zpravodaj 8 - os Za Opavu
Transkript
číslo 8 OBČASNÝ ZPRAVODAJ O sdružení Za Opavu Občanské sdružení “Za Opavu” je dobrovolným nevládním neziskovým občanským sdružením, jehož základním cílem je přispívání k ochraně kulturního dědictví, životního prostředí, zdravých životních podmínek ve městě Opavě a jeho okolí, a s ním spojená informační, poradenská a publikační činnost. Sdružení má k dnešnímu dni celkem 21 členů. Zajímá vás co děláme? Rádi byste naši činnost podpořili? Chcete se přidat a podílet se přímo na našich aktivitách? Členem sdružení se může stát každý, kdo se ztotožní s našimi stanovami a projeví svůj zájem. Zapojit se můžete i prostřednictvím internetu, formou komentářů k článkům nebo se zapojit do diskuzí o aktuálních tématech: www.zaopavu.cz. Petice - Další megamarket ve středu města nebo raději zelená zahrada? Petice vyjadřuje nesouhlas se záměrem výstavby obchodně-zábavního komplexu “Central Opava” ve středu města. Petici vytvořili společně zástupci opavských občanských sdružení za Opavu, Bludný kámen a Věc. Petici je možno podepsat např. v knihkupectví Librex na Ostrožné 33, v Café Evžen na Beethovenově 2 v Opavě, v sídle Bludného kamene na Matiční č. 4, nebo elektronicky na http://opavacenter.ic.cz Martin Klimeš Udělení Opavské ceny J.M. Olbricha se blíží 20. října 2010 Klub Art zaměřit na nekomerční projekty a nepovažovat za hlavní kritérium vybrané vstupné a návštěvnost. Obecní dům by měl být otevřený celému spektru obyvatel Opavy. Měl by být podle nich zaměřen také na přednášky, umění a další nekomerční akce, které v Opavě chybí. „Nejdeme za panem primátorem s pocitem konfrontace, ale spíše vést dialog na téma kulturní politiky města,“ upřesnil Siostrzonek. S tím, že by městu chyběla koncepce kultury primátor Zbyněk Stanjura (ODS) při setkání s představiteli iniciativy nesouhlasil. „Máme tu divadlo, knihovnu, které nás ročně stojí 58 miliónů korun,“ argumentoval s tím, že dále město pořádá dva velké festivaly – Bezručovu Opavu a Další břehy, které v průměru stojí dohromady dalšího půldruhého milionu korun. Podle primátora je zásadní rozdíl mezi ním a signatáři otevřeného dopisu v pohledu na poslání OKO. „Podle nás nemá tato organizace vytvářet kulturu,“ podotkl Stanjura. Dále uvedl, že pokud kulturu OKO přece jen vytváří, je to dáno podmínkami, ke kterým se město zavázalo při přijetí dotace na rekonstrukci Obecního domu. „Pět let musíme provozovat Klub Art, jinak bychom museli vracet finanční prostředky,“ vysvětlil. Primátor Stanjura se na setkání nebránil myšlence vést o kulturní politice města dialog a přislíbil, že svolá opět další takovou schůzku a doloží také podklady k provozu Obecního domu a dalších příspěvkových organizací města zaměřených na kulturu. „Neshodli jsme se na pojmu koncepce kultury. Podle pana primátora to jsou: Slezské divadlo, Obecní dům či například dva městské festivaly, ale podle nás je to formulování potřeb města v oblasti kultury a umění a způsob jejich realizace. Náš Klub opavské kultury požaduje, aby městské instituce nebyly závislé na jednom člověku, ale aby jejich činnost vycházela ze schválené obecné koncepce,“ vyjádřil své dojmy po schůzce Martin Klimeš. Více informací o iniciativě najdou zájemci na webu www.klubopavskekultury.ic.cz. Milan Freiberg Do 30.11. 2010 přijímá o.s. Za Opavu návrhy na udělení Opavské ceny J.M. Olbricha. V letošním roce budou posuzovat odborníci z řad památkářů, architektů, teoretiků a výtvarníků z Opavy, Ostravy, Brna a Prahy návrhy architektonických realizací – novostaveb kolaudovaných v letech 2009-2010 na území Opavska. Realizace může na Opavskou cenu nominovat každý občan. Cena bude slavnostně předána 22.12. v den narození J.M. Olbricha, Buk pod Ptačákem - epilog? světoznámého architekta a opavského rodáka, na místě jeho jediné opavské Málokterému Opavanovi dokázalo uniknout, že jeden z nejkrásnějších architektonické práce, zničené v 50. letech minulého století. a nejstarších stromů v Opavě, červenolistý buk v Sadech Svobody, byl na Martin Klimeš jaře pokácen. Stalo se tak z důvodu jeho nebezpečnosti pro své okolí, jejíž příčinou bylo rozsáhlé napadení dřevokaznou houbou v kořenovém systému stromu. Vějířovec obrovský tak vzal život 120 let starému mohykánovi Nadace Partnerství podpoří výsadbu dubové s mohutným kmenem a nádherně rostlou korunou. aleje ve Vávrovicích V současné době zeje místo prázdnotou, park ztratil svou dominantu, mísObčanskému sdružení Za Opavu se podařilo získat finanční prostředky od to pod Ptačím vrchem přišlo o plochy stínu i pozitivní energie. Zůstal zde Nadace Partnerství na realizaci výsadby aleje podél silnice mezi Palhancem však ještě jeden z bratrů, který nese poselství dále. Proto jsme se nakoa Vávrovicemi. V tomto místě se dříve nacházela švestková alej. Stromy nec rozhodli nominovat dosud stojící červenolistý buk do celostátní ankety v ní však postupně odumírají a do dnešních dnů přežilo jen několik posled- „Strom roku 2010“, kde získal zvláštní ocenění v kategorii Strom hrdina 2010. Celý soutěžní návrh, včetně historického vývoje této části parku a Ptaních kusů, které jsou ve špatném stavu. Z tohoto důvodu jsme se společně s vedením městské části Opava-Vávro- čího vrchu, si můžete přečíst na webových stránkách sdružení, kde najdete vice – konkrétně s panem starostou Černým – rozhodli, že se alej pokusíme i množství map a fotografií. Kateřina Skalíková obnovit. Předpokládáme, že vysadíme něco přes dvacet kusů dubu letního. Stromy nám dodá okrasná školka z Oldřišova. Spolu s vedením Vávrovic máme zájem na tom, aby se výsadby zúčastnili především místní lidé. V obci je řada drobných spolků (hasiči, rybáři apod.), které bychom chtěli do projektu zapojit. Myslíme si, že je lepší, když stromy vysází místní lidé, než kdyby to dělala nějaká zahradnická firma. Získají tak k aleji vztah a stromy budou také více chráněny. Termín výsadby byl stanoven na úterý 28. října v 9:00, jste srdečně zváni. Také tímto děkujeme vám všem, kteří jste náš projekt podpořili v hlasování. Zdeněk Frélich Pořadatelé kritizují kulturní politiku města Klub opavské kultury. Tak se jmenuje nezávislá kulturní iniciativa, která se začala v Opavě formovat zhruba v dubnu letošního roku. Jde o volné seskupení opavských pořadatelů, dramaturgů, provozovatelů klubů či běžných návštěvníků kulturních akcí. Formou otevřeného dopisu vyzvala necelá dvacítka signatářů v polovině září vedení města k diskusi o kulturní politice Opavy, která městu podle jejich názoru chybí. Mezi podepsanými je také vysokoškolský pedagog a dlouholetý organizátor kulturních akcí Jiří Siostrzonek nebo bývalý ředitel Domu umění v Opavě a předseda občanského sdružení Bludný kámen Martin Klimeš. Na výzvu otevřené iniciativy reagoval primátor města Zbyněk Stanjura (ODS) uspořádáním schůzky v pátek 17. září. „Myslíme si, že na jedné straně je dobře, že město dává více peněz do kultury, ale tím, že podporuje hlavně jeden subjekt a tím je Opavská kulturní organizace, jde o podporu jednostrannou,“ uvedl před setkáním Jiří Siostrzonek. Členové iniciativy se shodli na tom, že existence Opavské kulturní organizace (OKO) a také pod její hlavičkou působícího Klubu Art povážlivě narušila rovnováhu v opavské kultuře. Podle nich by se měl Obecní dům a potažmo Básnické hlasy Za podpory Statutárního města Opavy a kavárny Evžen na Beethovenově ulici začala v únoru 2010 série autorských čtení s názvem „Básnické hlasy“, kde se představují naše přední literární osobnosti. Prvním hostem byl prozaik Jan Balabán (opavské čtení bylo posledním před autorovou náhlou smrtí), jako druzí se v dubnu představili Petr Král a Wanda Heinrichová. Třetí večer autorského čtení se uskutečnil 1. června, kde byli hosty básníci Vít Slíva a Robert Fajkus, který představil novou sbírku Prašivina. Všemi večery provázel Jakub Chrobák ze Slezské univerzity v Opavě. Na podzim se uskuteční druhá polovina „Hlasů“. Celé setkávání v letošním roce uzavře v prosinci večer autorů časopisů Tvar, Host, h_aluze, Weles či Texty. Ondřej Hložek občanské sdružení Za Opavu, Hobzíkova 3, 746 01 Opava, tel: 774 548 088, e-mail: [email protected], www.zaopavu.cz OBČASNÝ ZPRAVODAJ Prezentace revitalizace fasád Mezi trhy V pondělí 7. června v Obecním domě proběhla veřejná prezentace projektu na revitalizaci fasád bytových domu Mezi Trhy č. 4, 6, 8 a Dolní náměstí 23, 24, 25. Projekt představil ing. arch. Jan Zelinka z Ateliéru 38. Projekt vycházel z návrhu za který dostal Ateliér 38 v roce 2008 druhou cenu v architektonické soutěži Humanizace fasád. V sále purkmistrů bylo přítomno něco kolem 60 lidí, převážně nájemníků z dotčených domů. Úvodní slovo si vzal náměstek primátora Pavel Mališ. Seznámil přítomné s vývojem projektu, vyhlášením soutěže, oslovením vítězů soutěže, přijetí finančních nabídek a výběru prezentovaného projektu. Poté už si vzal slovo architekt Zelinka a začal představovat vývoj celého projektu od soutěže v roce 2008, přes ověřovací studii v roce 2009 až po konečný návrh, který dále prezentoval. Klíčová pro celý projekt byla pravděpodobně už výzva města na přelomu let 2008-2009, kdy byly osloveny vítězné dva architektonické týmy, aby provedli ověřovací studie proveditelnosti projektu. V rámci statických výpočtů bylo prokázáno, že staticky dům vyhoví i při realizaci nástaveb, které byly obsahem obou vítězných projektů, bohužel však byl shledán problém v podloží, které by větší zatížení bez úprav neuneslo. Architekti byli vyzváni k návrhu jak tento problém vyřešit. Zatímco řešení vítězného týmu známo není, návrh Ateliéru 38 znám je. Spočívá ve vypuštění všech střešních nástaveb, přesunu všech balkonů do dvora, zateplení střechy a fasády, výměně oken, dveří, úpravě parteru, odstranění varny a úpravě vnitrobloku. Přítomné nájemníky v následující debatě zajímala krom finančních dopadů především předpokládaná doba realizace projektu (předpoklad v roce 2011), negativně přijali zprávu o přesunu balkónů do dvora a diskutována byla i problematika parkování ve dvoře, zaznělo i několik námitek proti navrženému architektonickému řešení. Pojďme si probrat jednotlivé argumenty pro a proti projektu. Hlavním argumentem pro realizaci navrženého projektu je celkový špatný stav okenních výplní, velké tepelné ztráty atd. Zateplení domu a výměna okenních i dveřních výplní je jistě nutná a pro všechny prospěšná. Hlavním problémem je však zamýšlený vzhled budovy po revitalizaci. Architekti se rozhodli jít cestou absolutní očisty a vytvořili tím v centru města obrovskou světlou masu bez jakéhokoliv členění. Na soutěžním návrhu tato jednoduchá plocha působila jako předěl mezi živě členěný parterem a ještě více strukturovanou střešní nástavbou. Bez střešní nástavby však jakékoliv kvality ztrácí a stává se naprosto tupým zateplením, bez jakékoliv architektonické ambice. To na co neměli v šedesátých letech žaludek ani socialističtí projektanti teď je prezentováno jako architektonický počin. Balkóny na uliční fasádě oživovaly a rozbíjely masu pětipodlažního monobloku, podpořené ještě architektonickými rámci na fasádě. Návrh nic takového nerespektuje, čistí bez jakékoliv vazby na okolí. Argument arch. Zelinky, že balkóny do ulice v minulosti nebyly je trošku pochybný – už na barokních palácích (Blücherův, Sobkův) jsou na fasádě balkóny, při procházce po Mírové, Lidické atd. jsou téměř na každém domě balkóny, lodžie a terasy. Balkóny na domě měly své opodstatnění estetické i historické, jejich upozadění do nádvoří je nesmysl – podpořený i názorem nájemníků, kteří se raději dívají na opravené náměstí než na parkoviště ve dvoře. Navržená fasáda bez členění vytvoří ve městě novou nepříjemnou plochu, bez jakékoliv vazby, bez kontextu. Jedná se o arogantní a nesmyslný počin, který má v dějinách města obdobu snad jen v hotelu Koruna. Odkazy na Adolfa Loose a jeho obchodní dům na Michelském náměstí ve Vídni je také trošku mimo mísu, protože právě pro Loose byl vždy důležitý kontext, vazby a materiál, jeho kritika mířila především k nesmyslnému užití dekoru, místo čisté architektonické formy – zateplené domy na dolním náměstí rezignují na vše, jen tupě září svou plochou. Parter je jedinou částí, která je v projektu zpracována ve smysluplné podobě, ale i tam podle našich informací architekti ustupují investorovi v použitých materiálech. Místo kvalitních přírodních materiálů se tak dočkáme keramických kachlů a plastu. Parter je to co je z měst nejvíce vidět a dává mu tvář společně s fasádami, šetření na materiálech se projevuje nutností častějších oprav a údržby tím i prodražením celé stavby. Úpravy parteru však mají jednu velkou chybu na kráse. V ulici Mezi Trhy kvůli rampám ke každému vchodu, zasahujícím až do poloviny stávajícího chodníku bude zrušen celý pruh zeleně vedle cesty a zůstane pouze řada stromů. Vytvořením bezbariérových vstupů se pohyb nebude odehrávat v těsné blízkosti domu, ale v těsné blízkosti projíždějících autobusů a trolejbusů, nehledě na to, že pohled do výlohy bude pro příště už jen z nakloněné roviny. Motivace architektů k takovémuto řešení je nám neznámá, jsou s ním však ztotožněni jak vyplynulo z reakcí na veřejné prezentaci. Vzhledem ke kvalitám Další informace a články k tématům naleznete na internetu: www.zaopavu.cz 20. října 2010 Ateliéru 38 si disproporci mezi obvyklou produkcí a návrhem na zateplení nejsme schopni vysvětlit jinak, než touhou realizovat něco velkého v samotném centru domovského města, navíc přímo naproti oknům svého ateliéru na Dolním náměstí. Ze svého oceněného návrhu vypustili pod tlakem investora klíčové prvky a ustoupili i v navrhovaných materiálech, jež jsou v rámci architektonického vyznění vždy klíčové. Škoda pro Ateliér 38 a dvakrát škoda pro město Opava. Představu o tom jak asi jednání architektů s představiteli města probíhá jsme si mohli udělat na samotném konci veřejné prezentace, kdy vystoupil náměstek Mališ a pronesl závěrečnou řeč, v níž zdůraznil jak jsou důležité připomínky nájemníků a že ten projekt se teď bude stejně ještě upravovat, protože ho napadlo několik věcí. Dalibor Halátek Stanovisko o.s. Za Opavu k záměru Central Opava společnosti Crestyl Na okrajích Opavy i v jeho vnitřním prostoru je několik rozsáhlých obchodních center, nové se v současné době připravuje revitalizací bývalého pivovaru, další se za vydatné pomoci vedení města buduje za “Slezankou”. Všeobecně se tvrdí, že v České republice patří Opava mezi města s největším podílem nákupní plochy na jednoho obyvatele. Z přebytku nákupních středisek ve středu města a v Opavě vůbec máme oprávněné obavy. Postavení nové obchodně-zábavní čtvrti „Central Opava“ bude mít jistě své sociální dopady. Není obtížné pochopit, že stávající maloobchodní síť se v centru neudrží, prodej bude nevhodně soustředěn na jedno, dvě místa, je pravděpodobné, že se neudrží ani některé samotné hypermarkety, které se tak mohou proměnit v mrtvé zóny. Máme obavy z realizace nekvalitní architektury. Jsme přesvědčeni, že rozsáhlý monoblok s jedinou funkcí nepatří do historického jádra žádného města. Máme obavy z nárůstu automobilové dopravy v samotném centru. Vedení města a developerská společnost Crestyl má od druhé poloviny probíhajícího desetiletí na rozdíl od občanů v jedné věci jasno. Alespoň to přiznává primátor města Opavy v nedávno publikovaném rozhovoru v týdeníku Sedmička. Crestyl se společně s městem snaží Slezanku bezprostředně propojit s připravovanou zástavbou celého vnitrobloku. Jeden developer navrhuje přestavbu v rozsahu jedné městské čtvrti, stojící v samém centru města. Jen to, co je pro developera výhodné, se bude realizovat. Nejcenější pozemky v Opavě se prodají, aby na nich snadno a způsobem, který ve středu města nepotřebujeme, vydělával nějaký městu cizí soukromý subjekt. Vedení města přistupuje na jeho hru a občané téměř netuší, co se chystá. Dovídají se vše postupně, v malých dávkách a developerovi s jídlem roste chuť a už má celou čtvrť. Nikdo občany jasně neinformoval, že Slezanka zanikne a nová stavba na jejím místě bude bezprostředně propojena s prostory za ní, aby vznikla jedna nebývale rozlehlá obchodní čtvrť, svou unifikovanou instantní architekturou tak podobná desítkám jiných shoppingových center, vyrůstajících povětšinou na okrajích měst po celé Evropě. Nikdo s občany nediskutoval, nikdo se jich neptal, jaké jiné využití by prostor za Slezankou mohl mít. O občany tady zřejmě nejde, podstatné jsou přeci prostavěné metry kubické, čím více, tím lépe... Koncem minulého roku kritizovalo občanské sdružení Za Opavu architektonickou soutěž zaměřenou pouze na jižní fasádní frontu Horního náměstí. Psalo, že „fasáda bez dalších jasných prostorových souvislostí a funkčního využití není ještě plnohodnotnou architekturou, ale jen její jednou částí“. Dnes už máme jasno, proč takto a ne jak by bylo přirozené a logické. To, co se odehraje, či postaví za fasádou, připomínající známou Potěmkinovu vesnici, je dávno v péči někoho jiného. Společnost Crestyl, respektivě ateliér Petr Franta Architekti projektuje obchodní megacentrum, které by mělo vyrůst v celém dosud nezastavěném prostoru za Slezankou včetně bezprostředního propojení s jejím prostorem samotným. Crestyl tuto svou vizi představil ve druhé polovině června toho roku ve své tiskové zprávě. Představa vedení města, že postavením megaobchodního centra do středu 2 OBČASNÝ ZPRAVODAJ města dojde k jeho oživení, je laická, nesmyslná a mylná. Laická proto, že existují o této problematice podrobné studie, jsou profesionálové, kteří umí konkrétní situaci podrobit své analýze včetně všech možných sociálních dopadů. Vedení města žádné takové analýzy neprovedlo, neobjednalo a vychází jen ze svých vlastních neodborných představ. Nesmyslná zase proto, že vedení města nejprve umožní obestavění všech výjezdů z Opavy supermarkety a obchodními centry, načež se diví, že je centrum Opavy vylidněno a chce, v domění, že zastaví další umrtvování středu města, totéž provádět v jeho centru. A proč je tato představa mylná? Protože vedení města nerozumí pojmu oživení, respektivě mají o něm své zvláštní představy. Je oživením města razantní zvýšení dopravní zátěže v podobě aut mířících kolem gotického kostela a řady kulturních památek do středu města a do jeho podzemí? Stane se oživením města unifikovaná shoppingová architektura v rozsahu celé městské čtvrti, umělé klimatizované obchodní pasáže s prosklenou střechou s pseudohistorickou dlažbou a kýčovitými kanalizačními poklopy? Nekulturní mechanický jednoúčelový pohyb desítek, stovek, tisíců lidí po jednom meganákupním obchodním středisku, jejich neinvenční cirkulace od regálů k pokladně, směrem dovnitř a směrem ven, bude oním oživením městského prostoru? Položení důrazu celého místa převážně jen na jednu funkci - spotřebu, nákup zboží a zase nákup zboží nejrůznější kvality v nás nepodporuje to ušlechtilejší - cit pro krásu, pohodu, inspiraci, radost a sounáležitost, atributy pobývání. Naopak nás falešně utvrzuje, že jen v prvoplá-novém dráždění smyslových počitků, jen v uspokojování naší nejprimitivnější potřeby je význam prodlévání v městském prostoru. To je opravdu to potřebné oživování? Jsme naopak přesvědčeni, že jen různost funkcí, odlišnost nabídky, variabilita prostředí, rozmanitost architektury dokáže přivést potřebné kvalitní oživení městskému prostoru. Člověk ve středu města musí mít pocit, že se v něm cítí dobře a že mu prostor má co nabídnout. Že může na jednom místě – ve středu města – strávit mnoho hodin, zažít různou architekturu, její rozmanité funkce, lišící se atmosféru, že se může pobavit v kavárně, nakoupit zajímavé netypické zboží, zajít ke kadeřníkovi, ke krejčímu, prohlédnout si nové knihy, přečíst časopisy, podívat se do galerie na výstavu, sednout si na pivo do hudebního klubu, dát si chůzku na lavičce v krásné zahradě, sledovat městské hemžení, pozorovat starou architekturu v kontrastu s novou, ale vše na různých nestejných místech, poznávat zajímavé odlišné interiéry obchůdků, starožitnictví, kaváren a restaurací, kdy každý dům má jinou funkci, jiný význam, jinou atmosféru. V takovém prostředí se může odehrávat plnohodnotná komunikace lidí, sdílení vzájemného, setkávání. To není žádné anonymní míjení. Člověk se cítí dobře v harmonické kontinuálně rostlé architektuře, která má lidské měřítko, je vytvořena z přirozených materiálů, má svůj rytmus, kompozici a neokoukatelný styl. Kromě různosti tvarů, barev, stylů, materiálů, velikostí, objemů a atmosfér je také pro městský život důležitá zdánlivě neuvědomovaná množina zvuků – zpěv ptáků, klapot podpatků po městské dlažbě, ticho, ozvěna, živé hovory lidí, šum listí v korunách stromů, zvuk rádia, dešťových kapek v ovzduší atd. Na každém místě vždy jinak, to taky dokresluje různé charaktery prostorů. Znáte tu odpudivou zvukovou masu, která je v každém supermarketu, ať jste v jeho obchodě, pasáži či restauraci, stejně ubíjející? Myslíme si, že vedení města musí s občany diskutovat o podobě a funkci tohoto cenného prostoru. Nechtěli bychom v tomto místě namísto megashoppingového centra třeba malý park, kde bychom mohli příjemně relaxovat nebo tržnici s ovocem, zeleninou a řemeslnými výrobky? Možná by se občané shodli na bytové zástavbě se zahrádkami a s příslušnou infrastrukturou... V tuto chvíli nevíme, ale je jasné, že nechceme realizovat to, co je výhodné pro developera a tak nevýhodné pro Opavu. Je nutnost se občanů nahlas a rychle ptát na jejich názor. Doufejme, že nové vedení města tuto potřebu bude mít. Martin Klimeš Stanovisko o.s. Za Opavu k soutěži na podobu jižní fronty na Horním náměstí v Opavě Developerská společnost Crestyl vyhlásila v druhé polovině roku 2009 soutěž na změnu jižní uliční fronty na Horním náměstí v Opavě. Koncem roku jsme měli možnost shlédnout výsledky soutěže (dále soutež I), které se ale nezúčastnil přihlášený Ateliér 38 pro vážné výhrady k soutěži. Do dalšího kola postoupily na základě rozhodnutí poroty a veřejného hlasování 3 projekty určené k dopracování. Mezitím v polovině letošního roku městu nabídla tři své projekty společnost Develon revitalizující opavský pivovar v rozsáhlý obchodní komplex. Projekty nebyly do pokračování soutěže (dále soutěž II) konkurenčním Crestylem zahrnuty, ale nově byly k účasti vyzvány tři další architektonické ateliéry, včetně Ateliéru 38, který své někdejší odmítavé postoje přehodnotil a druhého kola se kupodivu účastní. V porotě soutěže zasedli zástupci Crestylu, města Opavy, ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková, profesor, Ing. arch. Vladimír Šlapeta a nově byli přizváni renomovaní architekti John Eisler a Josef Pleskot. Může porota, v níž jsou zastoupeny některé výrazné osobnosti české architektury, pozitivně zapůsobit na průběh soutěže, která je ve své podstatě od začátku pochybná, aby výsledek byl pro Opavu jednoznačným přínosem? 20. října 2010 Naše stanovisko ke konání soutěže I jsme veřejně vyjádřily m.j. otevřeným dopisem Radě města a v tiskové zprávě o.s. Za Opavu ke změně Slezanky. Základním obsahem našich veřejných vyjádření je nesouhlas s podobou této soutěže, která má příliš proměnlivá pravidla. Vadí nám především rezignace vedení města na uskutečnění své vlastní cesty vedoucí ke kvalitnímu zhodnocení tohoto prostoru a dále to, že není schopno prosadit mezinárodní architektonickou soutěž podle pravidel České komory architektů a soutěž nechává víceméně v rukou developera. V soutěži na fasády vidíme pouze dílčí řešení, které nemůže nahradit komplexní architektonické zpracování daného prostoru. Konstatovali jsme, že závažnější problém, než je podoba Slezanky, vidíme v bytovém domě na severním okraji města a že „zakázku typu Slezanka musí řešit architekt minimálně evropské úrovně. Jiná než prvotřídní úroveň je v tak významné lokalitě nepřípustná“. I v současné poněkud proměněné situaci není důvod na našem minulém prohlášení nic měnit. Dnes víme, že developer má v plánu celou Slezanku propojit s obchodním komplexem, který má vyrůst za ní. Proto je soutěž vypisovaná jen na její fasádu, o projektování toho, co bude stát za fasádou, se již dnes starají architekti společnosti Crestyl, konkrétně Petr Franta architekti, kteří se soutěže na fasádu rovněž účastní. Téměř celá čvrť lemovaná ulicemi Ostrožná, Popská, Horním náměstím a Rybím trhem se má stát obchodní zónou s plochou 28.000 m2, s podzemním parkovištěm pro 227 automobilů, s prosklenými obchodními pasážemi. Přes veškerá ujištění a tvrzení o vysoké úrovni a kvalitě navrhované architektury, spatřujeme pouze unifikovanou architekturu odpovídající jen potřebám všudepřítomných standardních obchodních galerií a pasáží, jak můžeme vidět a číst v tiskové správě společnosti Crestyl k projektu Central Opava. Žádné avizované opravdové ulice v této čtvrti nebudou, pokud za ně nebudeme považovat klimatizované pasáže s imitacemi městského mobiliáře, kanálovými poklopy s fotografiemi historické Opavy, litinovými pseudohistorickými lampami, prosklenou střechou nahoře a skleněnými „zdmi“ napravo i nalevo. Koncem léta proběhlo zveřejnění výsledků souteže II. Jednotlivé soutěžní projekty se pokusíme stručně okomentovat. Z průběhu soutěže vidíme, že úkol proměny fasády Slezanky je nelehký. I ostřílení architekti mají s dotvořením výrazu jedné strany náměstí velký problém. A rozpačité výsledky tomuto nelehkému úkolu plně odpovídají. Jsme přesvědčeni, že problém není v těžkosti úkolu nebo schopnostech řešitelů, ale spíše v nevhodném soutěžním zadání a nedostaku, pokory, píle a prostorové empatie soutěžících. Tři projekty z šesti předložených mají něco společného. Navázali na podlouhlý tvar současné Slezanky arch. Krischkeho. Bohužel nedosahují jejích kvalit, navíc zcela zbytečně znovu opakují horizontální kompoziční princip, který neumožňuje, abychom se na náměstí cítili zcela dobře. Pravdou je, že klopýtavý rytmus vertikál původních měšťanských domů vytvářel onen pocit bezpečí, radosti z toho, že se pohybujeme a žijeme ve městě, mezi domy, na náměstí... Ateliéry A.LT Architekti, Ateliér 38 a New Work nerespektují zkušenosti současných principů architektury a staví před nás překonané koncepty nudlovité architektury, které náměstí neprospívají. Návrh Ateliéru New Work pracuje s nepoměrným měřítkem, které se vymyká veškeré okolní zástavbě, nad kolonádou se východním směrem zdvihá betonová nádstavba s rádoby modernistickými výtvarnými kreacemi, které nesouzní s duchem dolní částí stavby. Dlouhá sloupová kolonáda nemá v rámci místa žádné opodstatnění. Projekt Ateliéru 38, příliž přísný, příliž čistý, ve své brutální geometrické tektonice evokuje hřímající hlas z tribuny a zvuk vojenských bubnů, jakéhosi ducha totalitarismu. Podoba vyšší části budovy směrem k ulici Ostrožné není navíc původním prvkem (srovnej např. s Triniti Brno, arch. Petr Pelčák). A.LT rozčlenila čelo Slezanky do tří nesourodých pásem. Nad prosklenou pasáží se táhne od východu na západ téměř slepý betonový monolit a nad ním nevhodná střešní zahrada. Ta přináší do prostoru náměstí neklid, Prosklenná pasáž je izolovanou ulicí v náměstí, neumožňuje potřebnou komunikaci mezi stavbou Slezanky a okolním prostorem. Musíme se rovněž podivit repetitivnímu ornamentu tvořící v prosklenní pasáže nudný, ducha ubíjející rytmus, donekonečna opakující banální dum dum, stejně jako u ostatních dvou výše zmiňovaných projektů, u nichž je ale ještě zřetelnější. Projekt ateliéru Maura představuje v podstatě protáhlý monoblok s prosklenou stěnou v parteru, rytmizovaný vysunutými čtyřmi těžkopádnými bloky se zelenými kolmými plochami. Architektura v podstatě bez silného nápadu nevhodně aplikující principy zazelenalých stěn, které mohou být někdy poměrně účinně využity, ale na zcela jiných místech. Chapman Taylor se snaží navázat na ducha 19. století, ale projekt se zastavil v polovině cesty. Tradicionalismus je v tomto případě spíše provincialismem, domy nemají žádný esprit. Ten chybí i projektu Petr Franta architekti, který představuje jen modernistické klišé, velké prázdné stěny bez architektonického výrazu, směřující do náměstí. Quarta se snaží vytvořit z čtvercových a obdélníkovitých segmentů na náměstí jakýsi dominantní patchwork, ale nedrží příliš pohromadě, rozpadá se a jednotlivé kousky jsou docela nevzhledné. U příležitosti proběhlé soutěže II můžeme konstatovat s ještě větší přesvědčeností, že oddělení projektu fasády od ostatní stavby celého objektu považujeme za nevhodný. Jakákoli fasáda nemůže tvořit přílepek celé stavbě. To je podle našeho názoru falešný a nedůstojný způsob uvažování i práce. Za požadavkem standardní architektonické soutěže podle pravidel komory ČKA si stojíme i nadále. Ve světle konfrontace soutěžních projektů a stávajícího stavu se nám opět jeví jako nejpřesvědčivější očištěná podoba dnešní Slezanky. Martin Klimeš 3 OBČASNÝ ZPRAVODAJ 20. října 2010 Obnova kaple v Nových Těchanovicích Památkovaná v Raduni Na základě podané žádosti na záchranu kaple v Nových Těchanovicích nás opět finančně podpořila Nadace VIA s částkou 49 000,- Kč. S ohledem na havarijní stav památky, a tedy i výši předpokládaných výdajů, se záměr obnovy stal předmětem také bonusového programu České spořitelny, ze kterého se nám podařilo získat celkem 33 333,Kč. Za pomoci vlastníka kaple, dobrovolníků z našich řad a dalších příznivců sdružení jsme koncem měsíce května začali s obnovou památky. Interiér kaple byl vyklizen a následoval průzkum dochovaných omítkových vrstev se zakreslením vnitřní výmalby. Teprve pak byly nesoudržné omítky odstraněny, ostatní byly na zdivu ponechány. Omítky venkovní fasády byly také podrobeny stratigrafickému průzkumu, stejně jako nátěry výplní otvorů, oken a dveří. Na základě výsledků průzkumu byly vypracovány varianty návrhů finální barevnosti fasády. Z okolí kaple byla odstraněna stávající vzrostlá zeleň a při odkopání zeminy po obvodu stavby byl obnoven větrací kanálek ve spodní části jejího závěru. Pak mohlo být započato se stavbou lešení, ze kterého jsme se mohli pustit do rozkrývání vrchní části stavby, jež byla několik let pouze provizorně zakryta. Z kaple byly již dříve odstraněny zbytky krovu, takže byla odhalena cihelná klenba a silně destruovaná římsa. Tuto jsme vyzdili novou v původní profilaci. Práce pokračovaly přípravou krovu a prováděním vnitřních jádrových omítek. Zkušenému truhláři z Klokočova byly zadány práce na repasi dveří a výrobě nových oken, chybějící kříž zase vyrobí kovář z Otic. Zahájení oprav kaple v Nových Těchanovicích se neobešlo bez pozornosti místních obyvatel, kteří se s námi podělili o zajímavé vzpomínky. Do oprav se zapojila i Obec Radkov, která věnovala na její obnovu vozík písku. Nakonec jsme využili i nabídky dvou laskavých donátorek z Uhlířova a z Dubové, které věnovaly na obnovu stavby cca 800 cihel, jež byly použity na zdění profilované korunní římsy a oprav narušených částí štítu. S ohledem na nadcházející zimu bude obnova této drobné památky zcela ukončena na jaře příštího roku. Kateřina Skalíková Občanské sdružení Za Opavu se rozhodlo zaměřit také na naše nejmladší. Koncem školního roku proto žáci 5. třídy ze Základní školy na Otické ulici prověřili prototyp hry, kterou jsme nazvali „Památkovaná“, v zámeckém parku v Raduni. Hra, jež je obdobou hry známé jako šipkovaná, je zaměřena na památkovou péči a životní prostřední. Tématicky zaměřené otázky hledaly děti na své cestě přírodou, na jejímž konci čekal i poklad. Kromě poznání raduňského parku, kde byla většina dětí poprvé, bylo možné prohlédnout si také místní velmi starý kostel Nejsvětější Trojice. Prohlídku interiéru provázel odborný výklad a zvědavé otázky dětí. Snad nejzajímavějším místem byl krov kostela, kde nás v pravé poledne zastihlo odbíjení hodin. Byla to pěkná tečka za akcí, již bychom chtěli zopakovat. Hana Pavelková, Kateřina Skalíková Dokončení obnovy božích muk v Melči Jak jsme vás informovali již dříve, realizovalo občanské sdružení Za Opavu v loňském roce také opravu božích muk v Melči, přesněji mezi obcemi Melč a Mikolajice. Při obnově památky jsme se soustředili především na maximální záchranu autentické hmoty. Specifickým problémem byla také oprava vrchní části stavby, zděné hlavice. Bohužel přišla silná a dlouhá zima, která s sebou nutně přinesla i špatný vliv na výsledek naši práce. Na jaře letošního roku jsme nalezli boží muka s opadávajícími omítkami a prasklinami v nově vyzděné hlavici. Tato poškození způsobená vlivem vlhkosti a mrazu na zcela nevyzrálé omítky a malty si vyžádala novou bezmála celkovou opravu božích muk. Tyto nové opravy jsou v těchto dnech dokončeny a boží muka čekají již jen konečné finální nátěry. Tomáš Skalík Obnova božích muk v Úvalně Kromě kaple v Nových Těchanovicích provádí letos sdružení Za Opavu opravu ještě jedné drobné památky, a to barokních božích muk v Úvalně. K účasti na této akci nás vyzval pan starosta, který si přál, aby byl památkově chráněný objekt obnoven tradičními technologiemi. Počátkem července jsme tedy práce zahájili. Byla rozkryta plechová krytina a odstraněn novodobý kříž. Fasáda byla zbavena nevhodných tvrdých cementových omítek, stejně jako betonového stupně. Obvodové zdivo bylo zvenčí obkopáno do hloubky 3550cm a bylo obloženo jílovou hydroizolační vrstvou o síle 8-15cm. Dochované štukové prvky jsou nyní odborně restaurovány, obnovena bude také původní profilace říms. Je pokládána nová keramická krytina, kříž je připravován zkušeným kovářem. Fasádní omítky jsou vápenné, finální barevnost byla rozhodnuta na základě výsledků stratigrafického průzkumu. Kateřina Skalíková Ohrožené památky V. Zámecký areál v Deštném Obec Deštné je částí obce Jakartovice. Ves, už v nejstarších písemných zprávách uváděná jako majetek olomouckého biskupství, byla od prvé poloviny 14. století do roku 1926 biskupským lénem. Tvrz a později zámek byly sídlem biskupských a později arcibiskupských lenníků. Ti také vystavěli někdy na sklonku 14. století v těsném sousedství jedno- lodní gotický kostel Navštívení Panny Marie. Kostel společně se zámkem osazeným do zbytků anglického parku je stále působivým areálem situovaným do samého středu obce. Ke kostelu vede od zámku kamenný most, v ohradní zdi lemující hřbitov byla v tomto místě prolomena branka, kterou procházelo panstvo na bohoslužby. Po opravě zámku v 18. století zde měli svou rezidenci Renardové, kteří navštěvovali mše až do roku 1784. Poté jim bylo uděleno arcibiskupem svolení k užívání zámecké kaple sv. Anny k bohoslužbám pro hraběte, jeho rodinu a zámecké služebnictvo. Tvrz, připomínaná v roce 1408 jako majetek Stošů z Kounic, byla postupně přestavěna na barokní dvoupatrový a trojkřídlový zámek v letech 1727-1730 Karlem Ferdinandem ze Šercu. Areál zámku byl proti svahu zabezpečen dosud znatelným, snad středověkým valem a okružním příkopem, jehož průběh je však dostatečně zřetelný pouze na severozápadě a severu. V době, kdy byl zámek v držení hrabat Renardů, muselo být prováděno první statické zajištění stavby pomocí železných táhel, a to vzhledem k nestabilnímu podloží v této lokalitě. Tak se stalo, že krátce po smrti hraběte si nový majitel stěžoval na špatný stav budov zámku, dvora i pivovaru a požadoval finanční náhradu za prostředky vložené do statického zajištění staveb a jejich opravy. V 19. a počátkem 20. století byla budova zámku upravovaná. Jako poslední majitelé je uváděna rodina Richterů. Po 2. světové válce začal zámek chátrat. Nejprve došlo ke zhroucení zadní stěny střední části zámku a v devadesátých letech 20. století se destrukce začala projevovat prakticky v celém rozsahu. V letech 1998-1999 bylo realizováno statické zajištění a další hrubé stavební práce v západním křídle objektu. Do celostátního seznamu kulturních památek byl objekt zapsán jakožto významná památka již v roce 1958. V roce 2005 však byl zapsán také do seznamu nejohroženějších památek České republiky. Současný stav zámku je velice špatný. Havárie již pominuly a lze říci, že velká část kdysi honosné zámecké budovy se nachází v troskách. Kromě předpokládaného nestabilního podloží, jež mohlo způsobit statické poruchy objektu, hlodá na nemovitosti zub času ovlivněný nedostatečnou údržbou způsobenou nevyužitím budovy desítky let. Literatura: Prix Dalibor: Středověký kostel Navštívení Panny Marie v Deštném, okres Opava (Časopis Slezského muzea, série B, 38-1989, str. 155-163) Prix Dalibor: Deštné, okres Opava, filiální kostel Navštívení Panny Marie (Passport stavebně historického průzkumu, 12/1993-2/1994 Kateřina Skalíková ZA OPAVU občasný zpravodaj 20. října 2010, číslo 8. Vydavatel: občanské sdružení Za Opavu, Hobzíkova 3, 746 01, Opava, číslo účtu: 226684142/0300, tel: 774 548 088, e-mail: [email protected], www.zaopavu.cz. Neprodejné.
Podobné dokumenty
Bedienungsanleitung - WOLF
Palanca para la selección de la escala
de velocidad
11 Palanca para el ajuste de altura central
věStNík kLuBu Za StarOu prahu
prezentovány a diskutovány podklady připravované pro její zadání. A zde je třeba velmi zpozornět!
V rámci oslav města bude také odhalen obraz Zavraždění svatého
městské mobility zaměřil na posouzení celé
dopravní sítě. Hodnotí všechny ulice z hlediska bezpečnosti a kvality provozu cyklistů,
a to i v příměstských lokalitách. Nevěnuje se
až tak turistickým t...
Realitní magazín - Asociace realitních kanceláří České republiky
Možná, že teď by nějaký snímek vzniknout
mohl. Když realitka dbala přání svých klientů
a dostala se za to před soud. A že ji tam dostal
fingovaný zájemce? Zajímá to někoho? No, zajímá, ale jen málo...
Dialog o transformaci s Jaroslavem Peregrinem
které mají třeba i nějaké zpoždění, tu ale stále, domnívám se, je a bude.
MS: Když vás člověk poslouchá, vyvstává mu v mysli otázka o nápravě. Média otevírají kauzy,
připravují agendu, o níž se dis...