1 2 ,
1 7, nebo v celém průběhu PS dráhy.
4. Cvl�enf
Kterékoliv cvičení, zvláště splnélnf
cviky a to především cviky 5. a 6. na
zádech prováděné před spaním, de­
chová cvičení a relaxace popsané v kap.
Pohyb je život vedou k harmonizaci celého
organismu, tudíž i k navození přirozeného
fyziologického spánku
ČAST� ZDRAVOTNr pOT�E
5. Dletnl režim
- Dodržování základních pravidel viz kap.
Akupresura. Na noc podáváme zklidňu­
jící bylinné čaje, např. mateřídoušku ,
meduňku, směs Valofyt (k dostání v lé­
kárnách) .
- Strava, která zatěžuje činnost žlučníku,
vyvolává zvýšené napětí především v šÍji
a odtud v hlavě, a tak znesnadňuje spá­
nek. Zvýšený přÍjem živočišných tuků
a také soli, který zhoršuje stav krevních
cév rovněž přispívá k nespavosti .
6. Ulnl svlce
vyrovnání tlaků v hlavě a přÍjemné prohřátí
mikrosystému obou uší je také před usnu­
tím vhodné, (viz str. 97).
7. Aromateraple
některé éterické oleje použité v aroma
lampě působí sedativním účinkem, např
máta, levandule, jasmín apod. Také pro­
hřátí nohou skořicovým nebo jalovcovým
masážním olejem zpřÍjemňuje a urychluje
usínání (podrobněji str. 98) .
237
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Nesouslředenoll I pacll neklidu
P
od pojmem neurózy j e v neurologii
a psychiatrii zahrnována široká ob1ast onemocnění vegetativního ner­
vového systému spojených s psychic­
kými projevy jako je neklid, neschop­
nost soustředění, snížená pozornost
a tělesnými projevy - jako např. třes
rukou, nejrůznější funkční poruchy
srdeční (bušení srdce, píChání u srdeč­
ního hrotu). poruchy zažívad, spánku
a podobně.
Příčiny neuróz jsou různé V našich sou­
vislostech nás budou zajímat poruchy
neurovegetatlvnl soustavy, které
jsou úzce spjaté s činnost( drah PS,
ZS, S, OS a TeS, které významně působí
na zklidnění srdeční akce a psychiky. Také
dráhy žaludku a sleziny, jater, ledvin a mo­
čového měchýře jsou spjaty s emocemi
a poruchani koncentrace.
-
1 . Akupresurnl oietrovinl
al základnl body jsou:
S7
- sedativním způsobem
při zvýšené citlivosti
2. 36
sedativně
bl dalil body:
ZS 20 + korunka
TS 4
uvolnění napětí v hlavě a šÍji
-
-
238
OS 6
- zklidnění srdeční akce
a proti zvracení
TO 5
- povzbuzení parasympatiku
J3
- celková relaxace
a harmonizace organismu
SS 1 , 6 - zvýšení koncentrace bod
uprostřed obočí - Jin tang
dále P 7, L 6 , TeS 3, MM 62
k ovlivňování dráhy PS a ZS
cl masáfe - v průběhu jangových drah
sedativním způsobem (srov. povzbu­
divá a zklidňujíd gesta - pohlazení,
laskavé uchopení za ruku či zápěstQ .
dl obklady -teplo v oblasti žaludku PS 1 2, solárního plexu, podbřišku.
2. Cvičeni
Harmonizační sestava cviků, nácvik ří­
zeného dechu a relaxace zvláště s kon­
centrací na dech v oblasti pupku (viZ
kap. Pohyb je Livot)
3. Dletnl reflm (viz kap. Strava.)
Srdci škodí živočišné tuky a sůl, ža­
ludku, slezině a ledvinám rafinované po­
traviny, cukr, bná mouka, zmrzlina, čoko­
láda, coca-cola apod . , nemocné slinivce
zejména mléčné výrobky.
ČAST� ZDRAVOTNf pOT�E
Depresivní nálady
P
od pojmem deprese jsou v psy·
chologii a psychiatrii zahrnuty nej·
různější druhy duševních poruch
způsobované velmi rozmanitými dů'
vody. V této souvislosti nás zajímá
sklon k depresivním náladám vyvola·
ným fyzickým stavem organism u .
Uvedli jsme již, že zácpa se svými dů'
sledky může nakonec projevit i únavností
blízkou depresím, podobně jako nedosta·
tečné dýchání. Proti takto vznikajícím de·
presím lze účinně bojovat odstraněním
příčin zácpy, Chronických střevních in·
fekcí, jakož i prohloubením dechu.
1 . AkupresurnC oleUenC
Akupresurní body jsou shodné s body
používanými u neurózy. Věnujeme pozor·
nost bodům kolem kotníků na dráze močo·
vého měchýře MM 60, 62, 67 sedativně,
J 3 a L 1 . Na L 7 působíme spíše toni·
začně, nebo lépe - prohříváme moxou.
Petr
HERBÁŘ
BYUNÁŘ
Exkluzlvnl vydánI základního dRa v oboru FYTOTERAPIE v úpravě ndeho nejleplího
byllnáfe JOl. A.
ZENTRICHA. Toto dno.
které má své mlsto v každé knihovně Vám
nablzí ucelený pfehled o V§ech rostlinách poUŽÍvaných ve
FYTOTERAPII od doby
známého dr. PARACELSA až do dneěnlch dnO. Nenechte si ujlt vyjlmečný skvost,
který bude ozdobou každé knihovny. Vyjde v omezeném nákladu, proto sl ho
objednejte už
DNES.
FONTÁNA,
Objednávky:
Upenská 45, P. BOX 1 1 0
772 1 1 Olomouc, tel.: 0603/509 1 26; 0681531 1 9 1 1 ;
021900 599 90
239
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Křeče
K
řeče jsou většinou způsobeny
zvýšeným svalovým napětím a ne­
dostatečným prokrvením svalů,
dále nedostatkem minerálů zejména
vápnfku a hořčfku při poruchách fun­
kce ledvin a močového měchýře nebo
hromaděním toxinů v těle při zácpě,
intoxikacích zevních i po prodělaných
chorobách, sníženou výživou apOd.
Také při střevních, žlučnfkových a ledvi­
nových kolikách dochází ke křečím hlad­
kého svalstva.
Místo, kde ke křečím dochází, má
vztah ke dráze, která problhá postiženou
oblastí. Např. křeče na zádech a na za­
dních stranách dolních končetin jsou vě­
tšinou spojeny s dráhou ledvin a močo­
vého měchýře.
1 . Akupresurnf oietfovénf
a) Specifický bod na křeče je J 3.
Při křeči je vhodné stisknout tento bod
oboustranně spolu s místním bodem po­
stižené oblasti. Déletrvající pevný tlak na
tyto body vede k překvapivě rychlému
ústupu křeče. Po vymizení křeče tiskněte
stále, ale přerušovaně J 3 a místní bod
ještě několik minut, aby došlo k vyrovnání
energetických poměrů v dané oblasti.
Dalšími body jsou: ZS 4 , 1 4 , 20,
u ledvlnov' koliky hlavně MM 40, 57,
60, L 6, poplašné body ledvin LI 25
a močového měchýře MM 3, sou­
hlasné body ledvin MM 23 a močo­
vého měchýře MM 28,
240
u flučnlkov' koliky LI 24, 34, 37,
J 3, J 1 4,
u bludečnf koliky L. 36, PS 1 2 ,
MM 20, 2 1 ,
u sUevnf koliky TS 4 , TeS 3, L 25,
PS 4, MM 25, MM 27
Pozn.: U všech bo/est( bficha raději vy­
hledáme lékaře a jeho odbornou konzul·
taci a teprve po správném stanoveni
diagnózy je akupresura a dalš( n(že uve­
dené prostředky vhodným doplňkem
létby.
b) MasUe přfslušné postižené oblasti
sedativním způsobem .
c) Obklady
teplo celkově UVOlňuje
(teplá lázeň 1 5-20 min) .
-
2. Cvlčenf
Cvičením a pěstováním poloh se napí­
nají, uvolňují a protahují svaly, čímž se
oslabuje napětí, které křečím a stahům
předchází. Polohy vhodné k celkovému
uvolnění jsou uvedeny dále. Tyto polohy
působí na body žlučnfku a močového mě­
chýře (napf. cvik 96) joga-mudra, tygřf
relaxace (CVik 1 32) , pOZice kleští (CVik 43
nebo 44) a další. Spinální cviky uvolňují
páteř a harmonizují přední i zadní střední
dráhu.
3. Dletnf reflm
Křeče souvisejí především s dráhou ja­
ter a ledvin . Strava musí být zaměřena na
ČASTt ZDRAVOTNr pOT�E
podporu jater a žlučníku a neměla by osla­
bovat močový měchýř a ledviny. vý­
znamné jsou především
- vitamín C v přirozené formě: voda s ci­
tronem, kyselé zelí, syrová a zkvašená
zelenina,
- vitamíny - A, E, F: kvalitní tuky nejlépe
v semenech a luštěninách,
- tuky a minerály, zejména vápník, hořčík
a stopové prvky. Tyto jsou obsaženy
v obilninách, luštěninách, rybách, oře­
chách a rostlinných olejích lisovaných
za studena . Velký obsah vápníku mají
ovesné vločky, mák, luštěniny, černá
ředkev - dále některé bylinné čaje ob­
sahující kostival nebo truskavec,
- kvalitní cukry (polysacharidy v přirozené
pOdobě - viz podkap. Strava) pro do­
statečnou zásobu glykogenu v játrech
i před spaním!
Jiří JANČA, Julek PATAKY:
UČEBNICE
REFLEXNI TERAPIE
,
Náš přední odborník spolu se svým žákem podávají
ucelený a přehledný návod pro všechny, kdo se
chtějí zabývat reflexní terapií, nebo chtějí získat
bližší informace o této metodě.
Objednávky: FONTÁNA,
Lipenská 45, P. BOX 1 1 0, 772 I I Olomouc
tel . : 068/53 1 1 9 1 1 ; 0603/509 1 26; 02/90059990
241
AUTOREHABILlTAéNr SESTAVA
Bolesl obecni
B
olest trápí lidstvo od nepaměti, je akupunkturou nebo jiným ovlivněním bodů
vstupní a většinou i výstupní bra­ se zvýšeným analgetickým působením.
nou života. Jsou různé druhy boo Dále meditací, citovým vzplanutím, lá·
lesti např. fyzická a psychická. Každý skou, modlitbou, transem či jak ještě po­
z nás má různý práh pro bolest, tzn. jmenovat tyto .mimořádné' stavy mysli.
Dalo by se říci, že dostatek elementu
že někdo stejný podnět vnímá bolesti­
věji než jiný Prostě někdo se životem ohně v člověku, resp. u lidí s velkou dáv­
probolí a jiný neví, co je bolest. To jistě kou mentální energie (v astrologii jsou to
závisí na mnoha okolnostech - o d vro· především znamení ohnivá a jednotlivci,
zených dispozic až po způsob života, narození pod významným vlivem ohnivé
planety Marsu a Slunce). je hladina
osud atp .
Teorií pro výklad bolesti je v medicíně těchto opioidních látek v krvi vyšší, a tím
několik, je možno připomenout třeba vrát­ i práh pro bolest. Tito lidé mívají také do­
kovou teorii bolesti, která předpokládá, že brou schopnost (pokud toho nezneužívai0
nebolestivé , (nadprahové) pOdráždění blo· snímat bolest z druhých, být dobrými lé­
kuje dráhy jdoucí směrem k centru nervo­ kaři nebo léčiteli. Element vOdy v člověku
vého systému, jež za normálních okolností - soucit může mrt také analgetické půso­
vyvolávají bolest�é vjemy. Toto podráždění bení svou magnetickou podstatou, ale
lze vyvolat také akupresurou nebo aku­ pokud se s ním neumí pracovat, může
punkturou, což je jedno z vysvětlení proti­ být lékař nebo léčitel ohrožen přenosem
potíží z pacienta.
bolestivého působení těchto metod.
Bolest může mít různou lokalizaci, inten­
Jinou teorií je teorie o působení takzva­
ných vnitřních opioidů, látek podobných zitu, kvalitu, rychlost postupu atd , může
opiu (morfinu). jež si vytvářejí tkáně lid­ se týkat různých oblastí a tkání.
ského organismu, zejména n ervové a mo­
Má ochranný a pojistný účel, aby nás
zek, ale i v systému zažívacím . Souborně včas varovala před poruchou v systému.
se tyto látky nazývají Endorfiny nebo Pokud bolest přehlušíme chemickou ces­
Enkefaliny. Dnes už je jich objevena tou, problém se neřešr. ale jen přesouvá
celá řada. Hladina těchto látek se ZVYšuje jinam - hlouběji. Proto je radno co nejdříve
v organismu různými vlivy a půsooením použít cestu přirozenou, která je popsána
např. sportovním výkonem, akupresurou , v této knize.
242
ČAST� ZDRAVOTNí POTí2E
Bolesti hlavy
Příčiny bolesti hlavy obecně jsou různé,
nejčastější z nich jsou.
1 ) emoční přepětí, hněv, starosti, strach ,
podráždění, zlost,
2) svalové spasmy šÍJových svalů a vychý­
lení krčních obratlů,
3) nedostatečné prokrvení mozku z nejrů­
znějších příčin (viz únava, sklerosa cév,
nedostatek čerstvého vzduchu atp )
4) dietní chyby - zácpa,
5) bolestivá onemocnění v oblasti hlavy
neuralgie trigeminu, oční nemoci a po­
ruchy zraku, ušní onemocnění, nemoci
podčelistních a příušních žláz, virová
onemocnění (Herpes, EB viróza, Cyto­
megalovirosa, Boreliosa aj . ) ,
6) fokusy (hnisavá ložiska) v dutinách, na
mandlích či lymfatických uzlinách, loži­
ska v zubech horní a dolní čelisti, pro­
blémy čelistních kloubů , rušivá pole
zubních výplní a patologické ústní pro­
udy mezi zubními kovy,
7) poruchy oběhu čchi v drahách na
hlavě, zejména dráhy zadní střední,
žaludku, žlučníku, střev, oslabení drah
močového měchýře a tří ohňů v sou­
�slosti s onemocněním.
8) vážná onemocnění vyžadující lékařské
ošetření
Na hlavě je velké množství akupresur­
ních bodů jangových drah žlučník u, ža­
ludku , močového měchýře. Na šiji pak
bod ZS 1 4 je křižovatkou jangových drah
(dráhy střev, trojího ohřívače, žlučníku
a dráhy lymfatické) . K bloku energie do­
chází nejčastěji na ŠÍJi. To způsobuje na­
pětí ve svalech hlavy, šije a ramen . Toto
napětí částečně svírá krevní cévy v hlavě,
které dodávají kyslík nervovým buňkám
mozku a tato nedokrevnost pak působí
bolesti hlavy. Bolest hlavy je proto dů­
ležitým varovným signálem napětf
a nedostatku kyslfku. Svědčí dále
o stavu nerovnováhy, k němuž dochází
v nějaké oblasti těla. Většina lidí tento sig­
ná potlačuje a nehledá příčinu, jejíž od­
stranění by uvedlo systém do rovnováhy
a ke zdraví. Prášek proti bolesti je jen
povrchní řešení problému . Potlačíme-Ii
bolest, odstraníme tím i varovné signály
a potíže lehkého rázu pak mohou přerůst
v potfže vážnější.
Tak např. bolesti nad spánky a po
stranách hlavy bývají časté pf! poruie
toku energie v dráze flučnfku. Spou­
štěcí mechanismus bývá nejrůznější: prů­
van , rozčilení. přfliš sytá večeře nebo jídlo
bohaté na tuky, zvláště přepálené. To vše­
chno jsou patogenní energie pro dráhu
žlučníku . ÚČinná prevence bolestí vychází
ze střídmé stravy. Tímto přístupem se ne­
jenom odstraní bolesti hlavy, ale předejde
se i takovému rozvinutí Žlučníkových po­
tíží, které by žádalo speciální léčbu nebo
i operaci. I ostatní bolesti hlavy často sou­
�sí s dráhou procházející místem bolesti.
1 . Akupresurnf oietfovánf
Hlava může bolet na různých místech
(ve spáncích, za čelem či za očima, v týlu
a j . ) . Ošetření provádíme v nejcitlivějšíCh
243
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
bodech bolestivé oblasti sedativním způ­
sobem a body vzdálenými. (Srovnej pod­
kap. Masáže, str. 102 a násl.).
- Hlavním bodem první pomoci je TS 4
oboustranně dle citlivosti.
- Účinnými body jsou LI 20 nazývaný brá­
nou větru (pad lebkou vzadu, viz obr.
58) , a LI 2 1 kde bývájí často kořeny
bolesti a jejich ošetření přispívá k regu­
laci nervové aktivity mozku (viz obr. 58
a 60, str. 103) . Další účinné body
místní jsou MM 1 , 1 0 , 1 1 2 , TO 1 ,
1 7 , 20, 23, TeS l l , 1 4 , ZS 1 5, 1 9,
20, 2 2 , 24. Většinou jsou to body velké
citlivosti, takže je najdeme snadno
a ošetříme je sedativním způsobem
- Z bodů vzdálených jsou účinné
P 7 a dále LI 1 4 , 34, 37, 4 1 , L 36, 45,
J 3, MM 1 0 , 60, 62, 64, 6 7 ,
Pro neuralgii trojklanného nervu
obdobně:
MM 2, L 1 , 2, 6, 7, Li l , 1 4 , TO 1 7, 23,
TeS 1 7, 1 g , ZS 20, 22, TS 20, 1 9,
PS 24
- Účinná je celková masáž ušního la­
lůčku a plosky nohy zej ména palce,
který odpovídá hlavě. Nutno pečovat
o řádnou obuv a dobré prokrvení no­
hou Velice dobře působí masáž šijo­
vých svalů a poklepová masáž hlavy
a šije.
- Obklady - studené - chladné do ob­
lasti čela, spánku a šÍJe, (pozor u lidí,
kteří nesnášejí chlad - chladová aler·
gie).
244
2 . Cvičenf
Následující cvik je velmi účinný k odstra­
nění napětí v šiji spojeném s bolestí hlavy.
Zároveň pomáhá ovlivňovat specifické
akupresurní body, o kterých byla zmínka.
Hleděnf .pod vodou·
jako Obr. 1 56, cvik 125
- Vleže na břiše roznožte v šířce
chodidla.
- Ruce v týl tak, abyste malíkovými hra­
nami tlačili na body na okraji týlní kosti.
Lokty spočívají na zemi.
- Nadechněte se a v této pozici zvedejte
hlavu, lokty a nohy asi 1 0 cm nad zem.
- Zatlačte malíkové hrany do prohlubně
pod týlní kostí (LI 20, MM 1 0, ZS 1 5).
- Setrvejte v pozici, dýchejte dlouze
a zhluboka asi jednu minutu. Pak se
uvolněte, hlavu položte na stranu
a ruce podle těla.
- Otočte se na záda. Po chvm masírujte
postupně oboustranně na
rukou bod TS 4 , palce nohou nebo bod LI
4 1 na nártech a projekci žlučníku na mi­
krosystému plosek nohou zejména
vpravo, což přináší další úlevu.
Pro uvolnění hlavy a krční páteře jsou
další automobilizační cviky uvedeny
v knížce Pátef bez bolestf viz seznam
užité literatury. Pravidelné cvičení, řízené
dýChání, relaxace, pOhyb na čerstvém
vzduchu , dostatek spánku a uvolňování
napětí fyzického i psychického jsou proti
bolestem hlavy nejlepší prevencí. Účinná
je i péče o chodidla, spočívající především
v udržování je teplými - vtíráním zázvoru
ČASTt ZDRAVOTNí POTítE
do chodidel, prokrvování zázvorovými
koupelemi, otužováním, masáží chodidel
a uvolňování palcového kloubu (viz pod­
kap. Masáže) .
bení nebo naopak přetížení zažívacího sy­
stému, zejrnéna žaludku, žlučníku a střev,
dále intoxikace organismu - játra a poru­
chy metabolismu - slinivka atp. Při úvaze
o sta-vu jednotlivých orgánů a drah, se lze
3. Dietnf režim
také orientovat podle zvýšené citlivosti po­
Střídmá, přirozená a vyvážená strava plašných bodů. K určeni situace použijte
s dostatkem vitamínů, minerálů a stopo­ také poplašné body (str 76, tab. 6 a obr
vých prvků . Pozor na větší množství cukru 43) .
Bolesti a deformace kloubu na vnitřnr
a nadměrné solení, na tučná, těžká, sma­
žená jídla, jakož i na čokoládu a sladkosti, straně palce u nohy svědčr o poruše me­
zvláště odpoledne a večer. Větší množství tabolismu purinů, resp . kyseliny močové
alkoholu tělo velmi ochuzuje o cenné mi­ a jejím ukládání do kloubů (nemoc dna),
ale i jinam, do ledvin, svalů, šlach atp
nerály a stopové prvky.
K tomu dochází při funkčním oslabení
nebo organických změnách slinivky a ja­
Poznámka:
Jsou-Ii pfíčinou bolest( hlavy patologické ter. Bolesti kloubů na nártech mohou být
procesy v oblasti hlavy, je třeba vyhledat způsobeny jejich blokádou (důležitost po­
hybu, cvičení a sedu na patách).
lékaře a odstranit tato ložiska obtiž(
U bolestí kolen, když vyloučíme úrazový
děj, myslíme na poruchu metabolismu.
Bod SS 9 u vnitřnlho postranního vazu Bolesl páleře
je často bolestivý. Při nedostatku vápníku
a ostatních minerálů, čili oslabené funkci
Rovněž zablokovaná krční, hrudní nebo ledvin a močového měchýře i funkce hor­
bederní páteř vyžaduje šetrnou mobilizaci monální (dráha tří ohňů), ve spojení s jejich
či akupunkturní zásah odborníka pokud to nedostatečným vstřebáváním či zevním
nezvládnete sami, viz kap. Autorehabili­ přísunem (zažívánQ jsou bolesti kloubů
tace páteře.
spojeny i s bolestmi kostí apod.
Bolesti kyčelnlho kloubu mají pOdobnou
etiologii, souvisí zejména s přetížením
střev a žlučníku . Dojde-Ii v organismu vli­
Boleli klouba
vem poruch metabolismu k hormonálním
změnám , dostává se ke slovu endokrinní
V tomto případě je třeba se podívat, systém (dráha TO) a dochází ke zhoršení
která dráha nebo několik d rah probíhá funkce štítné Žlázy a příštitných tělísek
kloubem a zamyslet se, který orgán může a vůbec k oslabení ,ohnivého elementu'
být příčinou bolesti. Nejčastěji je to osla- v těle.
245
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
Pro zjištění poruchy hybnosti a bolesti
ramene lze provést následující test: je-Ii
bolest a omezení pOhybu ramene při
předpažení, jde spíše o poruchu na
dráze tenkého střeva, při upažení o poru­
chu dráhy tří ohňů a u bolesti při zapažení
o dráhu tlustého střeva .
Bolest lokte bývá z podobných příčin:
tenisový loket při jednostranném přetěžo­
vání při sportu a dysbalanci dráhy tenkého
střeva, často však při blocích krční páteře.
Revmatická deformace drobných ručních
kloubů je výsledkem mnoha proběhlých
zánětů v nich. Dochází k nim při poru­
chách metabolismu, oslabení endokrin­
ních funkcí, poruchách imunity i násled­
kem prodělaných bakteriálních či virovýCh
onemocnění (zejména Boreliosy). Vliv této
pOinfekční etiologie může provázet samo­
zřejmě všechna kloubní onemocnění.
Nutno připomenout, že při virových infek­
tech je velmi zatížena slezina, játra, sli­
nivka a tím celý imunitní systém. Po ode­
znění nemoci bývá slinivka zdrojem viro­
vých infektů a ryChleji podléhá degene­
raci. Může pak vzdáleně při celkovém
oslabení ovlivnit stav kloubů a svalů. Bak­
teriání infekty jsou uloženy spíše ve foku­
sech neboli ložiscích v hlavě (ZUbní váčky,
záněty dutin a mandl0
246
Řešení kloubních potíží bude hlavně zá­
ležitostí nápravy zažívacího sytému (stra­
va, byliny). cvičení nebo vhodnou masáží
pacienta a postupným uzdravením v sub­
systému okruhu dřeva a země.
Odborný zásah lékaře akupunkturisty.
který ovládá elektroakupunkturu a systém
EAV včetně horneopatie může přinést do­
bré výSledky v léčení bolestí kloubů a rev­
matismů.
I dobrý léčitel může zmírnit bolesti
kloubů, podobně jako každé láskyplné
pohlazení má léčivé účinky a nejen na
klouby.
Hlavni akupresurnl body na velké klouby
jsou TO
5, l1 4 1 , dále:
4, 14, TO 1 °
ramene TS 4, TO 5, P 7, OS 6
34, 37, MM 40, SS 9
kolene l 35, 36,
kyčle l 36,
30, 31, 34, 37, 4 1 , MM 60, 62.
pro bolesti lokte TeS 8, TS
II
II
Na ty10 body a také na místní, které
jsou lokalizovány v centrech bolesti lze
s výhodou použít vedle sedativního proti­
bolestivého působení akupresury i zklid­
ňující obklady (viz aromaterapie, str. 98),
a elektrostimulace známého přístroje Sti­
mul 3 a 5, jakje uvedeno v návodu na jeho
použití.
ČAST� ZDRAVOTNr pOT�E
P
ro správné pochopení funkce orga­
nismu jako celku a vztahu potra"Y
k nemocem doporučuji knihu
MUDr. Henry G . Bielera
V potravě je
lék. Při všech akutních stavech. které
sami nezvládnete. "Yhledejte lékaře. který
stanoví diagnózu a určí. zda je stav pa­
cienta vhodný k hospitalizaci nebo pro
domácr ošetřování.
V následujících doporučeních jsou uve­
deny jednoduché návody a recepty
k zvládnutí akutních přlhod vhodných
v domácím ošetřování. Jako součást tera­
pie lze užít bylinné čaje. o nichž je pojed­
náno v kapitole Funkční okruhy. Terapie
dietou "Ychází z poznatku. že. ,mono­
dieta'. tj. dočasné přijrmání jedné potra­
viny. velice ulehčuje trávení. zejména ne­
mocným nebo lidem slabým .
-
Zdravotnf obtlle:
a) gastrointestinálnlho traktu.
bl systému dýchaclho.
cl systému oběhového.
dl systému močopohlavnlho.
kladně žvýkat. Děti bychom neměli do
jídla nutit.
Na doplnění tekutin jsou vhodné čer­
stvé ovocné nebo zeleninové štávy.
Také vývar z domácích brambor s kmí­
nem bez soli. Dále zeleninové polévky
s rýží s kouskem másla nebo trochou
kvalitnlho oleje.
Nejvhodnější obilovinou je rýže nebo
jáhly připravené na sl ano se zeleninou.
nebo na sladko s ovocem (viz strava
v okruhu pOZdního léta a podzimu. str.
137 a 144).
Pro rychlou regeneraci žaludeční sliz­
nice je vhodná kvalitní sladká chul. vita­
mrny rozpustné v tucích : hlavně vitamin
A, E. F, dále vitamin C a m inerální látky.
stopové prvky (Se. Zn a j.) a cenné
enzymy. Tyto látky jsou přítomny v melase
z cukrové třtiny a obilovinách, v rostlinných
za studena lisovaných olejích, oranžové
zelenině (mrkev, dýně - nejlépe Hok­
kaido). másle, listové zelenině. luštěni­
nách atp. Rafinovaný cukr a výrobky z něj
žaludeční sliznici neprospívají!
Ad al Zaifvacf syst6m
Nauzea. zvracení. pOdráždění žaludeční
sliznice. průjem. v horším přlpadě podráž­
dění slinivky nebo žlučníku po nevhodném
jídle.
Dýni Hokkaido pečená
Po bylinných čajích a vyhladovění.
(když se dostaví chul k jídlu) . lze připra­
vit následující pokrmy. které je třeba dů-
Dýni rozkrojíme, odstraníme semena
propereme je. osušíme na slunci, na to­
pení či v troubě při 50 st. C a "Yloupané
používáme jako oříšky. nebo celá semena
247
AUTOREHABILlTAéNr SESTAVA
opražíme s trochou soli. Dýňová semena
jsou hodnotná hlavně svým obsahem zin­
ku. Dužinu dýně nakrájíme asi na 1 cm
silné plátky Narovnáme na pekáč po­
třený olejem, jemně osolíme a posypeme
drceným tymiánem . Zapékáme v troubě
(zpočátku můžeme přikrýt alobalem),
nebo na pánvi . K dýni můžeme přidat ko­
lečka celeru, petržele nebo pastiňáku.
Jíme samotné nebo s rýží, brambory či
bramborovou kaší.
Zapečená dýně v rýži
1 /4 I rýže propereme a uvaříme tak, aby
byla měkká a vlhká. Do zapékací misky
vytřené olejem dáváme ve vrstvách asi
1 cm silných rýži a 2 cm silných dýní Hok­
kaido (může být i jiná dýně), lehce oso­
líme, kořeníme tymiánem nebo fenyklem,
dále pak petrželkou. Postup opakujeme.
Pokrm zapékáme 30 min při 1 50 - 200
st. C přikrytý alobalem a ještě 1 0 min od­
krytý (Můžeme podlít trochou vOdy nebo
mlékem )
Pečená cibule s mrkví
Vymažeme pekáček, stejné dfly mrkve
a cibule nakrájíme na větší kousky, poka­
peme olejem a naklademe do pekáče.
Podlijeme trochou vody, osolíme a okoře­
níme mletým fenyklem nebo muškátovým
oříškem či hřebíčkem a upečeme.
Jablečná páje
2 šálky celozrnné pšeničné mouky
(nebo vloček), 2 lžíce medu, 3 lžíce
oleje, na špičku nože skořice.
Náplň: 1 kg jablek, 1 50 9 rozinek.
Nákypovou formu vymažeme olejem,
do ní nasypeme neloupaná. na hrubo na­
krájená jablka (i s jádřinci) a posypeme je
rozinkami. Z ostatních přísad uhněteme
posypánku a pokryjeme jí ovoce. Troubu
předehřejeme na 250 st. C. Páji pečeme
20 - 30 minut. Podáváme ještě teplou.
Pečená jablka nebo jablečn' pyr'
pOdávané teplé jsou rovněž balzámem
na pOdráŽděnou či zánětlivou žaludeční
sliznici.
Dýňový koláč s jablky
1 miska dýně Hokkaido nakrájené na
Ad bl Dýchací syst'm a kOfe
kostky, 4
5 jablek nakrájených na
jemno, špetka mořské soli.
Dýni a jablka dáme do kastrolu s trochou
vody, přikryjeme a dusíme až dýně změk­
ne. Propasírujeme nebo rozemeleme .
Rozetřeme jako nádivku n a částečně
upečenou placku z celozrnné mouky.
Před pečením můžeme rozložit kolečka
jablek na okraje koláče a povrch posypat
strouhanými oříšky. Pečeme 25 - 30 mi­
nut do zlatové kůrky
Akutní virózy s rýmou a kašlem po na·
chlazení.
Vhodné jsou odhleňovací a uklidňující
čaje (šalvěj. sléz, divizna, Pulmoran) a diet·
ní režim omezující resp. vynechávající ze·
jména mléčné výrobky a rafinovaný cukr.
Když je chuť k jídlu, je vhodná strava se
zvýšeným obsahem minerálů tak, jak je
doporučena v zimním období (str. 1 50).
zejména, jde-Ii o nachlazení. V další fázi
je nutné zvýšit přísun vitaminu C nejlépe
-
248
ČAST� ZDRAVOTNr pOT�E
z přirozených zdrojů - syrová zelenina,
kyselé zelí, ovoce , ovocné štávy, černý
rybíz, černé jeřabiny (štáva nebo kompo­
tované) atp.
Alergická onemocněnI sliznic
a kOle (senná rýma, astma, ekzémy)
Všem těmto nemocem bývá společné
oslabení imunitního systému, zhoršené
zažívání zejména porušená funkce střev,
žaludku a slinivky. Jaterní a ledvinové
funkce jsou také velmi často oslabené.
Cukr a mléčné výrobky používané ve
větším množství a dlouhodobě, připravují
v organismu vhodné prostředí pro pomno­
žení salmonel a plísní, které způsobují su­
bakutní nebo chronická onemocnění
střevní sliznice a její oslabení ve smyslu
rozvolnění slizniční struktury Ta je pak
snadno prostupná pro velké molekuly
z potravy a ty potom v krevním a lymfatic­
kém systému stimulují alergeny, mění imu­
nitní systém a navozujr intoleranci neboli
nesnášenlivost potravin, léků atp . , která
je základem pro nejrůznější projevy alergií
na kůži a na sliznicích. Střevo takto posti­
žené se nazývá dysbiotické . Časté jsou
potravinové intolerance na kravské mléko,
pšenici (toxiny z pŮdy a ovzdušl], ale i na
syrová jablka a citrusové plody. Působení
plísní a virů v organismu způsobuje ry­
chlejší degeneraci tkání, zatímco bakterie
vyvolávají spíše onemocnění zánětlivá.
Při všech alergických projevech je
především nutné omezit, resp. nejlépe vy­
nechat, mléčné výrobky a pOkud možno
i rafinovaný cukr, syrová jablka, citrusové
plody a také lepkové potraviny např bné
pečivo, knedlíky. U těžších případů alergií
je nutno značně omezit nebo zcela vyne­
chat veškeré výrobky z pšenice, ječmene
a ovsa obsahující lepek.
Strava by měla mít složení na podporu
funkce žaludku (viz výše) a obnovu jater­
ních funkcí (viz strava pro pozdn( léto
a jaro, str. 137 a 1 56)
Při akutních stavech - kašel, alergie . . .
kromě homeopatie, vhodné akupresury
a čajů lze také doporučit např. pečenou
mrkev s cibulí a fenyklem, jablečné pyré,
pečenou dýni s tymiánem, (viZ výše) .
ad cl Oběhový systém
Náhlé příhody oběhové většinou řeší
hospitalizací lékař. Pokud jde o funkční
změny, jako jsou bušení srdce, neklid
a nespavost, je na místě kromě vhodné
akupresury a uklidňujících bylinných čajů
také zklidňující strava, ta, která je vhodná
pro zlepšení funkce žaludku, tj . přirozené
sladké chuti (viz str. 13 7j.
Funkci srdce, oběhu, střev a endokrin­
ního systému podporuje zejména hořká
chuť. jak je uvedeno v sezónní stravě
u letního obdobL
ad dl Močopohlavnl systém
Akutní zánět močového měchýře s pá­
lením a řezáním při častém močení.
Zde vynecháme pálivá, dráždivá a hodně
kořeněná jídla, dále čokoládu, coca-colu,
černou kávu, kečup a rajská jablíčka .
Důležité jsou tekutiny, vhodné bylinné
čaje (urologické směsi). v odpoledních
249
AUTOREHABILlTAČNf SESTAVA
hodinách neuškodí plzeňské pivo, třeba
nealkoholické, nebo kvalitní víno.
Potrava by měla být čistícf, nejlépe mo­
nodieta s dostatkem minerálů, tak jak je
popsaná u zimního období (str. 1 50) .
Renáln! (ledvinová) kolika
Nejdůležitější kromě vhodné akupresury
bodů L 1 a J 3 je hojnost tekutin, po
zklidnění a při chuti k jídlu nedráždivá
strava čistící, nejlépe monodieta.
Vhodná je rýže a pohanka (viz zimn(
a podzimn( období, str. 1 50 a 144).
Pozn.: Doprovází-Ii jakékoliv akutní
onemocnění horečka, je nutný dosta­
tečný přísun tekutin a jíst jen ve chvm,
250
když je hlad. Horečku většinou doprovází
nechutenství, které v těchto chvních mů­
žeme chápat jako obranný mechanismus
organismu, jenž potřebuje sny na bOj
s nemocí a nemůže být zatěžován tráve­
ním . Dostatečný přísun vitamínů a minerálů
je důležitý. Vhodným zdrojem těchto látek
jsou štávy z čerstvě nastrouhaného ovoce
a zeleniny, vymačkané přes plátno, či v od­
štavovači. Např. mrkev, zelí, jablka apod.
a také bylinné čaje např. přeslička, zlato­
býl, bříza či lékárenské urologické směsi.
Poslední dobou má u nás zelenou ho­
meopatie, jejíž účinek bude jistě větší,
bude-Ii pOdpořena komplexním přístu­
pem k životosprávě člověka chápaného
jako celek v rámci přírody.
lÁVER
Poznatky, které vám zde předáváme, jsme se snažily sdělit tak, aby byly
srozumitelné každému čtenáři. Nakolik se nám to podařilo, posoudí čtenář
sám. Naším cílem bylo, aby si jejich prostřednictvím mohl každý nalézt
vlastní cestu k obnoveni kondice, podobně, jako mnozí naši pacienti a přá­
telé. Proto jsme volily jednoduché přirozené postupy, které používali naši
předkové nebo staří čínští akupunkturisté. Za velmi cenné pro zdraví člověka
pokládáme navrácení se k neškodným přirodním způsobUm léčení.
Z bylinných extraktů, masážních a dalších prostředků zde uvádíme jen ty,
o nichž víme, že jsou vyráběny podle správné výrobní praxe, při dodrženi
všech hygienických zásad pod kontrolou zdravotnických orgánů, a které jsou
také dostupné pro většinu čtenářů. i'?ídíme se tím, co lidem prokazatelně
pomáhá a co jim neub[(ží.
Aby tomu tak skutečně bylo, obracíme se na čtenáře s prosbou, aby naši
knížku četli pozorně, zvláště doporučené postupy. Při jejich provádění je
vhodné dodržovat jednotlivé kroky tak, jak jsou popsány. Například uvedené
cviky neslouží pouze k posílení oslabených svalů a protažení stažených, ale
i k potřebnému vyladění s nimi souvisejících funkcí organismu a jeho celko­
vému vyvážení. Jejich pomocí byste měli obnovit dobré držení těla a souhru
jeho pohybů, současně se zlepšením celkové tělesné i duševní kondice, což by
se mělo promítnout do vaši každodenní činnosti i vztahů s okolím. Jak jste na
tom a co je třeba dále vylepšovat, to si můžete nejlépé ověřovat na své chůzi
a v reakcích svého okolí (viz kap. Pohyb je život).
Nen( to tedy záležitost jednorázová - nepostaU vám k tomu pouze cvičení,
či akupresura nebo masáže. Lékař také obvykle neodstraní vaše pot[že na­
jednou. Pokud člověk sám pro dobré funkce svého těla, zvláště páteře a celého
pohybového systému, nic neudělá, obtíže se znovu objeví. Na vině je obvykle
způsob života, jehož změnou je v moci postiženého člověka takový stav vý­
razně zlepšit nebo včas napravit. Chcete-li v tomto smyslu na sobě pracovat,
pak si vytvořte sestavy z jednotlivých akupresurních, cvičebních, stravovacích
a dalších postupů. Samy o sobě jsou tyto postupy velmi účinné, ovšem účin­
nost ztráceji, nejsou-li správně prováděny a nejsou-li dodržovány doporučené
zásady. I u cviků je třeba vycházet z přesně popsaných poloh a provádět je
podle uváděných pokynů. Jde·li např. o úklon, nebudete se uklánět ani lehce
do předklonu, ani do záklonu, budete se snažit držet záda rovně a neohnete
251
AUTOREHABILlTAČNr SESTAVA
je, i když vám cvik bude zpočátku dělat pot(že. Aby nebylo tomu tak, cvičte
raději v menš(m rozsahu, ale správně, pomalu a pozorně. Zkoušejte si krok za
krokem a ověfujte si na svém těle, zda je cvik přijemný a zda dělá vašemu tělu
dobře. To, co vám nebude vyhovovat, neprovádějte! Vraťte se k tomu později,
až si zvyknete na tento způsob práce sami se sebou.
Pokud si nebudete jisti, zda cviUte správně, požádejte lékaře nebo rehabi­
litačn(ho pracovn(ka, aby s vámi cviky prošel. Tak z(skáte prožitky, které
správný pohyb doprovázej( a můžete se jimi ř(dit při samostatném cvičení.
Podobně je tomu i s prováděn(m akupresury a masáž(. Někteř( z našich
pacientů se zpočátku obávali, že správně nevyhmataj( akupresurn( body,
a že by si mohli tlakem na nesprávná m(sta ub[(žit. V této kn(žce uvád(me
pouze několik z mnoha set akupunkturn(ch bodů, na které lze působit popsa­
ným způsobem. Pfi troše citlivosti k vlastn(mu tělu si touto masáž( nelze
ub[(žit. Bude-li vám akupresura činit problémy, obraťte se na lékaře, rehabi­
litačn(ho pracovn(ka či maséra školeného v akupresuře a nechte si odborně
poradit.
Pfejeme vám, abyste si sami ověfili, jak je p f(roda mocná a jak nám pomáhá
jednoduchými způsoby obnovit a občerstvit naši př(rodu - naše tělo.
SEZNAM UŽITÉ LITERATURY
Ando v.: Klasická čínská medicina I. II. III. Svítání, Hradec Králové 1 996, 1 997 .
Blahušová E. Kalanetika. Olympia, Praha 1 991
Čermák J., Chválová O., Botllková V.: Záda už mě nebolí. Svojtka a Vašut,
Praha 1 992
Daněk K.: Chůze znovu objevená . Olympia, Praha 1 989
Dolejšová V., Kombercová J., Wankatová H.: Základy komplexního přístupu
v medicíně, Medica Revue, Praha 1 994
Fleischmann J., Llnc R.: Anatomie člověka SPN Praha 1 964
Gltananda Sv.: Základy hathajó9Y, pranajámy a muder Samizdatové skriptum,
zpracoval J Ženožička 1 974
Gach M.R., Marco, C.: Acu-yo9a . Japan Publication Inc Tokyo 1 98 1
JavÍlrek J.: Léčebná rehabilitace sportovců. Olympia, Praha 1 982
KajdoA V.: Kovem a ohněm. Pressfoto Praha 1974
Knižetová V., Kos. B.: Strečink, relaxace, dýchání. Olympia, Praha 1 989
Kolektiv autorÍl: Autorehabilitačnf sestava Svaz invalidů Praha 1 987
Kombercová J .: Páteř bez bolesti. Olympia, Praha 1 992
Kubičková M.: Harmonizačnf or9ánová sestava (metodická pomůcka pro vnitřní
potřebu) . TJ ZdrTV-jó90vá cvičení, Ostrava 1 987
Kuschi M.: Orientální dia9nostika. Východoslovenské vydavatel'stvo, Košice 1 99 1
Kvaplllk J.: Sportovní masáž pro každého. Olympia, Praha 1 989
Lewlt K.: Manipulačnf léčba v rámci léčebné rehabilitace. NADAS , Praha 1 990
Mahešvaránanda S.: JÓ9a v denním životě. Blok, Praha 1 990
Mantak Chia: Probuzení léčivé ener9ie přes TAO . Aurora pres (samizdatový překlad
pro vnitřní potřebu).
Marek J., Kyralová, M.: Akupresura. UK - Praha 1 989
Mojžíšová L.: Aby nás záda nebolela. Ústav zdravotní výchovy, Praha 1 990
Pelčfk J.: Akupresura (metodická pomůcka pro vnitřní potřebu) . TJ Sparta ČKD,
Praha 1 990
Platón: Charmides, Laches, Lysis, Theages. LFK 24, Jan Laichter Praha 1 940,
pp. 1 3- 1 4
Svobodová M., Srdečná H.: Cvičíme doma. Mona Praha 1 988
Thie J.F.: Touch for health. Holistic Center edil DE Vorss Co Bercley, California 1 979
Vele F., Čumpelík J., Bortllková V.: Aktivní hygiena pOhybovéhO aparátu.
VTS IKEM, Praha 1 980