páteř - mech

PÁTEŘ
Páteř
(columna vertebralis)
• Páteř je tvořena z obratlů a je
charakteristická pro celý nejvyšší kmen
živočichů – pro obratlovce
Páteř
(columna vertebralis)
• je pohyblivou oporou pro ostatní měkčí
tkáně
• tvoří ochranné pouzdro pro míchu
• je osovou kostrou
trupu
• 7 obratlů krčních
• 12 obratlů hrudních
• 5 obratlů bederních
• 5 obratlů křížových,
které druhotně
srůstají v kost
křížovou
• 4-5 obratlů
kostrčních,
srůstajících v kost
kostrční
Obratle
(vertebrae)
3 části
tělo obratle
oblouk obratle
výběžky
Obratle
(vertebrae)
těla obratlů jsou nosnou
částí
oblouky obemýkají míchu
a tím ji chrání
výběžky slouží k úponu
šlach a svalů a tvoří krátké
páky, které zvýhodňují
účinnost stahů svalových
Obratle krční
(vertebrae cervicales)
7
první 2 mají
odchylný tvar
označení: C1 – C7
nízká ventrodorzálně
oploštělá těla
trnové výběžky
směřují dozadu
4.krční obratel
A – ze strany
B - shora
Atlas (nosič)
první
obratel
krční
nemá tělo
je tvořen
ze dvou
oblouků
1 atlas
2 axis
kondyl kosti týlní
Axis (čepovec )
druhý
obratel
krční
Atlas a axis, pohled zleva shora zezadu
Obratle hrudní
(vertebrae thoracicae)
12
označení: Th1 – Th12
těla hrudních obratlů se směrem
kaudálním rozšiřují
Obratle bederní
(vertebrae lumbales)
5
označení:
L1 – L5
ze všech
obratlů
největší
Kost křížová
(os sacrum)
vzniká srůstem obratlů sakrálních S1 – S5
je součástí páteře
spojením s kostmi pánevními tvoří
součást pánve
účastní se funkcí pletence dolní končetiny
trojúhelníkového tvaru
kraniálně je široká, kaudálně se zúžuje
Kost kostrční
(os coccygis)
nasedá na dolní
konec kosti křížové
malá kost
vznik z 4 – 5 obratlů
Spojení na páteři
• meziobratlové destičky
(disci intervertebrales)
• vazy (ligamenta)
• meziobratlové klouby
Meziobratlové destičky
(disci intervertebrales)
vytvořeny v pohyblivém
úseku páteře
spojují terminální plochy
sousedních obratlových těl
23
první je mezi axisem a C3
poslední mezi L5 – S1
Meziobratlové destičky
(disci intervertebrales)
• mají okrajové vrstvy hyalinní chrupavky,
srostlé s kostí těl obou obratlů
• vlastní disk je tvořen vazivovou chrupavkou
• stálým tlakem při
vzpřímeném postavení
těla, dochází během dne
ke stlačení plotének
výška těla snížena až o 3cm
Ligamenta páteře
dlouhé vazy – podélně
poutají prakticky celou
páteř
krátké vazy – spojují
oblouky a výběžky
sousedních obratlů
Spojení kloubní
Spojení kraniovertebrální
• systém kloubů a vazů spojujících kost
týlní s atlasem a atlas s axis
- articulatio atlantooccipitalis
- articulatio atlantoaxialis mediana
- articulatio atlantoaxialis lateralis
Articulatio atlantooccipitalis
párové skloubení
kondylů kosti týlní s
jamkami atlasu
hlavní pohyby: kývavé,
předozadní, kolem osy
horizontální frontální
Articulatio atlantoaxialis
1. articulatio atlantoaxialis mediana:
kloubní spojení mezi dens axis a
předním obloukem atlasu
2. articulatio atlantoaxialis lateralis:
párové klouby spojující processus
articulares C1 a C2
Páteř jako celek
• délka dospělého člověka činí asi 35%
tělesné výšky
• má typická zakřivení ve směru
předozadním (sagitálním) a může být
lehce zakřivena i bočně v rovině frontální
Zakřivení předozadní
• Lordosa – konvexní, dopředu
obloukovitě vyklenuté zakřivení
• Kyfosa – oblouk konvexní
dozadu, opak lordosy
Zakřivení předozadní
• Na páteři se kraniokaudálně
střídají lordosa krční (vrchol při
C4 – C5), kyfosa hrudní (vrchol
při Th6 – Th7), lordosa bederní
(vrchol při L3 – L4),
promontorium (úhlovité
zalomení páteře na hranici L5 a
S1), kyfoza kosti křížové
Zakřivení předozadní
• páteř novorozence je zakřivena v jedné,
téměř plynulé kyfose s málo výrazným
promontoriem
• lordosa krční se zvýrazňuje a zpevňuje v
době, kdy dítě z polohy na břiše zdvihá
hlavu
Zakřivení předozadní
• lordosa bederní vzniká později činností
zádového svalstva, kdy si
dítě sedá, učí se stát a
chodit
Zakřivení frontální
• vybočení páteře do stran, v
rovině frontální (skoliosa)
• vzniká i přechodně při
asymetrickém zatížení páteře
(stoj na jedné noze)
• fysiologická skoliosa – mírné
vybočení páteře při Th3 až
Th5, převážně na stranu
pravou
Zakřivení vadná
1. záda plochá:
předozadní zakřivení
je málo výrazné;
ochablé zádové
svalstvo; např.lidí,
kteří dlouho leželi
Zakřivení vadná
2. záda prohnutá: lordosa
a kyfosa jsou
vystupňovány; u lidí s
vyvinutým svalstvem
Zakřivení vadná
3. záda kulatá: různé
příčiny; ochablé šíjové
svalstvo; následek
trvalého ohnutí těla při
činnosti a práci
(cyklisté); ve stáří
snižováním
meziobratlových
plotének
Pohyblivost páteře
• je umožněna především tím, že se sčítají
pohyby v sousedních meziobratlových
kloubech
Pohyblivost páteře
• Základní pohyby, které může páteř
vykonávat jednotlivě i v kombinaci:
- předklony a záklony
- úklony
- otáčení
- pérovací pohyby, měnící zakřivení
páteře
Předklony a záklony
největší v úseku
krčním, bederním
nepatrné v úseku
hrudním
Předklony a záklony
• nebezpečné jsou prudké záklony v páteři
krční, aktivní (skok do vody) nebo
pasivní (náraz na hlavu při pádu z
motocyklu)
vymknutí v kloubech mezi
obratli a roztržení meziobratlových
destiček
posun páteře v tomto místě
zhmoždění krční míchy
Úklony
• téměř stejné v krční a bederní části
páteře (v krční 30º, v bederní 35º na
každou stranu)
• jsou zcela nepatrné v úseku hrudním
Rotace
• probíhá zejména v úseku
krčním a hrudním
• Současná páteřní chirurgie řeší většinou
problémy páteře zrušením kloubního
spojení a dosažením srůstu původně
pohyblivých částí
spondylodeza
• To má za následek změnu rozložení
zatížení v páteři, což ovlivňuje okolní
segmenty operovaného disku. Ty pak
mají větší předpoklady k dalším
degenerativním změnám.
• Řešením tohoto problému je celková
náhrada meziobratlového disku, která
zachovává fyziologickou pohyblivost
páteře i původní rozložení zatížení
v páteři.
• Z klinické praxe tedy vyšla potřeba
vyvinout náhradu, která by zajišťovala
nejen přirozenou možnost pohybu
v případě poškození kloubních spinálních
výběžků, vymezovala vzdálenost mezi
sousedními obratli, ale především
zachovávala tlumící funkci destičky.
• Nejpoužívanější typ náhrady LINK SB
Charité