stáhnout - TANEC PRAHA

Choreograf Akram Khan: Zajímá mě velikost a malost — Kultura — ČT24 — Česká televize
11.07.13 15:45
Domů > Kultura
ROZHOVOR
Choreograf Akram Khan: Zajímá mě
velikost a malost
3. 7. 2013 17:15, autor: Johana Mücková
Do Prahy včera z Anglie přiletěl Akram Khan, londýnský rodák s bangladéšskými
kořeny. Umělec, který je v současnou chvíli jedním z nejuznávanějších světových
choreografů své generace, 3. a 4. července uvede ve Státní opeře v rámci
festivalu Tanec Praha 2013 své autobiografické dílo Desh.
Při jeho tvorbě vycházel Akram ze zkušeností a vzpomínek z cest mezi Anglií a Bangladéšem,
zeměmi, které svou odlišností provokují až surrealistické zážitky. Intimní a zároveň epické
dílo tak představuje křehkost jednoho muže tváří v tvář síle odhodlání lidského ducha, která
je mnohokrát pokoušena v rytmu práce, snů, obrody a touhy po přežití. "Konec června je
velmi intenzivním obdobím, ve kterém se koná spousta důležitých festivalů. O to více si
vážíme toho, že si Akram Khan udělal čas i na Prahu," říká Yvonna Kreuzmannová, ředitelka
Tance Praha. Čas si Khan udělal i pro web ČT24, kterému poskytl rozhovor.
Akrame, kolikrát jste představení Desh doposud odehrál?
Od premiéry inscenace jsem odehrál zhruba dvacet až třicet představení, což není tolik, kolik
jsem měl v plánu. Bohužel jsem si na začátku roku 2012 poranil šlachu, a musel tak zrušit
šest měsíců intenzivního turné. V ideálním případě bych býval odehrál představení již zhruba
šedesátkrát nebo sedmdesátkrát, nyní jsem zhruba na polovině tohoto čísla."
Jak v představení Desh redefinujete svou identitu, původ a kořeny? Jak v něm
interpretujete a analyzujete vztah k Bangladéši a ke své rodině?
Mé dílo je silně autobiografické. Musím říci, že jsem nikdy neměl příliš silný vztah k
Bangladéši jako zemi, a myslím si, že to bylo i proto, že jsem měl problematický vztah se
svým otcem. Nikdy jsme si nebyli moc blízcí. Otec mě v dětství hodně tlačil k tomu, abych v
sobě probudil svou bangladéšskou identitu, ale já jsem se narodil a byl vychován v Londýně.
Lidé, ke kterým jsem vzhlížel a které jsem respektoval, pocházeli z Británie. Zkrátka jsme se
rozcházeli v názorech.
Před tím, než jsem začal pracovat na této inscenaci, jsem se domníval, že je pro umělce nebo
i pro člověka velmi složité najít svůj vlastní hlas. Dlouho jsem si s touto ideou pohrával, až mi
jeden producent řekl, že ačkoliv si lidé tohle myslí, je to přesně naopak. Daleko těžší je totiž
svůj hlas ztratit. A abych k tomu došel, musel jsem se obrátit do minulosti, ke svému otci a
bangladéšským kořenům. Představení Desh je velmi složité, je to niterná a intenzivní
výpověď, v níž analyzuji svou osobní identitu.
Celé představení trvá osmdesát minut a tančíte v něm jen vy sám, je to taková one
man show. Jak to zvládáte?
Představení je opravdu náročné, není v něm žádný okamžik, ve kterém bych mohl
vydechnout. Fyzicky i emocionálně jdu do inscenace naplno. Roli zde také hraje mé zranění z
loňského roku, po němž jsem se jen velmi těžko dával dohromady. Navíc je mi už osmatřicet
let a řekl bych, že pro nás profesionální tanečníky vydá po pětatřicítce každý další rok za
deset let. Abyste zůstali na stejné úrovni jako před třemi čtyřmi lety, musíte pracovat o to
intenzivněji. Na druhou stranu v sobě máte už určitou moudrost a víc zkušeností, což také
pomáhá.
Nedávno jsem si stěžoval, že mám příliš mnoho práce, ale pak jsem viděl časový rozvrh
francouzské tanečnice Sylvie Guillemové. Ta ve svých osmačtyřiceti letech tančí v podstatě
nonstop, takže bych asi neměl tolik naříkat. Do velké míry to také souvisí s tím, že byla
původně gymnastkou a dostalo se jí tak trochu jiného základu. Těla gymnastů či atletů
možná vydrží sloužit po fyzické stránce o něco déle.
Inscenace Desh je vaším prvním společným projektem s britskou hudební
skladatelkou Jocelyn Pookovou?
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/233529-choreograf-akram-khan-zajima-me-velikost-a-malost/
Stránka 1 z 2
Choreograf Akram Khan: Zajímá mě velikost a malost — Kultura — ČT24 — Česká televize
11.07.13 15:45
Ano, je to má první spolupráce s touto autorkou. Seznámili jsme se přes bývalého manažera
mého souboru. Ten mi pustil nádhernou hudbu, kterou Jocelyn vytvořila pro film Eyes Wide
Shut, a zjistil jsem také, že v minulosti spolupracovala s taneční skupinou DV8 Physical
Theatre na projektu Strange Fish. Poznal jsem tak její filmovou i divadelní hudbu a opravdu
jsem s ní chtěl spolupracovat. Poté, co se Jocelyn stala členkou našeho tvůrčího týmu, vydali
jsme se všichni společně do Bangladéše, abychom nasáli zdejší atmosféru. Setkali jsme se
zde s celou škálou místních obyvatel a Jocelyn si po celou dobu nahrávala na diktafon zvuky,
které jsou nyní součástí představení.
Jak jste vlastně sestavil ten skvělý tvůrčí tým, který inscenaci Desh vytvořil?
Tým jsem nesestavil, zkrátka se v tomto složení tak nějak sám sešel. Umělci si velmi dobře
porozuměli a vše výborně zafungovalo. Náš tým je každopádně obrovský a nejsou v něm jen
slavná jména, jako již zmiňovaná Jocelyn Pooková nebo třeba Michael Hulls, který je autorem
světelného designu. Příjemné a velmi motivující pro mě bylo, že tyto vyhraněné a umělecky
vyzrálé osobnosti nemají potřebu tlačit na pilu, křičet a bojovat samy za sebe. V týmu jsme
jeden druhému naslouchali a dávali si navzájem prostor. Představení pomohly vytvořit i
stovky a stovky dalších lidí, jako třeba naprosto neznámí lidé z Bangladéše, kteří přišli s
nápady, které jsme pak použili. Když se ohlédnu nazpět, byl to nejdelší tvůrčí proces, jaký
jsem kdy zažil. Trval vlastně něco přes dva roky, z toho šest měsíců zkoušení přímo ve
studiu.
Desh je opravdu veliká produkce, že?
Ano, lidé jsou často šokováni, když vidí, jak přijíždí naložené kamiony s kulisami a
dekoracemi, ptají se, kolik v představení tančí lidí, a hádají minimálně dvacet až třicet
interpretů. A přitom v této inscenaci tančím pouze já sám. Obecně mě zajímá otázka proporcí
a rozsahu, velikosti a malosti. Na Desh mě baví, že má pro sebe jediná postava scénu, která
by byla adekvátně použitelná pro stovky tanečníků. Kdybych vytvořil dílo pro stovky
tanečníků, líbilo by se mi naopak pracovat s komorní a intimní scénou, která by byla
adekvátní pro jednoho interpreta.
Recenzi na inscenaci Desh si budete moci přečíst na webu ČT24.
AKRAM KHAN (UK) začal tančit v sedmi letech. Studoval tradiční indický tanec kathak.
Koncem 90. let prezentoval svá první kathak sóla, zatímco rozvíjel svůj zájem o současný
tanec. Byl rezidenčním choreografem a následně Associate Artist v Southbank Centre
London. V současnosti je Associate Artist u MC2: Grenoble a Sadler's Wells, London v rámci
speciální mezinárodní spolupráce. Mezi zásadní díla Akram Khan Company patří inscenace
Vertical Road (uvedena v roce 2011 na TANCI PRAHA), Gnosis a další. Akram kromě vlastních
děl spolupracoval na projektech s umělci z mnoha oblastí, např. s Juliette Binocheovou, Sylvií
Guillemovou, Sidim Larbim Cherkaouimem. V roce 2006 vytvořil koncertní choreografii pro
Kylie Minogueovou a v loňském roce byl osloven k vytvoření choreografie pro zahajovací
ceremoniál letních Olympijských her v Londýně. V průběhu své kariéry získal mnohá ocenění
včetně ceny Laurence Oliviera, ceny ISPA Distinguished Artist Award (2011, NY), South Bank
Sky Arts Award for Dance (2011, UK), UK Critics' Circle National Dance Award a The Age
Critics’ Award (Australia).
Čtěte také:
RECENZE 32 rue Vandenbranden, dobrá adresa osamělosti, 20. 6. 2013
RECENZE Aline Not Alone - svobodomyslný tanec z nesvobodné země, 11. 6. 2013
Tanec Praha - Reminiscencí k novým zážitkům, 4. 6. 2013
Děti tančí s věží a Akram Khan ve Státní opeře. Tanec Praha je tu, 27. 5. 2013
© Česká televize 1996 – 2013 | English | 3
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/233529-choreograf-akram-khan-zajima-me-velikost-a-malost/
Mapa stránek | RSS | Nahoru
Stránka 2 z 2