Prezentace CzechTrade
Transkript
SRBSKO perspektivní trh pro české podnikatele ZK Bělehrad CzechTrade Váš průvodce zahraničními trhy 1 Srbská republika Rozloha 88 361 km² Počet obyvatel 7,5 milionu Hl. město Bělehrad (1,6mil) Města přes 100 000: Nový Sad, Niš, Kragujevac, Subotica BDP na osobu (2013) 4453 EUR (sektor sektor služeb 62,1%, průmysl 22,3%, zemědělství a lesnictví 10,7%) Inflace (2013) 2,2% Pokrytí dovozu vývozem 71,1% Váš průvodce zahraničními trhy 2 SWOT analýza Silné stránky výhodná geografická poloha, postavení Srbska jako „vstupní brány“ na Balkán vzájemná historická i lidská blízkost, dlouhodobá vzájemná obchodní tradice znalost srbského trhu, znalost potřeb srbských partnerů vysoká intenzita vzájemných vztahů na všech úrovních zkušenosti českých podniků s místním prostředím největší a nejlidnatější země bývalé Jugoslávie – největší trh očekávaný potenciál hospodářského rozvoje evropská perspektiva Srbska Váš průvodce zahraničními trhy 3 SWOT Srbsko Slabé stránky politická stabilita dosud nedosahuje standardní evropské úrovně přetrvávající předsudky o poměrech na trhu, některé předchozí negativní obchodní zkušenosti byrokratický systém řízení spojený s korupcí pomalá privatizace velkých státních podniků především v oblasti energetiky a těžkého průmyslu slabý růst průmyslové výroby a slabý příliv přímých zahraničních investic značné rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů, značně zaostalé pohraniční oblasti (kromě severní hranice) nadále relativně slabě rozvinutý soukromý sektor (nízký počet prosperujících malých a středních podniků) minimální produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou neumožňuje nastartovat rychlejší ekonomický růst Váš průvodce zahraničními trhy 4 SWOT Srbsko Příležitosti výrazný potenciál ekonomického růstu privatizační proces u mnoha velkých státních společností není ukončen v důsledku trvající obavy investorů se ostrá konkurence teprve postupně rozvíjí v průběhu posledních cca 20 let se v důsledku politických problémů do ekonomiky minimálně investovalo, což vyvolává značnou potřebu zrychlené investiční aktivity existují reálné předpoklady zvýšení spotřeby veřejného i soukromého sektoru v nejbližším období značné možnosti pro české firmy se rýsují zejména v oblastech energetiky, dopravní a městské infrastruktury nezbytnost zlepšení ochrany životního prostředí znamená šanci pro projekty v této oblasti možnost podpory velkých projektů v rámci zasedání Smíšené komise pro ekonomickou spolupráci možnost využít spolupráce měst a regionů pro intenzifikaci ekonomických vztahů možnost zapojit českou menšinu do projektů českých firem možnost participace českých podnikatelských subjektů na projektech financovaných z EU Celní unie, otvírání kapitol, IPA2 Váš průvodce zahraničními trhy 5 SWOT Srbsko Hrozby dosud ne zcela standardní politické a ekonomické prostředí podnikatelské klima není dosud standardní, naproti tomu se může očekávat jeho postupné zlepšování trvající nejasnost a nekoncepčnost privatizace státních podniků netransparentnost při zadávání a vyhodnocování státních zakázek při výměně státní administrativy i administrativ měst a obcí dochází často k problémům při realizaci dosavadních zakázek či projektů nedostatečně rozvinutá infrastruktura politická a regionální nestabilita Váš průvodce zahraničními trhy 6 Smluvní základna Mezivládní dohoda o ekonomické spolupráci, která byla podepsána v Praze dne 20.7.2005 je základním smluvním dokumentem, který umožňuje podporu vzájemných obchodně-ekonomických vztahů. Mimo jiné zakládá mezivládní Smíšený česko-srbský výbor pro ekonomickou spolupráci, jeho zatím poslední zasedání proběhlo v prosinci 2013 v Praze. Příští 8. zasedání proběhne pravděpodobně v únoru 2015 v Bělehradě. Příprava 8. zasedání Smíšeného výboru - MPO ČR, Mgr. Luboš Joza, [email protected] Protokol k mezivládní dohodě o ekonomické spolupráci mezi oběma zeměmi z r. 2005 byl podepsán dne 4.5.2010 v Bělehradě. Protokol vstoupil v platnost 8. prosince 2010 a vytváří podmínky pro snažší zapojení českých firem do infrastrukturních projektů, pilotní projekt - modernizace železničního Koridoru X na trati Niš – Dimitrovgrad. Dohoda mezi Vládou České republiky a Svazovou vládou SRJ o vzájemné podpoře a ochraně investic vstoupila v platnost dne 29. ledna 2001. Novela dohody, potřebná s ohledem na vstupu ČR do EU a rozdělení soustátí Srbska a Černé Hory byla podepsána v Bělehradě dne 4. června 2010 a vstoupila v platnost 16. března 2011. Dohoda o zamezení dvojího zdanění byla podepsána v Praze 11.11.2004. Dodatkový protokol k této dohodě byl podepsán v září 2009 u příležitosti návštěvy ministryně financí Srbska D. Dragutinović v ČR a vstoupil v platnost 28. února 2011. Dne 14.5.2010 bylo podepsáno resortní Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti zemědělství. Vzájemná spolupráce se předpokládá zejména v těchto oblastech: hospodaření s vodou, veterinární medicína, rostlinná výroba, živočišná výroba, šlechtitelské programy, lesnictví, průmysl krmiv, zemědělský výzkum, rozvoj venkova a bezpečnost potravin. Dne 1.4.2014 bylo v Bělehradě podepsáno Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti energetiky. Stanoví nejvýznamnější oblasti spolupráce gesčně příslušných ministerstev a také prioritní společné projekty v daném sektoru. Váš průvodce zahraničními trhy 7 Základní makroekonomické ukazatele Srbska 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 29 451 33 704 30 654 29 766 33 423 31 683 34 262 33 059 Reálný růst HDP (%) 5,9 5,4 -3,1 0,6 1,4 -1,0 2,6 -1,8 Jádrová inflace (av; %) 5,9 7,9 10,8 3,6 8,6 13,2 12 9,9 Spotřebitelské ceny (růst %) 11,0 8,6 6,6 10,3 7,0 12,2 2,2 1,7 Nezaměstnanost (%) 18,1 13,6 16,1 19,2 23,0 23,9 22,1 18,9 Vývoz (mil. €) 8 110 9 583 8 043 9 515 11 145 11 469 13 937 14 451 Dovoz (mil. €) 15 468 18 267 13 099 14 244 16 487 16 992 17 782 18 096 Bilance běžného účtu (mil. €) -5 474 -7 126 -2 032 -2 037 -3 656 3 671 -2 098 -1 985 Veřejný dluh v % HDP 29,9 28,3 32,8 41,8 45,4 56,2 59,6 71,0 Devizový kurz (€/RSD) průměr 79,96 81,44 93,95 103,04 101,95 113,13 113,14 117,31 -1,6 -1,7 -3,2 -3,4 -4,0 -5,9 -5,2 -6,4 347,1 400,5 337,4 330,1 372,5 364,5 388,6 379,3 HDP (mil. €) Saldo státního rozpočtu (v % HDP) Průměrná čistá mzda v € Váš průvodce zahraničními trhy 8 Vzájemný zahraniční obchod ČR-RS (v tis. EUR) . ČR je pro Srbsko z hlediska obratu 18. nejvýznamnější obchodní partner. Srbsko je podle obratu pro ČR 36. nejvýznamnější partner Vývoz EUR Dovoz poř. Index EUR Obrat poř. Index EUR Saldo poř. Index EUR 2008 304 015 32. 96,4 174 544 42. 186,8 478 559 38. 117,1 129 471 2009 191 291 36. 62,9 111 046 44. 63,6 302 337 41. 63,2 80 245 2010 249 512 35. 130,5 137 237 43. 123,8 386 749 44. 128,0 112 275 2011 390 292 29. 156,5 193 838 43. 140,5 584 163 38. 150,8 196 487 2012 373 201 32. 95,6 186 936 46. 96,4 560 137 41. 95,9 186 265 2013 355 922 35. 95,3 312 301 37. 167,5 668 223 36. 119,3 43 621 2014 387 799 37. 108,9 285 914 38. 91,5 673 712 38. 100,8 101 885 Váš průvodce zahraničními trhy 9 Zahraniční obchod s prioritními zeměmi za leden - říjen 2014 (rok 2013 - definitivní údaje dle závěrky k 28.8.2014) VÝVOZ OBRAT Země 1-10/2013 1-10/2014 mil.Kč Brazílie index 14/13 1-10/2013 1-10/2014 mil.Kč DOVOZ index 14/13 1-10/2013 1-10/2014 mil.Kč BILANCE index 14/13 1-10/2014 mil.Kč 11 564,5 11 914,0 95,8 6 962,8 6 667,6 95,8 4 601,7 5 246,4 Čína 270 120,3 323 049,4 119,6 31 123,7 34 421,1 110,6 238 996,6 288 628,3 Indie 19 647,4 21 984,4 111,9 9 175,4 9 853,0 107,4 10 472,0 12 131,4 115,8 -1 296,6 -2 278,4 Irák 1 651,1 1 091,7 66,1 1 650,5 1 085,1 65,7 0,6 6,6 1 100,0 1 649,9 1 078,5 Kazachstán 15 892,8 19 075,7 120,0 6 153,9 6 761,3 109,9 9 738,9 12 314,4 126,4 -3 585,0 -5 553,1 Mexiko 16 103,5 20 263,1 125,8 8 119,7 11 302,3 139,2 7 983,8 8 960,8 112,2 135,9 2 341,5 Rusko 220 341,8 208 436,8 94,6 96 838,7 95 988,6 99,1 123 503,1 112 448,2 91,0 -26 664,4 -16 459,6 Srbsko 14 252,0 16 040,8 112,6 7 302,7 9 119,9 124,9 6 949,3 6 920,9 99,6 353,4 2 199,0 54 100,6 59 251,7 109,5 35 823,5 36 880,8 103,0 18 277,1 22 370,9 122,4 17 546,4 14 509,9 Turecko Ukrajina USA Vietnam Celkem Celkem prioritní země a země zájmu mimo EU 114,0 1-10/2013 2 361,1 1 421,2 120,8 -207 872,9 -254 207,2 46 176,1 37 875,6 82,0 26 127,3 16 965,7 64,9 20 048,8 20 909,9 104,3 6 078,5 -3 944,2 107 137,3 131 828,9 123,0 57 315,8 66 740,4 116,4 49 821,5 65 088,5 130,6 7 494,3 1 651,9 8 904,8 11 334,0 127,3 2 295,7 1 515,0 66,0 6 609,1 9 819,0 148,6 -4 313,4 -8 304,0 785 892,2 862 146,1 109,7 288 889,7 297 300,8 102,9 497 002,5 564 845,3 113,7 -208 112,8 -267 544,5 1 102 560,9 1 204 402,9 109,2 435 926,9 462 373,9 106,1 666 634,0 742 029,0 111,3 -230 707,1 -279 655,1 Pramen: ČSÚ (údaje vč.dopočt ů) MPO - odbor řízení exportní strategie Váš průvodce zahraničními trhy 10 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu Nejvýznamnější položky českého vývozu (podle HS4, v mil. €) Položka 2009struktura 2010českého 2011 2012 Komoditní vývozu/dovoz 2013 2014 Auta 23,0 34,7 43,1 35,8 39,0 58,9 Energie 6,9 23,5 91,2 81,8 30,7 37,3 Přístroje přijímací 0 0 0 5,6 19,4 15,8 Stroje automat. 6,9 10,3 10,4 10,8 12,6 13,0 Plyn zemní 2,3 5,7 5,3 6,0 4,0 11,5 Monitory, projektory 0,7 0,2 2.7 2,4 5,7 10,9 Části vozidel motor. 1,6 0,9 1,2 3,7 12,6 10,9 Přístroje telefonní 2,3 10,2 13,3 11,7 12,5 9,5 Dráty kabely 0,6 0,5 4,9 8,8 8,4 8,4 Váš průvodce zahraničními trhy 11 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu Položka 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Meď 0 0 0 39,1 89,1 62,0 Energie elektrická 4,5 18,8 47,2 27,4 80,5 48,9 Sedadla 5,0 10,1 15,3 14,4 19,3 33,4 Oleje minerální 0 0 0 0 0,4 16,8 Trouby, trubky, hadice 0 0 0 0 0 12,5 Pneumatiky 2,1 13,7 17,5 16,4 11,3 11,0 Auta 0 0 0 1,2 8,6 10,5 Desky 5,8 9,6 8,2 8,0 9,7 9,6 Chladničky 0 0 0 0 0 7,2 Váš průvodce zahraničními trhy 12 Srbsko z pohledu českého exportu - pozitiva 1. března 2012 udělen status kandidáta členství v EU Prozatímní obchodní dohoda s EU. Většina průmyslových výrobků z EU od 1 .1. 2013 bez cla 21. ledna 2014 – v Bruselu započala formální přístupová jednání mezi EU a Srbskem Uzavřena dohoda o zamezení dvojího zdanění a dohoda o ochraně a podpoře investic Růst ekonomiky a s přejímáním evropských standardů se neobejde bez zahraničních investic a dovozu potřebných zařízení a know-how Největší z republik býv. Jug. - přesah na trh Bosny, Černé Hory Diaspora každý rok pošle do Srbska okolo 5,5 miliard USD Váš průvodce zahraničními trhy 13 Srbsko z pohledu českého exportu - bariéry Nutnost srbské certifikace Na některé položky platí dovozní clo do roku 2015 (viz další strana) Častý nedostatek financí, druhotná platební neschopnost Rychlý růst veřejného dluhu – omezení státních investic Nižší srbské výrobní náklady Jednání časově náročná Nutné pěstovat osobní vztahy Dobrá znalost nabídky konkurence Váš průvodce zahraničními trhy 14 Celní tarify - http://www.carina.rs/lat/Stranice/Default.aspx Váš průvodce zahraničními trhy 15 Příležitosti a perspektivní obory Zahraniční investice + Finanční prostředky, většinou průhlednější výběrové řízení. Gazprom, Fiat, Telenor, Bosch, Yura – výroba autokabelů pro Hyundai a Kia, koupili továrnu Zastava Elektro, Gorenje, Delhaize (Delvita) – koupili řetězec MAXI, atd. Z ČR pak MITAS v městě RUMA – výroba pneu pro zemědělské a stavební stroje – cca 650 zam. Energetika + Nutné investice do stávajících tepelných elektráren, možnost výstavby řady malých vodních elektráren . plynovod SOUTHSTREAM – zrušen ze strany Ruska 30. 11. 2014. - Nízký limit a výkupní ceny pro solár. Zdlouhavý a složitý proces pro výstavbu malých vodní elektráren a větrných parků. Politické vazby Dopravní infrastruktura + Nutnost modernizace silniční i železniční infrastruktury, je považována za prioritu. - Problematičnost domácích tendrů. Vzhledem k zadluženosti otázka pokračování výstavby. Voda + V Srbsku se čistí pouze 4% odpadních vod. V některých místech jsou i potíže s kvalitou pitné vody. - Nedostatek finančních prostředků, regulované ceny. Zdravotnictví + Nízká úroveň a zastaralost vybavení státních zařízení. Velký počet soukromých zařízení, především v oblasti kosmetické chirurgie a stomatologie - Nedostatek finančních prostředků. Průhlednost výběrových řízení. Automobilový průmysl + Investice Fiat, Magneti Marelli, Bosch, Yura Váš průvodce zahraničními trhy 16 Perspektivní obory Zemědělství + Tradiční obor a významný srbský exportér. Nutnost modernizace, zlepšení genofondu. Především ve Vojvodině relativně dobrá ekonomická situace. Zahraniční investice ( např. Al Dahra – agrární koncern – koupili 51% Rudnap Agrar Vojvodina). - V centrálním Srbsku velké množství hospodářství obdělávající neefektivně malé výměry, podfinancování. Strojírenství + velmi dlouhá tradice dodávek strojního zařízení z ČR. - Nízká průmyslová výroba v Srbsku, nižší výrobní náklady v Srbsku a regionu, malý počet srbských firem schopných investice do nového strojního zařízení Úspory energií + Narovnání ceny energií spojené s novou legislativou zvyšují zájem o zateplování a alternativní zdroje. - Zatím nízká motivace. Váš průvodce zahraničními trhy 17 Stavebnictví Ve druhém čtvrtletí dosáhl stavební průmysl růstu 12,6 procent (po dlouholetém poklesu – v roce 2013 vykázalo srbské stavebnictví pokles o 28,9 % po poklesu z roku 2012 o 7,5 %)a během tohoto roku bylo vydáno o 40 procent více stavebních povolení. Stavební povolení: získat stavební povolení trvalo v Srbsku průměrně 279 dní a žadatel musel projít v průměru 19 procedurami. Podle Světové banky bylo tak Srbsko v délce trvání a počtu nutných kroků na 175. místě na světě. Nový zákon o plánování a výstavbě byl přijat v prosinci 2014 a vstoupil v platnost 1. března 2015. Tento zákon má zkrátit dobu potřebnou pro vydání stavebního povolení na 30 dní. Zákon by měl ošetřovat nejen maximální dobu pro vyřízení povolení, ale upravuje celý proces tak, aby žadatel vše potřebné vyřídil na jednom místě. Stát dále převezme na sebe sběr dokumentace a různých potvrzení, aby ulehčil investorům. V investicích dominuje stát, zatímco velká část infrastrukturních investic se odehrává s podporou Evropské investiční banky a EBRD, případně vývozních či rozvojových úvěrů poskytnutých zejména ze strany Číny, Ruska a arabských zemí. Váš průvodce zahraničními trhy 18 Stavebnictví Výstavba rodinných domů je individuální a v naprosté většině prováděna svépomocí. Developeři se zatím téměř výhradně zaměřují na výstavbu bytů a to především v Bělehradě a dalších lukrativních oblastech (Novi Sad, Niš). Bytová výstavba: veškerá administrativa je zdlouhavá a tedy i finančně náročná, korupce při získávání různých povolení je údajně běžná. Ceny nové výstavby jsou vysoké. Stavební firmy, potýkající se s vysokými vlastními náklady (přezaměstnanost, neefektivita) nemohou a nechtějí snížit své ceny a nové byty jsou tak dostupné pouze úzké skupině zájemců. Poptávka je tak stále o hodně větší než nabídka. Ceny bytů jsou vysoké (min. 1.000 EUR/m2). Jen podíl administrativních nákladů na novou výstavbu je odhadován na 14–17%. Soukromí investoři jsou v současně době málo zapojeny do stavby nových objektů. Většinou stavějí menší budovy z důvodu nízké kupní síly. Pokud jde o výstavbu financovanou ze státního rozpočtu, stát staví obytné osady StepaStepanović http://www.gds.rs/naselje-stepa-stepanovic/ a Dr Ivan Ribar http://www.gds.rs/naselje-ivan-ribar/ v Bělehradě, a byty v rámci tzv. sociálního bydlení v mnoha městech v Srbsku. Podle v tisku publikovaných analýz chybí v Srbsku 300 000 bytových jednotek. Nutnou obnovu bytového fondu a uspokojení potřeb, jenž přináší pohyb obyvatelstva by zabezpečila výstavba 25 000 bytů ročně. Váš průvodce zahraničními trhy 19 Stavebnictví Plánované projekty: v příštích několika letech se očekávají velké projekty, většinou v oblasti infrastruktury, ve výši několik miliard eur. Nejčastěji se akcentuje význam dokončení výstavby Koridoru 10, zahájení výstavby Koridoru 11, modernizace železniční tratí Beograd–Pančevo, výstavba železničního mostu na řece Morava. V oblasti výstavby bytů je plánována příprava projektů a lokalit pro výstavbu bytů pro uprchlíky, která bude financována z dotací ve výši 300 milion eur, což umožní výstavbu 10.000 bytů. Je dále předpokládána konečná dostavba železniční stanice „Prokop“ v Bělehradě, která by umožnila ukončení provozu historické hlavní železniční stanice a odstranění rozsáhlého kolejiště a další železniční infrastruktury na pravém břehu Sávy. Na uvolněném prostoru má být realizován komplex obchodních a rezidenčních objektů, již budou součásti projektu „Bělehrad na vodě“. Váš průvodce zahraničními trhy 20 Stavebnictví „Bělehrad na vodě“ www.belgradewaterfront.com by měl být nejdůležitějším rozvojovým projektem v Bělehradě a v Srbsku. Projekt v hodnotě tři miliardy USD má podporu současné vlády i magistrátu města Bělehradu. Široce medializovaný projekt by měl podle vládních politiků odstartovat srbský ekonomický růst. Hlavním cílem projektu je oživit velký potenciál nábřeží a vytvořit moderní městské centrum jako nedílnou součásti města a současně zlepšit mezinárodní vnímání města Bělehrad. Tento projekt zahrnuje výstavbu 1,8 milionů metrů čtverečných kanceláří, bytů a komerčních prostor. Stavební práce byly zahájeny v říjnu 2015 ve spolupráci se společnosti EagleHills www.eaglehills.com a dokončení projektu se očekává v roce 2019. Do března 2017 by měla být dokončena věž s 50 podlažími, která se tak stane nejvyšší budovou v této části Evropy. Váš průvodce zahraničními trhy 21 Stavebnictví České stavební firmy v Srbsku Metrostav (www.metrostav.cz); Subterra (www.subterra.cz); PTW (zařízení na řezání vodním paprskem, zastupuje fa WOMA – www.womabeograd.co.rs); KM Beta (www.kmbeta.cz, střešní krytina, od r. 2009 pobočka ve městě Bački Petrovac) Fatra (www.fatra.cz, zastupuje fa DRAUN-3 www.draun.rs) KOMO MARK (www.komo.cz, zastupuje fa KOMO YU d.o.o. www.komo-yu.com) PROVOD (www.provod.cz, pobočka PROVOD d.o.o.) PTV (www.ptv.cz, zastupuje fa WATER POWER TECHNOLOGY doo www.wpt.rs) EUTIT (www.eutit.cz, zastupuje fa JOKIĆ CONSULT DOO) BREMA (www.brema.cz) Váš průvodce zahraničními trhy 22 Restrukturaliazce V Srbsku pokračuje restrukturalizace ekonomiky. Průmyslovou výrobu začínají táhnout zahraniční investice. Daří se rozvíjet zemědělství a potravinářství, které zůstávají nejvíce perspektivními obory. Pokračují investice do dopravní infrastruktury, ty jsou však financované téměř výlučně ze zahraničních půjček. Vzhledem ke stále vysokému zadlužení Srbska v zahraničí, není ministerstvo financí příliš ochotno poskytovat další garance na státní úvěry. Je třeba určitá obezřetnost při jednáních o dodávkách, které přímo souvisí se státními investicemi (hlavně dopravní stavitelství - železniční koleje a pražce, silniční svodidla apod.) a v každém případě předběžné projednání těchto dodávek v rámci české části Smíšeného česko-srbského výboru. V průmyslu se projevují dva hlavní trendy: pozitivně projevuje se resktrukturalizace v privatizovaných firmách (pokud privatizace neskončila neúspěchem), negativem je naopak stále pomalá náprava situace ve státních holdingových strukturách, které se potýkají s přezaměstnaností a nedostatkem zakázek. Část podniků rozvíjí nové výrobní programy a investuje do nových technologií, poptává proto moderní zařízení ze zahraničí (pivovary, cementárny, mlýny). V problémech velkých podniků je možné vidět šanci pro české dodavatele investičních celků, problémem je však nevelký počet příležitostí na srbském trhu IC. Byla dokončena obnova rafinérie v Pančevu. Dlouhodobé šance se naskýtají v oblasti ochrany životního prostředí, potřebné technologie se v Srbsku prakticky nevyrábí. Problémem je nedostatek peněz na úrovni měst a obcí, situaci se jen některým z nich daří řešit vlastními silami. Situaci komplikují nízké obecní poplatky (voda, odpady …), u kterých je akcentován sociální rozměr. To v menší míře platí také o cenách elektrické energie. Energetický zákon umožňuje investice do malých vodních elektráren. I přes řadu problému při schvalovacím procesu na MVE lze i zde vidět nemalé šance pro české dodavatele malých vodních elektráren. Také klasická energetika patří mezi nejzajímavější obory. Srbsko bude během přístupového procesu nuceno uzavřít elektrárny (nevyhovující zejména z ekologického hlediska) o celkovém výkonu až 1000 MW. To vyvolává potřebu, aby vedle TE Štavalj byla postavena TE Kostolac a elektrárna Bystrica, výhledově i vodní elektrárna Djerdap 3. Stavebnictví vykazuje pokles vyvolaný snižováním investiční aktivity vlády. Prim hrají velké stavební podniky s nadbytečnou pracovní silou, která prodražuje finální cenu prací. V Srbsku je proto vysoká cena nové výstavby, jen málo obyvatel si může dovolit hypotéku. Proto dodávky stavebních prvků, dílů a bytových potřeb jsou jistě perspektivní, nelze však očekávat prodeje na úrovni objemů, které by byly srovnatelné např. s českým trhem. Velká stavební aktivita je již tradičně soukromého typu (výstavba rodinných domů jednotlivci díky penězům ze zahraničí), ta je však značně teritoriálně roztříštěná. Způsob, jak vstoupit na srbský trh dokazuje úspěch SUBTERRA na tendru na výstavbu dálničního tunelu Bancarevo. Jedná se o projekt financovaný EIB. Zemědělství je v Srbsku přikládána značná důležitost. Při vyhledávání odběratelů z tohoto sektoru je třeba věnovat zvýšenou pozornost ekonomické situaci jednotlivých farmářů, jelikož se od sebe často výrazně liší (např. i velice podobná hospodářství se stejným druhem zemědělské aktivity a velikostí vykazují naprosto odlišné hospodářské výsledky). Váš průvodce zahraničními trhy 23 Vstup na trh Přímý vstup x domácí dovozce/distributor Racionálně zvážit možnosti trhu a ekonomickou návratnost. Využití služeb CzechTrade Vyhledání obchodních kontaktů, Ověření zájmu o výrobek, Průzkum trhu, Organizace jednání, asistence a tlumočení. Společná účast českých firem na veletrhu a další Marketing a podpora prodeje nutná jako na jiných trzích. Veletrhy sajam.co.rs www.sajam.net Váš průvodce zahraničními trhy 24 Stavební veletrh SEEBBE Místo konání: Belgrade Fair Exhibiting Space, Belgrade Datum konání: 19–23. dubna 2016 Více informací na http://www.seebbe.com/ Mezinárodní stavební veletrh SEEBBE je největší akce svého oboru nejen v Srbsku, ale i v celém regionu bývalé Jugoslávie. Letošního stavebního veletrhu SEEBBE 2015 se na 17.832 m2 výstavní plochy zúčastnilo 800 vystavovatelů s výrobky z 23 zemí světa. Samostatnými národními expozicemi se kromě České republiky představilo Turecko, Čína, Maďarsko a Chorvatsko. Veletrh podporuje následující produktové kategorie: Tepelná/vodní/zvuková izolace Vybavení pro natěrače/malování Klimatizační/ohřevné systémy Elektrické/energetické spotřebiče Střešní tašky a jiné střešní krytiny Sanitární keramika Podlahové a nástěnné obložení Profilovací stroje – dveře/okna Sklo a skleněné fasády/stěny Brány a ploty Software pro stavební inženýrství Design, inženýring, rekonstrukce Bezpečnostní vybavení Protipožární/protikorozní ochrana Beton, výztuže, vybavení Potrubí Různé stavební nástroje Komíny a ventilační systémy Koupelnový nábytek a vybavení Stěny a stropy Panely a stavební konstrukce Výrobní línky – sklo Dřevěné schody, parkety, obložení Stavební/těžební stroje a vybavení Výtahy, eskalátory prefabrikáty Váš průvodce zahraničními trhy Barvy, laky Mramor, žula, kámen Obecné vybavení Cihly a tvárnice Keramická/žulová dlažba Bazény, sauny a vybavení Osvětlení Dveřní/okenní profily Dveře a okna Rolety, žaluzie Stroje pro stavební průmysl (materiály) Laboratorní zařízení a vybavení (stavba) 25 Stavební veletrh SEEBBE 2016 Co nabízíme českým firmám Agentura CzechTrade zajistila plochu pro společný stánek s limitovanou kapacitou, na kterém Vaši firmu rádi uvítáme. Připravili jsem pro Vás výhodné varianty účasti a doprovodných asistenčních služeb: Osobní účast na společném stánku 7m2 …………………………………………………… 34 000,-Kč + DPH Služba zahrnuje osobní účast po dobu trvání veletrhu, zveřejnění profilu firmy na webových stránkách CzechTrade Bělehrad, e-mailová akvizice potenciálních partnerů před veletrhem, prostor pro vystavení vzorků, zázemí stánku CzechTrade včetně kuchyňky, osobní asistence během veletrhu apod. Katalogová prezentace ……………………………………………………………………………… 12 000,-Kč + DPH Zveřejnění profilu firmy na webových stránkách CzechTrade Bělehrad, prezentace firmy na stánku – formou katalogů, ceníků, informací o firmě, umístění loga a plakátu firmy na stánku apod. Kontakt pro zasílání přihlášek a dotazy spojené s touto akcí: Vladislav Polách CzechTrade Dittrichova 21, 128 01 Praha 2 Tel.: +420 224 907 573, Mobil: +420 725 978 883 e-mail: [email protected] Váš průvodce zahraničními trhy 26 Řetězce Potraviny -zahraniční DELHAIZE GROUP www.delhaizegroup.com MERKATOR www.mercator.rs AGROKOR www.idea.rs METRO CASH & CARRY www.metro.rs VEROPOULOS www.veropoulos.gr Potraviny – domácí DIS www.disyu.com UNIVEREXPORT www.univerexport.rs AMAN www.aman.co.rs DTL www.vpdima.rs Drogerie DM www.dm-drogeriemarkt.rs LILLY www.lilly.rs Dům, zahrada a dílna Merkur www.merkur.eu Uradi Sam www.uradi-sam.co.rs Nábytek KIKA www.kika.com/rs - odešla ; EMMEZETA http://www.emmezeta.rs Váš průvodce zahraničními trhy 27 Specifika Pozor na nabídky zprostředkovatelů nabízejících za úplatu kontakty a setkání na vysoké úrovni státních institucí, velkých měst a firem. I když na osobních kontaktech velmi záleží – zázraky se nekonají. Doporučujeme vždy zkontaktovat ZK CzechTrade Osobní jednání je nutné - většinou časově náročné (norma - oběd) Otázka na cenu je často první a poslední. Nepodceňovat informovanost partnera Nadsazená cena je brána jako neseriózní jednání Velké kulturní a ekonomické rozdíly mezi severem a jihem Váš průvodce zahraničními trhy 28 Specifika Často je poměrně složité získat přesný obraz o situaci ve vlastnictví pozemků. V pozemkových knihách a katastru nemovitostí je obtížné získat adekvátní informace o pozemku i vlastníkovi. Rozdíl na severu a jihu Srbska. Srbské ekonomické prostředí je též spojováno s výraznější mírou korupce a provázanosti politických elit a podnikatelského sektoru. U výběrových řízení - domácích tendrů - dochází poměrně často k opakovaným odvoláním „poražených“ účastníků tendrů, která mohou konečné rozhodnutí o výsledku tendru protahovat (v extrémních případech) až na roky…Důvody z kterých může být podáno odvolání nejsou přesně specifikovány U tendrů s účastí zahraničních organizací nebo zahraničních bank jsou dodržovány obvyklé standardy Váš průvodce zahraničními trhy 29 Připravuje se zahájení „druhého kola“ privatizace Zákon o privatizaci: Nový zákon o privatizaci by měl umožnit rychlejší proces privatizace. V případě kolize s jinými zákony bude mít zákon o privatizaci přednost (status lex specialis). V Srbsku zbývá privatizovat ještě přibližně 548 podniků, ve kterých je zaměstnáno cca. 100 tis. pracovníků. Z tohoto počtu 161 podniků prochází restrukturalizací. Termín, který si srbská vláda stanovila pro dokončení privatizace, je prosinec 2015. Novým zákonem jsou stanoveny čtyři modely privatizace: prodej kapitálu, prodej majetku, strategické partnerství a převod kapitálu bez kompenzace buďto zaměstnancům (30% kapitálu bývá převedeno zaměstnancům v podobě akcií) nebo strategickému partnerovi (tento bonus je investorům udělen, když splňuje podmínky pro podporu investic). Zákon dále stanoví dva základní způsoby prodeje – veřejné podání nabídky s veřejnou dražbou a veřejné výběrové řízení. (Návrh zákona zahrnoval také možnost privatizace přímou dohodou s investorem, k čemuž měly ostré výhrady opoziční strany. V poslední verzi zákona tato položka byla vynechána. Možnost přímé dohody nicméně bude existovat, ale pouze na základě mezistátní smlouvy). Mezi nová opatření Zákona o privatizaci patří možnosti finanční konsolidace, odpisu dluhů a převodu dluhu na trvalý podíl (konverze). Zákon navíc stanoví možnost prodeje částí podniků, nejenom podniku jako celku, což předešlá verze zákona neumožňovala. Počáteční cena bude minimálně ve výši poloviny odhadované hodnoty kapitálu čili majetku (dříve byla 20%), a v druhém kole veřejných dražeb jedna třetina (dříve 10%). Zákon stanoví také kontrolu peněžních toků, kterou je pověřena Agentura pro kontrolu praní špinavých peněz. Zákon o úpadku: Změny zákona o úpadku posilují práva věřitelů a vytvářejí tak podmínky pro lepší podnikatelské prostředí, efektivnější a transparentnější postup při úpadku a prevenci proti porušování pravidel a korupci v tomto procesu. Váš průvodce zahraničními trhy 30 Předpokládaný průběh „druhého kola“ privatizace Dne 2.8.2014 schválil Parlament Srbska nový Zákon o privatizaci, který vstoupil v platnost 13.8.2014. Na základě nového Zákona o privatizaci zveřejnila Privatizační agentura Srbska dne 15.8.2014 veřejnou výzvu k zaslání dopisu o zájmu o subjekty privatizace z portfolia Privatizační agentury Srbsko. Zájemci měli možnost zaslat dopis do 15. září ve kterém vyjadřují zájem o konkrétní subjekt zařazený do privatizace. Počáteční cena bude minimálně ve výši poloviny odhadované hodnoty kapitálu čili majetku (dříve byla 20%), a v druhém kole veřejných dražeb jedna třetina (dříve 10%). Zákon stanoví také kontrolu peněžních toků, kterou je pověřena Agentura pro kontrolu praní špinavých peněz Dle dostupných informací zaslalo dopis o zájmu o některý subjekt privatizace 11 českých podniků Váš průvodce zahraničními trhy 31 Předpokládaný průběh „druhého kola“ privatizace V květnu 2015 vláda Srbska schválila změny a doplnění Privatizačního zákona – stávající lhůta pro privatizaci by se neměla vztahovat na společnosti strategického významu pro Srbsko. Srbská vláda odložila privatizaci 17 podniků strategického významu o rok. V těchto podnicích je zaměstnáno cca 22 tisíc pracovníků. V červenci 2015 zahájeny konzultace se 17 chráněnými podniky, ve kterých byla odložena privatizace. Nedojde k dalšímu prodloužení termínu. Počátkem srpna veřejná výzva na privatizaci 73 státních mediálních podniků. Zatím se prodalo 36. Vláda ukončila činnost tiskové agentury Tanjug – pro firmu se nepodařilo najít nového kupce. Váš průvodce zahraničními trhy 32 Srbsko a IPA Republika Srbsko získala v roce 2012 status kandidáta členství v EU, může tedy čerpat finanční prostředky z fondů IPA (Instrument for Pre-accession Assistance) Delegace Evropské unie v Bělehradě www.europa.rs Váš průvodce zahraničními trhy 33 Finanční nástroje vnější spolupráce EU - IPA Nástroj předvstupní pomoci (Instrument for Pre-Accession Assistance, IPA) IPA je finančním nástrojem politiky pro rozšíření, který pomáhá kandidátským zemím Srbsku, Makedonii, Černé Hoře, Turecku a potenciálním kandidátům Albánii, Bosně a Hercegovině a Kosovu ve snaze splnit kritéria členství v EU a harmonizovat standardy a politiky. Dále podporuje jejich socio-ekonomický rozvoj a připravuje jejich hospodářství na konkurenční tlak otevřeného trhu. V neposlední řadě IPA připravuje budoucí členské země na čerpání EU fondů. Nástroj se skládá z pěti komponent, z nichž 3.-5. jsou určeny pouze pro kandidátské země. 1) Transformační pomoc a budování institucí 2) Přeshraniční spolupráce 3) Regionální rozvoj 4) Rozvoj lidských zdrojů 5) Rozvoj venkova Ve finanční perspěktivě 2007- 13 je pro IPA určeno 11,5 mld. EUR. Pro léta 2011-13 je v IPA fondech celkem 5,54 mld. EUR. Účast v projektech IPA může být dobrou příležitostí pro české podnikatelské subjekty i nevládní organizace. Přehled vyhlášených projektů naleznete v příslušné sekci webových stránek Evropské komise. Základní informace o fungování IPA a procesu výběrových řízení poskytne také web MZV Váš průvodce zahraničními trhy 34 Nástroj předvstupní pomoci (Instrument for Pre-Accession Assistance – IPA II) IPA II je nástrojem Politiky rozšiřování EU. Zaměřuje se tedy na pomoc kandidátským zemím Černé Hoře, Makedonii, Srbsku a Turecku a potenciálním kandidátům Albánii, Bosně a Hercegovině a Kosovu, které se snaží splnit kritéria členství v EU a harmonizovat své standardy a politiky. Nástroj se skládá z pěti komponent, 1. Reformy při přípravě na členství v Unii a budování institucí a kapacit, 2. Socioekonomický a regionální rozvoj (doprava, ŽP, ekonomický rozvoj), 3. Zaměstnanost, sociální politiky, vzdělání, gender, rozvoj lidských zdrojů, 4. Zemědělství a rozvoj venkova, 5. Regionální a územní spolupráce Rozpočet IPA II: 11,699 mld. EUR (2014 – 2020) Váš průvodce zahraničními trhy 35 Úspěšné případy Z vyhledaných a zveřejněných poptávek Poptávající jsou převážně malé firmy, často bez zkušeností v zahraničním obchodě o jazykových znalostí. Oblast zájmu velmi rozmanitá. Na základě poptávky exportoval do Srbska např. Agros s.r.o. oves či Sigma náhradní díly na čerpadla. Pomohli jsem i dovézt hokejové vybavení atd. Poptávky často přicházejí na v tu chvíli v celé Evropě nedostatkový sortiment – například v roce 2011 na máslo. Ze společné účasti na veletrzích Veletrh je jednou z cest k nalezení obchodních partnerů a především k jejich následné podpoře. Příkladem úspěchu může být největší český výrobce betonové střešní krytiny KM Beta, který využívá společných stánků MPO ČR a CzechTrade. Na základě služby „Ověření zájmu o výrobek“ a „Vyhledání obchodního partnera“ Nejefektivnější služba. Důležité je po prvním kroku pracovníků MPO /CzechTrade pokračovat v osobním jednání a aktivním přístupu. Příklad Aroma Praha a.s. Váš průvodce zahraničními trhy 36 Investování, přesunutí výroby, dovoz surovin Klíčovou oblastí volného obchodu na Balkáně je CEFTA ( 30 mil. lidí ) . Ta zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, FYROM (Makedonii), Moldavsko a Srbsko. Od počátku roku 2010 se pro obchod zbožím mezi EU a Srbskem uplatňuje tzv. Prozatímní dohoda (Srbská republika ji jednostranně prováděla již v roce 2009) a od 1.9.2013 Stabilizační a sociační dohoda mezi Srbskou republikou na jedné straně a EU a jejími členskými státy na straně druhé. Ta vytváří oblast volného obchodu průmyslovými výrobky, což znamená, že řada výrobků je již od cel osvobozena, v ostatních případech je celní sazba postupně snižována. Celní sazby však zůstávají u řady zemědělských výrobků. Ze strany Evropské unie přiznán od 1.května 2010 status domácího výrobce. Srbsko má dohodu o volném obchodu vedle EU také s Ruskou federací (jako jediná země mimo prostor Společenství nezávislých států), dále s Běloruskem, Kazachstánem a Tureckem. V jednání je také Dohoda o volném obchodu s Ukrajinou. Srbsko používá systém dohod o volném obchodu jako jeden z argumentů při lákání zahraničních investorů. Srbsko zatím není členem WTO Investiční pobídky www.siepa.gov.rs Relativně nízké zdanění www.mfp.gov.rs Váš průvodce zahraničními trhy 37 Daňový systém Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob od října 2012 činí 15 %. Daň z příjmů fyzických osob Daňová sazba na výplaty činí 10%. Ostatní osobní příjmy se zdaňují 20% sazbou. Nerezidentním fyzickým osobám se zdaňují pouze příjmy na území RS. Daňový plátce má právo na daňový kredit v částce, kterou již zaplatil v zahraničí. Roční daňová sazba na příjmy cizích občanů činí 10 %, pokud jejich příjmy překročují 6 průměrných platů v Srbsku, jinak 15%. Daň z dividend a úroků činí 15%. Daň z přidané hodnoty DPH se platí na každé úrovni prodeje zboží a služeb a vývozu zboží. Daňovým základem je cena prodaných výrobků a služeb, ve které není započtený DPH. Standardní DPH činí 20 % a účtuje se ve většině případů. Snížená sazba DPH činí 10 % a účtuje se na základní potraviny, denní tisk, komunální služby atd. DPH se neplatí v případě vývozu zboží a v oblasti mezinárodní letecké dopravy. Daň z nemovitosti Daň z nemovitosti pro daňové plátce, kteří mají obchodní účet, činí 0,40 % a pro ostatní plátce daň kolísá v závislosti na daňovém základu. Daňová sazba ve výši 2,5 % se účtuje v případě převodu vlastnických práv na nemovitostech. Poplatky za převod některých práv Sazba poplatků (daně) za převod tzv. absolutních práv (směsice různých práv, včetně převodu práv duševního vlastnictví) je proporcionální a pro transfer akcií, dluhopisů a garancí právnických osob činí 0,3 % a pro transfer ostatních absolutních práv činí 2,5 %. Srbská daňová správa: www.poreskauprava.gov.rs; [email protected] Váš průvodce zahraničními trhy 38 Desatero pro obchodování se Srbskem Image Srbska je jednoznačně horší než skutečnost. To však neznamená, že byste neměli být opatrní. Nevěřte pochybným firmám a jednotlivcům, kteří umí vše zařídit a všude mají kontakty. V tržním prostředí rozhoduje především konkurenceschopnost vašeho výrobku. Srbsko je kulturně velmi rozmanitou zemí, zatímco severní oblasti byly součástí Rakouska - Uherska, jižní část ovládala ještě před sto lety Osmanská říše a žiji zde národnostní menšiny muslimského vyznání. Značné rozdíly mezi severem a jihem jsou i v oblasti ekonomického rozvoje. Kriticky posuďte, zda váš výrobek může nalézt uplatnění na trhu, zdaleka se nejedná o hladový a nenáročný trh. Nabídka s možností financování podstatně zvyšuje šanci na úspěch. Buďte trpěliví, nepodléhejte bezdůvodnému nadšení ani skepsi. Srbský trh je perspektivní, největší na západním Balkáně, kupní sílu obyvatelstva posiluje každý rok na 5 miliard dolarů zasílaných diasporou, ale zároveň představuje i běh na další trať. Nenadsazujte ceny a jednejte otevřeně. Nadsazení ceny je chápáno jako neseriózní jednání. Váš průvodce zahraničními trhy 39 Desatero pro obchodování se Srbskem Pozor na druhotnou platební neschopnost a dlouhou dobu splatnosti. Nejdražší jsou dnes v Srbsku hotové peníze. Pokud je firma ochotna zaplatit okamžitě často požaduje slevu. Nepodceňujte potenciální srbské partnery. Jsou si vědomi své ceny a zpravidla přicházejí na jednání s dobrým přehledem o vašich výrobcích, vztazích s partnery v sousedních republikách a cenách konkurence. Jednání zpravidla končí pozváním na oběd. Pozvání při vhodné příležitosti oplaťte. Oslovení potenciálních obchodních partnerů vhodně načasujte a zvažte jeho podporu účastí na místním veletrhu. Přes sbližování Srbska s EU je jeho právo stále dosti odlišné. Využijte služeb srbského právníka. Váš průvodce zahraničními trhy 40 Užitečné kontakty PRIVREDNA KOMORA SRBIJE -Srbská hospodářská komora www.pks.rs PORTAL JAVNIH NABAVKI – Portál veřejných zakázek www.nabavke.com/sr/index.htm UPRAVA CARINA - Celní správa – k dispozici aktuální celní sazebník) www.carina.rs AGENCIJA ZA PRIVREDNE REGISTRE - obdoba našeho živnostenského úřadu. www.apr.gov.rs SIEPA - AGENCIJA ZA STRANA ULAGANJA I PROMOCIJU IZVOZA - Srbská státní agentura jako CzechInvest + CzechTrade. www.siepa.gov. Srbská daňová správa: www.poreskauprava.gov.rs; [email protected] Ministerstvo financí Srbska: www.mfin.gov.rs; [email protected] Národní banka Srbska: www.nbs.rs; [email protected] Delegace Evropské unie v Bělehradě www.europa.rs Webové stránky Srbského úřadu pro evropskou integraci: http://www.seio.gov.rs/ Váš průvodce zahraničními trhy 41 Užitečné kontakty Instituce z oboru: MINISTARSTVO GRAĐEVINARSTVA, SAOBRAĆAJA I INFRASTRUKTURE (Ministerstvo stavebnictví, dopravy a infrastruktury) www.mgsi.gov.rs INSTITUT ZA ISPITIVANJE MATERIJALA (Vědecko – výzkumná organizace, užití vědeckých poznatků v konstrukci staveb) www.institutims.rs INŽENJERSKA KOMORA SRBIJE (Inženýrská komora Srbska) www.ingkomora.org.rs Saobraćajni institut CIP (Ústav pro dopravu) www.sicip.co.rs Odborný tisk: www.build.rs www.gradjevinarstvo.rs www.gradjevinar.info www.industrija.rs Build – stavební časopis. Građevinarstvo – portál stavebního průmyslu. Građevinar – časopis pro stavitele a investory. Industrija – časopis informující o domácím i světovém průmyslu. Váš průvodce zahraničními trhy 42 Přehled komerčních bank v Srbsku, 2014 Pořadí Název banky 1 Agroindustrijsko komercijalna banka AIK banka a.d. Niš Alpha Bank Srbija a.d. Beograd Banca Intesa a.d. Beograd 2 3 Celková aktiva bank (v tis. RSD) 152,401,643 82,897,295 427,241,355 4 Banka Poštanska štedionica a.d. Beograd 99,559,603 5 Crédit Agricole banka Srbija a.d. Novi Sad 61,836,391 6 Čačanska banka a.d. Čačak 33,816,142 7 Dunav banka a.d. Beograd 7,367,346 8 Erste Bank a.d. Novi Sad 97,942,217 9 Eurobank a.d. Beograd 158,041,420 10 Findomestic banka a.d. Beograd 15,845,412 Váš průvodce zahraničními trhy 43 Přehled komerčních bank v Srbsku, leden 2014 11 12 13 Hypo Alpe-Adria-Bank a.d. Beograd JUBMES banka a.d. Beograd Jugobanka Jugbanka a.d. Kosovska Mitrovica 125,394,026 14,780,698 1,284,619 14 KBC banka a.d. Beograd 15 17 KBM Banka a.d. Kragujevac Komercijalna banka a.d. Beograd Marfin Bank a.d. Beograd 18 NLB banka a.d. Beograd 39,132,846 19 OTP banka Srbija a.d. Novi Sad Opportunity banka a.d. Novi Sad 31,879,382 16 20 Váš průvodce zahraničními trhy 5,272,633 12,634,966 363,654,367 24,433,064 8,878,186 44 Přehled komerčních bank v Srbsku, leden 2014 21 Piraeus Bank a.d. Beograd 58,710,063 22 ProCredit Bank a.d. Beograd 69,527,208 23 Raiffeisen banka a.d. Beograd 205,492,743 24 Sberbank Srbija a.d. Beograd 99,422,343 25 Société Générale banka Srbija a.d. Beograd 26 Srpska banka a.d. Beograd 27 Unicredit Bank Srbija a.d. Beograd 28 VTB banka a.d. Beograd 29 Vojvođanska banka a.d. Novi Sad 220,913,478 28,056,533 251,953,242 10,260,889 108,860,402 Zdroj: Národní banka Srbska Váš průvodce zahraničními trhy 45 Děkuji za pozornost Svatopluk Čech, JUDr. MBA ZK Bělehrad [email protected] YU Biznis Centar Bul. Mihaila Pupina 10i/ 212 11070 Beograd Serbia T: + 420 224907888 T: + 381 11 212 33 91 M: + 381 654 580 489 Váš průvodce zahraničními trhy 46
Podobné dokumenty
iTeplice.cz
v říjnovém vydání našeho titulu se setkáte nejen se svými
oblíbenými rubrikami a přílohami, ale snažíme se Vám
přinášet i nové, zajímavé reportáže a články s různou tématikou.
Pro ty z Vás, kteří s...
10 zásad poctivého a úspěšného podnikatele
práci. Podnikatel se žene za „vítězství“ tím, že vytváří hodnoty. Nečeká na příležitosti, ale
začne s tím co má.
Příležitost nečeká na nikoho, kdo pouze napodobuje ostatní. Kdo nezapojí do podnikán...
Souhrnná teritoriální informace Srbsko
Úředním jazykem v RS je srbština s ekavským nářečím a s písmem cyrilicí, v každodenním životě je
běžně používána i latinka.
V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generac...
4 - Radiozurnal.sk
Český radioklub (zkratkou ČRK) je sdružením občanů, které sdružuje zájemce o radioamatérské vysílání, techniku a sport
v ČR. Je členem Mezinárodní radioamatérské unie (IARU).
Předchozí předsedové: ...
Stáhnout PDF soubor
významné zahranièní projekty – rekonstrukci železnièního tunelu AKWT v Nìmecku a výstavbu
dálnièního tunelu Bancarevo v Srbsku. Obì stavby
jsou impozantní, líbí se. AKWT si v Den otevøených
dveøí p...
zde - Orienteexpress
práci hravě nebo až po vynaložení systematického úsilí, rozhoduje více faktorů,
z nichž některé ovlivnit můžete, jiné nikoliv. Mezi neovlivnitelné například patří
ekonomická situace vašeho regionu ...